6 C 202/2004 - 2230

Rubrum

Okresní soud ve Vyškově rozhodl samosoudcem JUDr. Pavlem Vrchou, MBA, v právní věci žalobkyně: [Jméno žalobkyně], narozená dne [Datum narození žalobkyně] bytem [Adresa žalobkyně] proti žalovaným: 1) [Jméno žalované A], narozený dne [Datum narození žalované A] trvale bytem [anonymizováno] 2) [Jméno žalované B], narozená dne [Datum narození žalované B] bytem [anonymizováno] o zrušení podílového spoluvlastnictví k nemovitosti takto:

Výrok

I. Žaloba, aby podílové spoluvlastnictví žalobkyně a žalovaných k [Anonymizováno] budově č. p. [Anonymizováno], postavené na pozemcích st. p. č. [hodnota] a st. p. č. [Anonymizováno], které vznikly podle geometrického plánu č. [hodnota] ze dne [datum], vyhotoveného [anonymizováno], a k pozemku st. p. č. [Anonymizováno] který vznikl podle geometrického plánu č. [hodnota] ze dne [datum], vyhotoveného [anonymizováno], vše v katastrálním území a obci [adresa], bylo zrušeno, se zamítá.

II. Žalovaným se vůči žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu ve Vyškově náklady řízení ve výši 28 025 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet Okresního soudu ve Vyškově číslo: [č. účtu], VS: [var. symbol].

Odůvodnění

1. Zdejší soud (dále též soud nebo „soud prvního stupně“ anebo „nalézací soud“) rozsudkem ze dne [datum], č. j. [spisová značka], ve znění svého opravného usnesení ze dne [datum], č. j. [spisová značka], zrušil „podílové spoluvlastnictví žalobkyně a žalovaných 1. – 4. [v době vydání tohoto rozsudku byl žalovaným 3) [jméno FO], narozený dne [datum], bytem [anonymizováno], a žalovanou 4) [jméno FO], narozenÁ dne [datum], bytem [Anonymizováno])] k [Anonymizováno] budově č. p. [Anonymizováno], postavené na pozemcích st. par. č. [Anonymizováno] a st. par. č. [Anonymizováno], které vznikly podle geometrického plánu č. [hodnota] ze dne [datum] vyhotoveného [anonymizováno] a k pozemku st. par. č. [Anonymizováno], který vznikl podle Geometrického plánu č. [hodnota] ze dne [datum] vyhotoveného [anonymizováno], vše v katastrálním území a obci [adresa]“ (výrok I.), dále rozhodl, že uvedené nemovité věci se přikazují do výlučného vlastnictví žalobkyně (výrok II.), a že žalobkyně je povinna zaplatit na vyrovnání spoluvlastnického podílu žalovaným „částku ve výši 2 750 000 Kč, kdy žalovaným 1. a 2. vyplatí částku ve výši 1 375 000 Kč a žalovaným 3. a 4. každému částku ve výši 687 500 Kč a to do 15 dnů od právní moci rozsudku“ (výrok III.), a navazujícími výroky IV. a V. rozhodl o nákladech státu a náhradě nákladů řízení mezi účastníky.

2. Soud tak rozhodl na základě žaloby, kterou žalobci podali již dne 25. 11. 2003 [u Okresního soudu v [Anonymizováno]; věc byla posléze – z důvodu, že [Anonymizováno] byla zaměstnankyní [Anonymizováno] - usnesením [Anonymizováno] soudu v [Anonymizováno] ze dne [datum], č. j. [spisová značka], přikázána k rozhodnutí podepsanému soudu], a v níž mj. v rámci rozhodujících skutečností vylíčili, že jsou na základě označeného kolaudačního rozhodnutí ze dne [datum] (vydaného Městským úřadem v [Anonymizováno], stavebním úřadem), které nabylo právní moci dne [datum], podílovými spoluvlastníky v režimu společného jmění manželů (dále již „SJM“) o velikosti id. , a to k již označené [Anonymizováno] budově č. p. [Anonymizováno] v [Anonymizováno], přičemž druhou id. vlastní žalovaní, rovněž v režimu SJM. Pozemek p. č. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa] vlastní v režimu SJM každá z procesních stran o velikost id. . Pozemek st. p. č. [Anonymizováno] v témže k. ú. pak vlastní žalovaní v režimu SJM.

3. Co bylo již od počátku podání žaloby soudu, tj. od 25. 11. 2003, zřejmé, byla okolnost žalobci výslovně tvrzená v jejich žalobě, a to, že (cituje soud z podané žaloby): „Tento skutečný stav však nekoresponduje s právním stavem zapsaným v katastru nemovitostí, kdy podle výpisu z listu vlastnictví č. [hodnota] jsou žalobci a žalovaní podílovými spoluvlastníky v rozsahu id. objektu bydlení č. p. [Anonymizováno] postaveném na pozemku st. p. č. [hodnota], objektu bydlení č. p. [Anonymizováno] postaveném na pozemku st. p. č. [hodnota] a objektu bydlení č. p. [Anonymizováno][Anonymizováno]postaveném na pozemku st. p. č. [hodnota], Všechny tyto objekty byly zbourány a na jejich místě byl postaven nový objekt“, tj. – (dodává soud s odkazem na žalobu) – [Anonymizováno] budova č. p. [Anonymizováno].

