6 C 193/2014-503

Rubrum

Okresní soud v Uherském Hradišti rozhodl samosoudkyní Mgr. Eliškou Zapletalovou ve věci žalobců: a) [celé jméno žalobkyně], [datum narození] bytem [adresa] [číslo] [obec] b) [celé jméno žalobce], [datum narození] bytem [adresa] c) [celé jméno žalobce], [datum narození] bytem [adresa] d) [celé jméno žalobkyně], [datum narození] bytem [adresa žalobkyně] e) [celé jméno žalobce], [datum narození] bytem [adresa svědkyně a žalobce] všichni zastoupeni advokátkou [titul] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] proti žalované: [osobní údaje žalované] za účasti vedlejšího účastníka [pojišťovna], [IČO] sídlem [adresa vedlejší účastnice] o nemajetkovou újmu takto:

Výrok

I. Žaloba, jíž se žalobkyně a) na žalované domáhala zaplacení částky 200 000 Kč, žalobce b) částky 300 000 Kč, žalobce c) částky 500 000 Kč, žalobkyně d) částky 200 000 Kč, žalobce e) částky 800 000 Kč, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. České republice – [název soudu] se náhrada nákladů řízení státu nepřiznává.

Odůvodnění

1. Žalobci se podanou žalobou domáhali po žalované částky 2 000 000 Kč. Předmětem žaloby je náhrada nemajetkové újmy žalobců z titulu úmrtí [jméno] [celé jméno původní účastnice] při porodu dne [datum] v zařízení žalované. Žalobkyně a) je její sestra, žalobce b) je její druh a otec při porodu narozeného žalobce c), žalobce c) je synem zemřelé, žalobkyně d) je sestrou zemřelé, žalobce e) je synem zemřelé z předchozího manželství. Dne [datum] porodila na gynekologicko-porodnickém oddělení žalované nemocnice [anonymizováno] [celé jméno původní účastnice], [datum narození], syna [celé jméno žalobce]. Rodička začala trpět poporodní komplikací, a to krvácením do porodních cest. Bezprostředně po porodu se snažila toto nastřižení ošetřit, ale nedařilo se jí to, rodička nepřestávala krvácet. Ze zdravotní dokumentace vyplývá, že ačkoliv se v porodopisu udává ztráta krve 800 ml, celková ztráta krve byla větší a rodička v podstatě vykrvácela a zemřela následující den, tj. [datum] v 15:30 hodin.

2. Žalovaná se ve věci vyjádřila, tak, že nárok uplatněný žalobou žalovaný neuznává. Dne [datum] v 17:47 hod. došlo k samovolnému porodu, načež došlo ke krvácení z dělohy. Zavedenou léčbou se však krvácení z dělohy nepodařilo zastavit, což skončilo odstraněním dělohy v 22:30 hod. Po několika hodinách na oddělení ARO došlo k depresi oběhu, což vedlo k podávání velkých dávek katecholaminů, přičemž krevní obraz a koagulace zůstaly bez znepokojivých poklesů. Následně došlo k srdečnímu selhání, rozvoji tachyfibrilaci síní a komor a ani přes resuscitaci se nepodařilo zabránit úmrtí pacientky. Žalovaná má za to, že její postup při poskytování léčby byl vždy podle pravidel vědy a uznávaných medicinských postupů. 3. [ulice] účastník na straně žalovaného se ztotožnil s názorem žalovaného a navrhl zamítnutí žaloby.

