6 C 236/2017-1112

Rubrum

Okresní soud v Rakovníku rozhodl samosoudcem Mgr. Pavlem Mydlou ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] sídlem [adresa žalobkyně] zastoupená advokátem JUDr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] proti žalovaným: 1) [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa], [obec] zastoupená advokátem JUDr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] : 2) Zemědělská společnost [právnická osoba], [IČO] sídlem [adresa žalované, žalobkyně a žalované] zastoupená advokátem JUDr. Ing. [jméno] [příjmení], Ph.D. sídlem [adresa] o zaplacení [částka] takto:

Výrok

I. Žaloba z [datum], kterou se žalobkyně vůči žalované 1) a žalované 2) domáhá zaplacení částky [částka], s tím, že plněním jedné z žalovaných zaniká ve stejné výši plnění druhé z žalovaných, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované 1) náhradu nákladů řízení ve výši [částka] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalované 1).

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované 2) náhradu nákladů řízení ve výši [částka] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalované 2).

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Rakovníku náklady státu ve výši [částka] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobou z [datum] se žalobkyně vůči žalovaným domáhala jednak povinnosti zdržet se užívání a braní užitku ze zemědělských pozemků: p. [číslo] p. [číslo] [parcelní číslo], [parcelní číslo], [parcelní číslo], [parcelní číslo], p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] [parcelní číslo], p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] [parcelní číslo], [parcelní číslo], p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] v k. ú. [obec] u Rakovníka, zapsaných na [list vlastnictví] pro obec Chrášťany v k. ú. [obec] u [anonymizováno], u [stát. instituce], [stát. instituce]. Dále se domáhala uspořádání poměrů mezi žalobkyní a žalovanou 1) ohledně označených pozemků v žalobě. Konečně se domáhá také vůči oběma žalovaným, zaplacení částky [částka] s tím, že plněním jedné z žalovaných zaniká ve stejné výši plnění druhé z žalovaných.

2. Usnesením Okresního soudu v Rakovníku ze dne [datum] soud k zpětvzetí žalobkyně zastavil řízení, pokud se žalobkyně žalobou domáhala uložení povinnosti zdržet se užívání a braní užitků ze zemědělských pozemků a dále pokud se domáhala uspořádání poměrů mezi žalobkyní a 1) žalovanou ohledně označených zemědělských pozemků s tím, že v řízení bylo dále pokračováno toliko ohledně uplatněného nároku žalobkyně na náhradu škody. Ten žalobkyně odůvodňuje zejména tím, že spolu s žalovanou 1) jsou podílovými spoluvlastnicemi pozemků: p. [číslo] – orná půda, o výměře 20427 m2, p. [číslo] – orná půda, o výměře 5974 m2, [parcelní číslo] – orná půda, o výměře 28234 m2, [parcelní číslo] – orná půda, o výměře 108 m2, [parcelní číslo] – orná půda, o výměře 21238 m2, [parcelní číslo] – orná půda, o výměře 518 m2, [parcelní číslo] – orná půda, o výměře 5064 m2, [parcelní číslo] – orná půda, o výměře 647 m2, p. [číslo] orná půda, o výměře 2399 m2, p. [číslo] orná půda, o výměře 842 m2, [parcelní číslo] – trvalý travní porost, o výměře 780 m2, [parcelní číslo] – trvalý travní porost, o výměře 727 m2, p. [číslo] orná půda, o výměře 1466 m2, [parcelní číslo] – orná půda, o výměře 5057 m2, [parcelní číslo] – orná půda, o výměře 3950 m2, p. [číslo] – chmelnice, o výměře 2227 m2, p. [číslo] – orná půda, o výměře 7131 m2, p. [číslo] – chmelnice, o výměře 1888 m2, p. [číslo] – chmelnice, o výměře 3537 m2, p. [číslo] – chmelnice, o výměře 6776 m2, p. [číslo] – chmelnice, o výměře 324 m2, p. [číslo] – chmelnice, o výměře 502 m2, p. [číslo] – chmelnice, o výměře 540 m2, p. [číslo] – chmelnice, o výměře 1611 m2, p. [číslo] – chmelnice, o výměře 984 m2, p. [číslo] – chmelnice, o výměře 1667 m2, p. [číslo] – chmelnice, o výměře 2793 m2, p. [číslo] – chmelnice, o výměře 1690 m2, p. [číslo] – chmelnice, o výměře 3745 m2, p. [číslo] – chmelnice, o výměře 1745 m2, p. [číslo] – chmelnice, o výměře 4086 m2 v k. ú. [obec] u [anonymizováno], zapsaných na [list vlastnictví] pro obec Chrášťany [anonymizováno] k. ú. [obec] u [anonymizováno] (dále také jen,,předmětné nemovitosti‘‘), a to každá v ideálním podílu jedné ideální poloviny.

3. Dále žalobkyně uvádí, že spoluvlastnický podíl jedné ideální poloviny nabyla na základě kupní smlouvy uzavřené s původními vlastníky [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], kteří měli každý uzavřenou samostatnou nájemní smlouvu s žalovanou 2) dne [datum] a to na dobu 10 let. Před uplynutím desetileté lhůty [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] žalované 2) zaslali výpověď ze dne [datum], ty však žalovaná 2) odmítla respektovat. Uvedené nájemní smlouvy přitom byly uzavřeny podle mínění žalobkyně tak, že předmětem nájmu nájemní smlouvy s [jméno] [příjmení] byl spoluvlastnický podíl na pozemcích ve výši 2/6 a v případě [jméno] [příjmení] byl spoluvlastnický podíl na pozemcích ve výši 1/6. S odkazem na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka] a sp. zn. [spisová značka] žalobkyně dovozuje, že v obou případech nájemní smlouva je absolutně neplatná, neboť jejím předmětem není věc v právním smyslu. K žalované 2) dále uvádí, že je dceřinou společností žalované 1) a je nepochybné, že zájmy těchto subjektů jsou provázány. K nároku na náhradu škody dále uvádí, že měla snahu se dohodnout o rozdělení a užívání uvedených pozemků v odstavci 1. žaloby, k dohodě však nedošlo. Žalovaná 2) ačkoli nemá dle mínění žalobkyně pro užívání pozemku platný právní titul, pozemky fakticky užívá a těží z jejich produkce zisk. Kromě toho některá ze žalovaných uplatňuje u SZIF, nároky na dotace v celkové výměře pozemků uvedených v článku I. žaloby. Tím, že žalované neumožňují žalobkyni užívat uvedené pozemky v míře odpovídající spoluvlastnickému podílu žalobkyně, znemožňují žalobkyni podle jejího názoru vyprodukovat zisk z hospodaření na uvedených pozemcích a zároveň způsobují žalobkyni škodu, která jí vzniká tím, že žalobkyně nemůže na předmětné pozemky a to ve výměře odpovídající jejímu spoluvlastnickému podílu uplatnit nárok na jednotlivé dotační tituly u SZIF. Dále žalobkyně uvádí kalkulaci svého nároku s tím, že škoda spočívající v ušlých dotacích na chmelnice činí [částka] a celková škoda týkající se chmelnic činí [částka]. U zbývající výměry pozemků, která představuje ornou půdu, činí škoda vzniklá v ušlých dotacích [částka] a celková škoda týkající se výměry pozemku orné půdy s pěstováním řepky činí [částka]. Dále v případě pěstování pšenice činí ušlé dotace [částka] a škoda týkající se výměry pozemku orné půdy s pěstováním pšenice činí celkem [částka].

