6 C 204/2019-149

Rubrum

Okresní soud v Novém Jičíně rozhodl soudkyní JUDr. Naděždou Červenkovou ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená advokátem Mgr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o 403 800 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 403 800 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 350 000 Kč za dobu od 1. 7. 2014 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náklady řízení částku ve výši 143 387,36 Kč, do 3 dnů od právní moci rozsudku, k rukám JUDr. [jméno] [příjmení], advokáta se sídlem [adresa].

Odůvodnění

1. Žalobkyně se návrhem doručeným soudu dne 12. 7. 2019 domáhala po žalované zaplacení částky 403 800 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 350 000 Kč od 1. 7. 2014 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že žalobkyně poskytla na základě smlouvy o půjčce ze dne 18. 6. 2013 dlužníku [jméno] [příjmení], který je tchánem žalované, peněžitou částku ve výši 500 000 Kč, kterou se jí dlužník zavázal vrátit nejpozději do 30. 6. 2014. Dlužník [jméno] [příjmení] na předmětnou půjčku žalobkyni zaplatil dne 18. 6. 2014 částku 150 000 Kč a zbývající dluh co do výše a důvodu uznal. Z důvodu prodlení [jméno] [příjmení] k návrhu žalobkyně Okresní soud v Novém Jičíně dne 9. 1. 2017 vydal platební rozkaz č. j. 6 C 388/2016-14, kterým dlužníku [jméno] [příjmení] uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku 350 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení 8,05 % ročně z částky 350 000 Kč od 1. 7. 2014 do zaplacení a náhradu nákladů řízení ve výši 53 800 Kč, a to vše do 15 dnů od doručení platebního rozkazu, když tento platební rozkaz nabyl právní moci a vykonatelnosti dne 28. 1. 2017. Dlužník [jméno] [příjmení] nesplnil dobrovolně povinnost uloženou mu shora citovaným rozhodnutím, a to ani zčásti, a proto byla k návrhu žalobkyně nařízena exekuce, jejímž provedením byl pověřen soudní exekutor JUDr. [jméno] [příjmení], [exekutorský úřad], u kterého je věc vedena pod sp. zn. 203Ex 07772/17. Dne 22. 4. 2015, tedy v době, kdy byl dlužník [jméno] [příjmení] v prodlení s úhradou uvedeného dluhu, uzavřeli manželé [jméno] [příjmení] a [jméno] [celé jméno žalované], jakožto dárci, se žalovanou, jakožto obdarovanou, darovací smlouvu, kterou ze svého společného jmění manželů převedli bezúplatně do výlučného vlastnictví žalované nemovité věci, a to pozemek parc. č. st. [anonymizováno], zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa], rodinný dům, a pozemek parc. [číslo] ostatní plocha, vše zapsáno u Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, [stát. instituce], v katastru nemovitostí pro obec a k. ú. [obec] na [list vlastnictví] (dále také jen„ předmětné nemovité věci“). Okresní soud v Novém Jičíně rozsudkem ze dne 14. 2. 2018, č. j. 17C 52/2017-124, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne 17. 10. 2018, č. j. 15Co 121/2018-158, určil, že darovací smlouva ze dne 22. 4. 2015, není vůči žalobkyni právně účinná, neboť touto smlouvou se [jméno] [příjmení] dopustil zkracujícího právního jednání. Svůj nárok žalobkyně v této věci opřela o ustanovení § 595 odst. 1 a § 597 občanského zákoníku, když má za to, že je oprávněna domáhat se uspokojení své pohledávky z toho, co neúčinným jednáním z dlužníkova majetku ušlo.

2. Žalovaná ve svém písemném vyjádření uvedla, že nárok žalobkyně neuznává, a to ani z části, neboť žalobkyni ničeho nedluží. Žalobkyně nikdy neměla panu [jméno] [příjmení] peníze půjčovat, když věděla, že tento peníze utrácí za hraní automatů. Za svého tchána pana [jméno] [příjmení] již zaplatila více, než kdy mohla za darovanou nemovitost získat. Předmětnou nemovitost žalovaná chtěla výhodně prodat, avšak tomu zabránila žalobkyně svým návrhem na vydání předběžného opatření, které přerušilo již vedené vkladové řízení u katastru nemovitostí. Žalobkyně zavinila, že předmětná nemovitost byla za nevýhodných podmínek prodána v exekuční dražbě. Veškeré prostředky, které z dražby nemovitosti žalovaná získala a v podstatě ještě více, vynaložila na úhradu dluhů tchána [jméno] [příjmení]. Žalovaná následně doplnila svá tvrzení tak, že pokud by bylo teoreticky povinností žalované nahradit žalobkyni to, co žalovaná neúčinným právním úkonem nabyla, byla by k tomu povinna jen do výše hodnoty obohacení. Žalovaná byla vyzvána k úhradě dluhů [jméno] [příjmení] také jinými jeho věřiteli, konkrétně na jaře 2016 [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] z titulu zápůjčky a v létě 2016 společností [právnická osoba], a to ještě před tím, než se zaplacení pohledávky vůči [jméno] [příjmení] začala domáhat žalobkyně a před podáním odpůrčí žaloby žalobkyně proti žalované ve věci sp. zn. 17 C 52/2017. Pohledávka [právnická osoba] s.r.o. vznikla v roce 2010 a byla pravomocně přiznána rozsudkem Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 17. 6. 2015. Následně byla tato pohledávka postoupena na společnost [právnická osoba], která žalovanou vyzvala k úhradě pohledávky ve výši 1 000 000 Kč spolu s úroky z prodlení a náklady řízení ve výši 150 000 Kč. Žalovaná tuto pohledávku v celkové výši 1 400 000 Kč uhradila tím způsobem, že vystavila věřiteli [právnická osoba] směnku vlastní. Dále žalovaná zaplatila na jaře 2019 věřitelům [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] každému po 300 000 Kč. Žalovaná tak ze svého již vynaložila na úhradu dluhů pana [příjmení] [příjmení] částku, která odpovídá hodnotě předmětných nemovitých věcí podle ocenění soudního znalce přibraného soudním exekutorem pro účely dražby. V souladu s ustanovením § 598 občanského zákoníku a zásadou priority již jiným věřitelům žalovaná uhradila více, než byla hodnota předmětných nemovitých věcí v době neúčinného právního jednání, a proto již není žalobkyni povinna plnit ničeho.

