6 C 191/2020 - 675

Rubrum

Okresní soud v Hodoníně rozhodl samosoudkyní Mgr. Olgou Houžvičkovou ve věci žalobce: [Jméno žalobce], narozený [Anonymizováno] bytem [Adresa žalobce] zastoupený advokátem [Jméno advokáta A] sídlem [Adresa advokáta A] proti žalované: [Jméno žalované], narozená [Anonymizováno] bytem [Adresa žalované] zastoupená advokátem [Jméno advokáta B] sídlem [Adresa advokáta B] o: vypořádání společného jmění manželů takto:

Výrok

I. Do výlučného vlastnictví žalované připadá pozemek parc.č. [Anonymizováno], pozemek parc.č. [Anonymizováno] a pozemek parc.č. [Anonymizováno], jehož součástí je stavba – rodinný dům č.p. [Anonymizováno], to vše v obci a k.ú. [adresa][Anonymizováno]

II. Do výlučného vlastnictví žalobce připadá základní podíl v korporaci [právnická osoba]., IČO: [IČO], sídlem [adresa], o velikosti 50%, na který připadá plně splacený vklad do základního kapitálu ve výši 100 000 Kč, základní podíl v korporaci [Anonymizováno]., IČO: [IČO], sídlem [adresa], o velikosti 50%, na který připadá plně splacený vklad do základního kapitálu ve výši 7 500 Kč a základní podíl v korporaci [právnická osoba], IČO: [IČO], sídlem [tituly za jménem], o velikosti 50%, na který připadá plně splacený vklad do základního kapitálu ve výši 2 500 EUR.

III. Do výlučného vlastnictví žalobce připadá osobní automobil [Anonymizováno] rok pořízení [Anonymizováno].

IV. Do vlastnictví žalobce připadají práva a povinnosti k účtům žalobce, a to k účtu č. [hodnota] vedeného u [právnická osoba]. a znějící na jméno žalobce, č. [hodnota] vedeného u [právnická osoba]. a znějící na jméno žalobce, č. [hodnota] vedeného u [právnická osoba]. a znějící na jméno žalobce a č. [hodnota] vedeného u [právnická osoba]. a znějící na jméno žalobce.

V. Do vlastnictví žalované připadají práva a povinnosti k účtu žalované č. [hodnota] vedeného u [Anonymizováno] a znějícího na jméno žalované.

VI. Do rovnodílného podílového spoluvlastnictví žalobce a žalované připadá závazek vyplývající ze smlouvy o úvěru, kterou uzavřeli žalobce a žalovaná s [právnická osoba]. dne 27.1.2014, č. smlouvy [č. účtu].

VII. Do rovnodílného podílového spoluvlastnictví žalobce a žalované připadá závazek vyplývající ze smlouvy o úvěru, kterou uzavřeli žalobce a žalovaná s [právnická osoba]. dne 27.6.2013, č. smlouvy [tel. číslo].

VIII. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na vyrovnání jeho podílu částku ve výši 2 008 363 Kč, a to do tří měsíců od právní moci tohoto rozsudku.

IX. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náklady řízení ve výši 3 500 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

X. Žalobce je povinen zaplatit ČR – Okresnímu soudu v Hodoníně náklady řízení ve výši 15 865 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

XI. Žalovaná je povinna zaplatit ČR – Okresnímu soudu v Hodoníně náklady řízení ve výši 15 866 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

XII. Žalobci se vrací přeplatek na soudním poplatku ve výši 10 000 Kč.

Odůvodnění

1. Žalobce se svou žalobou podanou u zdejšího soudu dne 25.9.2020 domáhal vypořádání společného jmění manželů. Uvedl, že manželství účastníků bylo rozvedeno rozsudkem zdejšího soudu č.j. [spisová značka] ze dne [datum], jenž nabyl dne [datum] právní moci. Dále uvedl, že do zaniklého nevypořádaného společného jmění manželů patří: a) pozemek parc.č. [Anonymizováno], pozemek parc.č. [Anonymizováno] a pozemek parc.č. [Anonymizováno], jehož součástí je rodinný dům č.p. [Anonymizováno], vše v k.ú. [adresa] (dále jen předmětné nemovitosti) b) vybavení rodinného domu c) 50% podíl v obchodní korporaci [právnická osoba]., IČO: [IČO], sídlem [adresa] (dále jen [Anonymizováno]) d) 50% podíl v obchodní korporaci [Anonymizováno], IČO: [IČO], sídlem [adresa] (dále jen [Anonymizováno]) e) podíl v obchodní korporaci [právnická osoba], IČO: [IČO], sídlem [tituly za jménem] [Anonymizováno] (dále jen [právnická osoba]) f) závazek ze smlouvy o úvěru uzavřené žalobcem a žalovanou jakožto úvěrovanými a [právnická osoba]. jakožto úvěrujícím ze dne 27.1.2014 (dále jen hypoteční úvěr) g) závazek ze smlouvy o úvěru uzavřené mezi žalobcem a žalovanou jakožto úvěrovanými a [právnická osoba]. jakožto úvěrujícím, kterou byl účastníkům řízení poskytnut úvěr ve výši 99 000 Kč (dále jen hotovostní úvěr u [Anonymizováno]) h) závazek ze smlouvy o úvěru uzavřené mezi žalobcem a žalovanou jakožto úvěrovanými a [právnická osoba]. jakožto úvěrujícím ze dne 27.6.2013 (dále jen úvěr u [Anonymizováno]) i) automobil [Anonymizováno] rok pořízení [Anonymizováno] j) dluh z úvěru sloužící k pořízení vozidla [Anonymizováno] k) prostředky na účtech žalobce a žalované 2. Žalobce při vypořádání společného jmění manželů navrhoval disparitu podílů s odůvodněním, že to byl on, kdo se plně věnoval podnikání. Žalovaná, ač formálně v jedné korporaci zaměstnaná, fakticky žádnou činnost nevykonávala. Od zániku manželství se žalovaná o fungování a rozvoj firmy nijak nezajímala, ani se na ní nepodílela. Naopak dnešní hodnota firmy je výsledkem zvýšeného úsilí žalobce a jeho pracovního nasazení. Dále žalobce uváděl, že ze svých výlučných prostředků po zániku manželství hradí splátky výše uvedených úvěrů, což žádá při vypořádání SJM rovněž zohlednit. Konečně žalobce uvedl, že žalovaná z SJM vyvedla prostředky ve výši 600 000 Kč, tyto si vedla na účtu své matky [jméno FO] a o tuto částku také vedla se svým bratrem v rámci dědického řízení spor. Následně (při jednání soudu dne 4.11.2022) uvedl, že na svých tvrzeních ohledně tzv. odklonu částky 600 000 Kč žalovanou netrvá.