4. Žalovaná 1) v písemném vyjádření k žalobě z [datum] navrhla žalobu zamítnout. Uvedla, že původním nájemcem předmětných pozemků byla na základě nájemní smlouvy ze dne [datum] [právnická osoba] - 1. obchodní společnost, spol. s r. o., následně do postavení pronajímatele vstoupili dědici po zemřelém [jméno] [příjmení] v souladu s ustanovením § 680 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále jen,,obč. zák.). Žalovaná 1) uvádí, že společnou vůlí pronajímatelů bylo, aby se nájemcem předmětných pozemků stala žalovaná 2) a z toho důvodu byly uzavřeny obsahově identické nájemní smlouvy ze dne [datum], kdy [jméno] [příjmení], jemuž byla předložena k podpisu nájemní smlouva totožného znění ji výslovně podepsat odmítnul s tím, že souhlasí s podmínkami nájmu tak, jak vyplývají ze smluv uzavřených s [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. Žalovaná 1) namítla, že tvrzení žalobkyně, že předmětem nájmu podle uvedených smluv je spoluvlastnický podíl, není pravdivé. Ze znění nájemní smlouvy totiž vyplývá, že vůlí [jméno] [příjmení] bylo pronajmout předmětné pozemky jako celek, nikoli pouze spoluvlastnický podíl k nim, totéž platí o nájemní smlouvě uzavřené s [jméno] [příjmení], kdy i její vůlí bylo pronajmout pozemky jako celek. Uzavřením těchto nájemních smluv, které jsou identické a byly uzavřeny v týž den majoritními spoluvlastníky předmětných pozemků, vyjadřující vůli pronajmout pozemky jako celek, tak došlo k uzavření platné nájemní smlouvy zavazující všechny spoluvlastníky, tedy i [jméno] [příjmení] a opravňující žalovanou 2) užívat tyto pozemky jako celek. Dále žalovaná 1) podotýká, že vedlejším účastníkem nájemních smluv byla [právnická osoba] – 1. obchodní společnost, spol. s r. o. a to právě na důkaz toho, že její práva a povinnosti k předmětným pozemkům jako celku přecházejí ve stejném rozsahu na žalovanou 2). Nájemní smlouva uzavřena majoritními spoluvlastníky předmětných pozemků, tak dle žalované 1) byla uzavřena platně a zavazuje rovněž minoritního spoluvlastníka [jméno] [příjmení]. Na žalobkyni pak ve smyslu § 2221 odst. 1 obč. zák. ve spojení s ustanovením § 3074 odst. 1 obč. zák. přešla práva a povinnosti z takto platně ujednaného nájmu. Pokud jde o učiněnou výpověď [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] ze [datum], považuje žalovaná 1) výpovědi, pokud jde o výpověď spoluvlastnického podílu, za absolutně neplatnou s odkazem na judikaturu označenou žalobkyní, a pokud se jedná o výpověď pozemků jako celku, nejsou tyto výpovědi vzhledem k majorizaci výpověďmi platnými, což platí také o výpovědi učiněné žalobkyní v jejím podání z [datum]. Trvá-li tedy nájem předmětných pozemků, je žaloba nedůvodná.

5. Obdobně žalovaná 2) v podání z [datum] učiněném prostřednictvím zástupce argumentuje, že nájemní smlouva byla uzavřena nadpoloviční většinou spoluvlastníků, kdy také v samotném textu smlouvy je uvedeno, že pronajímatel pronajímá pozemkové parcely. Na danou věc dopadá ustanovení § 40 odst. 3 obč. zák., dle kterého činí-li právní úkon více osob, nemusí být jejích podpisy na téže listině, kdy předmětná nájemní smlouvy je obsažena na písemnostech s obsahově totožným zněním, které byly uzavřeny stejný den. Dále vyjadřuje žalovaná 2) nesouhlas s argumentací žalobkyně s poukazem na pravidelné přebírání sjednaného nájemného a v písemné výpovědi spoluvlastníků. Dle žalované 2) tak nájemní vztah vznikl na základě svobodné vůle spoluvlastníků předmětných nemovitostí a došlo ke vzniku nájemního vztahu k uvedeným nemovitostem. Naopak uvedenou smlouvou nebyly pronajaty spoluvlastnické podíly jako takové. K výkladu nájemní smlouvy žalovaná 2) poukázala na nález Ústavního soudu sp. zn. [ústavní nález] s tím, že výklad zestávající platnost smlouvy má přednost, žalovaná 2) tedy užívá předmětné pozemky na základě platného právního titulu.

6. Při ústním jednání soudu konaného dne [datum] žalovaná 2) jednak sdělila, že pokud jde o vyjádření z [datum] nevznáší vzájemný návrh a dále žalobkyně k uplatněnému nároku doplnila, že se jedná o nárok na náhradu škody za období hospodářského roku 2015 2016 s tím, že hospodářský rok začíná 1. října.

