6 C 2/2021-130

Rubrum

Okresní soud v Pelhřimově rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Aleny Jírů a přísedících Hany Řežábkové a Ing. Vladislava Macháčka v právní věci žalobce: [osobní údaje žalobce] bytem [adresa žalobce] zastoupen advokátem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] se sídlem [adresa] proti žalované: [celé jméno žalované], [IČO] podnikatelka se sídlem [adresa žalované] zastoupena advokátem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] se sídlem [adresa] o zaplacení částky 63 550 Kč s příslušenstvím, takto:

Výrok

I. Žaloba se žádostí, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci 63 550 Kč s 10% úrokem z prodlení z částky 30 331 Kč od 16. 12. 2020 do zaplacení a s 10% úrokem z prodlení z částky 33 219 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 4 000 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám [anonymizováno] [jméno] [příjmení], advokáta v [obec], [ulice a číslo].

III. Žalobce je povinen zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Pelhřimově 500 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Pelhřimově 500 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku. 2 6 C 2/2021

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou došlou na soud dne 22. 5. 2021 domáhal zaplacení částky 63 550 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % z částky 30 331 od 16. 12. 2020 do zaplacení a z částky 33 219 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení, které představují náhradu mzdy za měsíc listopad 2020 a za měsíc prosinec 2020. Žalobu odůvodnil tím, že žalobce a žalovaná dne 30. 9. 2016 uzavřeli pracovní smlouvu, podle které má žalobce pro žalovanou jako zaměstnanec pro zaměstnavatele ve 40hodinové týdenní pracovní době vykonávat závislou práci na pozici operátora a za její výkon pobírat smluvenou mzdu splatnou vždy do patnáctého dne následujícího měsíce. Žalobce pro žalovanou na základě této pracovní smlouvy ve skutečnosti vykonával práci řidiče a žalovaná mu za výkon této práce vyplácela mzdu. Dne 26. 4. 2019 utrpěl žalobce pracovní úraz, když se při vystupování z nákladního vozu zranil na pravé dolní končetině. Žalobce při vystupování z nákladního prostoru vozidla uklouzl, sedřel si holeň a dva prsty na noze. Svá zranění na místě ošetřil a telefonicky oznámil žalované, že k úrazu došlo. Protože se zranění nezdálo být vážné a nevyžadovalo, aby žalobce nastoupil pracovní neschopnost, pokračoval žalobce v dalších dnech nadále ve výkonu práce. Zranění na holeni se zcela zhojilo, nezhojilo se však zranění na prstech u nohou, proto žalobce dne 24. 6. 2019 navštívil lékaře, který stanovil další postup léčby. V důsledku komplikací spojených s léčbou úrazu byl žalobce od 18. 10. 2019 hospitalizován na chirurgickém oddělení [nemocnice] v [obec], přičemž v rámci této hospitalizace došlo k amputaci pravé dolní končetiny v bérci. Žalobce následně setrval až do 31. 10. 2020 v pracovní neschopnosti, podroboval se rehabilitaci a čerpal přitom po celou dobu od 18. 10. 