6 C 184/2019-269

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Miroslavou Sixtovou ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupený advokátkou [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená advokátem Mgr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] za účasti vedlejšího účastníka [právnická osoba], [IČO] sídlem [adresa vedlejší účastnice] o 633 363,24 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaná a vedlejší účastník jsou povinni zaplatit společně a nerozdílně žalobci částku 633 363,24 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 633 363,24 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná a vedlejší účastník jsou povinni zaplatit společně a nerozdílně žalobci náhradu nákladů řízení v částce 210 256,80 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení], advokátky se sídlem [adresa].

III. ČR – Obvodnímu soudu pro Prahu 3 se přiznává náhrada nákladů řízení v celkové výši 18 750 Kč.

Odůvodnění

1. Žalobce se domáhal na žalované zaplacení částky 633 363,24 Kč s příslušenstvím s následujícím odůvodněním. Dne [datum] byla mezi žalobcem a žalovanou uzavřena Dohoda o právním zastoupení, dle které žalovaná zastoupila žalobce ve sporu vedeném Městským soudem v Praze ve věci žaloby o zaplacení částky 448 407,27 Kč s příslušenstvím, spor byl veden pod sp. zn. 6 Cm 7/2017. V tomto sporu byla žalovaná vyzvána, aby podala k věci vyjádření v tzv. kvalifikované lhůtě, toto své podání žalovaná za žalobce sice vyhotovila, ale nikdy jej neodeslala soudu. V důsledku tohoto pochybení žalované byl vydán Městským soudem v Praze dne [datum] rozsudek pro uznání č. j. 6 Cm 7/2017-121, na jehož základě byla žalobci uložena povinnost uhradit [právnická osoba] s.r.o., [IČO], se sídlem [adresa] (dále též jako„ [právnická osoba]“) částku 448 407,25 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 7,05% ročně od [datum] do zaplacení a náhradu nákladů řízení ve výši 66 646,50 Kč, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. Zmiňovaný rozsudek nabyl právní moci dne [datum]. Žalobce na podkladě tohoto rozsudku uhradil [právnická osoba] s.r.o. dne [datum] částku 633 363,24 Kč. V souvislosti se shora popsaným pochybením žalované vznikla žalobci škoda ve výši 633 363,24 Kč, k jejíž úhradě žalobce žalovanou vyzval dopisem ze dne [datum], který žalovaná tentýž den převzala. Ani přes předžalobní upomínku ze dne [datum] žalovaná žalobci nic neuhradila. Později žalobce dodal, že kdyby nedošlo k pochybení žalované, pak by mu škoda nevznikla, neboť by byl v prvotním sporu, vedeném pod sp. zn. 6 Cm 7/2017 ve věci náhrady škody za pozdě podaný insolvenční návrh (dále jen„ prvotní spor“), úspěšný. Žalobce k podstatě prvotního sporu se [právnická osoba] s.r.o., jakožto stranou žalující, uvedl, že je pravdou, že dne [datum] podal, jakožto jediný společník a jednatel společnosti [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa] (dále též jako„ [právnická osoba]“), insolvenční návrh, a to pro hrozící úpadek této společnosti, neboť tato nebyla úspěšná ve sporu se [právnická osoba] s.r.o. o náhradu škody, jež měla vzniknout zaviněním [právnická osoba] s.r.o., kdy se tak vůči [právnická osoba] s.r.o. stala splatnou pohledávka v celkové výši 448 407,25 Kč [právnická osoba] [právnická osoba] nedisponovala žádným majetkem a dále pak evidovala i další, sice svou výší zanedbatelné pohledávky, ale pohledávky splatné, byl žalobce nucen splnit svou povinnost, dle § 98 zákona č. 182/2006 Sb., insolvenčního zákona (dále jen„ IZ“), podat na [právnická osoba] s.r.o. insolvenční návrh. Žalobce ovšem odmítá tvrzení [právnická osoba] s.r.o. o tom, že podal zmiňovaný insolvenční návrh opožděně, v důsledku čehož způsobil této společnosti škodu, jejíž úhrady se v prvotním sporu tato společnost po žalobci domáhala. Vzhledem k tomu, že [právnická osoba] s.r.o. neunesla v prvotním sporu břemeno tvrzení ani důkazní o tom, že byl insolvenční návrh podán za [právnická osoba] s.r.o. žalobcem opožděně, má žalobce za to, že by jinak byl v prvotním sporu úspěšný. Kdyby tedy nedošlo ke shora uvedenému pochybení žalované ve sporu vedeném Městským soudem v Praze pod sp. zn. 6 Cm 7/2017, žalobci by předmětná škoda nevznikla.

