6 C 213/2020 - 391

Rubrum

Okresní soud v Semilech rozhodl soudcem Mgr. Michalem Polákem ve věci žalobkyně: [Jméno zainteresované osoby 0/0][Datum narození zainteresované osoby 0/0] [Adresa zainteresované osoby 0/0] zastoupená [Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0] advokátem se sídlem [Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0] proti žalovanému: [Jméno zainteresované osoby 1/0][Datum narození zainteresované osoby 1/0] [Adresa zainteresované osoby 0/0] zastoupen [Jméno zástupce zainteresované osoby 1/0] advokátkou se sídlem [Adresa zástupce zainteresované osoby 1/0] o vypořádání společného jmění manželů takto:

Výrok

I. Ze zaniklého společného jmění manželů se do výlučného vlastnictví žalobkyně přikazují pozemky p. č. st. [hodnota], p. č. [hodnota], p. č. [hodnota], p. č. [hodnota], p. č. [hodnota], p. č. [hodnota], p. č. [hodnota], p. č. [hodnota], p. č. [hodnota], p. č. [hodnota], p. č. [hodnota], p. č. [hodnota], p. č. [hodnota], p. č. [hodnota], p. č. [hodnota], p. č. [hodnota], p. č. [hodnota], p. č. [hodnota] a p. č. [hodnota], vše v katastrálním území [adresa], zapsáno na listu vlastnictví [hodnota] vedeném u [adresa].

II. Ze zaniklého společného jmění manželů se do výlučného vlastnictví žalobkyně přikazují práva a povinnosti k zůstatku na účtu č. [č. účtu] ve výši 1 087 110 Kč.

III. Ze zaniklého společného jmění manželů se do výlučného vlastnictví žalovaného přikazují pozemek p. č. st. [hodnota], jehož součástí je dům č. p. [hodnota] a pozemky p. č. [hodnota], p. č. [hodnota], p. č. [hodnota], p. č. [hodnota], vše v katastrálním území [adresa], zapsáno na listu vlastnictví [hodnota] vedeném u [adresa].

IV. Žalovaný je povinen do 1 měsíce od právní moci rozsudku zaplatit žalobkyni vypořádací podíl 215 557 Kč.

V. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou podanou u soudu dne [datum] domáhala vypořádání společného jmění manželů (dále jen SJM), které zaniklo rozvodem manželství podle rozsudku zdejšího soudu ze dne 3. 9. 2020, č. j. 10 C 49/2020 - 46, který nabyl právní moci dne 3. 9. 2020. Předmětem vypořádání žalobkyně učinila nemovité věci uvedené ve výroku I. a III. tohoto rozsudku, blíže specifikované movité věci a společné prostředky na účtu č. [č. účtu] ve výši [částka]. Dále požadovala vypořádání prostředků spadajících do SJM a použitých na výlučný dluh žalovaného vůči jeho předchozí manželce [jméno FO] ve výši [částka]. Navrhla, aby nemovitosti byly přikázány žalovanému, movité věci byly rozděleny mezi účastníky, zůstatek na účtu č. [č. účtu] přikázán žalobkyni a žalovanému uložena povinnost vyplatit příslušný vypořádací podíl. V průběhu řízení žalobkyně se souhlasem žalovaného vzala žalobu zpět ohledně požadavku na vypořádání movitých věcí a soud při jednání dne [datum] řízení částečně zastavil podle § 96 o. s. ř.

2. Žalovaný k žalobě uvedl, že účastníci uzavřeli Dohodu o manželském majetkovém režimu a rozšířili společné jmění notářským zápisem ze dne [datum], [hodnota]. Tímto došlo k rozšíření SJM o nemovitosti v k. ú. [adresa] patřící žalobkyni, zapsané na LV [hodnota]. Na těchto nemovitostech vázla zástavní práva pro smluvní pohledávky u [právnická osoba]. Dále byl tímto zápisem rozšířen rozsah SJM o nemovitosti patřící žalovanému v k. ú. [adresa] zapsané na LV [hodnota], kdy na některých těchto nemovitostech vázne věcné břemeno doživotního užívání ve prospěch [jméno FO]. Za trvání manželství byly nemovitosti v k. ú. [adresa] prodány za kupní cenu 3 800 000 Kč a z této částky byl uhrazen dluh u [právnická osoba] a u [právnická osoba] č. [č. účtu]. Oba tyto dluhy byly výlučně žalobkyně. K zůstatku na účtu č. [č. účtu] žalovaný uvedl, že je třeba najisto postavit jednotlivé platby uskutečněné z tohoto účtu, tedy zda byly určeny na společné potřeby účastníků vzhledem k tomu, že žalobkyní uvedený zůstatek neodpovídá zbývající částce zaplacené za prodej pozemků v [adresa]. Použití společných prostředků ve výši 150 000 Kč na výlučný dluh žalovaného nesporoval. Předmětem vypořádání dále žalovaný učinil úvěr u [právnická osoba]., č. [č. účtu].

3. V replice žalobkyně uvedla, že úvěr [právnická osoba], který byl splacen z kupní cena za prodej pozemků v [adresa], byl jejím výlučným závazkem. Úvěr č. [č. účtu] byl sjednán za trvání manželství a spadá do SJM. K úvěru u [právnická osoba]., č. [č. účtu] žalobkyně uvedla, že jí existence tohoto úvěru není známa a tento není součástí SJM. K jednotlivým pohybům na účtu č. [č. účtu] uvedla, že z uvedeného účtu byla vracena půjčka 300 000 Kč, kterou jí poskytly rodiče dne 7. 9. 2018 a 6. 12. 2018 v podobě dvou částek po 150 000 Kč. Z této půjčky bylo na účet žalovaného č. [č. účtu] převedeno 180 000 Kč. Na uvedený účet žalovaného č. [č. účtu] byla v době od 20. 5. 2019 do 20. 11. 2019 z účtu č. [č. účtu] odeslána také částka celkem 354 600 Kč.

4. Žalovaný v reakci na podání žalobkyně upřesnil, že na jeho účet č. [č. účtu] bylo z účtu č. [č. účtu] posláno celkem 354 600 Kč (30 000 Kč dne 20. 5. 2019, 83 000 Kč dne 15. 7. 2019, 150 000 Kč dne 15. 7. 2019, 20 000 Kč dne 19. 8. 2019, 20 000 Kč dne 21. 8. 2019, 15 000 Kč dne 21. 10. 2019 a 16 600 Kč dne 20. 11. 2019). Jako sporné převody označil částky odeslané na účet žalobkyně č. [č. účtu] ve výši 160 000 Kč dne 20. 5. 2019, 13 590 Kč dne 7. 10. 2019, 30 000 Kč dne 21. 10. 2019, 20 000 Kč dne 8. 11. 2019, 30 000 Kč dne 18. 11. 2019, 20 000 Kč dne 18. 11. 2019, 40 000 Kč dne 30. 12. 2019, 8 000 Kč dne 13. 1. 2020, 20 000 Kč dne 17. 1. 2020, 10 000 Kč dne 17. 1. 2020 a 10 050 Kč dne 11. 8. 2020. Jako další sporné platby označil následující: - 300 000 Kč na účet č. [č. účtu] ze dne 20. 5. 2019, - 101 571,77 Kč na účet č. [č. účtu] ze dne 28. 5. 2019, - 13 577 Kč na účet č. [č. účtu] ze dne 1. 7. 2019, - 20 000 Kč na účet č. [č. účtu] ze dne 8. 7. 2019, - 8 880 Kč na účet č. [č. účtu] ze dne 15. 7. 2019, - 3 300 Kč na účet č. [č. účtu] ze dne 30. 7. 2019, - 6 000 Kč na účet č. [č. účtu] ze dne 5. 8. 2019, - 6 600 Kč na účet č. [č. účtu] ze dne 5. 8. 2019, - 9 430 Kč na účet č. [č. účtu] ze dne 16. 9. 2019, - 20 000 Kč na účet č. [č. účtu] ze dne 24. 9. 2019, - 14 400 Kč na účet č. [č. účtu] ze dne 27. 9. 2019, - 13 521 Kč na účet č. [č. účtu] ze dne 11. 11. 2019, - 39 360 Kč na účet č. [č. účtu] ze dne 29. 11. 2019, - 10 553 Kč na účet č. [č. účtu] ze dne 3. 12. 2019, - 6 500 Kč na účet č. [č. účtu] ze dne 3. 12. 2019, - 6 600 Kč na účet č. [č. účtu] ze dne 4. 12. 2019, - 5 241 Kč na účet č. [č. účtu] ze dne 30. 12. 2019, - 10 803 Kč na účet č. [č. účtu] ze dne 13. 1. 2020, - 6 600 Kč na účet č. [č. účtu] ze dne 30. 7. 2020, - 3 450 Kč na účet č. [č. účtu] ze dne 31. 7. 2020. K rozpadu vztahu a společné domácnosti došlo v říjnu 2019 a v listopadu 2019 žalobkyně odešla ze společné domácnosti, kdy od této doby disponovala s účtem č. [č. účtu] bez jeho vědomí. Rovněž doplnil, že za trvání manželství byla zakoupen kůň [Anonymizováno], který by měl být také předmětem vypořádání. V závěru řízení navrhl, aby soud přistoupil k disparitě podílů s ohledem na skutečnost, že se žalovaná nezasloužila o nabytí pozemků zapsaných na LV [hodnota] pro k. ú. [adresa], protože tyto pozemky byly původně ve vlastnictví žalovaného a SJM bylo o tyto pozemky rozšířenou notářským zápisem na základě dohody účastníků. Nemovitosti v k. ú. [adresa], o které bylo SJM také rozšířeno, byly prodány a z výtěžku byl umořen dluh žalobkyně, část byla spotřebována a část ve výši 1 087 110 Kč leží dosud na účtu č. [č. účtu]. Pokud by tato částka měla připadnout žalobkyni, pak by fakticky získala peníze z prodeje majetku, který sama vnesla do SJM. To považuje žalovaný za nespravedlivé a v rozporu s dobrými mravy.