2019 podpůrčí dobu, během které mu bylo vypláceno ze strany OSSZ nemocenské. Rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti č. [anonymizováno], stejně jako rozhodnutí o ukončení dočasné pracovní neschopnosti [číslo] žalobce doručil žalované a nemá je již k dispozici. Po skončení pracovní neschopnosti byl žalobce připraven opět nastoupit do zaměstnání u žalobkyně, případně se s ní dohodnout na podmínkách skončení pracovního poměru, a činil aktivní kroky k tomu, aby se tak stalo. O skončení pracovní neschopnosti byla žalovaná žalobcem informována dopisem obsahujícím specifikované rozhodnutí o ukončení dočasné pracovní neschopnosti, který jí byl doručen dne 5. 11. 2020. Ode dne 2. 11. 2020 žalobce začal docházet do areálu [anonymizováno] v [obec], kde se s žalovanou v minulosti setkával a kde vykonával svou práci a odkud vyjížděl na cesty. V místě registrovaného formálního sídla žalované na adrese [adresa žalované], se žalobce s žalovanou nikdy nesetkal, a dle informací žalobce žalovaná v tomto sídle nemá žádnou kancelář, ani provozovnu, ani se zde nezdržuje. Jedná se o bytový dům. Žalobce se setkával s žalovanou v areálu [anonymizováno] v [obec], kde bylo jeho pracoviště a odkud zahajoval cesty, příp. žalovaná navštěvovala žalobce v místě jeho bydliště. Dopisem ze dne 5. 11. 2020 byl žalobce vyzván [anonymizováno] [jméno] [příjmení], právním zástupcem žalované, že nedoložil doklad o své zdravotní způsobilosti a ani se nedostavil k výkonu práce. V reakci na obdržení tohoto sdělení se žalobce s [anonymizováno] [příjmení] telefonicky spojil dne 6. 11. 2020, kdy mu bylo sděleno, že je zbytečné, aby se dostavoval do areálu [anonymizováno] v [obec], jinou instrukci neobdržel. Následně bylo žalobci ze strany žalované navrženo emailem ze dne 18. 11. 2020 ukončit pracovní poměr dohodou ke dni 31. 10. 2020. Takovýto návrh byl pro žalobce zcela neakceptovatelný. Žalovaná žalobci práci nepřiděluje, přestože jí opakovaně sdělil, že je připraven práci vykonávat, resp. podrobit se po skončení pracovní neschopnosti pracovně- lékařské prohlídce nařízené ze strany žalované jako zaměstnavatele a podle jejího výsledku následně postupovat. Žalobce opakovaně sdělil žalované, že stávající stav hodnotí jako překážky v práci na straně žalované, kdy by mu měla být vyplácena náhrada mzdy. Žalobce vyzval žalovanou k zaplacení náhrady mzdy za měsíc listopad a prosinec 2020, což žalovaná odmítla. Své stanovisko žalovaná odůvodňuje tím, že ve vztahu k žalobci byl dne 27. 10. 2020 vydán posudek o invaliditě, ke skončení pracovního poměru mezi žalobcem a žalovanou nikdy nedošlo a pracovní poměr žalobce trvá. Žalobce nastalý stav po právní stránce hodnotí tak, že žalovaná porušila svou zákonnou povinnost přidělovat zaměstnanci v pracovním 3 6 C 2/2021 poměru práci podle § 38 odst. 1 písm. a) zákoníku práce. Důvody nepřidělování práce ze strany žalované žalobce hodnotí jako tzv. jinou překážku na straně zaměstnavatele ve smyslu ust. § 208 zákoníku práce, dle kterého mu po dobu trvání této překážky náleží náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku. U jednání dne 9. 6. 2021 doplnil, že je povinností zaměstnavatele, aby poslal zaměstnance na pracovně lékařskou prohlídku, pokud má pochybnosti o způsobilosti zaměstnance k práci. Žalobce disponuje veškerými řidičskými oprávněními, jeho způsobilost řidiče není nikterak omezena, má psychologické testy. Pokud žalovaná tvrdí, že není schopna přidělovat žalobci jinou práci, je to její problém, tuto situaci musí sama řešit rozumným způsobem ukončení pracovního poměru.

