6 C 215/2022- 101

Rubrum

Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudkyní Mgr. Kateřinou Šídovou ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] bytem [adresa žalobce a žalovaného] zastoupený [anonymizováno] [údaje o zástupci] proti žalovaným: 1. [celé jméno žalovaného], [datum narození] bytem [adresa žalovaného a žalovaného] 2. [celé jméno žalobce], [datum narození] bytem [adresa žalovaného a žalovaného] oba zastoupeni [anonymizována dvě slova] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o zaplacení částky 95 646 Kč s příslušenstvím a částky 95 646 Kč s příslušenstvím, ve vztahu k žalovanému ad 1. rozsudkem pro uznání takto:

Výrok

I. Žalovaný ad 1) je povinen zaplatit žalobci částku 66 172,71 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 730,71 Kč od 30.1.2023 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 2 517 Kč od 1.5.2020 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 2 517 Kč od 1.6.2020 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 2 517 Kč od 1.7.2020 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 2 517 Kč od 1.8.2020 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 2 517 Kč od 1.9.2020 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 2 517 Kč od 1.10.2020 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 2 517 Kč od 1.11.2020 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 2 517 Kč od 1.12.2020 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 2 517 Kč od 1.1.2021 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 2 517 Kč od 1.2.2021 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 2 517 Kč od 1.3.2021 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 2 517 Kč od 1.4.2021 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 2 517 Kč od 1.5.2021 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 2 517 Kč od 1.6.2021 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 2 517 Kč od 1.7.2021 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 2 517 Kč od 1.8.2021 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 2 517 Kč od 1.9.2021 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 2 517 Kč od 1.10.2021 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 2 517 Kč od 1.11.2021 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 2 517 Kč od 1.12.2021 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 2 517 Kč od 1.1.2022 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 2 517 Kč od 1.2.2022 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 2 517 Kč od 1.3.2022 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 2 517 Kč od 1.4.2022 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 2 517 Kč od 1.5.2022 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 2 517 Kč od 1.6.2022 do zaplacení, to vše do tří měsíců od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný ad 2) je povinen zaplatit žalobci částku 55 646 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 5 764,71 Kč od 8.11.2022 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 30 204 Kč od 8.11.2022 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 15 102 Kč od 8.11.2022 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 4 575,29 Kč od 8.11.2022 do zaplacení, to vše do tří měsíců od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žaloba v části, v níž se žalobce domáhal po žalovaném ad 2) zaplacení částky 10 526,71 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 730,71 Kč od 30.1.2023 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 2 517 Kč od 1.5.2020 do 7.11.2022, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 2 517 Kč od 1.6.2020 do [číslo] 2022, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 2 517 Kč od 1.7.2020 do 7.11.2022, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 2 517 Kč od 1.8.2020 do 7.11.2022, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 2 517 Kč od 1.9.2020 do 7.11.2022, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 2 517 Kč od 1.10.2020 do 7.11.2022, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 2 517 Kč od 1.11.2020 do 7.11.2022, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 2 517 Kč od 1.12.2020 do 7.11.2022, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 2 517 Kč od 1.1.2021 do 7.11.2022, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 2 517 Kč od 1.2.2021 do 7.11.2022, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 2 517 Kč od 1.3.2021 do 7.11.2022, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 2 517 Kč od 1.4.2021 do 7.11.2022, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 2 517 Kč od 1.5.2021 do 7.11.2022, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 2 517 Kč od 1.6.2021 do 7.11.2022, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 2 517 Kč od 1.7.2021 do 7.11.2022, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 2 517 Kč od 1.8.2021 do 7.11.2022, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 2 517 Kč od 1.9.2021 do 7.11.2022, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 2 517 Kč od 1.10.2021 do 7.11.2022, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 2 517 Kč od 1.11.2021 do 7.11.2022, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 2 517 Kč od 1.12.2021 do 7.11.2022, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 2 517 Kč od 1.1.2022 do 7.11.2022, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 2 517 Kč od 1.2.2022 do 7.11.2022, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 2 517 Kč od 1.3.2022 do 7.11.2022, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 2 517 Kč od 1.4.2022 do 7.11.2022, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 2 517 Kč od 1.5.2022 do 7.11.2022, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 2 517 Kč od 1.6.2022 do 7.11.2022, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 10 526,71 Kč od 8.11.2022 do zaplacení, se zamítá.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobou došlou soudu dne 30.6.2022, doplněnou podáními ze dne 27.3.2023 a ze dne 2.5.2023, se žalobce domáhal po každém ze žalovaných zaplacení částky 95 646 Kč s příslušenstvím. Svůj nárok odůvodňoval tím, že spolu s tehdejší manželkou [jméno] [příjmení] uzavřeli dne 19.9.2012 za trvání manželství se společností [právnická osoba] smlouvu o hypotečním úvěru [číslo] na základě které získali částku 2 456 000 Kč na pořízení nemovitostí zapsaných na [list vlastnictví] v obci a k.ú. [obec]. Manželství žalobce a [jméno] [příjmení] bylo rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] rozvedeno, čímž zaniklo existující SJM. Oba rozvedení manželé jednali o jeho vypořádání, než však uzavřeli dohodu, rozvedená manželka dne [datum] zemřela. V zákonné tříleté lhůtě tak nebyla uzavřena dohoda o vypořádání SJM, toto bylo vypořádáno zákonnou fikcí. V rámci pozůstalostního řízení po zemřelé [jméno] [příjmení] vedeného u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka] byl výslovně zmíněn závazek zůstavitelky vůči společnosti [právnická osoba], který přešel na žalované jako na právní nástupce jejich zemřelé matky. V pozůstalostním řízení však nebyla vyřešena pohledávka žalobce, který po rozvodu manželství hradil celý úvěr sám. Žalobci tak zůstaly zachovány regresní pohledávky vůči bývalé manželce, z titulu právního nástupnictví za ně odpovídají oba dědicové. Žalobce uhradil v období od dubna 2019 do května 2022 každý měsíc celou měsíční splátku hypotečního úvěru ve výši 10 068 Kč, tedy celkem 382 584 Kč, na každého ze žalovaných tak připadá jedna čtvrtina této částky, tj. 95 646 Kč. Žalobce požadoval také příslušenství z jedné čtvrtiny každé splátky hypotečního úvěru od data splatnosti příslušné splátky do zaplacení.