5. V podání ze dne 8. 9. 2021 žalobkyně navrhla, aby předmětem vypořádání byl také zůstatek na účtu žalovaného č. [č. účtu] ke dni zániku manželství. K finančním prostředkům na účtu č. [č. účtu] uvedla, že tyto byly využity na náklady spojené s výstavbou hospodářských budov v SJM účastníků, případně na nákup krmiva pro hospodářská zvířata. Celkem 70 000 Kč čerpala v době 8. 11. 2019 a 18. 11. 2019 na vytvoření bytových podmínek po zániku společné domácnosti, stejně tak částku 39 360 Kč dne 29. 11. 2019. Dne 3. 11. 2020 převedla ze svého podnikatelského účtu č. [č. účtu] na účet č. [č. účtu] částku 30 436 Kč.

6. Strany učinily nesporným, že částky 20 000 Kč dne 24. 9. 2019 a 14 000 Kč dne 27. 9. 2019 byly vynaloženy na opravu stodoly v [adresa], tedy na majetek v SJM účastníků. Ke zjištění dalšího skutkového stavu provedl soud následující důkazy.

7. Rozsudkem zdejšího soudu ze dne 3. 9. 2020, č. j. 10 C 49/2020 - 46, bylo manželství účastníků uzavřené dne 23. 9. 2017 rozvedeno. Rozsudek nabyl právní moci dne 3. 9. 2020. V odůvodnění rozsudku je uvedeno, že manželé spolu nežijí od listopadu 2019.

8. Podle výpisu z katastru nemovitostí LV [hodnota] vedeném u [adresa], mají účastníci v režimu SJM ve vlastnictví pozemky p. č. st. [hodnota], p. č. [hodnota], p. č. [hodnota], p. č. [hodnota], p. č. [hodnota], p. č. [hodnota], p. č. [hodnota], p. č. [hodnota], p. č. [hodnota], p. č. [hodnota], p. č. [hodnota], p. č. [hodnota], p. č. [hodnota], p. č. [hodnota], p. č. [hodnota], p. č. [hodnota], p. č. [hodnota], p. č. [hodnota] p. č. [hodnota], p. č. [hodnota], p. č. [hodnota], p. č. [hodnota], p. č. [hodnota], vše v katastrálním území [adresa]. Na nemovitostech p. č. st. [hodnota], p. č. [hodnota], p. č. [hodnota], p. č. [hodnota], p. č. [hodnota] vázne věcné břemeno doživotního užívání pro [jméno FO] na základě darovací smlouvy ze dne [datum].

9. Oznámením o provedení příkazu k úhradě je doloženo, že z účtu č. [č. účtu] byla na účet č. [č. účtu] dne 15. 7. 2019 odeslána částka 150 000 Kč.

10. Notářským zápisem ze dne [datum], [Anonymizováno] byl rozšířen rozsah SJM účastníků o nemovitosti v k. ú. [adresa] patřící do výlučného vlastnictví žalobkyně, zapsané na LV [hodnota]. Konkrétně pozemek p. č. st. [hodnota], jehož součástí je dům č. p. [hodnota] a pozemek p. č. [hodnota]. Na uvedených nemovitostech vázlo smluvní zástavní právo pro pohledávku 1 500 000 Kč u [právnická osoba]. Dále bylo SJM rozšířeno o nemovitosti patřící do výlučného vlastnictví žalovaného v k. ú. [adresa] zapsané na LV [hodnota], konkrétně pozemky p. č. st. [hodnota], p. č. [hodnota], p. č. [hodnota], p. č. [hodnota], p. č. [hodnota], p. č. [hodnota][Anonymizováno]p. č. [hodnota], p. č. [hodnota], p. č. [hodnota], p. č. [hodnota], p. č. [hodnota], p. č. [hodnota], p. č. [hodnota], p. č. [hodnota], p. č. [hodnota], p. č. [hodnota], p. č. [hodnota], p. č. [hodnota] p. č. [hodnota], p. č. [hodnota], p. č. [hodnota], p. č. [hodnota], p. č. [hodnota], vše v katastrálním území [adresa]. Na nemovitostech p. č. st. [hodnota], p. č. [hodnota], p. č. [hodnota], p. č. [hodnota], p. č. [hodnota] vázne několik věcných břemen včetně doživotního užívání pro [jméno FO] na základě darovací smlouvy ze dne [datum].

11. Kupní smlouvou ze dne [datum] účastníci jako prodávající prodali pozemek p. č. st. [hodnota], jehož součástí je dům č. p. [hodnota] a pozemek p. č. [hodnota] v k. ú. [adresa], zapsané na LV [hodnota], za kupní cenu 3 800 000 Kč. Kupní cena měla být zaplacena tak, že částka 1 520 501 Kč bude zaslána na úhradu dluhu prodávajících z titulu smlouvy o úvěru č. [Anonymizováno] u [právnická osoba] a částka 2 279 499 Kč bude zaslána na účet prodávajících č. [č. účtu].

12. Z potvrzení [právnická osoba] ze dne 15. 2. 2019 vyplývá, že pro celkovou úhradu dluhu z úvěru č. [Anonymizováno] (smlouva o stavebním spoření č. [hodnota]) je třeba uhradit 1 520 501 Kč.

13. Žádostí o předčasné splacení ze dne 21. 5. 2019 žalobkyně požádala [právnická osoba] o splacení úvěru č. [č. účtu] sjednaného dne 18. 5. 2019. V dopisu ze dne 11. 6. 2021 [právnická osoba] uvedla, že úvěrový účet č. [č. účtu] byl veden na jméno žalobkyně a úvěr byl splacen 28. 5. 2019. Podle výpisu z účtu č. [č. účtu] došlo ke konečném splacení dluhu dne 28. 5. 2019, kdy byla uhrazena částka 101 571,77 Kč převodem z účtu č. [č. účtu]. Přehledem plateb je doloženo, že první úhrada na úvěrový účet byla zaplacena 20. 5. 2018, od 20. 6. 2018 do 20. 5. 2019 byly hrazeny měsíční splátky 4 676 Kč a dne 28. 5. 2019 zaplaceno 101 517,77 Kč.