2. Žalovaná nesouhlasila s tvrzením žalobce o tom, že dne 26. 4. 2019 utrpěl pracovní úraz a že se mu zranění na prstech nohy nezhojilo, v důsledku čehož vyhledal dne 24. 6. 2019 lékařské ošetření a v důsledku komplikací byl dne 18. 10. 2019 hospitalizován. Nesouhlasila také s tím, že žalobce byl připraven po skončení pracovní neschopnosti dne 31. 10. 2020 nastoupit do zaměstnání u žalované, příp. se dohodnout na podmínkách skončení pracovního poměru. Dle jejího tvrzení se dopisem ze dne 24. 1. 2020 cestou právního zástupce obrátila na žalobce a vyzvala jej, aby se vyjádřil, o jaký pracovní úraz, který uvedl dne 18. 11. 2019 ošetřujícímu lékaři, se má jednat, aby uvedl, kdy a jakým způsobem k němu mělo dojít, aby mohla postupovat podle příslušných předpisů týkajících se šetření vzniku pracovního úrazu, a požádala žalobce, aby jí sdělil svůj současný zdravotní stav. Na to žalobce reagoval dopisem ze dne 7. 2. 2020, ve kterém uvedl, že dne 26. 4. 2019 při vystupování z nákladního auta si zranil palec a ukazováček pravé nohy, lékařskou pomoc vyhledal až 24. 6. 2019 a až další vyšetření mělo odhalit gangrénu v ráně pravé končetiny s nutností amputace pravé končetiny. Na následnou žádost právního zástupce žalované ze dne 4. 3. 2020 o sdělení bližších okolností vzniku úrazu, jeho léčení, příp. lékařské dokumentace již žalobce reagoval velmi krátce s tím, že k úrazu došlo sklouznutím při vystupování o stupačku. Za těchto okolností žalovaná neviděla důvod k posouzení tvrzeného zranění žalobce jako pracovního úrazu. Až dne 5. 11. 2020 obdržela žalovaná doporučený dopis od žalobce, který obsahoval rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti [anonymizováno] žalobce s potvrzením, že pracovní neschopnost trvala do 31. 10. 2020. Na to byla reakce žalované dopisem ze dne 5. 11. 2020, ve kterém žádala žalobce o uvedení důvodu, proč se první pracovní den po skončení pracovní neschopnosti, tj. 2. 11. 2020, nedostavil do zaměstnání, a požádala jej o předložení dokladu o jeho zdravotním stavu a způsobilosti vykonávat zaměstnání. Žalobce žalovanou o svém zdravotním stavu informoval pouze kuse ve svém vyjádření ze dne 7. 2. 2020, o jeho způsobilosti vykonávat práci žalované nesdělil nic konkrétního, až v emailu ze dne 9. 12. 2020 jeho právního zástupce se žalovaná dozvěděla, že žalobce požádal o přiznání invalidního důchodu a z předloženého posudku o invaliditě vydaného dne 27. 10. 2020 posuzující lékařkou OSZS [obec] [anonymizováno] [jméno] [příjmení] vyplynulo, že jeho zdravotní stav je hodnocen jako těžké funkční postižení se snížením pohyblivosti a celkové výkonnosti, přičemž míra poklesu jeho pracovní neschopnosti dosáhla celkové hodnoty 70 %, což odpovídá invaliditě III. stupně. Rozhodující příčinou nepříznivého zdravotního stavu žalobce s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní neschopnosti spočívá ve zdravotním postižení v důsledku těžkého funkčního postižení diabetu. Žalobci bylo právním zástupcem žalované dne 18. 11. 2020 emailem navrženo ukončení pracovního poměru u žalované dohodou z důvodů dlouhodobého pozbytí způsobilosti dále vykonávat dosavadní práci s tím, že pracovní poměr by byl ukončen ke dni 31. 10. 2020, s čímž právní zástupce žalobce nesouhlasil s odkazem na to, že o dlouhodobém pozbytí způsobilosti vykonávat práci je třeba opatřit žalovanou pracovně- lékařský posudek. Žalovaná je přesvědčena, že žalobce si byl dlouhodobě před ukončením své pracovní neschopnosti vědom toho, že jeho zdravotní stav bude vylučovat, aby u žalované vykonával dosavadní práci. Žalovaná nemá možnost mu přidělovat jinou práci. Žalobce v požadovaném období měsíci listopadu a prosince 2020 práci pro žalovanou nevykonával, neboť ze zdravotních důvodů pozbyl 4 6 C 2/2021 dlouhodobě způsobilost vykonávat dosavadní práci. Žalovaná je osobou samostatně výdělečně činnou, podle živnostenského oprávnění je jejímž předmětem podnikání od 2. 10. 2016 silniční motorová doprava a nemá jiné pracovní místo než místo řidiče silniční přepravy, tudíž nemůže žalobci přidělovat takovou práci, kterou by s ohledem na svůj zdravotní stav mohl vykonávat. Pokud žalobce trvá na tom, že ke skončení pracovního poměru u žalované je nutná existence pracovně- lékařského posudku, žalovaná namítla, že důvod k vyžádání takového posudku nastal až po předložení posudku o invaliditě, ke kterému došlo ze strany žalobce až 19. 12. 2020, na což žalovaná reagovala poptávkou u lékařů v [obec], když byla s ohledem na omezení Covid19 odmítána.

