6 C 218/2020- 517

Rubrum

Okresní soud v Ústí nad Orlicí rozhodl samosoudkyní Mgr. Stanislavou Kubištovou ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] bytem [adresa] zastoupený advokátem [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno]. sídlem [adresa] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] sídlem [adresa] zastoupený advokátem [anonymizováno] [jméno] [jméno] sídlem [adresa] o nahrazení projevu vůle takto:

Výrok

I. Nahrazuje se projev vůle žalovaného uzavřít s oprávněnou osobou [celé jméno žalobce], narozený dne [datum], trvale bytem [adresa žalobce], tuto smlouvu o převodu pozemků dle zákona o půdě: [země] – [anonymizována dvě slova] úřad [IČO] se sídlem [adresa] (dále jen„ převodce“) a [celé jméno žalobce] nar. dne [datum] trvale bytem [adresa žalobce] (dále jen„ nabyvatel“) uzavírají tuto smlouvu o převodu pozemků podle zákona o půdě: I. [země] – [anonymizována tři slova] má jako převodce v příslušnosti hospodaření: - parc. [číslo], - parc. [číslo] - parc. [číslo], - parc. [číslo], - parc. [číslo], - parc. [číslo], - parc. [číslo], - parc. [číslo], - parc. [číslo], - parc. [číslo], - parc. [číslo], - parc. [číslo], - parc. [číslo], - parc. [číslo], - parc. [číslo], - parc. [číslo], - parc. [číslo], - parc. [číslo], - parc. [číslo] vše v k.ú. [obec], [územní celek], zapsaných u [stát. instituce], Katastrálního pracoviště v [obec]. [celé jméno žalobce] je držitelem platného restitučního nároku pocházejícího z rozhodnutí pozemkového úřadu čj. PÚ [číslo].

II. Převodce tímto převádí do vlastnictví nabyvatele pozemky uvedené v čl. I. této smlouvy, včetně všech součástí a příslušenství v celkové hodnotě 1 272 172,80 Kč a nabyvatel předmětné pozemky přijímá do svého výlučného vlastnictví.

III. Vlastnické právo k převáděným pozemkům, včetně všech součástí a příslušenství, přechází na nabyvatele vkladem do příslušného katastru nemovitostí.

II. Žaloba se ohledně nahrazení projevu vůle za žalovaného uzavřít s oprávněnou osobou [celé jméno žalobce], narozený dne [datum], trvale bytem [adresa žalobce], smlouvu o převodu pozemků - st. parc. [číslo], - parc. [číslo], - parc. [číslo], - parc. [číslo], - parc. [číslo], - parc. [číslo], - parc. [číslo], - parc. [číslo] - parc. [číslo] - parc. [číslo] - parc. [číslo] - parc. [číslo] - parc. [číslo], - parc. [číslo], - parc. [číslo], - parc. [číslo], - parc. [číslo], - parc. [číslo] - parc. [číslo] vše v k.ú. [obec], [územní celek], zapsaných u [stát. instituce], Katastrálního pracoviště v [obec], zamítá.

III. Žalovanému se nepřiznává právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobou ze dne 28.8.2020 se žalobce domáhal nahrazení projevu vůle žalovaného při uzavření bezúplatného převodu pozemků označených v žalobě, nacházejících se v obci a [katastrální uzemí], zapsaných u [stát. instituce], [stát. instituce]. Podanou žalobou se domáhal uspokojení svého restitučního nároku, který ke dni podání žaloby byl představován částkou 2 038 304,23 Kč. Své restituční nároky odvozuje z rozhodnutí Pozemkového úřadu Praha číslo jednací PÚ [číslo] ze dne 25.3.2005. Uvedl, že opakovaně žádal o převod náhradních pozemků na žalobce. Ve svých restitučních žádostech však nebyl úspěšný.

2. Usnesením ze dne 19. října 2020, číslo jednací 6 C 218/2020-206 soud částečně zastavil řízení ohledně povinnosti žalovaného uzavřít se žalobcem smlouvu o převodu pozemků parcela [číslo] v [katastrální uzemí], [územní celek] (výrok I.). Tímto usnesením soud současně vyhověl návrhu žalobce a vydal předběžné opatření, kterým zakázal žalovanému bezúplatný převod ostatních pozemků označených v žalobě. Usnesení nabylo právní moci 6. ledna 2021.

3. Podáním ze dne 8. ledna 2021 vzal žalobce žalobu částečně zpět a to s ohledem na vyjádření žalovaného k podané žalobě. Žalobce vzal zpět žalobu ohledně parcely [číslo] parcely [číslo] parcely [číslo] parcely [číslo] parcely [číslo] parcely [číslo] parcely [číslo] parcely [číslo] parcely [číslo] parcely [číslo] parcely [číslo] parcely [číslo] parcely [číslo] parcely [číslo] parcely [číslo] parcely [číslo] parcely [číslo] parcely [číslo] parcely [číslo] parcely [číslo] parcely [číslo] parcely [číslo] parcely [číslo] parcely [číslo] parcely [číslo] parcely [číslo] parcely [číslo] parcely [číslo] parcely [číslo] parcely [číslo] parcely [číslo] parcely [číslo] vše v obci a [katastrální uzemí]. Navrhl, aby soud ohledně vydání těchto parcel řízení zastavil. Soud proto řízení zastavil podle § 96 odstavec 1, 2 občanského soudního řádu (viz výrok I. tohoto usnesení).

