6 C 156/2022 - 92

Rubrum

Okresní soud ve Vyškově rozhodl samosoudcem JUDr. Pavlem Vrchou, MBA, v právní věci žalobce: [Anonymizováno], IČO [IČO zainteresované společnosti 0/0] se sídlem [Adresa zainteresované společnosti 0/0] právně zastoupený [Jméno zainteresované osoby 0/0], advokátkou se sídlem [Adresa zainteresované osoby 0/0] proti žalovaným: 1) [Jméno zainteresované osoby 1/0], narozený dne [Anonymizováno] [Adresa zainteresované osoby 1/0] 2) [Jméno zainteresované osoby 1/0], narozená dne [Anonymizováno] [Adresa zainteresované osoby 1/0] oba právně zastoupeni [Jméno zainteresované osoby 3/0], advokátem se sídlem [Adresa zainteresované osoby 3/0] o náhradu poměrných nákladů na údržbu společné věci takto:

Výrok

I. Žalovaný 1) je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 25 063 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % p. a. z částky 25 063 Kč od 1. 6. 2022 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku; ve zbytku, tj. pokud se žalobce po žalovaném 1) domáhá zaplacení další částky ve výši 48,20 Kč s příslušenstvím, a dále zaplacení úroku z prodlení ve výši 11,75 % p. a. z částky 25 063 Kč za den 30. 6. 2022, se žaloba zamítá.

II. Žalovaný 1) je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 16 607,06 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám [tituly před jménem] [jméno FO], advokátky se sídlem [Adresa zainteresované osoby 0/0].

III. Žalovaná 2) je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 50 833,34 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % p. a. z částky 50 833,34 Kč od 30. 6. 2022 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku; ve zbytku, tj. pokud se žalobce po žalované 2) domáhá zaplacení další částky ve výši 34,09 Kč s příslušenstvím, se žaloba zamítá.

IV. Žalovaná 2) je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 22 476,33 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám [tituly před jménem] [jméno FO], advokátky se sídlem [Adresa zainteresované osoby 0/0].

Odůvodnění

[Žaloba]

1. Žalobce dne 1. 7. 2022 žalobou uplatnil proti žalovaným dva samostatné žalobní nároky z tvrzeného titulu náhrady poměrných nákladů na údržbu společné nemovité (dále označené) věci. 2. [Žaloba proti žalovanému 1) o zaplacení částky 25 138,50 Kč] Žalobce ve vztahu k žalovanému 1) žalobou požadoval zaplacení částky 25 138,50 Kč se shora specifikovaným příslušenstvím (úrokem z prodlení) při tvrzení (ve stručnosti shrnuti z obsahu žaloby), že žalobce je spoluvlastníkem a žalovaný 1) byl do 12. 6. 2020 spoluvlastníkem, každý o velikosti id. nemovitých věcí – pozemků p. č. [Anonymizováno] [jehož součástí je víceúčelová stavba č. p. [Anonymizováno] ve [Anonymizováno], část obce [adresa] (dále též „stavba“)], p. č. [Anonymizováno] (jehož součástí je stavba bez č. p./č. e. v téže obci a části obce) a p. č. [Anonymizováno] (jehož součástí stavba jako u p. č. [Anonymizováno]), které leží v katastrálním území [adresa].

3. Od kolaudace stavby tuto nemovitost využívá výhradně žalobce (v rozsahu svého ideálního podílu), který má v její části zřízenou prodejnu v souvislosti se svým podnikáním. Žalovaný 1) do 12. 6. 2020, kdy se na základě darování stala podílovou spoluvlastnicí stavby žalovaná 2), stavbu neužíval ani ji neudržoval. Žalobce tak dlouhodobě udržoval stavbu v celém rozsahu, tj. i nad rámec svého spoluvlastnického podílu zejména tím, že předmětnou budou vytápěl a vytápí, aby nedocházelo k degradaci stavby vlivem nezajištění vytápění ve stavbě.

4. Žalobce se již v minulosti po žalovaném 1) domáhal náhrady poměrné části nákladů na údržbu stavby, a to v řízení vedeném u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka]. Nyní se žalobce po žalovaném 1) domáhá poměrné části nákladů na údržbu stavby za vytápění plynem, a to konkrétně za období od 12. 7. 2019 do 12. 6. 2020, tj po dobu, kdy žalovaný 1) byl spoluvlastníkem stavby o velikosti id. .

5. Žalobce po žalovaném 1) požadoval zaplacení alikvotní částky za spotřebu plynu za část dodavatelem vyúčtované období od 12. 7. 2019 do 12. 6. 2020, a to v částce 25 138,50 Kč s příslušenstvím. 6. [Žaloba proti žalované 2) o zaplacení částky 50 867,43 Kč] Po žalované 2) pak žalobce požadoval žalobou zaplacení poměrné částky na údržbu stavby (dále rozvedených) vynaložených nákladů v rozsahu jejího spoluvlastnického podílu id. od 12. 6. 2020, a to v celkové výši 50 867,43 Kč s příslušenstvím, jež se sestává z částky 1 870,50 Kč (50 % podíl na nákladech na spotřebu plynu za období od 12. 6. 2020 do 7. 7. 2020), a dále z 50 % podílu na zbývajících nákladech ve výši 48 996,93 Kč (podíl v rozsahu částky 18 900 Kč za vytápění dřevěnými peletami, podíl v rozsahu částky 27 518 Kč za vytápění plynem za období od července 2020 do července 2021, podíl v rozsahu částky 319,93 Kč za opravu kotle, a podíl v rozsahu částky 2 259 Kč za čištění výměníku kotle).

7. Jelikož žalobce bezúspěšně vyzval žalované k úhradě předmětných nákladů písemnými výzvami, požaduje po žalovaných rovněž zaplacení zákonného úroku z prodlení z dlužných částek. [Vyjádření žalovaných k žalobě]

8. Žalovaní, zastoupeni shora uvedeným právním zástupcem, ve společném vyjádření k žalobě odmítli uplatněnou žalobní argumentaci a navrhli zamítnutí žaloby, a to z následujících důvodů: 8.1 Kotelna na tuhá paliva, v rámci níž dochází k vytápění dřevěnými peletami, byla žalobcem vybudována v rozporu s právem, neboť ji žalobce vybudoval o své vůli, bez předchozího souhlasu žalovaného 1) - tehdejšího podílového spoluvlastníka, když odstranil plynovou kotelnu, která ve stavbě původně sloužila k vytápění, a nahradil ji kotelnou na pelety. 8.2 Pokud žalobci vznikají náklady na vytápění, jedná se o náklady vynaložené v rozporu se zákonem, a na jejich náhradu by žalobce neměl mít nárok. Žalovaní považují za rozporné s dobrými mravy, pokud spoluvlastník v rozporu se zákonem provede zásadní změny na společné věci, v tomto případě demontáž původní kotelny a její nahrazení jinou kotelnou, a následně požaduje úhradu nákladů na provoz nové protiprávně vybudované kotelny; tyto skutečnosti jsou již soudu známy s ohledem na skutečnosti zjištěné v řízení u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka], ve kterém soudu závěr o neoprávněnosti výstavby kotelny na pelety vzal za prokázaný. 8.3 Současný kotel na plyn žalobce instaloval sám, bez vyrozumění druhého spoluvlastníka a bez jeho souhlasu. Jedná se o zcela jiný kotel, než který byl součástí původní plynové kotelny, která byla žalobcem demontována a odvezena. I tento zdroj tepla tak byl vybudován v rozporu s právem, náklady v souvislosti s ním vynaložené jsou vynaloženy v rozporu se zákonem a na jejich náhradu by žalobce neměl mít žádný nárok; námitku rozporu s dobrými mravy dle ad 8.2 žalovaní uplatňují i ve vztahu k vytápění plynem. 8.4 Žalovaní poukazují na skutečnost, že žalobce požaduje nahradit náklady na vytápění plynem za období od 7/2019 do 7/2020, a dále za období od 7/2020 do 7/2021, přičemž za období od ledna do července 2021, tedy za období, ve kterém byl objekt dle tvrzení žalobce vytápěn plynem, požaduje uhradit i náklady na vytápění peletami dle vnitřních účetních dokladů ze dne 17. 3. 2021 a 22. 4. 2021 v částce 2 x 8 400 Kč. Dle faktur vystavených dodavatelem plynu, jak je předložil žalobce, přitom v obou obdobích byla spotřeba plynu totožná a činila cca 32 MWh. Je tak naprosto nelogické, aby žalobce v období prvního pololetí roku 2021 musel k topení používat pelety, pokud topil plynem a měl stejnou spotřebu jako v předchozím fakturačním období, kdy topil pouze plynem a pelety nepoužíval. 8.5 Žalobci proto namítají, že náklady na vytápění peletami nebyly žalobcem nikdy vynaloženy, případně nebyly vynaloženy v souvislosti s udržováním společné věci. Žalobce ostatně prokazuje vynaložení nákladů na vytápění peletami pouze fakturami od jejich dodavatele, doklady o zaplacení a svými interními doklady, přičemž faktury a doklady o zaplacení prokazují pouze to, že žalobce dané pelety koupil a zaplatil, ale vůbec neprokazují, že tyto pelety použil na vytápění stavby. Interní účetní doklady pak prokazují pouze to, že žalobce účetně v rámci své účetní jednotky s těmito peletami disponoval, ale rovněž neprokazují, že by je použil na vytápění. Naopak, stejná spotřeba cca 32 MWh plynu použitého na vytápění v obou účetních obdobích od 7/2019 do 7/2020 a od 7/2020 do 7/2021 indikuje, že k vytápění stavby byl nezbytný pouze plyn a pelety nikoliv. 8.6 Žalovaní dále poukazují na skutečnost, že náklady na vytápění v částkách požadovaných žalobcem představují náklady nejen na zachování nemovitosti, ale jde o náklady na její komfortní užívání v rozsahu prostor užívaných žalobcem. V tomto směru žalovaní odkazují na právní závěry plynoucí z rozsudku Nejvyššího soudu ve věci sp. zn. 22 Cdo 2466/2018, které žalobní argumentaci žalobce nepodporují. Nadto sám žalobce v žalobě tvrdí, že žádný z žalovaných stavbu v rozsahu svého spoluvlastnického podílu neužíval a neužívá, a žalovaní toto tvrzení tímto činí nesporným. 8.7 Stavbu užívá pouze žalobce a závěry shora označeného rozsudku Nejvyššího soudu jsou tak na tuto věc podle žalovaných plně použitelné. Žalovaní dále uvádějí, že žalobce vytápí budovu na cca 20 ° C, přičemž dle obecně přijímaných závěrů k temperování budov za účel zachování jejich podstaty a předcházení poškození z důvodu mrazu a vlhkosti postačuje vytápění na teplotu 5 ° C. 8.8 Rozdíl mezi 22 ° C a 5 ° C činí 17 ° C, a je proto namístě provést 17 x výpočet snížení nákladů na vytápění o 6 %. Při celkových nákladech na plyn bude výsledek takové operace při základu 109 054 Kč představovat částku 38 090 Kč a při celkových nákladech na pelety v částce 37 800 Kč, pokud je lze vůbec brát v úvahu, částku 13 203 Kč. Potom nákladů na vytápění plynem činí 19 045 Kč a nákladů na vytápění peletami činí 6 601,50 Kč. 8.9 Pokud by shora uvedené závěry o výši teploty nezbytné k účinnému temperování a o snížení nákladů na vytápění o 6 % na každý 1 ° C soud nepokládal za věrohodné, nezbude než nechat na vyčíslení nákladů na temperování zpracovat znalecký posudek. 8.10 Z vyložených důvodů proto žalovaní navrhli, aby soud žalobu zamítl, neboť žalobou uplatněné nároky neodpovídají hmotnému právu a jsou v rozporu s dobrými mravy. [Replika žalobce]