4. K odvolání žalovaného 1) proti shora označenému rozsudku soudu Krajský soud v [Anonymizováno] (dále též „odvolací soud“) usnesením ze dne [datum], č. j. [spisová značka], rozsudek soudu prvního stupně ve znění jeho opravného usnesení zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

5. Z obsahu písemného vyhotovení kasačního usnesení se podává, že v daném případě odvolací soud přistoupil ke zrušení uvedeného rozsudku soudu za užití § 219a odst. 1 písm. a) a písm. b) o. s. ř., přičemž pro další řízení uložil soudu, aby vyzval žalobkyni, „aby v určité, soudem stanovené lhůtě sdělila, zda nadále trvá na své žalobě s dosud učiněným žalobním petitem, či zda případně navrhne či zvolí jiné procesní návrhy v této věci.“ Dále odvolací soud ve svém rozhodnutí vyložil, že: „Pokud by žalobkyně setrvala na dosavadní žalobě, na znění nynějšího petitu, pak v takovém případě by okresní soud bez dalšího (bez jakéhokoliv dalšího dokazování), musel žalobu jako zcela nedůvodnou zamítnout. Jiný možný postup ze strany soudu bude závislý na tom, jak žalobkyně zareaguje na zrušující rozhodnutí odvolacím soudem a na právní názor, který byl stranám sdělen.“ 6. Aby nalézací soud pochopil smysl a podstatu uvedených kasačních důvodů, neboť tato právně kvalifikační úvaha z odůvodnění písemného kasačního usnesení odvolacího soudu nebyla pro soud zcela zřejmá (k tomu viz poznámky níže), nezbylo soudu – za situace, kdy nebyl k dispozici protokol o jednání před odvolacím soudem, respektive přepis zvukového záznamu o konaném odvolacím jednání - vycházet též z onoho zvukového záznamu odvolacího jednání, z něhož pak soud považuje za nezbytné vyložit jeho následující pasáže; tak odvolací soud (prostřednictvím předsedy senátu) při odvolacím jednání konaném dne 7. 12. 2022 mj uvedl: 7. „…v podstatě by to napadené rozhodnutí bylo vlastně na změnu a na zamítnutí žaloby…už teď můžeme říci, že odvolací senát odvolací námitky nebo stručně řečeno to odvolání žalovaných považuje za důvodné a ty námitky, které žalovaní v tom opravném prostředku a v těch dalších podáních doplňovali své odvolání, ať už sami nebo prostřednictvím svého tehdejšího právního zástupce, tak ty námitky jsou relevantní, jsou důvodné…My jsme to jednání nařídili, právě proto, abychom Vám zpřístupnili jednak náš názor a abychom ještě se snažili na Vás působit, protože jste [Anonymizováno]…se domníváme, že by možná stálo za úvahu pokusit se ještě o nějaké smírné, rozumné řešení. Ono Vám nakonec nic jiného ani nebude zbývat, pakliže budete chtít, aby tato věc vůbec to Vaše podílové spoluvlastnictví mohlo být vůbec nějak rozumně případně zrušeno a vypořádáno. Protože bez určité společné vůle to prostě dál nepůjde a nepohneme se…“ 8. „A ostatně v každém soudním řízení se musí soud pokusit o to, aby spor skončil nějak smírnou cestou…Zatím ale v daném případě žádný soudní smír nepřipadá v úvahu, právě s ohledem na to, jak ta žaloba zní, jak prostě, v jakém konečném znění byl ten žalobní petit paní žalobkyní uplatněn..“ 9. „Pokud by to řízení netrvalo dlouho, nebyla tam provedena řada důkazů a nebylo to celkově tak komplikované…Vy se totiž domáháte zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovitým věcem, které sice možná existující fakticky, ale nejedná se o věci v právním slova smyslu. Aby mohla být nemovitá věc předmětem soudního řízení, musí být evidována, zapsána v katastru nemovitostí…pozemky existují pouze fiktivně, neexistují reálně a už vůbec neexistují právně, jsou to pozemky, které mají vzniknout podle nějakého geometrického plánu, ale aby se daly tyto pozemky považovat za věc v právním slova smyslu, musely by být tyto pozemky, které jsou takto označeny, musely by být zapsány pro určitou obec, pro určité katastrální území v katastru nemovitostí na listu vlastnictví. A tam nic takového není.“ 10. „Stavební povolení bylo pouze jakousi rekonstrukcí, přístavbou těch původních objektů, těch rodinných domů, tří, které na těch třech pozemcích stály. Ale podle všeho došlo k úplnému odstranění těch původních staveb a na jejich místě byla postavena nová stavba…paradoxně byla ta stavba zkolaudována, přestože ta stavba neměla být postavena…dostala paradoxně přiděleno i číslo popisné…stavba je nyní součástí pozemku…tyto pozemky ani tato stavba, která by měla být jejich součástí, žádná z těchto nemovitých věcí není v katastru nemovitostí doposud zapsána…“ 11. „Vy se totiž domáháte něčeho, co reálně, co vůbec nemáte ve svém spoluvlastnictví…Tato žaloba je na zamítnutí. Ale my jsme to nechtěli měnit a zamítnout. Nechceme Vám zavírat dveře, protože si uvědomujeme, že jste tady dlouho vedli v podstatě zbytečný soudní spor…ale zároveň si myslíme, že jsou určité možné legální, zákonné způsoby, jak by šlo tuto věc rozumně nějak uzavřít. Ale nejprve čeho byste měli dosáhnout, ať už společně nějakou souhlasnou cestou a vůlí anebo ať už podáním nové žaloby nebo jiného nároku, takto to nelze. Prostě nejprve musíte docílit a dosáhnout toho, že ta [Anonymizováno] budova, případně ty pozemky podle geometrického plánu, že nějakým způsobem budou zapsány do katastru nemovitostí. Pokud tyto nemovité věci nebudou do katastru nemovitostí zapsány, tak jakýkoli jiný spor o zrušení a vypořádání k tomu nedojde.“ 12. „Takže bude dnes rozhodnutí soudu prvého stupně zrušeno a věc bude vrácena soudu prvého stupně a Vy máte několik možných způsobů, jak tu věc řešit. Ale my Vám nemůžeme dávat hmotněprávní poučení…Pouze naznačujeme, že určité možné cesty a způsoby, jak z této pro Vás zapeklité věci, jak to prostě vyřešit…“ 13. „V odvolacím řízení nejde uplatnit nový žalobní nárok…to je také jeden z dalších důvodů, proč my jsme se rozhodli jaksi dát Vám možnost, šanci ještě s tím něco udělat i v tomto soudním řízení. Proto to zrušíme a vrátíme, ale jak se to bude dále ubírat, záleží jenom na Vás, případně i na společném postupu se žalovanými.“ 14. Odvolací soud v kasačním usnesení mj. uvedl, že: „…žalobkyně se domáhá zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k právně neexistujícím nemovitým věcem a pokud by na takovém žalobním návrhu setrvala, bylo by třeba takovou žalobu bez dalšího zamítnout. Odvolací soud však po zohlednění všech shora uvedených skutečností a okolností vyplývajících z dlouholetého řízení v této věci nechtěl takový způsob volit a rozhodl se dát oběma procesním stranám ještě možnost i v rámci daného řízení celou záležitost napravit tak, aby se případně dalo smysluplněji, a i v souladu s přáním všech účastníků ve věci rozhodnout. Jaké konkrétní a případné možnosti nalezení východiska z této spletité situace jsou, však nemůže odvolací ani okresní soud konkrétně sdělovat, neboť takové poučení by již bylo poučením hmotněprávním jdoucím nad zákonnou procesní poučovací povinnost ze strany soudů.“ 15. Odvolací soud pak zavázal soud prvního stupně shora již vyloženým právním názorem.