14. Z výpisu z účtu č. [č. účtu] vedeným na jméno žalobkyně v době od 4. 3. 2019 do 31. 8. 2020 vyplývají následující platby. datum částka zůstatek protiúčet b banka název protiúčtu 4.3.2019 -1415,95 [hodnota] [hodnota] [Anonymizováno] 4.3.2019 -856,00 54539,60 [hodnota] [hodnota] [Anonymizováno] 7.3.2019 -659,65 53879,95 [hodnota] [hodnota] [Anonymizováno] 14.3.2019 -765,07 53114,88 [tel. číslo] [Anonymizováno] [Anonymizováno] 20.3.2019 -913,00 [hodnota] [hodnota] [Anonymizováno] 20.3.2019 -4676,00 47525,88 [hodnota] [hodnota] [jméno FO] 21.3.2019 -11000,00 [hodnota] [hodnota] [Anonymizováno] 21.3.2019 -981,78 [hodnota] [hodnota] [Anonymizováno] 21.3.2019 -515,74 [hodnota] [hodnota] [Anonymizováno] 21.3.2019 -81,78 34946,58 [hodnota] [hodnota] [Anonymizováno] 25.3.2019 100,00 35046,58 [hodnota] [hodnota] [jméno FO] 29.3.2019 -5000,00 30046,58 [hodnota] [hodnota] PLATEBNÍ KARTY-VÝBĚR 1.4.2019 -2960,37 [hodnota] [hodnota] [Anonymizováno] 1.4.2019 -514,70 [hodnota] [hodnota] [Anonymizováno] 1.4.2019 50000,00 76571,51 [hodnota] [hodnota] [jméno FO] 2.4.2019 -37000,00 39571,51 [hodnota] [hodnota] [Anonymizováno] 3.4.2019 -2654,95 36916,56 [hodnota] [hodnota] [Anonymizováno] 8.4.2019 -10000,00 26916,56 [hodnota] [hodnota] PLATEBNÍ KARTY-VÝBĚR 11.4.2019 -1493,76 25422,80 [hodnota] [hodnota] [Anonymizováno] 20.4.2019 -4676,00 20746,80 [tel. číslo] [Anonymizováno] [jméno FO] 17.5.2019 2210193,72 2230940,52 [hodnota] [hodnota] [jméno FO] 20.5.2019 -160000,00 [hodnota] [hodnota] [jméno FO] 20.5.2019 -2500,00 [hodnota] [hodnota] 20.5.2019 -30000,00 [hodnota] [hodnota] 20.5.2019 -300000,00 [Anonymizováno] [Anonymizováno] [jméno FO] 20.5.2019 -4676,00 1733764,52 [tel. číslo] [Anonymizováno] [jméno FO] 28.5.2019 -101571,77 1632192,75 [tel. číslo] [Anonymizováno] [jméno FO] 31.5.2019 -24,00 1632168,75 26.6.2019 -1645,00 1630523,75 [tel. číslo] [Anonymizováno] [Anonymizováno] 30.6.2019 -6,00 1630517,75 [datum] -13577,00 1616940,75 [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] 8.7.2019 -20000,00 1596940,75 [Anonymizováno] [Anonymizováno] 15.7.2019 -8800,00 [tel. číslo] [Anonymizováno] 15.7.2019 -83000,00 [Anonymizováno] [Anonymizováno] 15.7.2019 -150000,00 [Anonymizováno] [Anonymizováno] [datum] -29,00 1355111,75 [datum] -51,00 1355060,75 [Anonymizováno] [Anonymizováno] 30.7.2019 3300,00 1358360,75 [tel. číslo] [Anonymizováno] [Anonymizováno] 31.7.2019 -36,00 1358324,75 5.8.2019 6000,00 [tel. číslo] [Anonymizováno] [Anonymizováno] 5.8.2019 6600,00 1370924,75 [Anonymizováno] [Anonymizováno] [jméno FO] 15.8.2019 100000,00 1470924,75 [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] 19.8.2019 -20000,00 1450924,75 [Anonymizováno] [Anonymizováno] 21.8.2019 -20000,00 1430924,75 [Anonymizováno] [Anonymizováno] 31.8.2019 -12,00 1430912,75 16.9.2019 -9430,00 1421482,75 [Anonymizováno] [Anonymizováno] 24.9.2019 -20000,00 1401482,75 [Anonymizováno] [Anonymizováno] 27.9.2019 -14400,00 1387082,75 [Anonymizováno] [Anonymizováno] 30.9.2019 -18,00 1387064,75 3.10.2019 -4854,00 [hodnota] [hodnota] [právnická osoba]. 3.10.2019 -482,00 1381728,75 [Anonymizováno] [Anonymizováno] 7.10.2019 -13590,00 1368138,75 [hodnota] [hodnota] [jméno FO] 16.10.2019 -1009,00 1367129,75 [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] 21.10.2019 -30000,00 [hodnota] [hodnota] [jméno FO] 21.10.2019 -15000,00 1322129,75 [Anonymizováno] [Anonymizováno] 31.10.2019 -36,00 1322093,75 8.11.2019 -600,00 [hodnota] [hodnota] 8.11.2019 -20000,00 1301493,75 [hodnota] [hodnota] [jméno FO] 11.11.2019 -13521,00 1287972,75 [hodnota] [hodnota] [Anonymizováno]. 18.11.2019 -1000,00 [hodnota] [hodnota] 18.11.2019 -50,00 [hodnota] [hodnota] [Anonymizováno] 18.11.2019 -30000,00 [hodnota] [hodnota] [jméno FO] 18.11.2019 -20000,00 1236922,75 [hodnota] [hodnota] [jméno FO] 19.11.2019 -600,00 1236322,75 [hodnota] [hodnota] 20.11.2019 -16600,00 [hodnota] [hodnota] 20.11.2019 -3392,00 1216330,75 [hodnota] [hodnota] 28.11.2019 -2061,00 1214269,75 [hodnota] [hodnota] [právnická osoba] 29.11.2019 -39360,00 1174909,75 [Anonymizováno] [Anonymizováno] 30.11.2019 -72,00 1174837,75 3.12.2019 -10553,00 [hodnota] [hodnota] [právnická osoba] 3.12.2019 -6500,00 1157784,75 [Anonymizováno] [Anonymizováno] 4.12.2019 -6600,00 1151184,75 [Anonymizováno] [Anonymizováno] 30.12.2019 -40000,00 [hodnota] [hodnota] [jméno FO] 30.12.2019 -5241,00 1105943,75 [hodnota] [hodnota] [Anonymizováno] 31.12.2019 -30,00 1105913,75 13.1.2020 -8000,00 [hodnota] [hodnota] [jméno FO] 13.1.2020 -10803,00 1087110,75 [hodnota] [Anonymizováno] [Anonymizováno] 17.1.2020 -20000,00 [hodnota] [hodnota] [jméno FO] 17.1.2020 -10000,00 1057110,75 [tel. číslo] [hodnota] [jméno FO] 31.1.2020 -24,00 1057086,75 [datum] 6600,00 1063686,75 [tel. číslo] [Anonymizováno] [Anonymizováno] 31.7.2020 3450,00 1067136,75 [tel. číslo] [Anonymizováno] [Anonymizováno] 11.8.2020 -10050,00 1057086,75 [tel. číslo] [Anonymizováno] [jméno FO] 31.8.2020 -6,00 1057080,75 15. Smlouvou o úvěru č. [č. účtu] ze dne 2. 7. 2019 se žalovaný jako dlužník a [právnická osoba] jako věřitel dohodli na poskytnutí úvěru ve výši 130 000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr splatit do 12. 7. 2027 v měsíčních splátkách po 2 059 Kč.

16. Smlouvou o úvěru č. [č. účtu] ze dne 18. 5. 2018 se žalobkyně jako dlužník a [právnická osoba] jako věřitel dohodli na poskytnutí úvěru ve výši 150 000 Kč s měsíční splátkou 4 676 Kč.

17. Potvrzením [právnická osoba] o platbě je doloženo, že na účet č. [č. účtu] vedený na jméno žalobkyně byla odeslána částka 150 000 Kč dne 7. 9. 2018 z účtu č. [č. účtu] a dne 6. 12. 2018 částka 150 000 Kč opět z účtu č. [č. účtu].

18. Potvrzením [právnická osoba] o platbě je doloženo, že z účtu č. [č. účtu] vedeného na jméno žalobkyně bylo na účet č. [č. účtu] v době do 10. 10. 2018 do 27. 5. 2019 odesláno celkem 180 000 Kč, přičemž první dvě platby dne 10. 10. 2018 a 15. 10. 2018 byly ve výši 10 000 Kč a 50 000 Kč, platba 17. 12. 2018 byla ve výši 40 000 Kč.

19. Fakturou č. [hodnota] ze dne 19. 9. 2019 vyúčtoval klempíř [jméno FO] opravu stodoly v [adresa] v ceně 34 400 Kč. Částka měla být zaplacena na účet [č. účtu].

20. Fakturou č. [tel. číslo] ze dne 27. 11. 2019 dodavatel [jméno FO] vyúčtoval žalobkyni dodávku nábytku v ceně 39 360 Kč. Částka měla být zaslána na účet č. [č. účtu].

21. Účtenkou ze dne 24. 3. 2020 vyúčtovala [právnická osoba] žalobkyni speciální směs pro koně v ceně 7 202 Kč.

22. V dopisu ze dne 15. 8. 2018 rodiče žalobkyně uvádí, že sledují její úspěchy v hiporehabilitaci a chtěli by ji podpořit. Rozhodli se jí proto darovat částku 18 000 Kč, kterou požaduje majitel koně [Anonymizováno]. Peníze přikládají v připojené obálce. Podle zprávy [Anonymizováno] je žalobkyně od 19. 8. 2018 registrována jako majitelka koně [Anonymizováno], narozené [datum]. Další dva koně žalobkyně vlastní od 21. 7. 2007, resp. 7. 3. 2008.

23. V posudku č. [hodnota] ze dne 14. 1. 2022 [tituly před jménem] stanovil obvyklou cenu nemovitostí zapsaných na LV [hodnota][Anonymizováno]pro k. ú. [adresa] na 10 900 000 Kč. K ocenění vybral srovnávací metodu s realitními nabídkami srovnatelných nemovitostí zemědělsky využívaných pozemků, lesních pozemků a rodinných domů sloužících převážně k hospodářskému využití. Rozdíly mezi vzorky a oceňovanou nemovitostí zohlednil prostřednictvím koeficientů, přičemž u redukce pramene ceny dal koeficient 0,85 vzhledem k tomu, že se nejednalo o reálné prodeje. K výzvě soudu znalec posudek doplnil dne 3. 9. 2020. Dům č. p. [hodnota] ocenil spolu s 1 500 m2 pozemku p. č. [hodnota], který podle něj tvoří jednotný funkční celek s domem. K ocenění zemědělských pozemků vybral tři realitní nabídky na prodej pozemků o výměře 3 244 m2, 1 800 m2 a 740 m2, z čehož dovodil minimální jednotkovou cenu za m2 ve výši 37 Kč, maximální cenu 91 Kč a průměrnou cenu 62 Kč. Celková hodnota jednotlivých pozemků činila 5 953 240 Kč, přičemž mezi zemědělsky využitelné pozemky zařadil také pozemky vodní plochy, ovocný sad a zastavěnou plochu p. č. st. [hodnota]. Po odečtení plochy 965 m2 z pozemku p. č. [hodnota] m2 z pozemku p. č. [hodnota], tvořící funkční celek s domem č. p. [hodnota] a pozemkem p. č. st. [hodnota] činí hodnota pozemků 5 868 610 Kč. Lesní pozemky p. č. [hodnota], [hodnota] ocenil na základě posudku [tituly před jménem] Vláška v ceně 170 000 Kč. Pro ocenění domu č. p. [hodnota] s pozemky tvořící jednotný funkční celek použil porovnávací metodu se třemi srovnatelnými objekty, u kterých vycházel z realizovaných prodejů. Jednotlivé odlišnosti zohlednil použitými koeficienty, čímž dospěl k průměrné ceně 49 026 Kč/ m2. Při užitné ploše oceňované nemovitosti 135 m2 činí výsledná porovnávací hodnota 6 618 510 Kč. Věcné břemeno doživotního užívání ve prospěch [jméno FO] ocenil v částce 852 891,69 Kč. Konečně hodnotu stavby – přístřešek pro ovce na pozemku p. č. [hodnota] stanovil ve výši 80 % věcné hodnoty stavby z důvodu nedostatku obdobných prodejů, tj. v ceně 200 000 Kč.

