6 C 208/2024 - 45

Rubrum

Okresní soud v Břeclavi rozhodl samosoudkyní Mgr. Darinou Slámovou ve věci žalobce: [Jméno žalobce]., IČO [IČO žalobce] sídlem [Adresa žalobce] zastoupený advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] proti žalované: [Jméno žalované], narozená [Datum narození žalované] bytem [Adresa žalované] o zaplacení 33.597,70 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobci částku 28.898,20 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 28.898,20 Kč od 21. 5. 2024 do zaplacení a s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 934,24 Kč.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobce domáhal uložení povinnosti žalované zaplatit žalobci částku 4.699,50 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 3.496,62 Kč, s úrokem ve výši 15,00 % ročně z částky 31.041,70 Kč od 21. 5. 2024 do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 205,30 Kč a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 4.699,50 Kč od 21. 5. 2024 do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaná je povinna do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 7.346,90 Kč, a to k rukám zástupce žalobce, advokáta [Jméno advokáta]

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou, soudu doručenou dne 20. 5. 2024, doplněnou podáním ze dne 12. 8. 2024, soudu doručeným téhož dne, vůči žalované domáhal zaplacení částky 33.597,70 Kč spolu s příslušenstvím, sestávajícím z kapitalizovaného úroku ve výši 3.496,62 Kč, úroku 15 % ročně z částky 31.041,70 Kč od 21. 5. 2024 do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1.139,54 Kč od 27. 2. 2024 do 20. 5. 2024 a zákonného úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 33.597,70 Kč od 21. 5. 2024 do zaplacení.

2. K návrhu žalobce uvedl, že mezi ním a žalovanou došlo dne 25. 4. 2023 k uzavření smlouvy o revolvingovém úvěru č. [hodnota], na základě které poskytl žalobce žalované peněžní prostředky až do výše sjednaného úvěrového rámce ve výši 34.170 Kč. V průběhu trvání úvěrového vztahu žalovaná načerpala celkem částku 45.589,20 Kč a na poskytnutý úvěr uhradila celkem částku 16.691 Kč. Výše pravidelné měsíční splátky byla stanovena na 4 % z aktuální dlužné částky, splatné vždy 20. dne v kalendářním měsíci, počínaje měsícem následujícím po měsíci, v němž došlo k prvnímu čerpání úvěru. Žalovaná nehradila své smluvní závazky řádně a včas, když se dostala do prodlení se splacením alespoň dvou splátek nebo jedné splátky po dobu delší než tři měsíce. Žalobce proto úvěr ke dni 12. 2. 2024 zesplatnil a dopisem z téhož dne vyzval žalovanou ke splacení celého úvěru. Po zesplatnění žalovaná neuhradila žádnou splátku. Žalobce tak ke dni podání žaloby za žalovanou eviduje pohledávku ve výši 33.597,70 Kč, sestávající z neuhrazené jistiny ve výši 31.041,70 Kč, poplatků ve výši 156 Kč, nákladů na vymáhání ve výši 900 Kč a smluvních pokut ve výši 1.500 Kč. Před podáním žaloby byla žalovaná vyzvána k úhradě celkové dlužné částky předžalobní výzvou dle § 142a o. s. ř., zaslanou jí právním zástupcem žalobce.

3. Ve věci byl dne 28. 5. 2024 pod č. j. EPR 132638/2024-5, vydán elektronický platební rozkaz, proti kterému žalovaná podala včasný odpor. Následně se žalovaná k žalobě vyjádřila ve svém podání ze dne 27. 7. 2024, nazvaném odůvodnění odporu proti elektronickému platebnímu rozkazu, doručeném soudu dne 28. 7. 2024. V tomto odůvodnění uvedla, že nesouhlasí s výší uvedené pohledávky ve výši 33.597,70 Kč, neboť hradila dle dohody se společností [právnická osoba], rozporuje plně 15 % kapitalizovaný úrok z prodlení 3.496,92 Kč z důvodu časové osy vztahující se k jejím úhradám. Dále uvedla, že plně rozporuje 15 % z prodlení z částky 31.041,70 Kč, a to z důvodu výše, která neodpovídá uhrazeným splátkám. Dále žalovaná uvedla, že rozhodující důkazy doplní do 15 dnů. V uvedené lhůtě žádné důkazy soudu nepředložila ani neoznačila.