16. Nalézací soud se v důsledku shora uvedeného ocitl ve zvláštní procesní situaci, kdy odvolací soud se rozhodl dát účastníkům „ještě možnost i v rámci daného řízení celou záležitost napravit i tak, aby se případně dalo smysluplněji, a i v souladu s přáním všech účastníků ve věci rozhodnout.“, a z tohoto důvodu fakticky přikročil ke zrušení rozsudku zdejšího soudu, byť z formálního hlediska jej k tomu vedly důvody zcela jiné (k tomu viz níže).

17. Takový právní závěr, který dosud v judikatuře (např. Nejvyššího soudu či Ústavního soudu) nebyl zaznamenán, odvolací soud učinil po 2 letech 6 měsících a 9 dnech, kdy mu byl (dne 29. 5. 2020) spis předložen k rozhodnutí o podaném odvolání proti rozsudku soudu. Soudu prvního stupně sice nepřísluší posuzovat postupy odvolacího soudu, nicméně stěží lze pochopit důvod vydaného kasačního rozhodnutí, obzvláště v procesní situaci, kdy po tak dlouhou dobu, co byl spis s opravným prostředkem žalovaného 1) proti shora označenému rozsudku soudu u odvolacího soudu, se procesní situace nijak nezměnila a bez smysluplného a z pohledu ustálené rozhodovací praxe přesvědčivého důvodu byla tato zjevně extrémně průtahy zatížená věc vrácena do prvoinstančního rozhodnutí, aniž by nalézacímu soudu bylo z hlediska práva přesvědčivě vysvětleno, proč takto bylo vlastně odvolacím soudem postupováno, na základě jakého konkrétního ustanovení, které by bylo v odůvodnění kasačního usnesení smysluplně - z hlediska jeho právně kvalifikačního užití – aplikováno.

18. Jak již bylo uvedeno, z formálního hlediska – vycházeje z odůvodnění písemného vyhotovení kasačního usnesení – kasačním důvodem byl odkaz na § 219a odst. 1 písm. a) a b) o. s. ř.

19. Podle § 219 odst. 1 písm. a) o. s. ř. odvolací soud rozhodnutí zruší, jestliže tu jsou takové vady, že řízení nemělo proběhnout pro nedostatek podmínek řízení nebo rozhodoval věcně nepříslušný soud nebo vyloučený soudce anebo soud nebyl správně obsazen, ledaže místo samosoudce rozhodoval senát, popřípadě i jiné vady, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, a za odvolacího řízení nemohla být zjednána náprava. Vycházeje ze zvukového záznamu z odvolacího jednání však nalézací soud musí konstatovat, že to, co je obsaženo v odůvodnění kasačního usnesení, není souladné s obsahem onoho zvukového záznamu, v němž žádná zmínka o naplnění konkrétního z důvodů obsažených v § 219a odst. 1 písm. a) obsažena není.

20. Podle § 219a odst. 1 písm. b) o. s. ř. odvolací soud rozhodnutí zruší, jestliže rozhodnutí není přezkoumatelné pro nesrozumitelnost nebo nedostatek důkazů. Ani v tomto případě neshledal nalézací soud shodu mezi zvukovým záznam z odvolacího jednání a odůvodněním písemného vyhotovení kasačního usnesení, to vše pouze zmiňováno nalézacím soudem z hlediska pochopení onoho závazného právního názoru odvolacího soudu.

