6 C 175/2022 - 90

Rubrum

Okresní soud ve Vyškově rozhodl samosoudcem JUDr. Pavlem Vrchou, MBA, ve věci žalobkyně: [Jméno zainteresované osoby 0/0], narozená dne [Anonymizováno], rodné číslo [Anonymizováno] [Adresa zainteresované osoby 0/0] právně zastoupená [Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0] advokátem se sídlem [Adresa zainteresované osoby 1/0] proti žalovaným: 1) [Jméno zainteresované osoby 2/0], narozený dne [Anonymizováno] [Adresa zainteresované osoby 2/0] 2) [Anonymizováno], IČO [IČO zainteresované společnosti 0/0] se sídlem [Adresa zainteresované společnosti 0/0] o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví takto:

Výrok

I. Podílové spoluvlastnictví žalobkyně a žalovaného 1) k pozemkům p. č. [hodnota], p. č. [hodnota] a p. č. [hodnota], které leží v katastrálním území [adresa], se zrušuje.

II. Pozemky ad I., tj. pozemky p. č. [hodnota], p. č. [hodnota] a p. č. [hodnota], které leží v katastrálním území [adresa], se přikazují do výlučného vlastnictví žalobkyně.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému 1) na vypořádání jeho spoluvlastnického podílu částku ve výši 371 455 Kč, a to do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Podílové spoluvlastnictví účastníků k pozemku p. č. [hodnota], který leží v katastrálním území [adresa], se zrušuje.

V. Pozemek ad IV., tj. pozemek p. č. [hodnota], který leží v katastrálním území [adresa], se přikazuje do výlučného vlastnictví žalované 2).

V. Žalovaná 2) je povinna zaplatit žalobkyni na vypořádání jejího spoluvlastnického podílu částku ve výši 41 157,50 Kč, a to do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku.

VI. Žalovaná 2) je povinna zaplatit žalovanému 1) na vypořádání jeho spoluvlastnického podílu částku ve výši 41 157,50 Kč, a to do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku.

VII. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

VIII. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu ve Vyškově na jeho účet na náhradě nákladů řízení částku 2 390 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IX. Žalovaný 1) je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu ve Vyškově na jeho účet na náhradě nákladů řízení částku 6 390 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

X. Žalované 2) se vrací přeplatek ze složené zálohy na znalečné ve výši 5 110 Kč, která jí bude vyplacena z účtu Okresního soudu ve Vyškově ve lhůtě do 30 dnů ode dne nabytí právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. [Žaloba] Žalobkyně dne 21. 7. 2022 podala u zdejšího soudu žalobu o vypořádání podílového spoluvlastnictví účastníků k dále označeným pozemkům. Žalobkyně v žalobě uvedla, že je společně s žalovaným 1) spoluvlastnicí v rozsahu id. pozemků p. č. [hodnota], p. č. [hodnota] a p. č. [hodnota], které leží v katastrální území (dále již „k. ú.“) [adresa], a dále všichni účastníci tohoto řízení jsou spoluvlastníky pozemku p. č. [hodnota], který leží v témže k. ú., s tím, že velikost spoluvlastnického podílu žalobkyně na tomto pozemku činí id. , žalovaného 1) id. a žalované 2) rovněž id. . Žalobkyně se dosud marně snažila s žalovaným 1) dohodnout na vypořádání spoluvlastnictví, proto nakonec přistoupila k podání této žaloby, v níž současně prezentovala svůj návrh na následné vypořádání spoluvlastnictví k těmto pozemkům. 2. [Vyjádření žalovaného 1) a žalované 2) k žalobě] Žalovaný 1) s podanou žalobou vyslovil nesouhlas a prezentoval názor o „ponechání rozdělení dle pozůstalosti.“ Současně však uvedl, že již dříve navrhl žalobkyni, že její podíl odkoupí, kdy „nabídl zálohu ve výši 80 000 Kč“, což tehdy žalobkyně odmítla. Žalovaný 1) v závěru svého vyjádření uvedl, že „přesto na svém návrhu trvám a chci podíl [jméno FO] (poznámka soudu: roz. žalobkyně) vyplatit.“ Naopak žalovaná 2) coby veřejnoprávní koroporace ([Anonymizováno]) s podanou žalobou vyslovila souhlas. 3. [Řešení otázky dělitelnosti pozemků] Vzhledem k tomu, že reálné rozdělení nemovitých věcí, pokud je realizovatelné, je pro případ vypořádání zrušeného spoluvlastnictví prioritní, soud se s přihlédnutím k obsahu podané žaloby dotázal zdejšího stavebního úřadu na následující varianty případné reálného rozdělení předmětných pozemků. Soud zdejšímu stavebnímu úřadu uvedl, že: „Předmětem žaloby o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví jsou následující pozemky, které všechny leží v k. ú. [adresa]:

4. Pozemek p. č. [hodnota], orná půda, o výměře [Anonymizováno] m2, ve spoluvlastnictví žalobkyně a žalovaného 1), každý vlastní podíl o velikosti id. .

5. Pozemek p. č. [hodnota], orná půda, o výměře [Anonymizováno] m2, ve spoluvlastnictví žalobkyně a žalovaného 1), každý vlastní podíl o velikosti id. .

6. Pozemek p. č. [hodnota], orná půda, o výměře [Anonymizováno] m2, ve spoluvlastnictví žalobkyně a žalovaného 1), každý vlastní podíl o velikosti id. .

7. Pozemek p. č. [hodnota], orná půda, o výměře [Anonymizováno], ve spoluvlastnictví žalobkyně – id. , žalovaného 1) – id. , a žalované 2) – id. .