3. Mezi účastníky je nesporné, pracovní smlouvou ze dne 30. 9. 2016 doložené, že žalobce pracoval u žalované jako operátor se dnem nástupu práce 2. 10. 2016. Pracovní poměr byl sjednán na dobu neurčitou. Z posudku o invaliditě vydaného [stát. instituce] dne 27. 10. 2020 mimo jiné vyplývá, že se u žalobce jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, v důsledku kterého poklesla jeho pracovní schopnost o 70 %. Den vzniku invalidity je 21. 8. 2020. Z potvrzení [stát. instituce] o vyplacených dávkách nemocenského pojištění ze dne 24. 2. 2021 soud zjistil, že v období od 18. 10. 2019 do 31. 10. 2020 byly žalobci vyplaceny nemocenské dávky v celkové výši 241 382 Kč.

4. V průběhu řízení bylo dále zjišťováno, že mezi účastníky probíhala emailová komunikace, ve které je žalovanou zpochybňován žalobcem tvrzený pracovní úraz, je zde navrhována dohoda o ukončení pracovního poměru tak, jak je popsána v žalobě a ve vyjádření k žalobě.

5. Z dokladu [anonymizována dvě slova] [obec] ze dne 13. 6. 2020 mimo jiné vyplývá, že žalobce je schopen řídit osobní automobil bez omezení. [právnická osoba] žalobce dokládá, že absolvoval pravidelné školení na školicím středisku od 19. 2. do 21. 2. 2021. Posudek o výsledku dopravně psychologického vyšetření [anonymizováno] [jméno] [příjmení] uzavírá, že po provedení dopravně psychologického vyšetření dne 13. 3. 2021 je žalobce psychicky způsobilý k řízení motorového vozidla. Také [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ve svém posudku ze dne 5. 3. 2021 uvádí, že žalobce je zdravotně způsobilý pro skupinu řidičského oprávnění A, B, C, E, T.

6. Žalobce ve své výpovědi mimo jiné uvedl, že pracoval u žalované jako řidič, práci mu přidělovala žalovaná většinou v sobotu, kdy přijela před místo jeho bydliště a předala mu itinerář na celý týden, rozvážel zboží po celé republice. Rozvoz mohl být v průběhu týdne měněn podle poptávky pracovníkem [příjmení] [příjmení]. Popsal, že nakládku zboží na vůz prováděl pracovník [anonymizováno], nákladová plocha vozu je asi 1 metr nad zemí s jednou stupačkou. Zboží je nakládáno na paleťáku, jedna paleta váží 70 kg, po voze je zboží rozváženo řidičem paletovým vozíkem, se kterým je schopen manipulovat. Po naložení vůz zaplachtoval ze země tyčí. Asi 90 % odběratelů mělo operátory na vykládku zboží, pro zbytek musel vylézt po stupačce na vůz. Po vyložení naložil prázdné palety od odběratele. V průběhu pracovního dne takto naložil a složil někdy i 4 fůry. Dne 2. 11. 2020 měl profesní oprávnění platné, v červnu absolvoval autoškolu v [obec] O ukončení pracovní neschopnosti informoval žalovanou doporučeným dopisem. Dne 2. 11. 2020 a poté opakovaně se dostavil do areálu [anonymizováno] a očekával, že mu žalovaná bude přidělovat práci, neboť tam někdy za ním žalovaná jezdila.