21. Nicméně bylo povinností soudu reagovat na uvedené kasační usnesení, k čemuž došlo usnesením soudu ze dne 26. 1. 2023, č. j. 6 C 202/2004-2205, jímž soud vyzval žalobkyni prostřednictvím její tehdejší právní zástupkyně, aby „sdělila podepsanému soudu…zda nadále trvá na své žalobě s dosud učiněným žalobním návrhem (petitem), nebo zda v dané věci činí návrh na změnu žaloby, a pokud ano, zda jej a jak činí stran skutkových tvrzení a (nebo) žalobního návrhu (petitu), a z jakého důvodu, anebo zda s ohledem na obsah…kasačního usnesení odvolacího soudu bere žalobu zpět…“ 22. Na usnesení ad 21 reagovala žalobkyně (prostřednictvím své právní zástupkyně) podáním ze dne 8. 2. 2023 (na č. l. 2210-2211), v němž mj. uvedla: 23. „Předmětem žaloby jsou nemovité věci dosud zapsané…v katastru nemovitostí…a to pozemky: - pozemek st. parcela č. [hodnota]…součástí je stavba č. p. [Anonymizováno], objekt bydlení, - pozemek st. parcela č. [hodnota]…součástí je stavba č. p. [Anonymizováno], objekt bydlení, - pozemek st. parcela č. [hodnota]…součástí je stavba č. p. [Anonymizováno], objekt bydlení.“ 24. „Na shora uvedené nemovité věci bylo…vedeno stavební řízení…když na základě stavebního povolení…byly nemovité věci rekonstruovány. Fakticky však všechny tři stavby byly demolovány a nově vznikla nová stavba – dle kolaudačního rozhodnutí…ze dne [datum]…Nově vzniklá budova…byla označena jako stavba č. p. [Anonymizováno] na st. p. č. [hodnota] v k. ú. [adresa] stav věci – nemovité věci, stavby a pozemky byl ke dni kolaudačního rozhodnutí zaměřen geometrickým plánem…přičemž tímto geometrickým plánem byl nový stav věci zaměřen takto: - st. p. č. [Anonymizováno]…součástí je stavba č. p. [Anonymizováno] [Anonymizováno] budova, - budova p. č. [Anonymizováno]…“ 25. „Pokud se týká nově postavené stavby [Anonymizováno] budovy, která dle kolaudačního rozhodnutí je označena č. p. [Anonymizováno] a dle geometrického plánu…se nachází na st. p. č. [Anonymizováno] která vznikla z původní st. p. č. [hodnota], st. p. č. [hodnota] a st. p. č. [hodnota], lze přisvědčit soudu, že tato stavba není stavbou v právním slova smyslu, a to z důvodu, že se stala součástí pozemku st. parcela č. [Anonymizováno], když jde o stavbu vzniklou před [datum] postavenou v převážné míře na pozemku – pozemcích ve vlastnictví vlastníků stavby, když vlastníci stavby ji vybudovali v dobré víře, že ji staví na pozemcích v jejich vlastnictví. Skutečnost, že stavba stojí co do 1 m2 na pozemku jiného vlastníka, zjistili stavebníci, tj. žalobkyně a žalovaní, až při vyměření stavby.“ 26. „K odvolací námitce žalovaných, že není možné zrušit a vypořádat podílové spoluvlastnictví k nemovitým věcem (budovám), které fakticky již neexistují, neboť byly zbourány a na jejich stavebních místech byla postavena nová budova…žalobkyně tuto námitku shledává irelevantní, neboť ad absurdum, pokud by se soud s touto námitkou ztotožnil, pak bez aktivní účasti všech spoluvlastníků těchto tří již zaniklých staveb, by nikdy nemohlo být fakticky a právně zrušeno podílové spoluvlastnictví žalobkyně a žalovaných k těmto budovám, které dle výpisu z katastru nemovitostí jsou součástí pozemku st. p. č. [hodnota], st. p. č. [hodnota] a st. p. č. [hodnota]…žalovaní nadále jednají obstrukčně bez jakékoliv pozitivní snahy spor ukončit…“ 27. „S ohledem na námitky žalovaných směřujících k tomu, že pokud by bylo podílové spoluvlastnictví vypořádáno dle faktického stavu nemovitostí, byl by legalizován skutečný stav nemovitostí a jejich součástí a byla by rozhodnutím soudu de facto i de iure ‚konvalidována‘ černá stavba, a když současně není pochyb o tom, že nová stavba existuje a je součástí pozemku, tj. vymezuje petit stejně jako by bylo vymezeno její vlastnické právo k nemovitostem, pokud by nyní převáděla své vlastnické právo k podílu na předmětných pozemcích. 28. „V případě, že jí budou nemovitosti přikázány do jejího výlučného vlastnictví, nabyde je žalobkyně ve stavu, v jakém se nemovitosti a jejich součásti v době rozhodnutí nacházejí, tj. i s případným rizikem, že se jí nový stav nepodaří ‚zlegalizovat‘, že pokud by šlo o černou stavbu, může být rozhodnuto o jejím odstranění apod. Tyto skutečnosti by mohly mít pouze vliv na hodnotu nemovitostí a jejich součástí, když by cenu nemovitostí snižovaly. Z tohoto důvodu pro případ, že bude vypracován aktualizovaný znalecký posudek na zjištění ceny nemovitostí, nechť jsou tyto skutečnosti zohledněny v ceně nemovitostí.“ 29. V návaznosti na výše uvedené pak žalobkyně navrhla tuto změnu žalobního petitu: „I. Soud ruší podílové spoluvlastnictví žalobkyně a žalovaného 1. a žalované 2. k nemovitým věcem v k. ú. a obci [adresa], zapsaných na LV č. [hodnota] u Katastrálního úřadu pro [Anonymizováno] kraj, Katastrální pracoviště [adresa], a to k pozemkům: - pozemku st. p. č. [hodnota] o výměře [Anonymizováno] m2, součástí je stavba č. p. [Anonymizováno], objekt bydlení, - pozemku st. p. č. [hodnota] o výměře [Anonymizováno] m2, součástí je stavba č. p. [Anonymizováno], objekt bydlení, - pozemku st. p. č. [hodnota] o výměře [Anonymizováno] m2, součástí je stavba č. p. [Anonymizováno], objekt bydlení. II. Nemovité věci zapsané u Katastrálního úřadu pro [Anonymizováno] kraj, katastrální pracoviště [adresa] na LV č. [hodnota] pro obec a k. ú. [adresa], a to pozemky dosud zapsané v katastru nemovitostí jako: - pozemek st. p. č. [hodnota] o výměře [Anonymizováno] m2, součástí je stavba č. p. [Anonymizováno], objekt bydlení, - pozemku st. p. č. [hodnota] o výměře [Anonymizováno] m2, součástí je stavba č. p. [Anonymizováno], objekt bydlení, - pozemku st. p. č. [hodnota] o výměře [Anonymizováno] m2, součástí je stavba č. p. [Anonymizováno], objekt bydlení, se přikazují do výlučného vlastnictví žalobkyně. III. Žalobkyně je povinna na vypořádání podílu žalovaných odpovídající id. nemovitých věcí, zaplatit každému z žalovaných částku stanovenou dle znaleckého posudku, a to ve lhůtě do 15-ti dnů ode dne právní moci rozsudku. IV. Žalovaní jsou povinni nahradit žalobkyni náklady řízení v plné výši.“ 30. Soud z aktuálního výpisu z katastru nemovitostí zjistil, že stav zápisů – oproti rozhodnutí soudu ad 1 a rozhodnutí odvolacího soudu ad 4 – se nijak nezměnil, a tedy že účastníci mají – jak v bodě 9 odůvodnění písemného vyhotovení usnesení ad 4 vyložil odvolací soud - stále ve svém podílovém spoluvlastnictví pozemky st. p. č. [hodnota], [Anonymizováno] a [Anonymizováno], které jsou v katastru nemovitostí zapsány na listu vlastnictví č. [hodnota] pro obec a katastrální území [adresa], a to tak, že jedna ideální polovina spoluvlastnického podílu k těmto pozemkům náleží žalobkyni a druhá ideální polovina spoluvlastnického podílu je v SJM žalovaných 1) a 2), a konečně, že podle údajů z katastru nemovitostí by na každém z těchto tří uvedených pozemků měl stát i samotný objekt bydlení pod čísly popisnými [Anonymizováno], [Anonymizováno] a [Anonymizováno].