2. Vedle žalované částky se žalobce na žalované domáhal zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 633 363,24 Kč od [datum] do zaplacení.

3. Žalovaná naproti požadovala zamítnutí žaloby. Namítala, že k založení odpovědnosti advokáta za újmu způsobenou klientovi při výkonu advokacie dle § 24 odst. 1 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii (dále jen„ ZA“), je nutné naplnění několika předpokladů, a sice především porušení povinnosti při výkonu advokacie, vzniku újmy klienta a konečně příčinné souvislosti mezi uvedenými předpoklady. Příčinná souvislost je dána pouze tehdy, pokud žalobce prokáže, že bez pochybení advokáta by ke vzniku předmětné újmy nedošlo. Pokud se tedy žalobce po žalované domáhá náhrady škody z důvodu opožděného podání vyjádření k žalobě, které zapříčinilo vydání rozsudku pro uznání v neprospěch žalobce, pak je povinností žalobce prokázat, že při včasném podání vyjádření žalovanou by žalobce se svou procesní obranou ve sporu vedeném Městským soudem v Praze pod sp. zn. 6 Cm 7/2017 musel být úspěšný, tedy že by v předmětném sporu byl schopen dostatečně prokázat, že nepodal dlužnický insolvenční návrh opožděně, resp. že i kdyby jej podal dříve, na míře uspokojení věřitele by to ničeho nezměnilo. Vzhledem k tomu, že žalobce neprokázal příčinnou souvislost mezi porušením povinnosti žalované a vznikem škody žalobci a ani neprokázal vznik samotné škody, navrhuje žalovaná, aby soud podanou žalobu zamítl. 4. [ulice] účastník, jakožto poskytovatel zákonného pojištění profesní odpovědnosti žalované, se k podané žalobě vyjádřil obdobně jako žalovaná s tím, že odkázal na konstantní judikaturu, zejména na rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 25 Cdo 1862/2001, podle něhož z hlediska vzniku škody musí být splněna podmínka vztahu příčinné souvislosti (vztah příčiny a následku) mezi právní skutečností (výkonem advokacie), za níž odpovídá žalovaná a vznikem majetkové újmy (škody). Závěr o příčinné souvislosti, která je objektivním a obligatorním předpokladem každé odpovědnosti za škodu je možné učinit jen tehdy, jestliže nebýt škodní události, nevznikla by žalobci škoda. Splnění uvedených předpokladů odpovědnosti za škodu musí být jednoznačně zjištěno, přičemž povinnost tvrzení, důkazní povinnost a důkazní břemeno ohledně příčinné souvislosti mezi výkonem advokacie žalované a vznikem škody zatěžuje žalobce.