7. Žalovaná uvedla, že práci žalobci přidělovala telefonicky a většinou v sobotu se dostavila před jeho dům, informovala žalobce o týdenním plánu, který se v průběhu týdne mohl změnit. Pokud měl žalobce jízdu v sobotu, občas se dostavila do areálu [anonymizováno]. Nikdy se nestalo, že by práci přidělovala ráno v areálu [anonymizováno]. Vždy zaměstnávala jednoho řidiče nákladní dopravy. O počátku pracovní neschopnosti ji žalobce informoval v sobotu, když se dostavila před jeho dům, o ukončení pracovní neschopnosti byla informována doporučeným dopisem zaslaným žalobcem, který převzala ve čtvrtek dne 5.11 V pondělí 9. 11. obdržela od žalobce SMS zprávu, že čeká 5 6 C 2/2021 před areálem. Žalobce nevyzvala, aby jí předložil doklad od posudkového lékaře o schopnosti vykonávat dosavadní práci, navrhla mu ukončení pracovního poměru k 31. 12. 2020. Inspektorát v září 2020 na upozornění žalobce řešil, že nemá uzavřenou smlouvu o poskytování pracovněprávních služeb. Vzhledem k tomu, že zaměstnává jednoho zaměstnance, má od něho lékařskou zprávu od [anonymizováno] [příjmení], že je schopen práci vykonávat. I když nemá lékařské vzdělání, vzhledem ke zdravotnímu stavu žalobce a posudku o invaliditě nepředpokládala, že by žalobce mohl dosavadní práci vykonávat. Nechce rozšiřovat dopravu, má jednu dodávku 2 tuny, externě pro ni jezdí p. [příjmení], kterému je 75 let. Žalobci v době trvání pracovního poměru zaplatila školení na vysokozdvižný vozík, platila pravidelná školení v autoškole, žádné jiné školení žalobce neabsolvoval, na což také upozornil inspektorát.

8. Svědek [jméno] [příjmení] ve své výpovědi mimo jiné uvedl, že u žalované jezdí nákladním automobilem od ledna 2020. Popsal nakládku a vykládku zboží, když nejvíce vozí 8 palet, každá má 750 Kg. Počet denních jízd se různí, někdy až 4. Někdy skládá ručně, podává jednotlivé pytle, pytel váží 25 kg. S žalovanou je většinou v telefonickém kontaktu.

9. Svědkyně [jméno] [příjmení], pracovnice [anonymizováno], která v roce 2019 pracovala na váze této společnosti, potvrdila, že žalobce potkává v areálu [anonymizováno] každý měsíc, nevěděla, z jakého důvodu tam chodí. Po areálu se volně pohybuje, neboť tam pracoval. Žalovanou v areálu běžně nepotkávala, viděla ji asi 2krát.

10. Svědek [jméno] [příjmení] uvedl, že žalobce měl po návratu z [obec] hole, nyní je již nemá. Firma [anonymizováno] zašle žalované rozpis na týden, případně objednávku telefonickou, osobně s žalovanou nejednají. Žalobce k nim zajde tak 3krát do měsíce, prostor [anonymizováno] není veřejně přístupný, ale vrátný žalobci vstup umožní, neboť zde byl delší dobu zaměstnán.

11. Svědek [jméno] [příjmení], kamarád žalobce, zaměstnaný u [právnická osoba] v [obec] jako ještěrkář, skladník, mimo jiné uvedl, že zboží naloží na paletu, která odhadem váží 750 kg, tu odveze na vůz a šofér paleťákem rozváží palety po autě. Podle jeho názoru je práce s paleťákem náročná, ale žalobce by zvládl obsluhovat paletový vozík. Žalobce chodí do areálu [anonymizováno] na návštěvy, ptal se, jestli neviděli [celé jméno žalované].

12. Znalkyně [příjmení] [celé jméno znalkyně], [anonymizováno], ve svém znaleckém posudku ze dne 19. 4. 2022 na otázky soudu, zda zdravotní stav žalobce umožňuje výkon práce řidiče nákladního vozu a s tím související manipulaci zboží v nákladním prostoru vozu paletovým vozíkem, nebo manipulací pytlů o hmotnosti 25 kg, dospěla k závěru, že zdravotní stav žalobce v prosinci roku 2020 ani v současné době neumožňuje takovouto práci řidiče nákladního vozu. Práce s manipulačním vozíkem je pro něho nevhodná, neboť z hlediska zátěže musí udržovat končetinu v ose, nepřichází v úvahu rotace ani jednostranná zátěž končetiny, kdy by mohlo dojít k nestabilitě ve stoji a pádu. Manipulace s břemeny o hmotnosti 25 kg je nevhodná.