4. Žalobce dále rozšířil žalobu o parcelu [číslo] parcelu [číslo] v katastrálním území a obci [obec]. Uvedl, že se jedná o pozemky, které obklopují pozemek parcela [číslo] jejichž vlastníkem je žalovaný. Jedná se o pozemky vhodné k převodu na žalobce. Navrhl proto, aby soud připustil změnu žalobního petitu, kde předmětem bezúplatného převodu pozemků budou pozemky, ohledně nichž nebyla žaloba vzata zpět a dále pozemek [číslo] pozemek parcela [číslo] v [katastrální uzemí], [územní celek].

5. Žalobce v žalobě uvedl, že je oprávněnou osobou – dědicem po zemřelé (oprávněné) osobě podle zákona o půdě panu [jméno] [příjmení], posledně bytem [adresa], který byl držitelem restitučních nároků za nevydaný nemovitý majetek v [katastrální uzemí], [územní celek]. [příjmení] [jméno] [příjmení] (otec žalobce) byl evidován jako oprávněná osoba podle zákona o půdě, v rámci vypořádání dědictví nabyl do svého výlučného vlastnictví restituční nároky na nemovitý majetek v [katastrální uzemí], [územní celek], po zemřelé paní [jméno] [příjmení].

6. Žalobce odvozuje své restituční nároky zejména z rozhodnutí Pozemkového úřadu Praha, [číslo jednací] ze dne 25.3.2005. Restituční nárok zdědil po svém předchůdci, který od prvotního uplatnění v roce 1991 až do podání žaloby nebyl naturálně saturován. Žalobce se proto domáhá nabytí vlastnického práva k tzv. náhradním pozemkům podle § 11a) odst. 1 zákona o půdě. Žalovaný až do smrti právního předchůdce žalobce nebyl schopen nabídnout mu jako oprávněné osobě adekvátní náhradu a náhradní pozemky. Žalobce je ze strany žalovaného z veřejných nabídek nezákonně vylučován, neboť žalovaný tvrdil, že jeho restituční nárok je nižší, neboť nelze zohledňovat stavební charakter nevydaných pozemků, když v době jejich odnětí státem se jednalo o pozemky zemědělské. Žalovaný při oceňování pozemků postupoval v rozporu se zákonnými postupy pro oceňování pozemků, zejména § 11a) odst. 13 zákona o půdě, podle kterého platí, že pozemky určené schválenou územně plánovací dokumentací k zastavění budou oceněny jako pozemky stavební. Restituční řízení bylo zahájeno v roce 1991. Teprve rozsudkem Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou ze dne 24.8.2018, č. j. 6 C 62/2018-411 ve spojení s usnesením Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 17.7.2019, č. j. 25 Co 284/2018-605 bylo určeno, že hodnota nevydaných pozemků podle rozhodnutí Pozemkového úřadu Praha [číslo jednací] ze dne 25.3.2005 pro stanovení výše restituční náhrady činí 7 986 000 Kč. Rozsudek v této části nabyl právní moci 6.10.2018.

7. Žalobce dále uvedl, že vedl se žalovanou stranou celou řadu soudních sporů před soudy České republiky, neboť postup žalovaného byl liknavý a svévolný. Na základě pravomocných rozhodnutí soudů byl již zčásti jeho restituční nárok uspokojen. V průběhu řízení žalobce upřesnil, že pravomocně bylo rozhodnuto o nároku ve výši 4 886 811,66 Kč. Stále zůstává neuspokojen nárok ve výši 3 099 188,34 Kč.

8. Žalovaný nesporoval tvrzení o tom, že žalobce je oprávněnou osobou pro uplatnění restitučního nároku podle zákona č. 229/91 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a k jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů. Rovněž nebylo sporu o tom, že právní předchůdce žalobce uplatnil svůj restituční nárok již v roce 1991 dle rozhodnutí PÚ [číslo] a dodnes nebyl jeho nárok ze strany žalované plně uspokojen. Nebylo rovněž sporu o tom, že hodnota restitučního nároku byla určena shora citovaným pravomocným rozsudkem Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou a činí celkem 7 986 000 Kč. Žalovaná strana rovněž nevznesla námitky k tvrzené liknavosti a svévoli žalované při uspokojení restitučního nároku. S podanou žalobou však nesouhlasila a navrhla její zamítnutí. Uvedla, že požadované náhradní pozemky nejsou vhodné k vydání, ačkoliv se jedná o pozemky ve vlastnictví státu – žalované.

9. S ohledem na shora uvedené se soud v projednávané věci zabýval tím, zda pozemky označené ze strany žalobce lze vydat k uspokojení jeho restitučního nároku či nikoli, to znamená, zda jejich vydání brání překážka podle § 11 odst. 1 zákona č. 229/1991 Sb., zákona o půdě, ve znění pozdějších předpisů, případně podle § 6 zákona č. 503/2012 Sb., o Státním pozemkovém úřadu, v platném znění. Soud se proto zabýval tím, zda převodu nebrání zákonné výluky či zda nejde o pozemek zatížený právem třetích osob, zda jeho převod není z jiného důvodu zapovězen zákonem, zda jej lze zemědělsky obhospodařovat, zda nevzniknou jiné trvalé problémy při hospodaření s takovým pozemkem, příp. zda nejde o pozemek zastavěný tvořící součást areálu, přičemž tato hlediska zkoumal se zřetelem ke skutkovým okolnostem daného případu (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. 28 Cdo 4185/2019 ze dne 10.2.2020).

