6 C 17/2020-120

Rubrum

Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudkyní JUDr. Dášou Kozákovou ve věci žalobců: 1. [celé jméno žalobce], [datum narození] bytem [adresa žalobkyně a žalobce] 2. [celé jméno žalobkyně], [datum narození] bytem [adresa žalobkyně a žalobce] oba zastoupeni advokátem Mgr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená advokátem Mgr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o zaplacení 25 000 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobcům částku 25 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 5 000 Kč od [datum] do zaplacení, 5 000 Kč od [datum] do zaplacení, 5 000 Kč od [datum] do zaplacení, 5 000 Kč od [datum] do zaplacení, 5 000 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobcům náhradu nákladů řízení, v částce 20 450 Kč, k rukám zástupce žalobců, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobci se obrátili dne [datum] ke zdejšímu soudu s žalobou, v níž uplatnili nárok na zaplacení částky ve výši 25 000 Kč s příslušenstvím. Tvrdili, že jako členové bytového družstva [anonymizována čtyři slova], se sídlem [adresa žalované], [IČO], mají právo užívat jakožto nájemci byt [číslo] o výměře [výměra], umístěný v [anonymizována dvě slova] domu [adresa], ul. [ulice], [územní celek], který je součástí pozemku parc. [číslo] – zastavěná plocha a nádvoří, v k.ú. a obci [obec], tak jak je zapsán na [list vlastnictví], vedeném [stát. instituce], [stát. instituce] (dále jen„ předmětný byt“ nebo„ byt“). Na základě podnájemní smlouvy ze dne [datum] byl byt přenechán do užívání žalované. Nájemní smlouva byla sjednána na dobu určitou, a to na [anonymizována dvě slova] ode dne jejího podpisu s tím, že doba podnájmu se automaticky prodlužuje vždy o dalších [anonymizována dvě slova], a to mj. za předpokladu že nedojde k porušení povinností žalované dle podnájemní smlouvy. Podnájem bytu v daném případě skončil uplynutím doby podnájmu ke dni [datum], a to i s ohledem na skutečnost, že žalovaná za jeho užívání řádně a včas nehradila. Ke dni skončení podnájemního vztahu však žalovaná byt nevyklidila a tento vyklizený žalobcům nepředala. Od uvedeného dne užívá žalovaná byt bez právního důvodu a vzhledem k tomu, že za jeho užívání v období měsíců [anonymizována čtyři slova] [rok] žalobcům ničeho nehradí, bezdůvodně se tak na jejich úkor obohacuje. Z hlediska výše bezdůvodného obohacení, odpovídajícího výši podnájemného obvyklého v místě a čase a nákladům na služby spotřebované spolu s užíváním bytu, nárokovali žalobci částku 5 000 Kč měsíčně, v jejíž výši bylo podnájemné dle smlouvy sjednáno, celkem tedy částku 25 000 (za měsíce srpen až prosinec 2019). Žalovaná požadované plnění ani přes předžalobní výzvu žalobců ze dne [datum] těmto neuhradila.

2. Žalovaná se s žalobou neztotožnila, nesporovala sice, že žalobcům ničeho za užívání bytu ve shora uvedeném období nehradila, nicméně namítala, že to jsou naopak žalobci, kteří dluží jí, a to více jak šest let za provedenou rekonstrukci bytu. Co do výše žalované částky vznesla žalovaná následně námitku započtení, a to z titulu vynaložených investic na rekonstrukci bytu, z titulu přeplatků z vyúčtování zálohových plateb za elektřinu a z titulu neoprávněných plateb ze strany žalované do fondu oprav v částce 165 000 Kč. S ohledem na, co do žalované částky, vznesou námitku započtení, navrhovala žalobu zamítnout.