31. K ad 30 soud zdůrazňuje, že prakticky již před dvaceti lety, kdy v této právní věci byla podána žaloba, bylo žalující stranou tvrzeno a žalovanou stranou nijak nerozporováno, že uvedené objekty dle ad 32 byly odstraněny (demolovány), fyzicky již neexistují, přičemž na jejich místě byla postavena nová stavba, a to [Anonymizováno] budova č. p. [Anonymizováno], která však v katastru nemovitostí není dosud zapsána, stejně jako dosud neexistují pozemky st. p. č. [Anonymizováno] a [Anonymizováno], na které žaloba dosud odkazuje ve vazbě na vypracované geometrické plány.

32. S ohledem na vyložená skutková zjištění a okolnosti daného případu soud při jednání konaném dne 3. 3. 2023 usnesením nepřipustil změnu žaloby spočívající ve změně žalobního petitu dle podání žalobkyně ze dne 8. 2. 2023, aby soud zrušil „podílové spoluvlastnictví žalobkyně a žalovaných k nemovitým věcem v k. ú. a obci [adresa], zapsaných na LV č. [hodnota] u Katastrálního úřadu pro [Anonymizováno] kraj, Katastrální pracoviště [adresa], a to k pozemkům st. p. č. [hodnota], jehož součástí je stavba č. p. [Anonymizováno], objekt bydlení, pozemku st. p. č. [hodnota], jehož součástí je stavba č. p. [Anonymizováno], objekt bydlení, a k st. p. č. [hodnota], jehož součástí je stavba č. p. [Anonymizováno], objekt bydlení, dále aby tyto nemovité věci byly přikázány do výlučného vlastnictví žalobkyně, a aby žalobkyni byla uložena povinnost zaplatit na vypořádací podíl žalovaným částku určenou soudem dle zpracovaného znaleckého posudku o obvyklé ceně uvedených nemovitých věcí.“ 33. V daném případě nebyly podklady k tomu, aby soud mohl takovou změnu žaloby v části žalobního petitu připustit, neboť tato navrhovaná změna byla v přímém rozporu s právním názorem odvolacího soudu vyjádřeným v jeho kasačním usnesením a pochopitelně neměla žádného souladu se stavem zápisů v katastru nemovitostí. Ostatně sama žalobkyně (prostřednictvím své tehdejší právní zástupkyně) v tomto svém dispozitivním podání (implicitně) zpochybňovala relevanci jí navrhovaného žalobního petitu, když tvrdila, že budovy zapsané v katastru nemovitostí na uvedených pozemcích již neexistují, neboť v mezidobí byla postavena jiná stavba, kteréžto změny ovšem nemají dosud podklad v katastru nemovitostí. Současně však žalobkyně oponovala právnímu názoru odvolacího soudu, maje za to, že prostřednictvím takto vydaného rozsudku (byla-li by soudem připuštěna navrhovaná změna žaloby) by byl dán průchod k následnému zajištění souladu mezi právním stavem a stavem zápisů v katastru nemovitostí. S tímto názorem žalobkyně se ovšem nalézací soud neztotožňuje, nehledě na zásadní okolnost, že takový právní názor vyloučil jako právně relevantní z pohledu řešení dané situace odvolací soud v předmětném kasačním usnesení.