2. Žalobce vzal při jednání konaném dne 28.2.2023 žalobu v části, týkající se zaplacení částky 29 473,29 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z příslušných splátek od 1.5.2019 do 1.3.2020 a dále se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1 786,29 Kč od 1.4.2020 do 29.1.2023, a to vůči každému ze žalovaných, zpět s tím, že žalovaní uhradili každý na svůj dluh částku 40 000 Kč, tato částka byla započítána na jednotlivé splátky hypotečního úvěru a jejich příslušenství. Žalovaní se zpětvzetím žaloby v této části souhlasili, proto soud usnesením ze dne 28.2.2023, č.j. 6 C 215/2022 – 53 řízení v této části podle § 96 odst. 1 a 2 o.s.ř. zastavil.

3. Žalovaní s uplatněnou žalobou nesouhlasili. Uvedli, že nárok žalobce neuznávají. Není běžné, aby otec po synech požadoval zaplacení úroků z prodlení za situace, kdy jim nedávno zemřela matka, kvůli čemuž žalovaný ad 2) navštěvuje psychologa. Oba žalovaní jsou krátce plnoletí, mají již exekuce, nebrání se mimosoudnímu vyřešení sporu, když každý z nich již uhradil žalobci 40 000 Kč.

4. Podle § 114b odst. 1 o.s.ř. vyžaduje-li to povaha věci nebo okolnosti případu může předseda senátu místo výzvy podle § 114a odst. 2 písm. a) nebo nebylo-li takové výzvě řádně a včas vyhověno, žalovanému usnesením uložit, aby se ve věci písemně vyjádřil a aby v případě, že nárok uplatněný v žalobě zcela neuzná, ve vyjádření vylíčil rozhodující skutečnosti, na nichž staví svoji obranu, a k vyjádření připojil listinné důkazy, jichž se dovolává, popřípadě označil důkazy k prokázání svých tvrzení; to neplatí ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2), nebo je-li žalovaným ke dni zahájení řízení nebo ke dni vstupu do řízení nezletilý, který nenabyl plné svéprávnosti. Podle odstavce druhého téhož ustanovení k podání vyjádření podle odstavce 1 předseda senátu určí lhůtu, která nesmí být kratší než 30 dnů od doručení usnesení. Podle odstavce čtvrtého téhož ustanovení usnesení podle odstavce 1 musí být žalovanému doručeno do vlastních rukou. Náhradní doručení je vyloučeno. Usnesení nesmí být žalovanému doručeno dříve než žaloba. Podle odstavce pátého téhož ustanovení jestliže se žalovaný bez vážného důvodu na výzvu soudu podle odstavce 1 včas nevyjádří a ani ve stanovené lhůtě soudu nesdělí, jaký vážný důvod mu v tom brání, má se za to, že nárok, který je proti němu žalobou uplatňován, uznává; o tomto následku (§ 153a odst. 3) musí být poučen. To neplatí, jsou-li splněny předpoklady pro zastavení řízení nebo odmítnutí žaloby.