4. Soud ve věci učinil následující skutková zjištění:

5. Ze zdravotnické dokumentace soud zjistil, že u [jméno] [celé jméno původní účastnice] byl zjištěn posthemoragický hypoperfuzní syndrom se srdečním selháním a byla doporučena pitva. Bylo zjištěno, že pacientka byla přijata po zvládnutí hemoragického šoku po porodu a hysterektomii s podporou oběhu noradrenalinem ve střední dávce. Byla napojena na ventilátor. Koagulace se neprohlubovala, krevní obraz uspokojivý. Po osmi hodinách deprese oběhu, na EKG rozvoj tachyfibrilace síní. Deprese oběhu pokračovala, nastala komorová fibrilace, KPCR (kardiopulmocerebrální resuscitace) trvala 60 minut a byla neúspěšná. Úmrtí nastalo po 14 hodinách od přijetí na oddělení. Pacientka byla přijata [datum] pro dolores praesagientes (tzv. poslíčky), dne [datum] v 17:47 hod. začal spontální porod záhlavím. Po porodu během sutury došlo k hypotonii děložní, pokus o konzervativní zvládnutí hypotonie, následně přistoupeno k abdom. revizi v 22:30 hod. Ze záznamu z [datum] bylo zjištěno, že v 17:47 hod. nastal spontánní porod. V 17:55 hod. byla porozena placenta. Provedena revize dolního segmentu dělohy, to bez poranění, započato ošetření episiotomie. V 18:10 hod. nastala hypotonie děložní provázena krácením. Podány příslušné látky, děloha se stahuje, dokončována sutura episiotomie. V 18:30 hod. je děloha stažena. V 18:45 hod. opět krvácení z hypotonie děložní, provedena kyretáž dutiny břišní, podán oxytocin. V 18:55 hod. je děloha opět stažena. 19:20 hod. začíná krvácení a hypotonie děložní, získáno malé množství koagul krevních, volán lékař ARO. Ve 20:00 hod. informován přednosta oddělení, děloha komprimována manuálně, stažená a pokračuje léčba. Ve 21:00 hod. přednosta na sále, získána drobná koagula krevní, palpačně udržována děloha stažená. V 21:35 hod. nastává hypotonie dělohy, kdo té doby bylo pokračováno v udržování dělohy stažené palpačně. V 21:40 hod. je děloha stažená. V 21:55 hod. opět hypotonie, rozhodnuto o laparotomii. Ta byla zahájena 22:30 hod. Z chorobopisu, že pacientka byla přijata na jednotku intenzivní péče dne [datum] v 1:35 hod. pro základní onemocnění: krvácení u porodu s poruchou srážlivosti, hlavní nemoc hemoragický šok. Ze záznamu intenzivní péče, že [datum] v 8:35 hod. byla zjištěna hypotermie po volumexpanzi při hemarogickém šoku s koagulopatií. [obec] dávky noradrenalinu byly postupně snižovány, terapie: podpora oběhu, ventilace. Ze zprávy o provedení hysterektomie, že dutina břišní byla bez výpotku, bez krvácení, stěna dělohy v dolním segmentu papírově tenká, bez porušení celistvosti. V dolním segmentu na zadní straně dělohy je plošný promodrávající hematom, při obou hranách děložních v dolním segmentu jsou plošné hematomy, jejichž vznik souvisí s opakovanou masáží a tlakem na dělohu při konzervativních pokusech o zvládnutí atonie. Oblast jizby po předchozím císařském řezu je pevná. Z listu o prohlídce mrtvého bylo zjištěno, že příčina úmrtí je označena selhání srdce, akutní transmurální infarkt myokardu, ke smrti vedla diseminovaná intravaskulární koagulace, prvotní příčinou byla gestační hepatopatia, krvácení u porodu s poruchou srážlivosti. Z úmrtního listu bylo zjištěno, že [jméno] [celé jméno původní účastnice] zemřela dne [datum].

6. Z rodných a oddacích listů, že žalobkyně a) je sestra zemřelé [jméno] [celé jméno původní účastnice], žalobce b) je její druh a otec při porodu narozeného žalobce c), žalobce c) je synem zemřelé, žalobkyně d) je sestrou zemřelé, žalobce e) je synem zemřelé z předchozího manželství a žalobkyně f) je matkou zemřelé.

7. Z výzvy ze dne [datum], že žalobci vyzvali žalovanou k mimosoudní úhradě částky.

8. Z výpovědi ošetřujícího personálu, a to [celé jméno svědkyně], že pacientku přijímala v pohotovostní službě se zvýšenými jaterními testy, která si stěžuje kromě toho na tvrdnutí břicha a to, že hůř cítí pohyby dítěte. Paní byla přijata ve 37. týdnu těhotenství. Bylo zjištěno, že podle výsledku vyšetření nehrozí v té době předčasný porod, kromě zvýšených hodnot jaterních testů vyšetření krve vyšlo v normě. Svědkyně [celé jméno svědkyně] sdělila, že paní [celé jméno původní účastnice] viděla ráno při vizitě na oddělení a na porodním sále. Paní [celé jméno původní účastnice] byla hospitalizována na oddělení G a odtekla jí plodová voda. Proto byla přesunuta na oddělení porodního sálu. Byla standardně vyšetřena. Při přesunu na oddělení porodního sálu byla paní [celé jméno původní účastnice] vyšetřena palpačně a sonograficky. Porod samotný probíhal dle porodní asistentky [celé jméno svědkyně] standardně a neuvědomuje si žádné komplikace. Dále [celé jméno svědkyně] sdělila, že porod již vedla mladší služba, načež z výpovědi [celé jméno svědkyně] vyplynulo, že pacientka si nestěžovala a porod se normálně rozbíhal. Kolem 18:00 hod. večerní pacientka porodila zdravé dítě. Začala ošetřovat porodní poranění, což v tomto případě byl nástřih a dvě drobné trhlinky na čípku. Po porodu byl pacientce podán oxytocin, který se podává k odloučení placenty, a čekali na porod placenty. Poté začala šít porodní poranění. Při ošetřování došlo ke [titul] [celé jméno svědkyně] začala pacientce poskytovat [titul] [celé jméno svědkyně] dále uvedla, že po porodu [celé jméno svědkyně] přišla za paní [celé jméno původní účastnice] na porodní sál. Paní již byla po porodu i po porodu placenty, mladší služba ošetřovala poporodní poranění a za nějakou dobu došlo ke krvácení z rodidel. Při krvácení převzala péči od mladší služby a prováděla standardní doporučené postupy. Při revizi poranění byla zjištěna pouze drobná trhlina na děložním čípku, což bylo ošetřeno. Podával se oxytocin, metylergometryn, intracervikálně prostaglandiny, krystaloidy, jakmile byla přichystána krev, tak se dávaly krevní náhrady. Dále se aplikoval antitrombin a fibrinogen. Děloha střídavě reagovala na podávání uterotonik, střídavě povolovala, pokračovali tedy v podávání uterotonik a masáží rodidel. Následně zavolali primáře MUDr. [celé jméno svědka], který se dostavil s určitou latencí, v ten den neměl službu. Pan primář provedl ty samé standardní kroky a posléze se rozhodl, že provedeme hysterektomii. Z výpovědi svědka [celé jméno svědka], bylo zjištěno, že jeho úloha v této době spočívala v zajištění centrálních vstupů a zajištění katetru, což se podařilo. Pacientka byla poté převezena na operační sál a zákrok byl proveden v celkové narkóze. Tento zákrok byl úspěšný. Hned poté byla pacientka přeložena na oddělení ARO. Primář [celé jméno svědka], potvrdil že se k pacientce dostavil kolem 21:00 hod. a s ohledem na vývoj situace bylo přistoupeno k operačnímu řešení. Předpokladem operace je odstranění zdroje krvácení, tedy odstranění [titul] [celé jméno svědka] dále uvedl, že pacientka byla převezena v těžkém stavu, bylo podezření na rozvoj DIC. Jeho prací bylo udržet oběh ve funkčním stavu. Pacientka byla v umělém spánku, byla připojena na plicní ventilaci a byly jí podávány léky na udržení tlaku, fibrinogen apod. Uvedené skutečnosti potvrdila ve své výpovědi i [celé jméno svědkyně], pracovnice ARO, která o pacientku pečovala před [titul] [celé jméno svědka]. Z výpovědi svědka [celé jméno svědka], lékaře ARO bylo zjištěno, že kolem 10:00 hod. došlo ke zhoršení stavu pacientky a zároveň přišly biochemické výsledky. V 12:00 hod. nastala srdeční arytmie, došlo k poškození myokardu a zvyšovala se dávka podpory oběhu. Následně nastaly komplikace a resuscitace pacientky již nebyla úspěšná. Porucha krevní srážlivosti byla snížena, ale ne natolik, aby docházelo ke spontánní krvácivosti. Kolem 12:00 hod. se pacientce zrychlila srdeční činnost. Nastala arytmie a změnil se obraz EKG. Pacientka byla léčena další dávkou látek na optimalizaci srdeční činnosti a Clexanem. Stav se nadále horšil, neboť i celkový stav pacientky byl závažný. Tento stav vedl následně k rozvratu vnitřního prostředí a následně úmrtí.