13. Nutno doplnit soudu známou skutečnost, že předmětem činnosti [právnická osoba] [anonymizováno] v [obec] je mimo jiné výroba krmiv, krmných směsí, hnojiv. Žalovaná prováděla nákladní dopravu těchto výrobků zákazníkům. Mezi účastníky není sporné, že žalobce pracoval pro žalovanou jako řidič jejího jediného nákladního vozu, ani skutečnosti týkající se trvání jeho pracovní neschopnosti. Tvrzení žalobce o jeho pracovní náplni, tedy o nakládce zboží na auto, manipulací se zbožím po autě, vykládkou zboží, koresponduje s výpověďmi slyšených svědků [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. Lze tedy shrnout, že práce řidiče obsahovala kromě řízení vozidla manipulaci s paletami o hmotnosti 750 kg v nákladním prostoru vozu (do kterého se řidič dostal a tento prostor opustil pomocí jedné stupačky) manipulačním vozíkem, výjimečně vykládku pytlů o hmotnosti 25 kg. Žalobci byla v průběhu trvání pracovního poměru u žalované amputována pravá dolní končetina v bérci, pracovní neschopnost mu byla ukončena 6 6 C 2/2021 dne 31. 10. 2020. Žalovaná byla informována o ukončení pracovní neschopnosti žalobce dopisem, který převzala dne 5. 11. 2020. Žalobce se po ukončení pracovní neschopnosti domáhal přidělování práce podle pracovní smlouvy tak, že navštěvoval areál [anonymizováno], kde ale, jak vyplývá z výpovědí svědků [příjmení], [příjmení] a svědkyně [příjmení], se žalovaná objevovala zřídka. Jeho opakované návštěvy areálu za účelem přidělení práce odporují jeho samotné výpovědi, podle které mu žalovaná přidělovala práci v sobotu před jeho domem, nebo v průběhu týdne telefonicky, pokud pracoval v sobotu, tak v areálu. Vzhledem ke shodné výpovědi zaměstnance žalované [jméno] [příjmení] s žalovanou lze přijmout závěr o tom, že tento způsob přidělování práce žalovanou zaměstnanci byla běžnou praxí. Žalovaná práci žalobci podle pracovní smlouvy nepřidělovala s odůvodněním, že vzhledem k posudku žalobce o invaliditě a náplň práce žalobce nepředpokládala, že by stávající práci mohl žalobce pro žalovanou vykonávat.

14. Podle § 38 odst. 1 pís. a) zákoníku práce je zaměstnavatel povinen přidělovat zaměstnanci práci podle pracovní smlouvy, platit mu za vykonanou práci mzdu nebo plat, vytvářet podmínky pro plnění jeho pracovních úkolů a dodržovat ostatní pracovní podmínky stanovené právními předpisy, smlouvou nebo stanovené vnitřním předpisem. Podle § 103 odst. 1 pís. a) zákoníku práce je zaměstnavatel povinen nepřipustit, aby zaměstnanec vykonával zakázané práce a práce, jejichž náročnost by neodpovídala jeho schopnostem a zdravotní způsobilosti.

15. V posuzované věci má soud ze znaleckého posudku [anonymizováno] [celé jméno znalkyně], jehož závěry nebyly účastníky nikterak zpochybňovány, za prokázané, že zdravotní stav žalobce, byť tento byl, jak sám uvedl, připraven konat pro žalovanou práci podle pracovní smlouvy, s ohledem na náročnost práce neumožňoval a neumožňuje práci řidiče a s tím spojené povinnosti popsané shora, vykonávat. Tyto závěry korespondují rovněž z posudku o invaliditě žalobce ze dne 27. 10. 2020, podle kterého je zdravotní stav žalobce hodnocen jako těžké funkční postižení se snížením pohyblivosti a celkové výkonnosti, když míra poklesu pracovní schopnosti činí 70 %. Pokud žalobce předložil lékařský posudek [anonymizováno] [příjmení] o své zdravotní způsobilosti pro skupinu řidičského oprávnění skupiny A,B,C,E,T, jedná se o oprávnění řídit tato motorová vozidla, nikoli o další povinnosti vyplývají z pracovní náplně žalobce (manipulace s břemeny o hmotnosti 25 kg, práce s manipulačním vozíkem se zátěží 750 kg apod.). Vzhledem k tomu, že žalovaná provozuje autodopravu pouze jediným nákladní vozem, je nemožné, aby žalobce přeřadila na jiný druh práce nebo změnila sjednaný druh práce, který by odpovídal jeho zdravotní způsobilosti.

16. Soud proto uzavírá, že žalobce pro žalovanou v žalovaném období nevykonával žádnou práci, za kterou by mu ve smyslu ust. § 109 zákoníku práce náležela mzda. Žalovaná s ohledem na pochybnosti o zdravotním stavu žalobce, později znaleckým posudkem prokázanými za důvodné, podle § 103 odst. 1 pís. a) zákoníku práce nemohla tomuto přidělovat práci podle pracovní smlouvy, neboť náročnost práce by neodpovídala zdravotnímu stavu žalobce. Žalovaná ani nemohla změnit sjednaný druh práce ani přeřadit žalobce na jinou práci, neboť jinou prací nedisponovala (rozsudek NS ze dne 28. 4. 2011 sp.zn. 21 Cdo 4690/2009). Nejsou tedy splněny podmínky ust. § 208 zákoníku práce, a proto žalobci nepřísluší nárok na náhradu mzdy. Pokud je žalované vytýkáno, že porušila povinnost nechat vypracovat posudek poskytovatele zdravotních služeb o zdravotní způsobilosti žalobce, nutno uvést, že se jedná o právo zaměstnavatele, nikoli povinnost, a je třeba si uvědomit, že pracovní neschopnost žalobce byla ukončena dne 31. 10. 2020, tedy ve specifické době covidové, kdy byl nepochybně problém obstarání posudku od poskytovatele pracovnělékařských služeb podle zákona č. 373/2011 Sb.. Ze všech těchto důvodů byla žaloba žalobce v celém rozsahu zamítnuta.

17. Podle § 142 odst. 1 o.s.ř. účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Podle § 150 o.s.ř. jsou-li tu důvody hodné zvláštního zřetele, nebo odmítne-li se účastník 7 6 C 2/2021 bez vážného důvodu zúčastnit prvního setkání s mediátorem nařízeného soudem, nemusí soud výjimečně náhradu nákladů zcela nebo zčásti přiznat.

18. V tomto případě žalovaná trvání pracovního poměru žalobce, byť si vědoma jeho zdravotního stavu, neřešila výpovědí, proto soud shledal důvody zvláštního zřetele hodné a žalované právo na náhradu nákladů řízení přiznal pouze zčásti, a to náklady spojené s vypracováním znaleckého posudku. Soud má za spravedlivé, aby se na těchto nákladech podíleli oba účastníci, neboť tento důkaz byl zásadním pro rozhodnutí ve věci. Žalovaná zaplatila zálohu na náklady související ve vypracováním znaleckého posudku ve výši 8 000 Kč. Žalobci byla stanovena povinnost zaplatit polovinu této částky, tedy částku 4 000 Kč žalované. Ostatní náklady si ponese žalovaná ze svého.

19. Podle § 148 odst. 1 o.s.ř. má stát podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Okresní soud v Pelhřimově zaplatil z rozpočtových prostředků částku 1 000 Kč jako doplatek za znalecký posudek, který nebyl pokryt zálohou. Vzhledem k výše uvedenému doplatku zavázal oba účastníky.

20. Podle § 160 odst. 1 o.s.ř. byla k zaplacená nákladů řízení i nákladů státu stanovena lhůta tří dnů, která počne běžet právní mocí tohoto rozsudku.

Poučení