5. Podle § 153a odst. 3 o.s.ř. rozsudkem pro uznání rozhodne soud také tehdy, má-li se za to, že žalovaný nárok, který je proti němu žalobou uplatňován, uznal (§ 114b odst. 5 a § 114c odst. 6).

6. Usnesením ze dne 17.10.2022, č. j. 6 C 215/2022 - 30 soud žalovaného ad 1. v souladu s ustanovením § 114b o. s. ř. vyzval, aby se ve lhůtě 30 dnů ode dne doruční uvedeného usnesení písemně vyjádřil ve věci samé k žalobě, která mu byla doručena spolu s ním. Zároveň soud žalovaného ad 1. uvedeným usnesením poučil o následcích nesplnění této výzvy vyplývajících ze shora uvedeného zákonného ustanovení. Usnesení bylo žalovanému ad 1. doručeno spolu s žalobou dne 9.11.2022 do vlastních rukou. Žalovaný ad 1. se k žalobě ve stanovené 30ti denní lhůtě, jejíž poslední den připadl na pátek 9.12.2022, nevyjádřil a učinil tak teprve při jednání konaném dne 28.2.2023, tedy opožděně.

7. Vzhledem k tomu, že se žalovaný ad 1. nevyjádřil ve smyslu § 114b o. s. ř. ve stanovené 30 denní lhůtě, která marně proběhla dnem 9.12.2022, jsou splněny všechny podmínky § 153a odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 114b odst. 5 o. s. ř. pro vydání rozsudku pro uznání. Soud má proto za to, že žalovaný ad 1. nárok uplatněný žalobou uznává a na základě tohoto uznání (fikcí) rozhodl ve vztahu k žalovanému ad 1. rozsudkem pro uznání v souladu s žalobním návrhem (ve znění po částečném zpětvzetí žaloby), neboť se nejedná o věc, ve které by nebylo možné uzavřít a schválit smír dle § 99 odst. 1 o. s. ř. a nárok žalobce uplatněný žalobou není v rozporu s žádnou kogentní občanskoprávní normou (výrok I. tohoto rozsudku).

8. K námitce žalovaného ad 1., že není na místě vůči němu vydat rozsudek pro uznání, když žaloba neměla všechny potřebné náležitosti, aby na jejím základě mohl být nárok uznán, a nadto žalovaný ad 1. na výzvu soudu k vyjádření se ve věci reagoval, byť opožděně, soud uvádí, že má za to, že žaloba obsahovala všechny náležitosti, které zákon předpokládá, byla projednatelná, nebylo nutné ji doplňovat postupem podle § 43 o.s.ř. Soud pouze v průběhu řízení s ohledem na průběh dokazování a na svůj právní názor ve věci žalobce vyzval k doplnění postupem podle § 118a o.s.ř. Pokud se ale jedná o žalobní tvrzení obsažená v žalobě, ta byla úplná, když obsahovala všechna právně významná skutková tvrzení, která na základě fikce uznání soud považuje za nesporná, a na jejich základě potom bylo možné rozhodnout rozsudkem pro uznání. Pokud se jedná o splnění podmínek pro zaslání výzvy dle § 114b o.s.ř., pak i zde má soud za to, že všechny podmínky byly splněny, když předmětem tohoto řízení je věc, jež je skutkově ale i právně obtížná, která vyžaduje kvalifikovanou přípravu, tím, že se žalovaný k výzvě soudu k žalobě ve stanovené lhůtě nevyjádřil, ztížil přípravu následného prvního jednání ve věci a neumožnil soudu o věci na tomto jednání rozhodnout.