9. Z výpovědi žalobce b), že ten do porodnice k paní [celé jméno původní účastnice] přišel asi v 11:00 hod. dopoledne a byl u ní až do okamžiku, než byla převezena na operační sál. V průběhu porodu bylo ze strany zdravotní sestry použito tlačení na břicho, kleště použity nebyly a zvon nejspíše také ne. Sestra dala ruce před sebe tak, že jednou dlaní se držela lokte druhé ruky a naopak, a takto paní [celé jméno původní účastnice] zatlačila na břicho. Toto se stalo jednou. Během porodu stál u hlavy, po porodu se pohyboval po místnosti, a když docházelo k šití, byl u noh. Porod probíhal standardně a spontánně a následně došlo k ošetření poporodních poranění. Tato poranění začala lékařka šít a v ten okamžik na ní vyhrkla spousta krve. Toto se následně při druhém šití opakovalo. Poté již byla paní [celé jméno původní účastnice] v bezvědomí. Po prvním šití zavolali [titul] [celé jméno svědkyně]. Primáři se zpočátku nemohli dovolat.

10. Z výpovědi [celé jméno svědkyně], že [jméno] [celé jméno původní účastnice] byla její pacientka přibližně od roku [rok] nebo [rok]. Měla již po jednom porodu, který skončil akutní sekcí, a byla po jednom spontánním potratu. V roce 2011 byla těhotná a v první polovině těhotenství byla v péči [titul] [celé jméno svědkyně], v druhé polovině ji měla v péči svědkyně. Paní [celé jméno původní účastnice] byla riziková pacientka. V prvním těhotenství trpěla hepatopatií, proto jí byly dělány i v tomto těhotenství jaterní testy. Ty vyšly negativně. Na pravidelné prohlídky chodila a byla jí v průběhu těhotenství dělána běžná těhotenská vyšetření. Dne [datum] se dostavila pro svědění pokožky, otoky končetin a nepravidelné bolesti břicha. Byly jí udělány krevní testy, které byly pozitivní, a proto byla odeslána k akutní hospitalizaci do nemocnice. Z důvodu krevního obrazu brala během těhotenství železo a magnesium. Vyšetření v těhotenství např. na streptokoka a galacie, skončila v normě. V 36. týdnu měla pacientka zvýšené transaminázy a kromě jaterních testů vše skončilo v normě. Pacientka z jejího pohledu byla natolik riziková, že situaci posoudila tak, že je nutná hospitalizace. Rizikovost shledávala s ohledem na výsledky krevních testů, věk pacientky a skutečnost, že byla po předchozím císařském řezu. Veškeré informace o rodičce jsou uvedeny v těhotenské průkazce, paní [celé jméno původní účastnice] navíc měla vloženy v těhotenské průkazce i výsledky krevních testů, které byly provedeny. Vyhodnocení výsledků vyšetření paní [celé jméno původní účastnice] bylo již na nemocnici.