10. S ohledem na zjištěné skutečnosti a nesporná tvrzení účastníků vzal soud za prokázané, že žaloba byla k soudu podána důvodně a je právem žalobce domáhat se uložení povinnosti strany žalované uzavřít smlouvu o bezúplatném převodu konkrétních náhradních pozemků podle § 11 odst. 2 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, i když tyto požadované náhradní pozemky nebyly zahrnuty do předchozích veřejných nabídek, neboť je zjevné, že přístup strany žalované pro uspokojení restitučního nároku žalobce byl v daném případě liknavý a svévolný. Ze shora citovaného rozsudku Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou je zjevné, že výše restitučního nároku byla pevně stanovena teprve v roce 2018. Do té doby strana žalovaná ztěžovala uspokojení restitučního nároku nesprávným oceněním. Nesprávné ocenění restitučního nároku pak ztěžovalo žalobci cestu při jeho uspokojení. Judikatura Nejvyššího soudu je ustálena v závěru, že v případě liknavého, svévolného či diskriminujícího postupu Státního pozemkového úřadu může oprávněná osoba za předpokladu svého aktivního přístupu k uspokojení nároku uplatnit nárok na vydání náhradního pozemku u soudu žalobou na vydání konkrétního vhodného pozemku, aniž by důvodnost takové žaloby bylo nutné vázat na podmínku jeho zahrnutí do veřejné nabídky a že takový postup nelze vůči ostatním oprávněným osobám pokládat za diskriminující (viz rozsudek velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 9.12.2009, sp. zn. 31 Cdo 3767/2009 nebo rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 16.5.2019, sp. zn. 28 Cdo 337/2019). V souzené věci je zjevné, že právní předchůdce žalobce uplatnil svůj nárok v zákonné lhůtě a nebyl uspokojen od roku 1991, tj. přes více než 30 let. Právě v důsledku liknavého přístupu žalovaného nelze po žalobci spravedlivě požadovat účast na veřejných nabídkách a bylo na místě vyhovět jeho žádosti o vydání konkrétních vhodných pozemků.

11. Za účelem zjištění charakteru pozemků požadovaných k vydání soud provedl dokazování čtením předložených listinných důkazů a šetřením na místě samém.

12. Z nesporných tvrzení účastníků a listu vlastnictví [číslo] pro obec a k. ú. [obec] bylo zjištěno, že se jedná o pozemky ve vlastnictví žalovaného.