8. Varianta I. rozdělení pozemků:

9. Pozemek p. č. [hodnota] rozdělit na dva stejné díly (A a B) – viz připojená kopie plánku dle žaloby žalobkyně.

10. Z pozemku p. č. [hodnota] oddělit část „C“ (viz připojená kopie plánku dle žaloby žalobkyně) o přibližné výměře [Anonymizováno] m2 a část „D“ o přibližné výměře [Anonymizováno] m2.

11. Dle návrhu žalobkyně by varianta I. měla být zrealizována následovně:

12. Do vlastnictví žalobkyně by se přikázala oddělená část (roz. u tohoto pozemku i dále oddělovaných vždy geometrickým plánem vzniknuvší nový pozemek) pozemku p. č. [hodnota] o výměře [Anonymizováno] m2, specifikována v připojeném plánku II. jako díl „D“.

13. Do vlastnictví žalovaného 1) by se přikázaly (celý) pozemek p. č. [hodnota], (celý) pozemek p. č. [hodnota] a oddělená část pozemku p. č. [hodnota] o výměře [Anonymizováno] m2, specifikovaná v plánku II. jako díl „C“.

14. Do vlastnictví žalovaného 1) by se přikázala oddělená část pozemku p. č. [hodnota] o výměře [Anonymizováno], specifikovaná v plánku II. jako díl „B“.

15. Do vlastnictví žalované 2) by se přikázala část pozemku p. č. [hodnota] o výměře [Anonymizováno] m2, specifikovaná v plánku II. jako díl „A“.

16. Varianta II.:

17. Pozemky p. č. [hodnota], které vlastní žalobkyně a žalovaný, každý o velikosti svého podílu id. , rozdělit podélně vždy na dvě stejné části při zachování tomu odpovídající výměry.

18. Pozemek p. č. [hodnota], který je ve spoluvlastnictví účastníků rozdělit podélně na tři části, a to pro žalobkyni v rozsahu cca [Anonymizováno] m2, pro žalovaného v rozsahu cca [Anonymizováno] m2, a pro žalovanou 2) v rozsahu cca [Anonymizováno] m2.“ 19. [Stanovisko stavebního úřadu [adresa] k dělitelnosti pozemků] [právnická osoba] [adresa], stavební úřad přípisem ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno] (na č. l. 26), sdělil soudu své stanovisko, dle kterého souhlasí s dělením pozemků dle obou výše uvedených variant. Současně uvedl, že ve smyslu § 82 odst. 3 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, nebude vydávat územní rozhodnutí, neboť dospěl k závěru, že není třeba stanovovat žádné podmínky.

20. Soud poté – v návaznosti na vyjádření účastníků ke shora označeným variantám [kdy žalobkyně upřednostňovala variantu ad I., k níž se připojila i žalovaná 2), kdežto žalovaný 1) „nesouhlasil s návrhem navrhovatelky z důvodů mylných informací a nedostatečné dokumentace“] - usnesením ze dne 8. 12. 2022, č. j. 6 C 175/2022-34, ustanovil [tituly před jménem] [jméno FO], znalcem z oboru geodézie a kartografie a uložil mu vypracování geometrického plánu pro rozdělení pozemků p. č. [hodnota], p. č. [hodnota] a p. č. [hodnota] v k. ú. [adresa] tak, že budou rozděleny podélně na dvě stejné části při zachování tomu odpovídajících výměr, a pozemek p. č. [hodnota] v témže k. ú. bude rozdělen podélně na tři části, a to pro žalobkyni o výměře cca [Anonymizováno] m2, pro žalovaného 1) o výměře [Anonymizováno] m2, a pro žalovanou 2) o výměře cca [Anonymizováno] m2. Současně tímto usnesením uložil účastníků, aby na náklady tohoto geometrického plánu složili každý podepsanému soudu zálohu ve výši 11 500 Kč. 21. [Procesní postup soudu při nesložení záloh na znalečné za vyhotovení geometrického plánu] Jelikož žalobkyně a žalovaný 1) dle usnesení ad 20 zálohu na znalečné soudu nesložili (ač byli v posledně zmíněném usnesení soudem poučeni, že v takovém případě nebude možné vypracovat geometrický plán, tedy ani provést důkaz sledovaným geometrickým plánem nutným pro rozdělení předmětných pozemků, pročež by pak soudu nezbylo, než se zabývat otázkou zrušení podílového spoluvlastnictví účastníků a přikázání předmětných pozemků tomu z účastníků, který o toto výlučné vlastnictví projeví zájem a současně prokáže, že má aktuálně k dispozici odpovídající finanční prostředky, soud za dané procesní situace musel přistoupit k ustanovení znalce za účelem zjištění obvyklé ceny pozemků). Soud proto svým usnesením ze dne 16. 1. 2023, č. j. 6 C 175/2022-37, vyzval účastníky aby v soudem stanovené lhůtě sdělili soudu, zda, a pokud ano, pak o který pozemek či pozemky (které jsou předmětem tohoto řízení) mají zájem v tom směru, aby byly přikázány v souvislosti s rozhodnutím soudu o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví do jejich vlastnictví, a v takovém případě aby též odpovídajícím způsobem vyložili, pro jaký či jaké důvody usilují o přikázání toho kterého pozemku do svého vlastnictví, a dále aby prokázali [např. potvrzením banky, že příslušný účastník u dané banky disponuje minimálně přísl. částkou v Kč na bankou označeném účtu (předmětná částka by měla cca odpovídat možné výši obvyklé ceny předmětného pozemku); u žalované [Anonymizováno] 2) soud takové tvrzení a potvrzení – s ohledem na presumpci její solventnosti coby veřejnoprávní korporace – nepožadoval] soudu, že disponují odpovídajícími finančními prostředky pro příp. vypořádání toho kterého spoluvlastnického podílu pro případ, že by ten který pozemek byl rozhodnutím soudu přikázán do jejich výlučného vlastnictví. 22. [Vyjádření účastníků ke způsobu vypořádání přikázáním pozemků do vlastnictví některému z účastníků] Na usnesení ad 21 bylo procesně reagováno žalobkyní a žalovanou 2). Žalobkyně by v zásadě měla zájem o přikázání všech pozemků do jejího výlučného vlastnictví s tím, že je schopna vyplatit předmětné vypořádací podíly, ale reflektuje i variantu, že by pozemek p. č. [hodnota] byl přikázán do výlučného vlastnictví žalované 2). Ohledně tvrzení o její solventnosti a využití pozemků předložila dále uvedené důkazy. Žalovaná 2) projevila zájem o výlučné vlastnictví pozemku p. č. [hodnota] s tím, že by v takovém případě realizovala své úkoly plynoucí z [Anonymizováno] zřízení k zajišťování veřejného zájmu, v situaci, kdy má k dispozici finanční prostředky na vyplacení předmětných spoluvlastnických podílů. Žalovaný 1) na uvedené usnesení soudu procesně nereagoval.