34. Žalobkyně v zásadě zastávala argumentaci, že lze-li nakládat s jejím spoluvlastnickým podílem, lze i za stávajícího stavu (popsaného nesouladu mezi právním stavem a stavem zápisů v katastru nemovitostí) provést předmětné navrhované zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví podle stavu zápisů v katastru nemovitostí.

35. K této argumentaci žalobkyně nutno uvést, že je třeba odlišovat případ převodu ke třem uvedeným pozemkům, jehož součástí byly stavby v mezidobí odstraněné a na jejich místě postavená nová stavba, ač tento stav není souladný se stavem zápisů v katastru nemovitostí, od soudního případu, jehož předmětem je zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k těmto nemovitým věcem. A to v situaci, kdy gros celé záležitosti a vzniknuvšího počátečního problému spočívá v okolnosti, že ještě před podáním žaloby v této právní věci byla na uvedených třech pozemcích – po předchozí demolici původních tří staveb – postavena stavba nová, která ovšem v katastru není zapsána, respektive v katastru dosud nejsou zapsány (protože neexistují) předmětné pozemky (které by měly vzniknout dle shora již označených geometrických plánů), jejichž součástí by uvedená nová stavba měla být. To ovšem za předpokladu, že bude vyjasněna spoluvlastnická participace účastníků na předmětných pozemcích, případně bude vytěsněna otázka, že nejde o stavbu coby samostatný předmět vlastnictví, která není součástí předmětného pozemku.

36. Již dne [datum] Městský úřad [adresa], stavební úřad přípisem pod č. j. [Anonymizováno], sděluje žalovaným 1) a 2) (k jejich žádosti „o sdělení ke stavbám, jak je postavena ‚[Anonymizováno] budova‘ č. p. [Anonymizováno] na [adresa] v [Anonymizováno] na pozemku parc. č. [hodnota] v kat. úz. [adresa]“), že: „Na základě spisového materiálu vedeného o stavbách rodinných domů č. p. [Anonymizováno], [Anonymizováno] a [Anonymizováno] na [adresa]…lze konstatovat, že stavební úřad z úřední moci ani na podkladě stavebníků stavebně správní řízení o odstranění staveb nevedl a ani nevydal takové rozhodnutí, kterým by nařizoval nebo povoloval jejich odstranění. Stavebníci tak nepostupovali při stavbě ‚[Anonymizováno] budova‘ č. p. [Anonymizováno][Anonymizováno]na [adresa] v [Anonymizováno] na parc. č. [hodnota] v k. ú. [adresa] podle …stavebně správních rozhodnutí a vědomě bez povolení stavebního úřadu odstranili stavby rodinných domů č. p. [Anonymizováno], [Anonymizováno] a [Anonymizováno] na [adresa]. Společné jednání [Jméno žalované A], nar. [Anonymizováno], [Jméno žalované B], nar. [Anonymizováno], [tituly před jménem] [jméno FO], nar. [Anonymizováno] a [anonymizováno], nar. [Anonymizováno] tak bylo nezákonné, protiprávní a[Anonymizováno]vůči stavebnímu orgánu podvodné. Povinností stavebníka podle stavebního zákona je oznámit stavebnímu úřadu předem všechny zamýšlené změny oproti vydaným stavebně správním rozhodnutím. Byly odstraněny veškeré stavební konstrukce původních staveb rodinných domů a následně realizována stavba ‚[Anonymizováno] budova‘ č. p. [Anonymizováno]…která byla kompletně provedena jako novostavba dle původní projektové dokumentace předložené ke stavebně správním řízením a ověřené stavebním úřadem…“ 37. Z ad 36, kterážto informace byla v průběhu předchozích let účastníkům ze strany stavebního úřadu či ve vztahu ke katastru nemovitostí příslušným katastrálním úřadem opakovaně (v různých formulacích) sdělována, plyne, že účastníci museli vědět, respektive věděli, že je nezbytné dosáhnout souladu faktického, respektive právního stavu se stavem zápisů v katastru nemovitostí. Žalující strana zjevně nebyla s to dosáhnout takového cíle bez příslušné pomoci osoby znalé práva, přičemž toto tvrzení není v rozporu se skutečností, že po určitou dobu byla žalující strana právně zastoupena [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem], advokátkou z [Anonymizováno], neboť tato advokátka (podle názoru soudu) objektivně nemohla v rámci tohoto řízení dosáhnout žalující stranou sledovaného souladu faktického, respektive právního stavu se stavem zápisů v katastru nemovitostí, pakliže žalovaná strana k tomu odmítla vytvořit odpovídající součinnost.