24. Při výslechu [tituly před jménem] sdělil, že porosty na pozemcích označených jako ovocný sad jsou na konci své životnosti a fakticky je tam pouze travní porost. Nebyl proto důvod pozemky ocenit jako ovocné sady. Také vodní plochy jsou vhodné pouze jako pastviny. Stavební parcela č. [hodnota] nemá zajištěn přístup, což neumožňuje vydání stavebního povolení, musela by také být dodržena odstupová vzdálenost od sousedních staveb, čímž by došlo k devalvaci ohraničeného prostoru. Na cenu proto nemá vliv, že se jedná o stavební parcelu. Dům č. p. [hodnota] ocenil ve funkčním celku s pozemkem p. č. [hodnota] o výměře 1 500 m2. Tuto plochu vyčlenil proto, aby mohl dům porovnávat s jinými prodeji a výměra mu připadá odpovídající dané obci. Současně tato plocha zahrnuje všechny přilehlé přístřešky, přístupovou cestu a vyústění kanalizace. Údaj o zastavěné ploše 135 m2 dovodil měřením na místě. K porovnání vybral 3 realizované prodeje nejbližší domu č. p.. [hodnota] v [adresa]. Hodnota nemovitosti je dána částkou 6 618 510 Kč po odečtení hodnoty věcného břemene. Hodnotu věcného břemene 852 891,69 Kč dovodil z předpokládaného měsíčního nájemného po odečtení předpokládaných nákladů. Zastavěnou plochu porovnávaných nemovitostí dovodil z katastrální mapy. Dům oceňoval jako rodinný dům pro bydlení, nikoliv jako hospodářské stavení. Při ocenění věcného břemeno zohlednil pouze užívání části domu paní [jméno FO], nikoliv celého domu včetně přilehlých pozemků.

25. Odborným vyjádřením realitní kanceláře ze dne 24. 3. 2023 byly oceněny nemovitosti zapsané na LV [hodnota] pro k. ú. [adresa] na částku 8,27 – 11,78 mil. Kč dle aplikace na webových stránkách [Anonymizováno], kde lze zadat adresu nemovitosti pro odhad ceny. Dále realitní kancelář předmětné nemovitosti porovnala se dvěma vzorky z realitní nabídky v ceně 8,9 mil. Kč a 15 mil. Kč a došla k závěru o obvyklé ceně za dům č. p. [hodnota] s přilehlými pozemky 9 - 12 mil. Kč, u zemědělských pozemků 2 236 830 Kč až 3 728 050 Kč při ceně 30-50 Kč/m2. Obvyklá cena všech nemovitostí tak činí 12 – 16 mil. Kč.

26. Realitní makléřka [jméno FO] ve zprávě ze dne 23. 3. 2023 stanovila obvyklou cenu nemovitostí zapsaných na LV [hodnota] pro k. ú. [adresa] porovnávací metodou ve výši 11 178 107 Kč za dům se zahradou při zohlednění věcného břemene ve výši mínus 15 % z hodnoty nemovitosti. Vzhledem k poloze a využitelnosti se cena pohybuje v rozmezí 15 – 17,5 mil. Kč. Podkladem pro stanovení obvyklé ceny byl odhad ceny na základě aplikace cenovamapa.cz, která stanoví tržní cenu na základě seznamu realizovaných kupních cen i nabízených nemovitostí v poptávané lokalitě.

27. Podle předběžného stanoviska [právnická osoba] ze dne 23. 3. 2023, je na pozemku p. č. st. [hodnota] a p. č. [hodnota] možno stavět stavby pro bydlení v rodinných domech za předpokladu zajištění přístupu na pozemek.

28. V přípisu ze dne 26. 3. 2023 manželé [jméno FO] uvedli, že jsou vlastníky pozemků sousedících s p. č. st. [hodnota] a p. č. [hodnota] a jako takoví nebudou souhlasit s jakoukoliv výstavbou na těchto pozemcích. V současné době jsou pozemky využívány k pastvě zvířat, která je realizována na základě přístupu přes jiné pozemky, než které vlastní. Vzhledem k tomu, že na tyto pozemky vede více cest, nemají v úmyslu ani v budoucnu zřizovat přes své pozemky cestu.

29. V revizním posudku č. 128/2023 znalkyně [jméno FO] uvedla, že [jméno FO] zvolil srovnávací vzorky nevhodně. Ohledně zemědělských pozemků vybíral pouze nabídky prodejů, které však nelze podle vyhlášky č. 424/2021 Sb. použít. Proto pro zjištění obvyklé ceny zemědělských pozemků dohledala 12 realizovaných prodejů z obce [adresa] a okolí s průměrnou cenou 30 Kč/m2. Pozemky v katastru označené jako ovocný sad lze ocenit jako pastviny, neboť místním šetření znalkyně zjistila, že trvalé porosty slivoní jsou staré a bez hodnoty. Vodní plochy k zemědělskému využití vhodné nejsou, neboť jsou silně podmáčené a vyvěrá zde studánka. Měly by být oceněny samostatně. Ocenění přístřešku pro ovce na pozemku p. č. [hodnota] zjištěním věcné ceny bylo provedeno nesprávně, mělo být provedeno cenou zjištěnou podle § 2 odst. 7 zákona č. 151/1997 Sb. Dva vybrané vzorky pro zjištění obvyklé ceny domu č. p. [hodnota] byly vybrány vhodně, třetí vzorek byl nevhodný pro svou odlišnou velikost a počet podlaží. Způsob ocenění věcného břemene [jméno FO] není přezkoumatelný pro chybějící podklady ohledně výše nájemného. Také velikost pozemku ve funkčním celku s domem č. p. [hodnota] byla zvolena chybně, mělo se vycházet z územního plánu obce, který vymezuje zastavěné území obce. Celková výměra funkčního celku je správně 2 850 m2. Správně byl dům oceněn jako rodinný dům k bydlení, nikoliv jako zemědělská usedlost. Skutečnost, že vedle domu žalovaný chová kozy a drobné zvířectvo, není důvodem uvažovat o zemědělské usedlosti. S ohledem na shora uvedené výhrady znalkyně provedla vlastní ocenění předmětných nemovitostí s výjimkou lesních pozemků p. č. [hodnota], [hodnota], jejichž ocenění částkou 170 000 Kč účastníci nesporovali. V posudku popsala dům č. p. [hodnota] jako jednopodlažní dům s obytným podkrovím, zrekonstruovaný a užívaný od roku 2006. Vedle domu se nachází terasa, kolna pro králíky a kozy. Na pozemku p. č. [hodnota] je přístřešek pro ovce. Pozemky ve funkčním celku s domem č. p. [hodnota] znalkyně dovodila ze skutečného stavu a platného územního plánu obce, kde je zakresleno zastavěné území obce. Z něho dovodila, že 2 400 m2 pozemku p. č. [hodnota] a 450 m2 pozemku p. č. [hodnota] je určeno pro bydlení v rodinných domech, rovněž pozemek p. č. st. [hodnota] o výměře 135 m2 je pozemek stavební. Také pozemek p. č. st. [hodnota] se nachází v zastavěném území obce a jsou podle územního plánu určeny k bydlení v rodinných domech. K ocenění domu ve funkčním celku s přilehlým pozemkem znalkyně vybrala 3 srovnatelné realizované prodeje jednopodlažních nemovitostí s obytným podkrovím a jejich rozdíly korigovala použitými koeficienty. Znalkyně porovnávala zastavěnou plochu, neboť se jedná o ověřitelný údaj z katastru nemovitostí. Z realizovaných prodejů zjistila průměrnou cenu 48 782 Kč/m2, což při zastavěné ploše 135 m2 domu č. p. [hodnota] činí 6 585 570 Kč. Pro ocenění pozemků p. č. st [hodnota] a p. č. [hodnota] zvolila znalkyně 3 srovnatelné prodeje obdobných pozemků, přičemž dva z nich měly zajištěný přístup (tento rozdíl zohlednila koeficientem + 30 %) a jeden vzorek přístup zajištěn neměl. Zjištěné ceně za 535 Kč/m2 u pozemku bez přístupu dala váhu 3 a zjistila vážený průměr 864 Kč/m2. Při výměře 822 m2 činí hodnota pozemků p. č. st [hodnota] celkem 710 208 Kč. Pro zjištění obvyklé ceny zemědělsky využitelných pozemků znalkyně využila 12 realizovaných prodejů zemědělských pozemků s průměrnou cenou 30 Kč/m2 a tím zjistila obvyklou cenu předmětných zemědělských pozemků p. č. [hodnota], p. č. [hodnota], p. č. [hodnota], p. č. [hodnota], p. č. [hodnota], p. č. [hodnota], p. č. [hodnota], p. č. [hodnota], p. č. [hodnota], p. č. [hodnota], p. č. [hodnota] v částce 2 688 810 Kč. Pozemky ostatních ploch p. č. [hodnota] ocenila cenou zjištěnou podle § 8 vyhlášky č. 441/2013 Sb. v částce 1 075 Kč (p. č. [hodnota]) a 1 048 Kč (p. č. [hodnota]), pozemek komunikace p. č. [hodnota] ocenila na 3 180 Kč podle § 4 odst. 3 vyhlášky č. 441/2013 Sb. a pozemek neplodné půdy p. č. [hodnota] ocenila na 3 028 Kč podle § 9 odst. 5 vyhlášky č. 441/2013 Sb. Pro ocenění přístřešku pro chov ovcí na pozemku p. č. [hodnota] znalkyně nedohledala srovnatelnou nemovitost, proto nemohla použít porovnávací metodu a zvolila cenu zjištěnou ve výši 40 694 Kč podle zákona č. 151/1997 Sb. Věcné břemeno ohodnotila ve vztahu ke všem nemovitostem, které jsou tímto břemenem zatíženy, tedy p. č. st. [hodnota] včetně domu č. p. [hodnota], p. č. [hodnota] Při ocenění vycházela z realizovaných pronájmů ve srovnatelných nemovitostech a došla k ceně 1 940 Kč/m2/rok za užívání domu. Za užívání ostatních zemědělských pozemků stanovila nájemné ve výši 4 % ze zjištěné ceny 30 Kč/m2, čímž dovodila 1,20 Kč/m2/rok. U ostatních pozemků byla cena obvyklá 1,97 Kč/m2, což představuje 0,08 Kč/m2/rok. Celkový roční užitek činí 268 951,76 Kč. Při předpokládaném trvání dalších 11 let s ohledem na stáří oprávněné osoby 74 let a míře kapitalizace 10 % je hodnota věcného břemene 1 746 858 Kč. Celková hodnota domu, zemědělských a ostatních pozemků a přístřešku pro chov ovcí činí 10 033 613 Kč, po odečtení hodnoty věcného břemene 8 286 755 Kč.