23. V návaznosti na shora zreferovaný procesní průběh v této právní věci nakonec soud usnesení ze dne[Anonymizováno]13. 2. 2023, č. j. 6 C 175/2022-48, přistoupil k ustanovení znalce [tituly před jménem] [jméno FO] za účelem zjištění obvyklé ceny předmětných pozemků s tím, že by se poté zabýval otázkou přikázání předmětných pozemků do výlučného vlastnictví toho kterého účastníka tohoto řízení. 24. [Dílčí skutková zjištění] Soud v řízení učinil následující dílčí skutková zjištění:

25. Žalobkyně a žalovaný 1) jsou podílovými spoluvlastníky, každý o velikosti svého podílu id. , pozemků p. č. [hodnota], p. č. [hodnota] a p. č. [hodnota], které leží v k. ú. [adresa] (zjištěno z cit. výpisu z katastru nemovitostí na č. l. 20).

26. Všichni účastníci jsou pak spoluvlastníky pozemku p. č. [hodnota], který leží v k. ú. [adresa], a to žalobkyně o velikosti podílu id. , žalovaný 1) o velikosti podílu id. a žalovaná 2) o velikosti podílu id. (zjištěno z výpisu z katastru nemovitostí na č. l. 20a).

27. Jak bylo uvedeno shora, žalobkyně a žalovaný 1) nesložili zálohu na znalečné pro vypracování geometrického plánu ustanoveným znalcem za účelem sledovaného rozdělení předmětných pozemků. Soud má za to, že v této procesní situaci nemůže stát sanovat za účastníky případné náklady řízení, a že je jeho povinností plně respektovat § 141 odst. 1 o. s. ř., z něhož se podává, že nebude-li účastníky složena záloha (míněno v převažujícím rozsahu, tj. např. že dva ze tří účastníků takovou zálohu nesloží, přičemž jde o účastníky v rozdílném procesním postavení, od čehož lze usuzovat na převládající procesní neochotu provádět takové dokazování, přičemž v rámci rozhodování z povahy věci přichází varianta provedení jiných důkazů), nelze důkaz provést, přičemž soud má za to, že takto lze výjimečně postupovat i v řízení o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví.

28. Z tohoto důvodu bylo proto ustoupeno od vyhotovení geometrického plánu ustanoveným znalcem (ustanovení znalce bylo následně vydaným usnesením soudu zrušeno – viz odůvodnění shora) a naopak bylo přistoupeno k ustanovení znalce (viz ad 23) za účelem zjištění obvyklé ceny předmětných (žalobou dotčených) pozemků.

29. Ze znaleckého posudku podaného [tituly před jménem] [jméno FO], soudem ustanoveným znalcem, který byl vyhotoven dne 21. 5. 2023 pod číslem položky [Anonymizováno], soud zjistil, že obvyklá cena pozemků p. č. [hodnota], p. č. [hodnota] a p. č. [hodnota] v k. ú. [adresa] činí 742 910 Kč, kdežto obvyklá cena pozemku p. č. [hodnota] v témže k. ú. činí 164 630 Kč (zjištěno z cit. posudku na č. l. 61-81).

30. Žalobkyně v podání na č. l. 39 projevila zájem o (minimálně) přikázání pozemků p. č. p. č. [hodnota], p. č. [hodnota] a p. č. [hodnota] v k. ú. [adresa] do svého výlučného vlastnictví, přičemž soud z jejího vyjádření zjistil, že v případě přikázání těchto pozemků do jejího výlučného vlastnictví by je následně přenechala do užívání buďto svému [Anonymizováno] panu [jméno FO], nebo svému [Anonymizováno] panu [jméno FO], kteří oba podnikají v [Anonymizováno], což soud mj. zjistil z potvrzení o podání dotační žádosti obou jmenovaných pro rok [Anonymizováno] na [Anonymizováno] (zjištěno z cit. potvrzení na č. l. 40 a č. l. 41). Žalobkyně rovněž print screenem z bankovního účtu svého [Anonymizováno] pana [jméno FO] prokázala, a soud v tomto směru učinil dílčí skutkové zjištění, že disponuje (má k dispozici) částku přesahující [Anonymizováno] korun za účelem případného vypořádání spoluvlastnických podílů (zjištěno z cit. potvrzení na č. l. 39-41 a print screenem z bankovního účtu na č. l. 44).