11. Znalec [celé jméno znalce] ve svém písemném znaleckém posudku a při jeho výslechu uvedl, že postup lékařů byl zpočátku správný. V 18:10 hod. byly pacientce podány všechny medikamenty, které dle jejího stavu měly být podány, a postup lékařů byl správný. Již v 19:30 hod., kdy byl volán lékař ARO, by však otevřel dutinu břišní a postupoval by jinak. Poznámka o tom, že linie styku děložních stěn je nitkovitá, označuje situaci, která je žádoucí. Na stav dělohy pacientek má vliv i jejich věk, kdy je jasné, že ve věku 39 let již děloha nereaguje tak, jak u mladších pacientek. Dle názoru znalce mohlo dojít k odstranění dělohy dříve, než k tomu došlo, vhodný čas byl již kolem 19:30 hod. Znalec osobně by po příchodu lékaře z ARA přistoupil k tomu, že by se snažil podvázat cévy vedoucí do dělohy a případně by dělohu odstranil. Pokud by děloha byla odstraněna již v 19:30 hod., šance na přežití pacientky by byly větší, ovšem je nutné si uvědomit, jakému rozhodnutí tento primář čelil. Zvolil konzervativnější postup, snažil se zachránit dělohu, neboť neměl informaci o tom, zda pacientka chce mít další děti, či nikoliv. Pokud se jedná o postup lékařů gynekologů, tak ačkoliv znalec sám by při znalosti výsledku postupoval jinak, osobně by postup žalované neoznačil jako postup non lege artis.

12. Ze znaleckého posudku MUDr. [jméno] [příjmení], [titul] bylo zjištěno, že v průběhu těhotenství byla provedena u paní [celé jméno původní účastnice] veškerá vyšetření. Krvácení po porodu bylo včas rozpoznáno a byly provedeny postupy, které jsou doporučeny pro zvládnutí situace. Hysterektomie byla provedena správně. Při hypotonii dělohy postupovali lékaři správně podle doporučených postupů. [příjmení] [příjmení] katetru by pravděpodobně nic nezměnilo.

13. Ze znaleckého posudku a výpovědi znalce [titul] [celé jméno znalce], [titul], že paní [celé jméno původní účastnice] byla přijata na ARO po zvládnutí hemoragického šoku a následující hysterectomii s podporou oběhu noradrenalinem ve střední dávce. Doporučující postup byl dle znalce dodržen. Ke krvácení docházelo z cév zásobujících dělohu a placentu, a to z toho důvodu, že nedošlo k dostatečnému stažení dělohy, tedy kontrakci děložní stěny, a tím pádem zaškrcení otevřených cév. Laboratorní testy byly řádně učiněny, všechny hodnoty zjištěny. Pacientka zemřela na srdeční selhání komorovou arytmií. Příčinou smrti byla arytmie srdce, srdeční zástava. Krvácení nebylo bezprostřední příčinou smrti.

14. Ze znaleckého posudku – pitevního protokolu [adresa] [rok], že byla pitvou zjištěna vícečetná drobná ložiska zřetelně světleji zbarvené svaloviny, ložiska zhmoždění a prokrvácení plicní tkáně po nepřímé srdeční masáži. Bylo zjištěno nedokrvení tkání, jejich poškození poruchou krevního zásobení. Ve svalovině levé srdeční komory byla nalezena drobná ložiska počínající odúmrtě tkáně. Příčinou smrti je krvácivý šok vzniklý na podkladě poruchy krevní srážlivosti rozvíjející se jako poporodní komplikace. Porucha krevní srážlivosti vedoucí prvotně ke srážení krve v drobných cévách a k poruše krevního zásobení jimi vyživovacích tkání vedla po samovolné aktivaci přirozeného procesu rozpouštění krevních sraženin ke vzniku neztišitelného krvácení, jehož nepříznivý průběh se nepodařilo zvrátit. Jde o smrt z příčin přirozených.

15. Ze znaleckého posudku [titul] [celé jméno znalce], že ten dospěl k závěru, že substituce fibrinogenu nebyla dostatečná a považuje podávání látek s potencionálním protisrážlivým efektem za nevhodné, když však uvedl, že jaký podíl podání těchto látek na krvácení mělo, nelze určit, když podle jeho odborného názoru nebyl tento podíl rozhodující. Dle znalce již hodnota fibrinogenu pod 2 g zvyšuje riziko krvácení, byť české postupy zmiňují hladinu 0,5 g. Uvedl, že je sporné, zda i správný postup by mohl zvrátit nepříznivý vývoj stavu, protože ani správná péče negarantuje v medicíně dobrý klinický výsledek, a to i přesto, že správná péče bývá v naprosté většině s dobrým výsledkem spojena. Při jednání soudu ve svém výslechu sdělil, že pacientka byla neadekvátně hrazena fibrinogenem. Tento postup by vedl k výraznému podílu na výsledku. Podání heparinu se na stavu pacientky ve velké míře neprojevil, byť v menší míře vliv mít mohl. Šance na přežití pacientky by mohla být větší než 50 % při zvolení správného postupu. Má za to, že pacientka měla být substituována fibrinogenem ve výrazně vyšší míře, než uváděly tehdy platné doporučené postupy.