38. Není přitom žádným tajemstvím, že Český úřad zeměměřický a katastrální má pro veřejnost zpřístupněny základní údaje a seznamy různých tiskopisů předmětných ohlášení, které každému zájemci umožňují základní vhled do této problematiky. Poněvadž je materie zápisů do katastru nemovitostí v zásadě složitá, je žádoucí, aby se laická veřejnost s řešením konkrétních problémů raději obracela na osoby znalé práva (advokáty nebo např. notáře), kteří v tomto směru jsou schopni poskytnout odpovídající právní služby. Není ovšem přípustné, aby soud v rámci odůvodnění rozsudku, kterým je zamítána žaloba o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k pozemkům, jejichž součástí již nejsou stavby, jež však dle stavu zápisů jsou stále v katastru evidovány, ačkoliv na jejich místě byla postavena stavba nová, dosud v katastru nezapsaná, a není ani napevno vyřešeno, zda spoluvlastnická participace k ní se bez dalšího odvíjí od spoluvlastnictví k předmětným pozemkům, či nikoliv (zda stavba není samostatným předmětem vlastnictví či spoluvlastnictví v jiném poměru, než tomu bylo před odstraněním předchozích staveb), to vše v situaci, kdy zprvu pro zápis této nové stavby do katastru nemovitostí byl vypracován příslušný geometrický plán, kterým by po předmětném zápisu mělo dojít ke změně pozemků, a není tedy ani vyjasněno, v jakém vlastnickém režimu atd., podával žalující straně, respektive účastníkům instruktivní informace, jak lze danou situaci vyřešit tak, aby poté mohlo být přistoupeno ke zrušení podílového spoluvlastnictví k předmětným nemovitým věcem.

39. Lze tedy sumarizovat: v řízení o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k tomuto nemovitému majetku soud musí zjistit též obvyklou cenu předmětné stavby, přičemž musí též zohlednit, že jeho případně vydaný rozsudek bude ve vztahu ke katastru nemovitostí představovat (řádnou) veřejnou vkladovou listinu, jež z pohledu vkladu musí obstát. Pokud soud nazná, že podkladový stav neumožňuje vydání takového rozhodnutí, jež by splňovalo všechny zákonem stanovené podmínky pro veřejnou vkladovou listinu, pochopitelně pak za takové situace nemůže podílové spoluvlastnictví zrušit a vypořádat. Je totiž na účastnících, aby nejprve učinili soulad mezi právním stavem a stavem zápisů v katastru nemovitostí, a teprve poté, kdy k takovému souladu dojde, mohou být splněny podmínky pro zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví. Situace, kdy jedna z dotčených stran odmítá vytvořit patřičnou součinnost k dosažení takového souladu, jsou pochopitelně opět řešitelné, a to i případně na základě podané příslušné žaloby. Jinými slovy řečeno, v řízení typu zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví nelze napravovat případné deficity plynoucí z nesouladu mezi stavem zápisů v katastru nemovitostí a právní realitou, neboť k tomu jsou určena – v případě, že nelze docílit řešení smírnou cestou mezi dotčenými účastníky – jiná řízení.

40. Z těchto důvodů proto soud předmětnou změnu žaloby v části jejího žalobního petitu vyhlášeným usnesením nepřipustil a z týchž důvodů stávající znění žaloby zamítl, neboť situace od vydání kasačního rozhodnutí odvolacího soudu ad 4 se nijak nezměnila.

41. Pokud jde o výrok o náhradě nákladů řízení mezi účastníky, soud neopomenul rozhodovací praxi Ústavního soudu, který např. ve svém nálezu ze dne 12. 12. 2019, sp. zn. II. ÚS 572/19, vyložil právní názor, že rozhodnutí o nákladech řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví se nemůže odvíjet toliko od úvahy soudu o tom, co bylo mezi účastníky sporné a jaké řešení v tomto ohledu přijal soud. Naopak v tomto řízení, v němž se jedná o rovném vlastnickém právu všech účastníků, v němž všichni účastníci (spoluvlastníci) mají v řízení shodné procesní postavení žalobců i žalovaných a v němž předem nemohou přesně předvídat konkrétní rozhodnutí soudu, a naopak každý z odlišných návrhů jednotlivých účastníků může mít rozumný a přesvědčivý základ, se zpravidla jako spravedlivé východisko pro rozhodnutí o nákladech řízení bude jevit, aby každý z účastníků sám nesl své náklady řízení a nebyl povinen hradit náklady jiného spoluvlastníka, ledaže by pro to byly dány zvláštní důvody; takové východisko odpovídá právu spoluvlastníků na ochranu vlastnictví zaručenému čl. 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

42. Rozhodování v intencích např. nálezu Ústavního soudu ad 41 se podle názoru soudu uplatní především v případech, kdy soud meritorním rozhodnutím předmětné spoluvlastnictví účastníků zrušil a vypořádá. V situaci, k jaké došlo v této právní věci, tj. kdy žaloba byla zamítnuta, by zpravidla mělo být rozhodováno za užití § 142 odst. 1 o. s. ř. (které stanoví, že účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl). Je však třeba přihlédnout ke všem okolnostem, které v průběhu řízení vyšly najevo a poté zohlednit, zda v rozhodovaném případě vskutku jsou splněny podmínky pro aplikaci § 142 odst. 1 o. s. ř., případně zda jsou zde důvody hodné zvláštního zřetele vedoucí k nepřiznání těchto nákladů řízení podle § 150 o. s. ř., jež stanoví, že jsou-li tu důvody hodné zvláštního zřetele, nebo odmítne-li se účastník bez vážného důvodu zúčastnit prvního setkání s mediátorem nařízeného soudem, nemusí soud výjimečně náhradu nákladů řízení zcela nebo zčásti přiznat.