4. Ve věci bylo nařízeno jednání na den 18. 9. 2024, žalobce i žalovaná byli k tomuto jednání řádně předvoláni. Žalovaná se k tomuto jednání nedostavila, žalobce, jehož právní zástupce se k jednání dostavil, navrhl vydání rozsudku pro zmeškání, tento nebyl vydán pro rozpor s ustanovením § 153b odst. 3 a § 99 odst. 2 o. s. ř.

5. Z provedených listinných důkazů zjistil soud následující skutečnosti.

6. Ze smlouvy o šikovném účtu – revolvingovém úvěru č. [hodnota], datované dnem 25. 4. 2023, soud zjistil, že tuto smlouvu uzavřeli společnost [právnická osoba]. jako věřitel a žalovaná jako klient. Smlouva neobsahuje vlastnoruční podpisy stran. Jmenovaná společnost poskytla žalované bezúčelový revolvingový úvěr s výší úvěrového rámce 34.170 Kč, s výší prvního čerpání 34.170 Kč, s roční úrokovou sazbou 26,28 %, s výší měsíční splátky 4 % z dlužné částky, splatné vždy k 20. dni v měsíci počínaje dnem 20. 5. 2023.

7. Z žalobního návrhu, z výpisu čerpání, splátek a úhrad na jméno žalované a číslo smlouvy shora a ze sdělení žalobce ze dne 12. 8. 2024 soud zjistil, že v rámci revolvingového úvěru žalovaná obdržela celkem částku 45.589,20 Kč a na poskytnutý úvěr uhradila žalobci celkem částku 16.691 Kč.

8. Z výzvy ke splacení celého úvěru ze dne 12. 2. 2024, adresované žalované, a z poštovního podacího archu ze dne 13. 2. 2024 soud zjistil, že žalobce vyzval žalovanou ke splacení celého úvěru nejpozději do 14 dnů od sepsání této výzvy, a že tato výzva byla dne 13. 2. 2024 žalované odeslána.

9. Z předžalobní výzvy k plnění ze dne 29. 2. 2024, adresované žalované, a z poštovního podacího archu ze dne 1. 3. 2024 soud zjistil, že žalobce prostřednictvím svého právního zástupce vyzval žalovanou k zaplacení žalované pohledávky a současně ji upozornil na další postup v případě jejího neuhrazení, včetně možnosti jejího vymáhání soudní cestou.