13. K převoditelnosti jednotlivých pozemků bylo zjištěno výpisem z katastru nemovitosti, orto foto mapou pozemku a výpisem z registru LPIS následující: 1) Pozemek parcela [číslo] – Jedná se o pozemek o výměře 11 141 m2. V katastru nemovitostí je evidován jako trvalý travní porost. Je součástí rozlehlejšího půdního celku. Jedná se o jednotným způsobem obdělávané pole. Žalobce nevlastní žádný ze sousedních pozemků. Pachtovní smlouvou [číslo] [spisová značka] ze dne 4.12.2014 ve znění dodatku [číslo] ze dne 11.8.2020 k této smlouvě bylo prokázáno, že předmětný pozemek je užíván k provozování zemědělské výroby ze strany [právnická osoba] [obec]. Tato společnost hospodaří na uvedeném pozemku již od roku 2014, a to na základě předchozích nájemních smluv. Obě strany shodně uvedli, že jeho hodnota činí 12 257,96 Kč. Jeho vydání nebrání žádná zákonná překážka. 2) Pozemek parcela [číslo] – Jedná se o pozemek o výměře 1 801 m2. Je evidován v katastru nemovitostí jako orná půda. Žalobce nevlastní sousední pozemky. Pozemek je součástí rozlehlého půdního celku. Jedná se o jednotným způsobem obdělávané pole. Na základě pachtovní smlouvy [číslo] [spisová značka] ve znění dodatku [číslo] k této pachtovní smlouvě je pozemek užíván k hospodářským účelům ze strany společnosti [právnická osoba] [obec]. Obě strany shodně uvedli, že jeho hodnota činí 36 020 Kč. 3) Pozemek parcela [číslo] – Jedná se o pozemek o výměře 6 626 m2 a je evidován v katastru nemovitostí jako orná půda. Žalobce není vlastníkem sousedních pozemků. Je součástí rozlehlého půdního celku. Ze smlouvy o zřízení věcného břemene č: [číslo] [spisová značka] ze dne 9.3.2007 a geometrického plánu [číslo] zjištěno, že tento pozemek je zatížen věcným břemenem při hranici s pozemkem [číslo]. Věcné břemeno je zřízeno ve prospěch vlastníka pozemků vedených v ZE- graf. příděl [číslo] v obci a k. ú. [obec] a spočívá v právu oprávněného zřídit a provozovat zemní kabelové přípojky pro lyžařský vlek v rozsahu vymezeném geometrickým plánem. Jedná se o obdělávané pole a to ze strany společnosti [právnická osoba] [obec] na základě shora citované pachtovní smlouvy [číslo] [spisová značka] ve znění pozdějších dodatků. Obě strany shodně uvedli, že jeho hodnota činí 15 569,70 Kč. 4) Pozemek parcela [číslo] – Jedná se o pozemek o výměře 9 202 m2. Je v katastru nemovitostí evidován jako trvalý travní porost. K tomuto pozemku je zřízeno věcné břemeno ve prospěch vlastníka pozemků vedených v ZE- graf. příděl [číslo] v obci a k.ú. [obec]. Věcné břemeno spočívá v právu oprávněného zřídit a provozovat zemní kabelové přípojky pro lyžařský vlek v rozsahu vymezeném geometrickým plánem [číslo]. Ze smlouvy o zřízení věcného břemene č: [číslo] [spisová značka] ze dne 9.3.2007 a geometrického plánu bylo zjištěno, že tento pozemek je zatížen věcným břemenem pouze z malé části, při hranici s pozemkem [číslo]. Pozemek je obhospodařován společností [právnická osoba] [obec] na základě pachtovní smlouvy [číslo] [spisová značka] ze dne 4. prosince 2014 ve znění pozdějších dodatků, zejména dodatku [číslo] ze dne [datum]. Obě strany shodně uvedli, že jeho hodnota činí 920 429 Kč. Šetřením na místě samém, z ortofotomapy a kartografické mapy bylo zjištěno, že pozemek [číslo] [číslo] [číslo] neslouží jako sjezdové tratě. Pozemek [číslo] [číslo] jsou v malé části zatíženy shora popsaným věcným břemenem (zemní kabelová přípojka) pro lyžařský vlek na [parcelní číslo], který leží na protilehlém svahu od těchto pozemků- za místní komunikací. Všechny pozemky jsou obhospodařovány zemědělsky jako trvalý travní porost (viz. citovaná pachtovní smlouva). Jejich vydání nebrání žádná zákonná překážka. Z označené pachtovní smlouvy [číslo] [spisová značka] ze dne 4.12 2014 ve znění dodatku [číslo] ze dne 11.8.2020 bylo dále zjištěno, že předmětem nájmu je dále pozemek parcela [číslo]. 