3. Žalovaná ve svém podání k žalobě uvedla, že předmětné nemovitosti jsou součástí SJM. Za neúčelné však považuje řešit vybavení rodinného domu, když strany sporu si věci již dříve fyzicky rozdělily. Dále konstatovala, že považuje za součást SJM také podíly v obchodních korporacích, jak uváděl žalobce, v žádném případě však nesouhlasí s navrhovanou disparitou podílů z důvodů žalobcem uváděných. Žalovaná má za to, že se stejnou měrou zasloužila o nabytí majetku patřícího do SJM. Žalovaná se po celou dobu věnovala chodu domácnosti a péči o děti, v roce 2016 pak opustila své zaměstnání, aby se mohla spolu s ostatními věnovat podnikání. V následujícím roce se však manželství účastníků rozpadlo a ona byla nucena podnikání opustit. Také potvrdila, že žalobcem uváděné úvěry existují a jsou součástí SJM, nicméně úvěr u [Anonymizováno] byl použit na opravu rodinného domu v [Anonymizováno], který patří z id. do vlastnictví žalobce, tedy prostředky z tohoto úvěru byly použity na výlučný majetek žalobce. Naopak žalovaná popřela žalobcem uváděné tvrzení, že by tzv. odklonila z prostředků SJM částku 600 000 Kč, když žádná taková částka ani nebyla předmětem pozůstalostního řízení po její zemřelé matce.

4. Soud uvádí, že ze shodných tvrzených účastníků v průběhu řízení má za zjištěné následující: a) Předmětné nemovitosti jsou součástí SJM, tyto užívá žalovaná a obě strany sporu navrhovaly, aby byly přikázány do výlučného vlastnictví žalované. b) Obě strany se shodly na tom, že předmětem vypořádání SJM nečiní vybavení rodinného domu jednotlivými věcmi. c) Obě strany se shodly na tom, že do SJM účastníků patří i obchodní podíly v korporacích [Anonymizováno], [Anonymizováno] a [právnická osoba]. d) Jednotlivé úvěry žalobcem v žalobě uváděné patří do SJM, tyto splácí převážně žalobce. e) Osobní automobil [Anonymizováno] užívá žalobce, obě strany souhlasily s tím, aby byl přikázán do výlučného vlastnictví žalobce. Taktéž se shodli na hodnotě automobilu ve výši 120 000 Kč. f) Žalobce měl k datu právní moci rozvodu manželství veden účet u [Anonymizováno] a u [Anonymizováno], žalovaná měla vedený účet k datu právní moci rozsudku o rozvod manželství v [Anonymizováno] Obě strany navrhovaly, aby účty u peněžních ústavů byly přiřknuty do výlučného vlastnictví toho, na čí jméno zní a aby zůstatky na těchto účtech nebyly předmětem vypořádání SJM.

5. Na základě provedeného dokazování ve věci soud dále zjistil následující skutkový stav:

6. Manželství účastníků bylo rozvedeno rozsudkem zdejšího soudu ze dne [datum], č.j. [spisová značka], v právní moci dne [datum].

7. Žalobce se po zániku manželství pokoušel s žalovanou dohodnout na vypořádání SJM, za tím účelem zasílal žalované prostřednictvím svých právních zástupců návrhy dohody. Naposledy se o to pokusil předžalobní výzvou ze dne 19.8.2020.

8. Z výpisu z katastru nemovitostí LV č. [hodnota] soud zjistil, že předmětné nemovitosti v obci a k.ú. [adresa] jsou zapsány jako součást SJM.

9. Z potvrzení o zůstatku na účtu soud zjistil, že žalovaná je majitelkou účtu znějící na její jméno a se zůstatkem k datu 27.9.2017 ve výši 1 506,41 Kč. Ze sdělení [právnická osoba]. soud zjistil, že žalovaná měla u tohoto peněžního ústavu vedeny dva účty, přičemž účet č. [č. účtu] byl zrušen ke dni 14.8.2017 a účet č. [č. účtu] byl zrušen ke dni 13.7.2017. Z výpisů z účtů žalované u [Anonymizováno] za období od září 2015 do jejich zrušení (účet č. [hodnota]) soud nezjistil, že by žalovaná odesílala z těchto účtů žádné větší částky. Na těchto účtech žalovaná hospodařila spíše s menšími částkami.

10. Ze sdělení [Anonymizováno] soud zjistil, že ke dni právní moci rozsudku o rozvodu manželství měl žalobce veden účet u tohoto peněžního ústavu č. [č. účtu] se zůstatkem 234,36 Kč. Ze sdělení [právnická osoba]. soud zjistil, že k datu 26.9.2017 měl žalobce u tohoto peněžního ústavu vedeny tři účty, a to účet č. [č. účtu] se zůstatkem 10 905,88 Kč, účet č. [č. účtu] se zůstatkem 0 Kč a účet č. [č. účtu] se zůstatkem 0 Kč.