9. Po provedeném dokazování, vycházeje z listinných důkazů, svědeckých výpovědí a účastnických výpovědí, dospěl soud k následujícím zjištěním stran skutkového stavu: Žalobce a paní [jméno] [příjmení] jako manželé uzavřeli dne 19.9.2012 s [právnická osoba] smlouvu o hypotečním úvěru [číslo] na základě které se [právnická osoba] zavázala poskytnout manželům úvěr ve výši 2 450 000 Kč k uhrazení kupní ceny a veškerých nákladů bezprostředně souvisejících s nákupem nemovitostí ve smlouvě uvedených a manželé se zavázali tuto částku spolu se sjednanými úroky a poplatky splácet v pravidelných měsíčních splátkách až do úplného splacení úvěru dne 31.10.2041 /smlouva o hypotečním úvěru na č.l. 14 - 15 Manželství žalobce a paní [jméno] [příjmení] bylo pravomocně rozvedeno ke dni [datum] rozsudkem [anonymizováno] soudu ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] /rozsudek na č.l. 18-19 Měsíční splátky sjednaného úvěru ve výši 10 068 Kč měsíčně byly v období od dubna 2019 do května 2022 spláceny žalobcem /mezi účastníky nesporné, výpis z úvěrového účtu na č.l. 6 - 11, 20, potvrzení údajů hypotečního úvěru na č.l. 59-60 Bývalí manželé se pokoušeli uzavřít dohodu o vypořádání společného jmění manželů, k jejímu podpisu ale nedošlo /dohoda o vypořádání společného jmění manželů na č.l. 61 – 64/. [příjmení] [jméno] [příjmení] (později [příjmení]) zemřela dne [datum] /úmrtní list na č.l. 58 Pozůstalost po paní [jméno] [příjmení] (později [příjmení]), jejíž čistá hodnota činila 957 859 Kč a do jejichž pasiv byl zahrnut i hypoteční úvěr vůči společnosti [právnická osoba], nabyli žalovaní rovným dílem s tím, že žalovaní uplatnili právo na výhradu soupisu /protokoly ve věci pozůstalosti po zůstavitelce [jméno] [příjmení] na č.l. 65 – 75, usnesení č.j. [číslo jednací] na č.l. 76 – 77, protokol ze dne 14.3.2022 na č.l. 78 [název soudu] usnesením ze dne 14.3.2022, č.j. [číslo jednací], které nabylo právní moci dne 14.3.2022, schválil dohodu dědiců ve věci pozůstalosti po paní [jméno] [příjmení] tak, že tito mimo jiné nabyli rovným dílem spoluvlastnický podíl ve výši na nemovitostech zapsaných na [list vlastnictví] v k.ú. a obci [obec], jakož i pohledávku společnosti [právnická osoba] z titulu smlouvy o hypotečním úvěru ve výši 1 007 123,99 Kč /usnesení na č.l. 79-83 Oba žalovaní jsou od 15.3.2022 vlastníky spoluvlastnického podílu ve výši na nemovitostech zapsaných na [list vlastnictví] v k.ú. a obci [obec] /výpis z KN na č.l. 16 - 17 Žalovaný ad 2. se dopustil trestného činu, kterým byla žalobci způsobena škoda /dopis probační a mediační služby ze dne 4.4.2022 na č.l. 47 Žalovaní se s žalobcem pokoušeli dohodnout na zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovitostem zapsaných na [list vlastnictví] v k.ú. a obci [obec], k dohodě ovšem nedošlo /dopis ze dne 22.4.2022 PZ žalovaných na č.l. 12 – 13, emailová komunikace PZ účastníků na č.l. 93-95 V současné době probíhá mezi účastníky řízení pokus o prodej nemovitostí zapsaných na [list vlastnictví] v k.ú. a obci [obec] /emailová komunikace PZ účastníků na č.l. 89 – 90/. Žalovaní žalobci na svůj dluh uhradili dne 30.8.2022 částku 30 000 Kč, dne 26.9.2022 částku 10 000 Kč, dne 31.10.2022 částku 10 000 Kč, dne 23.11.2022 částku 10 000 Kč, dne 29.12.2022 částku 10 000 Kč, dne 30.1.2023 částku 5 000 Kč a dne 24.2.2023 částku 5 000 Kč, celkem tedy každý 40 000 Kč /mezi účastníky nesporné, potvrzení o transakcích na č.l. 44-46 Žalobce nezaslal žalovaným výzvu k plnění dle § 142a o.s.ř. ani výzvu k úhradě jednotlivých splátek hypotečního úvěru za období od dubna 2019 do května 2022.