9. Žalobce v replice k vyjádření žalobců uvedl, že propočet žalovaných vychází z toho, že prostory jsou vytápěny na 22 ° C, což se však nezakládá na pravdě. Žalobce vytápí prostory na 19 ° C. Rovněž žalovaní vycházejí z toho, že prostory ve stavbě postačí temperovat, což však nelze přijmout s ohledem na to, že stavba disponuje jedním topným systémem a v prostorech užívaných žalovanou 2) nejde dosáhnout toho, aby zde byla diametrálně jiná teplota než v prostorech užívaných žalovanou 2), což je dáno stavebně-technickým řešením stavby a otopného systému. Žalobce má v předmětné stavbě prodejnu a kanceláře, kdy je nemyslitelné, že by zde byla teplota 5 ° C. 9.1 Podle žalobce nelze, aby šlo k jeho tíži, že žalovaná 2) prostory ve stavbě neužívá, jelikož je to jejím vlastním rozhodnutím. Dle konstantní judikatury je i spoluvlastník, který nemovitost neužívá, povinen podílet se na nákladech vytápění. 9.2 Vytápění peletami představuje finančně méně nákladovou metodu než vytápění plynem. Tím, že žalobce zvolil tento způsob vytápění, šetří náklady na vytápění, a to jak sobě, tak i žalované 2). Žalobci není zřejmé, proč žalovaná 2) tuto skutečnost rozporuje. Žalobce navíc nemá v souvislosti s vytápěním peletami pouze náklady na zakoupení pelet, ale i na skladování, dopravu, obsluhu kotle atd., které po žalované 2) nikdy nenárokoval. 9.3 Žalobce soudu doložil skutečnou spotřebu a je povinností žalované se na nákladech na tuto spotřebu podílet. [Dílčí skutková zjištění]

10. Soud z dále uvedených důkazů učinil následující dílčí skutková zjištění. Soud předně konstatuje, že se otázkou náhrady poměrných nákladů vynaložených žalobcem spojených s vytápěním stavby zabýval již ve věci sp. zn. [spisová značka], přičemž v (pravomocném) rozsudku ze dne 25. 3. 2022, č. j. [spisová značka] (nyní na č. l. 55-76 spisu) mj. učinil následující skutková zjištění a právní závěry, které soud v nyní rozsouzené věci (dále uvedeným způsobem) zohlednil: 10.1 Do 12. 6. 2020 do času [Anonymizováno] hod. [srov. též výpis z katastru nemovitostí na č. l. 11 ohledně právních účinků zápisu dle darovací smlouvy ze dne 12. 6. 2020, na základě které spoluvlastnický podíl na stavbě o velikosti id. daroval žalovaný 1) své [příbuzenský vztah] – žalované 2)] byli spoluvlastníky stavby žalobce a žalovaný 1), každý o velikosti id. , a od [Anonymizováno] hod. dne 12. 6. 2022 namísto žalovaného 1) byla spoluvlastnicí s týmž podílem této stavby žalovaná 2). 10.2 Městský úřad [adresa], stavební úřad, vydal dne [datum] pod č. j. [Anonymizováno], rozhodnutí, kterým dodatečně povolil stavbu a současně vydal povolení k jejímu užívání; toto správní rozhodnutí nabylo právní moci dne [datum]. 10.3 Ke dni vydání rozsudku ad 10 mezi spoluvlastníky stavby nebyla uzavřena dohoda o užívání stavby či dohoda o podílení se na nákladech vzniklých v souvislosti s užíváním této stavby. Účastníci prakticky od samého počátku výstavby stavby se ocitli v ostrém názorovém střetu, který silně gradoval již během kolaudačního řízení stavby. 10.4 Ke dni vydání rozsudku ad 10 byla spoluvlastnicí stavby v rozsahu id. nyní žalovaná 2), kdy nabývacím titulem byla darovací smlouva ze dne 12. 6. 2020. 10.5 Žalobce (shodně jako v nynější věci sp. zn. [spisová značka]) se domáhá úhrady jím tvrzených a prokazovaných nákladů na vytápění ve stavbě plynem a dále za vytápění stavby dřevěnými peletami, tedy ve stavbě, která byla z hlediska stavebně-technického schválena k užívání za situace, že je v ní pouze jedno vedení ústředního topení včetně monitoringu spotřeby energií, tedy nikoliv řešení vytápění včetně monitoringu spotřeby energií ve dvou liniích, samostatných pro užívání prostor ve stavbě žalobcem a žalovaným.

11. Podle stavu zápisů v katastru nemovitostí i mezi účastníky je nesporné, že i v současné době je žalovaná 2) podílovou spoluvlastnicí stavby v rozsahu id. (zjištěno též z výpisu z katastru nemovitostí k datu 30. 6. 2022 na č. l. 10)

12. Dne 26. 2. 2021 společnost [právnická osoba], se sídlem [adresa] (dále již „[Anonymizováno]“) vyúčtovala žalobci fakturou č. [Anonymizováno] za dodání dřevních pelet v množství 2 100 kg částku 9 660 Kč, splatnou dne 12. 3. 2021 (zjištěno z cit. faktury na č. l. 13), přičemž žalobce tuto fakturu uhradil (zaplatil částku 9 660 Kč) uvedenému dodavateli dne 16. 3. 2021 (zjištěno z příjmového podkladního dokladu č. [Anonymizováno] vystaveného [Anonymizováno] dne 16. 3. 2021 na č. l. 44).

13. Dne 21. 4. 2021 [Anonymizováno] vyúčtoval žalobci fakturou č. [Anonymizováno] za dodání dřevních pelet v množství 1 050 kg částku 4 830 Kč, splatnou dne 16. 3. 2021 (zjištěno z cit. faktury na č. l. 15 verte), přičemž žalobce tuto fakturu uhradil (zaplatil částku 4 830 Kč) uvedenému dodavateli dne 21. 4. 2021 (zjištěno z podkladního daňového dokladu č. [Anonymizováno] vystaveného [Anonymizováno] dne 21. 4. 2021 na č. l. 15).

14. Dne 30. 9. 2021 [Anonymizováno] vyúčtoval žalobci fakturou č. [Anonymizováno] za dodání dřevních pelet v množství 4 200 kg částku 19 320 Kč, splatnou dne 5. 10. 2021 (zjištěno z cit. faktury na č. 18), přičemž žalobce tuto fakturu uhradil (zaplatil částku 19 320 Kč) uvedenému dodavateli dne 5. 10. 2021 (zjištěno z výpisu z bankovního účtu žalobce u [Anonymizováno]., z části výpisu přehledu pohybů na účtu č. [č. účtu] na č. l. 40).

15. Dne 27. 10. 2021 [Anonymizováno] vyúčtoval žalobci fakturou č. [Anonymizováno] za dodání dřevních pelet v množství 2 100 kg částku 9 660 Kč, splatnou dne 27. 10. 2021 (zjištěno z cit. faktury na č. l. 18 verte), přičemž žalobce tuto fakturu uhradil (zaplatit částku 9 660 Kč) uvedenému dodavateli dne 1. 11. 2021 (zjištěno z výpisu z bankovní účtu ad 14 na č. l. 41).

16. Soud konstatuje, že žalobce v žalobě tvrdí, že část dřevěných pelet využil k vytápění (v množství odpovídající nákupní ceně v celkové výši 37 800 Kč) a část pelet dále prodal v rámci svého podnikání (v množství odpovídajícím celkové nákupní ceně 10 500 Kč), a že pelety spotřebované pro vytápění stavby promítl do vnitřních daňových dokladů, kdy: 16.1 Z interního dokladu [Anonymizováno] ze dne 17. 3. 2021 vyplývá, že žalovaný tímto dokladem účetně vykázal spotřebu pelet za otop stavby v roce 2021 z důvodu poruchy plynového kotle, a to ve výši 8 400 Kč (zjištěno z cit. dokladu na č. l. 14). 16.2 Z interního dokladu [Anonymizováno] ze dne 22. 4. 2021 vyplývá, že žalovaný tímto dokladem účetně vykázal spotřebu pelet za otop stavby v roce 2021 z důvodu poruchy plynového kotle, a to ve výši 8 400 Kč (zjištěno z cit. dokladu na č. l. 19 verte). 16.3 Z interního dokladu [Anonymizováno] ze dne 31. 12. 2021 vyplývá, že žalovaný tímto dokladem účetně vykázal spotřebu pelet za otop stavby v roce 2021, a to ve výši 21 000 Kč (zjištěno z cit. dokladu na č. l. 19).

17. Dne 10. 7. 2020 společnost [právnická osoba], se sídlem [právnická osoba] (dále již „[Anonymizováno]“ nebo „dodavatel“) vystavila žalobci fakturu č. [hodnota] za dodávku plynu do odběrného místa stavby, za období od 12. 7. 2019 do 7. 7. 2020, a to s doplatkem na částku 538 Kč splatným dne 28. 7. 2020, kdy vyúčtování plynu za uvedené období činilo 54 017,76 Kč a žalobce na zálohách zaplatil tomuto dodavateli celkem částku 53 480 Kč (zjištěno z cit. faktury na č. l. 32), přičemž nedoplatek ve výši 538 Kč žalobce dodavateli uhradil bezhotovostním převodem z účtu ad 14 dne 28. 7. 2021 (zjištěno z cit. bankovního výpisu účtu ad 14 na č. l. 33).

18. Dne 20. 7. 2021 [Anonymizováno] vystavila žalobci fakturu č. [hodnota] za dodávku plynu do odběrného místa stavby, za období od 8. 7. 2020 do 16. 7. 2021, a to s přeplatkem ve výši 3 684 Kč, kdy vyúčtování plynu za uvedené období činilo 55 036,01 Kč a žalobce na zálohách zaplatil tomuto dodavateli celkem částku 58 720 Kč (zjištěno z cit faktury na č. l. 33 verte).

19. Dne 29. 4. 2021 společnost [právnická osoba]., se sídlem [adresa] vystavila žalobci fakturu č. [hodnota] za roztok na čištění výměníku na částku 639,86 Kč, splatnou dne 7. 4. 2021 (zjištěno z cit. faktury na č. l. 35 verte), přičemž žalobce tomuto dodavateli uhradil fakturu (zaplatil částku 639,86 Kč) bezhotovostním převodem z účtu ad 14 dne 28. 4. 2021 (zjištěno z cit. bankovního výpisu na č. l. 36).