30. Znalkyně byla k posudku také vyslechnuta a uvedla, že objekt ocenila jako rodinný dům a nikoliv jako zemědělskou usedlost. Vycházela ze základních informací, které jsou uvedeny v katastru nemovitostí, kde na listu vlastnictví je jako účel užití stavby uvedeno rodinný dům. Kdyby to byla zemědělská usedlost, bylo by to na listu vlastnictví zapsáno a uvedeno. Podle vyhlášky č. 357/2013 o katastru nemovitostí je přímo definováno, co je zemědělská usedlost a co je rodinný dům. Odkázala také na rozsudek Nejvyššího soudu z roku 2005, kde soud přímo popisuje, co je zemědělská usedlost, přičemž platí, že hlavní účel užití svatby i obytné budovy musí souviset se zemědělskou výrobou. To v daném případě neplatí. Pokud jde o dodatečné stavební povolení, jsou zde zapsány ty zemědělské stavby, které ten stavební úřad povoluje, ale není zde zapsáno, že to jsou stavby v rámci zemědělské usedlosti nebo které by měnily charakter hlavního objektu. Znalkyně navštívila [právnická osoba], který spravuje to území [adresa] a získala závazné koordinované stanovisko. To je dokument, na základě kterého stavební úřad vydá stavební povolení a existenci stavby zlegalizuje. Plochy rodinného domu jsou určeny jako plochy pro bydlení v rodinných domech venkovských a z hlediska územního plánování je přípustná pouze stavba pro chov drobného zvířectva. To znamená, že chov drobného zvířectva není chov s vazbou na pastevní areály a obhospodařování. V územním plánu je také další plocha, která je smíšená a v ní už je jako přípustné podmíněné území pro chov hospodářských zvířat s vazbou na agroturistiku. Pro výstavbu hospodářské usedlosti by musel být daný pozemek dle územního plánu evidován a určen k jinému druhu užití, než v současnosti je. Na základě toho stavební úřad povoluje, zda se tam může nějaká zemědělská činnost provozovat či nemůže. To je další důkaz toho, že se nejedná o zemědělskou usedlost, jejímž hlavním účelem je zemědělská výroba. I kdyby vedle domu stál ovčín, který tam teď není, stále by se jednalo o rodinný dům k bydlení, protože v něm neprobíhá ani z části zemědělská výroba. K odhadům realitní kanceláře, které předložila žalobkyně (viz bod 25. a 26. odůvodnění) se znalkyně vyjádřila tak, že tyto odhady kanceláře vyhotovují pro své klienty většinou zdarma za účelem získání kontaktu. Je to pro ně potenciální budoucí prodávající a představuje možnost zprostředkování obchodu. Hlavním problémem s těmito odhady je neznámý zdroj informací, tedy z čeho odhad vyhotovují. Zdroje zůstávají klientovi skryty zcela nebo částečně, není dohledatelné, které zdroje vstupují do výpočtu. První odhad od [právnická osoba] je v rozsahu 8 000 000 Kč až 12 000 000 Kč. Žádný zdroj tu uvedený není, pouze odkaz na aplikaci. Znalkyně sama ověřila uvedené informace a zadala do aplikace oceňovaný dům [adresa] s výsledkem v rozmezí 7,9 milionů Kč až 11,2 milionů Kč. Nicméně pak zkusila pro zajímavost vzorek v [adresa], který má uvedený ve znaleckém posudku jako vzorek pro ocenění. Obchod, který byl realizován a má konkrétní prodejní cenu, lze zadat do aplikace také, a proto zadala vzorek toho rodinného domu v [adresa], který byl zobchodovaný za 6 200 000 Kč. V odhadu vyšlo 9 000 000 až 13 000 000 Kč. Z toho jednoduše vyplývá, že na těchto odhadech nelze stavět. U údajů z cenovamapa.cz je patrné, že se jedná o realizované prodeje, ale znalkyni zarazil rozsah okolí srovnávaných nemovitostí. [adresa] jsou v [Anonymizováno], což je specifická oblast, která vyžaduje znalost oblasti a znalost konkrétního trhu. Nemůžeme tuto nemovitost porovnávat s objektem u [adresa] nebo například v [adresa], které jsou v cenové mapě uvedeny jako podklad pro ocenění. Další nepřípustná věc je, že odhad je vypočten na základě podlahové plochy objektu. Podlahová plocha je údaj neověřitelný, protože není nikde evidován, ani v katastru nemovitostí. Ten eviduje pouze zastavěnou plochu, kterou můžeme ověřit dle skutečnosti. Uvedený seznam nabízených nemovitostí realitních kanceláří je ohledně cen neaktuální. Nemovitosti [adresa] v nabídkové ceně 8 900 000 Kč dokázala znalkyně dohledat a dnes se nabízí za 7 900 000 Kč. Také odhad zemědělských pozemků z cenovamapa.cz nelze zohlednit. Například prodej pozemku v [adresa] znalkyně dohledala a zjistila, že se jednalo o prodej podílu na pozemku, který zajišťoval přístup k jiným rodinným domům. Tyto skutečnosti automat vůbec nezohlednil. Pozemek ve [adresa] byl prodán jako zahrádka ve funkčním celku u rodinného domu. Nelze to považovat za podklad pro ocenění zemědělských pozemků. Při ocenění pozemků p. č. st. [hodnota] znalkyně vycházela z katastru nemovitostí, kde je uvedeno, že u pozemku p. č. st. [hodnota] se jedná o stavební pozemek. Podle územního plánu jsou oba pozemky určeny pro bydlení venkovské a nachází se v zastavěném území. Nejde tedy o pozemky zemědělské mimo zastavěné území, které by mohly sloužit jako louky. Jako srovnávací vzorky dohledala 3 pozemky určené pro bydlení. Dva vzorky měly přístup z veřejné komunikace a třetí vzorek byl téměř shodného typu, protože část je stavební parcela a část zahrada bez přístupu k veřejné komunikaci. Tento vzorek je nejvíce vypovídající, proto mu znalkyně stanovila váhu 3 a dále pracovala s váženým průměrem, nejenom s aritmetickým jako v jiných metodách. Absence přístupu samozřejmě výrazně ovlivňuje cenu pozemku, proto je cena 860 Kč/m2. Kdyby pozemek přístup měl, byla by cena minimálně v rozmezí jako u prvních 2 vzorků. Vliv na cenu nemá prohlášení sousedů, že nemají v úmyslu zřizovat přístupovou cestu přes jejich pozemky a nebudou souhlasit a jakoukoliv stavbou. Přístup lze zajistit i docházkou přes jiné pozemky, vše je o dohodě. K vývoji cen znalkyně uvedla, že za poslední rok realitní trh dostál svého vrcholu a teď se pomalu ubírá jiným směrem. V oceňování je používán index, který se jmenuje HB index, který zpracovává [právnická osoba] a tento ukazatel je opravdu založen na realizovaných prodejích, které [právnická osoba] zprostředkovala pro své klienty. Z těch zjištění vychází, že od prvního kvartálu roku 2022 do prvního kvartálu roku 2023 je meziroční změna stanovena ve výši + 9 % u rodinných domů. Zemědělské pozemky index nesleduje, nicméně u stavebních pozemků došlo k 20 % navýšení a ze zkušenosti platí, že u zemědělských pozemků je tento nárůst třetinový, tj. 6 - 7 %.

31. Svědek [jméno FO] uvedl, že je otcem žalobkyně. Své dceři půjčili s manželkou dvakrát 150 000 Kč, které jim byly vráceny a poskytli jí dar 18 000 Kč na zakoupení koně [Anonymizováno]. Částku 300 000 Kč poslali žalobkyni převodem a 18 000 Kč v hotovosti v obálce. Peníze byly na investici v bydlišti účastníků, žalovaný o tom musel jako manžel vědět, ale nikdy o tom s ním nehovořil. Půjčka byla vrácena převodem.