7. Na základě provedeného dokazování soud dále zjistil následující skutečnosti: Výpisem z katastru nemovitostí připojeným k žalobě [číslo] pro obec Chrášťany soud zjistil, že žalobkyně a žalovaná 1) jsou spoluvlastnicemi mimo jiné předmětných pozemků označených v článku I. podané žaloby. V části L listu vlastnictví je zaznamenáno, že žalované 1) svědčí jako nabývací titul smlouva kupní z [datum] a žalobkyni pak smlouva kupní ze [datum]. Žalobkyně doložila rovněž nájemní smlouvu datovanou [datum], uzavřenou mezi [jméno] [příjmení] a žalovanou 2). Z článku I. této nájemní smlouvy vyplývá, že pronajímatel pronajímá nájemci pozemkové parcely uvedené v příloze této smlouvy k jejich zemědělskému využití. V příloze smlouvy je pak uvedena tabulka s nadpisem Seznam pronajatých pozemků, kde v prvním sloupci tabulky je označení č. LV, dále katastrální území, č. parcely, označení kultury, výměra a v posledním sloupci údaj poznámka s uvedením údaje,,Výměra‘‘ 2/6 celkové výměry. Pod tabulkou je uveden údaj o pronajaté výměře celkem a dále rozčleněno zvlášť na ornou půdu a chmelnice. Na straně 3 Nájemní smlouvy v závěrečných ujednáních je obsaženo, že podpisem této smlouvy končí platnost nájemní smlouvy ze dne [datum], na základě které byly předmětné pozemkové parcely dříve pronajaty předchozímu nájemci – [právnická osoba] – 1. obchodní společnost, spol. s r. o., smlouva dále obsahuje ujednání ohledně doby nájemního vztahu, výše a splatnosti nájmu, skončení nájmu a další podmínky nájmu. Žalobkyně dále doložila výpovědi z nájmu pozemků učiněné [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] s datem [datum], ve které se uvádí, že jmenovaní jsou vlastníky spoluvlastnického podílu na předmětných pozemcích s tím, že dávají výpověď z uvedeného nájmu a jejich vůle směřuje k tomu, aby užívání pozemků ze strany 2) žalované skončilo. K tomu je doložena odpověď žalované 1) datovaná [datum], která sděluje, že v daném případě byla žalované 2) dána výpověď spoluvlastníky, kteří mají v součtu pouze 50% hlasů, a není tedy dána většinou hlasů, přičemž žalovaná 1) s výpovědí nesouhlasí. Výpisem z obchodního rejstříku na žalovanou 1) žalobkyně doložila, že jejím jednatelem k [datum] byl Ing. [jméno] [jméno] a společníkem byla žalovaná 1). Osoba Ing. [anonymizováno] CSc. ani Ing. [příjmení] ve výpise z obchodního rejstříku nefiguruje. Pobírání dotací dále žalobkyně doložila rozhodnutím SZIF. Žalobkyně rovněž doložila předžalobní upomínku.

8. Dále z listin připojených k vyjádření žalované 1) k žalobě vyplývá, že již v květnu 1993 byla uzavřena nájemní smlouva ke stejným nemovitým věcem, jako jsou uvedeny v příloze nájemní smlouvy z [datum]. Tehdy nájemní smlouvu uzavíral [jméno] [příjmení] a [právnická osoba] – 1. obchodní společnost, spol. s r. o. Tato původní nájemní smlouva v článku I. obsahuje identické ujednání o tom, že pronajímatel je vlastníkem parcel uvedených v příloze smlouvy, které jsou zapsány na [list vlastnictví] s tím, že pronajímatel pronajímá nájemci na základě této smlouvy pozemkové parcely uvedené v příloze této smlouvy k jejich zemědělskému využití. Příloha k nájemní smlouvě z května 1993 obsahuje tytéž nemovité věci jako nájemní smlouva z [datum] a je rovněž obdobně stylizována, kdy v závěru přílohy se uvádí, jaká,,Výměra‘‘ připadá na dědice.

9. Dále žalovaná 1) doložila rovněž nájemní smlouvu uzavřenou s žalovanou 2) a [jméno] [příjmení], která je zcela shodného znění jako nájemní smlouva uzavřená s [jméno] [příjmení] až na dovětek v článku III. Nájemní smlouvy o tom, že nájem je možné vyplácet v naturální podobě jen tehdy, pokud s tímto způsobem úhrady bude pronajímatel souhlasit, k tomu je uvedená poznámka: zapsal a podpis. Dále v článku IV. ohledně podmínek nájmu, je doplněno, že nájemce je povinen seznámit pronajímatele se záměrem na změnu kultury a vyžádat si k těmto záměrům souhlas vlastníka s tím, že je rovněž připojena poznámka: zapsal a podpis. Příloha k nájemní smlouvě uzavřené s [jméno] [příjmení] obsahuje tytéž údaje jako nájemní smlouva uzavřená s [jméno] [příjmení], tj. pokud jde o označení LV, k. ú., č. parc. kulturu a výměru. Dále žalovaná 1) doložila nabývací titul, kterým je kupní smlouva z května 2011, kdy spoluvlastnický podíl nabývá od [jméno] [příjmení]. Žalovaná 1) rovněž doložila usnesení [název soudu] v dědickém řízení datované [datum], z kterého vyplývá, že dědici po [jméno] [příjmení], narozenému [datum], jsou [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], kteří nabývají do spoluvlastnictví mimo jiné předmětné pozemky.

10. Žalovaná 2) kromě listin, které doložila žalovaná 1) přiložila rovněž nájemní smlouvu uzavřenou [datum] s [jméno] [příjmení], která obsahuje graficky odlišnou přílohou, obsahující však tytéž údaje až na výměru a poznámku, kde se uvádí výměra výměry celkem.

11. Na základě poučení, které se dostalo k vlastníkům při ústním jednání soudu dne [datum] žalovaná 1) předložila k důkazu upomínku [jméno] [příjmení], která je datována [datum] a z které mimo jiné vyplývá, že [jméno] [příjmení] urguje likvidátora Ing. [jméno] [příjmení] o úhradu nájemného od [právnická osoba] – 1. obchodní společnost, spol. s r. o. s tím, že k změně nájemní smlouvy dne [datum] nedošlo.

12. Žalobkyně po poučení soudu v podání z [datum] mimo jiné vysvětlila, že [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] neznali judikaturu Nejvyššího soudu ohledně neplatnosti nájemních smluv na spoluvlastnické podíly pozemků s tím, že [jméno] [příjmení] měl podepsanou smlouvu z [datum], [jméno] [příjmení] však žádnou smlouvu neměl a ani si nepamatoval, zda nějakou podepsal. Z této situace pak vycházela jejich vůle směřující k ukončení užívání pozemku dle výpovědi ze [datum]. Dále žalobkyně doplnila skutková tvrzení a důkazy, pokud jde o uvažovanou výměru pozemku při výpočtu ušlého zisku a dotací. Ke svému podání žalobkyně doložila, že žádala o aktualizaci evidenci LPIS, SZIF a to konkrétně dopisem z [datum], kdy reakcí z SZIF na toto oznámení je výzva k doplnění oznámení datovaná [datum], na kterou reaguje žalobkyně žádostí o prodloužení lhůty v podání z [datum].

13. Žalovaná 2) pak v podání ze [datum] znovu argumentuje, že předmětem nájmu byly od počátku pozemky jako celek, nikoli spoluvlastnické podíly na nich nebo části pozemků. Žalovaná 2) dále poukázala na rozhodovací praxi Ústavního soudu, dle kterého má přednost výklad dovozující platnost právního jednání. Pro případ, že by se nájemní smlouva z [datum] ukázala jako neplatná, poukázala žalovaná 2) na nájemní vztah založený smlouvou z [datum]. Dále žalovaná 2) poukázala na skutečnost, že jí svědčila dobrá víra. Popřela, že by užívala všechny předmětné pozemky specifikované v žalobě. Žalovaná 1) pak v podání ze [datum] poukázala na skutečnost, že bylo hrazeno nájemné a připojila přehled hrazení nájemného včetně kopie poštovních poukázek s odeslaným nájemným jednotlivým spoluvlastníkům. Jedná se o platby od prosince 2008 do prosince 2017, přičemž od roku 2015 jsou tyto úhrady činěné ve prospěch žalobkyně.

14. Žalovaná 1) dále v podání ze [datum] mimo jiné doložila srovnávací sestavení parcel k předmětným pozemkům uvedeným v článku I. žaloby, z nějž vyplývá, že pozemky uvedené v přílohách nájemní smlouvy ze [datum] jsou původní pozemkové parcely, po digitalizaci nově přečíslované jakožto pozemky vypočtené v článku I. žaloby, jedná se tedy pouze o změnu v číselném označení parcel. V tomto ohledu žalovaná 1) poukázala na usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 996/2006, v němž dospěl k závěru, že obnova katastrálního operátu nemá vliv na hmotněprávní vztahy k nemovitostem a nemůže měnit vlastnictví k nim, kdy předmětem právních vztahů jsou pozemky, které nelze ztotožňovat s parcelami.

15. Žalovaná 2) dále po poučení soudu v podání z [datum] doložila korespondenci označenou k důkazu, konkrétně jde o dopis adresovaný [jméno] [příjmení] od [právnická osoba] – 1. obchodní společnost, spol. s r. o. dne [datum]. V dopise se mimo jiné uvádí, že [jméno] [příjmení] podává návrh i za paní [příjmení] a [jméno] [příjmení] a dále podává návrh za sebe. Pod bodem I. pak navrhuje na místo dodatku k uzavřené nájemní smlouvě ze [datum] vypracovat novou nájemní smlouvu s novým nájemcem s tím, že návrh nové smlouvy včetně přílohy současně zasílá.

16. Při jednání soudu dne [datum] soud provedl výslech zaměstnance žalované 1) Ing. [jméno] [příjmení]. Ten jako svědek vypověděl mimo jiné, že zajišťoval uzavírání nájemních smluv s paní [příjmení] a bratry [anonymizováno]. Pokud jde o [jméno] [příjmení], svědek vypověděl, že [jméno] [příjmení] sdělil, že má 1/6, tudíž mají nadpoloviční většinu souhlasu a on souhlasí s tím, co je v uzavřených nájemních smlouvách s tím, že ji podepsat nechce. Svědek uvedl, že jednání s [jméno] [příjmení] bylo osobní, rovněž pak s paní [příjmení] a [jméno] [příjmení]. [příjmení] [jméno] [příjmení] se nesetkal téhož dne, ale až o několik dní později. K dotazu soudu svědek uvedl, že měl a dodnes má plnou moc od jednatele žalované 1) k uzavírání nájemních smluv. Svědek vytvářel koncept nájemní smlouvy, u nějž probíhala konzultace. Od pronajímatelů přišel návrh nájemní smlouvy, nicméně nakonec se dohodli, že bude použit koncept, který vytvořil svědek. Svědkovi byla předestřena jeho výpověď v řízení vedeném u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka], k čemuž svědek uvedl, že je pravda, že uvedl tehdy, že [příjmení] pronajímali vedlejšímu účastníkovi svůj podíl. K tomu svědek spontánně uvedl, že neví, zda se tehdy dostatečně vyjádřil dobře, společně jim pronajímali pozemky s tím, že každý měl svůj spoluvlastnický podíl. K dotazu Ing. [anonymizováno] CSc. svědek uvedl, že pronajímatelé si přáli, aby se nemuseli při podpisu smlouvy scházet. Svědek dále uvedl, že vytvářel přílohu k nájemní smlouvě, do výslechu svědka vstoupil Ing. [anonymizováno] CSc., který uvedl, že koncept smlouvy vytvářel on. Svědek dále uvedl, že přáním pronajímatelů bylo, aby si mohli spočítat, kolik činí jejich podíl, bylo jejich přáním zpracovat přílohu.

17. Dále soud přistoupil k výslechu Ing. [jméno] [příjmení], který uvedl jako svědek, že žalobkyně není vedena jako uživatel v evidenci LPIS ohledně předmětných pozemků. Dále se vyjádřil ke kalkulaci ušlého zisku. K dotazu Ing. [příjmení] svědek uvedl, že neví, na co směřuje otázka, zda je to skutečně tak, že žalobkyně neužívá a nebere dotace na předmětné pozemky. K doplňujícímu dotazu soudu svědek uvedl, že mezi zemědělskými subjekty dojde ke změně užívání pozemků, což je taková malá pozemková úprava v dané lokalitě, a pak nemůže říci, že na dotčených místech žalobkyně nehospodaří. Svědek podotkl, že stejně tak Ing. [anonymizováno] CSc. hospodaří na jejích vlastních pozemcích. Svědkovi byla předestřena tabulka na čl. 120 spisu, k tomu uvedl, že ohledně pozemku p. [číslo] tyto užívá žalobkyně, na druhou stranu protistrana užívá jiný pozemek žalobkyně v jiném půdním bloku. V tabulce je pak projevena dohoda o záměně užívání. Pokud je tedy v tabulce uvedena společnost žalobkyně jako uživatel, je třeba dle svědka vzít v úvahu, že na jiných pozemcích, které v tabulce nejsou uvedeny a jsou ve vlastnictví žalobkyně, zase hospodaří jedna ze žalovaných. Dále se vyjádřila k výpovědi posledně jmenovaného svědka jednatelka žalobkyně [jméno] [příjmení], která uvedla, že pokud jde o údaje ohledně žalobkyně na čl. 120, v minulosti ještě než se žalobkyně stala spoluvlastníkem předmětných pozemků, došlo se souhlasem jedné ze [právnická osoba]. Klase k prohození pozemků, čímž došlo tehdy k zápisu žalobkyně do evidence LPIS. Od února 2015 však nedošlo ohledně žalobkyně ke změně v evidenci LPIS v dané věci, tedy žalobkyně řeší, že jí schází hektarový nárok. K dotazu soudu zástupce žalobkyně uvedl, že žalobkyně sice je uvedena v evidenci LPIS, nicméně systém, jakým způsobem jsou rozděleny jednotlivé části půdních bloků a následně evidovány v LPIS, způsobuje, že žalobkyně je vyloučena z užívání žalobou dotčených pozemků ze strany žalované 2), respektive, že žalobkyně je vyloučena z užívání výměry žalobou dotčených pozemků. K tomu Ing. [příjmení], zaměstnanec žalované 1) vznesl připomínku, že platí, že to, co je obhospodařováno je součástí LPIS. Žalovaná 1) dále prostřednictvím zástupce vznesla výhradu, že není ve věci pasivně legitimována, neboť předmětem řízení zůstává pouze nárok na náhradu škody, kdy z provedeného dokazování vyplývá, že žalovaná 1) není odběratelem jakékoli dotace, je pouze podílovým spoluvlastníkem.

18. Vzhledem k závěrům, k nimž dospěl Nejvyšší soud v rozhodnutích označených žalobkyní v podané žalobě, kdy rovněž z výpovědi Ing. [příjmení] při jednání soudu dne [datum] vyplynulo, že s [jméno] [příjmení] se nesetkal téhož dne, jako s ostatními spoluvlastníky, přičemž ve věci vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. 4 C 70/2016 dokonce vypověděl, že [příjmení] pronajímali Zemědělské společnosti [právnická osoba] svůj podíl, soud k návrhu žalobkyně a 2) žalované ustanovil znalce a to k vypracování znaleckého posudku na otázky, které soudu zaslali účastníci ve svých písemných podáních. Soud ustanovil znalcem znalecký ústav, neboť učinil dotaz na řadu znalců, ti však nebyli schopni znalecký posudek vypracovat. V prodloužené lhůtě, s kterou vyjádřil zástupce žalobkyně souhlas, pak znalecký ústav – Ústav zemědělské ekonomiky a informací dne [datum] vypracoval znalecký posudek [číslo]. Vzhledem k tomu, že k tomuto znaleckému posudku měli všichni účastníci připomínky, vyžádal si soud doplnění znaleckého posudku a to zejména rovněž s ohledem na sdělení SZIF ohledně údajů o uživatelích předmětných pozemků v rozhodném období. Ohledně pozemku p. [číslo] je zde totiž údaj o uživateli a to žalobkyni v rozhodném období. Připomínky ke znaleckému posudku pak Znalecký ústav zpracoval dne [datum]. Vzhledem k tomu, že ani toto písemné vyjádření připomínek nevedlo k odstranění nejasností ve znaleckém posudku, přistoupil soud k návrhu žalovaných k výslechu zpracovatelů znaleckého posudku. Konkrétně se tak stalo při ústním jednání soudu konaném dne [datum], kdy znalecký ústav zohlednil nově ve výpočtu ušlého zisku a dotací sklizňovou plochu chmelnic, dále zohlednil, že žalobkyně je u výše označených pozemků zapsaná v rozhodném období jako uživatel v evidenci LPIS. Dále zohlednil zdravotní stav chmelnic podle podkladů, které si vyžádal ke zpracování znaleckého posudku, nově pak dospěl k závěru o výši ušlého zisku a dotací, které k dotazu soudu a účastníků, podrobně zdůvodnil a jednotlivé hodnoty vyjádřil v tabulce, která je založena na čl. 799 spisu.

19. Vzhledem k závěrům, které formuloval Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 8. 1. 2020, sp. zn. 26 Cdo 508/2019, soud dále přistoupil k poučení žalovaných podle ustanovení § 118a odst. 1 odst. 3 občanského soudního řádu při ústním jednání dne [datum], a to konkrétně ohledně označení důkazu k tvrzení, že vůlí [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] bylo pronajmout předmětné pozemky jako celek a dále k doplnění tvrzení tak, aby bylo zřejmé, zda všichni tehdejší spoluvlastníci byli seznámeni s návrhem na uzavření nájemní smlouvy a zda bylo [jméno] [příjmení] dáno možnost vyjádřit se předem k zamyšlenému uzavření smlouvy na čl. 15 -18 spisu.

20. Následně při ústním jednání soudu dne [datum] v souladu s posledně citovaným usnesením, soud k návrhu žalovaných provedl výslech JUDr. [jméno] [příjmení], která jako svědkyně vypověděla, že se seznámila s [jméno] [příjmení] v době, kdy řešila nájemní smlouvu. Svědkyně vypověděla, že [jméno] [příjmení] věděla od samého počátku, že musí jednat s ostatními spoluvlastníky, svědkyně ji sdělila, že musí, pokud jde o nehrazení nájemného, psát urgence, výzvy, kdy [jméno] [příjmení] pak jednala vůči nájemci s ostatními spoluvlastníky, což šlo mimo svědkyni. Svědkyně se s [jméno] [příjmení] poradila na postupu a [jméno] [příjmení] to realizovala. V roce 2011 pro [jméno] [příjmení] připravovala kupní smlouvu na prodej pozemků, neřešila však s [jméno] [příjmení] nic k nájmu. [jméno] [příjmení] jednala sama se spoluvlastníky vůči nájemci. Svědkyně vypověděla, že [jméno] [příjmení] věděla, že uzavření další nájemní smlouvy musí projednávat s ostatními spoluvlastníky a to také činila. Svědkyně vypověděla, že paní [příjmení] byla velice poctivá, sama by do ničeho nešla, ani by nešla proti ostatním spoluvlastníkům, naopak chtěla jednat vždy ve shodě, nebo alespoň s vědomím ostatních spoluvlastníků. Svědkyně uvedla, že nikdy neviděla bratry [příjmení], nejednala s nimi. Zástupce žalobkyně při jednání soudu argumentoval zbavením mlčenlivosti, svědkyně však nevypověděla nic určitého, pokud jde o vykonávání advokacie v době, kdy u ní byla [jméno] [příjmení]. K doplňujícímu dotazu soudu svědkyně pouze naznačila, že v době, kdy poskytovala právní rady paní [příjmení], byla advokátkou. K dotazu zástupce žalobkyně, svědkyně uvedla, že nebyla zbavena mlčenlivosti [jméno] [příjmení], ta zemřela, nebyla zbavena mlčenlivosti ani prostřednictvím ČAK. Soud z výpovědi svědkyně vycházel, neboť ve smyslu ustanovení § 21 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, z výpovědi svědkyně jasně nevyplynulo, zda v době, kdy byla v kontaktu s [jméno] [příjmení], vykonávala advokacii a dále nebylo jednoznačné, zda mezi svědkyní a [jméno] [příjmení] již v období, které se týká uzavření nájemní smlouvy v roce 2006, docházelo k poskytování právních služeb ve smyslu posledně citovaného ustanovení zákona o advokacii. Svědkyně totiž jasně vypověděla, že připravovala až kupní smlouvu pro [jméno] [příjmení] na prodej pozemku v roce 2011. Svědkyně rovněž vypověděla, že nezpracovala koncept smlouvy na čl. 822 – 823 spisu. Svědkyně dále uvedla, že v době, kdy byla v kontaktu s [jméno] [příjmení], měla poradenskou činnost jako právník pro svaz. Soud pak provedl výslech jmenované svědkyně k okolnosti, zda [jméno] [příjmení] byl seznámen s návrhem na uzavření nájemní smlouvy, zda mu byla dána možnost vyjádřit se k zamyšlenému uzavření smlouvy a dále k okolnosti, zda vůlí [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] bylo pronajmout předmětné pozemky jako celek. Tyto okolnosti nicméně vyplývají rovněž z výpovědi [jméno] a [jméno] [příjmení] jak bude uvedeno níže.

21. K okolnostem uzavření nájemní smlouvy z [datum] pak vypovídali znovu zaměstnanci žalovaných. Ing. [příjmení] [příjmení] jako svědek při jednání soudu dne [datum] popsal průběh jednání s pronajímateli s tím, že původně byly shodné pozemky pronajaty [právnická osoba] – 1. obchodní společnost (spol. s r.o.), která se dostala do finančních problémů. Ze strany spoluvlastníků vzešel návrh nájemní smlouvy, který je zachycen na čl. 822 spisu, kde jsou všichni spoluvlastníci uvedeni na jedné listině, nicméně bylo třeba řešit ještě majetkový podíl ve [právnická osoba] – 1. obchodní společnost (spol. s r.o.). Svědek vypověděl, že se řešilo, jak pokračovat s pozemky a jak vyřešit majetkový podíl, aby došlo k smírnému řešení. Následně smlouva navržená v roce 2003 byla nahrazena smlouvou podrobnější, která byla pro žalovanou 2) přijatelná i díky investici, která byla vynaložena na výstavbu chmelnic. Jednání bylo více, účastnil se jich svědek, 2x nebo 3x byl u paní [příjmení] na [obec], byl tam také Ing. [anonymizováno] CSc. Svědek zopakoval, že to byli spoluvlastníci, kdo si vymínil, že chtějí mít uveden seznam pozemků, který by vyjadřoval, jaký je jejich spoluvlastnický podíl na pronajatých pozemcích, tedy hypotetické hektary vzhledem k jejich spoluvlastnictví. Svědkovi to signalizovala paní [příjmení]. Na místě to potvrdil také [jméno] [příjmení], že to s bratrem požaduje hlavně z důvodu snadné kontroly vypláceného nájemného. Následně v roce 2006 došlo k uzavření smlouvy s tím, že setkání s [jméno] [příjmení] proběhlo zhruba dva dny poté, co smlouvu podepsali [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. [jméno] [příjmení] svědkovi sdělil, že se smlouvou souhlasí, nemá výhrady, ale na doporučení své partnerky jeho podpisu není třeba s tím, že mají podepsanou smlouvu nadpoloviční většinu spoluvlastníků. K dotazu soudu svědek uvedl, že spoluvlastníci se nezmiňovali o tom, že by uzavírali smlouvu v tom duchu, že jednají pouze ohledně svého podílu, naopak svědek vypověděl, že účastníci jednali ve shodě a to dlouhodobě, s materiály, se smlouvou byli seznámeni. Svědek vypověděl, že spoluvlastníci měli k dispozici návrh smlouvy zhruba měsíc před setkáním, uzavření nájemní smlouvy s aktuálním uživatelem vyplývalo také ze zaslání dopisu v květnu, původní nájemce [anonymizováno] – 1. obchodní společnost (spol. s r.o.). Spoluvlastníci při podpisu smluv nevyjadřovali obavu, jak budou jednat ostatní spoluvlastníci. Svědek dále vypověděl, že spoluvlastníci do doby než byla zaslána výpověď, nikdy neprojevili s nájemní smlouvou z roku 2006 nesouhlas. Svědek dále vypověděl, že schůzku s bratry [anonymizováno] sjednával telefonicky. Dále vypověděl, že [jméno] [příjmení] ani [jméno] [příjmení] nezmiňovali nic ve smyslu, že hodlají činit jednání pouze v rozsahu svého podílu s tím, že se snad obávají jednat a činit dispozice přesahující jejich podíl, naopak jednali ve shodě. Dále se svědek vyjádřil k tvorbě návrhu smlouvy, na kterém se podílel také Ing. [anonymizováno] CSc. a spoluvlastníci. K dotazu žalované 2) svědek uvedl, že sami spoluvlastníci požadovali, aby každý měl svojí smlouvu a byla tam vyjádřena adekvátní výměra, která by odpovídala přepočtu dle jejich spoluvlastnického podílu. Přílohu k nájemní smlouvě vytvořil svědek, s tím, že spoluvlastníci mu sdělili, že nemají snadnou kontrolu ohledně výše nájemného, což mu při jednání potvrdil také [jméno] [příjmení]. Dále svědek uvedl, že pokud jde o smlouvu na čl. 822 spisu, k akceptaci návrhu nedošlo z důvodu, že smlouva neřešila, co by se stalo s chmelnicemi. Pokud jde o to, z jakého důvodu nebyla nájemní smlouva vyhotovena na jedné listině, k tomu svědek uvedl, že bylo přání spoluvlastníků, aby měl každý smlouvu zvlášť. [jméno] [příjmení] uvítala, aby měli každý smlouvu samostatně, neboť jinak by se museli všichni sejít. Dále se vyjádřil svědek k podpisům a razítkům na smlouvě. K dodatkům ke smlouvě [jméno] [příjmení] svědek uvedl, že se nejednalo o dodatek ke smlouvě, ale o upřesnění na dotaz [jméno] [příjmení], která to chtěla poznačit do smlouvy, není u toho razítko, jednalo se vyloženě o potvrzení jejího přání s tím, že osobně Ing. [příjmení] bude mít na starosti u její smlouvy, že tak bude postupovat ve vztahu k [jméno] [příjmení]. K dotazu Ing. [anonymizováno] CSc. svědek uvedl, že jiná forma placení nájemného podle jeho názoru nezakládá rovněž dodatek k nájemní smlouvě. Závěrem svědek poukázal na skutečnost, že zaslaná výpověď z nájmu nebyla učiněna nadpoloviční většinou spoluvlastníků, přičemž samotná výpověď svědčí o skutečnosti, že žádný ze spoluvlastníků neměl pochybnosti o platnosti nájemní smlouvy.

22. Obdobně se vyjádřil ve svědecké výpovědi také Ing. [jméno] [příjmení] CSc., který se vyjádřil rovněž k podpisům na nájemní smlouvě. Svědek uvedl, že Ing. [příjmení] je na smlouvě jako zmocněnec, pan [jméno] je tam jako zmocněnec 3. strany. K tomu Ing. [příjmení] znovu sdělil, že má k dispozici plnou moc, která platila v době sepisu nájemní smlouvy z roku 2006.

23. V rozsahu poučení dle § 118a odst. 1 a odst. 3 občanského soudního řádu při ústním jednání soudu dne [datum], pak soud provedl listinné důkazy. Konkrétně se jedná o listinu označenou jako výpověď nájemní smlouvy z [datum], kde jsou uvedeni [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], všichni na jedné listině. K okolnosti posouzení vůle spoluvlastníků ve vztahu k předmětu nájmu se vztahuje také listina datovaná [datum] od likvidátora Ing. [jméno] [příjmení] adresovaná [jméno] [příjmení], kde je mimo jiné nabídka k uzavření nové nájemní smlouvy za obvyklých podmínek se současným uživatelem pozemků s tím, že v rozdělovníku jsou uvedeni [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a rovněž [jméno] [příjmení]. V reakci na tento dopis [jméno] [příjmení] v listině datované [datum] mimo jiné uvádí, že přistupuje na řešení, tj. uzavření nové nájemní smlouvy se současným uživatelem pozemků. [jméno] [příjmení] přitom již v dopise ze [datum] [právnická osoba] – 1. obchodní společnost, spol. s r. o. mimo jiné sděluje, že na místo dodatku k uzavřené nájemní smlouvě ze [datum] požadují, a to i paní [příjmení] a [jméno] [příjmení] vypracovat novou nájemní smlouvu s novým nájemcem s tím, že přikládá návrh nové nájemní smlouvy. Ta se nachází na 2. straně čl. 822 spisu, kde jsou [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] uvedeni na jedné listině. Rovněž přílohou tohoto návrhu nájemní smlouvy jsou tytéž pozemky jako v nájemní smlouvě ze [datum]. Žalovaná 2) dále doložila listinu sepsanou zástupcem žalobkyně [datum], z níž vyplývá, že zástupce žalobkyně žalované 2) sděluje, že byla učiněna výpověď z nájmu v roce 2014 s tím, že výpověď je činěna znovu, kdy pronajímatelé trvají na skončení užívání předmětných pozemků ke dni [datum]. Uvedené listiny pak k důkazu navrhla žalovaná 2) rovněž z obsahu spisu vedeného u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka].

24. Soud při ústním jednání konaném dne [datum] provedl k důkazu poštovní poukázky typu C k úhradám nájemného od prosince 2008 do prosince 2017. Dále soud přistoupil k výslechu [jméno] [příjmení] jako svědka. Jmenovaný vypověděl, že pokud jde o to, zda komunikoval s [jméno] [příjmení] dispozice nebo změny ohledně pozemků, tak s [jméno] [příjmení] mluvil, komunikoval rovněž Ing. [anonymizováno] CSc. Svědek měl k při ústním jednání v ruce smlouvu na čl. 15 – 18 spisu s tím, že uvedl, že hodlal pozemky prodat, nicméně k tomu nedošlo a předmětné pozemky nechal pronajmout, jiný problém než výše úplaty tam ale nebyl. K dotazům zástupce žalované 2) svědek jasně vypověděl, že všichni spoluvlastníci měli uzavřenou nájemní smlouvu k pozemkům, pozemky byly pronajaty jako celek. Svědkovi tehdy nezbylo nic jiného, než aby se s bratrem a [jméno] [příjmení] dohodli na pronájmu. Svědek uvedl, že se nestalo, ani nebylo možné, aby někdo ze spoluvlastníků se zmínil například v tom směru, že pronajímat pozemky nebude, to se nestalo. Rovněž se nikdo ze spoluvlastníků neozval, že se pronajímat pozemky nebudou. Ohledně toho, jak ví, že byli pronajímatelé, svědek se zdvižením ruky, ve které držel smlouvu na čl. 15 – 19 spisu uvedl, že to bylo přece podle těch smluv. Svědek dále uvedl, že smlouvy musely být stejné i u [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], myslí, že to bylo v podstatě přes kopírák. Svědek dále znovu uvedl, že to chápal tak, že jeho smlouva je stejná jako smlouva bratra a paní [příjmení]. Svědek rovněž vypověděl, že nevnímal, že by podpisem smlouvy na čl. 15 – 18 spisu došlo k pronájmu jiných pozemků, než které byly dosud pronajaty. Svědek výslovně vypověděl, že smlouvu, kterou drží v ruce, určitě před podpisem četl.