20. Dne 21. 4. 2021 [tituly před jménem] [jméno FO], revizní technik, se sídlem [adresa] vystavil žalobci fakturu č. [hodnota] za čištění výměníku [Anonymizováno] včetně dodání požadované chemie, servis a za opravu plynového kotle pro žalobce, a to na částku 4 518 Kč (zjištěno z cit. faktury na č. l. 34 verte), přičemž žalobce tomuto dodavateli služby uhradil fakturu (zaplatil částku 4 518 Kč) bezhotovostním převodem z účtu ad 14 dne 5. 5. 2021 (zjištěno z cit. bankovního výpisu na č. l. 35).

21. Dopisem ze dne 18. 5. 2022 žalobce vyzval žalovaného 1), aby žalobci zaplatil částku ve výši 25 138,50 K, a to nejpozději do 30. 5. 2022 s odůvodněním, že žalovaný 1) byl do 12. 6. 2020 spoluvlastníkem stavby v rozsahu id. a podle žalobce je povinen žalobci uhradit poměrnou část nákladů, které žalobce vynaložil (a v dopise podrobně rozvedl) v předmětném období za žalovaného 1) (zjištěno z cit. dopisu na č. l. 20-21). Tento dopis žalobce odeslal žalovanému 1) na adresu jeho bydliště poštou, doporučeně, dne 19. 5. 2022 (zjištěno z podacího lístku na č. l. 24). Jelikož žalobcem nebylo tvrzeno ani prokazováno, kdy tato zásilka (obsahující výzvu ke splnění platební povinnosti) byla žalovanému 1) doručena (žalobce nepředložil dodejku prokazující den doručení této zásilky žalovanému 1/), soud v tomto případě vyšel z domněnky doby dojití této zásilky dle § 573 věty před středníkem o. z., jež stanoví, že má se za to, že došlo zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních zásilek služeb došla třetí pracovní den po odeslání. Byla-li předmětná zásilka odeslána žalovanému 1) poštou dne 19. 5. 2022 (sobota), pak třetí pracovní den pode odeslání připadá na den (středu) 23. 5. 2022, který je tak třeba považovat za den doručení této zásilky žalovanému 1). Měl-li tedy žalovaný 1) zaplatit dle žalobcem určené lhůty dlužnou částku do 30. 5. 2022, pak v důsledku absence solučního chování se žalovaný 1) dostal do postavení dlužníka v prodlení dnem 1. 6. 2022, nikoliv dnem 30. 5. 2022, od kteréhož dne žalobce již požaduje zaplacení zákonného úroku z prodlení z předmětné dlužné částky; důsledek této posledně zmíněné marginální okolnosti soud vyjádřil v meritorním výroku I.

22. Dopisem ze dne 21. 6. 2022 žalobce vyzval žalovanou 2), aby zaplatila žalobci částku ve výši 50 867,43 Kč, a to do 5 dnů od doručení této výzvy, s odůvodněním, že žalovaná 2) je od 12. 6. 2020 spoluvlastnicí stavby v rozsahu id. a podle žalobce je povinna žalobci uhradit poměrnou část nákladů, které žalobce vynaložil (a v dopise podrobně rozvedl) v předmětném období za vytápění stavby a za další žalobcem vynaložené náklady na opravu kotle a čištění výměníku. Tento dopis žalobce odeslal žalované 2) na adresu jejího bydliště poštou, doporučeně, dne 21. 6. 2022 (zjištěno z podacího lístku na č. l. 24). Jelikož žalobcem nebylo tvrzeno ani prokazováno, kdy tato zásilka (obsahující výzvu ke splnění platební povinnosti) byla žalované 2) doručena (žalobce nepředložil dodejku prokazující den doručení této zásilky žalované 2/), soud v tomto případě vyšel rovněž z domněnky doby dojití této zásilky dle § 573 věty před středníkem o. z., jež stanoví, že má se za to, že došlo zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních zásilek služeb došla třetí pracovní den po odeslání. Byla-li předmětná zásilka odeslána žalované 2) poštou dne 21. 6. 2022 (úterý), pak třetí pracovní den pod odeslání připadá na den (čtvrtek) 24. 6. 2022, který je tak třeba považovat za den doručení této zásilky žalovanému 2); podle žalobce měla pak žalovaná 2) předmětná částku zaplatit žalobci do 29. 6. 2022, a protože tuto částku žalobci nezaplatila, dnem 30. 6. 2022 se ocitla v postavení dlužníka v prodlení. [K čemu soud při rozhodování dále přihlédl]

23. Soud při rozhodování též přihlédl k tvrzení žalobce, že v předmětnou dobu měl v kotelně instalovány dva kotle – 1. plynový kotel a dále 2. kotel na spalování dřevěných pelet, přičemž vytápění stavby mohl zajišťovat dle potřeby (např. v případě poruchy plynového kotle, k níž došlo na jaře roku 2021) přepnutím na ten který kotel. Z tohoto důvodu část spotřeby pelet zasahuje i do období jinak vyúčtované tehdejším dodavatelem plynu [Anonymizováno]. Žalobce v roce 2020 začal topnou sezónu – vytápění stavby v září uvedeného roku plynem, tj. prostřednictvím plynového kotle, avšak s ohledem na obecně známou situaci společnosti [Anonymizováno] někdy v říjnu 2021 (poznámka soudu: je obecně známé, že [Anonymizováno] dne [datum] oznámila ukončení své činnosti) okamžitě přešel na vytápění dřevěnými peletami prostřednictvím druhého instalovaného kotle na vytápění stavby tímto palivem. Dřevěné pelety[Anonymizováno]měl přitom žalobce nakoupené již v létě 2020, respektive na jaře uvedeného roku.

24. Soud dále přihlédl k tvrzení žalobce, že jím vystavený vnitřní daňový doklad ze dne 31. 12. 2021, č. [Anonymizováno] na částku 21 000 Kč, obsahuje zúčtování spotřeby dřevěných pelet za otop stavby za období od září 2021 do 31. 12. 2021.

25. Z rozhodovací činnosti soudu je známo, a tato okolnost je pochopitelně účastníkům rovněž známa, neboť se týkala jejich časově předcházejícího sporu o zrušení a vypořádání jejich podílového spoluvlastnictví ke stavbě, respektive aktuálně nyní sporu ve vztahu mezi žalobcem a žalovanou 2), kdy zdejší soud ve svém (dosud z důvodu podaného odvolání žalovanou nepravomocném) rozsudku ze dne [datum], č. j. [spisová značka], mj. učinil dílčí skutkové zjištění ze znaleckého posudku (v uvedené právní věci) soudem ustanoveného znalce [právnická osoba] se sídlem [adresa], IČO [IČO] (dále již „znalec“) ze dne 2. 3. 2021, č. [hodnota] (na č. l. 1197-1382a), z nějž bylo mj. zjištěno, že předmětné nemovité věci jsou nedělitelné, neboť stavba č. p. [Anonymizováno] postavená na pozemcích p. č. [Anonymizováno] a p. č. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa] byla realizována tak, že případné reálné dělení projektant a ani majitelé stavby v budoucnosti neuvažovali a vzhledem k této skutečnosti by bylo případné reálné rozdělení spojeno s rozsáhlými stavebními zásahy do vlastní konstrukce stavby, nutností rozsáhlých dispozičních změn spojených s provedením úprav a nového provedení přípojek k rozděleným částem nemovitostí, přičemž takto rozsáhlé úpravy by rovněž vyvolaly další náklady na úpravu rozvodů elektroinstalace, rozvodů plynu, topení, vody a kanalizace, rozvodů EZS apod.; celkové předpokládané náklady na reálné rozdělení nemovitostí by činily 7 748 240 Kč.

26. Soud při rozhodování přihlédl i k té okolnosti, že ani v řízení sp. zn. [spisová značka], ale ani v řízení sp. zn. [spisová značka], věcí vedených mezi žalobcem a (původně) žalovaným 1), respektive u posledně označené věci vedené proti žalované 2) bylo zjištěno, že stavba má jeden otopný systém, který technicky nelze pro tu kterou část stavby (některých jejích prostor) vypnout.

27. V návaznosti na ad 26 pak soud přihlédl i k tvrzení jednatele žalobce při jednání konaném dne 18. 11. 2022, mj. že: „Kotelna je situována na severní straně (stavby), tzn. tak nějak na části, kterou užívá spoluvlastník. Do našich prostor, které jsou situovány na jižní straně…všechny trubky vedou ze severní strany, když to vezmu ze strany ze dvora a od kotelny, tak všechny trubky vedou z levé strany do pravé strany, do naší části. Všechny přívodní trubky, které k nám vedou, tak jdou zleva doprava, tzn. jdou přes prostory spoluvlastníka.“ 28. V řízení nebylo ani rozporováno tvrzení žalobce (učiněné prostřednictvím jeho jednatele při jednání konaném dne 18. 11. 2022), že žalovaní, respektive v časové posloupnosti případně nejdříve žalovaný 1) a poté žalovaná 2) [co se stala spoluvlastnicí stavby na základě jejího darování žalovaným 1)] ústně, telefonicky, písemně, případně prostřednictvím jiné osoby nevyzvali žalobce, aby jim prostory, které užíval původně žalovaný 1) a posléze je byla z titulu spoluvlastníka stavby oprávněna užívat žalovaná 2), nevytápěl, neboť to ani technicky – vzhledem k propojenému systému vytápění celé stavby – možné nebylo, ledaže by bylo vypnuté celé topení a tudíž by se stavba (prostřednictvím ústředního topení) vůbec nevytápěla. [Závěr o skutkovém stavu]

29. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: 29.1 Do 12. 6. 2020 do času [Anonymizováno] hod. [srov. též výpis z katastru nemovitostí na č. l. 11 ohledně právních účinků zápisu dle darovací smlouvy ze dne 12. 6. 2020, na základě které spoluvlastnický podíl na stavbě o velikosti id. daroval žalovaný 1) své [příbuzenský vztah] – žalované 2)] byli spoluvlastníky stavby žalobce a žalovaný 1), každý v rozsahu id. , a od [Anonymizováno] hod. dne 12. 6. 2022 namísto žalovaného 1) byla spoluvlastnicí této stavby žalovaná 2). 29.2 Ve stavbě je pouze jeden systém vytápění, který nelze pro ty které (tím kterým účastníkem užívané) prostory oddělit (vypnout pro tu kterou část užívaných prostor ve stavbě), aniž by druhá část byla nezávisle na té první či naopak vytápěna. 29.3 Žalobce dosud zajišťoval vytápění stavby, když kromě instalovaného plynového kotle měl v kotelně instalovaný ještě kotel na dřevěné pelety a technicky bylo možné vytápění stavby zajišťovat buď plynovým kotlem anebo (když došlo např. k poruše plynového kotle) kotlem na dřevěné pelety. V souvislosti s „[Anonymizováno]“ dodavatele plynu (mj. i žalobce) dne 13. 10. 2021 – společnosti [Anonymizováno] – žalobce přešel na vytápění stavby kotlem na dřevěné pelety. 29.4 V období, kdy žalobce vytápěl stavbu plynem (plynovým kotlem) uhradil dodavateli plynu – [Anonymizováno] za dodávku (spotřebu) plynu za období od července 2019 do července 2020 částku 54 017,76 Kč, a dále za období od července 2020 do července 2021 částku 55 036,01 Kč, celkem tedy částku 109 054 Kč, kdy polovina z této částky činí 54 527 Kč. 29.5 Za nákup, respektive za spotřebu dřevěných pelet (za vytápění stavby kotlem na dřevěné pelety) v roce 2021 žalobce uhradil celkem částku 37 800 Kč, přičemž polovina z této částky činí částku 18 900 Kč. 29.6 Kromě toho žalobce vynaložil na opravu plynového kotle (v dubnu 2021) částku 639,86, polovina z této částky činí částku 319,93 Kč, a dále za čištění výměníku částku 4 518 Kč, kdy polovina z této částky činí částku 2 259 Kč. 29.7 Žalobce dopisem vyzval žalovaného 1) k zaplacení alikvotní (ve výši jedné poloviny odpovídající velikosti ideálního spoluvlastnického podílu) částky nákladů, které vynaložil na vytápění stavby, a to ve výši 25 138,50 Kč nejpozději do 30. 5. 2022. Žalovaný 1) tuto částku žalobci nezaplatil. 29.7 Žalobce dále dopisem vyzval žalovanou 2) k zaplacení alikvotní (ve výši jedné poloviny odpovídající velikosti ideálního spoluvlastnického podílu) částky nákladů, které vynaložil na vytápění stavby, na opravu plynového kotle za čištění výměníku, a to ve výši 50 867,43 Kč nejpozději do 29. 6. 2022. Žalovaná 2) tuto částku žalobci nezaplatila. 29.8 Soud sice při jednání provedl důkaz i právním zástupcem žalovaných předloženými fakturami vystavenými společností [právnická osoba]., se sídlem [adresa], ohledně spotřeby elektrické energie v odběrném místě stavby, v části, jež byla pod dobu spoluvlastnictví stavby žalovaným 1) užívána, a to za fakturační období od 4. 12. 2018 do 3. 12. 2019, od 4. 12. 2019 do 9. 12. 2020, od 10. 12. 2020 do 9. 12. 2021, avšak z těchto faktur pro rozhodnutí v této věci neučinil žádné dílčí skutkové zjištění, neboť informace plynoucí z těchto faktur nebyly (z důvodů dále v tomto odůvodnění rozvedených) pro rozsouzení věci právně významné. [Právní posouzení věci]

30. Podle § 1122 odst. 1 o. z. podíl vyjadřuje míru účasti každého spoluvlastníka na vytváření společné vůle a na právech a povinnostech vyplývajících ze spoluvlastnictví věci.

31. Podle § 1128 odst. 1 o. z. o běžné správě společné věci rozhodují spoluvlastníci většinou hlasů. Podle druhého odstavce cit. par. rozhodnutí má právní účinky pro všechny spoluvlastníky pouze v případě, že všichni byli vyrozuměni o potřebě rozhodnout, ledaže se jednalo o záležitost, která vyžadovala jednat okamžitě. Spoluvlastník opominutý při rozhodování o neodkladné záležitosti může navrhnout soudu, aby určil, že rozhodnutí o neodkladné záležitosti nemá vůči němu právní účinky, nelze-li po něm spravedlivě požadovat, aby je snášel. Podle třetího odstavce cit. par. není-li návrh podle odstavce 2 podán do třiceti dnů od přijetí rozhodnutí, právo podat jej zaniká; nebyl-li spoluvlastník o nakládání uvědoměn, běží lhůta ode dne, kdy se o rozhodnutí dozvěděl nebo dozvědět mohl.

32. Ohledně právního důvodu úhrady alikvotní náhrady žalobcem vynaložených nákladů na stavbě žalobce v žalobě odkazuje na pravomocný rozsudek zdejšího soudu ze dne [datum], č. j. [spisová značka], nyní ve spise zažurnalizovaný na č. l. 55-76, který nabyl právní moci dne [datum] a v němž byly řešeny otázky žalobcem realizovaných nákladů na stavbě za spotřebu plynu v obdobích od 23. 7. 2007 do 21. 7. 2008, od 22. 7. 2008 do 8. 7. 2009, od 8. 7. 2009 do 19. 7. 2010, a dále za období od r. 2014 do r. 2016, a za topení peletami v téže budově za období od ledna 2017 do března 2018 a za spotřebu plynu v téže budově za období od srpna 2018 do 16. 7. 2019.

33. Zdejší soud v uvedeném rozsudku pro poměry, kdy bylo třeba aplikovat občanský zákoník č. 89/2012 Sb., zaujal následující závěry, které bylo nezbytné vzhledem k § 13 odst. 1 o. z., tj. s ohledem na princip předvídatelnosti soudního rozhodování, zohlednit i při rozhodování v této věci; zejména, že: 33.1 Zatímco v poměrech předchozí civilní úpravy (občanského zákoníku č. 40/1964 Sb., v rozhodném znění) náklady vynaložené jedním ze spoluvlastníků např. na topení představovaly, pokud byly hrazeny zcela jedním ze spoluvlastníků, bezdůvodné obohacení druhého spoluvlastníka v rozsahu jeho podílu, zcela jiná situace nastala v poměrech nové civilní úpravy prostřednictvím zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, neboť zde se již nejedná – též s přihlédnutím k judikatuře Nejvyššího soudu – o nárok na bezdůvodné obohacení, ale o zákonný nárok spoluvlastníka vyplývající z § 1136, který zní, že spoluvlastník, jenž vynaložil na společnou věc náklad v rozsahu ostatních spoluvlastníků bez jejich vyrozumění a souhlasu, může požadovat a) poměrnou část náhrady v rozsahu zhodnocení věci, jednalo-li se o náklad, který byl spoluvlastníkům ku prospěchu, b) náhradu nutných nákladů, jednalo-li se o náklad, který bylo třeba vynaložit na záchranu věci. 33.2 Smyslem úpravy § 1136 o. z. je ošetřit nároky spoluvlastníka, který vynaložil na společnou věc na základě rozhodnutí, které nemá vůči ostatním spoluvlastníkům právní účinky proto, že byli opomenuti při rozhodování o dané záležitosti. 33.3 Úprava obsažená v § 1136 o. z. je vybudována na tom, že náklad byl vynaložen v zájmu spoluvlastníků a současně vedl je ke zhodnocení společné věci a byl spoluvlastníku ku prospěchu, anebo byl vynaložen k záchraně věci. 33.4 V právní (a již pravomocně skončené) věci vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka], soud vyšel ze zjištění, že původní spoluvlastník stavby, nyní v této věci žalovaný 1), v řízení nebrojil proti tomu, že se „nemá“ či „nesmí“ ve stavbě topit (vytápět prostory jím užívané). 33.5 Pro poměry regulované občanským zákoníkem č. 89/2012 Sb. jsou též přiměřeně využitelné právní závěry plynoucí z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 27. 11. 2018, sp. zn. 22 Cdo 2466/2018, potud, pokud v něm dovolací soud judikoval, že platba za dodávku tepla má povahu smíšenou; zčásti představuje náklad na zachování společné věci (zejména je-li zřejmé, že bez vytápění v zimě by mohlo dojít k poškození nebo k chátrání bytu především mrazem a vlhkostí); zčásti však teplo slouží jen tomu, kdo v bytě bydlí k pohodě bydlení. Proto se na nákladech na vytápění bytu v rozsahu nezbytně nutném k jeho zachování musí podílet i ten spoluvlastník, který byt neužívá. Jestliže by však platby za takové služby byly rozděleny stejně na všechny spoluvlastníky, založilo by to bezdůvodné obohacení toho, kdo byt skutečně užívá; ten totiž využívá pro sebe teplo v rozsahu vyšším, než jaký by byl minimálně nutný k zachování předmětu vlastnictví. Stanovení poměru, v jakém se budou účastníci podílet na takových nezbytných platbách, záleží na úvaze soudu, která nesmí být zjevně nepřiměřená. 33.6 K ad 33.5 soud při jednání konaném dne 18. 11. 2022 – v rámci signalizace právního náhledu soudu na využitelnost daného rozhodnutí Nejvyššího soudu pro poměry této věci - vyložil, že posledně uvedený právní závěr Nejvyššího soudu nelze pouze mechanicky dosazovat na v té době nalézacím soudem posuzovaný případ, a to bez zohlednění skutkových okolností rozhodované věci a že pro soud vyvstávají k řešení otázky, jež souvisejí s tím, že stavba má jeden systém vytápění a že žalobce do určitých prostor, které byly původně vyhrazeny k užívání žalovaným 1) a po převodu spoluvlastnictví pak k užívání žalovanou 2), neměl přístup, a že z dokazování dosud nevyplynulo (k tomu srov. odůvodnění dále), že by bylo možné vytápěcí soustavu fakticky oddělit pro vytápění prostor užívaných tím kterým spoluvlastníkem, přičemž dosud nebylo mezi účastníky dosaženo žádné dohody např. ohledně monitoringu vytápění instalovanými měřiči spotřeby tepla, jako je tomu např. u radiátorů v bytových jednotkách, takže závěry plynoucí z uvedeného rozsudku Nejvyššího soudu nelze bez dalšího použít pro tuto věc. 33.7 Konečně v již opakovaně zmíněném rozsudku zdejšího soudu ve věci sp. zn. [spisová značka] bylo dále vyloženo, že v posuzované věci se jednalo o povinnost žalovaného uhradit žalobci poměrnou (ve vztahu k výši jeho spoluvlastnického podílu, tj. v rozsahu 50 %) část žalobcem vynaložených nutných nákladů dle § 1136 písm. b) o. z., tj., že náklady vynaložené na společnou věc (ve spoluvlastnictví) musí každý z účastníků (spoluvlastníků) přispět v rozsahu 50 % a uhradil-li dotčený spoluvlastník takové nutné náklady i za druhého spoluvlastníka, pak mu náleží vůči neplatícímu účastníkovi nárok na vydání bezdůvodného obohacení v rozsahu právě 50 %, tj. odpovídající jeho spoluvlastnickému podílu v rozsahu id. .