31. Soud dále vycházel ze zjištění, že žalovaná 2) projevila zájem o přikázání pozemku p. č. [hodnota] v k. [adresa] do svého výlučného vlastnictví s tím, že by v takovém případě tento pozemek využila k zajišťování činnosti [Anonymizováno] v souladu s plněním účelu veřejného zájmu a [Anonymizováno] zřízením. Jedná se především o možnost směny pozemku pro realizaci obecně prospěšných staveb a zařízení výsadby zeleně, budování vodních ploch pro zlepšení kvality životního prostředí, protierozní opatření apod. Žalovaná 2) rovněž coby veřejnoprávní koroporace uvedla, že disponuje dostatečnými prostředky pro vypořádání spoluvlastnických podílů (zjištěno z cit. vyjádření [Anonymizováno] na č. l. 46).

32. Žalovaný 1) v průběhu řízení soudu neprokázal svou solventnost, tj. schopnost případného vypořádání spoluvlastnických podílů ze svých či jiných (např. na základě poskytnutého příslibu, respektive návrhu bankovního úvěru, zápůjčky atd.) finančních prostředků, stal-li by se z rozhodnutí soudu výlučným vlastníkem toho které pozemku. 33. [Závěr o skutkovém stavu] Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu věci:

34. Žalobkyně a žalovaný 1) jsou podílovými spoluvlastníky, každý o velikosti svého podílu id. , pozemků p. č. [hodnota], p. č. [hodnota] a p. č. [hodnota], které leží v k. ú. [adresa]. Všichni účastníci jsou pak spoluvlastníky pozemku p. č. [hodnota], který leží v k. ú. [adresa], a to žalobkyně o velikosti podílu id. , žalovaný 1) o velikosti podílu id. a žalovaná 2) o velikosti podílu id. . Vzhledem k výše uvedeným procesním souvislostem nebylo možné zajistit (podat) geometrický plán, respektive potřebné geometrické plány pro případné dělení předmětných pozemků, a proto nastala varianta vypořádání pro případ zrušení podílového spoluvlastnictví způsobem přikázání vlastnictví předmětných pozemků do výlučného vlastnictví především žalobkyně a žalované 2), neboť žalovaný 1) vůbec neprokázal svou solventnost pro případné vypořádání spoluvlastnických podílů. Obvyklá cena pozemků p. č. [hodnota], p. č. [hodnota] a p. č. [hodnota] v k. ú. [adresa] činí 742 910 Kč, kdežto obvyklá cena pozemku p. č. [hodnota] v témže k. ú. činí 164 630 Kč 35. [Právní posouzení věci] Podle § 1140 odst. 1 o. z. nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat.

36. Podle § 1143 o. z. nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.

37. Podle § 1147 o. z. není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude ražena jen mezi spoluvlastníky.

38. Podle § 1144 odst. 1 o. z. je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota.

39. Podle § 1147 o. z. není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky.

40. Není-li možné vypořádání rozdělení věci, nastupuje posouzení možnosti přikázání věci některému ze spoluvlastníků (nebo i více spoluvlastníkům). Věc v dosavadním spoluvlastnictví všech spoluvlastníků se po rozhodnutí soudu stává výlučným vlastnictvím některého z nich nebo věcí ve spoluvlastnictví pouze některých dosavadních spoluvlastníků s tím, že zbavení vlastnického práva některého z dosavadních spoluvlastníků je kompenzováno finanční náhradou. Tento způsob vypořádání je podmíněn kumulativním splněním tří podmínek: a) spoluvlastník má o přikázání věci zájem, b) svědčí mu hlediska pro přikázání v dané věci převažující nad hledisky ve prospěch dalších spoluvlastníků, c) je objektivně schopen zaplatit přiměřenou náhradu (Spáčil, J. a kol. Věcná práva, katastr nemovitostí a správa cizího majetku. 1. vydání. Praha : C. H. Beck, 2018, s. 123 a násl.).

41. Soud předně konstatuje s přihlédnutím k výše cit. právní úpravě a judikatuře k závěru, že je nezbytné spoluvlastnictví účastníků k předmětným pozemkům zrušit, neboť nelze nutit žalobkyni, ale i žalovanou ([Anonymizováno]) 2), které nechtějí být nadále ve spoluvlastnictví s žalovaným 1), nechtějí nadále setrvávat v dosavadním spoluvlastnictví. 42. [Odůvodnění přikázání pozemků p. č. [hodnota], p. č. [hodnota] a p. č. [hodnota] do výlučného vlastnictví žalobkyně] Soud poté dospěl k závěru, že pokud jde o pozemky p. č. [hodnota], p. č. [hodnota] a p. č. [hodnota] v k. ú. [adresa], je žádoucí tyto pozemky přikázat do výlučného vlastnictví žalobkyně, a to z následujících důvodů. 43. [Hodnotící kritéria] Při zvažování, kterému ze spoluvlastníků [zda žalobkyni nebo žalovanému 1)] lze předmětné pozemky přikázat do jejich výlučného vlastnictví, vyšel soud ve skutkových poměrech této věci z následujících kritérií: 44. a) aktuální procesní postoje účastníků ve vztahu ke způsobu vypořádání podílového spoluvlastnictví (zda setrvávají na svých dosavadních procesních postojích, či došlo ke změně, a pokud ano, tak z jakého důvodu); 45. b) solventnost účastníků vyplatit jeden druhému vypořádávaný spoluvlastnický podíl v případě rozhodnutí soudu o přikázání nemovitého majetku do výlučného vlastnictví tomu kterému účastníkovi; 46. c) v jakém rozsahu dosud užívají předmětné nemovitosti a pro jaké účely; 47. d) jak budou nemovitosti účelně využity účastnicemi v dalším období po zrušení spoluvlastnictví, a to při posouzení přikázání majetku do výlučného vlastnictví tomu kterému účastníkovi; 48. e) jaké negativní důsledky by mohly nastat v případě, že by tomu kterému účastníkovi nemovitý majetek nebyl přikázán do jeho výlučného vlastnictví.