5) Pozemek parcela [číslo] má výměru 1 419 m2 a jedná se o ornou půdu. Žalovaný namítl, že pozemek je zatížen věcným břemenem a není k němu přístup z veřejné komunikace. Tuto námitku soud vyhodnotil jako bezpředmětnou, neboť samotný nedostatek napojení pozemku na veřejnou cestu není překážkou, která by bránila dispozici s ním (pozemek lze prodat či pronajmout, event. zjednat přístup k němu právním jednáním s vlastníky či uživateli okolních pozemků). Tato skutečnost nepředstavuje ani žádnou jinou zákonnou či judikaturně odvozenou překážku jeho vydání co do náhradního pozemku. K takovému závěru dospěl i Nejvyšší soud České republika ve svém rozhodnutí 28 Cdo 3824/2018. Existence věcného břemene k tomuto pozemku nebyla prokázána. Pozemek lze jako náhradní vydat. Obě strany shodně uvedli, že jeho hodnota činí 1 348,05 Kč. 6) Pozemek parcela [číslo] je v katastru nemovitostí evidován jako orná půda o výměře 288 m2. Jedná se o obdělávané pole. Na tomto pozemku hospodaří [právnická osoba] [obec] na základě shora označené pachtovní smlouvy. Sousedí s pozemkem [číslo] [číslo] Ani u tohoto pozemku soud neshledal důvodnou námitku vznesenou ze strany žalované o tom, že není přístupná z veřejné komunikace. Jedná se o velmi úzký pruh půdy, který je existenčně funkčně spojen s jiným celkem a jednotným způsobem obdělávané pole. Tyto námitky netvoří překážku pro jeho vydání tak, jak již bylo shora uvedeno. Obě strany shodně uvedli, že jeho hodnota činí 273,60 Kč. 7) Pozemek parcela [číslo] o výměře 90 m2 je v katastru nemovitostí evidován jako orná půda. Pozemek je rovněž obděláván na základě označené pachtovní smlouvy. Tato skutečnost ani to, že se jedná o poměrně malý pozemek, nebrání jeho vydání. Soud neshledal žádnou zákonnou překážku, na základě které by neměl být tento pozemek vydán. Obě strany shodně uvedli, že jeho hodnota činí 120,15 Kč. 8) Pozemek parcela [číslo] je orná půda o výměře 25 813 m2. Žalovaný namítl, že tento pozemek nelze vydat, neboť přes něho prochází cesta, která slouží jako jediná přístupová komunikace k celé řadě okolních pozemků. Taková skutečnost však dle přesvědčení soudu rovněž nebrání vydání pozemku. Z jeho charakteru je zjevné, že se jedná o pozemek, který lze zemědělsky obhospodařovat. Obě strany shodně uvedli, že jeho hodnota činí 41 255,85 Kč. 9) Pozemek parcela [číslo] o výměře 65 m2 je evidován v katastru nemovitostí rovněž jako orná půda. Ohledně vydání tohoto pozemku soud dospěl ke stejnému závěru jako u pozemků výše označených. Pozemek lze jako náhradní vydat. Nebrání tomu žádná zákonná překážka. Lze jej zemědělsky obhospodařovat. Obě strany shodně uvedli, že jeho hodnota činí 169 Kč. 10) Pozemek parcela [číslo] o výměře 876 m2 je rovněž evidován jako orná půda. V současné době je zemědělsky obhospodařován, jak vyplývá ze shora citované pachtovní smlouvy. I tento pozemek je vhodný k vydání jako náhradní pro uspokojení restitučního nároku. Obě strany shodně uvedli, že jeho hodnota činí 1 383,30 Kč. Ze sdělení OÚ [obec] ze dne [datum] bylo zjištěno, že přes p. [číslo] [parcelní číslo] vede polní cesta na [příjmení] [příjmení]. Z ortofotomapy je zjevné, že je zde vyznačena cyklotrasa [číslo] vede při hranici p. [číslo] při hranici [parcelní číslo] (cyklotrasa je pouze v úzké části protíná). V katastru nemovitostí nejsou evidována žádná omezení vlastnického práva. Jejich vydání tak nebrání žádná překážka. 11) Pozemek parcela [číslo] je evidován jako orná půda o výměře 133 m2. Je obděláván jako pole na základě shora citované pachtovní smlouvy. I tento pozemek je shledán jako vhodný k vydání. Nebrání tomu žádná zákonná překážka. Lze jej zemědělsky obhospodařovat. Obě strany shodně uvedli, že jeho hodnota činí 126,35 Kč. 12) Pozemek parcela [číslo] je v katastru nemovitostí evidován jako trvalý travní porost o výměře 4 445 m2. Místním šetřením bylo zjištěno, že se jedná o čistou louku. Vydání takového pozemku nebrání žádná zákonná překážka. Je zjevné, že je zemědělsky obhospodařován, jak vyplývá z citované pachtovní smlouvy. Obě strany shodně uvedli, že jeho hodnota činí 9 817,85 Kč. 13) Pozemek parcela [číslo] o výměře 176 m2 je v katastru nemovitostí evidován jako orná půda. 14) Oba tyto pozemky ([číslo] [číslo]) spolu sousedí a jsou obhospodařovány zemědělsky na základě citované pachtovní smlouvy. Místním šetřením bylo zjištěno, že parcela [číslo] je fakticky zarostlá lesíkem – vzrostlými stromy. Žádná cesta tuto parcelu neprotíná. Na místě samém bylo zjištěno, že tento pozemek není obhospodařován. Fakticky slouží jako remízek. Pozemek parcela [číslo] je čistá louka, jak bylo zjištěno místním šetřením. Lze jej zemědělsky obhospodařovat. Z předložených listin bylo zjištěno, že slouží také jako pozemek honební pro Honební společenstvo [obec] [obec] (čl. 427 spisu). Obě strany shodně uvedli, že jeho hodnota činí 694,90 Kč. 15) Pozemek parcela [číslo] o výměře 1 966 m2 je v katastru nemovitostí evidován jako trvalý travní porost. Žalovaný namítl, že