34. Žalovaní prostřednictvím svého právního zástupce při jednání konaném u zdejšího soudu dne 18. 11. 2022 - v rámci své právní obrany - uplatnili zcela zásadní argumentaci - která by de facto vylučovala reflektovat závěry přijaté týmž soudem ve skutkově i právně obdobné věci dle ad 33.7 -, a to v tom směru, že sice „je pravda, že v té budově je jednotný systém vytápění. To ovšem neznamená, že ten jednotný systém vytápění znamená, že je tam jedna kotelna a tou kotelnou může být vytápěno vše. Může, nikoliv nutně musí. A jsou tam taková technická zařízení, která umožňují ty části, které užívají žalovaní z toho vytápění odpojit, jednak nějaké elektrické regulátory a jednak je možné i mechanicky uzavřít svislé rozvody vody, lidově řečeno stoupačky, které vedou a slouží k vytápění právě prostor v prvním patře, které užívá žalovaný.“ 35. Argumentace žalovaných v ad 34 není ovšem důvodná, neboť jednak v již pravomocně skončené věci sp. zn. [spisová značka] zdejší soud uzavřel, že ve stavbě je pouze jedno ústřední vytápění, přičemž i s ohledem na účastníkům známé závěry znaleckého ústavu ve zpracovaném znaleckém posudku v další právní věci vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka] [o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví mezi žalobcem a nyní již žalovanou 2) mj. ke stavbě] technické řešení částečného odpojení vytápěcího systému (ústředního vytápění) stavby tak, aby mohly být vytápěny toliko prostory užívané buď žalobcem anebo žalovaným 1), respektive žalovanou 2) konstatováno nebylo. Kromě toho je třeba poukázat na shora zreferované (nyní již pravomocně skončené) řízení, jež bylo vedeno u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka], v němž soud (v následně vydaném rozsudku ze dne [datum], č. j. [spisová značka], který nabyl právní moci dne [datum]) mj. zohlednil i vyjádření (i v uvedené věci v procesním postavení vystupujícího) žalobce, který mj. např. ve svém vyjádření ze dne [datum] vyložil, že: „celý topný systém budovy č. p. [Anonymizováno] je projektován tak, aby otápěl celou budovu. Projekt nechal zpracovat žalovaný [roz. nyní žalovaný 1)]…Žalobce soud upozorňuje na to, že na místním šetření konaném dne [datum] se soud přesvědčil o tom, že celá budova je osazena radiátory napojenými na topný systém instalovaný žalobcem. Tento topný systém není nikde přerušen ani zaslepen. Žalobci tedy není zřejmé, jak by žalovaný zajistil, aby v jím užívaných prostorách netopil. Toto je nemožné…“ Přitom k této argumentaci žalovaný ničeho nenamítal ve smyslu, že technicky lze zajistit, aby vytápěcí systém pro vytápění prostor užívaných žalovaných bylo možné technicky odpojit. Soud proto tuto argumentaci žalovaných vnímá jako jistou formu procesní obstrukce ve snaze prodloužit spor za účelem provádění zcela zbytečné znalecké verifikace, v procesní situaci, kdy tato okolnost je vylučována jednak zjištěním zdejšího soudu ve věci sp. zn. [spisová značka], jakož i ve věci sp. zn. [spisová značka] ve vazbě na závěry plynoucí z vypracovaného znaleckého posudku předmětným znaleckým ústavem (viz též odůvodnění shora – bod ad 25), s přihlédnutím ke všemu, co např. i v řízení ve věci sp. zn. [spisová značka] vyšlo najevo a jaký byl tehdy procesní postoj žalovaného [nyní žalovaného 1)] k uvedené argumentaci žalobce o nemožnosti docílit vytápění stavby pouze pro prostory užívané žalobcem (v uvedené věci řešené v obráceném gardu, kdy žalovaný namítal údajné nevytápění jím užívaných prostor s argumentací, že není důvodu, aby za takové situace platil ještě žalobci alikvotní náklady za vytápění stavby).

36. Jestliže tedy žalobce nemohl učinit žádné technické opatření, jímž by bylo možné zajistit toliko vytápění jím užívaných prostor stavby, a pokud se původně žalovaný 1) coby spoluvlastník stavby a posléze žalovaná 2) coby spoluvlastnice téže stavby nedohodli na způsobu vytápění, pak je třeba přiznat relevanci žalobcem uplatněných nákladů na vytápění stavby za rozhodné (žalobou vymezené) období, kdy žalobcem vynaložené náklady, poměrně zredukované ve vztahu k velikosti spoluvlastnického podílu žalovaného 1) a posléze žalované 2) na žalované částky vůči žalovaným, jsou podřaditelné pod právní úpravu obsaženou v § 1136 písm. b) o. z. coby náhrada nutných nákladů, kdy se jednalo o náklady, kterých bylo třeba vynaložit za záchranu věci, tj. v tomto případě na vytápění stavby v rozsahu, aby stavbu bylo možné užívat v intencích stavebního povolení, tedy de facto k podnikání a užívání bytů jak žalobcem, tak i žalovaným 1), respektive posléze (po nabytí spoluvlastnické podílu ke stavbě) žalovanou 2).

37. Soud je toho názoru, že závěry plynoucí z rozsudku Nejvyššího soudu v opakovaně zmíněné věci sp. zn. 22 Cdo 2466/2018 nelze využít stran rozlišení smíšené povahy vytápění již z toho důvodu, že Nejvyšší soud v jím posuzovaném případu řešil vytápění bytu, nikoliv specifický případ vytápění stavby určené k podnikatelským účelům pro dva subjekty, kteří se pouze dohodly na rozsahu užívání prostor v rámci této stavby, jinak se de facto nedohodly na ničem a prakticky více jak osmnáct let, respektive dvacet let vedou mezi sebou různé (nejen) soudní spory, které prakticky vedly k zablokování jakéhokoliv prostoru pro smysluplné řešení dosavadních problémů, jež se týkaly spoluvlastnictví k předmětné stavbě.

38. Na základě výše uvedeného proto soud uložil žalovanému 1) povinnost zaplatit žalobci alikvotní náhradu za spotřebu plynu za vytápění stavby, a to za období od 12. 7. 2019 do 12. 6. 2020 do [Anonymizováno] vteřin, respektive (po zaokrouhlení) do [Anonymizováno][Anonymizováno]hod., a to na základě následující právně kvalifikační úvahy: 38.1 Žalobce po žalovaném 1) požaduje alikvotní část (polovinu) nutných náhrady za vytápění stavby plynem dle faktury č. [hodnota] vystavené tehdejším dodavatelem plynu – [Anonymizováno] za období od 12. 7. 2019 do 7. 7. 2020 na částku 54 017,76 Kč (celková spotřeba plynu v uvedeném odběrném místě za předmětné období), a to dle žalobního petitu ve výši 25 138,50 Kč, tj. za období od 12. 7. 2019 do 12. 6. 2020. 38.2 Fakturované období dle ad 38.1 od 12. 7. 2019 do 7. 7. 2020 činí celkem 361 dnů, kdežto žalovaný dle skutkového zjištění ad 10.4 byl spoluvlastníkem stavby o velikosti svého spoluvlastnické podílu id. do 12. 6. 2020 do [Anonymizováno] hod. [Anonymizováno] min. a [Anonymizováno] vteřin. 38.3 Pro výpočet alikvotní náhrady žalovaného 1) za spotřebu plynu za vytápění stavby dle faktury ad 38.1 lze tedy konstatovat, že žalovaný 1) byl za fakturované období ad 38.1 spoluvlastníkem stavby po dobu celých 335 dnů a dále ještě (po zaokrouhlení) po dobu 11 hod. 336-tého dne z onoho fakturačního období. 38.4 S ohledem na ad 38.3 proto částka náležející za spotřebu plynu za 335 dnů z fakturačního období ad 38.2 činí 54 017,76 Kč (dodavatelem plynu fakturovaná částka za uvedené období žalobci) : 361 dnů (počet dnů za fakturační období od 12. 7. 2019 do 7. 7. 2020) = 149,63 Kč/za 1 den spotřeby plynu. 38.5 Jestliže žalovaný 1) z onoho fakturačního období ad 38.2 byl celých 335 dnů spoluvlastníkem stavby, pak náklady za 335 dnů činí 335 x 149,63 Kč = 50 126,05 Kč, respektive po zaokrouhlení 50 126 Kč. 38.6 Zbývá nyní ještě dopočítat 11 hod. 336-tého dne z onoho fakturačního období dle ad 38.3, kdy v důsledku povolení vkladu vlastnického práva žalované 2) k tomuto spoluvlastnickému podílu na stavbě o velikosti id. (dle darovací smlouvy ze dne 12. 6. 2020) se dne 12. 6. 2020 od 11 hod. [Anonymizováno] min. a [Anonymizováno] vteřin stala spoluvlastnicí této stavby, což zjistíme tak, že částku připadající na 1 den (tedy za 24 hod.) spotřeby za plyn ve stavbě, tj. částku 149,63 Kč, vydělíme 24, čímž získáme částku 6,23 Kč připadající na 1 hod. spotřeby plynu za vytápění stavby v daném období. Pokud žalovaný 1) ještě dne 12. 6. 2020 byl celých 11 hod. spoluvlastníkem této stavby, pak alikvotní částku za spotřebu plynu toho dne vypočítáme tak, že vynásobíme 6,23 Kč/hod. x 11 hod. = 68,58 Kč, respektive po zaokrouhlení 68,60 Kč. 38.7 K částce 50 126 Kč zjištěné dle ad 38.5 tak připočteme ještě dle ad 38.6 částku 68,60 Kč, čímž získáme celkovou částku 50 194,60 Kč za spotřebu plynu za vytápění ve stavbě za období od 12. 7. 2019 do 12. 6. 2020 do 11 hod. 38.8 K tomu, abychom dospěli k alikvotní výši náhrady, kterou by měl žalovaný 1) za období ad 38.6 hradit žalobci, je zapotřebí – vzhledem k tomu, že v předmětnou dobu žalobce i žalovaný 1) byli spoluvlastníky stavby o velikosti id. - částku 50 194,6 Kč vydělit 2, čímž docházíme k částce 25 097,30 Kč, kterou je podle názoru soudu žalovaný 1) povinen dle § 1136 písm. b) o. z. (za alikvotní část náhrady nutných nákladů za spotřebu plynu v důsledku vytápění stavby za období ad 38.6) zaplatit žalobci. 38.9 Jestliže se podanou žalobou žalobce po žalovaném 1) domáhal za vymezené období ad 38.1 zaplacení částky 25 138,50 Kč, přičemž soud dle výpočtu dle ad 38.1 až 38.7 dospěl k částce, kterou by měl žalovaný za toto období žalobci skutečně zaplatit, tj. k částce ve výši 25 097,30 Kč, pak po provedeném odečtení (25 138,50 Kč – 25 097,30 Kč = 41,20 Kč) dospíváme k částce 41,20 Kč, kterou žalobci (ze shora vyložených důvodů) – oproti jeho žalobnímu požadavku – přiznat nelze a co do této částky – 41,20 Kč s příslušenstvím (žalobcem požadovaným zákonným úrokem z prodlení) – je tudíž třeba (v této nepatrné části) žalobu jako nedůvodnou zamítnout. 38.10 Pokud jde o žalobci přisouzené příslušenství – úrok z prodlení ve výši 11,75 % p. a. z částky 25 063 Kč, soud tak učinil za užití § 1970 o. z., který stanoví, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Vycházel přitom ze skutkového zjištění uvedeného již v ad 21 s tím, že žalovaný 1) byl v postavení dlužníka v prodlení od 1. 6. 2022. Požadoval-li ovšem žalobce v podané žalobě po žalovaném 1) zaplacení úroku ve výši 11,75 % p. a. z částky 25 063 Kč také za den 30. 6. 2022, kdy ovšem podle názoru soudu žalovaný 1) nebyl ještě v postavení dlužníka v prodlení, nezbylo soudu, než i v této marginální části žalobu zamítnout, jak se podává z meritorního výroku I. tohoto rozsudku.