10. Na základě shora popsaných skutkových zjištění dospěl soud k následujícím závěrům o skutkovém stavu: Žalobce a paní [jméno] [příjmení] jako manželé uzavřeli dne 19.9.2012 s [právnická osoba] smlouvu o hypotečním úvěru [číslo] na základě které se [právnická osoba] zavázala poskytnout manželům úvěr ve výši 2 450 000 Kč k uhrazení kupní ceny a veškerých nákladů bezprostředně souvisejících s nákupem nemovitostí ve smlouvě uvedených a manželé se zavázali tuto částku spolu se sjednanými úroky a poplatky splácet v pravidelných měsíčních splátkách až do úplného splacení úvěru dne 31.10.2041. Manželství žalobce a paní [jméno] [příjmení] bylo pravomocně rozvedeno ke dni [datum] rozsudkem [anonymizováno] soudu ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací]. Měsíční splátky sjednaného úvěru ve výši 10 068 Kč měsíčně byly v období od dubna 2019 do května 2022 spláceny žalobcem. [příjmení] [jméno] [příjmení] (později [příjmení]) zemřela dne [datum] Dohoda o vypořádání SJM nebyla mezi bývalými manželi uzavřena, SJM tak bylo vypořádáno na základě zákonné domněnky (§ 741 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění, dále také jen „o. z.“). Pozůstalost po paní [jméno] [příjmení] (později [příjmení]), jejíž čistá hodnota činila 957 859 Kč a do jejichž pasiv byl zahrnut i hypoteční úvěr vůči společnosti [právnická osoba], nabyli žalovaní rovným dílem s tím, že žalovaní uplatnili právo na výhradu soupisu. [název soudu] usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], které nabylo právní moci dne 14.3.2022, schválil dohodu dědiců ve věci pozůstalosti po paní [jméno] [příjmení] tak, že žalovaní mimo jiné nabyli rovným dílem spoluvlastnický podíl ve výši na nemovitostech zapsaných na [list vlastnictví] v k.ú. a obci [obec], jakož i pohledávku společnosti [právnická osoba] z titulu smlouvy o hypotečním úvěru ve výši 1 007 123,99 Kč. Oba žalovaní jsou od 15.3.2022 vlastníky spoluvlastnického podílu ve výši na nemovitostech zapsaných na [list vlastnictví] v k.ú. a obci [obec]. Žalovaní žalobci na svůj dluh uhradili dne 30.8.2022 částku 30 000 Kč, dne 26.9.2022 částku 10 000 Kč, dne 31.10.2022 částku 10 000 Kč, dne 23.11.2022 částku 10 000 Kč, dne 29.12.2022 částku 10 000 Kč, dne 30.1.2023 částku 5 000 Kč a dne 24.2.2023 částku 5 000 Kč, celkem tedy každý 40 000 Kč. Žalobce nevyzval žalované k úhradě jednotlivých splátek hypotečního úvěru za období od dubna 2019 do května 2022 ani jim nezaslal výzvu k plnění dle § 142a o.s.ř.

11. Soud zamítl návrh na provedení důkazu účastnickým výslechem žalobce a emailovou komunikací s mezi žalobcem a paní [jméno] [příjmení] (později [příjmení]) pro jejich nadbytečnost. Oba navržené důkazy měly prokazovat žalobcova tvrzení ohledně průběhu jednání směřujících k uzavření dohody o vypořádání SJM mezi žalobcem a paní [jméno] [příjmení] (později [příjmení]) a k průběhu pozůstalostního řízení po paní [jméno] [příjmení], přičemž soud má za to, že tato tvrzení byla prokázána ostatními v řízení provedenými důkazy, především potom obsahem dědického spisu [spisová značka].

12. Podle § 736 věta druhá o. z. dokud zúžené, zrušené nebo zaniklé společné jmění není vypořádáno, použijí se pro ně ustanovení o společném jmění přiměřeně.

13. Podle § 742 odst. 1 písm. c) o. z. nedohodnou-li se manželé nebo bývalí manželé jinak, má každý z manželů právo žádat, aby mu bylo nahrazeno, co ze svého výhradního majetku vynaložil na společný majetek.

14. Podle § 741 o. z. nedojde-li do tří let od zúžení, zrušení nebo zániku společného jmění k vypořádání toho, co bylo dříve součástí společného jmění, ani dohodou, ani nebyl podán návrh na vypořádání rozhodnutím soudu, platí, že se manželé nebo bývalí manželé vypořádali tak, že a) hmotné věci movité jsou ve vlastnictví toho z nich, který je pro potřebu svou, své rodiny nebo rodinné domácnosti výlučně jako vlastník užívá, b) ostatní hmotné věci movité a věci nemovité jsou v podílovém spoluvlastnictví obou; jejich podíly jsou stejné, c) ostatní majetková práva, pohledávky a dluhy náleží společně oběma; jejich podíly jsou stejné.