tento pozemek tvoří funkční spojení se stavbou rodinného domu stojícího na pozemku parcela [číslo] kdy pozemek tvoří částečně zahradu k tomuto rodinnému domu. Tento pozemek dle námitky žalovaného není obhospodařován a vzhledem ke svému umístění (mezi rodinnými domy) je též neobhospodařovatelný. Šetřením na místě samém bylo zjištěno, že pozemek parcela [číslo] je zčásti obhospodařován neznámým vlastníkem. Přibližně na polovině je osázen brambory. Ve spodní části parcely je porostlý vysokými stromy. Sousedí s rodinným domem. Nachází se pod asfaltovou komunikací, která jej ohraničuje z jedné strany. Při pohledu z asfaltové komunikace je pozemek zprava ohraničen vzrostlými stromy a zleva cestou. Dle přesvědčení soudu zde není žádná zákonná překážka, která by bránila vydání takového pozemku. Pokud je v současné době obhospodařován neznámým vlastníkem, neznamená to, že nemůže být vydán a následně vyřešena otázka jeho dalšího zemědělského využití pomocí pachtovních smluv. Ze současného využití je zjevné, že jej lze zemědělsky obhospodařovat. Obě strany shodně uvedli, že jeho hodnota činí 4 531 Kč. 16) Pozemek parcela [číslo] je evidován v katastru nemovitostí o výměře 34 492 m2 jako trvalý travní porost. Šetřením soudu bylo zjištěno, že v horní části této parcely je část remízku. Fyzicky žádná cesta tuto parcelu neprotíná. Z citované pachtovní smlouvy bylo zjištěno, že je zemědělsky obhospodařován ze strany společnosti [právnická osoba] [obec]. Dle přesvědčení soudu lze tento pozemek jako náhradní vydat. Nebrání tomu žádná zákonná překážka. Slouží rovněž jako pozemek honební. Obě strany shodně uvedli, že jeho hodnota činí 103 534,90 Kč. 17) Pozemek parcela [číslo] o výměře 29 644 m2 je v katastru nemovitostí evidován jako trvalý travní porost. Šetřením na místě samém bylo zjištěno, že fakticky jde o parcelu porostlou listnatými stromy, ačkoliv je evidována jako louka. Jedná se o vysázenou část lesa. Tato skutečnost dle přesvědčení soudu nebrání tomu, aby mohl být tento pozemek obhospodařován jako pozemek lesní. Nejedná se o pozemek zarostlý náhodným náletem dřevin. Obě strany shodně uvedli, že jeho hodnota činí 118 092,30 Kč. 18) Pozemek parcela [číslo] o výměře 235 m2 je v katastru nemovitostí evidován jako jiná plocha, ostatní plocha. V jeho blízkosti je autobusová zastávka. Šetřením na místě samém bylo zjištěno, že tato pozemková parcela je velmi úzká, porostlá náletem ze vzrostlých listnatých stromů. Jedná se o stromovou mez (remízek). Tato skutečnost nebrání jeho vydání. Tento pozemek není dotčen žádnou pozemkovou úpravou. Skutečnost, že slouží k realizaci zeleně, případně zadržení vody v krajině a zmírnění eroze orné půdy není překážkou jeho vydání (viz rozsudek NS ČR 28 Cdo 2282/2019). Obě strany shodně uvedli, že jeho hodnota činí 987 Kč. 19) Pozemek parcela [číslo] o výměře 81 m2 je v katastru nemovitostí evidována jako zbořeniště, zastavěná plocha a nádvoří. Šetřením soudu na místě samém bylo zjištěno, že se jedná o travnatou plochu. Tento pozemek není ničím zatížen. Dle sdělení [územní celek] ze dne 4.2.2019 je pozemek určen k zastavění stavbou. S ohledem na polohu tohoto pozemku a jeho velikost a sdělení [územní celek] má soud za to, že tento pozemek nesplňuje kritéria pro jeho vydání jako pozemek náhradní, tj. pozemek, který by měl sloužit k zemědělskému obhospodařování. Obě strany shodně uvedli, že jeho hodnota činí 1 620 Kč. 20) Pozemek parcela [číslo] o výměře 1 643 m2 je v katastru nemovitostí evidován jako jiná plocha, ostatní plocha. Parcela je porostlá listnatými stromy. Na parcele se nachází betonový sloup s rozvodem nízkého napětí. Po pravé straně pozemku vede cesta tvořící hranici, stejně tak vede cesta ve spodní straně pozemku. Tato skutečnost byla zjištěna při místním šetření. Dle přesvědčení soudu tato parcela není vhodná k dalšímu zemědělskému využití. Pokud by se tomu mělo stát, muselo by dojít k odstranění betonového sloupu s rozvodem nízkého napětí a vyčištění pozemku od náletů – listnatých stromů. Obě strany shodně uvedli, že jeho hodnota činí 34 543,60 Kč. 21) Pozemek parcela [číslo] o výměře 11 836 m2 je v katastru nemovitostí evidována jako jiná plocha, ostatní plocha. Šetřením na místě samém bylo zjištěno, že se jedná o louku. Ve spodní části hranice pozemku jsou porosty stromů (jehličnany i listnaté). Parcela [číslo] navazuje na pozemek, na kterém je rekreační chata na parcele č. st.