5. Na základě zjištění učiněných z dokazování a v souladu se zásadou volného hodnocení důkazů dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé. Dne [datum] byla mezi žalobcem a žalovanou uzavřena Dohoda o právním zastoupení, dle které žalovaná žalobce zastupovala ve sporu vedeném Městským soudem v Praze pod sp. zn. 6 Cm 7/2017, ve věci žaloby o zaplacení částky 448 407,25 Kč s příslušenstvím (ve věci žalobkyně [právnická osoba] proti žalovanému [celé jméno žalobce]). Ve sporu sp. zn. 6 Cm 7/2017 byla žalovaná [celé jméno žalované] (ve věci zdejšího soudu sp. zn. 6 C 184/2019) v zastoupení žalobce vyzvána kvalifikovanou výzvou dle ustanovení § 114b odstavec 1 o.s.ř., aby se k žalobě vyjádřila ve stanovené 30 denní lhůtě. Ačkoli právní zástupkyně [celé jméno žalované] toto podání vyhotovila, neodeslala jej soudu ve stanovené lhůtě. V důsledku tohoto pochybení právní zástupkyně [celé jméno žalované] byl vydán Městským soudem v Praze dne [datum] rozsudek pro uznání č. j. 6 Cm 7/2017-121, kterým byl žalobce v tomto sporu uznán povinným uhradit [právnická osoba] s.r.o. částku 448 407,25 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 7,05 % p. a. za období od [datum] do zaplacení a náhradu nákladů řízení ve výši 66 646,50 Kč, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. Zmiňovaný rozsudek nabyl právní moci dne [datum] (viz spis vedený Městským soudem v Praze pod sp. zn. 6 Cm 7/2017). Žalobce na podkladě tohoto rozsudku uhradil [právnická osoba] s.r.o. dne [datum] částku 633 363,24 Kč (viz Potvrzení o provedené úhradě z běžného účtu č. [bankovní účet] vedeného v [právnická osoba] ze dne [datum]). Dopisem ze dne [datum] vyzval žalobce žalovanou k zaplacení žalované částky z titulu náhrady škody. Žalovaná, přes předžalobní výzvu právního zástupce žalobce ze dne [datum], žalovanou částku žalobci nezaplatila. V souladu s konstantní judikaturou Nejvyššího soudu ČR, za postupu dle § 135 odst. 2 zákona č. 93/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) si soud, před rozhodnutím ve věci samé, položil k posouzení předběžnou otázku – zda by byl žalobce, při včasném podání vyjádření žalovanou, se svou procesní obranou v prvotním sporu úspěšný, přičemž klíčovou otázkou k posouzení je, zda žalobce, jakožto jediný jednatel a společník [právnická osoba], s.r.o., podal insolvenční návrh pro hrozící úpadek této společnosti včas, či zda tak učinil opožděně, a pakliže tak učinil opožděně, zda měla tato skutečnost vliv na rozsah částky určené k uspokojení pohledávky přihlášené [právnická osoba] s.r.o. Po zhodnocení níže uvedených důkazů, dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Soud pověřil soudní znalkyni z oboru ekonomika, ceny a odhady, [celé jméno znalkyně], [IČO], sídlem [adresa] (dále jen„ znalkyně“), k vypracování znaleckého posudku, který znalkyně vypracovala dne [datum], pod číslem [číslo] (dále jen„ znalecký posudek“), v němž došla k následujícím závěrům: 1) vzhledem k tomu, že znalkyně obdržela pouze účetnictví za období 2011 – 2014, nemohla se vyjádřit k obdobím 2008 – 2010. Ke dni [datum] měla [právnická osoba], s.r.o. závazky ve výši 2 431 276,39 Kč, ke dni [datum] pak měla tato společnost závazky ve výši 2 380 227,20 Kč. 2) ke dni [datum] měla [právnická osoba], s r.o. více než jednoho věřitele a tyto pohledávky vůči různým věřitelům byly více než 30 dnů po splatnosti. Ke dni [datum] tatáž společnost neměla více než jednoho věřitele s pohledávkami více než 30 dnů po splatnosti. 3) v roce 2011 [právnická osoba] s.r.o. nezastavila platby podstatné části svých peněžitých závazků, plnila své závazky vůči svým věřitelům (ne později než za 3 měsíce). 4) v období 2011 – 2012 neměla [právnická osoba], s.r.o. více věřitelů se splatnými pohledávkami po lhůtě splatnosti více než 30 dnů. Společnost evidovala ke dni [datum] majetek v celkové výši 88 246 Kč. 5) Pouze ke dni [datum] [právnická osoba], s.r.o. evidovala závazek z titulu dlouhodobého finančního úvěru, a to ve výši 247 239,96 Kč s tím, že tento zůstatek je evidován v účetnictví a odpovídá smlouvě o úvěru s [právnická osoba] ze dne [datum].

6. Z Doplnění znaleckého posudku ze dne [datum] soud zjistil, že účetní dokumenty, které obdržela znalkyně od právní zástupkyně žalobce dne [datum], neobsahují detailní informace o jednotlivých věřitelích, výši jednotlivých závazků a informace o jejich splatnosti, zejména pak v letech 2008 – 2010, proto tyto dokumenty znalkyně vyhodnotila jako nedostatečné pro znalecké zkoumání, přičemž ale konstatovala, že na závěry znaleckého posudku nemají žádný vliv.

7. Z Potvrzení o úhradě půjčky paní [příjmení] ze dne [datum], dále z Potvrzení o úhradě půjčky panu [příjmení] ze dne [datum] a z dalšího Doplnění znaleckého posudku ze dne [datum], soud zjistil, že závazky byly paní [příjmení] a panu [příjmení] žalobcem splaceny řádně a včas. Znalkyně je proto ve znaleckém posudku správně nezahrnula do přehledu závazků po splatnosti jednotlivých období. Ostatní dokumenty, které znalkyně obdržela, nebyly shledány relevantními ve vztahu ke znaleckému zkoumání. Rovněž tyto dokumenty tak nemají vliv na závěry uvedené ve znaleckém posudku.