49. K ad 44 – aktuální procesní postoje: V tomto případě žalobkyně již v žalobě vyložila, že před zahájením tohoto řízení se snažila s žalovaným 1) ohledně zrušení spoluvlastnictví k pozemkům ad 42 dohodnout, měla zájem o přikázání těchto pozemků do svého výlučného vlastnictví a s ohledem na odmítavý postoj žalovaného 1) posléze v žalobě prezentovala možný způsob rozdělení těchto pozemků, s čímž žalovaný 1) rovněž nesouhlasil. Žalovaný 1) s žalobou (jako takovou) nesouhlasil vůbec, pročež z hlediska tohoto kritéria je třeba přisvědčit kontinuálnímu postoji žalobkyně na věcném řešení dané věci.

50. K ad 45 – solventnost: Zatímco žalobkyně v tomto řízení ve vztahu k možnému způsobu vypořádání spoluvlastnického podílu prokázala, že je solventní, tj. disponuje dostatečnými finančními prostředky, které má její [Anonymizováno] pan [jméno FO] na svém účtu u [Anonymizováno], a jež jsou připraveny za účelem vypořádání spoluvlastnického podílu žalovaného 1), žalovaný 1) naopak tuto svoji solventnost, respektive schopnost vypořádat spoluvlastnický podíl žalobkyně pro případ, že by uvedené pozemky byly rozhodnutím soudu přikázány do jeho vlastnictví, neprokázal.

51. K ad 46 – v jakém rozsahu dosud žalobkyně a žalovaný užívají předmětné pozemky: Zatímco žalobkyně soudu sdělila, že předmětné pozemky jsou v užívání jejího [Anonymizováno], který podniká v [Anonymizováno], žalovaný 1) tuto okolnost soudu neprokázal. Toto kritérium ovšem nebylo pro soud zásadně významné, neboť ani u žalovaného 1) soud nepochybuje o tom, že má zájem i do budoucna o využití předmětných pozemků, a bylo by pouze na rozhodnutí žalovaného 1), zda by tak činil osobně v rámci rozvíjení svých podnikatelských aktivit, anebo pasivně v rámci propachtování těchto pozemků třetí osobě. Podstatné zde je, že u obou účastníků je zájem na řádném obdělávání zemědělské půdy.

52. K ad 47 – k budoucímu využití pozemků: Zatímco žalobkyně hodnověrně soudu prokázala, že by v případě přikázání těchto pozemků do jejího výlučného vlastnictví, tyto pozemky přenechala do užívání v rámci své rodiny, ať již svému v [Anonymizováno] podnikajícímu [Anonymizováno] anebo synovi panu [jméno FO], žalovaný 1) takovou okolnost soudu nijak neprokázal.

53. K ad 48 – negativní důsledky v případě nevyhovění požadavku: Ani u jednoho z těchto dvou (ve vztahu k pozemkům ad 42 pozemkům) účastníků by v případě, že by nebylo vyhověno jejich požadavkům [tj. u žalobkyni přikázání předmětných pozemků do jejího výlučného vlastnictví a u žalovaného 1) zřejmě zamítnutí žaloby, pročež ovšem k tomu není žádný zákonný důvod], by nedošlo k nějakým zásadním negativním vlivům, které by se nepříznivě měly projevit (projevit mohly) v jejich poměrech.

54. Na základě shora vyložených a zhodnocených kritérií ve vztahu k pozemkům ad 42 soud dospěl k závěru, že je třeba tyto pozemky přikázat do výlučného vlastnictví žalobkyně, která zajistí řádné obdělávání této zemědělské půdy.

55. Z tohoto důvodu proto soud ve vztahu k pozemkům ad 42 zrušil podílové spoluvlastnictví žalobkyně a žalovaného 1 a tyto pozemky přikázal do výlučného vlastnictví žalobkyně.

56. V návaznosti na to pak soud uložil žalobkyni povinnost vypořádání zrušeného spoluvlastnického podílu žalovaného 1). V případě pozemků ad 42, které dosud žalobkyně a žalovaný 1) spoluvlastnili každý o velikosti id. , byla znalcem zjištěna jejich aktuální obvyklá cena 742 910 Kč.