16. Ze znaleckého posudku Fakultní nemocnice [obec] bylo zjištěno, že znalecký ústav provedl revizi předchozích znaleckých závěrů a dospěl k tomu, že plně souhlasí se závěry znalce [příjmení] [celé jméno znalce], [titul] i se závěry [titul] [celé jméno znalce], [titul]. Znalec má za to, že žalovaná postupovala řádně a včas, načež pokud yl vysloven názor, že hysterektomie mohla být provedena dříve, jedná se tak o názor s ohledem na známý vývoj poporodního stavu a následek. Znalec má za to, že předčasně provedená hysterektomie by mohla zdravotní stav ještě zhoršit. Není ani možné učinit závěr, že dřívější hysterektomie by zvýšila šance na přežití pacientky. Naopak znalec nesouhlasil se závěry znalce [titul] [celé jméno znalce], [titul], když v době poskytování péče pacientce byly doporučeny jiné postupy než jsou známy dnes. V té době mnoho hematologů doporučovalo podávání heparinu a takové množství fibrinogenu tak, jak žalovaná podávala. Na tomto postupu se v dané době shodlo 5 odborných společností. Hladina fibrinogenu byla u pacientky sice hraniční, ale tehdy se jevila jako vyhovující. Až z dnešního pohledu se jeví jako nízká. Závěry znalce [celé jméno znalce] tedy hodnotí postup žalované z dnešního pohledu, nikoliv z tehdy dostupných odborných znalostí. Ani uvedený tlak na fundus, popisovaný žalobcem b), by nemohl pacientce nijak ublížit. Postup žalované tak byl řádný a nebyla shledána žádná pochybení.

17. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé:

18. Paní [jméno] [celé jméno původní účastnice] byla přijata do péče žalované jako riziková pacientka. Při porodu ošetřovala paní [celé jméno původní účastnice] [celé jméno svědkyně], lékařka gynekologie, starší službu sloužila [titul] [celé jméno svědkyně] Pacientku ošetřovala dále porodní asistentka [celé jméno svědkyně]. Porod samotný probíhal standardně. Poté začala [titul] [celé jméno svědkyně] šít porodní poranění, při ošetřování došlo ke [titul] [celé jméno svědkyně] začala pacientce poskytovat péči. Podával se oxytocin, metylergometryn, intracervikálně prostaglandiny, krystaloidy, jakmile byla přichystána krev, tak se dávaly krevní náhrady. Dále se aplikoval antitrombin a fibrinogen. Děloha střídavě reagovala na podávání uterotonik, střídavě povolovala, pokračovali tedy v podávání uterotonik a masáží rodidel. Když narůstala krevní ztráta, zavolali lékaře z ARO. Tehdy měla službu [celé jméno svědkyně]. K ošetřování zavolali i [titul] [celé jméno svědka] a další zdravotní personál. Primář byl volán ve 20:00 hod. Situaci byla konzultována telefonicky s [titul] Černou, což je hematoložka. Pro opakovanou hypotonii ve 21.55 hod. rozhodl pan primář o revizi dělohy. Ta proběhla standardně a po operaci byla pacientka předána do péče oddělení ARO. Paní [celé jméno původní účastnice] byla na ARO převezena v těžkém stavu, bylo podezření na rozvoj DIC. Pacientka byla v umělém spánku, byla připojena na plicní ventilaci a byly jí podávány léky na udržení tlaku, fibrinogen apod. Následně péči o pacientku převzal [celé jméno svědka] Pacientka byla v umělém spánku, měla podporu krevního oběhu ve střední dávce. Kolem 10:00 hod. došlo ke zhoršení a zároveň přišly biochemické výsledky. V 12:00 hod. nastala srdeční arytmie, došlo k poškození myokardu a zvyšovala se dávka podpory oběhu. Tento stav vedl následně k rozvratu vnitřního prostředí a následně úmrtí.

19. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto:

20. Podle ust. § 3028 odst. 1 o. z. tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti“. Podle ust. §3028 odst. 2 o. z. „Není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanovením tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobnostních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních předpisů“.

21. Podle § 420 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění do [datum], každý odpovídá za škodu, kterou způsobil porušením právní povinnosti. Dle odst. 2 škoda je způsobena právnickou osobou, anebo fyzickou osobou, když byla způsobena při jejich činnosti těmi, které k této činnosti použili. Tyto osoby samy za škodu takto způsobenou podle tohoto zákona neodpovídají; jejich odpovědnost podle pracovněprávních předpisů není tím dotčena. Dle odst. 3 odpovědnosti se zprostí ten, kdo prokáže, že škodu nezavinil.

22. Podle § 444 odst. 3 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění do [datum], za škodu usmrcením náleží pozůstalým jednorázové odškodnění, a to a) manželovi nebo manželce 240 000 Kč, b) každému dítěti 240 000 Kč, c) každému rodiči 240 000 Kč, d) každému rodiči při ztrátě dosud nenarozeného počatého dítěte 85 000 Kč, e) každému sourozenci zesnulého 175 000 Kč, f) každé další blízké osobě žijící ve společné domácnosti s usmrceným v době vzniku události, která byla příčinou škody na zdraví s následkem jeho smrti, 240 000 Kč.

23. Dle § 11 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění do [datum], fyzická osoba má právo na ochranu své osobnosti, zejména života a zdraví, občanské cti a lidské důstojnosti, jakož i soukromí, svého jména a projevů osobní povahy.