8. Z vyjádření daňového poradce, Ing. [jméno] [příjmení], bylo zjištěno, že [právnická osoba], s.r.o. ve sledovaném období 2007 až 2013 střídavě vykazovala jako hospodářský výsledek zisk i ztrátu. Společnost fungovala standardně, výše hospodářského výsledku ovlivňovala výše tržeb a v daném roce i výše odpisů majetku společnosti. Ten společnost postupně odepisovala a prodala. Výše pohledávek a závazků z obchodního styku byly srovnatelné. Závazky vůči státním institucím byly průběžně hrazeny. V roce 2013 společnost řádně fungovala, za toto období vykázala zisk a hradila svoje závazky. Společnost k tomuto datu neměla žádný hmotný a nehmotný dlouhodobý majetek, vyjma automobilů na leasing, kde však společnosti nesvědčilo k těmto předmětům vlastnické právo.

9. Insolvenční správce Ing. [jméno] [příjmení] ve svém vyjádření ze dne [datum] uvedl, že v průběhu insolvenčního řízení vedeném pod sp. zn. MSPH 95 INS 37446/2013 žalobce [celé jméno žalobce], jakožto člen statutárního orgánu [právnická osoba], s.r.o., věděl nebo vědět měl o jejím hrozícím úpadku a zároveň neučinil za účelem odvrácení tohoto hrozícího úpadku v rámci péče řádného hospodáře vše potřebné a rozumné. Žalobce by měl dle názoru insolvenčního správce podat okamžitě insolvenční návrh, což však neučinil, naopak záměrně před usnesením o úpadku převedl většinovou část majetku společnosti na nově založenou společnost [právnická osoba], která byla se [právnická osoba], s.r.o. personálně propojená, jejímž byl v té době bývalý zaměstnanec [právnická osoba], pan [jméno] [příjmení], který ve Výpisu z OR ještě ke dni [datum] figuroval vedle žalobce taktéž jako jednatel [právnická osoba] Manželka pana [příjmení], paní [jméno] [příjmení], figurovala v insolvenčním návrhu [právnická osoba] podaném dne [datum] jako věřitel, který na bezúročných půjčkách poskytl [právnická osoba] celkem 936 000 Kč, avšak tuto svoji pohledávku následně do insolvenčního řízení se [právnická osoba], s.r.o. nepřihlásila a přitom byla současně uvedena, jako osoba, která [právnická osoba], s r.o. vedla účetnictví. Tyto skutečnosti vzbuzují dle insolvenčního správce podezření, že uvedením paní [příjmení], jako dalšího věřitele v insolvenčním návrhu [právnická osoba], bylo ryze formální a vedené účelem dostát zákonné podmínky mnohosti věřitelů a současně byla zřejmá i osobní propojenost mezi žalobcem a manželi [příjmení]. Zároveň konkurzní správce konstatoval, že převod většinového podílu [právnická osoba], s.r.o. na [právnická osoba] byl dle jeho názoru ryze účelový s cílem nedostát závazku vůči [právnická osoba] s.r.o.

10. Z vyjádření Ing. [jméno] [příjmení] ze dne [datum] bylo zjištěno, že se tento posléze ztotožnil se závěry znaleckého posudku vypracovaného znalkyní [příjmení] [celé jméno znalkyně], neboť tato při vyhotovení znaleckého posudku disponovala i podklady, které insolvenční správce při sepisovaní svého vyjádření k dispozici neměl.

11. Z předávacího protokolu ze dne [datum] soud zjistil, že žalobce předal insolvenčnímu správci kompletní účetnictví a agendu [právnická osoba] s.r.o. za období od [datum] do [datum], což konkurzní správce ztvrdil svým podpisem.

12. Z ostatních provedených a předložených důkazů soud žádné rozhodné skutečnosti pro posouzení věci nezjistil. Návrh na provedení konfrontačního výslechu Ing. [celé jméno znalkyně] s insolvenčním správcem Ing. [příjmení] soud z důvodu jeho nadbytečnosti zamítl.