57. Soud v této souvislosti připomíná, že při soudním vypořádání spoluvlastnictví za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům, je zapotřebí zjistit cenu vypořádaného nemovitého majetku, od níž se pak – s přihlédnutím k dalším okolnostem případu – odvíjí přiměřená náhrada. I v tomto směru takto soud postupoval, když reflektoval dosavadní judikaturu Nejvyššího soudu, která vymezila poměrně detailní právně aplikační náhledy na řešení této dílčí právní materie. Tak např. v usnesení ze dne 28. 7. 2021, sp. zn. 22 Cdo 1376/2021, dovolací soud připomenul, že při určení výše náhrady lze v podmínkách podílového spoluvlastnictví postupovat podle toho, co se uvádí v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 28. 4. 2020, sp. zn. 22 Cdo 1205/2019, publikovaného pod č. 103/2020 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, totiž, že při určení ceny věci tvořící součást vypořádávaného společného jmění manželů (dále již „SJM“) je rozhodující cena obvyklá. Tento závěr vyplývá již z § 492 odst. 1 věty druhé o. z., podle kterého se cena věci určí jako cena obvyklá, ledaže je něco jiného ujednáno nebo stanoveno zákonem. Na základě uvedeného jsou podle dovolacího soudu i nadále uplatnitelné závěry ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu řešící otázku stanovení věci tvořící součást vypořádávaného SJM, podle kterých podkladem pro vypořádání může být jen obvyklá cena věci, tj. cena, které by bylo dosaženo při prodeji obdobné věci ve stejné době a v obvyklém obchodním styku. Jinými slovy jde o cenu, za kterou by určitou věc bylo možno v určitém čase reálně prodat nebo koupit (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne[Anonymizováno]3. 2. 2011, sp. zn. 22 Cdo 4532/2010, či rozsudek téhož soudu ze dne 17. 1. 2001, sp. zn. 22 Cdo 2433/99).

58. Je-li žalobkyně povinna žalovanému 1) vypořádat spoluvlastnický podíl o velikosti id. , pak je mu povinna z tohoto titulu zaplatit částku (742 910 Kč : 2 =) 371 455 Kč.

59. Ke splnění této povinnosti pak soud stanovil žalobkyni lhůtu 1 měsíc, což se jeví jako dostatečná doba pro realizaci bankovního převodu, a je v ní počítáno i s příp. tomu předcházející komunikací mezi těmito účastníky ohledně žalovaným 1) sdělení žalobkyni konkrétního bankovního účtu či případně účastníky oboustranně sjednaných dalších podmínek ke splnění této povinnosti žalobkyně. Tímto se soud vypořádal zcela s odůvodněním zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví žalobkyně a žalovaného 1) k pozemkům ad 42. 60. [Odůvodnění přikázání pozemku p. č. [hodnota] do výlučného vlastnictví žalované 2)] Pokud jde o pozemek p. č. [hodnota] v k. ú. [adresa], soud i v tomto případě dospěl k závěru, že je třeba k němu zrušit podílové spoluvlastnictví žalobkyně, žalovaného 1) a žalované 2) s tím, že tento pozemek se přikazuje oproti vypořádání spoluvlastnických podílů do výlučného vlastnictví žalované ([Anonymizováno]) 2). Důvody jsou následující, kdy soud opět posuzoval (hodnotil ve skutkových poměrech této věci) shora již vyložená verifikační kritéria:

61. K ad 44 – aktuální procesní postoje: Předně je třeba zdůraznit, že zatímco žalobkyně a žalovaný 1) byly dosud spoluvlastníky pozemku ad 58 o velikosti svého podílu id. , žalovaná ([Anonymizováno]) 2) spoluvlastnila tento pozemek o velikosti svého podílu id. . Žalobkyně v průběhu řízení uvedla, že by akceptovala i takový způsob vypořádání, že by se právě žalovaný 2) stal výlučným vlastníkem pozemku ad 58. Žalovaný 1) v řízení žádné racionální řešení nenabízel, pouze vše negoval, ač si musel být vědom, že stávající spoluvlastnictví (i k tomuto) předmětnému pozemku nemá již žádnou naději na další setrvání a bylo třeba se k tomuto problému (nastanuvšímu mezi účastníky) věcně postavit, což žalovaný 1) po celé řízení nedokázal. Žalovaná 2) přitom signalizovala, že má eminentní zájem na přikázání tohoto pozemku do svého vlastnictví.

62. K ad 45 – solventnost: Jak již shora bylo vyloženo, soud má za prokázáno, že žalobkyně je stran vypořádání spoluvlastnických podílů solventní, stejně jako žalovaná 2). Naopak žalovaný 1) svou solventnost v tomto řízení neprokázal, ač byl k tomu soudem vyzván a poučen o možném důsledku z toho plynoucím.

63. K ad 46 – dosavadní užívání pozemků spoluvlastníky: V tomto směru soud odkazuje na ad 51 a k žalované 2) pak dodává, že ta nemohla naplno realizovat – z pohledu [Anonymizováno] coby veřejnoprávní korporace – své zamýšlené plány s tímto pozemkem pro případ, že by se stala jeho výlučnou vlastnicí. Toto kritérium tedy ani ohledně tohoto pozemku není zásadně významné.

64. K ad 47 – budoucí využití pozemku: V případě žalobkyně lze odkázat na ad 52, stejně jako u žalovaného 1). U žalované 2) je pak třeba reflektovat soudu hodnověrně vyložený záměr dalšího nakládání, respektive možné směny s jiným pozemkem tak, aby žalovaná 2) z pohledu [Anonymizováno] zřízení a plnění úkolů veřejnoprávní korporace mohla naplnit své dílčí úkoly, které zlepšují život a životní prostředí v [Anonymizováno].