183. Na místě bylo zjištěno, že malá část pozemku je udržována ze strany majitelů chaty. Spodní část pozemku [číslo] slouží jako příjezd a parkovací plocha pro chatu [číslo]. Jedná se o jediný přístup k této chatě. Žalovaný namítl, že přes pozemek prochází lyžařský vlek EPV200 a sjezdová trať, která tvoří součást areálu [obec]. Je tak součástí vyššího nadřazeného funkčního celku – lyžařského areálu. Šetřením na místě samém bylo zjištěno, že se jedná o pozemkovou parcelu, která navazuje na vedlejší pozemky, které slouží jako sjezdové tratě. Na předmětném pozemku je malý lyžařský vlek. Další je na pozemku sousedním. Ohledně tohoto pozemku soud dospěl k závěru, že jeho vydání není vhodné, neboť jej obklopují těsně přilehlé budovy a prochází jím příjezdová cesta. Jedná se o jedinou příjezdovou komunikaci k chatě na stavební parcele [číslo]. Dle přesvědčení soudu by vydání takového pozemku znamenalo znemožnění přístupu vlastníků chaty a do budoucna komplikované právní jednání ohledně zajištění přístupu, parkování a užívání této chaty. Tento pozemek je zjevně využíván pro zimní rekreaci, navazuje na sousední sjezdovou trať. 22) Pozemek parcela [číslo] o výměře 1 431 m2 je v katastru nemovitostí evidován jako jiná plocha, ostatní plocha. Pozemek částečně slouží jako zahrada rodinného domu stojícího na pozemku parcela [číslo] částečně jako příjezdová komunikace k tomuto pozemku. Pozemek těsně sousedí s pozemkem parcela [číslo]. Pozemek parcela [číslo] tvoří sjezdovku. Na pozemku parcela [číslo] je umístěn první sloup lyžařského vleku a na pozemku parcela [číslo] je další sloup lyžařského vleku. Ostatní sloupy jsou na sousedním pozemku. Na pozemku [číslo] je dojezd sjezdovky. Ve spodní části parcely [číslo] je cesta vedoucí po jejich hranici. Pod hranicemi těchto pozemků je technické zázemí lyžařského vleku a zázemí pro lyžaře (restaurace). V levé části pozemku [číslo] je vzrostlý les. Ohledně pozemku [číslo] soud dospěl k závěru, že jejich vydání není vhodné, neboť tyto pozemky tvoří funkční areál sloužící zejména pro zimní rekreaci (lyžování). Tyto pozemky jsou funkčně provázány i s ostatními pozemky a stavbami a tvoří soubor staveb (areál). Tato funkční souvislost pozemků a staveb je překážkou pro vydání pozemků podle § 11 odst. 1 písmeno c) zákona o půdě (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 28 Cdo 3824/2018 ze dne 17.12.2018). 23) Pozemek parcela [číslo] parcela [číslo] parcela [číslo] parcela [číslo] tvoří souvislý celek zjevně sloužící jako sjezdové tratě. Tato skutečnost byla zjištěna při místním šetření. Označené pozemky protínají sloupy lyžařských vleků. Po levé straně parcely [číslo] vede lyžařský vlek po celé délce pozemku. Parcela [číslo] parcela [číslo] jejichž vydání se žalobce rovněž domáhá, se rovněž nachází uprostřed sjezdových tratí, konkrétně uprostřed pozemku [číslo]. Dle evidence v katastru se jedná o neplodnou půdu. Soud s ohledem na učiněné zjištění dospěl k závěru, že vydání těchto pozemků není vhodné. Nárok žalobce k vydání pozemků [číslo] není důvodný. Brání mu překážka podle § 11 odst. 1 písmeno c) zákona o půdě. I tomto případě bylo zjištěno, že se jedná o funkčně provázané pozemky s ostatními pozemky a stavbami, které tvoří lyžařský areál. Tyto pozemky tvoří souvislý funkční celek. Dle sdělení Stavebního úřadu [obec], ze dne [datum] se na pozemcích označených v bodě 22) a 23) nacházejí stavby lyžařských vleků. Tato skutečnost byla rovněž prokázána žádostí TJ [obec] ze dne [datum], adresované žalovanému, z níž bylo zjištěno, že TJ [obec] žádá odkup pozemků p. [číslo] [číslo] [číslo] neboť na nich provozuje lyžařský vlek. Tyto pozemky užívá jako nájemce podle nájemní smlouvy č. 311 N 04/50. 24) Pozemek parcela [číslo] je v katastru nemovitostí evidován jako jiná plocha, ostatní plocha. Jedná se o pozemek o výměře 575 m2. Nachází v bezprostřední blízkosti několika rodinných domů. Šetřením na místě samém bylo zjištěno, že se jedná o pozemek zčásti zarostlý a neudržovaný, ve spodní části je složené dřevo neznámého vlastníka a je zde vybudované dětské pískoviště. V této části je pozemek udržován. Při pohledu do svahu v pravé části pozemku je vzrostlý živý plot ze smrků. Před ním je vyšlapaná cestička po obvodu živého plotu. Jedná se o pozemek, který je uprostřed zástavby. Dle sdělení [územní celek] je určen k zástavbě stavbou. Dle přesvědčení soudu není tento pozemek vhodný k převodu s ohledem na jeho umístění a nedostatečnou možnost jeho zemědělského obhospodařování. S ohledem na jeho umístění si lze jen těžko představit, jak by mohl být zemědělsky obhospodařován, když je uprostřed rekreační oblasti a je zjevné, že zajišťuje prostor pro rekreaci okolních rodinných domů. Rovněž přístup s jakoukoliv technikou by k tomuto pozemku byl obtížný. Obě strany shodně uvedli, že jeho hodnota činí 58 988 Kč. 25) Pozemek parcela [číslo] o výměře 549 m2 je v katastru nemovitostí evidován jako trvalý travní porost. Nachází se v zástavbě mezi rodinnými domy a jejich zahradami. Sousedí s pozemkem parcela [číslo] o výměře 559 m2. V obou případech se jedná o travnatý povrch. Obě parcely se nacházejí v obytné části [územní celek]. Na travnaté ploše jsou nálety stromů. Pozemky jsou zjevně neudržované. Část pozemku parcela [číslo] je užívána vlastníkem sousední nemovitosti. V této části se nachází ohniště, složené dřevo a složený písek. S ohledem na umístění těchto pozemků, tj. v centru [územní celek] mezi rodinnými domy, má soud za to, že jejich převod za účelem zemědělského obhospodařování není vhodný. Na místě samém bylo zjištěno, že se tyto pozemky nabízí k tomu, aby byly využity jako stavební a dotvořily tak souvislou zástavbu v dané lokalitě. 26) Pozemek parcela [číslo] o výměře 2 228 m2 je v katastru nemovitostí evidován jako trvalý travní porost. Šetřením na místě samém bylo zjištěno, že se jedná o pozemek, který netvoří přístupovou cestu k sousedním nemovitostem. Nachází se nad cestou vedoucí k parcele [číslo] naproti [příjmení] [příjmení]. Jedná se o travnatou plochu a zčásti remízek – listnaté stromy. Pozemek se nachází na okraji [územní celek]. Jedná se o mírně svažitý terén. Pozemek netvoří funkční celek s obytnou částí obce. Dle sdělení [územní celek] není určen k zástavbě. Obě strany shodně uvedli, že jeho hodnota činí 4 740 Kč takový pozemek lze jako náhradní vydat. 27) Pozemek parcela [číslo] – Šetřením na místě samém bylo zjištěno, že se jedná o pozemek, který je v prudkém svahu zarostlý kopřivami, neudržovaný. Ve spodní hraně svahu je kamenná zídka (gabiony). Vrchní hranice pozemku je porostlá nálety. Sousedí bezprostředně s rekreačními chatami. Pozemek je zjevně nevyužíván a neudržován s výjimkou malé výseče, která je užívána sousedním vlastníkem. Soud u tohoto pozemku dospěl k závěru, že jej nelze jako náhradní vydat. Jedná se o pozemek, který se nachází uprostřed rekreační oblasti v části [územní celek]. Pokud by měl být zemědělsky obhospodařován, tak s velkými obtížemi a narušilo by to poklidný rekreační pobyt třetích osob. S ohledem na jeho svažitost by byl velmi těžce zemědělsky obhospodařován. Rovněž přístup k němu by byl velmi obtížný. Dle sdělení [územní celek] ze dne 4.2.2019 je určen k zástavbě podle schváleného územního plánu ze dne 11.5.2004. Obě strany shodně uvedli, že jeho hodnota činí 22 321,20 Kč. 28) Pozemek parcela [číslo] – Jedná se o pozemek o výměře 1 484 m2. Je v katastru nemovitostí evidován jako ostatní komunikace, ostatní plocha. Žalobce nevlastní žádný ze soudních pozemků. Pozemek je úzkého tvaru. Jedná se o remízek. Šetřením na místě samém bylo zjištěno, že v současné době není zemědělsky obhospodařován. Tvoří hranici mezi parcelou [číslo] pozemkem [číslo]. Tento pozemek není zemědělsky obhospodařován, neboť jeho charakter to neumožňuje. Jeho přeměna na zemědělsky využívanou plochu by dle přesvědčení soudu byla velmi náročná a neefektivní. Z toho důvodu má soud za to, že tento pozemek není vhodný k vydání a uspokojení restitučního nároku žalobce. 29) Pozemek parcela [číslo] je evidován v katastru nemovitostí jako ostatní plocha, ostatní komunikace. Jeho výměra je 274 m2. Šetřením na místě samém bylo zjištěno, že se jedná fakticky o travnatý povrch. Žádná cesta jej neprotíná. Takový pozemek je dle přesvědčení soudu vhodný k vydání jako restituční nárok žalobce a žádná překážka tomu nebrání. Námitka žalovaného o tom, že se jedná o pozemek malých rozměrů, je zcela bezpředmětná. I malý pozemek lze k zemědělským účelům využít, a to případně i na základě dohody se sousedními vlastníky pozemků.