15. Podle § 1701 odst. 1 o. z. dluhy zůstavitele přecházejí na dědice, ledaže zákon stanoví jinak.

16. Podle § 1706 o. z. uplatnil-li dědic výhradu soupisu, hradí dluhy zůstavitele do výše ceny nabytého dědictví. To platí i v případě, že soupis pozůstalosti nařídil soud v zájmu osoby pod zvláštní ochranou.

17. Podle § 1127 o. z. z právního jednání týkajícího se společné věci jsou všichni spoluvlastníci oprávněni a povinni společně a nerozdílně.

18. Podle § 1872 odst. 1 o. z. je-li několik dlužníků zavázáno plnit společně a nerozdílně, jsou povinni plnit jeden za všechny a všichni za jednoho. Věřitel může požadovat celé plnění nebo jeho libovolnou část na všech spoludlužnících, jen na některých, nebo na kterémkoli ze spoludlužníků.

19. Podle § 1876 odst. 2 o. z. vyrovnal-li spoludlužník více, než činí jeho podíl, náleží od ostatních spoludlužníků náhrada. Nemůže-li některý ze spoludlužníků splnit, rozvrhne se jeho podíl poměrným dílem na všechny ostatní.

20. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

21. Po provedeném dokazování, hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba je ve vztahu k žalovanému ad 2. důvodná pouze částečně.

22. Soud má v dané věci za to, že manželství žalobce a paní [jméno] [příjmení] (později [příjmení]) zaniklo ke dni 15.3.2018, spolu s ním zaniklo také příslušné společné jmění manželů (dále také jen„ SJM“). Bývalí manželé měli nadále povinnost hradit společné závazky, vzniklé za trvání manželství, a to až do doby vypořádání zaniklého SJM. V daném případě žalobce hradil ze svých nyní již výlučných prostředků na závazek náležející do dosud nevypořádaného SJM, konkrétně na hypoteční úvěr [číslo] sjednaný u společnosti [právnická osoba], měsíční splátky ve výši 10 068 Kč sám. Měl tak nárok na to, aby tato jeho pohledávka za SJM byla vypořádána v rámci vypořádání SJM jako tzv. vnos podle § 742 odst. 1 písm. c) o. z. (když předmětné ustanovení lze použít přiměřeně i na zaniklé SJM dle § 736 o. z.) Vzhledem k tomu, že k vypořádání SJM nedošlo, neboť předtím, než bývalí manželé uzavřeli dohodu o vypořádání SJM nebo než podali návrh na jeho vypořádání soudem, paní [jméno] [příjmení] (v té době již [příjmení]) dne [datum] zemřela, bylo toto SJM vypořádáno na základě zákonné domněnky upravené v § 741 o. z., a to ke dni 15.3.2021 (když vzhledem k tomu, že k zániku SJM došlo již před smrtí paní [příjmení], později [příjmení], nebylo SJM vypořádáno v rámci pozůstalostního řízení). K tomuto datu (15.3.2021) bylo sice SJM manželů [příjmení] vypořádáno, pohledávka žalobce na úhradu toho, co ze svých výlučných prostředků na nevypořádané SJM hradil však k datu vypořádání SJM nezanikla, když se jedná o nárok, který nevznikl za trvání SJM, a nelze na ně proto vztáhnout tříletou lhůtu běžící od zániku SJM (k tomu srov. rozsudek NS ČR ze dne 29.1.2020, sp. zn. 22 Cdo 1912/2019). Žalobce tak nadále mohl její úhradu požadovat, byť nikoli po žalované (která již zemřela), ale po jejích dědicích, na které její dluhy přešly. Takovým dědicem je mimo jiné i žalovaný ad 2. Protože žalobce hradil jednotlivé splátky předmětného hypotečního úvěru i v průběhu probíhající pozůstalostního řízení po své bývalé ženě, měl i za toto období právo na úhradu jedné poloviny těchto splátek, a to opět po dědicích, kteří si sice vyhradili právo soupisu, ale cena nabytého dědictví byla natolik vysoká, že lze úhradu tohoto dluhu po dědicích požadovat (§ 1706 o. z.). Od 15.3.2022 je potom žalovaný ad 2. spoluvlastníkem nemovitosti, k níž se shora uvedený hypoteční úvěr vztahuje, bylo tedy jeho povinností podílet se podle velikosti jeho podílu na úhradě příslušného dluhu dle § 1127 o. z.. Protože žalobce i nadále hradil na tento úvěr sám, mohl se postupem podle [číslo] odst. 2 o. z. domáhat po žalovaném ad 2. náhrady toho, co plnil nad rámec svého spoluvlastnického podílu (tzv. regresní náhrada). Soud tak má za to, že žaloba je v části, týkající se požadavku na úhradu jedné čtvrtiny splátek uvedeného hypotečního úvěru za období od dubna 2019 do května 2022, vůči žalovanému ad 2. důvodná, je ovšem třeba jednak přihlédnout k provedeným úhradám ze strany žalovaného ad 2. na tento dluh a ve vztahu k příslušenství je třeba určit a zohlednit také správnou dobu splatnosti celého dluhu (jak bude rozebráno dále).