65. K ad 48 - negativní důsledky v případě nevyhovění požadavku: Pro stručnost zde soud odkazuje na ad 53, neboť má za to, že takovéto hodnocení lze učinit i ve vztahu k pozemku ad 58. Respektive u žalované 2) by přece jen se patrně dostavil negativnější důsledek, neboť získávání [Anonymizováno] pozemků může být v celé řadě případů [Anonymizováno] prioritní právě pro naplňování dílčích cílů ve smyslu [Anonymizováno] zřízení a specifických podmínek té které [Anonymizováno]. Žalovaná 2) pak ve svém podání na č. l. 46 vyložila celou řadu zásadních důvodů (shora již soudem vyložených), pro které usiluje o přikázání tohoto pozemku do svého výlučného vlastnictví. V situaci, kdy žalobkyně tyto cíle [Anonymizováno] – žalované 2) chápe a v tomto směru dává žalované 2) svým způsobem přednost před svými zájmy, a kdy žalovaný 1) naopak pouze negoval podanou žalobu, lze mít za to, že i prostřednictvím tohoto kritéria se poměřování nachýlilo ve prospěch právě žalované 2) k přikázání tohoto pozemku do jejího výlučného vlastnictví.

66. Na základě shora vyložených a zhodnocených kritérií ve vztahu k pozemku ad 58 soud proto dospěl k závěru, že je třeba tento pozemek přikázat do výlučného vlastnictví žalované 2), které se tak tímto způsobem umožní realizovat zamýšlené dílčí cíle [Anonymizováno] coby veřejnoprávní korporace ve smyslu [Anonymizováno] zřízení, s ohledem na specifika [anonymizováno]. Soud přitom též přihlédl i k (v tomto směru též vyznívajícímu) vyjádření žalobkyně.

67. Z tohoto důvodu proto soud ve vztahu k pozemku ad 58 zrušil podílové spoluvlastnictví účastníků a tyto pozemky přikázal do výlučného vlastnictví žalované 2).

68. V návaznosti na to pak soud uložil žalované 2) povinnost vypořádat zrušené spoluvlastnické podíly žalobkyně a žalovaného 1). V případě pozemku ad 58, který dosud všichni účastníci spoluvlastnili, a to žalobkyně a žalovaný 1) o velikosti id. a žalovaná 2) o velikosti id. , byla znalcem zjištěna aktuální obvyklá cena 164 630 Kč. Je-li žalovaná 2) povinna žalobkyni a stejně i žalovanému 1) vypořádat jejich (dva) zrušené spoluvlastnické podíly (každý) o velikosti , pak je tedy povinna jak žalobkyni, tak i žalovanému zaplatit (tj. každému z nich) částku ve výši (164 630 : 4 =) 41 157,50 Kč.

69. Ke splnění této povinnosti pak soud stanovil žalované 2) rovněž (jako v případě žalobkyně u pozemků ad 42) lhůtu 1 měsíc, což se jeví jako dostatečná doba pro realizaci převodu uvedené finanční částky, v tomto případě zase s ohledem na poněkud složitější proceduru dle [Anonymizováno] zřízení, neboť k této majetkové dispozici musí konkrétně rozhodnout [Anonymizováno] – žalované 2), a proto uvedená jednoměsíční lhůtě se soudu jeví jako nejkratší možná v dané věci pro vyplacení uvedených finančních prostředků za účelem vypořádání předmětných spoluvlastnických podílů žalobkyně a žalovaného 1) [okolnosti, že by případně žalovaná 2) tuto transakci případně zrealizovala dříve, pochopitelně nic nebrání]. 70. [Náklady řízení, závaznost nálezové judikatury a reflexe odvolací judikatury] Výrok o náhradě nákladů řízení, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, je důsledkem aplikace § 142 odst. 2 o. s. ř. a respektování (čl. 89 odst. 2 Ústavy České republiky) nálezové judikatury Ústavního soudu, z níž vyplývá (ve stručnosti z rozhodovací praxe Ústavního soudu shrnuto), že zrušení spoluvlastnictví a jeho vypořádání v řízení před soudem má povahu tzv. iudicii duplicis, které je charakteristické tím, že nelze vycházet ze zásady tzv. procesního úspěchu ve věci, nýbrž z toho, že žádný z účastníků nevychází z řízení s menší hodnotou, než se kterou do něj vstupoval; proto je třeba postupovat zásadně podle § 142 odst. 2 o. s. ř., podle kterého si každý účastník řízení ponese své náklady sám (k tomu srov. např. nálezy Ústavního soudu ze dne 10. 11. 2020, sp. zn. I. ÚS 262/20, nebo ze dne 5. 4. 2022, sp. zn. IV. ÚS 404/22).

71. V intencích výše připomenuté nálezové judikatury rozhoduje i Krajský soud v Brně (srov. např. usnesení Krajského soudu ze dne 27. 12. 2022, č. j. 16 Co 266/2022 – nosné důvody tohoto rozhodnutí pak vyplývají z publikovaného usnesení Ústavního soudu ze dne 11. 4. 2023, sp. zn. IV. ÚS 716/23, in https//nalus.usoud.cz), který v označeném rozhodnutí mj. vyložil, že řízení o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví má zvláštní povahu, může být zahájeno k návrhu kteréhokoliv ze spoluvlastníků, a přes označení, jež odpovídá znění § 1140 a násl. o. z., jsou všichni účastníci vzájemně v postavení odpovídající procesní pozici žalobce i žalovaného současně, a to bez ohledu na to, kdo žalobu podal. Krajský soud s odkazem na nálezovou judikaturu také připomenul, že v tomto typu sporu má být pravidlem nepřiznání náhrady nákladů řízení žádnému z účastníků řízení ve smyslu § 142 odst. 2 o. s. ř., kdežto rozhodnutí, kterým soud náhradu nákladů řízení přizná některému z účastníků řízení, bude spíše výjimkou a bude podmíněno zvláštními okolnostmi případu jako například šikanózním výkonem práva nebo zneužitím práva.