43. I když měli žalovaní v tomto řízení plný procesní úspěch, soud jim za užití § 150 o. s. ř. nákladovým výrokem II. nepřiznal vůči žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení. Učinil tak z toho důvodu, že žalovaní svým postojem fakticky znemožnili žalobkyni dosáhnout souladu mezi stavem zápisů v katastru nemovitostí a právní realitou, což byl hlavní důvod neúspěchu této žaloby, přičemž – jak plyne např. z ad 36 – žalovaní se „spolupodíleli“ na vytvoření tohoto stavu, jakkoliv to byla žalobkyně původně se svým manželem [jméno FO] (který v průběhu řízení zemřel), kdo zaktivizovali dané soudní řízení. Žalovaní přitom rovněž chtěli dosáhnout zrušení podílového spoluvlastnictví k předmětným nemovitým věcem, avšak z nepochopitelného důvodu odmítali žalující straně vytvořit patřičnou součinnost k realizaci již shora opakovaně připomínaného nezbytného souladu faktického, respektive právního stavu se stavem zápisů v katastru nemovitostí.

44. Soud ustoupil od procesní signalizace účastníkům, respektive žalovaným z hlediska své úvahy o možnosti užití § 150 o. s. ř., neboť shora popsaný stav (který v současné době znemožňuje rozhodnout o zrušení spoluvlastnictví k uvedenému nemovitému majetku tak, že by spoluvlastnické právo k tomuto majetku bylo některým ze způsobů předvídaných v občanském zákoníku vypořádáno) je vskutku flagrantní. Přitom nepřichází v úvahu, aby žalovaným, kteří odmítali po mnoho let a i nadále odmítají vytvořit žalující straně patřičnou součinnost k zajištění souladu mezi stavem zápisů v katastru nemovitostí a právním stavem, aniž by formulovali racionální důvod či důvody k jejich procesnímu postoji, pakliže jinak kontinuálně v průběhu řízení zaujímali názor, že i oni chtějí docílit zrušení podílového spoluvlastnictví k předmětnému nemovitému majetku, avšak mají za to, že tento majetek lze reálně rozdělit, kterýžto způsob vypořádání preferují, byly přiznány náklady řízení, které právě s jejich velkým přičiněním skončilo tak, že ke zrušení podílového spoluvlastnictví nedošlo. Pokud tedy žalovaní po celé řízení v této právní věci zaujímali takový postoj k žalobě o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, je jejich odmítání vytvořit s (nyní jen) žalobkyní součinnost k dosažení souladu stavu zápisů v katastru nemovitostí se stavem právním (k čemuž mohlo dojít i v průběhu tohoto řízení) v kolizi s dobrými mravy, kterážto okolnost podle názoru soudu musí být zohledněna, respektive promítnuta právě i při rozhodování o náhradě nákladů řízení.

45. Věc je tedy třeba posuzovat v širším náhledu, z něhož plyne, že žalovaní svým hrubě obstrukčním jednáním kolidujícím s dobrými mravy (žalovaní v průběhu řízení např. podali celkem 10 nedůvodných návrhů na vydání předběžného opatření, opakovaně nedůvodně uplatňovali námitku podjatosti stejného soudce nalézacího soudu atd.), které mělo přesah i mimo toto řízení (výkon spoluvlastnického práva žalobkyně je tímto permanentním nepochopitelným postojem žalovaných de facto paralyzován) znemožnili žalující straně dosáhnout zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k předmětným nemovitým věcem bez toho, aby (po úmrtí žalobce a/ nyní již sama) žalobkyně musela podstoupit jiná řízení k zajištění nejprve souladu stavu v katastru nemovitostí, který by se pak mohl stát podkladem pro případné soudní zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví. Tento kontinuálně uplatňovaný obstrukční postoj žalovaných proto soud zhodnotil (zhodnotit musel) v rámci výjimečné aplikace § 150 o. s. ř. v posuzované věci.

46. Pokud jde o výrok IV. týkající se nákladů státu, v této části soud v zásadě přejímá tu část odůvodnění původně zrušeného rozsudku zdejšího soudu ad 1, avšak v nyní obráceném gardu procesní strany, kdy (nyní) žalobkyně s ohledem na její procesní neúspěch v této právní věci, je dle § 148 odst. 1 o. s. ř. (dle kterého stát má podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků) povinna zaplatit státu náklady v celkové výši 28 025 Kč. Jedná se tedy o náklady, které hradil v průběhu řízení stát, tj. přiznanou odměnu ustanovené zástupkyni žalovaných 1) a 2) [tituly před jménem], advokátce se sídlem ve Vyškově ve výši 25 452 Kč (dle usnesení soudu ze dne 30. 4. 2019, č. j. 6 C 202/2004-1637), dále to, co bylo placeno znalci [tituly před jménem] [jméno FO]. Uvedenému znalci bylo za vypracovaný znalecký posudek č. [hodnota] přiznáno znalečné ve výši 6 878 Kč (na základě usnesení zdejšího soudu ze dne 21. 10. 2015, č. j. 6 C 202/2004-1225), dále se jedná o vyplacené znalečné v souvislosti s vypracováním dodatku znaleckého posudku ve výši 3 695 Kč (dle usnesení soudu ze dne 30. 4. 2019, č. j. 6 C 202/2004-1635). Celkem se tedy jedná o částku 36 025 Kč, od které je třeba odečíst částku ve výši 8 000 Kč, jež byla žalující stranou zálohově zaplacena. Náklady státu tedy činí právě částku 28 025 Kč, kterou je žalobkyně povinna státu na označený účet zdejšího soudu zaplatit ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Poučení