32. Svědkyně [jméno FO] uvedla, že je matkou žalobkyně. S manželem poskytla dceři půjčku v celkové výši 300 000 Kč v době, kdy potřebovali něco dostavět v domě žalovaného, kde se hodlali usídlit a ještě nebyly prodané [adresa]. Žalovaný chtěl rozjet nějaký byznys v chovu zvěře a potřebovali nějaké dostavby. Půjčku projednávali s dcerou, ale žalovaný musel o půjčce vědět, protože byli manželé. Půjčku poskytli převodem z účtu manžela, v září 150 000 Kč a v prosinci také 150 000 Kč. Na ten samý účet žalobkyně půjčku vrátila. Další peníze poskytli žalobkyni na zakoupení koně [Anonymizováno], jednalo se o dar 18 000 Kč.

33. Z dalších provedených důkazů soud nezjistil skutečnosti podstatné pro rozhodnutí ve věci samé a důkazy k prokázání schopnosti žalovaného vyplatit vypořádací podíl pro případ přikázání všech nemovitostí do jeho vlastnictví soud neprovedl pro neúčelnost, neboť jak je dále uvedeno, soud rozdělil majetek mezi oba účastníky tak, aby vypořádací podíl byl co nejmenší.

34. Podle § 708 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), to, co manželům náleží, má majetkovou hodnotu a není vyloučeno z právních poměrů, je součástí společného jmění manželů (dále jen „společné jmění“). To neplatí, zanikne-li společné jmění za trvání manželství na základě zákona. Podle § 709 odst. 1 o. z. součástí společného jmění je to, čeho nabyl jeden z manželů nebo čeho nabyli oba manželé společně za trvání manželství, s výjimkou toho, co a) slouží osobní potřebě jednoho z manželů, b) nabyl darem, děděním nebo odkazem jen jeden z manželů, ledaže dárce při darování nebo zůstavitel v pořízení pro případ smrti projevil jiný úmysl, c) nabyl jeden z manželů jako náhradu nemajetkové újmy na svých přirozených právech, d) nabyl jeden z manželů právním jednáním vztahujícím se k jeho výlučnému vlastnictví, e) nabyl jeden z manželů náhradou za poškození, zničení nebo ztrátu svého výhradního majetku. Podle § 710 písm. b) o. z. jsou součástí společného jmění dluhy převzaté za trvání manželství, ledaže je převzal jen jeden z manželů bez souhlasu druhého, aniž se přitom jednalo o obstarávání každodenních nebo běžných potřeb rodiny. Podle § 736 o. z. je-li společné jmění zrušeno nebo zanikne-li, anebo je-li zúžen jeho stávající rozsah, provede se likvidace dosud společných povinností a práv jejich vypořádáním. Dokud zúžené, zrušené nebo zaniklé společné jmění není vypořádáno, použijí se pro ně ustanovení o společném jmění přiměřeně. Podle § 740 o. z. nedohodnou-li se manželé o vypořádání, může každý z nich navrhnout, aby rozhodl soud. O vypořádání rozhoduje soud podle stavu, kdy nastaly účinky zúžení, zrušení nebo zániku společného jmění. Podle § 741 písm. c) o. z. nedojde-li do tří let od zúžení, zrušení nebo zániku společného jmění k vypořádání toho, co bylo dříve součástí společného jmění, ani dohodou, ani nebyl podán návrh na vypořádání rozhodnutím soudu, platí, že se manželé nebo bývalí manželé vypořádali tak, že ostatní majetková práva, pohledávky a dluhy náleží společně oběma; jejich podíly jsou stejné. Podle § 742 odst. 1 o. z. nedohodnou-li se manželé nebo bývalí manželé jinak nebo neuplatní-li se ustanovení § 741, použijí se pro vypořádání tato pravidla: a) podíly obou manželů na vypořádávaném jmění jsou stejné, b) každý z manželů nahradí to, co ze společného majetku bylo vynaloženo na jeho výhradní majetek, c) každý z manželů má právo žádat, aby mu bylo nahrazeno, co ze svého výhradního majetku vynaložil na společný majetek, d) přihlédne se k potřebám nezaopatřených dětí, e) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů staral o rodinu, zejména jak pečoval o děti a o rodinnou domácnost, f) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů zasloužil o nabytí a udržení majetkových hodnot náležejících do společného jmění.

35. V řízení bylo rozsudkem zdejšího soudu č. j. 10 C 49/2020 - 46 prokázáno, že manželství mezi žalobkyní a žalovaným uzavřené dne 23. 9. 2017 bylo pravomocně rozvedeno ke dni 3. 9. 2020, čímž zaniklo i SJM v souladu s § 736 o. z. Protože se účastníci nedohodli o vypořádání SJM, rozhodl k návrhu jednoho z manželů o vypořádání soud podle § 740 o. z. Žalobkyně učinila předmětem vypořádání nemovitosti zapsané na LV [hodnota] pro k. ú. [adresa], zůstatek na účtu č. [č. účtu] ve výši 1 087 110 Kč a rovněž žádala, aby žalovaný nahradil 150 000 Kč, které byly ze společných prostředků použity na jeho výlučný dluh vůči bývalé manželce. K jejímu požadavku ze dne 8. 9. 2021 na vypořádání zůstatku na účtu žalovaného č. [č. účtu] ke dni zániku manželství nemohl soud přihlédnout, neboť toto nové tvrzení bylo uvedeno až po koncentraci řízení, přičemž žádná z výjimek podle § 118b odst. 1 o. s. ř. nebyla naplněna. Žalobkyně musela o tomto účtu vědět již před podáním žaloby, protože například z výpisu z účtu č. [č. účtu] byla dne 8. 7. 2019 převedena na účet žalovaného částka 20 000 Kč (viz bod 14. odůvodnění). Žalovaný nesporoval, že částka 150 000 Kč byla ze společných prostředků použita na jeho výlučný dluh a kromě vypořádání nemovitostí specifikovaných žalobkyní a zůstatku na účtu č. [č. účtu] se domáhal také vypořádání položek v podobě koně [Anonymizováno], zůstatku úvěru č. [č. účtu] a č. [č. účtu]. Dále požadoval zohlednit použití společných prostředků ve výši 1 520 501 Kč na úhradu výlučného dluhu žalobkyně u [právnická osoba] č. [č. účtu] a blíže nespecifikované částky na úhradu dluhu u [právnická osoba] č. [č. účtu]. Použití částky 1 520 501 Kč žalobkyně nesporovala, ohledně dluhu č. [č. účtu] uvedla, že dluh spadá do SJM.

36. Při hodnocení, které položky patří do SJM soud vycházel z ust. § 709 a 710 o. z. Z notářské smlouvy o rozšíření SJM ze dne [datum] (viz bod 11. odůvodnění rozsudku) vyplývá, že SJM bylo rozšířeno o nemovitosti patřící do výlučného vlastnictví žalovaného zapsané na LV [hodnota] v k. ú. [adresa], konkrétně pozemky p. č. st. [hodnota], p. č. [hodnota], p. č. 329/10, p. č. [hodnota], p. č. [hodnota], p. č. [hodnota], p. č. [hodnota], p. č. [hodnota], p. č. [hodnota], p. č. [hodnota], p. č. [hodnota], p. č. [hodnota], p. č. [hodnota], p. č. [hodnota], p. č. [hodnota], p. č. [hodnota], p. č. [hodnota], p. č. [hodnota], p. č. [hodnota], p. č. [hodnota], p. č. [hodnota], vše v katastrálním území [adresa]. Tím je postaveno najisto, že předmětné nemovitosti spadají do SJM. K jejich ocenění byl vypracován posudek [jméno FO] č. [hodnota], který zemědělské pozemky ocenila v částce 5 868 610 Kč, lesní pozemky v částce 170 000 Kč, dům a pozemky ve funkčním celkem v částce 6 620 000 Kč, stavbu přístřešku na pozemku p. č. [hodnota] ve výši 200 000 Kč, celkem 12 858 610 Kč, po odečtení hodnoty věcného břemene ve výši 853 000 Kč dospěl k částce 12 005 610 Kč. Soud však posudek shledal nesprávný z důvodů, že znalec nevybral vhodné srovnatelné nemovitosti, a to jak ohledně zjištění ceny domu, tak i zemědělských pozemků a pozemků určených k zastavění (p. č. st. 52) a nezohlednil správně rozsah věcného břemene. Rovněž stanovení funkčního celku domu a okolních pozemků nebylo znalcem dostatečně vysvětleno. Proto soud při stanovení obvyklé ceny vypořádávaných nemovitostí vycházel z posudku [jméno FO] č. [hodnota]. Tento posudek považuje soud za správný, pečlivě odůvodněný, podložený a přezkoumatelný, přičemž se znalkyně rázně vypořádala s námitkami stran včetně žalobkyní předložených odhadů realitních kanceláří. Znalkyně zvolila odpovídající srovnávací vzorky nemovitostí, vycházela výhradně z realizovaných prodejů, odůvodnila postup při stanovení části pozemku p. č. [hodnota] jako funkčního celku s domem č. p. [hodnota]. Soud souhlasí také s jejím oceněním pozemku p. č. st. [hodnota] jako pozemku stavebního. Byť v současné době není přístup k těmto pozemkům zajištěn, nelze to vnímat jako skutečnost, která by natrvalo bránila využití těchto pozemků jako stavební parcely, byť absence přístupu má samozřejmě na stanovení obvyklé ceny negativní vliv. Ten však znalkyně zohlednila použitím váženého průměru a cenotvorným faktorem + 30 % u pozemků s přístupem. Rovněž hodnota věcného břemene stanovená znalkyní správně zohledňuje celý rozsah této služebnosti. Soud proto hodnotu předmětných nemovitostí stanovil v ceně 8 286 755 Kč v souladu s posudkem [jméno FO].