72. Posledně zmíněné usnesení Krajského soudu v Brně bylo podrobeno ústavnímu přezkumu Ústavním soudem, který však na vyloženém právním názoru krajského soudu nehledal žádné pochybení, jak plyne z odůvodnění usnesení Ústavního soudu ze dne 11. 4. 2023, sp. zn. IV. ÚS 16/23. K problematice rozhodování obecných soudů o náhradě nákladů řízení ve sporech o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví Ústavní soud zdůraznil, že v daném typu řízení jde o rovnost vlastnického práva všech účastníků řízení, kteří mají shodné procesní postavení a kteří předem nemohou přesně předvídat konkrétní rozhodnutí soudu. Každý z odlišných návrhů jednotlivých účastníků může mít podle Ústavního soudu rozumný a přesvědčivý základ je nutno na něj pohlížet jako na projev ústavně chráněného vlastnického práva. Zahájení a vedení řízení před soudem nelze bez dalšího klást k tíži ani žalujícímu spoluvlastníku, který je zahájil, ani tomu, který se ocitl na straně žalované. Spoluvlastníci sami nemohou ani plně ovlivnit konečné rozhodnutí soudu o způsobu vypořádání, soud jejich návrhy v tomto směru není vázán, ale sám rozhodne podle zákonné posloupnosti jednotlivých způsobů vypořádání a v jejich rámci podle svého vlastního uvážení. Nemohou-li spoluvlastníci podle Ústavního soudu předem přesně předvídat konkrétní rozhodnutí soudu a mají-li všichni shodné procesní postavení v řízení, v němž jde o rovné vlastnické právo všech účastníků, „spravedlivé“ východisko pro rozhodnutí o nákladech řízení je v tomto případě takové, že každý ze spoluvlastníků sám ponese své náklady řízení a není povinen hradit náklady jiného spoluvlastníka, ledaže by pro to byly dány zvláštní důvody. Jinými slovy řečeno, v řízení, v němž soud zrušil a vypořádal spoluvlastnictví k návrhu jednoho či více účastníků, se má vycházet z toho, že žádnému z nich nemá být přiznáno právo na náhradu nákladů řízení, a to pro důvody výše rekapitulované. Stejně tak důvodem pro přiznání náhrady nákladů řízení v daném typu sporu nemůže být sama okolnost, jakým konkrétním způsobem spoluvlastnictví vypořádal. Naopak důvodem pro přiznání náhrady nákladů řízení v daném typu sporu by mohla být podle judikatury reprezentované nálezem sp. zn. I. ÚS 262/20 jedině situace, kdy návrh na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví neúspěšný účastník podal v nevhodnou dobu nebo jen proto, aby způsobil újmu jinému spoluvlastníkovi. K posledně uvedenému pak soud dodává, že taková okolnost v řízení žádným z účastníků tvrzena nebyla a ani nevyplynula z průběhu řízení, z dokazování.

73. Soud tedy s ohledem na předvídatelnosti svého rozhodování (zde v otázce rozhodování o náhradě nákladů řízení) s přihlédnutím k § 13 o. z. plně respektoval jak nálezovou judikaturu, tak i judikaturu svého odvolacího soudu, kterou pro poměry této věci plně přejímá a odkazuje na ni.

74. V případě právní moci bude tento rozsudek j. představovat veřejnou vkladovou listinu, kdy shora uvedené (pravomocné) rozsouzení vypořádání nemovitého majetku bude finalizováno teprve povolením předmětného vkladu příslušným katastrálním úřadem, jemuž soud v takovém případě rozsudek s originálem připojeného geometrického plánu doručí. 75. [Náklady státu] Usnesením zdejšího soudu ze dne 1. 6. 2023, č. j. 6 C 175/2022-82, bylo znalci [tituly před jménem] [jméno FO] za podání znaleckého posudku ohledně zjištění obvyklé ceny pozemků přiznáno znalečné ve výši 19 170 Kč. Na každého z účastníků tak při participaci na úhradě těchto státu vzniklých nákladů připadá částka (19 170 Kč : 3 =) 6 390 Kč, od níž je třeba ještě zohlednit (odečíst) tím kterým účastníkem zaplacenou zálohu na znalečné, která byla usnesením zdejšího soudu ze dne 13. 2. 2023, č. j. 6 C 175/2022-48, stanovena na částku 4 000 Kč.

76. Žalobkyně zálohu na znalečné ve výši 4 000 Kč uhradila, takže nyní musí ještě státu na náhradě nákladů spojených se znalečným uhradit částku ve výši (6 390 Kč – 4 000 Kč =) 2 390 Kč, čemuž odpovídá výrok VIII. tohoto rozsudku.

77. Žalovaný 1) zálohu na znalečné dosud neuhradil, takže je povinen státu na nákladech řízení (na znalečném) uhradit částku ve výši 6 390 Kč. 78. [Vrácení přeplatku na složené záloze na znalečném žalované 2)] Žalovaná 2) dle usnesení zdejšího soudu ze dne 8. 12. 2022, č. j. 6 C 175/2022-34 (kterým byl původně ustanoven znalec za účelem vypracování geometrického plánu pro účely původně sledovaného rozdělení pozemků) uhradila na znalečném částku 11 500 Kč, takže u ní došlo k přeplatku ve výši (11 500 Kč[Anonymizováno]– 6 390 Kč =) 5 110 Kč. V důsledku toho bylo proto výrokem X. rozhodnuto o tom, že se žalované 2) z tohoto důvodu vrací přeplatek ze složené zálohy na znalečné ve výši 5 110 Kč, která bude žalované 2) vrácena z účtu zdejšího soudu ve shora uvedené lhůtě.