13. Podle Rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 29. 9. 2009, sp. zn 25 Cdo 2533/2007, povinnosti advokáta při výkonu advokacie stanoví § 16 zák. č. 85/1996 Sb., o advokacii. Odpovědnost za škodu způsobenou advokátem v souvislosti s výkonem advokacie (§ 24 odst. 1 zák. č. 85/1996 Sb.) vychází z odpovědnosti bez zřetele na zavinění (z tzv. objektivní odpovědnosti) a je založena na současném splnění předpokladů, jimiž jsou výkon advokacie, vznik škody a příčinná souvislost mezi výkonem advokacie a vznikem škody. Příčinná souvislost mezi pochybením při výkonu advokacie a vznikem škody je dána, pokud nebýt pochybení advokáta, byl by jeho klient v soudním řízení úspěšný. Důkazní břemeno je na žalobci. Poškozený klient tedy musí prokázat, že jeho právo na plnění proti jeho dlužníkovi existovalo a že při řádném výkonu advokacie by se svého práva u soudu domohl (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. 2. 2003, sp. zn. 25 Cdo 1862/2001). Soud jako předběžnou otázku řeší, zda by při řádném postupu advokáta s žalobou u soudu opravdu uspěl (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. 1. 2005, sp. zn. 25 Cdo 886/2004).

14. Dle § 1 odst. 1 a 2 ZA, (1) tento zákon upravuje podmínky, za nichž mohou být poskytovány právní služby, jakož i poskytování právních služeb advokáty (dále jen "výkon advokacie"). (2) Poskytováním právních služeb se rozumí zastupování v řízení před soudy a jinými orgány, obhajoba v trestních věcech, udělování právních porad, sepisování listin, zpracovávání právních rozborů a další formy právní pomoci, jsou-li vykonávány soustavně a za úplatu. Poskytováním právních služeb se rozumí rovněž činnost opatrovníka pro řízení ustanoveného podle zvláštního právního předpisu, je-li vykonávána advokátem.

15. Dle § 4 ZA, advokátem je ten, kdo je zapsán v seznamu advokátů vedeném Českou advokátní komorou (dále jen "Komora").

16. Dle § 16 odst. 1 a 2 ZA, (1) advokát je povinen chránit a prosazovat práva a oprávněné zájmy klienta a řídit se jeho pokyny. Pokyny klienta však není vázán, jsou-li v rozporu s právním nebo stavovským předpisem; o tom je advokát povinen klienta přiměřeně poučit. (2) Při výkonu advokacie je advokát povinen jednat čestně a svědomitě; je povinen využívat důsledně všechny zákonné prostředky a v jejich rámci uplatnit v zájmu klienta vše, co podle svého přesvědčení pokládá za prospěšné.

17. Dle § 24 ZA, (1) advokát odpovídá klientovi za újmu, kterou mu způsobil v souvislosti s výkonem advokacie. Advokát odpovídá za újmu způsobenou klientovi i tehdy, byla-li újma způsobena v souvislosti s výkonem advokacie jeho zástupcem nebo jiným jeho zaměstnancem než zaměstnaným advokátem; odpovědnost těchto osob za újmu způsobenou zaměstnavateli podle zvláštních právních předpisů tím není dotčena. (2) Vykonává-li advokát advokacii ve společnosti nebo v zahraniční společnosti, odpovídá klientovi za újmu podle odstavce 1 tato společnost nebo zahraniční společnost. (3) Za újmu způsobenou v souvislosti s výkonem advokacie zaměstnaným advokátem odpovídá klientovi zaměstnavatel advokáta, a to i v případě uvedeném v § 15b. (4) Advokát nebo společnost anebo zahraniční společnost se odpovědnosti podle odstavců 1 až 3 zprostí, prokáží-li, že újmě nemohlo být zabráněno ani při vynaložení veškerého úsilí, které lze na nich požadovat.

18. Podle § 3 odst. 1 a 2 zákona č. 182/2006 Sb., insolvenčního zákona (dále jen„ IZ“), (1) Dlužník je v úpadku, jestliže má a) více věřitelů a b) peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a c) tyto závazky není schopen plnit (dále jen "platební neschopnost"). (2) Má se za to, že dlužník není schopen plnit své peněžité závazky, jestliže a) zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků, nebo b) je neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti, nebo c) není možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníku výkonem rozhodnutí nebo exekucí, nebo d) nesplnil povinnost předložit seznamy uvedené v § 104 odst. 1, kterou mu uložil insolvenční soud.