11. Z výpisu z obchodního rejstříku Okresního soudu v Banské Bystřici, SR, soud zjistil, že pod IČO: [IČO] je zapsána obchodní korporace [právnická osoba] sídlem [tituly za jménem] [Anonymizováno] se základním jměním 5 000 EUR. Od března roku 2016 je 50% společníkem žalobce, zbylý podíl vlastní syn účastníků.

12. Z výpisu z obchodního rejstříku vedeného Krajským soudem v Brně soud zjistil, že pod IČO: [IČO] je zapsána obchodní korporace [Anonymizováno] sídlem [adresa] se základním kapitálem 15 000 Kč, přičemž od srpna 2014 je 50% společníkem žalobce a zbylý podíl vlastní syn účastníků.

13. Z výpisu z obchodního rejstříku vedeného Krajským soudem v Brně soud zjistil, že pod IČO: [IČO] je zapsána obchodní korporace [právnická osoba]. sídlem [adresa] se základním kapitálem 200 000 Kč, přičemž od února roku 2016 je 50% společníkem žalobce a zbylý podíl vlastní syn účastníků.

14. Ze sdělení [právnická osoba]. soud zjistil, že u překlenovacího úvěru č. [hodnota] byly až do přidělení cílové částky ke dni 31.1.2020 spláceny pouze úroky a poplatky, jistina úvěru se nesnižovala. Teprve po přidělení cílové částky byl překlenovací úvěr částečně splacen naspořenou částkou z účtu stavebního spoření č. [č. účtu]. Rozdíl těchto částek tvoří jistinu přiděleného úvěru č. [hodnota]. Zůstatek na úvěrovém účtu k datu 26.9.2017 činil -401 947,11 Kč (z toho jistina -400 000 Kč). Nesplacená výše úvěru ke dni 16.3.2021 činila -200 979,48 Kč, z toho jistina -200 812,14 Kč.

15. Ze sdělení [právnická osoba]. soud zjistil, že zůstatek úvěru z hypoteční smlouvy [Anonymizováno] ke dni 26.9.2017 činil na jistině 1 197 880,20 Kč, k datu 20.3.2021 činila dlužná jistina 948 173,32 Kč.

16. Zůstatek z hotovostního úvěru [Anonymizováno] činil na jistině ke dni 26.9.2017 částku 60 248,88 Kč. Ke dni 6.1.2021 byl tento úvěr splacen. Byl splácen z účtu žalobce.

17. Ze znaleckého posudku č. [Anonymizováno] vypracovaného [tituly před jménem] [jméno FO] soud zjistil, že hodnota předmětných nemovitostí k datu duben roku 2021 činí 3 700 000 Kč. Z dodatku znaleckého posudku č. [Anonymizováno] ze dne 3.11.2022 soud zjistil, že aktuální cena předmětných nemovitostí činí 4 990 000 Kč.

18. Ze znaleckého posudku č. [hodnota] vypracovaného [tituly před jménem] [právnická osoba] na žádost žalobce soud zjistil, že hodnota předmětných nemovitostí k datu září roku 2021 činí 6 100 000 Kč.

19. Z výslechu znalce [tituly před jménem] [jméno FO] soud zjistil, že předmětný rodinný dům účastníků byl postaven v cca 70.letech minulého století, byl v relativně nedávné době rekonstruovaný, jeho technický stav je průměrný. Jeho nedostatky vidí hlavně v dispozičním uspořádání. Dům má pouze jedno WC, a to v přízemí, naopak koupelna v přízemí chybí. Za nevhodné označil znalec i průchozí pokoj v podkroví, přes který se jde do koupelny, kdy koupelna nemá vchod z chodby, což rovněž nepovažuje za příliš vhodné. Za ne příliš komfortní znalec považuje i parkování před domem nebo v garáži, kdy auta musí parkovat za sebou. Je vidět, že např. za střechu byla vydána vysoká částka, ale jsou místa, např. podhledy v podkroví, lamely v podkroví, dveře, na kterých je vidět, že se šetřilo. Pozemek náležející k domu je dostačující. Co se týče samotné lokality, ve které se dům nachází, tato má slušnou občanskou vybavenost a kompletní technickou infrastrukturu. Patří mezi obce s počtem [Anonymizováno] obyvatel. Srovnání znalec prováděl s rodinnými domy z obdobných lokalit. Znalec při ocenění nemovitosti si dům prohlédl, zaměřil a porovnal se vzorky, které ze své činnosti zná. Současná hodnota nemovitosti dle znalce činí 4 990 000 Kč, přičemž novostavby se prodávají za částku 5 400 000 Kč – 9 000 000 Kč.

20. Z výslechu znalkyně [tituly před jménem] [právnická osoba] soud zjistil, že v nemovitosti osobně nebyla, pracovala na základě podkladů jako je výpis z katastru nemovitostí, katastrální mapa apod., některé informace měla z veřejných zdrojů, byla se podívat na dům z ulice, udělala si fotografie, měla k dispozici kolaudační rozhodnutí, výkresovou dokumentaci a územní plán obce. Z výše uvedeného dospěla k závěru, že interiér domu je průměrný. Neví ovšem, kolik má dům k dispozici koupelen a WC, taktéž neví, že jeden pokoj je průchozí. O vadách domu ničeho neví, nebyly jí nikým sděleny. Srovnávané nemovitosti nezná z osobní zkušenosti s výjimkou domu na ul [Anonymizováno]. I když užitná plocha srovnávaného domu činí 110 m2 a oceňovaného činí 189 m2, znalkyně užila koeficient shodnosti 1,08, tedy rozdíl v ceně 8%.