39. Ve vztahu k žalované 2) soud – vyjma částky 41,20 Kč - uložil žalované 2) povinnost, aby zaplatila žalobci alikvotní část náhrady dle § 1136 písm. b) o. z., a to ve výši 50 833,34 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % p. a. z částky 50 833,40 Kč do zaplacení, a to na základě následující právně kvalifikační úvahy: 39.1 Pokud jde o zbytek z dodavatelem plynu fakturovaného období od 12. 7. 2019 do 7. 7. 2020, z něhož soud dle ad 38 přiznal žalobci vůči žalovanému částku 25 097,30 Kč, pak je zde období spotřeby plynu za topení ve stavbě od 12. 6. 2020 od 11 hod. do 7. 7. 2020, na němž by se měla podílet z hlediska úhrady předmětné náhrady nutných nákladů dle § 1136 písm. b) o. z. žalovaná 2), která se od 12. 6. 2020 od 11 hod. [Anonymizováno] min. a [Anonymizováno] vteřin (dle předmětné zápisu v katastru nemovitostí) stala spoluvlastnicí stavby o velikosti id. . 39.2 Období od 12. 6. 2020 do 7. 7. 2020 čítá (necelých) 25 dnů, respektive 24 celých dnů, tj. 24 x (dle 38.4) 149,63 Kč = 3 591,12 Kč, respektive (po zaokrouhlení) 3 592,10 Kč a 13 hod. z 25-tého dne, tj. (dle 38.6) 6,23 Kč x 13 hod. = 80,99 Kč. 39.3 Při součtu částek dle 39.2 – 3 592,10 Kč + 80,99 Kč = dostáváme částku 3 673 Kč, jež představuje spotřebu plynu za vytápění stavby za období ad 39.2, přičemž polovina těchto nákladů, odpovídajících id. spoluvlastnické participaci žalované 2) na stavbě, činí částku (3 673 Kč : 2 =) 1 836,50 Kč. 39.4 Dále je žalovaná 2) povinna zaplatit žalobci náhradu ve výši jedné poloviny z vyfakturované částky dodavatelem plynu za jeho spotřebu při vytápění stavby za období od 8. 7. 2020 do 16. 7. 2021 ve výši 55 036,01 Kč, kdy polovina z této částky činí 27 518 Kč. 39.5 Dále žalobce v roce 2021 – jak se podává z dokladů ad 16 – vynaložil za vytápění stavby dřevěnými peletami částku ve výši 37 800 Kč, čehož polovina, jež odpovídá polovině nákladů dle § 1136 písm. b) o. z. činí částku 18 900 Kč. 39.6 Za opravu plynového kotle, čištění výměníku atd., nezbytného v předmětnou pro vytápění stavby, žalobce dle ad 19 vynaložil částku 639,68 Kč, z níž polovina činí částku 319,84 Kč, kterou je povinna žalovaná 2) žalobci z téhož právního titulu (ad 39.5) uhradit. 39.7 V dubnu 2021 pak žalobce vynaložil - jak se podává z ad 20 – za čištění výměníku plynového kotle částku 4 518 Kč, z níž polovina činí částku 2 259 Kč, kterou je žalovaná 2) povinna žalobci z téhož právního titulu (ad 39.5) uhradit. 39.8 Součet krácených částek (na polovinu) dle ad 39.2 až 39.7 činí celkem částku 50 833,34 Kč. Jestliže žalobce požadoval v žalobě po žalované 2) zaplacení částky 50 867,43 Kč, pak při odečtení od ní částky 50 833,34 [jde o soudem zjištěné, respektive vypočtené částky odpovídající polovině nutných nákladů, jež je žalovaná 2) povinna uhradit žalobci] je zde rozdíl 34,09 Kč, v kteréžto (nepatrné) části i s příslušenstvím bylo třeba žalobu zamítnout. 39.9 Pokud jde o žalobci přisouzené příslušenství – úrok z prodlení ve výši 11,75 % p. a. z částky 50 833,34 Kč, soud tak učinil za užití § 1970 o. z. Vycházel přitom ze skutkového zjištění uvedeného již v ad 22 s tím, že žalobce písemně vyzval žalovanou 2) k úhradě dlužné částky [z pohledu této výzvy není přitom již podstatné, že žalobce touto výzvou požadoval po žalované 2) zaplacení částky ve výši 50 867,43 Kč, zatímco soud tímto rozsudkem žalobci vůči žalované 2) přiznává peněžité plnění ve výši 50 833,34 Kč], přičemž žalovaná 2) měla lhůtu k zaplacení této částky žalobcem určenou do 29. 6. 2022, a protože ani k výzvě tuto platební povinnost vůči žalobci nesplnila, dostala se dnem 30. 6. 2022 do postavení dlužníka v prodlení, takže žalobce po právu od 30. 6. 2022 požaduje po žalované 2) též zaplacení příslušenství z uvedené jistiny, již shora uvedeného zákonného úroku z prodlení z přisouzené částky do jejího zaplacení. [Neprovedení dalších důkazních návrhů]

40. Při jednání konaném u zdejšího soudu dne 18. 11. 2022 byly ze strany žalovaných prostřednictvím jejich právního zástupce učiněny důkazní návrhy, které soud při tomto jednání vyhlášeným usnesením zamítl, a - jak plyne z protokolu o tomto jednání – rovněž odůvodnil (tj. proč soud těmto důkazním návrhům nevyhověl). Jelikož cit. usnesení se v tomto směru do jisté míry stává integrální součástí tohoto rozsudku, soud na toto usnesení včetně protokolace stran jeho odůvodnění plně odkazuje, aniž by bylo zapotřebí duplicitně toto samosoudcem při uvedeném jednání již učiněné ústní odůvodnění vydaného usnesení (ovšem zachycené v přepisu protokolu o tomto jednání) uvádět v rámci odůvodnění tohoto rozsudku, NB v procesní situaci, kdy obě procesní strany prostřednictvím svých právních zástupců se uvedeného soudního jednání, při kterém bylo vyhlášeno uvedené usnesení, účastnily. [Vypořádání se s námitkami žalovaných]