3. Po provedeném dokazování, vycházeje z listinných důkazů předložených účastníky, jakož i z jejich shodných tvrzení (srov. § 120 odst. 3 o. s. ř.; zde soud poznamenává, že skutková tvrzení nevyžadují důkazu nejen tehdy, pokud i druhá strana sporu výslovně tvrdí totéž, nýbrž i za situace, že tvrzení zůstane protistranou nepopřeno), dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním. 4. [anonymizována čtyři slova], se sídlem [adresa žalované], je vlastníkem budovy č.p.. [číslo], která je součástí pozemku parc. [číslo] v obci a k.ú. [obec] a v níž se nachází předmětný byt /viz informace o pozemku na č.l. 15 spisu/. Žalobci jsou členy prve uvedeného bytového družstva (společné členství manželů), přičemž k členskému podílu se váže i nájemní smlouva k družstevnímu bytu [číslo] na adrese [adresa žalované], tedy k předmětnému bytu, kterou žalobci jako nájemci uzavřeli s bytovým družstvem jako pronajímatelem dne [datum]. Žalobce a) uzavřel s písemným souhlasem bytového družstva se žalovanou dne [datum] podnájemní smlouvu, na základě níž byl žalované předmětný byt přenechán do podnájmu /viz rozsudek zdejšího soudu ze dne [datum rozhodnutí] [anonymizováno]: [číslo jednací], podnájemní smlouva na č.l. 7 a násl. spisu/. Nájemní smlouva byla uzavřena dobu určitou v délce [anonymizována dvě slova] ode dne podpisu s tím, že strany sjednali automatické prodloužení smlouvy o dobu dalších [anonymizována dvě slova] mimo jiné za předpokladu, že nedojde k porušení povinnosti podnájemce (čl. III odst. 1 a 2 smlouvy). Úhrada za podnájem byla sjednána v částce 5 000 Kč, přičemž žalovaná se dále zavázala hradit zálohy za služby v částce 5 000 Kč měsíčně, a to 1 800 Kč do fondu oprav, 200 Kč na pojištění domu, 50 Kč jako daň, 200 Kč jako poplatek za správu, 500 Kč na zálohy na teplo, 300 Kč na teplou vodu, 400 Kč na ohřev teplé vody, 400 Kč na studenou vodu, 150 Kč elektro společné prostory a 1000 Kč záloha na elektřinu. Splatnost úhrad za podnájem včetně zálohových plateb byla sjednána k 25. dni kalendářního měsíce předem (čl. IV odst. 1 a 2 smlouvy). Strany dále sjednaly, že při ukončení podnájmu není podnájemce oprávněn požadovat úhradu jakýchkoliv nákladů na povolené technické zhodnocení bytu či kompenzaci za případné zvýšení hodnoty (č.l. VI. odst. 2 smlouvy) /viz nájemní smlouva na č.l. 7 a násl. spisu/. Platebním rozkazem zdejšího soudu ze dne [datum rozhodnutí], [anonymizováno]: [číslo jednací], který nabyl právní moci dne [datum], byla žalované uložena z titulu dlužných úhrad za podnájemné, záloh na služby spojených podnájmem za období [anonymizováno] [rok] [anonymizováno] [rok] a z titulu nedoplatku za vyúčtování služeb za rok [rok] povinnost zaplatit žalobcům částku 174 652 Kč s blíže vymezeným příslušenstvím. Na úhradách za podnájemné žalobci požadovali částku po 5 000 Kč za jednotlivé dlužné měsíce a na zálohových platbách za služby částku po 2 200 Kč měsíčně /viz návrh na vydání elektronického platebního rozkazu ve věci zdejšího soudu [anonymizováno] [spisová značka], platební rozkaz na [číslo listu] spisu zdejšího soudu sp.zn. [spisová značka] Rozsudkem zdejšího soudu ze [anonymizováno] [datum rozhodnutí], [anonymizováno]: [číslo jednací] bylo žalované uloženo předmětný byt vyklidit do 15 dnů od právní moci uvedeného rozsudku. K odvolání žalované bylo rozhodnutí soud prvého stupně potvrzeno, když odvolací soud uzavřel, že podnájemní vztah mezi účastníky skončil nejpozději ke dni [datum], neboť bylo prokázáno, že žalovaná porušila sjednanou povinnost platit podnájemné a zálohy na služby s podnájmem spojené /viz rozsudek zdejšího soudu ze dne [datum rozhodnutí] [anonymizováno]: [číslo jednací], rozsudek [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], [anonymizováno]: [číslo jednací], který nabyl právní moci dne [datum] Žalovaná netvrdila a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by snad v období od srpna do [anonymizováno] [rok] předmětný byt neužívala a tento žalobcům odevzdala nebo že by za jeho užívání v daném období poskytla žalobcům jakékoli plnění, naopak. Žalovaná ani přes předžalobní výzvu žalobců ze dne [datum] na požadovaném plnění ničeho neuhradila /viz výzva, na č.l. 11, podací lístek na č.l. 14 5. Soud dospěl ke skutkovému závěru, že mezi žalobcem a) a žalovanou byla uzavřena smlouva o podnájmu předmětného bytu, na základě níž žalovaná užívala předmětný byt, za což se zavázala hradit mimo jiné i nájemné v částce 5 000 Kč. Žalovaná předmětný byt užívá nadále i po skončení podnájemního vztahu dne [datum], a to bez toho aniž by za jeho užívání za [anonymizována čtyři slova] [rok] cokoli uhradila.