37. K tvrzenému dluhu u [právnická osoba] č. [č. účtu] soud provedl důkaz úvěrovou smlouvou ze dne 18. 5. 2018 (viz bod 17. odůvodnění). S ohledem na skutečnost, že smlouva byla uzavřena v průběhu manželství, dospěl soud k závěru, že dluh spadá do SJM, a proto prostředky použité na jeho úhradu není žalobkyně povinna nahrazovat. Dluh zanikl úplným zaplacením 28. 5. 2019, tedy ještě před rozvodem manželství, a proto nemůže být ani předmětem vypořádání. Žádné skutečnosti, ze kterých by bylo možné dovodit, že dluh do SJM nenáleží, žalovaný neuvedl.

38. Kůň [Anonymizováno] byl podle svědeckých výpovědí rodičů žalobkyně a listiny ze dne 15. 8. 2018 prokazatelně zakoupen za prostředky ve výši 18 000 Kč darované žalobkyni, proto tento kůň nespadá do SJM podle § 709 odst. 1 písm. b), d) o. z.

39. Vypořádání úvěru č. [č. účtu] soud neprovedl, neboť dovodil, že tento úvěr sjednaný žalovaným dne 2. 7. 2019 (viz bod 16. odůvodnění) nespadá do SJM podle § 710 písm. b) o. z., když jej žalovaný převzal bez souhlasu žalobkyně. K prokázání skutečnosti, že úvěr žalovaný převzal se souhlasem žalobkyně, byl žalovaný vyzván při jednání dne 20. 7. 2021, důkaz k tomu však nepředložil.

40. Existenci společných prostředků na účtu č. [č. účtu] ani zůstatek ke dni rozvodu manželství ve výši 1 087 110 Kč žalovaný nesporoval. Namítal pouze, že některé platby z účtu nebyly použity na společné potřeby účastníků, neboť s účtem bez jeho vědomí disponovala pouze žalobkyně poté, co se jejich vztah v říjnu 2019 skončil, v listopadu 2019 žalobkyně odešla ze společné domácnosti a peníze použila pro svoji potřebu. Konkrétně se jedná o platby uvedené v bodě 4. odůvodnění rozsudku.

41. Podle rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 1027/2018 prostředky tvořící společné jmění manželů může každý z manželů vybírat z účtu a používat pro běžnou spotřebu. Proto při vypořádání společného jmění manželů soudem nelze přihlížet k částkám, které byly vybrány z účtu, na němž byly uloženy úspory manželů, a spotřebovány za trvání manželství, pokud ovšem nešlo o prostředky vynaložené na výlučný majetek jednoho z manželů nebo o prostředky, s nimiž bylo nakládáno v rozporu s § 145 odst. 2 obč. zák. Jde tedy o posouzení toho, zda nakládání s majetkem v konkrétním případě tvoří obvyklou správu majetku ve společném jmění manželů. Toho manžela, který finanční prostředky z účtu u peněžního ústavu vybere, tíží břemeno tvrzení a důkazní břemeno ohledně toho, jakým způsobem s takovými prostředky naložil. V případě, že takto získané částky spotřeboval pro sebe či způsobem, který nepředstavuje uspokojování potřeb rodiny a je v souladu s institutem společného jmění manželů, případně tuto částku žalovaný nespotřeboval a ke dni zániku společného jmění manželů jí disponoval, je třeba ji vypořádat jako součást společného jmění manželů. Druhý z manželů, který se vypořádání těchto prostředků domáhá, nenese důkazní břemeno ohledně tvrzení, že předmětná částka nebyla ke dni zániku společného jmění manželů spotřebována. Jeho břemeno tvrzení a důkazní břemeno se v daném směru omezuje na prokázání, že taková částka byla nabyta za trvání manželství a druhým manželem z účtu u peněžního ústavu vybrána, případně na vyjádření souhlasu či nesouhlasu při zjištění, jakým způsobem bylo s takto vybranými finančními prostředky naloženo. Rozhodnutí je aplikovatelné i na novou právní úpravu podle § 713 odst. 1 o. z.

42. Platba 300 000 Kč provedená na účet č. [č. účtu] dne 20. 5. 2019 byla splátkou zápůjčky, kterou účastníkům poskytli rodiče žalobkyně. O poskytnutí zápůjčky nemá soud pochybnosti vzhledem k provedeným svědeckým výpovědím rodičů žalobkyně a dokladům o platbě 2 x 150 000 Kč z účtu č. [č. účtu] (viz bod 18. odůvodnění). Z výpovědí také vyplynulo, že půjčka byla poskytnuta k úpravám společného bydlení v domě v [adresa], když žalovaný potřeboval rozjet chov zvířat a provést nějaké dostavby. V blízké časové souvislosti s poskytnutím zápůjčky bylo na účet žalovaného č. [č. účtu] převedeno 65 000 Kč (dne 10. 10. 2018 a 15. 10. 2018) a 40 000 Kč (dne 17. 12. 2018). Z uvedeného soud dovodil, že žalovaný musel o zápůjčce vědět. Lze si obtížně představit, že by se žalovaný nezajímal, kde žalobkyně vzala peníze, které mu byly na jeho účet zaslány. Zápůjčka ve výši 300 000 Kč proto spadá do závazků patřících do SJM a byla splacena ze společných prostředků.

43. Platba 101 571,77 Kč provedená na účet č. [č. účtu] dne 28. 5. 2019 byla rovněž splátkou společného závazku účastníků u [právnická osoba] (viz bod 37. odůvodnění rozsudku).

44. Platba 20 000 Kč provedená na účet č. [č. účtu] dne 8. 7. 2019 je platbou ve prospěch žalovaného, nelze proto hovořit o spotřebování této částky žalobkyní.

45. Platba [částka] provedená na účet č. [č. účtu] dne [datum] je podle faktury č. [tel. číslo] (viz bod 21. odůvodnění) úhradou za nábytek, který si žalobkyně pořídila po odstěhování ze společné domácnosti, což sebou samozřejmě přináší potřebu nového vybavení. Úhradu této částky je proto nutné považovat za obvyklé uspokojování potřeb rodiny. Ostatně došlo-li k přeměně společných finančních prostředků na movité věci potřebné k vybavení nové domácnosti žalobkyně rovněž spadající co SJM, měl žalovaný učinit předmětem vypořádání tyto movité položky. To však neučinil.

46. Platby 20 000 Kč a 14 400 Kč na účet č. [č. účtu] ze dne 24. 9. 2019 a 27. 9. 2019 byly provedeny za účelem úhrady společného závazku váznoucího na společném majetku (viz nesporné prohlášení účastníků v bodě 7. odůvodnění).

47. Platby 3 300 Kč, 6 000 Kč, 6 600 Kč, 6 600 Kč a 3 450 Kč byly na účet připsány, nemůže se tedy jednat o prostředky spotřebované žalobkyní.

48. Další provedené platby v rozsahu 5 241 Kč až 13 577 Kč považuje soud vzhledem k jejich výši za běžné hospodaření se společnými prostředky podle § 713 odst. 1 o. z. a nebyl proto důvod je při vypořádání nějak zohlednit.

49. Namítaná platba 160 000 Kč dne 20. 5. 2019 z účtu č. [č. účtu] na účet č. [č. účtu] byla provedena ještě v době, kdy podle tvrzení žalovaného manželství účastníků fungovalo, navíc dne 20. 5. 2019 do bylo z účtu č. [č. účtu] na jeho účet č. [č. účtu] převedeno 30 000 Kč a dne 15. 7. 2019 celkem 233 000 Kč. Z uvedeného lze dovodit, že prostředky na účtu č. [č. účtu] v daném období užívali oba účastníci za účelem svého podnikání. Další namítané platby ve výši 30 000 Kč dne 21. 10. 2019, 20 000 Kč dne 8. 11. 2019, 30 000 Kč dne 18. 11. 2019, 20 000 Kč dne 18. 11. 2019, 40 000 Kč dne 30. 12. 2019, 8 000 Kč dne 13. 1. 2020, 20 000 Kč dne 17. 1. 2020, 10 000 Kč dne 17. 1. 2020 a 10 050 Kč dne 11. 8. 2020, považuje soud vzhledem k jejich výši a potřebě žalobkyně uspořádat si nové bydlení po odchodu ze společné domácnosti za běžné hospodaření se společnými prostředky. Soud proto uzavírá, že neshledal žádný důvod vypořádat nad rámec zůstatku ve výši 1 087 110 Kč na účtu č. [č. účtu] ke dni rozvodu manželství také platby z tohoto účtu, které byly provedeny po rozpadu vztahu účastníků.

50. Předmětem vypořádání SJM byly nemovitosti zapsané na LV [hodnota] pro k. ú. [adresa] v hodnotě 8 456 755 Kč včetně lesních pozemků v hodnotě 170 000 Kč a práva a povinnosti k zůstatku na účtu č. [č. účtu] ve výši 1 087 110 Kč ke dni rozvodu manželství. Žalovaný je v rámci vypořádání povinen nahradit částku 150 000 Kč použitou ze společných prostředků na úhradu jeho dluhu a žalobkyně je povinna nahradit 1 520 501 Kč použitou ze společných prostředků na úhradu jejího dluhu. Celkový souhrn aktiv SJM proto činí 11 214 366 Kč (8 456 755 Kč, 1 087 110 Kč, 150 000 Kč jako dluh žalovaného vůči SJM a 1 520 501 Kč jako dluh žalobkyně vůči SJM). Podíl každého účastníka na aktivech SJM činí při rovnosti podílů 5 607 183 Kč. Při zohlednění povinnosti žalovaného zaplatit 150 000 Kč činí jeho podíl 5 457 183 Kč a podíl žalobkyně s ohledem na její povinnost nahradit 1 520 501 Kč činí 4 086 682 Kč.