19. Podle § 98 odst. 1 a 2 IZ, (1) dlužník, který je právnickou osobou nebo fyzickou osobou - podnikatelem, je povinen podat insolvenční návrh bez zbytečného odkladu poté, co se dozvěděl nebo při náležité pečlivosti měl dozvědět o svém úpadku. Tuto povinnost má i tehdy, byl-li pravomocně zastaven výkon rozhodnutí prodejem jeho podniku nebo exekuce podle zvláštního právního předpisu proto, že cena majetku náležejícího k podniku nepřevyšuje výši závazků náležejících k podniku; to neplatí, má-li dlužník ještě jiný podnik. (2) Povinnost podle odstavce 1 mají i zákonní zástupci dlužníka a jeho statutární orgán a likvidátor dlužníka, který je právnickou osobou v likvidaci. Je-li těchto osob více a jsou-li oprávněny jednat jménem dlužníka samostatně, má tuto povinnost každá z nich. Insolvenční návrh podávají jménem dlužníka.

20. Podle § 99 odst. 1 až IZ, (1) osoba, která v rozporu s ustanovením § 98 nepodala insolvenční návrh, odpovídá věřiteli za škodu nebo jinou újmu, kterou způsobí porušením této povinnosti. (2) Škoda nebo jiná újma podle odstavce 1 spočívá v rozdílu mezi v insolvenčním řízení zjištěnou výší pohledávky přihlášené věřitelem k uspokojení a částkou, kterou věřitel v insolvenčním řízení na uspokojení této pohledávky obdržel. (3) Osoba uvedená v odstavci 1 se odpovědnosti za škodu nebo jinou újmu podle odstavce 2 zprostí, jen prokáže-li, že porušení povinnosti podat insolvenční návrh nemělo vliv na rozsah částky určené k uspokojení pohledávky přihlášené věřitelem v insolvenčním řízení, nebo že tuto povinnost nesplnila vzhledem ke skutečnostem, které nastaly nezávisle na její vůli a které nemohla odvrátit ani při vynaložení veškerého úsilí, které lze po ní spravedlivě požadovat.

21. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu a v souladu se shora uvedenými zákonnými ustanoveními posoudil soud položenou předběžnou otázku tak, že vzhledem k tomu, že [právnická osoba], s.r.o. nevykazovala v období 2011 až 2012 (tj. 2-3 roky před podáním insolvenčního návrhu žalobcem za [právnická osoba], s.r.o.) zákonné znaky úpadku (viz § 3 IZ), když ze znaleckého posudku bylo prokázáno, že: - ke dni [datum] neměla [právnická osoba], s.r.o. více než jednoho věřitele s pohledávkami více než 30 dnů po splatnosti; - přestože ke dni [datum] měla [právnická osoba], s.r.o. více než jednoho věřitele s pohledávkami více než 30 dnů po splatnosti, tak v roce 2011, tato společnost nezastavila podstatnou část svých plateb, plnila své závazky, a není pravdou, že by nebylo možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči ní výkonem rozhodnutí nebo exekuce; přičemž z Potvrzení o úhradě půjčky paní [příjmení] ze dne [datum] a z Potvrzení o úhradě půjčky panu [příjmení] ze dne [datum] bylo prokázáno, že byly závazky [právnická osoba], s.r.o. vůči paní [příjmení] a panu [příjmení] (jež nebyly znalkyní zohledněny v závěrech znaleckého posudku) splaceny řádně a včas, dospěl soud k závěru, že žalobce, jakožto jediný jednatel a společník [právnická osoba], s.r.o., podal insolvenční návrh bez zbytečného odkladu poté, co se dozvěděl nebo při náležité pečlivosti měl dozvědět o úpadku této společnosti. Z tohoto důvodu by byl žalobce, při včasném podání vyjádření žalovanou, se svou procesní obranou v prvotním sporu úspěšný.

22. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu, po posouzení položené předběžné otázky a v souladu se shora uvedenými zákonnými ustanoveními, dospěl soud dále k závěru, že žalovaná, jakožto advokátka, porušila při výkonu advokacie ve smyslu § 1 odst. 1 a 2 ZA v prvotním sporu svou zákonnou povinnost dle § 16 odst. 2 ZA, když svědomitě nehájila zájmy žalobce, neboť zmeškala lhůtu pro vyjádření ke kvalifikované výzvě dle ust. § 114b odstavec 1 o.s.ř., což mělo za následek, že byl prvotní spor mezi žalobcem a [právnická osoba] s.r.o. ukončen bez provedeného dokazování, na základě fikce rozsudkem pro uznání, aniž by žalobce měl reálnou možnost se žalobě bránit na skutkovém či právním základě s využitím dokazování a zákonných procesních postupů. Žalovaná svým profesionálním pochybením odňala žalobci právo na běžný proces a prvotní spor se tak dostal do formální roviny. Pochybení žalované tak mělo za následek značné a neúměrné zhoršení procesního postavení žalobce, což ve svých důsledcích vedlo k tomu, že v prvotním sporu neuspěl. Žalobci vznikla škoda v celkové výši 633 363,24 Kč tím, že mu byla pravomocným rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 27. 2. 2017, č. j. 6 Cm 7/2017-121, uložena jednak povinnost zaplatit [právnická osoba] s.r.o. částku ve výši 448 407,25 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 7,05% ročně od [datum] do zaplacení a dále náhrada nákladů řízení ve výši 66 646,50 Kč, kterou žalobce v plném rozsahu již uhradil. Příčinná souvislost mezi pochybením žalované při výkonu advokacie v prvotním sporu a vznikem škody žalobci je dána s ohledem na závěr, k němuž soud dospěl po posouzení shora uvedené předběžné otázky, tj. že by byl žalobce, při včasném podání vyjádření žalovanou, se svou procesní obranou v prvotním sporu úspěšný. Vzhledem k tomu, že se žalobci podařilo prokázat všechny zákonné podmínky odpovědnosti žalované za škodu při výkonu advokacie ve smyslu § 24 odst. 1 AZ, bylo na žalované, aby tvrdila a prokázala, že škodě nemohlo být zabráněno ani při vynaložení veškerého úsilí, které lze na ni požadovat. Toto však neučinila. Pro úplnost soud dodává, že k tíži žalobce nemůže jít skutečnost, že některý z insolvenčních správců ztratil část účetnictví [právnická osoba] s.r.o., když žalobce jednoznačně prokázal předávacím protokolem, že veškeré účetnictví bylo konkurznímu správci řádně a kompletně předáno. Ze všech shora uvedených důvodů soud proto shledal žalobu jako důvodnou a v celém jejím rozsahu proto této vyhověl.

23. Vzhledem k tomu, že žalovaná neuhradila žalobci částku 633 363,24 Kč řádně a včas, ocitla se s jejím zaplacením v prodlení, soud proto přiznal žalobci rovněž požadovaný úrok z prodlení, jehož výše je odůvodněna dle ustanovení § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

24. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 210 256,80 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 25 335 Kč, nákladů za vypracovaný znalecký posudek ve výši 9 375 Kč (kterou žalobce uhradil formou zálohy na účet zdejšího soudu) a nákladů na zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 633 363,24 Kč sestávající z částky 10 860 Kč za každý ze třinácti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka, žaloba, vyjádření k odporu ze dne [datum], jednání před soudem dne [datum], vyjádření k výzvě soudu ze dne [datum], jednání před soudem dne [datum], podání ze dne [datum], podání ze dne [datum], jednání před soudem dne [datum], jednání před soudem dne [datum], závěrečný návrh ze dne [datum], jednání před soudem dne [datum]) a včetně třinácti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 145 080 Kč ve výši 30 466,80 Kč.

25. Soud výrokem IV. tohoto rozsudku rozhodl dle § 148 o. s. ř. tak, že přiznal České republice – Obvodnímu soudu pro Prahu 3 náhradu nákladů řízení ve výši 18 750 Kč za vyplacení odměny znalkyni za podaný znalecký posudek z oboru ekonomie, ceny a odhady [číslo] jeho doplnění ze dne [datum], a to na základě pravomocného usnesení zdejšího soudu ze dne 20. 11. 2020, č. j. 6 C 184/2019-190 ve spojení s pravomocným usnesením zdejšího soudu ze dne 13. 4. 2021, č. j. 6 c [číslo], přičemž tato částka byla účastníky uhrazena ze záloh složených dle usnesení zdejšího soudu ze dne 4. 8. 2020, č. j. 6 C 184/2019-118.

Poučení