10. Ve vyjádření k odporu žalované žalobce soudu svým podáním ze dne 12. 8. 2024 mimo jiné sdělil, že při výpočtu MLS klienta vycházel z údajů příjem klienta z žádosti 60.000 Kč, životní minimum klienta 4.470 Kč, splátky jiným společnostem z NRKI mimo HC 607 Kč, splátky v HC 0 Kč, výše splátky schváleného úvěru 1.367 Kč, zbývající MLS klienta 53.556 Kč. Dále při výpočtu MLS domácnosti operoval s údaji příjem klienta z žádosti 60.000 Kč, příjem ostatních členů domácnosti 150.000 Kč, splátky jiným společnostem z NRKI mimo HC 607 Kč, splátky v [Anonymizováno] 0 Kč, měsíční výdaje na úvěry z žádosti 6.000 Kč, normativní náklady na bydlení 14.701 Kč, měsíční výdaje na bydlení z žádosti 3.000 Kč, životní minima členů domácnosti 8.510 Kč, měsíční výdaje na ostatní z žádosti 2.000 Kč, výše splátky schváleného úvěru 1.367 Kč, zbývající MLS domácnosti 179.422 Kč. V rámci uzavírání smlouvy č. [hodnota] pak žalobce provedl lustraci žalované v registrech NRKI a CEE, přičemž dotaz do registru NRKI byl proveden s výsledkem klient v NRKI nalezen - pozitivní vyhodnocení, dotaz do registru CEE byl proveden s výsledkem – v registru nenalezen. Žalobce si dále z výpisu z účtu za období od 24. 1. 2023 do 25. 4. 2023, vyžádaného od žalované, ověřil její tvrzení o výši jejích příjmů, potažmo také výdajů. Žalovaná při kontraktačním procesu s žalobcem uvedla, že zdrojem jejího příjmu je podnikání. Z výpisu z účtu shora si žalobce ověřil, že za předmětnou dobu příjmu žalovaná disponovala částkou nejméně 180.000 Kč, přičemž průměrně disponovala měsíčně 60.000 Kč. Tato částka plně koresponduje s částkou, kterou uvedla žalovaná v žádosti o poskytnutí úvěru. Dále si prostřednictvím výpisu z účtu žalobce ověřil výdaje žalované, mezi nimi například výdaje na stravu (např. Zlevněnka, potraviny, Tesco, Bolt, Wolt, Kebab, Lidl, pekařství Makovec aj.), dopravu (např. IDS JMK, Shell, Doprava) či drogerii (DM drogerie, Teta drogerie). Z výpisu jsou zjevné také tzv. zbytné a jednorázové výdaje, jako např. Květinářství Veronika, Pressmedia, Zásilkovna, časté platby za virtuální služby Google, Netflix, knihy Dobrovský, la Donuteria aj., o kterých lze předpokládat, že mohou být v návaznosti na převzetí úvěrového závazku po dobu jeho splácení omezeny. O řádném posouzení úvěruschopnosti žalované před poskytnutím předmětného úvěru dle žalobce svědčí mimo jiné skutečnost, že se žalovaná dle zprávy NRKI za dobu trvání závazků nedostala do prodlení se splácením svých závazků. Platební morálka žalované byla proto na velmi vysoké úrovni. Pokud následně došlo ke změně poměrů žalované, nemohlo toto již být zapříčiněno nedostatečným prověřením její úvěruschopnosti. Na základě uvedených zjištění a též s ohledem na výši úvěru a výši měsíční splátky shledal žalobce žalovanou za schopnou splácet předmětný úvěr. Žalobce má za to, že postupoval zcela v souladu s příslušnou právní úpravou, když při posouzení úvěruschopnosti žalované vycházel z nezbytných, spolehlivých, dostatečných a výši poskytnutého úvěru přiměřených informací získaných jak od spotřebitele, tak doplněných o informace z nezbytných databází. Z výsledku posouzení úvěruschopnosti vyplynulo že nejsou žádné důvodné pochybnosti o schopnosti žalované spotřebitelský úvěr splácet.

11. Ze smlouvy o šikovném účtu – revolvingovém úvěru č. [hodnota] shora soud zjistil, že je zde uveden rodinný stav žalované svobodná, jako zdroj jejího příjmu podnikatel, název zaměstnavatele [Jméno žalované], [adresa], IČO [IČO], zaměstnána od 2/2022, čistý měsíční příjem 60.000 Kč, příjem ostatních členů domácnosti 150.000 Kč, počet vyživovaných dětí 0, typ bydlení - u rodičů.

12. Z potvrzení o provedení ověření bonity klienta - oddělení řízení rizik ze dne 20. 5. 2024 soud zjistil, že žalované poskytnutý revolvingový úvěr ve výši 34.170 Kč byl schválen dne 25. 4. 2023, žalovaná jako klient je zde specifikovaná stavem - svobodná, druhem bydlení - u rodičů, počtem dětí 0, jako finanční údaje jsou uvedeny zdroj příjmu klienta - podnikatel, výše příjmu - 60.000 Kč, příjem ostatních členů domácnosti - 150.000 Kč, měsíční výdaje domácnosti uvedené v žádosti - 11.000 Kč. Dále z karty vyplývá, že dne 25. 4. 2023 byly provedeny lustrace v registrech (v pořadí dle časové osy, s odpovědí): JAP_PUJCKA (OK), NRKI (OK), NRKI (OK), MVCR (Overeno), JAP_PUJCKA (OK), CEE (OK), MVCR (Overeno).

13. Z úvěrové zprávy (výpis z NRKI) na jméno žalované soud zjistil, že tato zde má uvedeny tyto kontrakty: splátkové - 2 ve fázi odmítnuto, 0 ve fázi žádost, odvoláno, existující a ukončeno, nesplátkové - 1 existující, 0 ve fázi žádost, odmítnuto, odvoláno a ukončeno, kreditní karty a služby – žádný kontrakt v žádné z výše uvedených fází. Odmítnuté splátkové kontrakty - osobní úvěr v požadované výši 50.000 Kč, 24 měsíčních splátek, datum žádosti 28. 2. 2023, a osobní úvěr v požadované výši 10.000 Kč, 12 měsíčních splátek, datum žádosti 15. 4. 2023. Existující nesplátkový kontrakt - kontokorentní úvěr ve výši úvěrového rámce 30.000 Kč, výše využité částky 30.326 Kč, výše přečerpání 326 Kč, počáteční datum 15. 3. 2023, datum poslední aktualizace, poslední delikvence a maximálního přečerpání 31. 3. 2023.

14. Z přehledu pohybů na účtech, resp. na účtu s názvem totožným se jménem žalované, číslo účtu [č. účtu], soud zjistil, že za období od 24. 1. 2023 do 25. 4. 2023 na tomto účtu proběhly transakce jednak v CZK, příchozí v celkové výši 181.080,68 Kč, odchozí v celkové výši 177.436,15 Kč, a dále v EUR, příchozí v celkové výši 807,65 UR, odchozí v celkové výši 804,34 EUR. Dne 20. 2. 2023 proběhla příchozí platba ve výši 4.000 Kč od [jméno FO], se zprávou pro příjemce Půjčka vrátit do 8. 3. 2023. Dne 25. 3. 2023 proběhly čtyři odchozí platby ve výši 1.282,81 Kč, 1.000 Kč, 2.061 Kč a 536,61 Kč, všechny se zprávou pro příjemce Splátka úvěru Minutová půjčka 2302529691. Dne 25. 4. 2023 proběhly dvě odchozí platby ve výši 0,01 Kč a 4.878,42 Kč, obě se zprávou pro příjemce Splátka úvěru Minutová půjčka 2302529691, a dále odchozí platba, resp. debetní úrok ve výši 416,57 Kč, se zprávou pro příjemce Splátka úvěru.

15. Dokazování dalšími žalobcem předloženými listinnými důkazy, jimiž byly úvěrové podmínky společnosti [právnická osoba]. platné od 2. 5. 2022 a metodika posouzení úvěruschopnosti klienta, soud z důvodu nadbytečnosti neprováděl.

16. Jiné doklady o ověření úvěruschopnosti žalované nebyly soudu předloženy.

17. Na základě učiněných zjištění soud dospěl k závěru, že předmětem řízení jsou nároky věřitele vyplývající ze smlouvy o spotřebitelském úvěru, uzavřené podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014 (dále jen „o. z.“) a podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od 29. 5. 2022, jako spotřebitelský úvěr.

18. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

19. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný.

20. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Tímto prováděcím předpisem je nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se stanoví výše úroků z prodlení a poplatku z prodlení podle občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014.

21. Smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy (§ 104 z. č. 257/2016 Sb., dále jen „z. s. ú.“).

22. Dle ustanovení § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

23. Dle ustanovení § 86 odst. 2 věta první z. s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

24. Dle ustanovení § 87 odst. 1 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.

25. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

26. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

27. Má se za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání (§ 573 o. z.).

28. Dle judikatury Ústavního soudu (např. I. ÚS 3308/16, IV. ÚS 702/20) i rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3. 2020 ve věci C-679/18 ([Anonymizováno]-[právnická osoba]. vs. [Anonymizováno]), je soud povinen z moci úřední zkoumat, zda poskytovatel spotřebitelského úvěru před uzavřením smlouvy řádně s odbornou péčí prověřoval úvěruschopnost osoby, které měl být úvěr poskytnut, a zda zjištěné okolnosti odůvodňovaly závěr poskytovatele, že taková osoba bude schopna řádně splácet sjednaný úvěr.

29. Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, uvedl, že věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázi dlužníků.

30. Povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je shora citovaným zákonem o spotřebitelském úvěru uložena věřiteli pod sankcí neplatnosti smlouvy, a to dle dikce zákona ve znění platném ku dni uzavření smlouvy neplatností relativní. Ústavní soud ve svém nálezu ze dne 6. 10. 2021, sp. zn. Pl. ÚS 3/20, však konstatoval, že takto stanovenou neplatnost smlouvy, k níž v důsledku daného porušení dochází, je přitom nutno chápat jako absolutní, k níž musí soud přihlížet již z úřední povinnosti, když uvedl, že články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o spotřebitelském úvěru musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodit důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu.

31. S ohledem na judikaturu Ústavního soudu a Nejvyššího soudu ČR, jakož i judikaturu Soudního dvora EU se soud z úřední povinnosti zabýval tím, zda se žalobce řádně věnoval posouzení úvěruschopnosti žalované při uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru. Na základě výše uvedených zjištěných skutečností má soud za to, že žalobce při uzavírání smlouvy o úvěru úvěruschopnost žalované řádně nezkoumal, neboť jednak vycházel z údajů, jejichž výpovědní hodnota k předmětu zkoumání je nicotná (lustrum MVCR - ověření platnosti předložených dokladů o schopnosti identifikované osoby splácet poskytnutý úvěr nevypovídá nic) nebo omezená (lustra v registrech JAP_PUJCKA, CEE, údaje sdělené žalovanou o příjmech a výdajích, obsažené ve smlouvě o úvěru a potvrzení o provedení ověření bonity klienta shora, dále jen „potvrzení“), resp. z údajů, jejichž výpovědní hodnota je sice značná, které však žalobcem nebyly v procesu vyhodnocení úvěruschopnosti žalované adekvátně, popř. vůbec zohledněny (přehled pohybů na účtech shora, dále jen „výpis z účtu“, lustrum v registru NRKI). Soudu se jako zásadní jeví již samotné neuvedení zdrojů a nedoložení tvrzených skutečností, v otázce příjmové v případě měsíčních příjmů žalované ve výši 60.000 Kč shora a příjmů ostatních členů domácnosti ve výši 150.000 Kč shora, v otázce výdajové v případě měsíčních výdajů domácnosti ve výši 11.000 Kč, které by mohly přispět k jejich osvědčení, resp. verifikaci, a to též z důvodu, že tyto se ukázaly být v přímém rozporu i s výsledky žalobcem provedeného, byť jen omezeného, šetření shora. V případě tvrzených příjmů ostatních členů domácnosti ve výši 150.000 Kč tento údaj není nijak doložen, ani blíže konkretizován a specifikován (např. počtem členů domácnosti, původem a charakterem těchto příjmů apod.), a je tak naprosto nepřezkoumatelný, a tedy bezcenný. V případě měsíčních příjmů žalované ve výši 60.000 Kč je žalobcem tvrzeno, že tyto byly doloženy předloženým výpisem z účtu (ve svém vyjádření z 12. 8. 2024 žalobce použil formulaci, že žalovaná průměrně „disponovala“ měsíčně částkou 60.000 Kč). Z předloženého výpisu z účtu shora však vyplývá, že měsíční, resp. čtvrtletní obrat na tomto účtu - za období bezprostředně předcházející poskytnutí úvěru - sice po stránce příjmové cca činil žalobcem tvrzených 180.000 Kč, resp. 60.000 Kč, ale tytéž částky činil obrat na tomto účtu i na straně výdajů, přičemž však tato skutečnost není žalobcem nijak reflektována, dokonce jím zůstává zcela opomenuta. Rozdíl součtu příjmů a výdajů na tomto účtu činil za sledované cca tříměsíční období částku 3.644,53 Kč, resp. 3,31 EUR (tedy měsíčně cca 1.214,84 Kč, resp. 1,10 EUR), pokud by tyto částky tvořily použitelný příjem žalované (po odpočtu doložených výdajů od tvrzených a doložených příjmů – a žádné jiné nebyly soudu tvrzeny ani doloženy), je žalobcem učiněný závěr, že žalovaná je schopna splácet předmětný úvěr, resp. že nejsou žádné důvodné pochybnosti o schopnosti žalované spotřebitelský úvěr splácet, dle názoru soudu velmi zajímavý a odvážný. Žalobcem zmíněné výpočty MLS (ať už žalované nebo domácnosti) vycházejí primárně z nijak neověřeného, a tedy nepřezkoumatelného, resp. naprosto neadekvátně vyhodnoceného (ale pro samotný výpočet přitom zásadního) tvrzení žalované o výši jejích příjmů či příjmů ostatních členů domácnosti, a soudu se tak jeví jako naprosto bezcenné, pouze pro forma, resp. účelově tvrzené. Co se samotných výdajů žalované týče, tyto pak nebyly žalobcem ani tvrzeny, ani v předložených dokladech o posouzení úvěruschopnosti žalované uvedeny. V potvrzení shora je uveden pouze údaj o měsíčním výdaji domácnosti ve výši 11.000 Kč, opět nijak nerozvedený, neupřesněný, vágní a naprosto nepřezkoumatelný, tedy nevalidní a bezcenný, přičemž při hypotetickém uvážení jeho platnosti ve spojení s hypotetickou správností tvrzených měsíčních příjmů 60.000 Kč a 150.000 Kč (tedy v součtu domácnosti 210.000 Kč) se soudu jeví zvláštní, že si žalobce nepoložil otázku, z jakého důvodu žalovaná za situace tvrzených nadstandardních čistých příjmů domácnosti (210.000 Kč – 11.000 Kč činí měsíčně 199.000 Kč) vůbec úvěr poptávala. V otázce výdajové se tak soudu kromě níže uvedeného (zejména chybějící reflexe dluhového zatížení žalované vyplývajícího z lustra v NRKI v okamžiku žádosti o úvěr), jeví jako zásadní absence údajů o výdajích žalované v potvrzení shora. V úvěrové kartě uvedený a žalobcem posuzovaný údaj o měsíčních výdajích domácnosti (lze-li vůbec tento údaj považovat za údaj o výdajích žalované) je dle názoru soudu očividně povšechný, neúplný a realitu nepostihující, a soudu se tak jeví ve vztahu k finanční realitě žalované (v její předpokládané pestrosti) jako sporný až postrádající elementární výpovědní hodnotu, neboť je naprosto nepřezkoumatelný. Dle názoru soudu si lze jen stěží představit, že by žalovaná (a obecně i jakákoli jiná osoba v její situaci) neměla v rámci i jen běžného ekonomického provozu žádné, resp. žádné další, resp. vyšší výdaje (než splátky existujících úvěrů a marginální výdaje domácnosti ve výši 11.000 Kč). Navíc tento údaj vůbec nekoreluje s údaji o výdajích žalované, jak vyplývají z výpisu z účtu shora. Žalobcem dále nebyly nijak, resp. dostatečně reflektovány skutečnosti, vyplývající z předložené úvěrové zprávy (výpisu z NRKI), a sice že žalovaná v období bezprostředně předcházejícím poskytnutí úvěru dvakrát (dne 28. 2. 2023 a dne 15. 4. 2023) poptávala úvěr, jehož poskytnutí jí bylo odmítnuto, a to dokonce deset dnů před poskytnutím předmětného úvěru úvěr v relativně bagatelní výši 10.000 Kč. Dále žalobce řádně nezohlednil, že dle úvěrové zprávy žalované dne 15. 3. 2023 poskytnutý kontokorentní úvěr (tedy opět krátce před poskytnutím revolvingového úvěru žalobcem) žalovaná vzápětí plně vyčerpala, resp. přečerpala. Rovněž skutečnost, vyplývající z výpisu z účtu shora, že žalovaná - opět v období bezprostředně předcházejícím poskytnutí úvěru žalobcem realizovala další půjčky (dne 20. 2. 2023 ve výši 4.000 Kč od [jméno FO], dne 25. 3. 2023 ve výši 1.282,81 Kč, 1.000 Kč, 2.061 Kč a 536,61 Kč, a dne 25. 4. 2023 ve výši 0,01 Kč a 4.878,42 Kč, všechny jako tzv. minutové půjčky, a téhož dne ve výši 416,57 Kč jako splátka úvěru), rovněž nepřisvědčuje tomu, že by žalobce neměl nabýt pochyb o schopnosti žalované jím poskytnutý úvěr řádně a včas splácet. Dle názoru soudu tak žalobce potřebné skutečnosti v otázce ověření úvěruschopnosti žalované dostatečně pečlivě nezjišťoval, resp. ty zjištěné řádně nezohlednil. Lze tak uzavřít, že žalobce nedodržel veškeré podmínky pro uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru dle citovaného zákona o ochraně spotřebitele a úvěruschopnost žalované, zejména po stránce výdajové, řádně neověřil. Soud proto podle ustanovení § 87 odst. 1 z. s. ú. ve spojení s výše citovanou judikaturou považuje uvedenou smlouvu o úvěru za sjednanou absolutně neplatně.

32. Soud má za prokázané, že v případě uplatňovaného nároku na základě neplatné smlouvy žalobce poskytl ve prospěch žalované částku 45.589,20 Kč a že žalovaná na poskytnutou částku uhradila 16.691 Kč, a proto je žalovaná povinna nesplacenou částku jistiny ve výši 28.898,20 Kč žalobci vrátit jako bezdůvodné obohacení v souladu s ustanovením § 2991 odst. 1 a 2 o. z. Úrok z prodlení soud žalobci přiznal z částky 28.898,20 Kč za dobu od 2. 3. 2024 do zaplacení (z toho za období 2. 3. 2024 až 20. 5. 2024 jako kapitalizovaný ve výši 934,24 Kč), neboť má za to, že do prodlení se žalovaná prokazatelně dostala právě dnem 2. 3. 2024, což je den následující po dni stanoveném ve výzvě k úhradě dluhu, obsažené ve výzvě ke splacení celého úvěru ze dne 12. 2. 2024 jako nejzazší den k úhradě dluhu (žalobce žalované ve výzvě stanovil lhůtu k plnění nejpozději do 14 dnů od sepsání této výzvy, dle podacího archu byla výzva odeslána dne 13. 2. 2024, ve spojení se zákonnou domněnkou doby dojití třetí pracovní den po odeslání se tedy dnem 16. 2. 2024 považuje výzva za doručenou, splatnost nastala dne 1. 3. 2024, v prodlení je žalovaná od 2. 3. 2024). Výše úroku z prodlení je v souladu s ustanovením § 1970 o. z. a odpovídá výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů (§ 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). Soudu je z úřední činnosti známo, že k prvnímu dni prvního pololetí roku 2024, ve kterém došlo k prodlení, činila repo sazba České národní banky 6,75 %, proto má žalobce nárok na úrok z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky a za období, jak je uvedeno a zdůvodněno výše. Lhůtu k plnění soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř., a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

33. Ve zbývajícím rozsahu požadované jistiny a příslušenství soud žalobu s ohledem na shora uvedené jako nedůvodnou zamítl, neboť z neplatné smlouvy nemohou žalobci náležet žádné další smluvní nároky (smluvní poplatky, smluvní pokuta, náhrada účelně vynaložených nákladů, smluvní úrok).

34. Účastník, který měl ve věci plný úspěch, má právo na náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl (§ 142 odst. 1 o. s. ř.). Měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo (§ 142 odst. 2 o. s. ř.). Žalované žádné náklady řízení nevznikly, náklady žalobce potřebné k účelnému uplatňování nebo bránění práva představovaly náklady jeho právního zastoupení, dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.“), činí odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b odst. 1 bod. 3 a. t. sestávající z částky 500 Kč za každý ze tří úkonů právní služby dle § 11 odst. 1 písm. a) a d) a. t. (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva a návrh ve věci samé) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t., a odměna stanovená dle § 6 odst. 1, § 14b odst. 3 a § 7 bod 5. a. t. sestávající z částky 2.460 Kč za každý ze dvou úkonů právní služby dle § 11 odst. 1 písm. d) a g) a. t. (vyjádření žalobce k odporu žalované ze dne 12. 8. 2024, účast na jednání před soudem dne 18. 9. 2024) včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t., částku celkem 7.320 Kč. K tomu náleží advokátovi daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 7.320 Kč ve výši 1.537,20 Kč. Náklady žalobce za právní zastoupení advokátem tak činí celkem částku 8.857,20 Kč. K tomuto žalobci náleží částka ve výši 1.344 Kč, kterou vynaložil na úhradu soudního poplatku dle položky 2 bodu 1 písm. c) sazebníku soudních poplatků obsaženého v příloze zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích v platném znění. Celkem tak náklady řízení žalobce činily částku 10.201,20 Kč. Protože však žalobce byl ve věci zčásti neúspěšný, resp. byl úspěšný pouze částečně, je jeho nárok na náhradu nákladů řízení přepočten koeficientem úspěšnosti 72,02 %, tedy výše náhrady nákladů řízení, které je žalovaná povinna zaplatit žalobci, činí částku 7.346,90 Kč. Lhůtu k zaplacení dlužné částky stanovil soud do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.), tato je splatná na účet právního zástupce žalobce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).

Poučení