41. V průběhu řízení žalovaní prostřednictvím svého právního zástupce uplatnili dále uvedené námitky, argumenty či tvrzení, na které nyní soud reaguje (vypořádává se s nimi) následovně: 41.1 [Odstranění plynové kotelny] Žalovaní vytýkají žalobci, že bez jejich souhlasu, respektive bez souhlasu žalovaného 1) odstranil plynovou kotelnu a nahradil jí kotelnou, respektive kotlem na dřevěné pelety. K tomu soud uvádí, že tato okolnost by měla vliv na výši žalobcem uplatněného nároku potud, pokud by v důsledku této změny vytápění stavby bylo finančně nákladnější, což se netýká této věci, neboť žalobce při jednání konaném dne 18. 11. 2022 uvedl, že kromě plynového kotle instaloval ještě kotel na dřevěné pelety s tím, že bylo možné tyto kotle přepínat pro vytápění stavby, k čemuž došlo např. v souvislosti s poruchou plynového kotle anebo v souvislosti s ukončením činnosti dodavatele plynu – [Anonymizováno], k němuž došlo dne 13. 10. 2021. Žalobce přitom po žalovaných nepožadoval (a podle názoru soudu vyjádřeného již v jeho předchozím rozsudku, v němž byla rovněž řešena otázka úhrady poměrné části žalobcem vynaložených nutných nákladů § 1136 o. z. za jiná období, konkrétně v rámci bodu č. 132 odůvodnění rozsudku zdejšího soudu ze dne [datum], č. j. [spisová značka], ani by požadovat nemohl) úhradu poměrné části nutných nákladů za pořízení kotle na dřevěné pelety, nýbrž pouze za spotřebované palivo, které v propočtu bylo v uvedenou dobu levnější, než plyn. V situaci, kdy žalobce přistoupil k přepnutí kotle na dřevěné pelety z důvodu poruchy plynového kotle či z důvodu sledované úspory za vytápění stavby, nelze podle názoru soudu konstatovat, že v této situaci se nejedná o nutné náklady ve smyslu § 1136 písm. b) o. z. 41.2 [Zásadní změna na společné věci v rozporu s dobrými mravy] Dalším argumentem žalovaných bylo, že: „pokud žalobci vznikají náklady na vytápění peletami, jedná se o náklady vynaložené v rozporu se zákonem a na jejich náhradu by žalobce neměl mít žádný nárok. Žalovaní považují za rozporné s dobrými mravy, pokud spoluvlastník v rozporu se zákonem provede zásadní změny na společné věci, v tomto případě demontáž původní kotelny a její nahrazení jinou kotelnou, a následně požaduje úhradu nákladů na provoz nové protiprávně vybudované kotelny.“ K této námitce soud odkazuje na své odůvodnění v ad 41.1 s tím, že žalobce sice při absenci žalovaného 1) přistoupil k instalaci (vedle plynového kotle) kotle na dřevěné pelety a po zásadní změně na českém trhu, který byl vyvolán faktickým ukončením jednoho z dodavatelů plynu, jenž mj. dodával plyn i do odběrného místa stavby – [Anonymizováno], žalobce musel na uvedenou situaci reagovat. Jinými slovy řečeno, žalobce sice nejednal v souladu s právní úpravou pakliže bez souhlasu žalovaného 1) kromě plynového kotle instalovat ještě kotel na dřevěné pelety a technicky vytápění stavby vyřešil tak, že bylo možné přepínat zdroj vytápění stavby, a to buď plynovým kotlem anebo kotlem na dřevěné pelety, avšak náklady, které mu s touto instalací nepochybně vznikly a nebyly zcela jistě zanedbatelné, po žalovaném 1) či žalované 2) nepožadoval; domáhal se toliko alikvotní části (nutných nákladů) za vykázanou spotřebu mj. i dřevěných pelet s odůvodněním shora. Žalovaný 1) přitom vůči žalobci nevyvinul žádnou snahu – alespoň se to nepodává z tohoto řízení, ale ani z jiných předešlých soudních řízení mezi žalobcem a žalovaným 1) – v tom směru, že by chtěl řešit otázku vytápění stavby, a případně se soudně domáhal odpovídajícím žalobním požadavkem v tomto směru zjednání nápravy. Z hlediska zajištění vytápění stavby zcela nepochybně leželo břemeno fakticky na žalobci, který ex post se pak především po žalovaném 1) a až v tomto řízení i po žalované 2), s ohledem na okolnost, že se stala spoluvlastnicí stavby, domáhal soudní cestou přisouzení předmětné (poměrné) náhrady, respektive za předchozí civilní úpravy vydání předmětné části bezdůvodného obohacení mj. za náklady, jež v tom které období vynaložil na vytápění stavby. 41.3 [Náklady na vytápění zcela jiným plynovým kotlem] Dalším argumentem žalovaných je, že žalobce v mezidobí svévolně stávající plynový kotel vyměnil za zcela jiný (typ) plynového kotle, než který byl součástí původní plynové kotelny. I tento zdroj tepla tak byl dle žalovaných vybudován v rozporu s právem, pročež již z tohoto důvodu na uvedenou náhradu žalobce nemá nárok. K tomu soud uvádí, že v této části plně odkazuje na ad 41.2. a připomíná též vyjádření žalobce při jednání konaném u soudu dne 18. 11. 2022, že ke změně plynového kotle došlo s ohledem na okolnost, že předchozí plynový kotel byl po technické stránce již nevyhovují a bylo nezbytné jej vyměnit za plynový kotel nový. A jelikož žalovaní neargumentují, že by nově instalovaným plynovým kotlem v předmětnou dobu žalobce způsobil (jakékoli oproti původnímu stavu vytápění) neodůvodněné navýšení nákladů za vytápění stavby, pak tomuto argumentu nelze přisvědčit relevanci z pohledu toho, že by sám o osobě odůvodňoval nepřiznání žalobci předmětné náhrady za vytápění uvedené stavby. 41.4 [Výše nákladů na vytápění – kombinace dvou zdrojů – plynem a dřevěnými peletami] Žalovaní ve svém vyjádření k žalobě ze dne 21. 10. 2022 poukazují na skutečnost, že žalobce požaduje nahradit náklady na vytápění plynem za první období od 7/2019 do 7/2020 v částce 54 017,16 Kč, a dále za druhé období od 7/2020 do 7/2021 v částce 55 036,01 Kč, přičemž za období od ledna 2021 do července 2021, tedy za období, ve kterém byla stavba dle tvrzení žalobce vytápěna plynem, požaduje uhradit ještě i za náklady na vytápění stavby dřevěnými peletami dle vnitřních účetních dokladů ze dne 17. 3. 2021 a 22. 4. 2021 v částce 2 x 8 400 Kč. Přitom dle faktur vystavených dodavatelem plynu (tehdy [Anonymizováno]), jak je předložil žalobce, byla v obou obdobích spotřeba plynu téměř totožná a činila 32 MWh. Podle žalovaných je tak naprosto nelogické, aby žalobce v období prvního pololetí roku 2021 musel k topení používat pelety, pokud vytápěl stavbu plynem a měl stejnou spotřebu jako v předchozím fakturačním období, kdy topil pouze plynem a pelety nepoužíval. V tomto směru dále žalovaní namítají, že náklady na vytápění stavby peletami nebyly žalobcem podle jejich názoru nikdy vynaloženy, případně nebyly vynaloženy v souvislosti s udržováním společné věci. Žalobce ostatně prokazuje vynaložení nákladů a svými interními doklady, přičemž faktury a doklady o jejich zaplacení prokazují pouze to, že žalobce účetně v rámci své účetní jednotky s těmito peletami disponoval, ale rovněž neprokazují, že by je použil na vytápění. Naopak stejná spotřeba cca 32 MWh plynu použitého na vytápění ve shora uvedených obdobích podle žalovaných indikuje, že k vytápění stavby byl nezbytný pouze plyn, nikoliv pelety. Na tuto argumentaci žalobce (prostřednictvím své právní zástupkyně) reagoval s tím, že: „každá topná sezóna je jinak náročná, mohlo se v tom daném roce topit víc, protože byla delší zima nebo protože topná sezóna trvala déle. Částky na topné sezóny nikdy nebyly stejné.“ K tomu soud uvádí, že z obsahu tohoto spisu či z jiných sporů vedených mezi žalobcem a žalovaným 1) nevyplynulo, že by žalovaný 1) z titulu spoluvlastníka požadoval po žalobci nahlédnutí do podkladů týkajících se vytápění stavby, případně se uvedeného domáhal soudní cestou. Na takto obecně formulovanou námitku žalovaných ohledně nápadně shodné spotřeby plynu za uvedená období tak směřovala stejného typu odpověď žalobce, aniž by pro soud byly vytvořeny procesní podmínky pro tomu odpovídající verifikaci nákladů, neboť ani žalovaní nezpochybňovali okolnost, že žalobce za předmětné dodání dřevěných pelet, které účetně vykázal na vytápění stavby, dodavateli těchto pelet kupní cenu uhradil. Pakliže na argument žalobce ohledně rozdílného charakteru topného období (míněno z hlediska průměrných teplot za topné období) a s tím spojené i nikoliv stejné spotřeby plynu, žalovaní již nereagovali, navíc ani nezpochybňovali existenci poruchy plynového kotle a nezbytnost vytápění stavby – jak tvrdil a prokázal žalobce – kotlem na dřevěné pelety, pak soud má za to, že tímto argumentem žalovaných nemohlo dojít k vytěsnění shora uvedených zjištění ohledně spotřeby plynu a pelet za vymezené období, jak bylo již shora soudem vyloženo. 41.5 [Výše nákladů na vytápění ve světlení rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 2466/2018] Žalovaní dále mají za to, že i v poměrech této věci jsou plně využitelné závěry plynoucí z rozsudku Nejvyššího soudu ve věci sp. zn. 22 Cdo 2466/2018, které ve svém vyjádření k žalobě připomínají, a mají za to, že i z tohoto důvodu žalobce nelze vyhovět. K tomu soud uvádí, že ani této argumentaci nelze přisvědčit a v tomto směru pro stručnost odkazuje na ad 33.5 a 33.6 odůvodnění tohoto rozsudku. 41.6 [Daný případ je třeba posuzovat jako nepřikázané jednatelství ve smyslu § 3009 odst. 1 a 2 o. z.] Při jednání konaného u zdejšího soudu dne 18. 11. 2022 žalovaní dále vyložil právní názor, že posuzovaný případ by měl být soudem řešen jako nepřikázané jednatelství žalobce ve smyslu § 3009 odst. 1 a 2 o. z. Ani této argumentaci soud nepřisvědčuje. Podle § 3009 odst. 1 o. z. ujme-li se někdo záležitosti ve prospěch jiné osoby bez jejího svolení, nahradí mu tato osoba účelně vynaložené náklady, zařídil-li záležitost k jejímu převážnému užitku. Zda byla záležitost provedena k užitku jiného, se neposoudí podle obecných hledisek, ale se zřetelem k jeho pochopitelným zájmům a záměrům. Podle odst. 2 téhož par. není-li užitek převážný, nemá nepřikázaný jednatel právo na náhradu nákladů. Osoba, jejíž záležitost na sebe vzal, může po nepřikázaném jednateli požadovat, aby vše uvedl do předešlého stavu, a není-li to dobře možné, aby nahradil škodu. Soud má za to, že právní úpravě nepřikázaného jednatelství (již z povahy věci) nelze podřadit jednání toho kterého spoluvlastníka, jež má souvislost např. s vynaloženým nutným nákladem na společnou věc, v situaci, kdy je tak činěno bez svolení (rozhodnutí) druhého či dalších spoluvlastníků. Právě na situaci, kdy spoluvlastník vynaložil na společnou věc nutný náklad bez vyrozumění a souhlasu spoluvlastníka (spoluvlastníků), dopadá režim § 1136 o. z., a to za situace, kdy tento nutný náklad je v zájmu ostatních spoluvlastníků. I v tomto případě se tedy uplatní princip speciality právní reglementace dané výseče zákonodárcem předvídaného (možné) jednání spoluvlastníka, a je vyloučené na případy tohoto druhu aplikovat úpravu obsaženou v § 3009 odst. 1 a 2 o. z. 41.7 [Žalobce by si měl své prostory vytápět elektrickými přímotopy] Další argument žalovaných (rovněž uplatněný u soudního jednání konaného dne 18. 11. 2022) spočíval v tom, že: „za předpokladu, že žalobce chce, aby byly hrazeny náklady na toto vytápění, na vytápění plynem, které je také realizováno formou kotelny, kterou si tam po odstranění původní kotelny plynové sám instaloval, tak by na to nárok mít neměl a není pravda, že si nemůže vytápění řešit jinak, může si to řešit tak, jak žalovaní, elektrickými přímotopy. Má své vlastní elektrické měřící zařízení, může si přitápět přímotopy.“ Ani tomuto argumentu nelze přisvědčit, jelikož stavba obsahuje jednotný systém ústředního vytápění a není tak žádného racionálního důvodu, aby žalobci byly jím vynaložené nutné náklady, z nichž přiměřenou část požaduje po spoluvlastníku téže stavby, nezohledněny s argumentem, že může celý topný systém odpojit, respektive neprovozovat (vypnout) a přitápět si elektrickými přímotopy v jím užívané části stavby. Na argument žalovaných lze pohlížet z jiného pohledu. Chtěl-li původně žalovaný 1) a posléze žalovaná 2) dosáhnout reflektování toho, že v jimi užívané části stavby (roz. v časové posloupnosti jejich spoluvlastnictví ke stavbě) nechtějí vytápět, nic jim nebránilo z titulu spoluvlastníka iniciovat a v případě odmítnutí součinnosti žalobcem aktivizovat příslušný soudní spor o instalaci termostatických hlavic na radiátorech, respektive instalování měřičů spotřeby tepla na radiátorech, čímž by bylo dosaženo spravedlivého výsledku stran rozúčtování nákladů za spotřebu tepla zajištěného z kotelny umístěné ve stavbě. Pokud nedošlo mezi účastníky k dohodě o úhradě spotřeby za vytápění stavby, ani k realizaci posledně zmíněného zařízení umožňujícího monitoring spotřeby tepla na instalovaných radiátorech v té které části stavby užívané tím kterým účastníkem, pak logicky přichází pouze úprava ve smyslu § 1136 písm. b) o. z., přičemž v této situaci lze stěží od soudu očekávat, aby v tomto typu řízení za účastníky vyřešil téměř po dvacet let mezi nimi panující spory o spolufinancování nákladů spojených s provozem stavby nad rozsah podané žaloby vymezené tvrzeným skutkem ohledně naplnění podmínek pro užití právě § 1136 písm. b) o. z. 41.8 [Žalovaní si své užívané prostory stavby vytápěli přímotopy a není zde důvodu, aby přispívali žalobci ještě na náklady vytápění plynem či peletami] Při shora již uvedeném soudní jednání ze strany žalovaných zazněl i následující argument: „Žalovaný [roz. žalovaný 1)], jak už tvrdil v předchozím řízení, si vytápěli své prostory elektrickými přímotopy, soud to tehdy nevzal za relevantní s ohledem na to, že je tam ten jednotný vytápěcí systém, nicméně za poslední období od roku 2019 žalovaní v tom vytápění pokračovali. Pokud jde o prostory používané k podnikání, tak za období prosinec 2018 – prosinec 2019 vynaložili cca 25 000 Kč, za období prosinec 2019 – prosinec 2020 také cca 25 000 Kč, za období prosinec 2020 – prosinec – prosinec 2021 necelých 17 000 Kč, za aktuální topnou sezónu to samozřejmě ještě není vyúčtováno. Pokud jde o vytápění bytu, tam ty roční náklady se pohybovaly okolo částky 35 000 Kč. Já soudu (roz. právní zástupce žalovaných) předložím faktury od [Anonymizováno][Anonymizováno]dodavatele energie, které opravdu svědčí o tom, že si žalovaní samo vytápěli elektrickou energií ty své prostory právě proto, že ony nebyly vytápěny tím centrálním systémem vytápění. Považuji za naprosto nelogické, aby takto vysoké roční částky kolem 50 000 Kč a více vynakládali zbytečně…“ K této argumentaci právní zástupkyně žalobce mj. uvedla: „Pokud se týká tvrzení žalovaných, že vytápí tu budovu sami elektřinou, pak se jedná o tvrzení, které tvrdí posledních určitě 10 let, ale nikdy (to) nebylo jakkoliv prokázáno. To, že tam probíhá nějaký odběr elektrické energie, ještě vůbec neznamená, že je ta energie využívaná k topení. Historicky tam byly nějaké bojlery na teplou vodu, je tam na rozvaděči dokonce uvedeno, že tam mají žalovaní nějaké klimatizační jednotky, které také mají nějaký odběr, přičemž nikdy nebylo historicky jakkoliv prokázáno a nebyl k tomu doložen jakýkoliv důkaz, že je tam odběr na topení…Pokud žalovaní argumentují tím, že nechtějí vytápět svoji část budovy, tak měli možnost za posledních 20 let, kdy to spoluvlastnictví trvá, kdykoliv za žalobcem přijít a dohodnout se tam, jakým způsobem ta budova bude vytápěna. S ohledem na to, že to nikdy neučinili, tak žalobce na vlastní náklady tam musel napřed vyměnit plynový kotel, který už byl nevyhovující a následně udělal (roz. instaloval) ještě kotel na pelety…“ K tomu soud uvádí, že sama okolnost, že žalovaný 1) a posléze žalovaná 2), kdy se stala spoluvlastnicí stavby, uvádějí, že jimi užívané prostory ve stavbě vytápěli přímotopy, není v poměrech této věci rozhodující, neboť bylo již vyjasněno, že ve stavbě je jednotný systém vytápění, který žalobce zcela hradil a proto mu podle názoru soudu náleží poměrná část nutných nákladů od toho kterého spoluvlastníka za předmětné období. V tomto typu sporu soud není legitimován verifikovat odběry elektrické energie žalovanými za nepochybně celou řadu spotřebičů, které v jimi užívané části stavby využívají či dříve využívali. Jestliže systém vytápění nebylo z technických důvodů pro část užívanou nejprve žalovaným 1) a posléze žalovanou 2) možné odpojit, pak je zcela bez významu, jakou spotřebu elektrické energie za různé spotřebiče či tvrzené přímotopy žalovaní vykazují, neboť fakt, že žalobce v souvislosti s jednotným systém ústředního vytápění stavby vynaložil jím doložené a v tomto řízení i prokázané náklady, předznamenává, že na těchto nutných nákladech se musí dotčený druhý spoluvlastník, pakliže se jedná o náklady ve smyslu § 1136 písm. b) o. z., o kteréžto náklady se podle názoru soudu zde jedná, v alikvotní části uhradit. 41.9 [Požadavek na temperování stavby na teplotu 5 ° C] Podle žalovaných bylo pro vytápění stavby plně dostačující zajistit její vytápění na teplotu 5 ° C, tedy zajistit temperování ve stavbě tak, aby nedošlo k jejímu (např. vlhkem, plísněmi) znehodnocení, v důsledku čehož by se podstatně snížily náklady na vytápění stavby. Ani tento argument soud nesdílí, neboť jestliže nelze ze shora vyložených důvodů dosáhnout vypnutí topného systému pro část stavby užívanou žalovanými, respektive nyní žalovanou 2), pak není možné požadavek temperování stavby aplikovat na poměry užívání stavby žalobcem, která v jím užívané části stavby realizuje svou podnikatelskou činnost. Kromě toho žalovaným uniká jeden podstatný argument, a to, že v jiném (již shora spisovou značkou označeném) řízení probíhá spor o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví ke stavbě, kdy zdejší soud předmětné spoluvlastnictví žalobce a žalované 2) zrušil a rozhodl, že se stavba přikazuje do výlučného vlastnictví žalobce. I když se uvedený spor z důvodu podaného odvolání žalované 2) přesunul do odvolacího řízení, nelze odhlížet od mnohaletého úsilí žalobce získat do svého výlučného vlastnictví stavbu (v souvislosti s jím zaktivizovaným sporem o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví ke stavbě), která bude ve všech jejích částech (prostorech) stavebně-technicky, ale i z hygienického hlediska schopna dalšího užívání. „Problém nižší než standardní (normové) návrhové vnitřní teploty spočívá ve vlivu vlhkosti vnitřního vzduchu na stavební konstrukci…Pokud je návrhový stav narušen, může při významném snížení teploty vzduchu v místnosti docházet ke zvýšené kondenzaci vzdušné vlhkosti vzduchu a tím i ke vzniku plísní na stěnách uvnitř budov. Ke kondenzaci vody ale nemusí docházet jen viditelně na povrchu stavebních konstrukcí, ale také skrytě uvnitř souvrství stěn…Optimálně by se měla relativní vlhkost vzduchu pohybovat v rozpětí 45 – 55 % a teplota vzduchu cca 20 – 22 ° C.“ (srov. nedávné závěry Státního zdravotního ústavu v Praze v souvislosti se změnou přísl. vyhlášek pro vnitřní prostředí staveb, in http://www.szu.cz/vyrazne-mene-topite-a-zaroven-i-mene-vetrate-aby-neunikalo). Pokud by tedy došlo k temperování budovy na žalovanými uváděných 5 ° C, pak by podle aktuálních závěrů Státního zdravotního ústavu v Praze byly založeny všechny podmínky pro zvýšení vlhkosti a tvorbu plísní ve vnitřních částech takto temperované stavby, což by v konečném výsledku nepochybně mohlo přivodit určité snížení hodnoty stavby, neboť by nebylo možné vyloučit situaci rozsáhlejšího napadení vnitřních omítek ve stavbě plísněmi, které by již nebylo možné odstranit jinak, než odstraněném původní omítky a aplikací nové omítky (jakkoliv je soud si vědom toho, že v tomto směru by se již jednalo o odborné posouzení zjištěných skutečností, k nimž je povolán toliko znalec z příslušného odboru; nicméně v zásadě jde o konstatování faktu, který je do jisté míry vyvoditelný z výše cit. závěru Státního zdravotního ústavu v Praze). Každopádně i v tomto kontextu požadavek žalovaných na temperování stavby je podle názoru soudu zcela nepřípadný. [Náklady řízení]

42. Žalobce byl, vyjma marginální části žaloby, vůči žalovaným se svými žalobními požadavky procesně úspěšný, a proto jsou žalovaní dle § 142 odst. 1 o. s. ř. povinni mu, každý sám, zaplatit (žalobcem účelně vynaložené) náklady řízení.

43. Žalovaný 1) je povinen žalobci zaplatit na nákladech řízení částku 16 607,06 Kč, jež se sestává: 43.1 A) z odměny právní zástupkyně (advokátky) za zastupování žalobce: aa) dle § 9 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů (dále již „AT“), § 7 bod č. 4 za 4 úkony právní služby po 2 140 Kč (1. převzetí a příprava zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a/ AT, 2. sepis předžalobní výzvy dle § 11 odst. 1 písm. d/ AT, 3. sepis žaloby dle § 11 odst. 1 písm. d) AT, a 4. účast advokátky žalované na jednání před zdejším soudem konaném dne 18. 11. 2022 dle § 11 odst. 1 písm. g/), celkem tedy odměna ve výši (4 x 2 140 Kč=) 8 650 Kč, a dále za jeden úkon v poloviční sazbě za účast právní zástupkyně žalobce při vyhlášení rozsudku při jednání konaném dne 28. 11. 2022 ve výši 1 070 Kč dle § 11 odst. 2 pím. f) AT, celkem tedy ve výši (8 650 Kč + 1 070 Kč =) 9 720 Kč; ab) ze 5 náhrad hotových výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 AT, tj. celkem ve výši 1 500 Kč; za ad aa) a ab) celkem ve výši 11 220 Kč;. 43.2 B) z cestovného ze sídla právní zástupkyně žalobce ([adresa]) ke zdejšímu soudu a zpět, a to za dvě cesty k jednáním, a to 1. k jednání, jež se konalo dne 18. 11. 2022, 2. k jednání, při kterém byl vyhlášen rozsudek dne 28. 11. 2022, jedna cesta ([adresa] a zpět) celkem 80 km, při použití osobního automobilu zn. [Anonymizováno] RZ [SPZ], BA 95, při průměrné spotřebě paliva 7,5 l/100, v ceně dle vyhl. č. 511/2021 Sb., o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad, ve znění od 14. 5. 2022 ve výši 44,50 Kč/l, a dále s přihlédnutím k sazbě základní náhrady za používání silničních vozidel (4,70 Kč/1 km) dle § 1 písm. b) cit. vyhl., tj. 80 km x 4,70 Kč, celkem tedy cestovné za jednu cestu ve výši 643 Kč (z toho základní náhrada za provoz vozidla ve výši 376 Kč a náhrada spotřebu paliva ve výši 267 Kč), za dvě cesty (2 x 643 Kč=) 1 286 Kč; vzhledem k tomu, že v řízení bylo rozhodováno o dvou žalobách proti žalovaným 1) a 2), je nezbytné cestovné zredukovat na polovinu ve vztahu k povinnosti jí uhradit žalovaným 1) s tím, že druhou polovinu je povinna uhradit žalobci žalovaná 2), tedy na částku (1 286 Kč : 2 =) 643 Kč; 43.3 C) z náhrady za ztrátu času za 4 půlhodiny po 100 Kč za cesty právní zástupkyně žalobce dle ad 43.3, a to dle § 14 odst. 3 AT za každou započatou půlhodinu ve výši 100 Kč, v celkové výši (4 x 100 Kč=) 400 Kč, kteroužto částku je třeba rovněž . shodně jako u ad 43.3 in fine – zredukovat na polovinu ve vztahu k povinností žalovaného zaplatit z ní částku 200 Kč; 43.4 D) z částky odpovídající 21 % DPH z částek A) až C) (tj. z částky 12 686 Kč) ve výši 2 664,06 Kč; 43.5 E) ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 257 Kč.

44. Žalovaná 2) je povinna žalobci zaplatit na nákladech řízení částku 22 2476,33 Kč, jež se sestává: 44.1 A) z odměny právní zástupkyně (advokátky) za zastupování žalobce: aa) dle § 6 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů (dále již „AT“), § 7 bod č. 4 za 4 úkony právní služby po 3 140 Kč (1. převzetí a příprava zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a/ AT, 2. sepis předžalobní výzvy dle § 11 odst. 1 písm. d/ AT, 3. sepis žaloby dle § 11 odst. 1 písm. d) AT, a 4. účast advokátky žalované na jednání před zdejším soudem konaném dne 18. 11. 2022 dle § 11 odst. 1 písm. g/), celkem tedy odměna ve výši (4 x 3 140 Kč=) 12 560 Kč, a dále za jeden úkon v poloviční sazbě za účast právní zástupce žalobce při vyhlášení rozsudku při jednání dne 28. 11. 2022 ve výši 1 570 Kč dle § 11 odst. 2 pím. f) AT, celkem tedy ve výši (12 560 Kč + 1 570 Kč =) 14 130 Kč; ab) ze 5 náhrad hotových výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 AT, tj. celkem ve výši 1 500 Kč; za ad aa) a ab) celkem ve výši 15 630 Kč;. 44.2 B) z cestovného shodně jako u ad 43.2 ve výši jedné poloviny připadají jako náklad, který je povinna zaplatit žalovaná 2), tj. ve výši 643 Kč; 44.3 C) z náhrady za ztrátu času shodně jako u ad 43.3 ve zredukované výši, tj. na částku 200 Kč; 44.4 D) z částky odpovídající 21 % DPH z částek aa) a ab) (tj. z částky 16 473 Kč) ve výši 3 417,33 Kč; 44.5 E) ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 544 Kč.

45. Náklady řízení dle výroku II. jsou žalovaní povinni zaplatit žalobci k rukám jeho právní zástupkyně (§ 149 odst. 2 o. s. ř.).

46. Lhůta k plnění vyplývá z § 160 odst. 1 věty před středníkem o. s. ř.