21. Znalec [tituly před jménem] [jméno FO] se rovněž vyjádřil ke znaleckému posudku vypracovaném [tituly před jménem] [jméno FO], jež považuje za nevyhovující. Za zásadní považuje skutečnost, že znalkyně nebyla jednak v oceňované nemovitosti, tak v nemovitostech, s nimiž oceňovanou nemovitost porovnávala. Sám by si nikdy netroufl oceňovat něco, co neviděl. Znalkyně oceňuje, ačkoli nezná rozměry nemovitostí, používá vzorky realitních kanceláří, představu si dělá na základě fotografií realitních kanceláří, které nejsou objektivní, ukazují jen kladné stránky nemovitosti. Naproti tomu popis i parametry udávané realitními kancelářemi jsou na žalostné úrovni. Znalkyně srovnává s nesrovnatelným. Klidně srovnává nemovitost z [Anonymizováno] o velikosti 1787 m3 s oceňovaným domem, jež má ale 1038 m3. Přesto znalkyně na tyto dvě velikostně odlišné nemovitosti používá koeficient 0,98, tedy že se jedná o domy téměř stejné velikosti. Stejně tak znalkyně hovoří o tom, že sklep oceňované nemovitosti je upraven k obytným účelům, což není pravda, neboť ve sklepě se nachází kotelna, dále jsou tam technické závady, ale hlavně aby se člověk do těchto prostor dostal, musí jít přes obývací pokoj, kuchyni, terasu, dvůr a průjezd. Tato fakta její znalecký posudek znevěrohodňují.

22. Ze znaleckého posudku č. [Anonymizováno] vypracovaného [tituly před jménem] [jméno FO] soud zjistil, že hodnota obchodního podílu žalobce ve výši 50% na základním kapitálu obchodní korporace [Anonymizováno] ke dni 26.9.2017 činila 93 000 Kč, ke dni 31.3.2021 činila 93 000 Kč, na základním kapitálu obchodní korporace [Anonymizováno] ke dni 26.9.2017 činila 1 627 000 Kč a ke dni 31.3.2021 činila 5 281 000 Kč a na základním kapitálu obchodní korporace [právnická osoba] ke dni 26.9.2017 činila 92 000 Kč a ke dni 31.3.2021 činila 0 Kč. Jak znalec ve svém znaleckém posudku uvedl, hodnota obchodních podílů v každé z korporací byla stanovena dvěma metodami, a to primárně metodou substanční na principu reprodukčních cen a metodou účetní hodnoty na principu historických cen. Z dodatku k tomuto znaleckému posudku z důvodu, že znalec při znaleckém zkoumání opomenul ocenit ochrannou známku [právnická osoba], jejímž vlastníkem je [Anonymizováno]., se podává, že hodnota [hodnota] obchodního podílu žalobce v obchodní korporaci [Anonymizováno] činí ke dni 31.1.2021 částku 5 320 000 Kč.

23. Z usnesení zdejšího soudu ze dne 13.12.2018, č.j. [spisová značka] ve věci pozůstalostního řízení po matce žalované zemřelé [jméno FO] soud zjistil, že předmětem dědictví po této zemřelé byly nemovitosti (bytová jednotka) v hodnotě 1 100 000 Kč, orná půda v hodnotě 328 845 Kč a pohledávky vůči [Anonymizováno] ve výši 13 696 Kč a další drobné pohledávky vůči společnostem v tomto rozhodnutí uvedeným a práva spojená s vlastnictvím cenných papírů v hodnotě 10 Kč. Čistá hodnota dědictví byla 1 451 963, 90 Kč. Nemovitosti a dvě pohledávky v celkové výši cca 20 000 Kč nabyly pozůstalé děti (žalovaná a [právnická osoba]) rovným dílem.

24. Z potvrzení o provedení operací soud zjistil, že žalobce ode dne právní moci rozsudku o rozvodu manželství do dne rozhodnutí zaplatil ze svých výlučných prostředků na hypoteční úvěr částku ve výši 410 795,02 Kč a na úvěr u [Anonymizováno] částku ve výši 230 616 Kč. Rovněž to byl žalobce, který za období od právní moci rozsudku o rozvodu manželství doplatil zbytek úvěru ve výši 63 468,81 Kč z titulu úvěrové smlouvy u [právnická osoba]. a zbytek úvěru ve výši 222 192 Kč z titulu úvěrové smlouvy u [právnická osoba]. sloužící k pořízení osobního automobilu. Žalovaná za celé rozhodné období uhradila ze svých výlučných prostředků na hypoteční úvěr částku ve výši 60 347 Kč.

25. Z kupní smlouvy ze dne 4.9.2014 uzavřenou mezi žalobcem jako kupujícím a [právnická osoba] jako prodávajícím soud zjistil, že žalobce koupil osobní automobil [Anonymizováno], RZ [SPZ] za částku 284 999 Kč, přičemž kupní cena byla zaplacena prostřednictvím úvěru č. [hodnota] u společnosti [právnická osoba]. Úvěr v celkové výši 222 192 Kč byl doplacen žalobcem v září 2021.

26. Z výslechu svědka [jméno FO] soud zjistil, že se jedná o syna účastníků, s žalovanou se nestýká, s žalobcem spolupracuje v rámci podnikání. Svědek uvedl, že úvěr u [Anonymizováno] se vzal jednak na rozjezd podnikání a také na úhradu dluhů za sestru svědka. Jeho sestra měla v zaměstnání, kde pracovala, dluh. Toto bylo někdy v letech 2014 – 2015. Původně se měla celá částka z úvěru ve výši asi 400 000 Kč použít na podnikání, ale nakonec se primárně řešily dluhy jeho sestry. Veškerým jednáním o použití úvěru byla přítomna i žalovaná, sama pak jezdila řešit úhradu těchto dluhů. Řešilo se to v rámci rodiny. Zbytek peněz byl použit na úhradu zboží z [Anonymizováno]. Jednalo se o náhradní díly a zahradní a lesní techniku. Svědek od počátku spolupracoval s žalobcem, nejdříve dělali na živnostenské listy, pak na firmu. Proto má ve všech třech firmách 50% podíl. Jediná firma, ve které se eviduje zisk, je [Anonymizováno], zbylé dvě firmy jsou tzv. mrtvé. Předmětem činnosti [Anonymizováno] je online obchod, prodej náhradních dílů. Postupně začali prodávat do celé Evropy – do [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], na [Anonymizováno]. Největšími tahouny ve firmě byl žalobce a svědek. Žalobce ve firmě pracoval běžně 10 hodin denně. Žalovaná nastoupila do firmy v roce 2016, dělala tam polepy a balila balíky. V tu dobu tam byli zaměstnaní kromě žalobce i svědek a žalovaná. Posléze tam začala pracovat i jeho sestra. Nakonec přibrali i dalšího zaměstnance p. [jméno FO]. V době, kdy se rodiče rozváděli, tak žalovaná už do firmy nedocházela pracovat, skončila tam zhruba na jaře roku 2017, mzdu však stále ještě pobírala. Její angažovanost ve firmě však byla nulová, do chodu firmy nijak nezasahovala, nebyla invenční ani kreativní. Rok 2017 ve firmě hodnotí jako přelomový. Odměny si však nevypláceli, měli pouze mzdy, vše investovali zpět do firmy. Mzdy měli všichni stejné cca 25 000 – 30 000 Kč. Od roku 2017 prošla firma rozvojem. Zvětšili sklady, mají cca 1 200 m2 skladovacích ploch, mají automatizaci, jedou přes eany, čtečky, vše mají online, rozšířili trhy, mají více dodavatelů. Firma využívá revolvingových úvěrů na nákup zboží, tyto činí cca 13 000 000 Kč. Tyto se postupně zvyšují v souvislosti s dobrými výsledky hospodaření. Má za to, že nárůst firmy je oproti roku 2017 zhruba trojnásobný. Po rozvodu rodičů nezaznamenal, že by žalovaná měla zájem v podnikání rodiny pokračovat. Svědek dále uvedl, že v roce 2001 se rodina odstěhovala z rodinného domu v [Anonymizováno] do [Anonymizováno]. Ten dům zůstal v původním stavu. V polovině domu bydlí matka žalobce, horní část je neobydlená. Nikdo z rodiny tam nejezdí, žádné rekonstrukce tam neproběhly.

27. Z výslechu svědkyně [jméno FO], soud zjistil, že tato je dcerou účastníků, s žalobcem má vztah normální, s matkou není ve styku. Svědkyně uvedla, že si její rodiče vzali úvěr u [Anonymizováno], když část tohoto úvěru byla použita na její potřeby. Částka ve výši cca 150 000 Kč byla použita na její závazky u jejího tehdejšího zaměstnavatele a částka ve výši cca 150 000 Kč na její závazky u [Anonymizováno] Má za to, že úvěr činil 400 000 – 500 000 Kč. Co bylo učiněno se zbytkem úvěru si však již nepamatuje. První dvě částky z částky 150 000 Kč obdržela v hotovosti od bratra. Obě částky zanesla do [Anonymizováno], odkud peníze poslala svému bývalému zaměstnavateli. Peníze pro [Anonymizováno] jí poskytla žalovaná, která sama peníze do banky odnesla. Od bratra i od žalované věděla, že peníze pocházejí z úvěru u [Anonymizováno]. Ví, že její otec spoluvlastní nemovitost, v níž bydlí jeho matka, tato nemovitost je však v původním stavu, ze strany žalobce do ní nebylo ničeho investováno. Do firmy [Anonymizováno] svědkyně nastoupila 1.10.2017. Do práce docházela denně, byla v zaměstnaneckém poměru. Do té doby tam pracoval žalobce, její bratr a žalovaná. Ona se k nim přidala. Žalovaná tam pracovala asi do konce roku 2017, končívala však dříve mezi 12 – 14 hod. Vykonávala tam kancelářské práce, zpracovávala objednávky, objednávala svoz, kurýra, balila balíčky apod. Svědkyně řešila faktury. Žalobce s jejím bratrem naskladňovali zboží, objednávali zboží, řešili, aby bylo správně vyskladněno a další věci. [Anonymizováno] má jako předmět činnosti prodej náhradních dílů zahradní a lesní techniky. Vůdcem a lídrem ve firmě byl vždycky žalobce, pak i její bratr. Žalobce měl veškeré informace a odborné znalosti. Žalobce se práci věnoval na 100%, v práci trávil hodně času. Stejné nasazení bylo i u jejího bratra. Žalovaná pak přestala ve firmě fungovat, později nějaké služby nabízela, ale z jejich strany bylo očekávání jiné, čekali větší nasazení a větší angažovanost ve firmě. Zisky si nikdo nevybíral, všichni pobírali mzdu, svědkyně měla asi 15 000 Kč, žalobce, žalovaná a její bratr každý asi 30 000 Kč. K rozvoji firmy došlo zhruba v letech 2018 – 2019, neboť v tu dobu se zúročila jejich veškerá píle. Došlo k nárůstu sortimentu, zvětšilo se portfolio zákazníků, vrátily se investované peníze. Otázku rozhodování o investicích a směřování firmy měli na starosti žalobce a její bratr. Není si vědoma, že by žalovaná vnášela nějakou invenci do chodu firmy. Zbylé dvě firmy jsou umrtvené. Svědkyně také uvedla, že s rodiči nežila v jedné domácnosti od roku 2014, není tedy schopna posoudit, jakou mírou se žalobce podílel na chodu domácnosti.

28. Z čestného prohlášení [jméno FO] soud zjistil, že na rodinném domě, [adresa] v 1. nadzemním patře jako samostatné bytové jednotce nebyla provedena od roku 2003 dosud žádná rekonstrukce. Toto sdělení dokládají i barevné fotografie interiéru i exteriéru pořízené na této adrese.

29. Při právním posouzení věci soud postupoval v souladu s níže uvedenými ustanoveními zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ( dále jen o. z.).

30. Dle § 708 odst. 1 o. z. to, co manželům náleží, má majetkovou hodnotu a není vyloučeno z právních poměrů, je součástí společného jmění manželů (dále jen SJM).

31. Dle § 736 o. z., je-li společné jmění zrušeno, nebo zanikne-li, anebo je-li zúžený jeho stávající rozsah, provede se likvidace dosud společných povinností a práv jejich vypořádáním.

32. Dle § 737 odst. 1 o. z., vypořádáním jmění nesmí být dotčeno právo třetí osoby. Bylo-li její právo vypořádáním dotčeno, může se třetí osoba domáhat, aby soud určil, že je vypořádání vůči ní neúčinné. Dle odst. 2 téhož, vypořádání dluhů má účinky jen mezi manžely.

33. Dle § 740 o. z., nedohodnou-li se manželé o vypořádání, může každý z nich navrhnout, aby rozhodl soud. O vypořádání rozhoduje soud podle stavu, kdy nastaly účinky zúžení, zrušení nebo zániku společného jmění.

34. Dle § 742 odst. 1 o. z., nedohodnou-li se manželé nebo bývalí manželé jinak nebo neuplatní-li se ustanovení § 741, použijí se pro vypořádání tato pravidla: a) podíly obou manželů na vypořádávaném jmění jsou stejné, b) každý z manželů nahradí to, co ze společného majetku bylo vynaloženo na jeho výhradní majetek, c) každý z manželů má právo žádat, aby mu bylo nahrazeno, co ze svého výhradního majetku vynaložil na společný majetek, d) přihlédne se k potřebám nezaopatřených dětí, e) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů staral o rodinu, zejména jak pečoval o děti a o rodinnou domácnost, f) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů zasloužil o nabytí a udržení majetkových hodnot náležících do společného jmění.

35. Dle odst. 2 téhož, hodnota toho, co ze společného majetku bylo vynaloženo na výhradní majetek manžela, stejně jako hodnota toho, co z výhradního majetku manžela bylo vynaloženo na společný majetek, se při vypořádání společného jmění započítává zvýšená nebo snížená podle toho, jak se ode dne vynaložení majetku do dne, kdy společné jmění bylo zúženo, zrušeno nebo zaniklo, zvýšila nebo snížila hodnota té součásti majetku, na niž byl náklad vynaložen.

36. Při právním posouzení soud ovšem vycházel i z aktuální judikatury Nejvyššího soudu České republiky, zejména pak z rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky ze dne 28. 4. 2020, sp.zn. 22 Cdo 1205/2019 a ze dne 29. 6. 2021, sp. zn. 22 Cdo 753/2020.

37. Na základě provedeného dokazování ve věci soud dospěl k závěru, že do společného jmění manželů patří nemovitosti (pozemek p. č. [Anonymizováno] pozemek p. č. [Anonymizováno] a pozemek p. č. [Anonymizováno] na kterém stojí rodinný dům č. p. [Anonymizováno], to vše v k.ú. [adresa]). Do společného jmění manželů rovněž patří tři podíly v obchodních korporacích, a to v obchodní korporaci [právnická osoba]., [Anonymizováno] a [právnická osoba] Do sumy společného jmění manželů rovněž patří osobní automobil [Anonymizováno], rok pořízení [Anonymizováno] a práva a povinnosti k účtům účastníků, kdy žalovaná má zřízen účet u [Anonymizováno] a žalobce má čtyři účty, jeden u [právnická osoba]. a tři účty u [právnická osoba]. Do sumy SJM je třeba ovšem zahrnout i závazky, a to závazek ze smlouvy o hotovostním úvěru u [právnická osoba]., také tzv. hypoteční úvěr, dále závazek ze smlouvy o úvěru u [právnická osoba]. a závazek u společnosti [Anonymizováno] sloužící k pořízení osobního automobilu. K datu rozhodování soudu existovaly z výše uvedených závazků již jen hypoteční úvěr a úvěr u [Anonymizováno], zbylé dva byly vyrovnány.

38. Naopak strany uvedly, že netrvají na vypořádání vybavení nemovitostí movitými věcmi, stejně jako žalobce netrval na tvrzení, že žalovaná v průběhu manželství, popřípadě po zániku manželství odklonila ze společných prostředků částku 600 000 Kč.

39. Soud rovněž přihlížel k tomu, že účastníci sporu nechtěli činit předmětem vypořádání společného jmění manželů prostředky na svých účtech, neboť se jednalo o zanedbatelné položky.

40. Soud rovněž pracoval i s vnosy účastníků, které spočívaly v tom, že platili ze svého po zániku společného jmění manželů společné závazky.

41. Soud konstatuje, že do masy společného jmění manželů nebyl oprávněn zahrnout tvrzený vnos ze společného jmění manželů do výlučného majetku žalobce, kdy žalovaná uváděla, že úvěr u [Anonymizováno] byl použit na opravu rodinného domu v [Anonymizováno], který patří z ideální 1/2 do vlastnictví žalobce. Z provedeného dokazování jednoznačně vyplynulo, že tvrzení žalované se nezakládá na pravdě, úvěr u [Anonymizováno], jak naopak z provedeného dokazování vyplynulo, byl použit částečně na úhradu dluhů dcery účastníků a zbytek pak byl použit jako vklad do rodinného podnikání. V žádném případě však peněžní prostředky získané z tohoto úvěru nebyly použity na rekonstrukci domu v [Anonymizováno]. Tyto skutečnosti vyplynuly jednak z čestného prohlášení paní [jméno FO], včetně doložených fotografií, a dále ze svědeckých výpovědí dětí účastníků ([jméno FO] a [jméno FO]).

42. Soud dále podotýká, že při vypořádání masy společného jmění manželů se snažil respektovat přání účastníků a zároveň i skutečnost, který z účastníků řízení věc užívá. Z výše uvedených důvodů proto soud přiřkl nemovitosti do výlučného vlastnictví žalované, neboť účastníci řízení se na této skutečnosti shodli, přičemž žalovaná předmětné nemovitosti od jara roku 2019 dosud užívá. Při určení hodnoty těchto nemovitostí pak soud vycházel ze znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO] včetně jeho doplnění, kdy v souladu se shora citovaných rozhodnutím Nejvyššího soudu České republiky ze dne 28. 4. 2020, sp. zn. 22 Cdo 1205/2019 soud vycházel z obvyklé ceny věci v době rozhodování soudu, jež byla znalcem stanovená na částku 4 990 000 Kč.

43. Znalecký posudek [tituly před jménem] [jméno FO] soud hodnotí jako precizní, odborný a řádně zdůvodněný. Znalec vysvětlil způsob ocenění nemovitosti, zároveň se vypořádal i s nedostatky znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO], která v dané věci pro žalobce vypracovávala znalecký posudek, takže při úvaze soudu o tom, ze kterého ze znaleckých posudků vyjít, soud jednoznačně musel vycházet ze znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO]. Znalecký posudek [tituly před jménem] [jméno FO] pak soud pro zjištěné nedostatky hodnotí jako nepoužitelný, a proto k němu nepřihlížel.

44. Při vypořádání obchodního podílu ve výši 50 % u tří shora jmenovaných obchodních korporací, pak soud opět respektoval přání účastníků a tyto podíly přiřkl do výlučného vlastnictví žalovaného, přičemž vycházel z hodnoty podílů stanovených znalcem, který k datu rozhodování činil u obchodní korporace [právnická osoba] 93 000 Kč a u korporace [právnická osoba] 0 Kč.

45. Naopak co se týče ohodnocení 50 % podílu u korporace [Anonymizováno] soud dospěl k závěru, že v daném případě je třeba z výše uvedeného pravidla učinit výjimku a vyjít z hodnoty obchodního podílu k datu zániku společného jmění manželů. Soud dospěl k závěru, že hodnota podílu obchodní korporace byla díky vysokému úsilí a nasazení žalobce po zániku společného jmění manželů razantním způsobem zvýšena, a to z původní částky 1 627 000 Kč na částku 5 320 000 Kč, jak vyplynulo ze znaleckého zkoumání. Z provedeného dokazování bylo zjištěno, že to byl žalobce, který se po zániku manželství velmi intenzivně věnoval rozvíjení podnikání, tomuto věnoval nemalé pracovní nasazení, svůj čas a zároveň i finanční prostředky, neboť kromě mzdy, kterou si nechával vyplácet (a to nikoliv ve vysoké výši), veškerý zisk opět investoval do rozvoje podnikání této korporace. Úsilí ze strany žalované v tomto smyslu nebylo prakticky žádné. Žalovaná se o chod obchodní korporace po zániku manželství v podstatě nezajímala, práci v ní vykonávala velmi krátkou dobu před zánikem manželství, po zániku manželství byla v obchodní korporaci sice ještě krátce zaměstnána, ale její pracovní nasazení bylo nesrovnatelně menší než u žalobce. Na zvelebení a rozšíření korporace tedy neměla žádnou zásluhu.

46. Nelze přistoupit ani na argumentaci žalované, že se věnovala péči o domácnost a o děti, když je třeba vzít v úvahu, že v době rozvoje podnikání, byly děti obou účastníků již dospělé a vedly si svůj vlastní život. Žalovaná o ně nemusela pečovat. Ani péče o domácnost v tu dobu nemohla být nijak náročná, představovala pouze péči o dva dospělé lidi. Navíc není ani zřejmé, jakou měrou se žalovaná péči o domácnost věnovala. Z výše uvedeného důvodu proto soud vycházel při vypořádání společného jmění manželů u podílu v obchodní korporaci [Anonymizováno] z částky stanovené znalcem k datu zániku SJM (nikoli k datu rozhodnutí soudu) ve výši 1 627 000 Kč.

47. Obě strany sporu se dohodly na tom, že hodnota osobního automobilu představuje částku 120 000 Kč s tím, že tento automobil užívá žalobce, přičemž soud respektoval v tomto smyslu dohodu účastníků, proto i osobní automobil přiřkl do výlučného vlastnictví žalobce a vycházel z ceny stanovené dohodou účastníků.

48. Rovněž soud respektoval přání účastníků v tom slova smyslu, že práva a povinnosti k jednotlivým účtům soud přiřkl vždy do vlastnictví toho z účastníků, na jehož jméno je vedeno s tím, že strany neměly zájem řešit zůstatky na jednotlivých účtech.

49. Co se týče závazků, pak v průběhu manželství si účastníci řízení pořídili čtyři úvěry. Hypoteční úvěr po zániku manželství splácí až na výjimky žalobce. Vnos žalobce na úhradu hypotečního úvěru od doby zániku manželství do dne rozhodnutí činí částku 410 795,02 Kč. Vnos žalované na tento úvěr po zániku společného jmění manželů činil 60 347 Kč.

50. Stejně tak žalobce po zániku společného jmění manželů splácel hotovostní úvěr u [Anonymizováno], který doplatil v prosinci roku 2020. Vnos žalobce za období po zániku manželství do dne splacení úvěru činí 63 468,81 Kč.

51. Žalobce rovněž splácí úvěr u [Anonymizováno], kdy za období po zániku manželství do dne rozhodnutí zaplatil částku 230 616 Kč.

52. Žalobce rovněž po zániku manželství doplatil úvěr u společnosti [Anonymizováno] na pořízení auta, kdy za dobu od zániku manželství do září roku 2021, kdy úvěr splatil, uhradil částku 222 192 Kč.

53. Při rozhodování, kterému z účastníků má být úvěr přiřknut ke splácení, pak soud s ohledem na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 29. 6. 2021, sp. zn. 22 Cdo 753/2020, dospěl k závěru, že zbylé dva úvěry je třeba přiřknout ke splácení oběma účastníkům rovným dílem, neboť neshledal žádné výjimečné okolnosti, které by odůvodňovaly přikázání dluhů jen jednomu z nich. Koneckonců tento způsob vypořádání ve své závěrečné řeči navrhla i sama žalovaná.

54. V závěrečném návrhu žalovaná sice uvedla, že úvěr u [Anonymizováno] dle jejího názoru nepatří do SJM, nicméně vzhledem k jejím předchozím opačným tvrzením i k provedenému dokazování, soud k tomuto jejímu závěru nepřihlížel.

55. Ze všech shora uvedených důvodů proto soud dospěl k závěru, že aktiva představují částku 6 830 000 Kč (předmětné nemovitosti, 3 x obchodní podíl v obchodních korporacích ve výši 93 000 Kč, 1 627 000 Kč a 0 Kč a osobní automobil 120 000 Kč). Žalobce z těchto aktiv získává majetek ve výši 1 840 000 Kč (tři podíly v obchodních korporacích + osobní automobil), žalovaná pak získává předmětné nemovitosti v hodnotě 4 990 000 Kč, ačkoli každý z účastníků by měl získat majetek v hodnotě 3 415 000 Kč.

56. Naproti tomu pasiva představují předmětné úvěry, kdy žalobce na předmětné úvěry ze svého uhradil celkem částku 927 072 Kč a žalovaná částku 60 347 Kč. Protože tedy žalovaná získává v aktivech o částku 1 575 000 Kč více, a zároveň protože žalobce za ni uhradil na úvěrech částku 463 536 Kč a žalovaná za žalobce naproti tomu uhradila částku 30 173,5 Kč, je žalovaná povinna vyplatit na vypořádací podíl žalobce částku ve výši 2 008 363 Kč.

57. Další návrhy na doplnění dokazování, a to provedením revizního znaleckého posudku směřujícímu k novému ohodnocení podílu v obchodních korporacích, pak soud zamítl, neboť má za to, že znalecký posudek vypracovaný [tituly před jménem] [jméno FO] je erudovaný, řádně provedený, odůvodněný, a skutečnost, že žalovaná s hodnotou ocenění znalcem nesouhlasí, není sám o sobě důvodem pro vypracování nového znaleckého posudku. Znalec na veškeré námitky žalované řádně odpověděl a své závěry vysvětlil. Na návrzích na dokazování výslechem svědka [jméno FO] a svědkyně [jméno FO] žalobce netrval. Jako nadbytečný pak soud zamítl návrhy na doplnění dokazování výslechem žalobce, účetními závěrkami korporace [Anonymizováno] Co se týče navrženého výslechu znalce [jméno FO], žalovaná ve svém písemném podání ze dne 18.10.2022 tento návrh vzala zpět a ani pozdě k dotazu soudu na tomto netrvala.

58. Soud má za to, že pariční lhůta tří měsíců od právní moci předmětného rozsudku s ohledem na délku předmětného řízení je zcela dostačující pro žalovanou i akceptovatelnou pro žalobce, když nezvýhodňuje žádnou ze stran.

59. Ohledně náhrady nákladů řízení soud v souladu s aktuální judikaturou Nejvyššího soudu České republiky i Ústavního soudu České republiky (viz např. rozhodnutí ÚS ČR IV. ÚS 404/22 ze dne 5.4.2022) vzhledem k typu řízení (iudicium duplex) dospěl dle § 151 o.s.ř. a § 142 odst. 2 o.s.ř. k závěru, že zde nejsou žádné okolnosti hodné zvláštního zřetele, pro které by bylo třeba stanovit povinnost jedné ze stran platit náklady řízení druhé straně. Skutečnost, že se strany v rámci mimosoudního jednání nedohodly, neopodstatňuje závěr, že by žalovaná měla mít povinnost platit žalobci vzniklé náklady řízení. V průběhu řízení soud nezjistil, že by žalovaná svým postupem byla nadmíru obstrukční, či že by svého postavení účastníka řízení nějakým způsobem zneužívala. Proto soud rozhodl tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci na nákladech řízení pouze polovinu ze soudního poplatku, jež činí 7 000 Kč, tedy částku 3 500 Kč.

60. V souvislosti se shora zmíněným soud také v souladu s ustanovením § 10 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, žalobci vrací část soudního poplatku ve výši 10 000 Kč, když žalobce byl povinen na úhradě soudního poplatku zaplatit pouze částku 7 000 Kč, neboť předmětné nemovitosti jsou zapsány na jednom LV č. [hodnota], z tohoto důvodu se považují za jednu nemovitost a nikoli za tři.

61. Ohledně nákladů řízení státu soud rozhodl dle § 148 o.s.ř. tak, že obě strany jsou povinny tyto zaplatit každá jednou polovinou. Náklady řízení, které platil stát, představují částku 51 731 Kč. Jak žalobce, tak žalovaná každý zaplatili na záloze na znalecké posudky částku 10 000 Kč. Z tohoto důvodu je proto povinen každý z účastníků zaplatit státu polovinu takto vzniklých nákladů řízení (51 731 Kč děleno dvěma minus složená záloha).

Poučení