51. Soud při rozhodování o vypořádání SJM není vázán návrhy účastníků a majetek rozdělí mezi účastníky v souladu se zásadou co nejmenšího vypořádacího podílu, pokud nejsou pro jiné rozdělení dány přesvědčivé důvody (k tomu srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 3268/2010 ze dne 12. 7. 2012). Při vypořádání soud zohlednil, že v domě č. p. [hodnota][Anonymizováno]bydlí žalovaný a žalovaná si již zajistila nové bydlení. Dále soud přihlédl k existenci věcného břemene doživotního užívání pozemku p. č. st. 288, jehož součástí je dům č. p. 11 a pozemků p. č. [hodnota] ve prospěch matky žalovaného, která dům a pozemky na základě tohoto oprávnění užívá. Do vlastnictví žalovaného tedy soud přikázal pozemky p. č. st. [hodnota], jehož součástí je dům č. p. [hodnota] a pozemky p. č. [hodnota] o výměře 2 400 m2 a p. č. [hodnota] o výměře 450 m2, tvořící funkční celek s domem v hodnotě 6 585 570 Kč. Dále žalovanému přikázal pozemky zatížené věcným břemenem p. č. [hodnota] v ceně 1 048 Kč, p. č. [hodnota] v ceně 171 150 Kč, zbývající výměru pozemku p. č. [hodnota] v ceně 608 130 Kč, pozemek p. č. [hodnota] v ceně 50 160 Kč a zbývající výměru pozemku p. č. [hodnota] v ceně 3 540 Kč, celkem 7 419 598 Kč. Od této částku je třeba odečíst hodnotu věcného břemene 1 746 858 Kč a hodnota nemovitých věcí přikázaných žalovanému tak činí 5 672 740 Kč. Jestliže podíl žalovaného má být 5 457 183 Kč, je žalovaný povinen na vypořádacím podílu zaplatit žalobkyni 215 557 Kč. Lhůtu k vyplacení vypořádacího podílu v délce 1 měsíce soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř. Tvrzení žalovaného, že pozemky potřebuje ke své podnikatelské činnosti, zaznělo až v závěrečném návrhu po uplynutí koncentrace řízení a skončení dokazování, proto soud k tomuto tvrzení nemohl přihlížet ani vyzývat žalovaného k doplnění důkazních návrhů k tomuto tvrzení.

52. Do vlastnictví žalobkyně soud přikázal pozemky p. č. [hodnota] (cena 80 250 Kč), p. č. [hodnota] (cena 108 330 Kč), p. č. [hodnota] (cena 1 260 Kč), p. č. [hodnota] (cena 134 880 Kč), p. č. 354/1 (cena 261 030 Kč), p. č. [hodnota] (cena 348 300 Kč), p. č. [hodnota] (cena 103 530 Kč), p. č. [hodnota] (cena 11 220 Kč), p. č. [hodnota] (cena 131 310 Kč), p. č. [hodnota] (cena 29 130 Kč), p. č. [hodnota] (cena 42 720 Kč), p. č. [hodnota] (cena 603 870 Kč) v hodnotě 1 855 830, lesní pozemky p. č. [hodnota] v ceně 170 000 Kč, pozemek p. č. st. [hodnota] v ceně 710 208 Kč, pozemek [hodnota] v ceně 3 180 Kč, pozemek p. č. [hodnota] v ceně 3 028 Kč, pozemek p. č. [hodnota] v ceně 1 075 Kč a přístřešek na pozemku p. č. [hodnota] v ceně 40 694 Kč. Celková hodnota uvedených pozemků a přístřešku činí 2 784 015 Kč. Všechny pozemky mají zajištěn přístup z veřejné komunikace s výjimkou pozemků p. č. st. [hodnota], kdy absenci přístupu znalkyně zohlednila ve svém ocenění. Dále soud žalobkyni přikázal práva a povinnosti k zůstatku na účtu ve výši 1 087 110 Kč, tedy celkem se žalobkyni dostalo majetku v hodnotě 3 871 125 Kč. Jestliže podíl žalobkyně má být 4 086 682 Kč, má žalobkyně nárok na vypořádací podíl 215 557 Kč.

53. Žalobkyně požadovala, aby soud zohlednil hodnotu pozemku p. č. [hodnota] ve stavu před vyhořením ovčína, tedy včetně této stavby. K tomu soud odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 1205/2019 ze dne 28. 4. 2020, podle kterého se při vypořádání společného jmění manželů zaniklého podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, zásadně vychází z obvyklé ceny věci a jejího stavu v době rozhodování soudu. Nejvyšší soud připouští výjimku z této zásady ve specifických případech s přihlédnutím k individuálním okolnostem případu. Tak by tomu bylo například tehdy, jestliže by došlo ke zhoršení stavu věci způsobem, který by byl přičitatelný tomu z manželů, kterému bude věc přikázána (srov. MELZER, F., TÉGL, P. a kol. Občanský zákoník – velký komentář. Svazek IV. § 655–975. Praha: Leges, 2016, s. 592). V řízení však nebyly zjištěny žádné skutečnosti o okolnostech požáru ovčína, které by vedly soud k úvaze, že by přikázání pozemku žalovanému v hodnotě odpovídající jeho současnému stavu bylo pro žalovanou nespravedlivé.

54. Žalovaný požadoval, aby soud přistoupil k disparitě podílů podle § 751 odst. 1 písm. f) o. z., neboť pozemky zapsané na LV 285 pro k. ú. [adresa] byly původně ve výlučném vlastnictví žalovaného a do SJM byly zahrnuty dohodou účastníků o rozšíření SJM. Soudní odklon od (základního) pravidla o rovnosti vypořádacích podílů (tzv. disparita podílů) musí být opodstatněn konkrétními okolnostmi případu (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. 11. 2008, sp. zn. 22 Cdo 3174/2007). Disparita se může vztahovat na veškeré položky náležející do společného jmění manželů či jen na některé z nich (srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 10. 2001, sp. zn. 22 Cdo 2914/99). Určení výše disparity vypořádacích podílů je na úvaze soudu zohledňující všechny okolnosti případu (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 5. 2005, sp. zn. 22 Cdo 1781/2004). Soud neposoudil argumenty žalovaného jako natolik intenzivní, aby prolomily zásadu stejných vypořádacích podílů. Z notářského zápisu ze dne 25. 4. 2018, NZ 62/2018, je zřejmé, že své vlastní nemovitosti vložili do SJM žalobkyně (v k. ú. [adresa]) i žalovaný (k. ú. [adresa]). Z obsahu spisu není zřejmé, jakou hodnotu měly nemovitosti v době rozšíření SJM. Ačkoliv nemovitosti v [adresa] byly po roce prodány za 3,8 mil. Kč, není k tomuto datu zřejmá hodnota nemovitostí v [adresa]. Známe pouze její současnou hodnotu, což však pro jejich ocenění v době prodeje nemovitostí v [adresa] nestačí. Jestliže oba účastníci vložili svůj nemovitý majetek v hodnotě několika milionů korun do SJM a oba současně se tímto zasloužili se o rozšíření SJM, nevidí soud zásadní důvod pro disparitu. Pominout nelze ani skutečnost, že žalovaný nabyl nemovitosti darem těsně před rozšířením SJM a použití prodejem získaných prostředků na výlučný dluh žalobkyně byla žalobkyně povinna vůči SJM uhradit. Odkaz žalovaného na skutečnost, že žalobkyni zůstanou v případě přikázání zůstatku na účtu č. [č. účtu] její prostředky za majetek, který do SJM vložila, je nepřiléhavý, na jednotlivé položky nelze při vypořádání SJM nahlížet izolovaně, ale jejich přikázání jednomu z manželů je výsledkem rozdělení celé jednotné masy SJM.

55. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 a § 151 odst. 1, 2 o. s. ř. Řízení o vypořádání zaniklého společného jmění manželů, stejně jako řízení o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, je zvláštním řízením, které může být zahájeno k návrhu kteréhokoliv ze spoluvlastníků a přes formální označení, které odpovídá znění zákona, jsou účastníci vzájemně v postavení žalobce i žalovaného současně, nehledě na to, kdo z nich žalobu podal. Nejde tedy o klasické sporné řízení, v němž jedna ze stran proti sobě stojících musí „vyhrát“ a druhá „prohrát“. Soud také není vázán návrhy účastníků a může rozhodnout jinak, než ten který z účastníků navrhuje. Zvláštnosti tohoto typu řízení začala reflektovat i judikatura, např. nález Ústavního soudu ČR ze dne 5. 4. 2022 sp. zn. IV. ÚS 404/22, podle kterého v případech tzv. iudicia duplex (jímž je i toto řízení) nelze zásadně vycházet ze zásady tzv. procesního úspěchu v řízení, a proto je nutno rozhodovat podle § 142 odst. 2 o. s. ř., podle kterého si každý z účastníků takového řízení ponese své náklady sám. Zde se dodává, že výjimku z obecného použití § 142 odst. 2 o. s. ř. by v tomto typu řízení měly tvořit jen případy, kdy je řízení zatěžováno zjevně obstrukčním chováním některého z účastníků řízení, kdy se účastník nezajímá o konstruktivní vyřešení věci anebo jde o šikanozní výkon či o zneužívání procesních práv. V předmětném řízení ale k žádnému jednání, které by odůvodňovalo přiznání práva na náhradu nákladů, nedošlo, a proto soud žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal.