6 C 23/2025 - 85

Rubrum

Okresní soud v Břeclavi rozhodl samosoudkyní Mgr. Darinou Slámovou ve věci žalobce: [Jméno žalobce]., IČO [IČO žalobce] sídlem [Adresa žalobce] zastoupený advokátkou [Jméno advokátky] sídlem [Adresa advokátky] proti žalovanému: [Jméno žalovaného], narozený [Datum narození žalovaného] bytem [Adresa žalovaného] o zaplacení 45.833 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhal uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalobci částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,00 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] ve výši [částka], se zákonným úrokem prodlení ve výši 9,00 % z částky [částka] ročně od [datum] do [datum] ve výši [částka], se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,00 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] ve výši [částka], se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,00 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] ve výši [částka], se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,00 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] ve výši [částka], se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,00 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] ve výši [částka], se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,00 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] ve výši [částka], se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,00 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] ve výši [částka], se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,00 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] ve výši [částka], se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,00 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] ve výši [částka], se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,00 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] ve výši [částka], se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,00 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] ve výši [částka], se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,00 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] ve výši [částka], se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,00 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] ve výši [částka], se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,00 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] ve výši [částka], se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,00 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] ve výši [částka], se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,00 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] ve výši [částka], se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,00 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] ve výši [částka], se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,00 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] ve výši [částka], se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,00 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] ve výši [částka], se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,00 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] ve výši [částka], se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,00 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] ve výši [částka], se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,00 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] ve výši [částka], se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,00 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] ve výši [částka], se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,00 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] ve výši [částka], se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,00 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] ve výši [částka], se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,00 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] ve výši [částka], se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,00 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] ve výši [částka], se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,00 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] ve výši [částka], se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,00 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] ve výši [částka], se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,00 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] ve výši [částka], se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,00 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] ve výši [částka], se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,00 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] ve výši [částka], se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,00 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] ve výši [částka], se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,00 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] ve výši [částka], se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,00 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] ve výši [částka], se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,00 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] ve výši [částka], se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,00 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] ve výši [částka], se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,00 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] ve výši [částka], se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,00 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] ve výši [částka], se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,00 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] ve výši [částka], se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,00 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] ve výši [částka], se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,00 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] ve výši [částka], se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,00 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] ve výši [částka], se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,00 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] ve výši [částka], se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,00 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] ve výši [částka], se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,00 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] ve výši [částka] a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,00 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, částku [částka] a úrok za poskytnutí úvěru ve výši 90,01 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] ve výši [částka], úrok za poskytnutí úvěru ve výši 90,01 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] ve výši [částka], úrok za poskytnutí úvěru ve výši 90,01 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] ve výši [částka], úrok za poskytnutí úvěru ve výši 90,01 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] ve výši [částka], úrok za poskytnutí úvěru ve výši 90,01 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] ve výši [částka], úrok za poskytnutí úvěru ve výši 90,01 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] ve výši [částka], úrok za poskytnutí úvěru ve výši 90,01 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] ve výši [částka], úrok za poskytnutí úvěru ve výši 90,01 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] ve výši [částka], úrok za poskytnutí úvěru ve výši 90,01 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] ve výši [částka], úrok za poskytnutí úvěru ve výši 90,01 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] ve výši [částka], úrok za poskytnutí úvěru ve výši 90,01 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] ve výši [částka], úrok za poskytnutí úvěru ve výši 90,01 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] ve výši [částka], úrok za poskytnutí úvěru ve výši 90,01 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] ve výši [částka], úrok za poskytnutí úvěru ve výši 90,01 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] ve výši [částka], úrok za poskytnutí úvěru ve výši 90,01 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] ve výši [částka], úrok za poskytnutí úvěru ve výši 90,01 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] ve výši [částka], úrok za poskytnutí úvěru ve výši 90,01 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] ve výši [částka], úrok za poskytnutí úvěru ve výši 90,01 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] ve výši [částka], úrok za poskytnutí úvěru ve výši 90,01 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] ve výši [částka], úrok za poskytnutí úvěru ve výši 90,01 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] ve výši [částka], úrok za poskytnutí úvěru ve výši 90,01 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] ve výši [částka], úrok za poskytnutí úvěru ve výši 90,01 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] ve výši [částka], úrok za poskytnutí úvěru ve výši 90,01 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] ve výši [částka], úrok za poskytnutí úvěru ve výši 90,01 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] ve výši [částka], úrok za poskytnutí úvěru ve výši 90,01 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] ve výši [částka], úrok za poskytnutí úvěru ve výši 90,01 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] ve výši [částka], úrok za poskytnutí úvěru ve výši 90,01 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] ve výši [částka], úrok za poskytnutí úvěru ve výši 90,01 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] ve výši [částka], úrok za poskytnutí úvěru ve výši 90,01 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] ve výši [částka], úrok za poskytnutí úvěru ve výši 90,01 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] ve výši [částka], úrok za poskytnutí úvěru ve výši 90,01 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] ve výši [částka], úrok za poskytnutí úvěru ve výši 90,01 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] ve výši [částka] a úrok za poskytnutí úvěru ve výši 90,01 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový úrok za dobu od [datum] dosáhne částky [částka], se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobou, doručenou soudu dne [datum], doplněnou podáním ze dne [datum], soudu doručeným téhož dne, se žalobce domáhal vůči žalovanému zaplacení částky [částka] s příslušenstvím, sestávajícím ze zákonného úroku z prodlení a úroku za poskytnutí úvěru, a částky [částka], odpovídající smluvní pokutě. Uvedl, že se žalovaným uzavřel dne [datum] smlouvu o úvěru č. [hodnota] (dále jen „smlouva“), na jejímž základě mu poskytl na účet uvedený ve smlouvě dne [datum] úvěr ve výši [částka], přičemž žalovaný se zavázal žalobci uhradit poskytnutý úvěr a sjednaný úrok ve výši 138,19 % p. a., a to ve 30 měsíčních splátkách po [částka], splatných vždy k 15. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem [Anonymizováno]. Vzhledem k tomu, že žalovaný splátky řádně a včas nesplácel, byl celý úvěr žalobcem zesplatněn ke dni [datum], přičemž před zesplatněním úvěru byl žalovaný vyzván k úhradě dané dlužné splátky a byla mu k tomu poskytnuta lhůta alespoň 30 dnů. Ke dni zesplatnění činila dlužná jistina celkem [částka]. Do data zesplatnění úvěru uhradil žalovaný žalobci částku ve výši [částka], po jeho zesplatnění uhradil žalovaný žalobci částku ve výši [částka]. Žalovaný dále nereagoval na upomínky a výzvy k úhradě ani na předžalobní výzvu žalobce a dlužnou částku žalobci nezaplatil.

2. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil, po celou dobu řízení zůstal nečinný. Neuvedl žádná skutková tvrzení, neoznačil, ani nedoložil žádné důkazy.

3. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázaná následující skutková zjištění.

4. Z úplného výpisu ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu na jméno žalobce, z předsmluvního formuláře ze dne [datum], z návrhu na uzavření smlouvy o úvěru/smlouvy o úvěru č. [hodnota] ze dne [datum] a z oznámení o schválení úvěru ke smlouvě o úvěru shora z [datum] má soud za prokázané, že mezi žalobcem a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě se žalobce zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši [částka] a žalovaný se zavázal tento úvěr splácet spolu s úrokem ve výši 138,19 % ročně, a to ve 30 pravidelných měsíčních splátkách po [částka], tedy celkem se zavázal uhradit částku ve výši [částka].

5. Ze smlouvy o úvěru shora, z dokladu o vyplacení úvěru ze dne [datum] a z karty klienta ke smlouvě o úvěru shora bylo prokázáno, že žalobce dne [datum] převedl částku [částka] na účet žalovaného uvedený ve smlouvě, přičemž jako variabilní symbol platby uvedl číslo uzavřené smlouvy.

6. Z karty klienta shora soud zjistil, že žalovaný zaplatil na předmětnou smlouvu žalobci celkem částku ve výši [částka].

7. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] bylo prokázáno, že žalobce vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky a upozornil jej na možnost vymáhání dlužné částky soudní cestou. Z podacího archu ze dne [datum] pak vzal soud za prokázané, že předžalobní výzvu shora žalobce dne [datum] žalovanému odeslal.

8. Z vyjádření žalobce, uvedeného v žalobě, soud zjistil, že žalobce posuzoval schopnost žalovaného splácet úvěr na základě dokladů a informací získaných od žalovaného, z databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti, jakož i z jiných zdrojů (doklady o příjmech, prohlášení žalovaného atd.). Z výše uvedeného bylo zjištěno, že volné zdroje ke splácení jsou dostatečné. Dále byla ověřena úvěrová historie žalovaného v databázích SOLUS a NRKI (Nebankovní registr klientských informací). Na základě výše uvedených údajů, včetně informací z dotazovaných registrů, jakož i na základě provedeného tzv. scoringu klienta (interní matematický model založený na bodovém hodnocení dlužníka), bylo rozhodnuto o možnosti poskytnutí požadovaného úvěru. Z důvodu vyloučení možných komplikací znemožňující řádné čerpání a následné splácení úvěru, bylo dále prověřeno, že žalovaný nebyl v době žádosti evidován v insolvenčním rejstříku, žalovaný neměl u žalobce předchozí smlouvu ve stavu žalobního vymáhání, doklad totožnosti žalovaného nebyl evidován jako neplatný, zaměstnavatel žalovaného nebyl evidován v insolvenčním rejstříku a obchodník, jednající s žalovaným, doporučil úvěr ke schválení.

9. V obsáhlé odpovědi na výzvu soudu, aby doplnil svá tvrzení ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením smlouvy o úvěru č. [hodnota] ze dne [datum], zejména aby uvedl, jakým způsobem byla zkoumána výdajová stránka žalovaného a na základě čeho byly ověřeny či zjištěny údaje týkající se výdajové stránky žalovaného uvedené v hodnocení klienta, a k prokázání těchto tvrzení současně označil důkazy, žalobce soudu sdělil, že posuzoval schopnost žalovaného splácet úvěr na základě dokladů o příjmech, výpisů z databází NRKI a SOLUS, hodnocení klienta a prohlášení dlužníka. Z dokladů o příjmech vyplynulo, že celkový čistý měsíční příjem žalovaného činí [částka], celkové měsíční náklady žalovaného činí [částka] a volné zdroje ke splácení (po odečtení tisícikorunové rezervy) činí [částka]. Dále byla ověřena úvěrová historie žalovaného v databázích NRKI a SOLUS. Na základě takto zjištěných údajů byl proveden tzv. scoring klienta (interní matematický model založený na bodovém hodnocení dlužníka), jenž byl podkladem pro rozhodnutí o možnosti poskytnutí požadovaného úvěru. Dále bylo prověřeno, že žalovaný nebyl v době žádosti o úvěr evidován v insolvenčním rejstříku, neměl u žalobce předchozí smlouvu ve stavu žalobního vymáhání, doklad totožnosti žalovaného nebyl evidován jako neplatný a že zaměstnavatel žadatele nebyl evidován v insolvenčním rejstříku. Obchodník, jednající se žalovaným, doporučil úvěr ke schválení. Žalobce soudu předložil formulář hodnocení klienta, kopii občanského průkazu žalovaného (z níž bylo zjištěno, že občanský průkaz je platný a ověřena identita žalovaného), výpis z Nebankovního registru klientských informací (NRKI) s provedeným skóringem žalovaného, výpis z registru SOLUS, výplatní pásky za období [Anonymizováno] (jimiž byl ověřen stálý příjem žalovaného), pracovní smlouvu (dokládající, že žalovaný má pracovní poměr) a informativní výpisy z bankovního účtu. V hodnocení klienta shora žalobce provedl analýzu bonity žalovaného. K výdajové stránce uvedl, že k jejímu určení zcela postačuje údaj o výši životního minima ve výši [částka] (kromě splátek úvěrů a nákladů na bydlení, které se do částky životního minima nezapočítávají). Tato paušální částka byla přímo stanovena zákonem a poskytovatel úvěru se tedy nemůže dopustit pochybení, pokud bude vycházet z takto stanovené částky, jako paušální výdajové stránky žadatele. V případě nákladů na bydlení žalobce vycházel z údajů, sdělených mu žalovaným, který uvedl, že jeho náklady na bydlení činí [částka] (nájemné + inkaso). Žalobce přitom vycházel z premisy, že každý v právním styku jedná poctivě (§ 6 o. z.). Dále uvedl, že „oproti prediktibilním výdajům na živobytí výdaje na bydlení nelze stanovit fixní částkou. Proto je zde třeba vycházet z údajů uvedených žalovaným a případně zkoumat, zda částka uvedená žalovaným není nepřiměřeně nízká poměrům. Pokud žalovaný uvedl, že jeho měsíčními náklady na bydlení činí částku [částka], je třeba z takové částky vycházet. Žalobce nemá k dispozici doklad o výši nájemného anebo jiné potvrzení o nákladech žalovaného souvisejících s bydlením. Je důležitá skutečnost, že jako své výdaje na bydlení žalovaný uvedl částku ve výši [částka].“ Žalovaný dále neuvedl žádnou osobu, k níž by měl vyživovací povinnost, a neměl v době uzavření úvěrové smlouvy se žalobcem uzavřenu žádnou další souběžnou úvěrovou smlouvu. K ostatním výdajům žalovaného nemá žalobce žádné doklady.

10. Z hodnocení klienta ke smlouvě o úvěru shora ze dne [datum], resp. [datum] bylo zjištěno, že jediným pravidelným čistým měsíčním příjmem žalovaného je příjem ze zaměstnání ve výši [částka]. Výdaje žalovaného jsou tvořeny jeho osobními výdaji (životní minimum) ve výši [částka], výdaji na bydlení (nájemné, inkaso) ve výši [částka] a ostatními výdaji (doprava, kurzy, záliby apod.) ve výši [částka], tedy celkem výdaje ve výši [částka]. Nemá žádné spoření, splátky (úvěry, zápůjčky, leasing, výživné, hypotéky apod.) ani konsolidované splátky nebo splátky u žalobce. Nemá ani žádné ostatní výdaje (doprava, kurzy, záliby apod.). Jeho volné zdroje činí [částka]. Žalovaný je zaměstnán na dobu neurčitou od [datum] u [právnická osoba]., [adresa], výpovědní lhůta neběží. Žalovaný je svobodný, nežije s nikým ve společné domácnosti, forma bydlení: pronájem.

11. Z pracovní smlouvy ze dne [datum], z výplatních pásek na jméno žalovaného za měsíce [Anonymizováno] a z oznámení o došlé platbě vystaveného dne [datum] [právnická osoba]. soud zjistil, že na základě pracovní smlouvy shora byl žalovaný u zaměstnavatele shora zaměstnán od [datum] v hlavním pracovním poměru na dobu neurčitou, se zkušební dobou 3 měsíce, jako pracovník prádelny, jeho čistá mzda činila dle výplatních pásek za měsíc [Anonymizováno] částku [částka] a za měsíc [Anonymizováno] částku [částka], a že na jeho účet vedený u [právnická osoba]. byly připsány z účtu plátce [Anonymizováno] dne [datum] částka ve výši [částka], dne [datum] částka ve výši [částka] a dne [datum] částka ve výši [částka].

12. Z kopie občanského průkazu žalovaného soud zjistil, že tento byl vystaven dne [datum] s platností do [datum] a že osobní údaje v něm uvedené odpovídají osobním údajům žalovaného uvedeným ve smlouvě o úvěru shora.

13. Z výpisu záznamů z registru SOLUS ze dne [datum] soud zjistil, že jsou v něm na jméno žalovaného uvedeny tři záznamy, a to spotřebitelský úvěr (včetně bezúčelového), splátkový prodej, ze dne [datum], zaplaceno [datum], dále telekomunikační poplatky, služba elektronických komunikací ze dne [datum], zaplaceno [datum], a úvěr ze stavebního spoření ze dne [datum], zaplaceno [datum].

14. Z výpisu z Nebankovního registru klientských informací (NRKI) na jméno žalovaného ze dne [datum] soud zjistil, že na jméno žalovaného byla vypočítána hodnota CBS skóre (určující výši pravděpodobnosti splácení) ve výši 355, která odpovídá zařazení do kategorie II. (nízké body do interní Score Card, střední riziko, úvěr bývá limitován výší vyplacené částky) z celkových čtyř kategorií, kdy vyšší hodnoty skóre ukazuje na vyšší pravděpodobnost splácení, rozpětí skóre činí u kategorie II. 321 – 412, u kategorie I. 166 – 320, u kategorie IV. 496 a více.

15. Dokazování dalšími listinnými důkazy, předloženými žalobcem, jimiž byly informace pro klienty poskytované zprostředkovatelem úvěru ze dne [datum], výzva k zaplacení, upozornění na možnost zesplatnění celého úvěru ze dne [datum], dodejka ze dne [datum], výzva k zaplacení, upozornění na možnost zesplatnění celého úvěru ze dne [datum], výzva k zaplacení, upozornění na možnost zesplatnění celého úvěru ze dne [datum], oznámení ze dne [datum] a vyjádření znalce k problematice úročení pohledávek, nebylo pro nadbytečnost prováděno.

16. Na základě učiněných zjištění soud dospěl k závěru, že předmětem řízení jsou žalobcovy nároky věřitele vyplývající ze smlouvy o zápůjčce, uzavřené podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014 (dále jen „o. z.“), a podle zákona č. 257/2016 Sb., zákon o spotřebitelském úvěru (dále jen „z. s. ú.“), jako spotřebitelský úvěr.

17. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

18. Při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky (§ 2392 odst. 1 o. z.).

19. Dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení (§ 1968 věta první o. z.).

20. Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená (§ 1970 o. z.).

21. Podle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

22. Podle § 104 zákona č. 257/2016 Sb. (zákon o spotřebitelském úvěru, dále jen z. s. ú.) platí, že smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy.

23. Dle ustanovení § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle ustanovení § 86 odst. 2 věta první z. s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Dle ustanovení § 87 odst. 1 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy.

24. Podle § 580 odst. 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

25. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

26. Má se za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání (§ 573 o. z.).

27. Dle judikatury Ústavního soudu (např. I. ÚS 3308/16, IV. ÚS 702/20) i rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3. 2020 ve věci C-679/18 (OPR-Finance s.r.o. vs. GK), je soud povinen z moci úřední zkoumat, zda poskytovatel spotřebitelského úvěru před uzavřením smlouvy řádně s odbornou péčí prověřoval úvěruschopnost osoby, které měl být úvěr poskytnut, a zda zjištěné okolnosti odůvodňovaly závěr poskytovatele, že taková osoba bude schopna řádně splácet sjednaný úvěr.

28. Nejvyšší soud ČR v rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 uvedl, že věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázi dlužníků.

29. Povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je shora citovaným zákonem o spotřebitelském úvěru uložena věřiteli pod sankcí neplatnosti smlouvy, a to dle dikce zákona ve znění platném ku dni uzavření smlouvy neplatností relativní. Ústavní soud ve svém nálezu ze dne 6. 10. 2021, sp. zn. Pl. ÚS 3/20, však konstatoval, že takto stanovenou neplatnost smlouvy, k níž v důsledku daného porušení dochází, je přitom nutno chápat jako absolutní, k níž musí soud přihlížet již z úřední povinnosti, když uvedl, že články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o spotřebitelském úvěru musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodit důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu.

30. S ohledem na judikaturu Ústavního soudu a Nejvyššího soudu ČR, jakož i judikaturu Soudního dvora EU se soud z úřední povinnosti zabýval tím, zda se žalobce řádně věnoval posouzení úvěruschopnosti žalovaného při uzavírání smlouvy o úvěru. Na základě výše uvedených zjištěných skutečností má soud za to, že žalobce neprokázal, že by při uzavírání smlouvy o úvěru řádně tuto úvěruschopnost žalovaného ověřoval, neboť jednak vycházel z údajů, které tuto skutečnost vůbec neosvědčují (platnost osobních dokladů předložených žalovaným), nebo jejichž výpovědní hodnota k předmětu zkoumání je velmi omezená (lustra v insolvenčním rejstříku, registru SOLUS). Dále soud dospěl k závěru, že v případě výpisu z Nebankovního registru klientských informací (NRKI) na jméno žalovaného žalobce ve svém vyjádření ke způsobu jím provedeného ověření úvěruschopnosti žalovaného vůbec nereflektoval, stejně jako v hodnocení klienta, údaje v tomto výpisu obsažené, tj. žalovanému přidělené nízké CBS skóre, a z něho vyplývající zařazení žalovaného do kategorie s druhou nejnižší pravděpodobností splácení a s vyšším rizikem, kdy jsou žádosti o úvěr limitovány výší úvěru (navíc při spodní hranici rozpětí skóre). V případě registru SOLUS se pak žalobce žádným způsobem nevypořádal se skutečností, že v něm žalovaný v období bezprostředně předcházejícím žádosti o úvěr měl tři záznamy, blíže popsané shora. Tyto skutečnosti nebyly žalobcem nijak komentovány, a přitom se dle názoru soudu jedná o skutečnosti, které nepřisvědčují tomu, že by žalobce neměl nabýt pochyb o schopnosti žalovaného poskytnutý úvěr řádně a včas splácet (jak bylo ostatně následně potvrzeno skutečností, že žalovaný se ocitl v prodlení s platbou již druhé splátky). Co se týče příjmů žalovaného, tvořených výlučně jeho příjmy ze zaměstnaneckého poměru, tyto sice byly řádně doloženy předloženými listinami shora, vzhledem k doložené výši těchto příjmů ([částka] až [částka]) a výši měsíční splátky poskytnutého úvěru ([částka]) se soudu s ohledem na poměr těchto částek jeví výše splátky úvěru jako zjevně neadekvátní k zůstavitelovým příjmům, a to i bez zohlednění výdajové stránky žalovaného, jak je popsáno níže. V otázce výdajové se soudu kromě výše zmíněného (zejména chybějící reflexe vyhodnocení CBS skóre žalovaného ve výstupu z NRKI a tří zápisů v registru SOLUS shora), jeví jako zásadní absence údajů o výdajích žalovaného, resp. jejich doložení a ověření. V hodnocení klienta uvedený a žalobcem posuzovaný údaj o výdajích žalovaného ve výši [částka] (životní minimum) je dle názoru soudu očividně povšechně generalizující, realitu konkrétního jedince nepostihující, a soudu se tak jeví ve vztahu k finanční realitě žalovaného (v její předpokládané pestrosti) jako velmi sporný až postrádající elementární výpovědní hodnotu, neboť je naprosto nepřezkoumatelný. S argumentací žalobce, že tato paušální částka byla přímo stanovena zákonem a poskytovatel úvěru se tedy nemůže dopustit pochybení, pokud bude vycházet z takto stanovené částky, jako paušální výdajové stránky žadatele, se soud neztotožňuje. Touto logikou by vlastně v procesu posuzování a ověřování schopnosti žadatele splácet poptávaný úvěr k žádnému ověřování nemuselo docházet, neboť by vždy stačil prostý matematický úkon odpočtu životního minima od zjištěných příjmů žadatele, a zákonodárce by tento postup jako dostačující jistě postuloval v příslušném právním předpisu. Že tomu tak není svědčí dle soudu o tom, že tento postup nelze uznat obecně za postačující. V případě nákladů na bydlení žalobce vycházel pouze z údajů, sdělených mu žalovaným, který uvedl, že jeho náklady na bydlení (nájemné + inkaso) činí [částka]. Že je tento údaj očividně nereálný je zřejmě jasné i žalobci, který ve svém vyjádření sice sám uvádí, že je třeba případně zkoumat, zda částka uvedená žalovaným není nepřiměřeně nízká poměrům, žádné své zkoumání v této otázce však následně nedokládá ani netvrdí. Ze skutečnosti, že žalobce nemá k dispozici doklad o výši nájemného anebo jiné potvrzení o nákladech žalovaného souvisejících s bydlením, ve spojení s faktem, že žalovaný jako své výdaje na bydlení uvedl částku [částka], dle názoru soudu nevyplývá závěr, že je třeba z takové částky vycházet, nýbrž závěr, že si měl žalobce v procesu zjišťování a posuzování úvěruschopnosti žalovaného nějaký takový doklad o výši nájemného, resp. o nákladech žalovaného souvisejících s bydlením, obstarat (např. vyžádat od žalovaného). Žalobcova argumentace, že vycházel z premisy, že každý v právním styku jedná poctivě, se soudu jeví podobně alibistická a účelová jako u částky životního minima výše (a domyšleno ad absurdum by nebylo potřeba dokládat, ověřovat a posuzovat vůbec nic - pomineme-li poctivý omyl - protože všichni přece jednají poctivě). Navíc zákon o spotřebitelském úvěru vzhledem k dikci ustanovení § 86 z této premisy zjevně nevychází, když povinnost zkoumat a posoudit žadatelovu úvěruschopnost poskytovateli úvěru explicitně ukládá. Dále žalobcovo tvrzení, že oproti prediktibilním výdajům na živobytí výdaje na bydlení nelze stanovit fixní částkou, se soudu jeví rovněž jako účelové, neboť jednak toto lze, resp. tak právní předpisy činí (normativní náklady na bydlení), přičemž dle názoru soudu sice výpovědní hodnota takto stanovených nákladů by byla obdobná jako u částky životního minima shora, a tedy v tomto případě se soud s tímto žalobcovým tvrzením ztotožňuje, avšak tento rozporný přístup žalobce k validitě podkladů pro posuzování úvěruschopnosti svědčí spíš než o účelnosti o účelovosti jeho přístupu k procesu posuzování schopnosti žadatele o úvěr tento splácet. V případě částky ve výši [částka], uvedené v hodnocení klienta shora jako ostatní výdaje žalovaného (doprava, kurzy, záliby apod.), je pak dle názoru soudu nejpatrnější pro forma přístup žalobce k ověřování úvěruschopnosti žalovaného. Tento údaj [částka] (byť zarámovaný v závorce uvedeným příkladmým výčtem onoho ostatního) je naprosto nepřezkoumatelný, neboť je uveden bez jakéhokoli bližšího upřesnění a konkretizace co do výše a charakteru jednotlivých druhů těchto výdajů, a bez uvedení zdrojů a způsobu verifikace těchto údajů, což nevzbuzuje důvěru ve validitu těchto údajů. Z hodnocení klienta nevyplývá, že by žalobce (stejně jako v případě nákladů na bydlení výše) vůbec ověřoval uváděné výdaje žalovaného, nejsou zde zmíněny žádné doklady předložené k ověření těchto ostatních výdajů žalovaného. Navíc se soudu i přes svou nepřezkoumatelnost výše těchto ostatních výdajů jeví jako očividně podhodnocená a nereálná, když dle názoru soudu si lze jen stěží představit, že by žalovaný (a obecně i jakákoli jiná osoba v jeho situaci) neměl v rámci i jen běžného ekonomického provozu, nejen v oblastech demonstrativně uvedených shora, žádné další, resp. vyšší ostatní výdaje (než v hodnocení klienta uvedené a kvantifikované). Shrnuto, dle názoru soudu tak žalobce potřebné skutečnosti v otázce výdajů žalovaného dostatečně pečlivě nezjišťoval, resp. ty zjištěné řádně nezohlednil. Lze tak uzavřít, že žalobce nedodržel veškeré podmínky pro uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru dle citovaného zákona o ochraně spotřebitele a úvěruschopnost žalovaného, zejména po stránce výdajové, řádně neověřil. Soud proto podle ustanovení § 87 odst. 1 z. s. ú. ve spojení s výše citovanou judikaturou považuje uvedenou smlouvu o hotovostním úvěru za sjednanou absolutně neplatně.

31. Soud má za prokázané, že v případě uplatňovaného nároku na základě neplatné smlouvy žalobce poskytl ve prospěch žalovaného částku [částka]. Žalovaný na poskytnutou částku zaplatil [částka], proto žalobci nárok na vrácení bezdůvodného obohacení v souladu s ustanovením § 87 z. s. ú. nevznikl (a tedy mu ani nemohl vzniknout nárok na příslušenství v podobě úroků z prodlení), a stejně tak mu z neplatné smlouvy nemohl náležet žádný další smluvní nárok (smluvní pokuta). Soud tak žalobu v plném rozsahu zamítl.

32. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. a žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal, jelikož žalovanému, který byl v řízení zcela úspěšný, žádné náklady nevznikly.

Poučení