3. V rámci své procesní obrany žalovaná uplatnila vůči žalobkyni kompenzační námitku z titulu nároku na náhradu škody ve výši 1 086 666 Kč, resp. do výše, v jaké soud případně přizná nárok žalobkyni. Tvrzená škoda žalované spočívá ve vzniku nových dluhů žalované u společnosti [právnická osoba] způsobených zmařením zamýšleného prodeje předmětných nemovitých věcí, ve výši 766 666 Kč, a dále ztráty v podobě rozdílu prodejních cen předmětných nemovitých věcí ve výši 320 000 Kč. Podrobněji žalovaná uvedla, že po nabytí předmětných nemovitých věcí žalovaná uzavřela dne 26. 10. 2015 smlouvu o úvěru s věřitelem [jméno] [příjmení], od nějž si půjčila částku 1 000 000 Kč bezúročně, splatnou do 25. 10. 2016 s tím, že pro případ prodlení se zavázala zaplatit věřiteli úrok z prodlení ve výši 10 % za každý měsíc prodlení. Pohledávka věřitele byla zajištěna zástavním právem na předmětných nemovitých věcech. Za účelem splacení úvěru žalovaná uzavřela dne [datum] s kupujícím [jméno] [příjmení] kupní smlouvu na předmětné nemovité věci za kupní cenu ve výši 700 000 Kč. Skutečná kupní cena byla smluvními stranami zamýšlena ve výši 1 700 000 Kč, když kupující se zavázal zaplatit za žalovanou úvěr ve výši 1 000 000 Kč, když pohledávka z úvěrů ve výši 1 000 000 Kč původního věřitele [jméno] [příjmení] byla v mezičase postoupena na společnost [právnická osoba] Po podání návrhu na vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí žalobkyně podala návrh na vydání předběžného opatření, kterému Okresní soud v Novém Jičíně usnesením ze dne 20. 1. 2017, č. j. 7 Nc 450/2017-16, vyhověl, což mělo za následek zastavení řízení o povolení vkladu vlastnického práva na základě kupní smlouvy ze dne 4. 11. 2016. Po zmaření prodeje předmětných nemovitých věcí dle kupní smlouvy ze dne 4. 11. 2016 zástavní věřitel [právnická osoba] přistoupil k podání exekučního návrhu pro svou pohledávku ve výši 1 000 000 Kč s příslušenstvím, která představovala ke dni podání návrhu částku ve výši 1 766 666 Kč a soudní poplatek 5 000 Kč. Následně došlo k nařízení exekuce prodejem zástavy, tj. k prodeji předmětných nemovitých věcí v dražbě. Znalec [příjmení] [jméno] [příjmení], ustanovený soudním exekutorem, ocenil znaleckým posudkem ze dne 10. 7. 2018 předmětné nemovité věci cenou obvyklou 2 070 000 Kč. Ve dražbě konané dne [datum] byly předmětné nemovité věci zpeněženy za částku 1 380 000 Kč. V důsledku jednání žalobkyně bylo žalované znemožněno dosáhnout výnosu z prodeje nemovitých věcí a v příčinné souvislosti s jednáním žalobkyně se dluh žalované vůči společnosti [právnická osoba] zvýšil na částku 1 766 666 Kč v důsledku uplatněných sankcí ze strany tohoto věřitele.

4. Z provedených důkazů má soud prokázáno, že: platebním rozkazem Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 9. 1. 2017, č. j. 6 C 388/2016-14, který nabyl právní moci a vykonatelnosti dne 28. 1. 2017, bylo [jméno] [příjmení], nar. 2. 10. 1960, bytem [adresa], uloženo aby do 15 dnů ode dne doručení platebního rozkazu zaplatil žalobkyni a) částku 350 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 350 000 Kč od 1. 7. 2014 do zaplacení, b) náhradu nákladů řízení ve výši 53 800 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně (z platebního rozkazu Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 9. 1. 2017, č. j. 6 C 388/2016-14, včetně doložky právní moci a vykonatelnosti), soudním exekutorem JUDr. [jméno] [příjmení], se sídlem [exekutorský úřad], byla nařízena exekuce v neprospěch povinného [jméno] [příjmení] za účelem uspokojení pohledávky oprávněné žalobkyně ve výši jistiny 350 000 Kč, úroku ve výši 8,05 % ročně z částky 350 000 Kč od 1. 7. 2014 do zaplacení, náhrady nákladů nalézacího řízení ve výši 53 800 Kč a k úhradě nákladů exekuce, které budou spolu s náklady oprávněné určeny soudním exekutorem v příkazu k úhradě nákladů exekuce (z vyrozumění o zahájení exekuce ze dne 10. 3. 2017, č. j. [číslo jednací]), žalobkyně informovala JUDr. [jméno] [příjmení], soudního exekutora, [exekutorský úřad], ve věci sp. zn. [spisová značka], že pravomocným soudním rozhodnutím bylo určeno, že darovací smlouva ze dne [datum] není vůči žalobkyni právně účinná. Žalobkyně navrhla, aby pověřený soudní exekutor učinil příslušná opatření k prodeji předmětných nemovitých věcí (z podání nazvaného podnět oprávněné k provedení exekuce ze dne 30. 1. 2019), soudní exekutor JUDr. [jméno] [příjmení] sdělil žalobkyni dne 8. 2. 2019 ve věci vedené pod sp. zn. [spisová značka], že v rámci této exekuce není možné přistoupit k prodeji předmětných nemovitých věcí, když povinný [jméno] [příjmení] nemovité věci nevlastní a bylo zjištěno, že tyto nemovité věci již nevlastní ani žalovaná. Současně bylo sděleno, že v rámci této exekuce doposud nebyl zjištěn ani žádný další postižitelný majetek povinného (z oznámení soudního exekutora JUDr. [jméno] [příjmení] ze dne 8. 2. 2019), rozsudkem Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 14. 2. 2018, 17 C 52/2017-124, bylo výrokem I. určeno, že darovací smlouva ze dne [datum], podle níž [jméno] [příjmení], nar. [datum], a [jméno] [celé jméno žalované], [datum narození], darovali žalované nemovité věci, to jest pozemek parc. č. st. [anonymizováno], zastavěnou plochu a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa], [obec], na uvedeném pozemku stojící, a dále pozemek parc. [číslo] ostatní plocha, vše zapsáno v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, [stát. instituce], na listu vlastnictví [číslo] obce a [katastrální uzemí], okres [okres], není vůči žalobkyni právně účinná. Z odůvodnění rozsudku se podává, že žalobu v této věci žalobkyně podala dne 11. 2. 2017 a dále, že [jméno] [příjmení] spolu se svou manželkou bezúplatně převedli darovací smlouvou ze dne [datum] na žalovanou předmětné nemovité věci, tedy jediný hodnotnější majetek, ačkoliv žalobkyně měla za [jméno] [příjmení] vykonatelnou pohledávku, kterou tento nebyl schopen splácet. Rozsudek nabyl právní moci dne 7. 1. 2019 (z rozsudku Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 14. 2. 2018, č. j. 17 C 52/2017-124, včetně doložky právní moci a vykonatelnosti), rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne 17. 10. 2018, č. j. 15 Co 121/2018-158, byl rozsudek Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 14. 2. 2018, 17 C 52/2017-124, ve výroku I. potvrzen. Krajský soud v rámci odůvodnění svého rozsudku dospěl k jednoznačnému závěru, že uzavřením darovací smlouvy ze dne [datum] [jméno] [příjmení] zkrátil uspokojení vymahatelné pohledávky žalobkyně. Žalobkyně podala žalobu do dvou let od uzavření této darovací smlouvy a byly splněny veškeré podmínky stanovené v ustanovení § 591 občanského zákoníku pro vyslovení neúčinnosti tohoto právního jednání. Rozsudek nabyl právní moci dne 7. 1. 2019 a vykonatelnosti 11. 1. 2019 (z rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 17. 10. 2018, č. j. 15 Co 121/2018-158, včetně doložky právní moci a vykonatelnosti), [jméno] [příjmení], [datum narození], bytem [adresa], písemně prohlásil, že měl pohledávku za [jméno] [příjmení] ve výši 300 000 Kč a dohodnutých úroků, kterou za [jméno] [příjmení] uhradila jeho snacha - žalovaná. Dále prohlásil, že k úhradě této pohledávky žalovaná přistoupila ještě před tím, než proti ní podal žalobu na určení neplatnosti darovací smlouvy, kterou na ni jeho dlužník [jméno] [příjmení] převedl svůj dům. Potvrzení o úhradě pohledávky není datováno. (potvrzení [jméno] [příjmení] o úhradě pohledávky, nedatováno), [jméno] [příjmení] půjčil v roce 2014 nebo 2015 [jméno] [příjmení] částku 300 000 Kč. Jeden a půl roku však [jméno] [příjmení] [jméno] [příjmení] půjčku nesplácel, a proto se [jméno] [příjmení] obrátil na syna [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], ale ten uvedl, že má sám problémy. [jméno] [příjmení] následně zjistil, že dům [jméno] [příjmení] je převeden na žalovanou. Žalovaná vystavila [jméno] [příjmení] směnku na částku 300 000 Kč, pravděpodobně se splatností 1 rok. Žalovaná [jméno] [příjmení] dluh splácela řádově po 20 000 Kč a [jméno] [příjmení] jí vždy vystavil doklad o splacení. Když byl splacen celý dluh, podepsal žalované potvrzení o splacení celého dluhu a předal jí směnku. Celý dluh byl splacen v roce 2019, a to bez úroků. [příjmení] [jméno] [příjmení] z titulu výše uvedené pohledávky [jméno] [příjmení] nepodal žalobu na plnění. (z výpovědi svědka [jméno] [příjmení]), [jméno] [příjmení], bytem [adresa], písemně prohlásil, že od žalované v minulosti obdržel 320 000 Kč na úhradu jeho pohledávky za [jméno] [příjmení] z titulu půjčky. Dále prohlásil, že žalovaná mu tuto částku zaplatila dobrovolně a bez nátlaku, a to aby se dlužné částky nedomáhal v soudním řízení žalobou na neúčinnost převodu nemovitosti, což chtěl učinit. Potvrzení o úhradě pohledávky není datováno. (potvrzení [jméno] [příjmení] o úhradě pohledávky, nedatováno), [jméno] [příjmení] poskytoval [jméno] [příjmení] v roce 2014 až 2015 postupné půjčky, které v součtu dosahovaly částky přibližně 300 000 Kč. [jméno] [příjmení] [jméno] [příjmení] ničeho nevrátil. Následně se [jméno] [příjmení] dozvěděl, že majetek [jméno] [příjmení] byl převeden na žalovanou. Z toho důvodu žalovaná [jméno] [příjmení] vystavila směnku a po částech dluh splácela. Celý dluh doplatila v roce 2019, směnka byla zrušena a [jméno] [příjmení] žalované podepsal potvrzení o splacení dluhu. [jméno] [příjmení] žalobu na plnění proti [jméno] [příjmení] ani žalobu proti žalované nikdy nepodal. (z výpovědi svědka [jméno] [příjmení]), pravomocným rozsudkem bylo [jméno] [příjmení] uloženo uhradit [právnická osoba] [anonymizováno], se sídlem [adresa], [PSČ], [obec], [IČO], částku 1 000 000 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 7,75 % p. a. od 3. 7. 2012 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku a dále mu bylo uloženo zaplatit [právnická osoba] s.r.o. na nákladech řízení před okresním soudem částku 130 156,50 Kč a na náhradě nákladů odvolacího řízení částku 17 301 Kč. Výrok I. rozsudku okresního soudu nabyl právní moci dne 14. 11. 2016 a vykonatelnosti 19. 11. 2016 (z rozsudku Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 17. 6. 2015, č. j. 24 C 89/2013-95, včetně doložky právní moci, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne 31. 8. 2016, č. j. 15 Co 5/2016-134), usnesením Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 20. 10. 2016, č. j. 6 C 299/2016-25, ve věci žalobce [právnická osoba], proti žalované, o neúčinnost právního úkonu, bylo řízení zastaveno pro nezaplacení soudního poplatku ze žaloby (z usnesení Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 20. 10. 2016, č. j. 6 C 299/2016-25), [právnická osoba] s.r.o. jako postupitel a společnost [právnická osoba], se sídlem [adresa], [PSČ], [obec], [IČO], jako postupník, společně prohlásily, že smluvní strany mezi sebou uzavřely smlouvu o postoupení pohledávky, jejímž předmětem bylo postoupení pohledávky za dlužníkem [jméno] [příjmení] ve výši 1 000 000 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 7,5 % ročně od 3. 7. 2012 do zaplacení, dále náhradu nákladů řízení ve výši 130 156,50 Kč a náhradu nákladů odvolacího řízení ve výši 17 301 Kč, a to z titulu pravomocného rozsudku Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 17. 6. 2015, č. j. 24 C 89/2013-95, a pravomocného rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 31. 8. 2016, č. j. 15 Co 5/2016-134. Potvrzení bylo vydáno na žádost postupníka za účelem prokázání postoupení pohledávky dlužníkovi a ostatním dotčeným třetím osobám. (ze souhlasného prohlášení o postoupení pohledávky, nedatováno), jednatel společnosti [právnická osoba] [jméno] [příjmení] za tuto společnost dne 7. 1. 2020 prohlásil, že žalovaná uhradila za [jméno] [příjmení] pohledávku ve výši 1 000 000 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 7,5 % ročně od 3. 7. 2012 do zaplacení, dále náhradu nákladů řízení ve výši 130 156,50 Kč a náhradu nákladů odvolacího řízení ve výši 17 301 Kč a ke dni podpisu prohlášení již společnosti ničeho nedluží. Pohledávku žalovaná uhradila jako odpovídající náhradu ve smyslu ustanovení § 595 až § 597 občanského zákoníku. Podpis na listině je úředně ověřen. (z prohlášení o úhradě pohledávky společnosti [právnická osoba]), [jméno] [příjmení] je manželem žalované. Na dostavbu svého domu si s manželkou půjčili [částka] od [jméno] [příjmení]. Předmětné nemovité věci, které manželka dostala darem od [jméno] [příjmení], měli v úmyslu prodat a z výtěžku prodeje zaplatit náš dluh [jméno] [příjmení] a dluhy otce vůči [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], které svědek [jméno] [příjmení] znal a věděl, že jim jeho otec [jméno] [příjmení] dluží, požadovali po žalované úhradu dluhu [jméno] [příjmení] každý ve výši 300 000 Kč. Žalobu pro neúčinnost právního jednání proti žalované ani jeden z věřitelů nepodal, ale uváděli, že tak učiní. Žalovaná dluhy postupně hradila hotovostními splátkami ve výši 10 000 Kč, 15 000 Kč nebo 20 000 Kč Poslední splátka byla v roce 2019. V roce 2016 dále vyzvala k úhradě dluhu ve výši asi 1 800 000 Kč [právnická osoba] s.r.o. [jméno] [příjmení] na poskytnutý úvěr nesplatili ničeho. [jméno] [příjmení] (jednateli společnosti [právnická osoba]) ke dni 21. 9. 2020 splatili 400 000 Kč. Žádná ze splátek věřitelům nebyla provedena převodem z účtu. Na majetek [jméno] [příjmení] jsou vedeny dvě exekuce, se žalovanou mají smluven režim oddělených jmění. Žalovaná pracuje jako účetní na úřadě, dosahovala příjmu [částka] až [částka], dále zdědila po své babičce částku [částka] a také si peníze půjčovali od rodiny. (z výpovědi svědka [jméno] [příjmení]), žalovaná vystavila v [obec] dne [datum] směnku vlastní na částku 1 400 000 Kč společnosti [právnická osoba], směnka je bez protestu, datum splatnosti je stanoveno na den 5. 2. 2022. Ve směnce je uvedeno, že tato směnka je vystavena jako úhradová, když jejím vystavením je uhrazena veškerá pohledávka za [jméno] [příjmení] z titulu rozsudku Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 17. 6. 2015, sp. zn. 24 C 89/2013, a Krajského soudu v Ostravě ze dne 31. 8. 2016, sp. zn. 15 co 5/ 2016, a to včetně veškerého příslušenství. Směnka je přeškrtnutá čtyřmi čárami a ze zadní strany je uvedeno:„ Uhrazeno do 10. 8. 2020 400 000 Kč“ a pod tímto údajem je připojen rukou psaný podpis,„ Uhrazeno do 1. 10. 2020 500 000 Kč“ a pod tímto údajem je připojen rukou psaný podpis,„ Vše doplaceno do 4. 11. 2020“ bez připojení podpisu. (z kopie směnky – čl. 87, 106), žalovaná dne 3. 3. 2021 písemně prohlásila, že společnosti [právnická osoba] uhradila celou pohledávku, kterou jí dlužila z titulu rozsudku Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 17. 6. 2015, č. j. 24 C 89/2013-95, a rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 31. 8. 2016, č. j. 15 Co 5/2016-134, přičemž pohledávku postupně uhradila panu [jméno] [příjmení], jednateli společnosti [právnická osoba], a tento jí předmětnou směnku v originále vydal (z prohlášení žalované podepsaného dne 3. 3. 2021), [jméno] [příjmení], [datum narození], bytem [adresa], jako úvěrující, žalovaná jako úvěrovaný a [jméno] [příjmení] jako ručitel dne [datum] podepsali smlouvu o úvěru, kterou se [jméno] [příjmení] zavázal poskytnout žalované úvěr ve výši 1 000 000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit uvedenou částku nejpozději ve lhůtě do 29. 10. 2016 (ze smlouvy o úvěru ze dne 27. 10. 2015), [jméno] [příjmení] jako zástavní věřitel a žalovaná jako zástavce podepsali smlouvu o zástavě nemovitosti ze dne [datum], kterou se žalovaná zavázala zřídit zástavní právo k předmětným nemovitým věcem k zajištění všech peněžitých pohledávek a jejich příslušenství a smluvních pokut vyplývajících ze smlouvy o úvěru ze dne [datum], na základě které poskytl zástavní věřitel zástavci úvěr ve výši 1 000 000 Kč (ze zástavní smlouvy podepsané [jméno] [příjmení] dne [datum] a žalovanou dne 20. 1. 2016), k předmětným nemovitým věcem bylo v katastru nemovitostí zapsáno zástavní právo smluvní k zajištění všech peněžitých pohledávek a jejich příslušenství a smluvních pokut ve prospěch [jméno] [příjmení] s právními účinky ke dni 20. 1. 2016 (z výpisu z katastru nemovitostí ze dne [datum]), [jméno] [příjmení] a společnost [právnická osoba], se sídlem [adresa], [IČO], prohlásili, že mezi nimi došlo dne 25. 10. 2016 k uzavření smlouvy o postoupení pohledávky, na základě které postupitel [jméno] [příjmení] postoupil svou pohledávku ze smlouvy o úvěru ze dne 26. 10. 2015, kterou měl s žalovanou jako úvěrovanou, na společnost [právnická osoba] Současně došlo ke změně v osobě zástavního věřitele, kdy se na místo původního věřitele [jméno] [příjmení] stala novým zástavní věřitel společnost [právnická osoba] (ze souhlasného prohlášení o postoupení pohledávky ze dne 7. 12. 2016), kupní smlouvou datovanou dne [datum] se žalovaná jako prodávající zavázala převést vlastnické právo k předmětným nemovitým věcem na [jméno] [příjmení] jako kupujícího za kupní cenu 700 000 Kč. [příjmení] [jméno] [příjmení] na kupní smlouvě je úředně ověřen. (z kupní smlouvy datované dne [datum]), dopisem datovaným dne 20. 2. 2017 [jméno] [příjmení] upozornil žalobkyni na vznikající škodu v důsledku zastavení řízení o vkladu jeho vlastnického práva k předmětným nemovitým věcem do katastru nemovitostí, když v důsledku předběžného opatření byla zmařena jeho koupě předmětných nemovitých věcí. Uvedenou škodu hodlá po žalobkyni vymáhat. (z dopisu ze dne 20. 7. 2017), Okresní soud v Novém Jičíně usnesením ze dne 10. 5. 2018 k uspokojení pohledávky zástavního věřitele [právnická osoba] ve výši 1 766 666 Kč za žalovanou plynoucí ze smlouvy o úvěru ze dne [datum] s věřitelem [jméno] [příjmení] nařídil prodej zástavy ve vlastnictví žalované jako zástavního dlužníka, a to předmětných nemovitých věcí, když zajištěná pohledávka může být cestou výkonu rozhodnutí (exekuce) uspokojena jen z výtěžku prodeje zástavy, a žalované uložil zaplatit zástavnímu věřiteli náhradu nákladů řízení ve výši 5 000 Kč do tří dnů od právní moci usnesení, když přiznaná náhrada nákladů řízení může být cestou výkonu rozhodnutí (exekuce) uspokojena jen z výtěžku prodeje výše označené zástavy (z usnesení Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 10. 5. 2018, č. j. 8 C 99/2018-40), Znalec [příjmení] [jméno] [příjmení] pro účely exekučního řízení stanovil cenu obvyklou předmětných nemovitých věcí na částku 2 070 000 Kč (ze znaleckého posudku Ing. [jméno] [příjmení] ze dne 10. 7. 2018), Soudní exekutor Mgr. [jméno] [příjmení] v rámci exekuce oprávněného [právnická osoba] proti povinné žalované, k provedení vykonatelného exekučního titulu usnesení Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 10. 5. 2018, č. j. 8 C 99/2018-40, stanovil výslednou cenu předmětných nemovitých věcí, kterých se exekuce týká, částkou ve výši 2 070 000 Kč (z usnesení soudního exekutora JUDr. [jméno] [příjmení], [exekutorský úřad], ze dne 17. 7. 2018, č. j. [číslo jednací]), soudní exekutor Mgr. [jméno] [příjmení] udělil vydražiteli [jméno] [příjmení] příklep na vydražené předmětné nemovité věci za nejvyšší podání ve výši 1 380 000 Kč (z usnesení soudního exekutora JUDr. [jméno] [příjmení], [exekutorský úřad], ze dne 23. 8. 2018, č. j. [číslo jednací]), z rozdělované podstaty ve výši 1 380 000 Kč se uspokojily přihlášené pohledávky v tomto pořadí a výši, 1) pohledávka Mgr. [jméno] [příjmení], soudního exekutora Exekutorského úřadu v [obec], na náhradu nákladů exekuce ve výši 69 637,92 Kč, 2) částečně pohledávka oprávněného [právnická osoba] ve výši 1 310 362,08 Kč. Tím byla rozdělovaná podstata zcela vyčerpána a na zbytek pohledávky oprávněného již nezbylo ničeho (z usnesení o rozvrhu výtěžku dražby soudního exekutora JUDr. [jméno] [příjmení], [exekutorský úřad], ze dne 20. 9. 2018, č. j. [číslo jednací]), žalovaná byla před podáním žaloby vyzvána k úhradě částky 350 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 350 000 Kč od 1. 7. 2014 do zaplacení a náhrady nákladů řízení ve výši 53 800 Kč s odkazem na ustanovení § 595 odst. 1 občanského zákoníku (z výzvy datované dne 24. 6. 2016 včetně podacího archu České pošty, s. p. ze dne 24. 6. 2019).

5. Soud v řízení provedl i další navrhované důkazy (výpisy z obchodního rejstříku), ze kterých s ohledem na právní názor nečinil žádné závěry.

6. Nebyl proveden důkaz výslechem svědka [jméno] [příjmení] pro jeho nadbytečnost, neboť tento důkaz byl žalobkyní navržen pouze za účelem zjištění, zda [jméno] [příjmení] zná svědky [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], což není relevantní pro rozhodnutí věci. Dále nebyl proveden důkaz výslechem svědka [jméno] [příjmení], jednatele společnosti [právnická osoba], neboť tento zemřel dne [datum] (zjištěno z potvrzení o provedení lustrací v CEO dne [datum]), dříve než soud mohl jeho výslech provést při nařízeném jednání dne 8. 3. 2021.

7. Shora uvedené důkazy soud hodnotil jednotlivě i ve vzájemných souvislostech. Prováděl-li soud důkazy pravomocnými a vykonatelnými rozsudky, byly výroky těchto rozsudků pro soud v této věci závazné ve smyslu ust. § 159a odst. 3 o. s. ř. a nebylo možné se od závěrů soudů odchýlit, ani v nich řešené právní otázky znovu posuzovat.

8. Soud nevzal za prokázáno, že směnka ve prospěch společnosti [právnická osoba] byla v plné výši splacena. Ačkoliv to žalobkyně písemně prohlásila dne [datum], toto její písemné prohlášení jakožto účastnice řízení má velmi malou důkazní váhu ve vztahu k ostatním provedeným důkazům. Platbu na směnku dne 10. 8. 2020 ve výši 400 000 Kč mj. potvrdil svědek [jméno] [příjmení] a soud ji má za prokázanou. Ostatní dvě tvrzené splátky ve výši 500 000 Kč (úhrada tvrzena dne 1. 10. 2020) a 500 000 Kč (úhrada tvrzena dne 4. 11. 2020) s ohledem na další zjištěné skutečnosti nelze vzít za prokázané. Z provedených důkazů (především výpovědi [jméno] [příjmení]) se podává, že žalovaná pracovala jako účetní na úřadě s příjmy v řádech do [částka], zdědila po své babičce částku [částka] a také si s manželem peníze půjčovali od rodiny a dále, že na majetek manžela žalované jsou vedeny dvě exekuce. Není zřejmé, z jakých zdrojů mohla žalovaná disponovat takto vysokými částkami, aby byla schopna v rozmezí tří měsíců splatit částku 1 400 000 Kč, a to po té, co na jaře 2019 uhradila celkem 600 000 Kč [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. Nadto splatnost směnky byla stanovena až na den 5. 2. 2022, tudíž v době tvrzených splátek směnka nebyla splatná, splatnost měla nastat až za více než rok a žalovaná nebyla v tvrzené době povinna splátky činit. K těmto pochybnostem přistupuje skutečnost, že k poslednímu údaji na rubu směnky o splátce ve výši 500 000 Kč tvrzené dne 4. 11. 2020 není připojen podpis, na rozdíl od předchozích dvou plateb. Směnku s doplněnými údaji na rubu o splátkách žalovaná založila do spisu až po úmrtí [jméno] [příjmení] dne 18. 3. 2021. Nevěrohodnost listiny podporuje skutečnost, že žalovaná měla provádět úhrady v řádech vyšších statisíců v hotovosti, když jí jakožto účetní, muselo být známo, že na základě zákona č. 254/2004 Sb., o omezení plateb v hotovosti, lze hotovostní platby provádět pouze do výše limitu 270 000 Kč.

9. Pokud jednatel společnosti [právnická osoba] [jméno] [příjmení] za společnost dne 7. 1. 2020 prohlásil, že žalovaná uhradila za [jméno] [příjmení] pohledávku ve výši 1 000 000 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 7,5 % ročně od 3. 7. 2012 do zaplacení, dále náhradu nákladů řízení ve výši 130 156,50 Kč a náhradu nákladů odvolacího řízení ve výši 17 301 Kč, nelze tímto prohlášením ze dne 7. 1. 2020 prokazovat úhrady, které dle tvrzení žalované měly být provedeny až v období od 10. 8. 2020 do 4. 11. 2020. Prohlášení společnosti [právnická osoba] ze dne 7. 1. 2020 časově koresponduje s tvrzením o vystavení směnky žalovanou dne 5. 2. 2019, a soud k uvedenému prohlášení přihlédl na podporu tohoto tvrzení.

10. Pokud jde o tvrzené splátky dluhů žalovanou ve prospěch věřitelů [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], svědkům [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] soud uvěřil. Jejich výpovědi jsou podpořeny svědeckou výpovědí [jméno] [příjmení] a písemnými potvrzeními o úhradě, ačkoliv tyto nejsou datovány, svědci potvrdili, že listiny podepsali. Pokud v písemném prohlášení [jméno] [příjmení] uvedl, že mu žalovaná uhradila 320 000 Kč, z tvrzení žalované a ostatních provedených důkazů, především svědecké výpovědi [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] vyplývá, že splacena byla částka ve výši 300 000 Kč a z této prokázané částky soud vycházel. I v tomto případě má soud pochybnosti v tom směru, že žalovaná prováděla jednotlivé dílčí splátky ve výši 10 000 Kč až 20 000 Kč v hotovosti a nikoliv průkaznějším způsobem vkladem na účet věřitele, nicméně jednalo se o částky, které lze dle zákona č. 254/2004 Sb., o omezení plateb v hotovosti, provádět hotovostními platbami.

11. S ohledem na vyjádření žalované ze dne 13. 5. 2021 (č. l. 119-120), ve kterém uvedla, že nesouhlasí se svou svědeckou výpovědí, nebude navrhovat další svědky a ani nebude soudu již nic dalšího dokládat, neboť již vše doložila, soud žalovanou již nevyzýval ve smyslu ust. § 118a odst. 1, 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen„ o. s. ř.”) k doplnění žalobních tvrzení a návrhů důkazů a další důkazy neprováděl.

12. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Žalobkyně má za dlužníkem [jméno] [příjmení] vykonatelnou pohledávku ve výši 403 800 Kč (350 000 Kč na jistině plus 53 800 Kč na náhradě nákladů řízení) s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 350 000 Kč od 1. 7. 2014 do zaplacení, uloženou platebním rozkazem, který nabyl právní moci a vykonatelnosti dne 28. 1. 2017. Žalobkyně zaplacení pohledávky po povinném [jméno] [příjmení] bezúspěšně exekučně vymáhala. [jméno] [příjmení] spolu se svou manželkou bezúplatně převedli darovací smlouvou ze dne [datum] na žalovanou vlastnické právo k předmětným nemovitým věcem. Rozsudkem Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 14. 2. 2018, č. j. 17 C 52/2017-124, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne 17. 10. 2018, č. j. 15 Co 121/2018-158, bylo určeno, že uvedená darovací smlouva ze dne [datum], není vůči žalobkyni právně účinná, neboť se jednalo o zkracující právní jednání. Tyto rozsudky nabyly právní moci dne 7. 1. 2019. [jméno] [příjmení] měl dluhy u věřitelů [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [právnická osoba] s.r.o., která tuto svou pohledávku postoupila na společnost [právnická osoba] [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] se po [jméno] [příjmení] nedomáhali úhrady svých pohledávek soudní cestou a nepodali nikdy žalobu ani proti žalované. Pohledávka [právnická osoba] s.r.o., resp. společnosti [právnická osoba], ve výši 1 000 000 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 7,75 % p.a. od 3. 7. 2012 do zaplacení, náhrady nákladů řízení ve výši 130 156,50 Kč a 17 301 Kč byla přiznána pravomocným (14. 11. 2016) a vykonatelným (19. 11. 2016) rozhodnutím soudu. Ve věci žalobce [právnická osoba], proti žalované, o neúčinnost právního úkonu, bylo řízení zastaveno pro nezaplacení soudního poplatku. Žalobkyně postupnými úhradami splatila na jaře roku 2019 na pohledávky [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] každému 300 000 Kč. Na pohledávku společnosti [právnická osoba] (před postoupením pohledávky [právnická osoba]) vystavila této společnosti dne 5. 2. 2019 směnku se směnečnou sumou 1 400 000 Kč a datem splatnosti 5. 2. 2022. Na tuto směnku zaplatila žalovaná dne 10. 8. 2020 částku 400 000 Kč. Dále bylo prokázáno, že žalovaná měla dluh u věřitele [jméno] [příjmení] ve výši 1 000 000 Kč splatný dne 29. 10. 2016 a k zajištění uvedeného dluhu vázlo na předmětných nemovitých věcech zástavní právo ve prospěch [jméno] [příjmení]. Tuto pohledávku za žalovanou [jméno] [příjmení] postoupil dne 25. 10. 2016 na společnost [právnická osoba] a došlo také ke změně v osobě zástavního věřitele, kdy se novým zástavním věřitelem stala společnost [právnická osoba] Uvedený dluh žalovaná zamýšlela splatit tím způsobem, že uzavřela s [jméno] [příjmení] kupní smlouvou datovanou dne 4. 11. 2016, ve které se žalovaná jako prodávající zavázala převést vlastnické právo k předmětným nemovitým věcem na [jméno] [příjmení] jako kupujícího za kupní cenu 700 000 Kč. K dokončení vkladového řízení u katastru nemovitostí však již nedošlo z důvodu vydání předběžného opatření k návrhu žalobkyně, které dokončení vkladového řízení zamezilo. Předmětné nemovité věci byly v exekuci vedené Mgr. [jméno] [příjmení], soudním exekutorem, pro splnění pohledávky společnost [právnická osoba] proti žalované, oceněny znalcem obvyklou cenou 2 070 000 Kč a byly vydraženy za cenu 1 380 000 Kč.

13. Podle ustanovení § 589 odst. 1 zákona č. 89/2010 Sb., občanského zákoníku, zkracuje-li právní jednání dlužníka uspokojení vykonatelné pohledávky věřitele, má věřitel právo domáhat se, aby soud určil, že právní jednání dlužníka není vůči věřiteli právně účinné. Toto právo má věřitel i tehdy, je-li právo třetí osoby již vykonatelné, anebo bylo-li již uspokojeno. Podle odstavce 2 tohoto ustanovení neúčinnost právního jednání dlužníka se zakládá rozhodnutím soudu o žalobě věřitele, kterou bylo odporováno právnímu jednání dlužníka (odpůrčí žaloba).

14. Podle ustanovení § 595 odst. 1 občanského zákoníku neúčinnost právního jednání zakládá věřitelovo právo domáhat se uspokojení pohledávky i z toho, co neúčinným jednáním z dlužníkova majetku ušlo. Není-li to dobře možné, náleží věřiteli odpovídající náhrada.

15. Podle ustanovení § 598 občanského zákoníku dovolává-li se neúčinnosti téhož právního jednání více věřitelů, nemůže být od povinné osoby požadováno v souhrnu více, než stanoví § 595 a 596.

16. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.

17. Soud vycházel z toho, že žalobkyně se ve smyslu § 589, 591 občanského zákoníku úspěšně pravomocně dovolala relativní neúčinnosti zkracujícího právního jednání, kterým žalovaná bezúplatně nabyla předmětné nemovité věci od [jméno] [příjmení] a jeho manželky. Jak bylo uvedeno výše, soud byl závěry rozsudků Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 14. 2. 2018, č. j. 17 C 52/2017-124 a Krajského soudu v Ostravě ze dne 17. 10. 2018, č. j. 15 Co 121/2018-158, určujících relativní neúčinnost právního jednání vázán a nepříslušelo mu je jakkoliv přezkoumávat, neboť se jednaná o věc již rozsouzenou. Na základě těchto rozsudků je žalobkyně oprávněna vymáhat svou pohledávku na předmětných nemovitých věcech, které byly předmětem neúčinného právního jednání, stejně tak jako by zůstaly ve vlastnictví dlužníka [jméno] [příjmení] nebýt zkracujícího právního jednání. V daném případě není však již možné, aby se žalobkyně domáhala uspokojení své pohledávky přímo z majetku, který žalovaná relativně neúčinným právním jednáním nabyla, neboť žalovaná již není vlastníkem předmětných nemovitých věcí, když předmětné nemovité věci byly vydraženy v exekuční dražbě ve prospěch zástavního věřitele žalované [právnická osoba] Vzhledem k tomu, že není možné domáhat se uspokojení z majetku, který neúčinným právním jednáním z majetku [jméno] [příjmení] ušel, náleží žalobkyni peněžitá náhrada podle § 595 odst. 1 občanského zákoníku.

18. Přiznaná peněžitá náhrada ve výši 403 800 Kč sestává z neuhrazené platebním rozkazem Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 9. 1. 2017, č. j. 6 C 388/2016-14 pravomocně přiznané pohledávky žalobkyně za povinným [jméno] [příjmení] ve výši 350 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 1. 7. 2014 do zaplacení a náhrady nákladů nalézacího řízení sp. zn. 6 C 388/2016 ve výši 53 800 Kč.

19. Dovolává-li se neúčinnosti téhož právního jednání více věřitelů, je souhrnná částka, k jejíž náhradě je ten, kdo je zavázán plnit, limitována podle ustanovení § 598 občanského zákoníku. Tento zákonný limit odpovídá celkovému majetkovému prospěchu žalované, přičemž v řízení bylo věrohodně prokázáno, že hodnota předmětných nemovitých věcí činila 2 070 000 Kč. Při posouzení celkového majetkového prospěchu žalované byla podstatná znalcem stanovená cena obvyklá, nikoliv cena, za kterou byly předmětné nemovité věci vydraženy, neboť je věcí žalované, že nebyla schopna plnit své povinnosti a bylo přistoupeno k exekuční dražbě, která je pro vlastníka nemovitých věcí obecně obvykle nevýhodná a předmětné nemovité věci byly zpeněženy za nižší cenu než cenu obvyklou.

20. V tomto řízení byly prokázány platby žalované na dluhy [jméno] [příjmení] ve výši 300 000 Kč ve prospěch [jméno] [příjmení], 300 000 Kč pro [jméno] [příjmení] a 400 000 Kč na pohledávku společnosti [právnická osoba] Zákonný limit ani po započtení pohledávky žalobkyně včetně běžících úroků z prodlení nebyl překročen.

21. Komentářová literatura uvádí, že„ pořadí věřitelů je určeno dle času uplatnění neúčinnosti za předpokladu, že žádný z věřitelů zatím nemá vykonatelnou pohledávku. Jinak řečeno, povinná osoba plní nejdříve osobě, která svůj nárok uplatnila nejdříve. To vše za předpokladu, že nárok těchto věřitelů je důvodný. Pokud by se mezi neúčinností se dovolávajícími věřiteli objevil věřitel, jehož pohledávka je vykonatelná, má tento přednost před ostatními a povinná osoba plní jemu s účinky vůči ostatním věřitelům“. (Lavický a kol., Občanský zákoník I. Obecná část (§ 1-654), 1. vydání, 2014, s. [číslo] – [číslo])

22. Soud dospěl také k závěru, že žalovaná měla před věřiteli [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] přednostně uspokojit pohledávku žalobkyně. Tito věřitelé na rozdíl od žalobkyně nedisponovali vykonatelnou pohledávkou a ani se vůči žalobkyni u soudu nedovolali relativní neúčinnosti zkracujícího právního jednání, a v podstatě se relativní neúčinnosti ani dovolat nemohli, neboť právo domáhat se, aby soud určil, že právní jednání dlužníka není vůči věřiteli právně účinné, lze pouze k uspokojení vykonatelné pohledávky (§ 589 odst. 1 občanského zákoníku). V řízení bylo bez jakýchkoliv pochybností prokázáno, že [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] nikdy nepodali proti [jméno] [příjmení] žalobu na plnění a nedisponovali tak exekučním titulem. Nebylo ani zjištěno, že by si věřitelé kdykoliv vyhradili právo dovolat se neúčinnosti právního jednání dříve, než se stane jejich pohledávka vykonatelnou podle ust. § 593 občanského zákoníku. Neúčinnost právního jednání je založena až rozhodnutím soudu o žalobě věřitele, kterou bylo odporováno právnímu jednání dlužníka (§ 589 odst. 2 občanského zákoníku). Jinými slovy právo věřitele domáhat se uspokojení i z toho, co neúčinným právním jednáním dlužníka z jeho majetku ušlo, vzniká až soudním rozhodnutím o neúčinnosti právního jednání dlužníka a toto právo podléhá prekluzi ve lhůtách uvedených v ust. § 590 a § 591 občanského zákoníku (viz rozhodnutí Městského soudu v Praze ze dne 17. 5. 2019, č. j. 47 Cm 108/2017-236). Jsou-li tyto právní závěry přeneseny na zjištěný skutkový stav, pak žalovaná plnila věřitelům [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] jejich nevykonatelné pohledávky na jaře roku 2019, když pohledávka žalobkyně byla žalobkyni proti [jméno] [příjmení] přiznána s nabytím právní moci dne 28. 1. 2017 a neúčinnosti zkracujícího právního jednání se žalobkyně dovolala vůči žalované pravomocně dne 7. 1. 2019. Žalobu na určení relativní neúčinnosti vůči žalované žalobkyně podala dne 11. 2. 2017, tedy přinejmenším od první poloviny roku 2017 žalovaná věděla, že žalobkyně disponuje vykonatelnou pohledávkou vůči [jméno] [příjmení] a současně se dovolává neúčinnosti darovací smlouvy ohledně předmětných nemovitých věcí. Přesto ještě na jaře roku 2019 plnila jiným věřitelům bez vykonatelné pohledávky, kteří se neúčinnosti právního jednání nedovolávali a s ohledem na promlčecí lhůty (§ 629 občanského zákoníku) a prekluzivní lhůty (§ 590, § 591 občanského zákoníku) žalovanou ani žalovat s největší pravděpodobností nemohli (pohledávky [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] vznikly v roce 2014 nebo 2015, obecná promlčecí lhůta je tříletá, a proto pohledávky vůči [jméno] [příjmení] byly pravděpodobně v roce 2019 již promlčeny, s ohledem na právní závěry uvedené výše však soud nepotřeboval mít tuto skutečnost postavenu na jisto, postačuje zjištění, že žaloby nebyly podány). Pohledávka společnosti [právnická osoba] sice vykonatelná je, nicméně ani tato společnost, případně její právní předchůdkyně, se relativní neúčinnosti vůči žalované nedovolaly, resp. řízení o neúčinnost právního úkonu bylo zastaveno pro nezaplacení soudního poplatku. Přesto žalovaná tvrdí (a dílem prokázala), že v období od 10. 8. 2020 do 4. 11. 2020 plnila na směnku, která byla splatná až 5. 2. 2022. I v tomto případě lze s ohledem na shora uvedené uzavřít, že žalovaná měla přednostně plnit na pohledávku žalobkyně.

23. Pokud jde o procesní obranu žalované v podobě kompenzační námitky, soud ji shledal zcela neodůvodněnou. Žalovaná zakládá svůj nárok na náhradu škody vůči žalobkyni na tom, že se žalobkyně domáhala vydání předběžného opatření za účelem zamezení zcizení předmětných nemovitých věcí v době, kdy žalobkyně již disponovala vykonatelnou pohledávkou vůči [jméno] [příjmení] a měla poznatky o tom, že exekuce vedená vůči povinnému [jméno] [příjmení] je bezvýsledná a jediného hodnotného postižitelného majetku se povinný zbavil ve prospěch žalované. Žalobkyně vykonávala své právo, pokud se u soudu domáhala právní ochrany a nadto se svým návrhem byla úspěšná. Má se za to, že ten, kdo jednal určitým způsobem, jednal poctivě a v dobré víře (§ 7 občanského zákoníku). V řízení nebylo zjištěno a žalovanou v podstatě ani tvrzeno, že by se žalobkyně podáním návrhu na vydání předběžného opatření dopustila nepoctivého právního jednání, vykonávala by svá práva šikanózním způsobem nebo se domáhala ochrany svých práv v rozporu s dobrými mravy. Žalovaná nemá nárok na náhradu škody ani ve smyslu ustanovení § 77a o. s. ř.

24. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 143 387,36 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 20 190 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 610 259,93 Kč (403 000 Kč + 207 259,93 Kč odpovídající kapitalizovanému zákonnému úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 350 000 Kč od 1. 7. 2014 do 8. 11. 2021) sestávající z částky 10 780 Kč za každý úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 1 a. t. Odměna náleží za následujících 7 úkonů právní služby: převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva k plnění, sepis žaloby, účast na jednání soudu konaném dne 22. 1. 2020, účast na jednání soudu konaném dne 22. 6. 2020, účast na jednání soudu konaném dne 21. 9. 2020, písemné podání ve věci samé – vyjádření ze dne 10. 5. 2021, a dále náleží odměna za 1 poloviční úkon podle § 11 odst. 2 a. t. za účast na jednání soudu konaném dne 8. 11. 2022, při kterém došlo pouze k vyhlášení rozhodnutí, tedy celkem 80 850 Kč. Žalobkyni náleží také 8 x náhrada hotových výdajů v paušální výši po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., celkem 2 400 Kč. Dále soud přiznal náhradu za promeškaný čas v souvislosti s poskytnutím právní služby ve výši jedné poloviny mimosmluvní odměny za účast při jednání, které bylo odročeno bez projednání věci podle § 14 odst. 2 a. t., a to účast na jednání soudu konaném dne 21. 10. 2019, účast na jednání soudu konaném dne 26. 4. 2021, tedy 2 x 5 390 Kč, a za promeškaný čas při cestě ze sídla advokáta k ústnímu jednání a zpět, tj. z [obec] do [obec] a zpět, konaným dne 22. 1. 2020, dne 22. 6. 2020, dne 21. 9. 2020, dne 8. 11. 2021, v rozsahu čtyř započatých půlhodin á 100 Kč za každou cestu dle § 14 odst. 1 písm. a) a § 14 odst. 3 a. t., celkem za promeškaný čas 12 380 Kč. V souvislosti s účastí u jednání soudu vznikly zástupci žalobkyně také cestovní výdaje ve smyslu § 13 odst. 1 a. t. za cestu k ústnímu jednání z [obec] do [obec] a zpět, tj. 2 x 73 km, motorovým vozidlem Mercedes-Benz ML 350 [příjmení] při spotřebě 9,2 l [číslo] km, k jednání soudu konaného dne 21. 10. 2019 při ceně motorové nafty 33,60 Kč a sazbě základní náhrady za 1 km jízdy 4,10 Kč (vyhl. č. 333/2018 Sb.), k jednání soudu konaného dne 22. 1. 2020, dne 22. 6. 2020 a dne 21. 9. 2020 při ceně motorové nafty 31,80 Kč a sazbě základní náhrady za 1 km jízdy 4,20 Kč (vyhl. č. 358/2019 Sb.), k jednání soudu konaného dne 26. 4. 2021 při ceně motorové nafty 27,20 Kč a sazbě základní náhrady za 1 km jízdy 4,40 Kč (vyhl. č. 589/2020 Sb.), tj. na náhradu cestovních výdajů celkem 6 186 Kč. K náhradě nákladů řízení patří také daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z ve smyslu ust. § 137 odst. 3 o. s. ř., neboť právní zástupce žalobkyně doložil osvědčení o registraci k dani, a to z částky 101 816 Kč ve výši 21 381,36 Kč.