14. S ohledem na shora učiněná skutková zjištění soud uzavřel, že žalobci lze vydat na uspokojení jeho restitučního nároku pozemky uvedené pod bodem I. tohoto rozsudku. Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu zamítl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.

15. Na základě shora učiněného rozhodnutí soud přisoudil ve prospěch žalobce náhradní pozemky v hodnotě 1 272 172,80 Kč. Hodnota těchto náhradních pozemků nepřevyšuje hodnotu nevypořádaného restitučního nároku žalobce. Ve věci bylo ze shodných tvrzení účastníků zjištěno, že restituční nárok žalobce ke dni rozhodování soudu činí 3 099 188,34 Kč. Vzhledem k tomu, že byly splněny podmínky pro vydání náhradních pozemků formou soudního rozhodnutí deklarujícího nahrazení projevu vůle žalované k uzavření převodní smlouvy, soud vyhověl požadavku žalobce tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

16. Pro stanovení ceny náhradních pozemků předložily obě zúčastněné strany soudu znalecké posudky. Žalobce předložil soudu znalecký posudek [číslo] vypracovaný dne 25.1.2021 (čl. 325 spisu). Žalovaná strana předložila soudu posudek ze dne 19.2.2019 evidovaný pod [číslo] vyhotovený znalcem [jméno] [příjmení], posudek [číslo] ze dne 17.1.2019 vyhotovený Ing. [jméno] [příjmení], jehož součástí je příloha ze dne 24.1.2019, evidován pod [číslo] (čl. 367 a čl. 387 spisu). Žalovaná strana dále soudu předložila vypracovaný znalecký posudek ze dne 5.9.2018 evidovaný pod [číslo] 2018 vypracovaný znalcem [jméno] [příjmení] (čl. 484 a následujících spisu). Posudky byly soudu předloženy se znaleckou doložkou podle § 127a) o.s.ř. Pro stanovení ceny náhradních pozemků účastníci sporu vycházeli z vypracovaných znaleckých posudků a učinili souhlasné prohlášení o ceně pozemků tak, jak je uvedeno v odůvodnění rozsudku. Spornou otázkou zůstala cena pozemků označených pod [číslo]. Vzhledem k tomu, že tyto pozemky nebyly ve prospěch žalobce vydány, soud neprováděl další dokazování ke stanovení ceny těchto pozemků. Takový důkaz soud považoval za bezpředmětný a nehospodárný. Náhradní pozemky byly oceněny podle vyhlášky č. 182/1988 Sb., ve znění vyhlášky č. 316/1990 Sb., podle jejich stavu ke dni ocenění.

17. Výrok o náhradě nákladů řízení soud učinil podle § 150 o.s.ř. a ve prospěch strany žalované nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení. Ve věci nelze přehlédnout, že žalobce uplatnil podanou žalobou nárok na vydání náhradních pozemků, kdy původně požadoval vydání celkem 70 pozemků. Ohledně 32 pozemků vzal žalobu zpět na základě vyjádření podaného ze strany žalované. Soud ohledně těchto pozemků řízení zastavil tak, jak je uvedeno shora. Žalobce setrval na svém požadavku, tj. na vydání 38 pozemků. Z těchto pozemků bylo v jeho prospěch vydáno 19 pozemků a ohledně 19 byla žaloba zamítnuta. Při hodnocení úspěchu a neúspěchu žalobce ve věci je nutné zohlednit, že ke zpětvzetím žaloby došlo zaviněným chováním žalobce. Naopak úspěch strany žalované je větší, a pokud odečteme od úspěchu žalovaného (73 %) jeho neúspěch (27 %), je nutné dospět k závěru, že úspěch žalované strany byl v rozsahu 46 %. Soud však i přes tento úspěch straně žalované nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení, a to podle § 150 o.s.ř. Soud v daném případě shledal důvody hodné zvláštního zřetele, pro které nepřiznal žalované právo na náhradu nákladů řízení, neboť žaloba byla zjevně k soudu podána důvodně pro liknavý a svévolný přístup žalované popsaný shora. S ohledem na okolnosti případu a skutečnost, že žalobce nemohl při podání žaloby předpokládat existenci zákonných překážek svědčících pro nevydání pozemku, v důsledku čehož následně vzal žalobu ohledně části pozemků zpět, případně byla jeho žaloba zamítnuta, je soud přesvědčen, že po něm nelze spravedlivě žádat, aby hradil straně žalované náklady řízení. Právě žalovaná strana svým jednáním spočívajícím v nesprávném ocenění restitučního nároku žalobce zapříčinila, že tento následně podal důvodnou žalobu. Soud proto z uvedených důvodů ve smyslu § 150 o.s.ř. žalované náhradu nákladů řízení nepřiznal.

Poučení