23. Pokud se týká splatnosti dluhu ze shora uvedených titulů je tato vázána na výzvu věřitele dle § 1958 odst. 2 o. z., neboť se jedná o dluh, který nemá splatnost ujednánu. V dané věci nebylo prokázáno, že by došlo ze strany žalobce k jakékoli výzvě k úhradě dluhu vůči žalovanému ad 2. Existenci výzvy měl prokázat svědecký výslech svědka [jméno] [příjmení], který byl proveden při jednání dne 9.5.2023. Svědek ovšem uvedl, že žádnou výzvu k úhradě ve vztahu k žalovanému ad 2. nikdy neviděl, věděl pouze o výzvách vůči žalovanému ad 1. a bývalé manželce žalobce, nebyl však schopen tyto výzvy blíže časově zařadit, když uváděl, že žalobce vyzýval svou bývalou manželku nepravidelně v určitých časových cyklech, a ani je obsahově specifikovat, soud tak nemá za prokázanou konkrétní výzvu k úhradě splátek hypotečního úvěru, jež jsou předmětem tohoto řízení. Není tak prokázána splatnost dluhu z titulu regresní náhrady, soud tak dospěl k závěru, že za výzvu k úhradě je třeba považovat doručení žaloby žalovanému ad 2. K němu došlo dne 31.10.2022 (§ 49 odst. 4 o.s.ř.), žalovaný ad 2. tak byl povinen plnit bez zbytečného odkladu po této výzvě. Tuto lhůtu je třeba dle ustálené judikatury NS ČR vykládat individuálně, přičemž se musí jednat o lhůtu velmi krátkou, v řádu dnů, maximálně týdnů (srov. např. rozsudek NS ČR 33 Cdo 2488/2020), soud tak má v dané věci za to, že za přiměřenou lhůtu k plnění v daném případě je třeba pokládat lhůtu 5 pracovních dnů. Posledním dnem k úhradě dluhu tak byl den 7.11.2022, dnem následujícím se tedy žalovaný ad 2. dostal do prodlení. Vzhledem k tomu, že tedy byl žalovaný ad 2. v prodlení s úhradou dluhu teprve od 8.11.2022 bylo třeba zohlednit jím provedené platby v celkové výši 40 000 Kč a započítat je na jistinu ve výši 95 646 Kč, neboť žalobce je nesprávně při částečném zpětvzetí žaloby započítával i na příslušenství ve formě zákonných úroků z prodlení za období, kdy žalovaný ad 2 v prodlení vůbec nebyl. Proto soud žalobě vyhověl co do částky 55 646 Kč (95 646 – 40 000) a zároveň přiznal žalobci jím požadovaný zákonný úrok z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., přičemž ale musel zohlednit žalobcem požadovanou výši úroků z prodlení, když nemohl překročit žalobní návrh. Žalobce by měl obecně nárok na zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 55 646 Kč jdoucí od 8.11.2022 do zaplacení, protože ale žalobce požadoval z částky 5 764,71 Kč (jedná se o součet části splátky ve výši 730,71 Kč a dvou splátek po 2 517 Kč) pouze úrok ve výši 10 % ročně, mohl mu soud vyhovět pouze co do této výše úroku z prodlení od 8.11.2022 do zaplacení tak, aby nepřekročil žalobní návrh. Obdobným způsobem potom soud postupoval u částky 30 204 Kč (součet 12 splátek po 2 517 Kč), u které žalobce požadoval úrok ve výši 8,25 % ročně, u částky 15 102 Kč (součet 6 splátek po 2 517 Kč), u které žalobce požadoval úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně a u částky 4 575,29 Kč (zbývající část přiznaného nároku), u které žalobce požadoval úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně (výrok II. tohoto rozsudku).

