6 C 200/2019 - 786

Rubrum

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudcem Mgr. Filipem Bartošem ve věci žalobkyně: [Jméno žalobkyně A], narozená [Datum narození žalobkyně A] bytem [Adresa žalobkyně A] zastoupená advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] proti žalovanému: [Jméno žalovaného], narozený [Datum narození žalovaného] bytem [Adresa žalovaného] zastoupený advokátkou [Jméno advokátky] sídlem [Adresa advokátky] o vypořádání společného jmění manželů takto:

Výrok

I. Ze společného jmění manželů se do vlastnictví žalobkyně přikazuje pohledávka vůči [právnická osoba] představující peněžní prostředky ve výši 2 003 858,53 Kč uložené na bankovním účtu č. [hodnota] vedeném u [právnická osoba], dále peněžní prostředky ve výši 5 271 846 Kč představující souhrn příjmů žalobkyně ze zaměstnání a movité věci, konkrétně kuchyňská linka vestavěná barvy lesklá meruňková a tmavě zelená, mikrovlnná trouba značky [Anonymizováno], lednice s mrazákem značky [Anonymizováno], plynový sporák značky [Anonymizováno], myčka nádobí značky [Anonymizováno], plynová trouba značky [Anonymizováno], pračka se sušičkou značky [Anonymizováno].

II. Ze společného jmění manželů se do vlastnictví žalovaného přikazují nemovitosti, konkrétně pozemek parc. č. st. [Anonymizováno], zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba bez čp/če v k. ú. [adresa], pozemek parc. č. [Anonymizováno], zahrada, v k. ú. [adresa] a pozemek parc. č. [Anonymizováno], orná půda, v k. ú. [adresa], obec [adresa], dále pohledávka vůči [Anonymizováno] představující peněžní prostředky ve výši 413 925,28 Kč uložené na bankovním účtu č. [hodnota] vedeném u [právnická osoba], dále výnosy z podnikání žalovaného jako OSVČ pod označením [Jméno žalovaného], IČ:[IČO] ve výši 31 277 000 Kč, dále diamant o karátové hmotnosti 3.04 karátů, dále vozidlo značky [IBAN] registrační značka [SPZ], a movité věci, konkrétně televizor značky [Anonymizováno], včetně satelitu, videopřehrávač značky [Anonymizováno], televizor značky [Anonymizováno], skleněný konferenční stolek, obývací stěna, stůl a židle a stojací lampa.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na vypořádání podílu částku ve výši 6 306 384 Kč do 3 měsíců od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

V. Žalobkyně i žalovaný jsou povinni zaplatit České republice - Okresnímu soudu Praha - východ, náklady státu, každý ve výši 65 062,50 Kč, do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vypořádání zaniklého společného jmění žalobkyně a žalovaného. Tvrdila, že manželství účastníků řízení zaniklo rozvodem manželství dne [datum], přičemž jejich zaniklé společné jmění nebylo dohodou vypořádáno. Žalobkyně a žalovaný nabyli za trvání manželství pouze aktiva, a to automobil [Anonymizováno], reg. zn. [SPZ], drahý kámen - diamant, výnosy žalovaného z jeho podnikatelské činnosti provozované pod firmou [Jméno žalovaného], IČ: [IČO], peněžní prostředky uložené na bankovních účtech č. [hodnota] vedeném na jméno žalobkyně u [právnická osoba] a č. [hodnota] vedeném na jméno žalovaného u [Anonymizováno], dále vybavení společné domácnosti tvořené movitými věcmi, konkrétně kuchyňská linka vestavěná barvy lesklá meruňková a tmavě zelená, mikrovlnná trouba značky [Anonymizováno], lednice s mrazákem značky [Anonymizováno], plynový sporák značky [Anonymizováno], myčka nádobí značky [Anonymizováno], plynová trouba značky [Anonymizováno], pračka se sušičkou značky [Anonymizováno], televizor značky [Anonymizováno], včetně satelitu, videopřehrávač značky [Anonymizováno], televizor značky [Anonymizováno], skleněný konferenční stolek, obývací stěna, stůl a židle a stojací lampa, dále blíže nezjištěné nemovitosti, které měl žalovaný nabýt za trvání manželství, když žalobkyně navrhla, aby soud provedl lustraci nemovitostí v katastru nemovitostí. Žalobkyně navrhla odklon od principu rovnosti podílů, když tvrdila, že zánik a rozvrat manželství způsobil žalovaný, který také vůči žalobkyni bezdůvodně přivodil trestní stíhání, které žalobkyni způsobilo zdravotní problémy, jak po fyzické, tak po psychické stránce. Navrhla tak, aby soud ze zaniklého společného jmění manželů přikázal do vlastnictví žalobkyně peněžní prostředky uložené na bankovním účtu číslo [hodnota] vedeném u [právnická osoba] a movité věci, konkrétně kuchyňskou linku, mikrovlnnou troubu, lednici s mrazákem, plynový sporák, myčku nádobí, plynovou troubu, pračku se sušičkou. Současně navrhla, aby do výlučného vlastnictví žalovaného byly přikázány movité věci - automobil [Anonymizováno], diamant, televizor značky [Anonymizováno], včetně satelitu, videopřehrávač, televizor značky [Anonymizováno], skleněný konferenční stolek, obývací stěna, stůl, židle, stojací lampa, dále výnosy z podnikání žalovaného, peněžní prostředky uložené na bankovním účtu č. [hodnota] vedeném u [právnická osoba] a konečně shora označené nemovitosti.

2. Žalovaný s vypořádání společného jmění souhlasil, rozšířil však návrh na vypořádání o příjmy žalobkyně ze zaměstnání a drahé kameny, které má žalobkyně v držení o pořizovací hodnotě 1 037 000 Kč. V průběhu řízení rozšířil žalovaný návrh na vypořádání o osobní automobil zn. [Anonymizováno], blíže nespecifikovanou investici z majetku pařícího do SJM na výlučný dluh žalobkyně, který měl vzniknout před uzavřením manželství, a konečně souhrn příjmů žalobkyně z podnikání. K návrhu žalobkyně na disparitu namítl, že žalobkyně měla psychické problém dávno předtím, než došlo k podání návrhu na rozvod manželství, a oponoval, že je na místě uvažovat o disparitě ve prospěch žalovaného, když žalobkyně bez vědomí žalovaného odeslala z jeho podnikatelského účtu na vlastní účet částku 2 000 000 Kč, když tuto částku považovala za „zálohu“ na vypořádání SJM. Popsané jednání žalobkyně bylo předmětem trestního řízení vedeného u Okresního soudu Praha - východ pod sp. zn. [spisová značka], kdy sice byla žalobkyně pravomocně zproštěna obžaloby, když předmětná částka měla náležet do nevypořádaného SJM účastníků řízení.

3. V průběhu řízení bylo zjištěno, že předmětem vypořádání (po vyžádání výpisů z katastru nemovitostí k návrhu žalobkyně) se staly nemovitosti, a to pozemek parc. č. st. [Anonymizováno], zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba bez čp/če v k. ú. [adresa], pozemek parc. č. [Anonymizováno], zahrada, v k. ú. [adresa] a pozemek parc. č. [Anonymizováno], orná půda, v k. ú. [adresa], obec [adresa].

4. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že automobil [IBAN] registrační značka [SPZ] byl nabyt za trvání manželství a má být přikázán do výlučného vlastnictví žalovaného.

5. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že diamat o karátové hmotnosti 3.04 ct byl nabyt za trvání manželství a má být přikázán do výlučného vlastnictví žalovaného.

6. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že výnosy z podnikatelské činnosti žalovaného podnikajícího jako OSVČ pod označením [Jméno žalovaného], IČ:[IČO] vznikly za trvání manželství a mají být přikázány do výlučného vlastnictví žalovaného.

7. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že zůstatek na běžném účtu č. [hodnota] vedeném na jméno žalobkyně u [právnická osoba] vznikl za trvání manželství a má být přikázán do výlučného vlastnictví žalobkyně.

8. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že zůstatek na běžném účtu č. [hodnota] vedeném na jméno žalovaného u [právnická osoba] vznikl za trvání manželství a má být přikázán do výlučného vlastnictví žalovaného.

9. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že movité věci navržené žalobkyní k vypořádání v žalobě byly nabyty za trvání manželství a mají být přikázány z části do výlučného vlastnictví žalobkyně (kuchyňská linka vestavěná barvy lesklá meruňková a tmavě zelená, mikrovlnná trouba značky [Anonymizováno], lednice s mrazákem značky [Anonymizováno], plynový sporák značky [Anonymizováno], myčka nádobí značky [Anonymizováno], plynová trouba značky [Anonymizováno], pračka se sušičkou značky [Anonymizováno]) a z části do výlučného vlastnictví žalovaného (televizor značky [Anonymizováno], včetně satelitu, videopřehrávač značky [Anonymizováno], televizor značky [Anonymizováno], skleněný konferenční stolek, obývací stěna, stůl a židle a stojací lampa) s tím, že movité věci, které mají připadnout žalobkyni, mají stejnou hodnotu jako movité věci, které mají připadnout žalovanému.

10. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že nemovité věci, které jsou předmětem vypořádání (pozemek parc. č. st. [Anonymizováno] zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba bez čp., č. ev. k.ú. [adresa], pozemek parc. č. [Anonymizováno] zahrada k.ú. [adresa] a pozemek parc. č. [Anonymizováno] orná půda v k.ú. [adresa], Obec [adresa]), byly nabyty za trvání manželství a mají být přikázány do výlučného vlastnictví žalovaného.

11. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že trestní[Anonymizováno]řízení proti žalobkyni ve věci vedené před Okresním soudem Praha - východ sp. zn. [spisová značka] skončilo tak, že žalobkyně byla pravomocně obžaloby zproštěna.

12. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že žaloba podaná žalobkyní proti žalovanému ve věci vedené před Okresním soudem v Mělníku pod sp. zn. [spisová značka] byla pravomocně zamítnuta.

13. Z rozsudku Okresního soudu Praha - východ ze dne [datum] č. j. [spisová značka], který nabyl právní moci dne [datum], soud zjistil, že ve věci rozvodu manželství účastníků bylo rozhodnuto tak, že manželství žalobkyně a žalovaného uzavřené dne [datum] se rozvádí, z manželství se nenarodily žádné děti, za příčinu rozvratu manželství soud považoval vzájemné odcizení, které vyústilo v mimomanželskou známost žalovaného s jinou ženou, se kterou má dítě.

14. Z výpisu z katastru nemovitostí k LV č. [hodnota] pro k. ú. [adresa], obec [adresa] soud zjistil, že k datu [datum] byl žalovaný veden jako vlastník pozemku parc. č. [Anonymizováno], orná půda, a to na základě kupní smlouvy uzavřené dne [datum].

15. Z výpisu z katastru nemovitostí k LV č. [hodnota] pro k. ú. [adresa], obec [adresa] soud zjistil, že k datu [datum] byl žalovaný veden jako vlastník pozemku parc. č. st. [Anonymizováno], zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je budova bez čp/če, zemědělská stavba, a pozemku parc. č. [Anonymizováno], zahrada, a to na základě kupní smlouvy uzavřené dne [datum].

16. Z výpisu z katastru nemovitostí k LV č. [hodnota] pro k. ú. [adresa], obec [Jméno žalobkyně B] soud zjistil, že k datu [datum] byl žalovaný veden jako vlastník pozemku parc. č. [Anonymizováno], zahrada, a to na základě kupní smlouvy uzavřené dne [datum].

17. Z faktury č. [hodnota] vystavené dne [datum] společností [právnická osoba], IČ: [IČO] soud zjistil, že [jméno FO], IČ: [IČO] byla vyúčtována kupní cena ve výši 1 836 000 Kč za nákup briliantu s označením 3.04 ct [Anonymizováno].

18. Z faktury č. [hodnota] vystavené dne [datum] společností [právnická osoba], IČ: [IČO] soud zjistil, že [jméno FO], IČ: [IČO] byla vyúčtována kupní cena ve výši 920 000 Kč za nákup náramku a soupravy - náhrdelník + náušnice.

19. Z příjmového pokladního dokladu vystaveného dne [datum] společností [Anonymizováno], IČ: [IČO] soud zjistil, že [Jméno žalovaného], IČ: [IČO] uhradil částku ve výši 300 000 Kč podle faktury č. [Anonymizováno].

20. Z příjmového pokladního dokladu vystaveného dne [datum] společností [právnická osoba], IČ: [IČO] soud zjistil, že [Jméno žalovaného], IČ: [IČO] uhradil částku ve výši 300 000 Kč podle faktury č. [Anonymizováno].

21. Z příjmového pokladního dokladu vystaveného dne [datum] společností [právnická osoba], IČ: [IČO] soud zjistil, že [Jméno žalovaného], IČ: [IČO] uhradil částku ve výši 320 000 Kč podle faktury č. [Anonymizováno].

22. Z faktury č. [hodnota] vystavené dne [datum] společností [právnická osoba], IČ: [IČO] soud zjistil, že [jméno FO], IČ: [IČO] byla vyúčtována kupní cena ve výši 117 000 Kč za nákup zlatého prstenu s brilianty.

23. Z příjmového pokladního dokladu č. [Anonymizováno] vystaveného dne [datum] společností [právnická osoba], IČ: [IČO] soud zjistil, že [Jméno žalovaného], IČ: [IČO] uhradil částku ve výši 117 000 Kč podle faktury č. [hodnota].

24. Ze znaleckého posudku č. [Anonymizováno] vyhotoveného dne [datum] znaleckým ústavem [právnická osoba] soud zjistil, že minimální tržní hodnota podniku žalovaného [Jméno žalovaného], IČ: [IČO] činí k datu [datum] částku 25 599 000 Kč, maximální tržní hodnota podniku žalovaného [Jméno žalovaného], IČ: [IČO] činí k datu [datum] částku 36 364 000 Kč; přičemž minimální tržní hodnota posuzovaného podniku je platná za předpokladu, že veškerý majetek, který byl znaleckým ústavem uvažován jako neprovozní s pochybami o jeho existenci či dobytnosti, ve skutečnosti neexistuje a posuzovaný podnik z něho nebude realizovat žádný příjem či prospěch, tj. ohledně pohledávky za žalobkyní ve výši 2 000 000 Kč bude jednoznačně prokázáno, že tato pohledávka jako majetek podniku neexistuje a nebude z ní do podniku plněno ani z ní nebude mít podnik jiný majetkový prospěch (např. zápočet), ohledně pohledávek před r. [Anonymizováno] (účet [Anonymizováno]) ve výši 1 789 000 Kč bude jednoznačně prokázáno, že tyto pohledávky jako majetek podniku neexistují a nebude z nich do podniku plněno ani z ní nebude mít podnik jiný majetkový prospěch (např. zápočet), ohledně pohledávek před r. [Anonymizováno] (účet [Anonymizováno]) ve výši 1 020 000 Kč bude jednoznačně prokázáno, že tyto pohledávky jako majetek podniku neexistují a nebude z nich do podniku plněno ani z ní nebude mít podnik jiný majetkový prospěch (např. zápočet), ohledně neprovozních finančních prostředků v části odpovídající zůstatku v pokladně ve výši 6 239 000 Kč bude jednoznačně prokázáno, že tento majetek podniku ve skutečnosti neexistuje v plném rozsahu, ohledně neprovozního majetku - [Anonymizováno], reg. zn. [SPZ] bude jednoznačně prokázáno, že poškození na boku automobilu vzniklo před datem ocenění, dále že veškeré dluhy, které byly znaleckým ústavem uvažovány jako neprovozní s pochybami o jejich existenci, ve skutečnosti existují a posuzovaný podnik je bude muset uhradit, tj. ohledně neprovozních závazků před r. [Anonymizováno] ve výši 683 000 Kč bude jednoznačně prokázáno, že tyto dluhy existují a jsou vymahatelné a podnik je bude muset v plné výši uhradit; resp. maximální tržní hodnota posuzovaného podniku je platná za předpokladu, že veškerý majetek, který byl znaleckým ústavem uvažován jako neprovozní s pochybami o jeho existenci či dobytnosti, ve skutečnosti existuje a posuzovaný podnik z něho bude realizovat žádný příjem či prospěch, tj. ohledně pohledávky za žalobkyní ve výši 2 000 000 Kč bude jednoznačně prokázáno, že tato pohledávka jako majetek podniku existuje a bude z ní do podniku plněno nebo z ní bude mít podnik jiný majetkový prospěch (např. zápočet), ohledně pohledávek před r. [Anonymizováno] (účet [Anonymizováno]) ve výši 1 789 000 Kč bude jednoznačně prokázáno, že tyto pohledávky jako majetek podniku existují a bude z nich do podniku plněno nebo z nich bude mít podnik jiný majetkový prospěch (např. zápočet), ohledně pohledávek před r. [Anonymizováno] (účet [Anonymizováno]) ve výši 1 020 000 Kč bude jednoznačně prokázáno, že tyto pohledávky jako majetek podniku existují a bude z nich do podniku plněno nebo z nich bude mít podnik jiný majetkový prospěch (např. zápočet), v takovém případě byly pohledávky oceněny ve výši 3,5 % z jejich nominální hodnoty, ohledně neprovozních finančních prostředků v části odpovídající zůstatku v pokladně ve výši 6 239 000 Kč bude jednoznačně prokázáno, že tento majetek podniku ve skutečnosti existuje v plném rozsahu, ohledně neprovozního majetku - [Anonymizováno], reg. zn. [SPZ] bude jednoznačně prokázáno, že poškození na boku automobilu vzniklo po datu ocenění, a dále že veškeré dluhy, které byly znaleckým ústavem uvažovány jako neprovozní s pochybami o jejich existenci, ve skutečnosti neexistují a posuzovaný podnik je nebude nucen uhradit, tj. ohledně neprovozních závazků před r. [Anonymizováno] ve výši 683 000 Kč bude jednoznačně prokázáno, že tyto dluhy neexistují či nejsou vymahatelné a podnik je nebude muset v plné výši uhradit.

25. Ze společné výpovědi zástupců znaleckého ústavu [právnická osoba], a to [jméno FO] a [jméno FO] soud zjistil, že volba se metoda ocenění obecně volí podle charakteru podniku, jeho finanční situace, přičemž jsou tři základní přístupy - porovnávací, výnosový, majetkový, kdy všechny tři mohou vést k tržní hodnotě, ale u každého podniku je nějaký charakter, který převládá. V případě posuzovaného podniku byly zvoleny dvě metody, ale jako výslednou zvolil znalecký ústav výnosovou metodu, protože podnik pokračoval v činnosti a dosahoval kladných výsledků. Proto se jevila výnosová metoda jako nejvhodnější, kdy tato se nejčastěji používá u podniků, jejichž majitel je schopen generovat z podnikatelské činnosti zisk. Pokud jde o nedobytné pohledávky, tak v r. [Anonymizováno] došlo k předání účetnictví, které podle slov současné účetní neproběhlo úplně standardně a v plném rozsahu. Nová účetní neměla položkové soupisy, inventurní soupisy pohledávek a závazků, přebírala pouze zůstatek na jednotlivých účtech. Nebyla tedy známa struktura pohledávek, za kým pohledávky byly, z jakého titulu, splatnost atd., známa byla pouze výše. Účetní nevěděla, zda některé z nich nebyly uhrazeny. Z tohoto důvodů bylo zvoleno variantní řešení v minimální a maximální variantě, kdy některé pohledávky či závazky mohou být promlčené, ale není, jak to jak ověřit. Pokud jde o zálohu na rodinný dům [Anonymizováno], tak platby proběhly po datu ocenění, avšak nic konkrétního předloženo k těmto pohledávkám nebylo, pouze byla zachycena v účetnictví. Není k dispozici ani doklad o zaplacení, znaleckému ústavu bylo řečeno, že to bylo pouze na bázi ústní dohody. Jde-li o účtování pohledávky za žalobkyní ve výši 2 000 000 Kč, tak se o ní účtuje jako o běžné pohledávce. Pokud jde o automobil [Anonymizováno], tak ten osobně zástupci ústavu viděli, jsou doloženy fotografie, přičemž dodatečně dostali informaci od žalobkyně, že to poškození, které zaregistrovali při prohlídce, vzniklo až po ukončení manželství, stejně tak žalobkyně v nějakém dokumentu tvrdila, že klíče žalovanému předala. Pokud jde o rozpory, na které bylo poukazováno ve vyjádření žalovaného, tak prvních 5 - 6 odrážek, tam jsou odchylky dány jiným datem ocenění s tím, že se vždy vychází z dat, které jsou nebo by mohly být známy k datu ocenění. V prvém posudku byla poslední zveřejněná ročenka stavebnictví ČR za rok [Anonymizováno], v druhém posudku vycházeli z ročenky z roku [Anonymizováno]. Jednalo se o stejnou ročenku, jen z jiného roku. Platí přitom, že ve stavebnictví jsou postupně zpřesňovány výsledky posledního roku nebo dvou let, protože stavebnictví není schopno zachytit ty výkazy hned. Zpětně se proto upravují Českým statistickým úřadem data, byť se nejedná o velké změny. Toto vysvětlení platí i pro druhou a třetí námitku. K třetí námitce doplnili, že se skutečně jedná o nesoulad, neboť tam jsou jiná data. V prvém posudku byly tržby stavebnictví celkem, ve druhém byly tržby za služby, tj. za provedené práce. Čísla uvedená v druhém posudku jsou podmnožinou té původní. Vzali tento ukazatel proto, že se jim zdál vhodnější. Je o něco málo přesnější, protože to lépe odpovídá činnosti, kterou žalovaný prováděl. Všechny namítané odchylky se týkají analýz, které přímým způsobem neovlivňují výslednou hodnotu. Ty pouze vedou k tomu, aby se ověřilo, zda ten cílový trh je rostoucí a zda tam není nějaký problém s poklesem tržeb, tedy zda trh má budoucnost, zda podnikatel je schopen na trhu fungovat, zda má dostatečný výnosový potenciál. To vše vede k tomu, aby znalecký ústav byl schopen říct, zda je možné použít výnosový způsob ocenění, tj. zda je možné prokázat going concern, tzn. pokračování podniku, a to jak zevnitř podnikatele (finanční analýza), ale i z hlediska vnějšího. K námitce bod 4) zástupci ústavu uvedli, že v prvém posudku vycházeli pouze z účetních závěrek podniku, v druhém posudku vycházeli také z těchto závěrek, ale v některých drobných skutečnostech, kde ta účetní závěrka třeba nebyla přesná, tak šli i do obratových předvah společnosti, tj. do podrobnějšího dokumentu. Takže čísla, která se tam objevují, jsou o zaokrouhlovacích rozdílech, protože účetní závěrka je v celých tisících Kč, kdežto obratová předvaha je v celých Kč, resp. haléřů. K námitce pod bodem 5) znalci uvedli, že v původním posudku došlo při zpracování v excelu k drobnému posunu dat, konkrétně sloupců, tudíž tam došlo ke zkreslení výsledné analýzy. Závěry posudku to žádným způsobem neovlivnilo. V novém posudku je to zcela v pořádku. K námitce pod bodem 6) vysvětlili, že v původním posudku byla špatně přenesená tabulka z excelu do textu, výpočty byly ovšem v pořádku. Druhý posudek už je správně. K námitce dle bodu 7) doplnili, že fakt, že tam nebyly uvedeny údaje od r. [Anonymizováno] namísto současného posudku, bylo dáno tím, že v původním posudku byly použity oficiální statutární výkazy a v těchto letech byly ve zkráceném rozsahu, tudíž tam některé položky jsou agregovaně, a vycházejí ty poměrové ukazatele zkresleně. Pro nový posudek raději vyšli z obratových předvah. Tudíž doplněné údaje v novém posudku plně odpovídají stavu účetnictví. Jde-li o námitku pod bodem 8), tak to jsou pohledávky vzniklé před r. [Anonymizováno], přičemž rozdíl je dán tím, že v mezidobí došlo k částečnému plnění těchto pohledávek, jak bylo zjištěno z účetních obratových předvah. K námitce bod 9) upřesnili, že se jedná o pojistné k automobilu, což opět vyplývá z obratových předvah, neboť k pojistnému plnění došlo až mezi [datum] a [datum]. K námitce bod 10) zástupci znaleckého ústavu oponovali, že se nejedná o jiné tabulky, avšak s jinými lety, tudíž s jinými čísly. V původním posudku byla uvedena prvá část tabulky, která vyplývala čistě z výkazů, kdy tam je zrekapitulován výkaz zisku a ztráty. Ty tabulky se překrývají a shodují pouze v letech [Anonymizováno], a to v částce celkový zisk z podnikatelské činnosti včetně těch úprav až do řádku „inflace“, protože potom ta úprava o inflaci je opět jiná, protože bylo oceňováno k jinému datu, a tudíž úprava těch dat je jiná. K námitce pod bodem 11) znalci argumentovali, že se to týká ocenění pozemku, v prvém posudku vycházeli z informací z územního plánu, kde pozemek je zahrnut v zastavitelném území určeném pro bydlení, a územní plán je závazný a postačující podklad pro účely ocenění. Pak přišlo vyjádření žalovaného s tím, že pozemek je nezastavitelný, což znalce zarazilo, takže začali řešit rozpor informací, které měli s informacemi žalovaného, spojili se s Městským úřadem [Anonymizováno] a dostali informace z městského regulačního plánu s tím, že skutečně v současné době je v regulačním plánu pozemek uveden jako nezastavitelný, nicméně diskutovali s paní, která má na starosti územní plánování města, zda je pozemek opravdu nezastavitelný anebo je to o tom zažádat o změnu atd. V zásadě jim bylo potvrzeno, že to možné je, že už od doby, co byl regulační plán vydán, tak už bylo zažádáno o 2 změny, které jsou v řízení, a že skutečně je to o tom, jak aktivně se vlastník pozemku či potenciální investor, který chce pozemek koupit, o to zajímá a prosazuje své zájmy. To znamená, že i když je v regulačním plánu v současné době pozemek veden jako nezastavitelný, nemusí znamenat, že třeba během dvou let neproběhne změna. Obecně regulační plán je podrobnější plán oproti územnímu plánu. Takže to ocenili jako stavební pozemek s diskontem, že to není stavební teď, ale že se to může změnit. Pokud jde o ty nejisté pohledávky, tak problém byl dán tím, že účetní neměla potřebné podklady. Ohledně podkladů ke znaleckému posudku komunikovali převážně s žalovaným a jeho účetní, neboť oni by měli mít k dispozici účetní informace. Účetní sdělila, že účetnictví nebylo předáváno kompletní a proto není schopna za ta čísla v r. [Anonymizováno] převzít odpovědnost a ani neví, co se za nimi skrývá. Ptali se na existenci finančních prostředků v pokladně, která je výrazně vysoká a vyšší než je obvyklé, neboť i velké firmy nedrží v pokladně tolik hotovosti. Ani žalovaný ani účetní nebyli schopni potvrdit či vyvrátit, že ty peníze existují, účetní pouze sdělila, že přebírala pokladnu od předchozí účetní, a že v pokladně bylo asi 9 000 000 Kč a za ten zůstatek může ručit pouze od r. [Anonymizováno]. Když se ptali na existenci peněz v pokladně žalovaného, tak ten sdělil, že účetnictví nerozumí. I ohledně dalších věcí převážně mluvili s účetní.

26. Ze znaleckého posudku č. [Anonymizováno] vyhotoveného dne [datum] soudní znalkyní [jméno FO] soud zjistil, že ke dni [datum] činí obvyklá cena (tržní hodnota) nemovitých věcí, a to pozemku parc. č. st. [Anonymizováno], zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba bez čp/če v k. ú. [adresa], pozemku parc. č. [Anonymizováno], zahrada v k. ú. [adresa] a pozemku parc. č. [Anonymizováno], orná půda v k. ú. [adresa], obec [adresa], částku 4 140 000 Kč.

27. Ze znaleckého posudku č. [Anonymizováno] vyhotoveného dne [datum] soudním znalcem [jméno FO] soud zjistil, že výsledná maloobchodní cena diamantu o karátové hmotnosti 3,04 ct činí 2 167 000 Kč.

28. Ze sdělení [právnická osoba] ze dne [datum] soud zjistil, že zůstatek na účtu č. [hodnota] vedeného na jméno žalobkyně činí k datu [datum] částku 2 003 858,53 Kč.

29. Ze sdělení [právnická osoba] ze dne [datum] soud zjistil, že zůstatek na účtu č. [hodnota] vedeného na jméno žalovaného činí k datu [datum] částku 413 925,28 Kč.

30. Z potvrzení společnosti [právnická osoba] ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně pobírala čistou mzdu za období od [datum] do [datum] ve výši 1 420 154 Kč.

31. Z potvrzení společnosti [právnická osoba] ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně pobírala čistou mzdu za období od [datum] do konce r. [Anonymizováno] ve výši 3 851 692 Kč.

32. Z písemné korespondence mezi účastníky řízení (emailová zpráva zástupkyně žalobkyně ze dne [datum], dopis zástupkyně žalovaného ze dne [datum], dopis zástupkyně žalobkyně ze dne [datum], emailová korespondence ze dne [datum], [datum], [datum], dopis zástupkyně žalovaného ze dne [datum]) soud zjistil, že účastníci si vzájemně posílali návrhy dohod směřujících k vypořádání jejich zaniklého společného jmění a stanoviska k nim včetně poukazu žalovaného na tvrzené neoprávněné příkazy k úhradě z podnikatelského účtu žalovaného žalobkyní ve výši 2 000 000 Kč, předání vozidla [Anonymizováno] ze strany žalobkyně v řádném stavu bez jakýchkoli poškození, předání veškerého účetnictví žalovaného, které měla mít v držení žalobkyně za období do r. [Anonymizováno] včetně předání počítače, který měl být žalobkyni předán za účelem zpracování účetnictví žalovaného a tiskárny s tím, že o toto předání žádal žalovaný již dříve, přičemž žalobkyně přislíbila začátkem září předat účetnictví ve lhůtě 1 měsíce, což se nestalo ani k datu [datum], kdy zástupkyně žalobkyně sděluje zástupkyni žalovaného, že žalobkyně nebude schopna požadované účetní doklady žalovanému předat v dodatečně požadované lhůtě do [datum].

33. Ze vzájemné telefonické písemné komunikace prostřednictvích „SMS“ zpráv ze dne [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] soud mj. zjistil, že dne [datum] zaslala žalobkyně žalovanému zprávu, že se s ním momentálně nechce vidět ani mluvit s tím, že večer zašle mail s dalšími pokyny, dne [datum] zaslala žalobkyně žalovanému zprávu, že na PC potřebuje ještě čas, z důvodu nemoci to nestihla, dne [datum] zaslala žalobkyně žalovanému zprávu, že technické průkazy jsou v obálce v garáži, dne [datum] zaslal žalovaný žalobkyni zprávu s žádostí o veškeré účetnictví v nejzazším termínu, dne [datum] zaslal žalovaný žalobkyni zprávu s žádostí o veškeré účetnictví v nejzazším termínu, dne [datum] zaslala žalobkyně žalovanému zprávu, že v garáži v krabici jsou doklady za r. [Anonymizováno], obálka z banky a výpisy z druhého účtu, přičemž další budou následovat, dne [datum] zaslal žalovaný žalobkyni zprávu, že děkuje za předání účetnictví s dotazem, kdy bude následovat zbytek kvůli roční uzávěrce a předání účetní firmě, dne [datum] zaslal žalovaný žalobkyni zprávu s žádostí o účetnictví za rok [Anonymizováno] v nejzazším termínu.

34. Z protokolu o hlavním líčení ze dne [datum] ve věci vedené před Okresním soudem Praha - východ sp. zn. [spisová značka] soud zjistil, že žalovaný v postavení poškozeného vypověděl, že „…Když mi přišly peníze za faktury, tak jsem si peníze buď vybíral, nebo mi ležely na účtu. Vybrané peníze jsem používal v podnikání, vyplácel jsem lidi v hotovosti, raději platím vše hotově, z toho šly i peníze na společnou domácnost… Věděl jsem, kolik mám účetně v pokladně, a kolik tam skutečně mám. Nepamatuji si, kolik jsem tam měl, než převedla peníze, je to ve spisové složce. Hotovost jsem měl v igelitové tašce v autě. Já jsem nepočítal, kolik tam bylo, cca tam mělo být devět milionů…“, a že žalobkyně v postavení obžalované vypověděla, že „…S penězi na účtu dělal to, že je vyzvedl, raději platí v hotovosti, byly to většinou částky milion a půl, dva miliony. Z toho mi dal 10 000 Kč na domácnost a pak s penězi hospodařil, jak chtěl…Napsali jsme dohodu, že chci 6 000 000 Kč. Z toho dva miliony jsem si převedla z jeho účtu. Chci po něm doplatit 4 000 000 Kč. Dohodu pan [jméno FO] nepodepsal…“.

35. Z protokolu o jednání ze dne [datum] ve věci vedené před Okresním soudem v Mělníku pod sp. zn. [spisová značka] soud zjistil, že žalobkyně při jednání uvedla, že v [Anonymizováno] žalobkyně nechala kompletní uspořádané účetnictví žalovaného v garáži domu spolu s automobilem, který byl v majetku podniku žalovaného a poslala žalovanému SMS zprávou informace o tom, že mu tyto věci tam nechala.

36. Podle ust. § 708 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“) platí, že to, co manželům náleží, má majetkovou hodnotu a není vyloučeno z právních poměrů, je součástí společného jmění manželů (dále jen „společné jmění“). To neplatí, zanikne-li společné jmění za trvání manželství na základě zákona.

37. Podle ust. § 709 odst. 1 o. z. je součástí společného jmění to, čeho nabyl jeden z manželů nebo čeho nabyli oba manželé společně za trvání manželství, s výjimkou toho, co a) slouží osobní potřebě jednoho z manželů, b) nabyl darem, děděním nebo odkazem jen jeden z manželů, ledaže dárce při darování nebo zůstavitel v pořízení pro případ smrti projevil jiný úmysl, c) nabyl jeden z manželů jako náhradu nemajetkové újmy na svých přirozených právech, d) nabyl jeden z manželů právním jednáním vztahujícím se k jeho výlučnému vlastnictví, e) nabyl jeden z manželů náhradou za poškození, zničení nebo ztrátu svého výhradního majetku.

38. Podle ust. § 711 odst. 2 o. z. částky výdělku, platu, mzdy, zisku a jiných hodnot z pracovní a jiné výdělečné činnosti se stávají součástí společného jmění v okamžiku, kdy manžel, který se o jejich získání přičinil, nabyl možnost s nimi nakládat.

39. Podle ust. § 736 o. z. je-li společné jmění zrušeno nebo zanikne-li, anebo je-li zúžen jeho stávající rozsah, provede se likvidace dosud společných povinností a práv jejich vypořádáním. Dokud zúžené, zrušené nebo zaniklé společné jmění není vypořádáno, použijí se pro ně ustanovení o společném jmění přiměřeně.

40. Podle ust. § 740 o. z. nedohodnou-li se manželé o vypořádání, může každý z nich navrhnout, aby rozhodl soud. O vypořádání rozhoduje soud podle stavu, kdy nastaly účinky zúžení, zrušení nebo zániku společného jmění.

41. Podle ust. § 741 o. z. nedojde-li do tří let od zúžení, zrušení nebo zániku společného jmění k vypořádání toho, co bylo dříve součástí společného jmění, ani dohodou, ani nebyl podán návrh na vypořádání rozhodnutím soudu, platí, že se manželé nebo bývalí manželé vypořádali tak, že a) hmotné věci movité jsou ve vlastnictví toho z nich, který je pro potřebu svou, své rodiny nebo rodinné domácnosti výlučně jako vlastník užívá, b) ostatní hmotné věci movité a věci nemovité jsou v podílovém spoluvlastnictví obou; jejich podíly jsou stejné, c) ostatní majetková práva, pohledávky a dluhy náleží společně oběma; jejich podíly jsou stejné.

42. Podle ust. § 742 odst. 1 o. z. platí, že nedohodnou-li se manželé nebo bývalí manželé jinak nebo neuplatní-li se ustanovení § 741, použijí se pro vypořádání tato pravidla: a) podíly obou manželů na vypořádávaném jmění jsou stejné, b) každý z manželů nahradí to, co ze společného majetku bylo vynaloženo na jeho výhradní majetek, c) každý z manželů má právo žádat, aby mu bylo nahrazeno, co ze svého výhradního majetku vynaložil na společný majetek, d) přihlédne se k potřebám nezaopatřených dětí, e) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů staral o rodinu, zejména jak pečoval o děti a o rodinnou domácnost, f) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů zasloužil o nabytí a udržení majetkových hodnot náležejících do společného jmění.

43. Nejvyšší soud ČR v rozhodnutí sp. zn. 22 Cdo 6109/2017 vyložil, že při vypořádání společného jmění manželů vzniklého za účinnosti zákona č. 40/1964 Sb., a zaniklého za účinnosti zákona č. 89/2012 Sb., soud postupuje podle zákona č. 89/2012 Sb. Při vypořádání společného jmění manželů podle zákona č. 89/2012 Sb. soud může rozhodnout, že podíly obou manželů na vypořádávaném jmění nejsou stejné (tzv. disparita vypořádacích podílů).

44. V řízení o vypořádání společného jmění manželů může soud vypořádat jen ten majetek či hodnoty tvořící společné jmění manželů, které účastníci řízení navrhli k vypořádání do tří let od jeho zániku (srovnej rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 2742/2012).

45. K otázce ocenění výnosů z podnikání jednoho manžele se vyjádřil Nejvyšší soud ČR v rozhodnutí sp. zn. 22 Cdo 2545/2003, kdy přijal a odůvodnil závěr, že výnos z podnikání stejně jako mzda z pracovního poměru náležející jednomu z manželů je nejčastějším zdrojem BSM, z něhož je pak pořizován společný majetek manželů. Ze žádného ustanovení občanského zákoníku nevyplývá, že společným majetkem by měl být jen zisk, chápaný jako rozdíl mezi výnosem z podnikání a náklady na podnikání v souvislosti s ním vynaložené. Není tedy žádného zákonného důvodu, aby jakýkoliv výnos z podnikání manžela byl vylučován z režimu bezpodílového spoluvlastnictví. Ke dni zániku manželství by tak podnikající manžel měl vrátit, co ze společného bylo na tyto jeho věci (popř. jeho podnikání) vynaloženo. Přitom ovšem nelze pominout, že věc, jež slouží jen podnikání jednoho z manželů, slouží i k vytváření dalších výnosů, kterými je BSM účastníků obohacováno, jsou-li tyto výnosy použity ke společným účelům (např. příspěvek na společnou domácnost, pořízení věcí sloužících oběma manželům, zaplacení dovolené atp.). Stejně tak by nemělo být přehlíženo, že cena věcí sloužící podnikání se jejím používáním (i vytvářením výnosů, jež patří do BSM) snižuje. Podnikání je tedy nutno chápat jako činnost, z níž výnosy náleží oběma manželům a která obvykle slouží i k získávání hodnot náležejících do BSM. Potom ovšem nelze opomenout ani výdaje a závazky podnikajícího manžela, které mu vznikly v souvislosti s jeho podnikáním, neboť je nelze oddělovat od podnikání, z něhož má prospěch i druhý manžel. Z výše učiněných závěrů pak vyplývá značná obtížnost vyčíslení toho, co by měl podnikající manžel nahradit ve prospěch BSM. Ze sporu o vypořádání BSM nelze činit vyúčtovací spor, v němž by se dohledávaly jednotlivé výnosy a výdaje s jejich účelovým určením zpravidla bez možnosti dospět ke spolehlivým závěrům. Proto se dovolací soud přiklání k řešení, kdy by podnikající manžel byl povinen nahradit do BSM takovou částku, jež by se rovnala pozitivnímu (kladnému) rozdílu mezi aktivy a pasivy jeho podnikání ke dni zániku BSM, což zpravidla bude představovat cenu podniku (pokud nebyl vytvořen i vynaložením oddělených prostředků podnikajícího manžela). V případě, že by výsledná hodnota byla záporná (např. v důsledku zadlužení), není co do BSM nahrazovat a také není žádné opodstatnění k takové ztrátě v rámci řízení o vypořádání BSM přihlížet jinak, než v rámci eventuálních úvah o disparitě podílů (s ohledem např. na to, jak se podnikající manžel zasloužil o nabytí a udržení společných věcí - § 150 věta třetí ObčZ). Zjištění takové částky, která by měla být vrácena (nahrazena) do BSM, se jistě neobejde bez odborného znaleckého posudku znalce působícího v oboru ekonomiky, odvětví ceny a odhady, oceňování podniků.

46. Ohledně výkladu toho, co se rozumí věcmi, které slouží osobní potřebě jednoho z manželů, lze odkázat na odbornou literaturu, ve které se objevuje názor, že osobní potřebě jen jednoho z manželů slouží také přepychové předměty, popř. jiné předměty značné hodnoty, např. briliantový náramek, vědecká knihovna (srovnej v ASPI uveřejněný - Zuklínová Michaela, Občanský zákoník: Komentář, Svazek II., str. Wolters Kluver, komentované ustanovení § 709).

47. Soudní odklon od (základního) pravidla o rovnosti vypořádacích podílů (tzv. disparita podílů) musí být opodstatněn konkrétními okolnostmi případu (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 3174/2007).

48. Při posouzení možné disparity podílů je vedle okolností samotných nutno přihlédnout také k jejich intenzitě, době trvání či časovému rozsahu jejich existence. Disparitu vypořádacích podílů nemusí nutně založit toliko jeden důvod o dostatečné intenzitě, nýbrž je možné uvažovat také o tom, že v určitém případě bude shledáno více okolností, které by samy o sobě nemusely disparitu založit, ale ve svém souhrnu či kombinaci uplatnění disparity opodstatňují (rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 1488/2013).

49. Podle rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 5384/2015 mohou být důvodem vedoucím k disparitě vypořádacích podílů negativní okolnosti v manželství, jakož i zohlednění principu zásluhovosti, případně další okolnosti.

50. Obecně platí, že nelze snížit vypořádací podíl jednoho z manželů na zaniklém společném jmění jen proto, že zjevnou příčinou rozvratu manželství byl jeho mimomanželský vztah (srovnej rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 22 Cdo 2959/2020).

51. Ve vztahu k negativním okolnostem v manželství z judikatury dovolacího soudu vyplývá, že jednání, která jsou v rozporu s § 18 zákona č. 94/1963 Sb., o rodině (dnes § 687 o. z.), resp. jednání, která lze podle obecného náhledu považovat za negativně ovlivňující vzájemné soužití manželů, mohou vést k úvaze o odklonu od principu rovnosti podílů, jestliže se významným způsobem promítají v hospodaření se společným majetkem nebo v péči o rodinu. Odklon od principu rovnosti podílů nebude dán jakýmkoliv negativním jednáním, ale pouze takovým, které se významněji promítá do majetkové sféry zákonného majetkového společenství manželů nebo do péče o rodinu (srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 3637/2010). Toliko výjimečně je možné přistoupit k disparitě vypořádacích podílů i v případě, kdy se negativní okolnost bezprostředně nepromítla do majetkových poměrů. Půjde zpravidla o momenty morálně tak silné, že by bylo v rozporu s dobrými mravy, kdyby k nim soud při vypořádání přiměřeně nepřihlédl (srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 1683/2013).

52. Co se pak týče principu zásluhovosti, vychází judikatura z teze, že odklon od rovnosti podílů manželů je namístě jenom za situace, kdy zvýšené úsilí jednoho z manželů zajistilo nabytí a udržení majetku značné hodnoty (srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 1781/2004).

53. Pokud jeden z manželů pečuje řádně o společnou domácnost, přichází do úvahy disparita podílů jen v případě mimořádných zásluh druhého manžela o nabytí společného majetku. Jestliže druhému z manželů nelze vytýkat nedostatek péče o rodinu a - v mezích jeho možností - o společný majetek, je rozhodnutí o disparitě naprosto výjimečné a musí být odůvodněno mimořádnými okolnostmi daného případu. Jinak je tomu ovšem v případě, kdy jeden z manželů své povinnosti týkající se rodiny a společného majetku bez důvodu přijatelného z hlediska dobrých mravů zanedbával; pak je namístě rozhodnout o disparitě podílů (např. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 1096/2011).

54. V projednávaném případě má soud za prokázané, že účastníci řízení byli manželé, přičemž jejich manželství bylo pravomocně rozvedeno dne [datum]. V tento den došlo zároveň k zániku společného jmění manželů. Jelikož mezi účastníky nebyla uzavřena dohoda o vypořádání zaniklého společného jmění účastníků, bylo právem každého z nich podat návrh k soudu, což učinila žalobkyně dne [datum], tedy před uplynutím zákonem stanovené hmotněprávní lhůty tří let od zániku manželství.

55. Soud v prvé řadě vyšel z nesporných tvrzení účastníků, která pojal za svá skutková zjištění. Soud má na základě nesporných tvrzení účastníků o tom, jaké věci byly nabyty za trvání manželství, za to, že majetek k vypořádání představuje osobní automobil [Anonymizováno] reg. zn. [SPZ], drahý kámen - diamant (o karátové hmotnosti 3.04 ct), nemovitosti, konkrétně pozemek parc. č. st. [Anonymizováno] zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba bez čp., č. ev. k.ú. [adresa], pozemek parc. č. [Anonymizováno] zahrada k.ú. [adresa] a pozemek parc. č. [Anonymizováno] orná půda v k.ú. [adresa], Obec [adresa], výnosy žalovaného z podnikání ([Jméno žalovaného], IČ:[IČO]), zůstatek na bankovním účtu č. [hodnota] vedeném u [právnická osoba], zůstatek na bankovním účtu č. [hodnota] vedeném u [právnická osoba], movité věci tvořící společné vybavení domácnosti, konkrétně kuchyňská linka vestavěná barvy lesklá meruňková a tmavě zelená, mikrovlnná trouba značky [Anonymizováno], lednice s mrazákem značky [Anonymizováno], plynový sporák značky [Anonymizováno], myčka nádobí značky [Anonymizováno], plynová trouba značky [Anonymizováno], pračka se sušičkou značky [Anonymizováno], televizor značky [Anonymizováno], včetně satelitu, videopřehrávač značky [Anonymizováno], televizor značky [Anonymizováno], skleněný konferenční stolek, obývací stěna, stůl a židle a stojací lampa.

56. Soud dále vzal za svá skutková zjištění nesporná tvrzení účastníků řízení o tom, že do výlučného vlastnictví žalobkyně má připadnout zůstatek na bankovním účtu č. [hodnota] vedeném u [právnická osoba] a část movitých věcí, konkrétně kuchyňská linka vestavěná barvy lesklá meruňková a tmavě zelená, mikrovlnná trouba značky [Anonymizováno], lednice s mrazákem značky [Anonymizováno], plynový sporák značky [Anonymizováno], myčka nádobí značky [Anonymizováno], plynová trouba značky [Anonymizováno], pračka se sušičkou značky [Anonymizováno].

57. Stejně tak vzal soud za svá skutková zjištění nesporná tvrzení účastníků řízení o tom, že do výlučného vlastnictví žalovaného mají připadnout všechny nemovitosti, zůstatek na bankovním účtu č. [hodnota] vedeném u [právnická osoba], výnosy z podnikání žalovaného jako OSVČ pod označením [Jméno žalovaného], IČ:[IČO], diamant o karátové hmotnosti 3,04 karátů, vozidlo značky [Anonymizováno], a zbylá část movitých věcí, konkrétně televizor značky [Anonymizováno], včetně satelitu, videopřehrávač značky [Anonymizováno], televizor značky [Anonymizováno], skleněný konferenční stolek, obývací stěna, stůl a židle a stojací lampa.

58. Jde-li o rozsah vypořádání SJM, zůstalo sporné mezi účastníky to, zda předmětem vypořádání mají být peněžní prostředky představující souhrn příjmů ze zaměstnání žalobkyně za dobu trvání manželství, kdy žalovaný tvrdil, že tyto prostředky do společného jmění v plné výši náleží, žalobkyně tvrdila, že tyto prostředky do společného jmění nepatří, neboť je v plném rozsahu zkonzumovala.

59. K tomu soud uzavírá, že na základě provedeného dokazování sděleními zaměstnavatelů žalobkyně, u kterých žalobkyně byla zaměstnána na pracovní poměr, má soud za prokázané, že žalobkyně za trvání manželství obdržela z titulu své čisté mzdy (příjmu ze zaměstnání) celkem 5 271 846 Kč. Tuto částku je tedy potřeba zahrnout do společného jmění manželů ve smyslu ust. § 711 odst. 2 o. z., neboť žalobkyně nepochybně mohla s tímto majetkem volně za trvání manželství nakládat. Pokud se žalobkyně bránila tím, že veškeré takto získané peněžní prostředky spotřebovala ve prospěch manželství, tížilo ji břemeno tvrzení k tomu, aby označila konkrétní transakce provedené za tvrzeným účelem (konzumace mzdy od zaměstnavatele), a aby ke svým tvrzením nabídla důkazy. Navzdory tomu, že žalobkyně byla soudem při jednání dne [datum] řádně dle ust. § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. poučena o potřebě doplnění tvrzení a označení důkazních návrhů, žalobkyně žádná skutková tvrzení nedoplnila, když pouze uvedla, že žádnými konkrétními důkazy nedisponuje a odkázala na trestní řízení vedené proti její osobě, v rámci kterého se řešil převod částky ve výši 2 000 000 Kč na svůj účet z podnikatelského účtu žalované v době zániku manželství, když v té době neměla žádné své úspory a byla bez prostředků. K tomu soud uvádí, že nepostačuje poukázat na nepříznivý stav finančních prostředků ke dni zániku manželství, který může nasvědčovat o utracení (konzumaci) naspořených prostředků včetně těch, které vznikly pobíráním mzdy žalobkyně, nýbrž bylo zapotřebí tvrdit a prokázat, že inkasovanou mzdu žalobkyně spotřebovala ve prospěch manželství. K této rozhodné skutečnosti žalobkyně nenabídla soudu žádná konkrétní tvrzení a důkazy, soud proto uzavřel, že v této části žalobkyně neunesla břemeno tvrzení a břemeno důkazní, v důsledku čehož soud musel předmětnou částku představující souhrn příjmů žalobkyně ze zaměstnání zahrnout do předmětu společného jmění manželů a řádně ji coby majetek nabytý za trvání manželství vypořádat. K tomu zbývá dodat, že soud si je nepochybně vědom, že určitá část příjmů žalobkyně musela připadnout na úhradu nákladů na vedení společné domácnosti účastníků, nicméně i přesto přistoupil ke shora zmíněnému formálnímu procesnímu poučení v režimu ust. § 118a o. s. ř. a to jednak z důvodu, že nelze tyto náklady kvantifikovat, a to ani odhadem, a jednak v rámci spravedlivého uspořádání vztahů mezi účastníky se jeví soudu posuzovat shodně příjmové poměry obou účastníků pouze z pohledu její celkové výše (souhrn čisté mzdy žalobkyně za trvání manželství oproti souhrnu čistých příjmů dosažených žalovaným v rámci podnikání), když ani žalovaný neuplatňoval námitku konzumace příjmů, kterých dosahoval jako OSVČ, byť nepochybně také z těchto příjmů hradil náklady na domácnost, když sama žalobkyně potvrdila v rámci své výpovědi před soudem v trestním řízení, že žalovaný jí dával prostředky ve výši 10 000 Kč na běžnou útratu.

60. Dále se účastníci řízení neshodili na tom, zda má být vypořádáván osobní automobil zn. [Anonymizováno], blíže nespecifikovaná investici z majetku pařícího do SJM na výlučný dluh žalobkyně, který měl vzniknout před uzavřením manželství, souhrn příjmů žalobkyně z podnikání a šperky v držení žalobkyně (zlatý prsten s brilianty, náramek s náhrdelníkem a náušnicemi).

61. V této souvislosti soud zdůrazňuje, že tyto „položky“ byly žalovaným k vypořádání navrženy po uplynutí zákonné lhůty tří let od zániku manželství, když právní moc rozhodnutí o rozvodu manželství připadá na [datum] a tyto položky byly uplatněny při jednání dne [datum] (automobil zn. [Anonymizováno], blíže nespecifikovaná investice), resp. v dalším průběhu řízení (souhrn příjmů žalobkyně z podnikání). K posledně uplatněné položce soud konstatuje, že v rámci vyjádření k žalobě požadoval žalovaný výslovně pouze vypořádání veškerých příjmů žalobkyně ze zaměstnání, nikoli z podnikání. Soud proto uzavřel, že návrh na vypořádání příjmů žalobkyně ze zaměstnání byl uplatněn včas, návrh na vypořádání příjmů z podnikání však nikoli, neboť se jedná o zcela odlišnou položku (jiný zdroj příjmů žalobkyně). Soud v této souvislosti předesílá, že nemůže obstát námitka žalovaného, že se o skutečnosti, že žalobkyně podniká, dozvěděl až v průběhu řízení, neboť žalovaný nepochybně musel mít určitou povědomost o tom, že přinejmenším žalobkyně vykonávala činnost účetní pro podnik žalovaného z pozice OSVČ a nikoli na základě pracovního poměru. Dle přesvědčení soudu tak nic žalovanému nebránilo v tom, aby tuto „položku“ uplatnil včas, tj. ve lhůtě tří let od zániku manželství.

62. Pokud jde o šperky žalobkyně (zlatý prsten s brilianty, náramek s náhrdelníkem a náušnicemi), tak sice platí závěr, že návrh na vypořádání tohoto majetku byl uplatněn včas (v rámci vyjádření k žalobě), avšak jedná se podle ust. § 709 odst. 1 písm. a) o. z. o věci sloužící osobní potřebě jednoho z manželů. Pro tento závěr svědčí funkční (účelové) určení těchto věcí, když šperky jsou v obecné rovině pořizovány za účelem jejich užívání (nošení) coby dámského módního doplňku. Lze tedy uzavřít, že se jednalo o věci, které měly sloužit výlučně osobní potřebě žalobkyně, lhostejno, že se jednalo o luxusní šperky značné hodnoty. Pokud žalovaný v průběhu řízení namítal (při jednání dne [datum]), že označené šperky byly pořizovány za účelem investičním, nutno podotknout, že s tímto tvrzením přišel žalovaný až po koncentraci řízení, která nastala dne [datum], jak plyne z protokolu o jednání ze dne [datum], kdy soud účastníky řízení poučil o koncentraci řízení a povolil prodloužení tzv. koncentrační lhůty právě do [datum]. Soud z těchto důvodů k nově uplatněné skutečnosti v rozporu s ust. § 118b o. s. ř. nepřihlédl, když se zároveň nejedná o žádnou ze zákonných výjimek z koncentrace řízení.

63. Ve vyjádření ze dne [datum] žalovaný „nově“ uplatnil požadavek na „řešení“ náhrady finanční správy a údržby nemovitostí a vozidel, která byla užívaná v době manželství žalovaným a stejně tak žalobkyní, a dále na vypořádání vnosu ze společného jmění manželů do bytu ve vlastnictví žalobkyně v [adresa]. S přihlédnutím k shora řečenému je zřejmé, že i tyto „položky“ byly uplatněny žalovaným opožděně, tj. po uplynutí zákonné hmotněprávní lhůty, z procesního hlediska pak jde o nová tvrzení, uplatněná po koncentraci řízení.

64. Ohledně spornosti hodnoty vypořádávaného majetku lze poukázat na nesporné tvrzení účastníků řízení týkající se hodnoty movitých věcí představujících obvyklé vybavení jejich domácnosti, když oba účastníci shodně uvedli, že hodnota movitých věcí, které mají připadnout žalobkyni je shodná s hodnotou movitých věcí, které mají připadnout žalovaného, v důsledku čehož nevzniká žádný vypořádací podíl ohledně těchto věcí.

65. Soud má dále znaleckým posudkem zpracovaným soudní znalkyní [jméno FO] za prokázané, že ke dni rozhodnutí soudu činí obvyklá cena vypořádávaných nemovitých věcí (pozemku parc. č. st. [Anonymizováno], zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba bez čp/če v k. ú. [adresa], pozemku parc. č. [Anonymizováno], zahrada v k. ú. [adresa] a pozemku parc. č. [Anonymizováno], orná půda v k. ú. [adresa], obec [adresa]) 4 140 000 Kč, když proti uvedenému posudku neměli účastníci řízení žádné námitky.

66. Soud má dále znaleckým posudkem zpracovaným soudním znalcem [jméno FO] za prokázané, že obvyklá cena diamantu o karátové hmotnosti 3,04 ct činí 2 167 000 Kč, když proti uvedenému posudku neměli účastníci řízení žádné námitky.

67. Sdělením společnosti [právnická osoba] ze dne [datum] má soud za prokázané, že zůstatek na účtu č. [hodnota], který je veden na jméno žalobkyně, činí k datu rozvodu manželství 2 003 858,53 Kč.

68. Sdělením [právnická osoba] ze dne [datum] má soud za prokázané, že zůstatek na účtu č. [hodnota], který je veden na jméno žalovaného, činí k datu rozvodu manželství 413 925,28 Kč.

69. Na tomto místě soud pro úplnost uvádí, že původně uplatněný návrh žalobkyně na vypořádání zůstatku na účtu č. [č. účtu] vedeném taktéž u [právnická osoba] soud nevypořádal, neboť žalobkyně v průběhu řízení (po vyhotovení znaleckého posudku [právnická osoba]) upřesnila, že na zvláštním vypořádání tohoto zůstatku netrvá, neboť se jedná o podnikatelský účet žalovaného, který byl zahrnut do podniku žalovaného pro účely ocenění výnosů z podnikání žalovaného právě zmíněným znaleckým posudkem.

70. Jde-li o spor mezi účastníky ohledně obvyklé ceny automobilu [Anonymizováno] reg. zn. [SPZ], tak soud vyzval žalobkyni dle ust. § 118a o. s. ř. k označení dalších důkazních prostředků k prokázání tvrzení o obvyklé hodnotě předmětného vozidla, když žalobkyně označila jako důkaz inzeráty z roku [Anonymizováno], tedy důkazní prostředek nezpůsobilý k prokázání předmětného tvrzení. Zjištění obvyklé ceny jakékoli věci je otázkou odbornou, proto bylo ve smyslu ust. § 127 o. s. ř. zapotřebí navrhnout jako důkaz znalecký posudek, který však žalobkyně i přes poučení soudu dle ust. § 118a o. s. ř. nenavrhla. Soudu tak nezbylo než uzavřít, že žalobkyně ohledně této „položky“ neunesla břemeno důkazní, soud proto musel vycházet z toho, že obvyklá cena předmětného vozidla je nulová.

71. Mezi účastníky bylo dále zásadního sporu ohledně výše výnosů z podnikatelské činnosti žalovaného, když k této otázce musel být zadán znalecký posudek. Ve věci byly zpracovány znalecké posudky dva, když původní znalecký posudek ze dne [datum] vycházel z nesprávného znaleckého zadání (nesprávně stanoveného data ocenění „ke dni zpracování znaleckého posudku“). Soud proto musel zadat nový znalecký posudek s obsahově stejným zadáním („určit hodnotu v místě a čase obvyklou podniku: [Jméno žalovaného], IČ: [IČO]“), avšak v souladu se shora citovanou judikaturou bylo datum ocenění vztaženo na datum „zániku manželství“.

72. Znaleckým posudkem zpracovaným dne [datum] znaleckým ústavem [právnická osoba] má soud za prokázané, že tržní hodnota podniku žalovaného [Jméno žalovaného], IČ: [IČO] činila k datu rozvodu manželství částku 31 277 000 Kč. V této souvislosti je třeba doplnit, že znalecký posudek pracoval s dvěma variantami ocenění, a to tržní hodnotou minimální (za předpokladu splnění tam uvedených podmínek) a tržní hodnotou maximální (za předpokladu splnění tam uvedených podmínek), když znalecký ústav měl pochybnosti ohledně existence konkrétního majetku, pohledávek a závazků posuzovaného podniku pro účely ocenění.

73. Ohledně sporné částky 2 000 000 Kč, která měla představovat pohledávku podniku za žalobkyní, má soud za to, že se jedná o součást společného jmění manželů ve shodě s rozhodnutím (právním závěrem) soudu, podle kterého byla žalobkyně pravomocně zproštěna obžaloby v rámci trestního řízení vedeného proti ní. Existence této pohledávky podniku byla tedy vyvrácena a nebylo možné ji zohlednit v rámci konečného výpočtu.

74. Pochybnou se znaleckému ústavu dále jevila existence peněžních prostředků v hotovosti uložené v pokladně, která dle názoru znalců představovala nestandardně vysokou výši (6 239 000 Kč) oproti podnikům s mnohem vyšším obratem, přičemž znalecký ústav nedisponoval věrohodným důkazem o existence této hotovosti. Soud má ovšem za prokázané, že stav hotovosti v pokladně v uvažované účetně zachycené výši 6 239 000 Kč k rozhodnému datu skutečně mohl existovat, jak vyplynulo např. z protokolu o hlavním líčení ze dne [datum] ve věci vedené před Okresním soudem Praha - východ sp. zn. [spisová značka]. V předmětném trestním řízení totiž vypovídal žalovaný, přičemž potvrdil, že vyplácel lidi v hotovosti, přičemž raději platil vše hotově. Ač přesně nevěděl stav hotovosti v pokladně k rozhodnému datu, uvedl, že v době převodu částky 2 000 000 Kč ([Anonymizováno]) disponoval hotovostí kolem 9 000 000 Kč, kterou měl v igelitové tašce. Není tedy rozumného důvodu vyloučit spornou částku v pokladně z ocenění, když žalovaný sám potvrdil, že s vysokou hotovostí často pracoval a hotovostní platby v rámci plnění svých závazků preferoval, přičemž pokud měla dosahovat hotovost žalovaného v [Anonymizováno] částky cca 9 000 000 Kč, lze učinit důvodný předpoklad, že o 9 měsíců později se stav poklady skutečně mohl reálně pohybovat v účetně zachycené výši 6 239 000 Kč.

75. To ovšem bez dalšího neplatí pro ostatní položky (pohledávky a závazky podniku), ohledně kterých panovaly ze strany znaleckého ústavu pochybnosti o jejich existenci či vymahatelnosti. Na rozdíl od peněžních prostředků v hotovosti, jejichž existenci lze prokázat pouze jejich vizuální kontrolu (spočítáním), u pohledávek a závazků podniku je situace jiná, neboť nepochybně musí existovat řada podkladů (smlouvy, faktury, příjmové doklady atd.), na základě kterých lze existenci určité pohledávky podniku nebo závazku dovodit. Soud v rámci transparentnosti rozhodnutí ve věci předestřel oběma účastníkům řízení, že pokud jde o „sporné“ položky v rámci znaleckého zkoumání ohledně existence majetku, pohledávek či závazku posuzovaného podniku, je na samotných účastnících, aby soudu předložili důkazy, na základě kterých bude možné přijmout závěr o existenci předmětných pohledávek či závazků. Účastníci řízení však žádné takové listiny či jiné důkazy soudu ani znaleckému ústavu nepředložili, soud se proto ztotožnil se závěrem znaleckého posudku o jejich pochybné (neprokázané) existenci a z výsledku ocenění tyto sporné položky vyloučil. Současně je třeba přihlédnout ke skutečnosti, že účetnictví pro žalovaného vedla před rozvodem manželství právě žalobkyně, přičemž účetnictví nové účetní žalovaného nepředala řádně, jak vyplynulo ze vzájemné komunikace mezi účastníky. Za řádné předání účetnictví, coby klíčové složky spojené s podnikáním jakékoli osoby, totiž nelze považovat distanční a postupné předávání účetnictví bez toho, aby došlo k osobnímu předání. Právě stav, kdy žalobkyně nepředala žalovanému či účetní žalovaného účetnictví osobně tak, aby mohlo být novou účetní zkontrolováno, mohlo vést k tomu, že chyběla řada účetních dokladů potřebných i pro znalecký ústav, který zpracovával znalecký posudek. Pokud za této situace žalobkyně namítá, že je to žalovaný, který jako podnikatel je zodpovědný za řádné vedení účetnictví a z tohoto důvodu je třeba absenci některých dokladů klást k jeho tíži, nelze pominout právě to, jakým způsobem došlo ze strany předchozí účetní (žalobkyně) k odevzdání účetnictví. Nadto je třeba reflektovat i určitou provázanost mezi spornými pohledávkami a závazky, neboť soud z důvodu absence podkladů vyloučil z ocenění pohledávky podniku, které by jinak hodnotu podniku zvyšovaly, i závazky podniku, které by jinak hodnotu podniku pro změnu snižovaly.

76. Konečně soud do ocenění zahrnul i korekci u neprovozního majetku - automobilu [Anonymizováno], reg. zn. [SPZ], spočívající v poškození boku automobilu před datem ocenění, neboť má soud protokolem o jednání ze dne [datum] ve věci vedené před Okresním soudem v Mělníku pod sp. zn. [spisová značka] a výzvou zástupkyně žalovaného ze dne [datum] za prokázané, že žalobkyně tento automobil dříve užívala, avšak obdobně jako účetnictví řádně žalovanému nepředala (ponechala jej v garáži), v důsledku čehož nebylo možné při předání zadokumentovat, v jakém technickém stavu vůz žalovanému vracela.

77. Soud proto dospěl k závěru, že za výslednou tržní cenu podniku žalovaného je třeba s přihlédnutím k doporučení znaleckého ústavu ohledně postupu úpravy výsledné hodnoty (tabulka č. [hodnota] znaleckého posudku, str. 68) považovat znaleckým ústavem uvažovanou nezpochybnitelnou část podniku ve výši 25 038 000 Kč s připočtení hodnoty peněžních prostředků v pokladně ve výši 6 239 000 Kč (prokázaná nominální výše), což vychází celkem na částku 31 277 000 Kč.

78. Závěrem k této položce soud doplňuje, že znalecký posudek znaleckého ústavu [právnická osoba] obsahuje všechny náležitosti stanovené zákonem, působí přesvědčivě a na patřičné odborné úrovni, přičemž s veškerými námitkami proti posudku (zejména ze strany žalovaného) se zástupci znaleckého ústavu řádně a úplně vypořádali v rámci své výpovědi při jednání, když pochopitelným a věrohodným způsobem zodpověděli všechny otázky směřující mj. i na srovnání obou ve věci zpracovaných znaleckých posudků.

79. Soud tedy dospěl po provedeném dokazování s přihlédnutím k nesporným tvrzením účastníků k závěru, že aktiva k vypořádání sestávají z částky 0 Kč (hodnota osobního automobilu [Anonymizováno]), z částky 2 167 000 Kč (hodnota diamantu), z částky 31 277 000 Kč (hodnota výnosů z podnikatelské činnosti žalovaného), z částky 413 925,28 Kč (hodnota zůstatku na účtu žalovaného), z částky 2 003 858,53 Kč (hodnota zůstatku na účtu žalobkyně), z částky 4 140 000 Kč (hodnota nemovitostí) a z částky 5 271 846 Kč (souhrnná hodnota příjmů žalobkyně ze zaměstnání za trvání manželství), celkem tedy aktiva činí 45 273 629,81 Kč.

80. Při zachování rovnosti podílů coby základního východiska při vypořádání společného jmění manželů by každému z účastníků měla připadnout hodnota ve výši 22 636 814,905 Kč.

81. V projednávaném případě však soud dospěl k závěru, že je třeba v zájmu spravedlivého uspořádání poměrů mezi účastníky se odklonit od principu rovnosti podílů ve prospěch žalovaného.

82. Závěr o disparitě podílů soud opírá zejména o skutečnost, že to byl žalovaný, kdo se vyšší měrou zasloužil o navýšení aktiv tvořících společné jmění manželů, neboť v řízení bylo prokázáno, že za trvání manželství dosahoval výrazně vyšších výdělků než žalobkyně. Příjem z podnikání žalovaného ke dni rozvodu manželství činil 31 277 000 Kč, příjem žalobkyně ze zaměstnání činil 5 271 846 Kč, tedy cca 6x méně. Vzhledem k tomu, že manželství účastníků zůstalo bezdětné, odpadá tak korektiv péče o nezletilé děti, který by vyvažoval zásluhy žalovaného o získání majetku do společného jmění, je soud názoru, že vyšší zásluhovost na nabytí majetku do společného jmění u žalovaného je třeba patřičným způsobem zohlednit, přičemž okolnostem odpovídající poměr podílů na rozdělení majetku spadajícího do společného jmění je 70/30 ve prospěch žalovaného.

83. Pro extrémní disparitu v poměru 80/20 tak, aby nevznikl žádný vypořádací podíl, jak navrhoval žalovaný, soud neshledal důvody, přičemž lze odkázat na dřívější návrh žalovaného (podání ze dne [datum]), který souzněl s rozhodnutím soudu (tedy 70/30).

84. Okolnosti uváděné žalobkyní, pro které by nemělo být uvažováno o disparitě ve prospěch žalovaného, ale naopak ve prospěch žalobkyně, soud neshledal případnými. Otázka toho, kdo zavinil rozpad manželství, není bez dalších (závažných) skutečností relevantní, jak ostatně vyplývá z konstantní judikatury. Stejný závěr platí i ve vztahu k námitce žalobkyně, která poukazovala na psychické problémy, které jí měl žalovaný rozvodem manželství přivodit, když soud neshledal žádné natolik významné okolnosti, ze kterých by bylo lze tento důsledek dovodit a v rámci disparity k němu přihlédnout. Soud v této souvislosti odkazuje na výpověď žalobkyně v rámci trestního řízení, v rámci které popisuje manželství účastníků i důvody jeho rozpadu a taktéž z této výpovědi nelze učinit žádné závažné poznatky o zavrženíhodném chování žalovaného vůči žalobkyni v průběhu trvání manželství. Žaloba žalobkyně na náhradu nemajetkové újmy, kterou proti žalovanému z tohoto titulu podala, byla soudem v řízení vedeném u Okresního soudu v Mělníku pod sp. zn. [spisová značka] pravomocně zamítnuta. Ani podání trestního oznámení žalovaného proti žalobkyni z důvodu tvrzených neoprávněných převodů finančních prostředků z podnikatelského účtu žalovaného na účet žalobkyně nelze považovat za projev nevhodného či dokonce šikanózního postoje žalovaného, neboť trestní stíhání proti žalobkyni bylo policejním orgánem zahájeno, státní zástupce podal následně obžalobu, přičemž žalobkyně byla této obžaloby zproštěna z důvodu odlišného posouzení z pohledu naplnění skutkové podstaty trestného činu ohledně právní povahy částky 2 000 000 Kč, se kterou žalobkyně bez vědomí žalovaného disponovala. Rozhodně tak nelze shledat postup žalovaného za nelegitimní.

85. Pro úplnost soud poznamenává, že rozsah odchýlení od principu rovnosti podílů ve stanoveném poměru 70/30 ve prospěch žalovaného lze podpůrně zdůvodnit stanoviskem žalobkyně prezentovaným v rámci trestního řízení, kdy vypověděla, že po žalovaném bude chtít na vypořádání společného jmění manželů celkem částku 6 000 000 Kč, přičemž 2 000 000 Kč, které převedla na svůj účet, považovala za „zálohu“.

86. Pokud aktiva společného jmění účastníků činí 45 273 629,81 Kč a jejich podíly potom 70% pro žalovaného a 30 % pro žalobkyni, znamená to, že žalobkyně má nárok na aktiva o hodnotě 13 582 088,53 Kč (30% z 45 273 629,81), žalovaný má nárok na aktiva o hodnotě 31 691 540,867 Kč (70% z 45 273 629,81).

87. S přihlédnutím k stanoviskům účastníků soud tedy vypořádal zaniklé společné jmění manželů (výrok I. a II.) tak, že žalobkyni ze společného jmění do jejího výlučného vlastnictví přikázal pohledávku vůči [právnická osoba] představující peněžní prostředky ve výši 2 003 858,53 Kč uložené na bankovním účtu č. [hodnota] vedeném u [právnická osoba], peněžní prostředky ve výši 5 271 846 Kč představující souhrn příjmů žalobkyně ze zaměstnání a movité věci, konkrétně kuchyňská linka vestavěná barvy lesklá meruňková a tmavě zelená, mikrovlnná trouba značky [Anonymizováno], lednice s mrazákem značky [Anonymizováno], plynový sporák značky [Anonymizováno], myčka nádobí značky [Anonymizováno], plynová trouba značky [Anonymizováno], pračka se sušičkou značky [Anonymizováno]. Žalovanému ze společného jmění do výlučného vlastnictví pak přikázal nemovitosti, konkrétně pozemek parc. č. st. [Anonymizováno] zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba bez čp., č. ev. k.ú. [adresa], pozemek parc. č. [Anonymizováno] zahrada k.ú. [adresa] a pozemek parc. č. [Anonymizováno] orná půda v k.ú. [adresa], Obec [adresa], dále pohledávku vůči [právnická osoba] představující peněžní prostředky ve výši 413 925,28 Kč uložené na bankovním účtu č. [hodnota] vedeném u [právnická osoba], výnosy z podnikání žalovaného jako OSVČ pod označením [Jméno žalovaného], IČ:[IČO] ve výši 31 277 000 Kč, diamant o karátové hmotnosti 3,04 karátů, dále vozidlo značky [IBAN] registrační značka [SPZ], a movité věci, konkrétně televizor značky [Anonymizováno], včetně satelitu, videopřehrávač značky [Anonymizováno], televizor značky [Anonymizováno], skleněný konferenční stolek, obývací stěna, stůl a židle a stojací lampa.

88. Žalobkyni se při soudem stanoveném rozdělení aktiv dostalo hodnoty celkem 7 275 704,53 Kč (pohledávka vůči [právnická osoba] souhrn příjmů ze zaměstnání), přičemž nárok má na hodnotu ve výši 13 582 088,53 Kč, žalovanému se dostalo hodnoty celkem 37 997 925,28 Kč, přičemž nárok má na hodnotu ve výši 31 691 540,867 Kč. Z uvedených výpočtů vychází rozdíl v neprospěch žalovaného o hodnotě 6 306 384 Kč (zaokrouhleno na celé Kč) představující vypořádací podíl, který je žalovaný povinen žalobkyni uhradit (výrok III.).

89. Pariční lhůtu pro výplatu vypořádacího podílu soud stanovil v délce tří měsíců od právní moci rozsudku, což lze s přihlédnutím k okolnostem případu považovat za přiměřené a adekvátní.

90. Jde-li o otázku solventnosti žalovaného z pohledu reálné možnosti vyplatit žalobkyni částku představující vypořádací podíl v soudem stanovené lhůtě, má soud za to, že v možnostech žalovaného nepochybně je, aby si tuto částku stihl opatřit, neboť přinejmenším žalovaný disponuje hodnotným podnikem, jehož obvyklá cena přesahovala ke dni rozvodu manželství 30 000 000 Kč. Součástí podniku jsou nepochybně i peněžní prostředky na podnikatelském účtu a zejména v hotovosti v pokladně, jak bylo zjištěno ze znaleckého posudku i samotné výpovědi žalovaného, byť se zjištěné poznatky vztahovaly k datu zániku manželství. Soud při těchto úvahách přihlédl i k návrhu žalovaného na vyřešení sporu smírnou cestou v rámci jednání ze dne [datum], kdy pro tento účel žalovaný nabízel, že na žalobkyni převede vlastnictví k pozemku v k. ú. [Jméno žalobkyně B], který byl jako součást podniku žalovaného oceněn znaleckým posudkem na částku 7 800 000 Kč.

91. O nákladech řízení soud rozhodl, tak že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, a to v návaznosti na aktuální nález Ústavního soudu ČR sp. zn. V. ÚS 404/22 stran otázky náhrady nákladů řízení povahy „iudicium duplex“, které je charakteristické tím, že nelze vycházet ze zásady procesního úspěchu ve věci, nýbrž z toho, že žádný z účastníků nevychází z řízení s menší hodnotou, než se kterou do něj vstupoval, proto je třeba postupovat zásadně podle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř., podle kterého si každý účastník řízení ponese své náklady sám. Pro úplnost soud uvádí, že žádný z účastníků nebyl plně úspěšný se svým návrhem, přičemž rozhodnutí soudu vychází „kompromisně“ oproti tomu, co účastníci navrhovali (žalobkyně v žalobě vyčíslila vypořádací podíl na částku 10 725 000 Kč, žalovaný de facto navrhoval vypořádací podíl ve výši 0 Kč).

92. O náhradě nákladů státu soud rozhodl podle ust. § 148 odst. 1 o. s. ř., podle kterého má stát podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. V souzeném případě vznikly náklady státu za vyplacené znalečné ve výši 78 997,20 Kč (první znalecký posudek [právnická osoba]), ve výši 39 400 Kč (druhý znalecký posudek [právnická osoba]), ve výši 3 751 Kč (účast zástupců znaleckého ústavu [právnická osoba] při jednání), 6 727 Kč (znalecký posudek [jméno FO]) a ve výši 1 250 Kč (znalecký posudek [jméno FO]). Celkem soud z rozpočtových prostředků vyplatil na znalečném částku 130 125 Kč (zaokrouhleno na celé Kč). Žalobkyně i žalovaný jsou tak povinni nahradit České republice na účet Okresního soudu Praha - východ každý polovinu této částky, tj. částku ve výši 65 062,50 Kč.

Poučení