24. Dle § 13 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění do [datum], fyzická osoba má právo se zejména domáhat, aby bylo upuštěno od neoprávněných zásahů do práva na ochranu její osobnosti, aby byly odstraněny následky těchto zásahů a aby mu bylo dáno přiměřené zadostiučinění. Pokud by se nejevilo postačujícím zadostiučinění podle odstavce 1 zejména proto, že byla ve značné míře snížena důstojnost fyzické osoby nebo její vážnost ve společnosti, má fyzická osoba též právo na náhradu nemajetkové újmy v penězích. Výši náhrady podle odstavce 2 určí soud s přihlédnutím k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k porušení práva došlo.

25. Podle § 55 odst. 1 zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, v platném znění, jsou zdravotničtí pracovníci povinni vykonávat zdravotnické povolání svědomitě.

26. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 25 Cdo 1981/2011, ze dne 29. 5. 2012 odpovědnost za nesprávně provedený lékařský zákrok je třeba posuzovat podle § 420 obč. zák., pokud právě chybný způsob provedení tohoto zákroku byl vyvolávajícím činitelem poškození zdraví pacienta. Porušení právní povinnosti představuje objektivní nesoulad mezi tím, jak mělo být podle práva postupováno, a tím, jak ve skutečnosti postupováno bylo. Operativní vynětí části lidského organismu, které vyňato být nemělo, namísto části jiné, jež odstraněna být měla, znalcem označené za odvratitelnou chybu, je tedy nepochybně porušením povinností při poskytování zdravotnické péče. Ze strany operatéra tedy šlo o pochybení (nesprávnost v postupu), tj. porušení povinnosti, a to sice neúmyslné a nevědomé, ale učiněné v nevědomé nedbalosti. Samotný závěr znalce, že operace byla provedena lege artis, za tohoto skutkového stavu nevylučuje odpovědnost za škodu podle § 420 odst. 1, 2 obč. zák., za podmínky, že jsou naplněny všechny předpoklady vzniku obecné (subjektivní) odpovědnosti. V soudní praxi se za postup lege artis považuje postup v souladu se současnými dostupnými poznatky lékařské vědy. Byl-li léčebný zákrok z pohledu odborného (medicínského) objektivně nesprávný a současně šlo o chybu odvratitelnou, nelze postup označit za lege artis. Okolnost, že k takovému pochybení v určitém počtu případů (statisticky) v praxi dochází, na uvedeném závěru nic nemění.

27. Judikatura Nejvyššího soudu pojem lege artis vymezuje následovně jako: "takový preventivní, diagnostický nebo terapeutický postup, který odpovídá nejvyššímu dosaženému vědeckému poznání. Za zdravotní péči lege artis je tedy považována taková zdravotní péče, která je v souladu se současnými dostupnými poznatky lékařské vědy. Naopak za zdravotní péči non lege artis je považována taková zdravotní péče, při jejímž poskytování lékař volí postupy zastaralé, nedostatečně účinné, neověřené nebo dokonce nebezpečné." (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10. 12. 2008 sp. zn. 8 Tdo 1421/2008; usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2011 sp. zn. 8 Tdo 1254/2011; usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 10. 2009 sp. zn. 8 Tdo 1048/2009; usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. 3. 2010, sp. zn. 8 Tdo 193/2010; a další).

28. Za zdravotní péči lege artis je tedy považována taková zdravotní péče, která je v souladu se současnými dostupnými poznatky lékařské vědy (blíže např. soudem I. stupně citované rozhodnutí NS ČR sp. zn. Cdo 1981 2011).

29. Naopak za zdravotní péči non lege artis je považována taková zdravotní péče, při jejímž poskytování lékař volí postupy zastaralé, nedostatečně účinné, neověřené nebo dokonce nebezpečné (srovnej např. rozhodnutí NS ČR sp. zn. 8 Tdo 1254/2011; sp. zn. 8 Tdo 193/2010 a další).

30. Byl-li léčebný zákrok z pohledu odborného (medicínského) objektivně nesprávný a současně šlo o chybu odvratitelnou, nelze postup označit za lege artis.

31. Ani okolnost, že k takovému pochybení v určitém počtu případů (statisticky) v praxi dochází, na uvedeném závěru nic nemění.

32. V soudní praxi se za postup lege artis považuje postup v souladu se současnými dostupnými poznatky lékařské vědy.

33. Podle ustálené judikatury k právní úpravě účinné do 31. 12. 2013, podle níž je posuzována projednávaná věc, ustanovení § 444 odst. 3 o. z. zakládá právo na jednorázové odškodnění pozůstalých uvedených pod písm. a) až f) za nemajetkovou újmu, která jim vznikne v případě usmrcení osoby blízké. Rozsah odškodnění je dán stanovením absolutních částek, na které pozůstalému vzniká nárok, prokáže-li existenci příbuzenského či jiného obdobného poměru s usmrceným, a to bez dalšího dokazování. Tato úprava nevylučuje, pokud jednorázové odškodnění není dostatečnou satisfakcí za vzniklou újmu na osobnostních právech, aby se dotčené osoby domáhaly další satisfakce podle ustanovení na ochranu osobnosti cestou ustanovení § 13 odst. 2 a 3 obč. zák. je místo v případech mimořádných, tj. v případech mimořádné závažnosti vzniklé nemajetkové újmy či při mimořádných okolnostech, za nichž k porušení práva došlo. Pro přiznání finančního zadostiučinění nad rámec jednorázového odškodnění musí tedy žalobce splnit, kromě zákonem stanovených kumulativních podmínek uvedených v ustanovení § 13 obč. zák. (morální zadostiučinění (omluva) se jeví nepostačující či neúčinné a neoprávněným zásahem došlo ke snížení důstojnosti fyzické osoby či její vážnosti ve značné míře), také podmínku mimořádnosti, a to buď v okolnostech, nebo ve vzniklé nemajetkové újmě (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 9. 2012, sp. zn. 30 Cdo 947/2011).