24. Jen pro úplnost soud dodává, že se zabýval námitkou žalovaných, že není běžné, aby otec po synech požadoval zaplacení úroků z prodlení za situace, kdy jim nedávno zemřela matka (směřující zjevně na institut dobrých mravů) a dospěl k závěru, že podání žaloby na úhradu jednotlivých splátek hypotečního úvěru, odpovídající spoluvlastnickému podílu žalovaných na předmětných nemovitostech a jejich dědickým podílům na pozůstalosti po jejich matce včetně příslušenství není v rozporu s dobrými mravy. Žalobce má na příslušenství jednotlivých splátek od data jejich splatnosti nárok (jak uvedeno shora) a ač tento požadavek může být ve většině rodin chápán jako nezvyklý, z provedeného dokazování a vyjádření obou stran ve věci je zjevné, že mezi žalobcem a žalovanými jsou jejich rodinné vazby natolik narušeny, že na danou situaci nelze nazírat optikou„ běžné“ rodiny.

25. Ve zbývající části oproti původně uplatněné výši 66 172,71 Kč (s přihlédnutím k částečnému zpětvzetí žaloby), tedy ve výši 10 526,71 Kč, stejně jako v části příslušenství jdoucího nad rámec úroků z prodlení přiznaných výrokem II. tohoto rozsudku soud žalobu zamítl, z důvodů shora podrobně rozepsaných (výrok III. tohoto rozsudku).

26. Lhůta k plnění ve výroku I. a II. byla určena podle § 160 odst. 1 o. s. ř. na tři měsíce od právní moci tohoto rozsudku, jedná se tedy o lhůtu delší, než jak stanoví zákon. Tato lhůta je v daném případě odůvodněna zejména tím, že strany v průběhu jednání uvedly, že mají v současné době kupce na nemovitosti, jež jsou v jejich spoluvlastnictví, přičemž žalovaní chtějí svůj dluh vůči žalobci uhradit z kupní ceny za tento prodej, a to najednou a nikoli ve splátkách. Soud má za to, že úhrada celého dluhu najednou je nejen v zájmu žalovaných, ale také žalobce a stanovení kratší lhůty k plnění by takový postup neumožnilo, neboť je zřejmé, že na prodej předmětných nemovitostí je třeba delší časový úsek. Za takový ale nelze dle názoru soudu považovat lhůtu 15 dnů, kterou navrhoval žalobce. Soud má za to, že lhůta 3 měsíců od právní moci rozsudku je lhůtou přiměřenou k tomu, aby strany měly dostatek času k dojednání prodeje předmětných nemovitostí a následnému finančnímu vypořádání a že zároveň tato lhůta nepředstavuje pro žalobce žádné větší omezení (zvláště za situace, kdy v průběhu řízení uváděl, že stejně nemá v úmyslu přistoupit k vymáhání dluhu na základě tohoto rozsudku, neboť je jeho primárním cílem prodej nemovitostí).

27. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 150 o. s. ř. tak, že náhradu nákladů řízení nepřiznal ani jednomu z účastníků řízení. Žalobce sice byl ve vztahu k žalovanému ad 1. ve věci zcela úspěšný a ve vztahu k žalovanému ad 2. úspěšný částečně, soud však má za to, že důvodem hodným zvláštního zřetele pro tento postup je především skutečnost, že žalobce nesplnil svoji povinnost dle § 142a odst. 1 o.s.ř. a před podáním žaloby nevyzval žalované k úhradě dlužné částky. Žalovaní na svůj dluh uhradili dohromady ještě před doručením žaloby ze strany soudu částku 50 000 Kč, je tedy zjevné, že měli vůli svůj dluh splácet. Kdyby je žalobce řádně vyzval ještě před podáním žaloby, je možné, že by začali splácet ještě dříve. Navíc z provedených důkazů (především z komunikace mezi PZ účastníků řízení z května 2022 na č.l. 93-95) plyne, že strany byly již v květnu 2022 v kontaktu (tedy měsíc před podáním žaloby dne 30.6.2022), jednaly o prodeji předmětných nemovitostí a byl to sám žalobce, který navrhoval, aby byl dluh žalovaných na splátkách hypotečního úvěru uhrazen právě z prodeje těchto nemovitostí. Přesto následně žalobce, aniž by na to žalované jakkoli upozornil, přistoupil k podání žaloby. Za takové situace jsou dle názoru soudu dány důvody pro to, aby bylo o nákladech řízení rozhodnuto dle § 150 o.s.ř. (výrok IV. tohoto rozsudku).

Poučení