6. Po právní stránce soud hodnotil věc s ohledem na okamžik zániku podnájemního vztahu ve smyslu § 3074 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”) podle příslušných ustanovení o. z. upravujících nájem bytu, když ustanovení § 2274 až § 2278 o. z. vztahy po skončení podnájmu neřeší (srov. přiměřeně rozhodnutí NS ČR sp. zn. 26Cdo 1524/2019).

7. Dle § 2246 odst. 1 o. z., strany ujednají nájemné pevnou částkou. Má se za to, že se nájemné sjednává za jeden měsíc.

8. Dle § 2251 odst. 1 o. z., nájemce platí nájemné předem na každý měsíc nebo na jiné ujednané platební období, nejpozději do pátého dne příslušného platebního období, nebyl-li ujednán den pozdější. Společně s nájemným platí nájemce zálohy nebo náklady na služby, které zajišťuje pronajímatel; o těchto zálohách a nákladech platí § [číslo] obdobně.

9. Dle § 2295 o. z., pronajímatel má právo na náhradu ve výši ujednaného nájemného, neodevzdá-li nájemce byt pronajímateli v den skončení nájmu až do dne, kdy nájemce pronajímateli byt skutečně odevzdá.

10. Dle § 2292 věta prvá o. z., nájemce odevzdá byt pronajímateli v den, kdy nájem končí.

11. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. V daném případě bylo postaveno na jisto, že ačkoli podnájemní poměr, založený platnou podnájemní smlouvou, skončil ke dni [datum], žalovaná předmětný byt dosud žalobcům neodevzdala a nadále užívá, bez toho aniž by za to žalobcům cokoli platila. Žalobci, pokud se domáhají peněžité náhrady odpovídající výši ujednaného nájemného v částce 5 000 Kč měsíčně za měsíc [anonymizováno] [rok] [anonymizováno 5 slov] [rok], kdy i přes skončení podnájemního vztahu nemohli s předmětným bytem disponovat, činí tak zcela v souladu s § 2295 o. z., a tudíž po právu (zde je bez významu, jak svůj nárok žalobci po právní stránce kvalifikují, když právní hodnocení je věcí soudu). K otázce plnění za prvních sedm dnů měsíce [anonymizováno] [rok], kdy podnájemní vztah ještě trval, soud konstatuje, že tuto část nároku je namístě posoudit ještě jako nárok z titulu dlužného podnájemného ve smyslu § 2246 a násl. o. z., a přiznat žalobcům jeho alikvotní část (1 129 Kč; [číslo]). Co do období od [datum] do [datum] má nárok své odůvodnění právě ve výše uvedeném § 2295 o. z. To však ve svém důsledku nemá na celkovou výši nároku za měsíc srpen 2019 a jeho opodstatněnost vliv, neboť dílem je dluh přiznán jako dlužné podnájemné a dílem jako náhrada odpovídající výši ujednaného nájemného (3 871 Kč; [číslo]). Soud tak žalobcům přiznal částku v celkové výši 25 000 Kč.

12. Z důvodu prodlení žalované přiznal soud žalobcům i úroky z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to ve znění k prvnímu dni prodlení. Okamžik, od něhož je povinnost k platbě úroků stanovena pak odpovídá § 2251 odst. 1 o. z., jakož i požadavku žalobců.

13. V dalším se soud zabýval obranou žalované, která co do výše žalovaného nároku vznesla námitku započtení z titulu rekonstrukce bytu, kterou měla realizovat v letech [rok] [anonymizováno] [rok], blíže nespecifikovaného přeplatku z vyúčtování zálohových plateb a z titulu jí realizovaných plateb do fondu oprav v částce 165 000 Kč. Kompenzační námitku žalované však soud nepovažuje za úspěšnou, neboť žalovaná ani po poučení podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. neunesla břemeno tvrzení ani důkazní stran provedení kompenzačního projevu.

14. Započtení je způsob současného zániku alespoň dvou vzájemných pohledávek zúčtováním (odpočtem), při němž dochází k oboustrannému uspokojení účastníků závazkového vztahu. Ve vztahu k pohledávce, proti které je započtení uplatněno (pasivně započítávaná pohledávka), jde o náhradní způsob uspokojení věřitele, který se obejde bez reálného poskytnutí předmětu plnění; namísto něj je poskytnuta hodnota spočívající ve zproštění vzájemného dluhu. Ve vztahu k pohledávce, která je k započtení použita (aktivně započítávaná pohledávka), představuje započtení faktické vymožení této pohledávky, a to bez souhlasu protistrany, případně i proti její vůli. Na rozdíl od pasivně započítávané pohledávky, která v době mezi okamžikem, k němuž má nastat účinek započtení a okamžikem, kdy je započtení realizováno, musí být splnitelná, je jedním z předpokladů započtení na straně aktivně započítávané pohledávky, jejíž věřitel provádí kompenzační úkon (prohlášení započtení), její vymahatelnost (§ 1987 odst. 1 o. z.). Součástí vymahatelnosti je – mimo jiné – splatnost pohledávky (nesplatné pohledávky nelze uplatnit před soudem). Zánik pohledávek nastává se zpětnou účinností (ex tunc) k okamžiku, kdy jsou všechny předpoklady kompenzability splněny u pohledávky, u které nastaly později. Účinky započtení je třeba vyvolat právním jednáním, tj. prohlášením o započtení vůči druhé straně (§ 1982 odst. 1 o. z.). Okamžiku, kdy věřitel aktivně započítávané pohledávky učiní prohlášení o započtení (kompenzační úkon), musí předcházet rozhodný okamžik způsobilosti pohledávek k započtení (aktivně započítávaná pohledávka musí být splatná před kompenzačním úkonem) (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 13. 9. 2018 sp. zn. 33 Cdo 4967/2017). Nedovoluje-li zákon započtení pohledávky, která ještě není splatná, pak kompenzační projev učiněný věřitelem s takovou pohledávkou nenabývá žádných účinků ani v okamžiku, kdy se pohledávka stane splatnou (srov. rozhodnutí téhož soudu sp. zn. 29 Odo 204/2003)

15. Ke kompenzaci je třeba, aby jeden z účastníků učinil projev k započtení adresovaný druhému účastníku. Započtení lze učinit i v průběhu soudního řízení. Uplatnil-li takto dlužník (žalovaný) vzájemnou pohledávku ve výši nepřesahující pohledávku věřitele (žalobce), nejde o vzájemnou žalobu, ale o procesní obranu proti žalobě (§ 98 o. s. ř.); v tom případě se soud zabývá otázkou započtení až tehdy, shledá-li pohledávku žalobce opodstatněnou. V opačném případě se vzájemnou pohledávkou žalovaného nezabývá a ani o ní nerozhoduje.

16. V souzené věci uplatnili žalobci nárok na peněžité plnění. Žalovaná v průběhu řízení při jednání konaném dne [datum], jemuž byl přítomen zástupce žalobců, uplatnila do výše žalované částky námitku započtení své pohledávky z titulu investic do předmětného bytu a přeplatku na vyúčtování záloh za elektřinu za rok [rok] [anonymizováno] [rok]. V návaznosti na výzvu soudu žalovaná následně podáním, soudu doručeným dne [datum], námitku modifikovala tak, že do výše žalované částky namítala k započtení blíže nespecifikované náklady na rekonstrukci bytu a platby do fondu oprav ve výši 165 000 Kč, apod. Nárok žalované by patřil mezi ty nároky, u nichž není zákonnou úpravou stanovena jejich splatnost a doba plnění je vázána na výzvu věřitele podle § 1958 odst. 2 o. z. Teprve výzvou k plnění se dluh stává splatným. Věřitel může požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu (§ 1958 odst. 2 o. z.). [příjmení] výzvy k plnění není předepsána, je však nutné, aby splňovala obecné náležitosti právních jednání, a z jejího obsahu musí být zřejmé, že věřitel vyzývá dlužníka k plnění, jehož výše musí být dostatečně určitě specifikována (srov. přiměřeně kupř. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 1012/2001).

17. Žalovaná přes poučení soudu netvrdila a tím méně prokázala, že by žalobce vůbec kdy vyzvala a s jakou splatností k úhradě jakékoli konkrétní částky, ať již v souvislosti s rekonstrukcí, přeplatkem z vyúčtování nebo platbami do fondu oprav. Pokud žalovaná předložila e-mailovou komunikaci ze dne [datum] /viz e-mailová komunikace na č.l. 108 spisu/, nutno podotknout, že tato neobsahuje žádnou konkrétní výzvu k zaplacení žádné konkrétní částky, je psána zjevně osobou odlišnou od žalované a navíc byla označena a předložena až po lhůtě stanovené v poučení dle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř.. Žalovaná, při ústním jednání konaném dne [datum] a následně v podání ze dne [datum], projevila toliko vůli směřující k započtení své pohledávky (navíc nijak blíže konkretizované) na pohledávku žalobců, což však nelze ztotožnit s výzvou k plnění podle § 1958 odst. 2 o. z. Vzhledem k tomu, že žalovaná neprokázala, že by kdy žalobce k úhradě tvrzeného dluhu vyzvala, nemohl mít úkon směřující k započtení pohledávky, který žalovaná učinila v průběhu řízení, žádné právní účinky a způsobit zánik žalované pohledávky (srov. obdobně také rozhodnutí NS ČR sp.zn. 33 Odo 1642/2006). Jinak řečeno, bez výzvy k plnění není započítávaná pohledávka žalované splatná, a tudíž způsobilá započtení. Kompenzační námitka je tedy neopodstatněná.

18. Pro úplnost soud ještě k tvrzenému nároku žalované z titulu rekonstrukce bytu se zřetelem na obsah článku VI odst. 2 podnájemní smlouvy uvádí, že soudní praxe se již za předchozí právní úpravy ustálila v názoru, že § 667 odst. 1 věty čtvrté obč. zák. je ustanovením dispozitivního charakteru, a připouští tedy odchylné ujednání; takové jiné ujednání pak nelze kvalifikovat jako neplatnou dohodu o vzdání se budoucích práv dle § 574 odst. 2 obč. zák. (srov. kupř. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 30. 5. 2007, sp. zn. 28 Cdo 1222/2007, ze dne 23. 4. 2013, sp. zn. 26 Cdo 2615/2012 nebo sp. zn. 26 Cdo 681/2015). Ze znění § 2220 odst. 1 o. z. je zřejmé, že je stejně jako ustanovení § 667 odst. 1 obč. zák. ustanovením dispozitivním, proto závěry formulované a odůvodněné dosavadní soudní praxí o možnosti smluvních stran ujednat si práva a povinnosti odlišným způsobem se tudíž přiměřeně uplatní i v poměrech o. z. (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 26 Cdo 1477/2019). Z uvedeného vyplývá, že pokud si účastníci ujednali, že při ukončení podnájmu není podnájemce oprávněn požadovat úhradu jakýchkoliv nákladů na povolené technické zhodnocení bytu či kompenzaci za případné zvýšení jeho hodnoty, vyloučili tím právo podnájemce, tedy žalované, na případné vyrovnání dle míry zhodnocení bytu při skončení nájmu. K otázce tvrzeného dlužného přeplatku z vyúčtování služeb za rok [rok] [anonymizováno] [rok] se pak sluší dodat, že přeplatek z vyúčtování byl žalované ze strany žalobců vyplacen dne [datum] v částce 14 000 Kč ([anonymizováno] [rok]) a dne [datum] Kč v částce 13 079 Kč ([anonymizováno] [rok]) /viz č.l. 74 a 75 spisu/. K tvrzeným platbám do fondu oprav soud dále pro kompletnost podotýká, že žalovaná dlouhodobě žádné platby v souvislosti s užíváním předmětného bytu nerealizuje a pokud se žalobci vůči žalované domáhali úhrady dluhu, pak tak v rozsahu zálohových plateb činili toliko do výše 2 200 Kč měsíčně /viz již výše citovaný návrh na vydání platebního rozkazu ve věci zdejšího soudu vedené pod sp. zn. [spisová značka]

19. S ohledem na shora popsané proto soud, aniž by se v dalším podrobněji zabýval samotnou existencí či výší žalovanou tvrzené pohledávky, jakož i důvodností žalobci vznesené námitky promlčení, žalobě v celém rozsahu vyhověl a přiznal žalobcům nárok v rozsahu, jak je popsán pod bodem 11 a 12 odůvodnění. Lhůta k plnění pak byla stanovena ve smyslu § 160 odst. 1 o. s. ř.

20. Soud podotýká, že pokud se vyjma shora popsaných, nezaobíral dalšími ve věci provedenými důkazy, nebo neprovedl a zamítl další, ve věci navrhované důkazy, jako například výslechy svědků, kteří měli být účastni rekonstrukce nebo důkazy týkající se charakteru, rozsahu a nákladnosti rekonstrukce bytu anebo audionahrávky rozhovorů se žalobcem a), v nichž měl tento projevit úmysl se se žalovanou z hlediska nákladů rekonstrukce vyrovnat (ty soud zamítl jak z důvodu neopodstatněnosti kompenzační námitky tak z důvodu, že účastníci právo žalované na úhradu jí vynaložených nákladů vyloučili), bylo tomu proto, že jejich obsahová stránka nemůže závěr soudu jakkoliv zvrátit. Dále soud uvádí, že v důsledku změny obsazení soudu nemohl přihlédnout k obsahové stránce listinných důkazů, přeložených žalovanou při ústním jednání dne [datum], které si však žalovaná po jeho skončení vyžádala zpět a přes následnou výzvu soudu je již znovu nepředložila.

21. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobcům, jež byli v řízení zcela úspěšní, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 20 450 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 250 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 25 000 Kč sestávající z částky po 2 100 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., za účast na čtyřech jednáních soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne [datum], ze dne [datum], ze dne [datum] a ze dne [datum], za písemné podání ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., včetně osmi paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. Jejich zaplacení soud žalované uložil ve lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř. k rukám zástupce žalobců jako advokáta dle § 149 odst. 1 o. s. ř. K náhradě nákladů řízení soud v dalším uvádí, že zástupci žalobců nepřiznal odměnu za dva úkony v podobě účastni na ústním jednání, které zástupce žalobců honoroval v částce po 9 220 Kč, když pro takový postup neshledal ve spise žádný podklad.

22. K otázce nákladů řízení a uložení povinnosti k jejich náhradě žalované soud podotýká, že uložení této povinnosti samozřejmě posuzoval i optikou § 150 o. s. ř., nicméně důvody pro aplikaci uvedeného ustanovení neshledal. Při posuzování důvodů zvláštního zřetele hodných podle § 150 o. s. ř. je třeba vycházet ze všech okolností konkrétní věci. Zejména je třeba zohlednit majetkové, sociální a osobní poměry v řízení neúspěšného účastníka řízení, avšak stejně tak i skutkovou a právní složitost věci, procesní chování stran, důvody neúspěchu strany povinné poskytnout náhradu a případně i další okolnosti. Moderační oprávnění neslouží ke zmírňování majetkových rozdílů mezi procesními stranami, ale k řešení situace, v níž je nespravedlivé, aby ten, kdo důvodně hájil svá porušená nebo ohrožená práva nebo právem chráněné zájmy, obdržel náhradu nákladů, které při této činnosti účelně vynaložil. Rozhodnutí, v souladu s nímž si ten, kdo v řízení uspěl, také ponese sám své náklady, se proto bude spravedlivým jevit především s ohledem na existenci okolností souvisejících s předprocesním stádiem sporu, s chováním účastníků v tomto stadiu, a s okolnostmi uplatnění nároku (srov. rozhodnutí NS ČR sp. zn. 22 Cdo 3665/2015). V poměrech projednávané zůstává skutečností, že žalovaná pobírá invalidní důchod v částce 9 094 Kč a ve společné domácnosti žije se zdravotně postiženým druhem, o kterého pečuje a který ovšem také není bez příjmů. Oproti tomu nelze ponechat stranou, že žalovaná, poté co podnájemní vztah skončil, předmětný byt nevyklidila, nepředala jej žalobců, bezmála dva roky jej nadále užívá a za jeho užívání nehradí žalobcům ničeho. Své povinnosti přitom žalovaná zjevně neplnila ani v době trvání podnájemního vztahu, o čemž svědčí shora opakovaně zmiňovaný pravomocný platební rozkaz, kterým bylo rozhodnuto o dlužných úhradách za období let 2017 až 2019. Za dané situace se soudu jeví jako nespravedlivé, aby žalobci, kteří důvodně hájili svá práva a byli ve věci úspěšní, kteří nemohou předmětný byt téměř dva roky pro chování žalované užívat a jimž žalovaná dluží na podnájemném za minulá období nezanedbatelnou částku, byli přesto povinni nést účelně vynaložené náklady řízení ze svého, a to výhradně proto, že majetkové poměry žalované nejsou právě příznivé. Z nastíněných důvodů proto soud aplikaci § 150 o. s. ř. vyloučil.

Poučení