34. Po takto provedeném dokazování a podřazení pod příslušná ustanovení dospěl soud k závěru, že žalobu je nutné zamítnout.

35. Předpokladem obecné odpovědnosti za škodu podle ustanovení § 420 odst. 1 obč. zák. je 1) porušení právní povinnosti, 2) existence škody a 3) příčinná souvislost mezi porušením právní povinnosti škůdce a vznikem škody (tzv. kauzální nexus). Zavinění se předpokládá, avšak za podmínek ustanovení § 420 odst. 3 obč. zák. se škůdce může odpovědnosti zprostit. Porušením právní povinnosti je míněn objektivně vzniklý rozpor mezi tím, jak žalovaný skutečně jednal (případně opomenul jednat), a tím, jak jednat měl, aby dostál povinnosti ukládané mu právním předpisem či jinou právní skutečností.

36. Vztah příčinné souvislosti mezi vzniklou škodou a škodnou událostí se u obecné odpovědnosti za škodu nepředpokládá a musí být prokázán. Existenci příčinné souvislosti je třeba vždy postavit najisto; pravděpodobnost škodlivého následku ve vztahu k jednání odpovědného subjektu nepostačuje, neboť povinnost k náhradě škody lze ukládat pouze tehdy, jsou-li podmínky odpovědnosti splněny, nikoliv jsou-li pouze pravděpodobné. Jestliže tedy lékař nepostupoval při léčbě v rozporu s požadavky na správný postup (tzv. lege artis) a nebylo-li zároveň prokázáno, že újma byla vyvolána nesprávným lékařským postupem, popřípadě při následné zdravotní péči, odpovědnost žalovaného nenastává.

37. V řízení bylo jednoznačně prokázáno a nebylo ani mezi stranami sporné, že žalovaná poskytovala péči o paní [celé jméno původní účastnice] v souvislosti s jejím těhotenstvím, porodem a dále poporodní péči. Z provedené lékařské dokumentace a výslechy svědků byl zjištěn skutkový stav, na základě čehož byl znalci posouzen postup žalované. Aby mohlo být žalobě vyhověno, muselo by být v řízení mj. prokázáno, že žalovaná porušila svou zákonnou povinnost, došlo ke vzniku škody a mezi porušením zákonné povinnosti a škodlivým následkem existuje příčinná souvislost.

38. K otázce postupu žalované, tedy zda žalovaná porušila svou právní povinnosti postupovat tzv. lege artis (tedy zda porušila svou povinnost poskytovat takovou zdravotní péči, která je v souladu se současnými dostupnými poznatky lékařské vědy), bylo provedeno dokazování jak výslechy svědků, listinami, tak i znaleckým zkoumáním. Soud všechny tyto důkazy provedené v řízení hodnotil jednotlivě, tak i ve vzájemných souvislostech a dospěl k závěru, že žalovaná žádnou právní povinnost neporušila a její odpovědnost za škodu dle § 420 obč. zák. tak dána není.

39. Soudem jmenovaní znalci se opakovaně shodli na závěrech, že v posuzovaném případě na nastalou poporodní komplikaci bylo ze strany zdravotního personálu reagováno doporučeným, a tedy správným postupem. Žalovaná v tomto případě nemohla předvídat, že tento správný postup povede k následku, který nastal. Jestliže se zdravotnický personál držel doporučených postupů pěti odborných společností, které odpovídaly nejmodernějším znalostem a zkušenostem té konkrétní doby, nelze dospět k jinému závěru než takovému, že k porušení právní povinnosti žalovanou nedošlo. Ke stejnému závěru dospěl i znalec [příjmení] [celé jméno znalce], a to i přesto, že uvedl, že by k odstranění dělohy přistoupil dříve, neboť tento svůj závěr podložil znalostí škodlivého následku. Postup žalované je však dle judikatury možné hodnotit pouze ex ante, tedy tak, jak se stav jevil v době, kdy lékař rozhodoval podle svého nejlepšího přesvědčení o dalším postupu léčby, nikoliv ex post, kdy je škodlivý následek již znám. Jediný znalec, který se od závěru odchýlil, že žalovaná nepochybila, byl znalec [příjmení] [celé jméno znalce]. Pokud ze znaleckého posudku [titul] [celé jméno znalce] vyplynulo, že mohl zdravotnický personál postupovat jinak, jedná se dle revizního znaleckého posudku taktéž o hodnocení nedovolené, tedy se znalostí vývoje poznatků medicíny, které od doby vzniku škodlivého následku do zpracování znaleckého posudku naznaly určitých změn. Revizním posudkem byly potvrzeny předchozí závěry znalců, že v době poskytování zdravotní péče byly jiné názory na aplikaci nízkomolekulárního heparinu i substituci finbrinogenu než v současnosti a postup žalované při poskytování péče o pacientku byl s těmito doporučenými postupy v souladu. Sám znalec [celé jméno znalce] při své výpovědi před soudem vypověděl, že tehdejší české doporučené postupy stanovovaly substituci fibrinogenem v hladině 0,5 g, což však on nepovažoval za dostatečné. Vycházeli-li lékaři žalované z doporučených postupů, které v té době byli kapacitami v oboru uznávány jako platné, nedopustili se žádného pochybení.

40. Je tedy možné shrnout, že péče poskytovaná žalovanou, tedy od předporodních vyšetření byla učiněna řádně. Průběh samotného porodu byl shledán v pořádku, kdy pacientce byla poskytnuta řádná péče a dítě bylo porozeno v pořádku. Byť bylo zjištěno, že porod byl protahovaný a dle vyjádření žalobce b) došlo při porodu k tlaku na břicho, ani v tomto případě soud nedospěl k závěru, že by došlo k nesprávnému postupu, neboť jednoznačně ze znaleckých posudků vyplynulo, že by ani takový postup nemohl vést ke vzniku škodlivého následku. Znalci uvedli, že nepřiměřený tlak na břicho by mohl být nesprávným postupem, ale i pokud by tak žalovaná jednala, nemohl by vést takový postup ke vzniku následku, který byl u žalované zjištěn. Po porození dítěte, v třetí době porodní, opět nebyl shledán postup lékařů odporující tehdejším poznatkům lékařské vědy. Znalci jednoznačně soudu osvětili, proč bylo žalovanou postupováno právě tak, jak postupovala, vyhodnotili daný postup jako správný, a to i s ohledem na množství a druh podávaných látek. Vysvětlili, proč pacientka dostávala při krvácené látky, které jsou protisrážlivé, když podání těchto látek bylo plně v souladu s tehdy známými poznatky vědy (jak je uvedeno výše). Po odstranění dělohy byla pacientka převezena na jednotku ARO a i péče žalované na tomto oddělení byla shledána řádnou. Pokud žalobci namítali, že nebyly pacientce podány patřičné látky (fibrinogen), toto bylo vyvráceno zejména ustanoveným znalcem [titul] [celé jméno znalce], [titul] z oboru hematologie, jehož závěry byly podpořeny revizním znaleckým posudkem [nemocnice] [anonymizováno] [obec]. Hladina fibrinogenu v průběhu poskytování péče se pohybovala v 19.20 hod. ve výši 2,5 g, později v 7:00 hod. následující den 1,72 g a ve 12:51 již 1,8 g, tedy byla shledána dle tehdejších doporučených postupů dostatečnou. Ani podání heparinu nebylo shledáno jako nesprávné, když tehdejší poznatky takový postup doporučovaly.

41. Soud tedy dospěl k závěru, že na straně poskytovatele zdravotní péče nebyl shledán postup non lege artis, není zde dáno jeho protiprávní jednání jako jeden ze základních předpokladů odpovědnosti za škodu, a proto ani není možné žalobě vyhovět. Soud se pak nemusel zabývat ani výší škody, příčinnou souvislostí mezi vznikem škody a tvrzeným protiprávním jednáním, či povahou uplatněného nároku žalobci.

42. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žádnému z účastníku náhradu nákladů řízení nepřiznal, neboť žalovaná ani vedlejší účastník na straně žalované jakožto procesně úspěšní účastníci náhradu nákladů řízení nepožadovali.

43. O náhradě nákladů řízení státu bylo rozhodnuto podle § 148 o.s.ř., dle kterého stát má podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. V řízení byli žalovaní zcela neúspěšní, avšak s ohledem na skutečnost, že u nich byly shledány předpoklady pro osvobození od soudních poplatků, soud státu náhradu nákladů řízení nepřiznal. Žalobkyně a) je starobní důchodce a žije ve společné domácnosti s manželem, taktéž starobním důchodcem. S ohledem na skutečnost, že její příjmy jsou tvořeny pouze starobním důchodem a s ohledem na věk je vyloučena možnost zvýšit své příjmy prací, jsou u ní předpoklady pro osvobození od hrazení soudních poplatků. Žalobce b) je OSVČ, z jeho příjmů živí nezl. syna [jméno], a ty dosahují cca 30 000 Kč hrubého měsíčně. Žalobce c) je synem zemřelé, je nezletilý a bez příjmů. Žalobkyně d) je invalidní důchodkyně, která si částečně přivydělává s příjmem 17 000 Kč měsíčně. Žalobce e) je synem zemřelé, dosahuje měsíčních příjmů cca 21 000 Kč měsíčně hrubého. Ani jedna z výše uvedených osob nedosahuje nadprůměrných příjmů, naopak s ohledem na skutečnosti, že hranice chudoby pro rok [rok] je stanovena na částku 14 782 Kč čistého příjmu na osobu (pro rok [rok], zdroj ČSÚ), by se dalo říci, že příjmy výše uvedených sobo jsou výrazně nižší než standardní, a proto je na místě vyhodnotit jejich majetkovou situaci jako nepřiznivou a rozhodnout tak, že splňují předpoklady pro osvobození od soudních poplatků a tím pádem i o osvobození od nutnosti hradit náklady řízení.

Poučení