25. Obdobně se ve svědecké výpovědi vyjádřil také [jméno] [příjmení]. [příjmení] jiné uvedl, že od doby, co zdědili předmětné pozemky, tak na nich nehospodařili, ale plynul jim z nich nájem. Svědek uvedl, že ví, že [právnická osoba] skončila, všechny papíry dostával, bylo to přehledné. Svědkovi byla rovněž poskytnuta smlouva na čl. 15 – 18 spisu, ke které uvedl, že mu to také přišlo. Svědek vysvětlil, že od počátku se hospodařilo na stejném rozsahu pozemků, nebyl zde požadavek, aby se hospodařilo na užším rozsahu pozemků, žádné omezení nedávali. Po úmrtí pana [příjmení], pan [příjmení] mohl koupit kompletně pozemky, nicméně Ing. [anonymizováno] si to nechal pronajmout. Svědek vyzdvihl smlouvu na čl. 15 – 18 spisu s tím, že si to nechal pronajmout. Svědek dále uvedl, že podpisem té smlouvy, kterou drží v ruce, ten nájem dále pokračoval, smlouva byla trochu přepsána, kdy před rokem 2016 byla ještě další smlouva. K čl. 15 – 18 spisu svědek uvedl, že to komplet jelo dál, všechny strýcovi pozemky byly podle smlouvy na čl. 15 – 18 spisu dále pronajímané, s tím, že všichni spoluvlastníci věděli, že to takhle pojede, nic jiného jim nezbylo. K dotazu soudu svědek uvedl, že neslyšel nic o tom, že by například paní [příjmení] žádala, aby se hospodařilo pouze na části pozemků. Svědek uvedl, že čl. 15 – 19 spisu mu přišlo poštou, řekl by že ano, má doma text smlouvy, kde je pronajímatel [jméno] [příjmení], určitě to někde má. Svědek k tomu uvedl, že ty smlouvy dostali jako spoluvlastníci, byly rovné. Použil v tomto ohledu nadsázku, zda snad paní [příjmení] měla lepší nabídku? K dotazu zástupce žalované 2) pak svědek výslovně uvedl, že cítili vždy nájemní smlouvou čl. 15 – 19 spisu vázáni. Tuto nájemní smlouvu svědek musel dodržet, spoluvlastníci všechno dodržovali. Dále k dotazu soudu svědek výslovně vypověděl, že od počátku jednali spoluvlastníci ve shodě. Než paní [příjmení] svůj podíl prodala, tak všichni spoluvlastníci věděli, jakým způsobem hodlají ostatní nakládat s předmětnými nemovitostmi.

26. Zástupce žalobkyně pak v podání z [datum] znovu podotkl, že žalobkyně některé pozemky fakticky užívala ještě před vznikem spoluvlastnictví účastníků a to na základě nájemních smluv uzavřených v rámci jednoduché pozemkové úpravy v roce 1998 s tím, že k ohlášení změny uživatele v LPIS došlo [datum], a to z uživatele [jméno] [příjmení] na žalobkyni.

27. Vzhledem k datu uzavření nájemní smlouvy dne [datum] soud v souladu s ustanovením § 3074 odst. 1 obč. zák. věc posoudil při řešení otázky platnosti citované nájemní smlouvy podle ustanovení zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, platného do [datum] (dále také jen„ obč. zák.“).

28. Podle ustanovení § 35 odst. 2 obč. zák. právní úkony vyjádřené slovy je třeba vykládat nejen podle jejich jazykového vyjádření, ale zejména též podle vůle toho, kdo právní úkon učinil, není-li tato vůle v rozporu s jazykovým projevem.

29. Podle § 37 odst. 1 obč. zák. právní úkon musí být učiněn svobodně a vážně, určitě a srozumitelně; jinak je neplatný.

30. Podle § 42 obč. zák. vznikne-li pro neplatnost právního úkonu škoda, odpovídá se za ní podle ustanovení tohoto zákona o odpovědnosti za škodu.

31. V dané věci žalobkyně namítá neplatnost nájemní smlouvy z [datum], neboť předmět nájmu je spoluvlastnický podíl, a to s odkazem na rozhodnutí Nejvyššího soudu citovaná v žalobě. V případě, že by se názor žalobkyně prosadil, přichází v úvahu aplikace ustanovení § 42 obč. zák. a to s ohledem na skutečnost, že protiprávní jednání, respektive neplatnost nájemní smlouvy nastala před účinností zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (k časové působnosti viz. § 3079 odst. 1 občanského zákoníku).

32. Na základě provedeného dokazování však soud dospěl k závěru, že z pohledu námitek uplatněných žalobkyní nájemní smlouva z [datum] neplatná není. Je tomu tak z důvodu, že svědeckou výpovědí tehdejších spoluvlastníků [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] bylo jednoznačně prokázáno, že vůle spoluvlastníků předmětných pozemků směřovala k tomu, aby nájemní smlouvou z [datum] byly pronajaty předmětné pozemky jako celek. Z provedeného dokazování vyplynulo, že předmětné pozemky byly pronajaty již dříve na základě nájemní smlouvy z května roku 1993, poté se tehdejší nájemce dostal do finančních potíží, nicméně spoluvlastníci akceptovali návrh řešení spočívající v uzavření nové nájemní smlouvy k předmětným pozemkům s novým nájemcem – žalovanou 2). Tomuto výkladu, tj. že vůlí spoluvlastníků bylo uzavřít nájemní smlouvu k předmětným pozemkům zapsaným na [list vlastnictví] pro obec Chrášťany, odpovídá rovněž následné chování stran, kdy pronajímatelé po celou dobu, než sepsali výpověď z nájmu, akceptovali nájemné a to včetně žalobkyně, která podle § 2221 odst. 1 občanského zákoníku vstoupila do práv [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] poté, co odkoupila jejich spoluvlastnické podíly kupní smlouvou. Rovněž z jednání, která předcházela podpisu nájemní smlouvy z [datum] je zřejmé, že vůle spoluvlastníků směřovala k pokračování nájmu na stejných pozemcích, jak bylo upraveno v předchozí nájemní smlouvě z května 1993, avšak s ohledem na finanční problémy tehdejšího nájemce s nájemcem novým, kterým je žalovaná 2). Text samotné nájemní smlouvy je konstruován neobratně, kdy v článku I. nájemní smlouvy je ujednáno, že pronajímatel je vlastníkem pozemkových parcel zapsaných na listu vlastnictví [číslo] k. ú. [obec], tedy existujících a jasně určených věcí, následně se ve shodném článku uvádí s odkazem na přílohu, že pronajímatel pronajímá nájemci pozemkové parcely k zemědělskému využití, avšak příloha nájemní smlouvy obsahuje označení neurčité výměry 2/6 z celkové výměry parcel. Výpovědí zaměstnanců žalovaných přitom bylo prokázáno, že příloha byla vypracována k požadavku spoluvlastníků, aby mohli zkontrolovat výši nájemného.

33. V dané věci tedy sice vznikla o obsahu nájemní smlouvy ze [datum] pochybnost, pokud jde o předmět nájmu, soud však postupem dle § 35 odst. 2 obč. zák. za použití výkladových pravidel tam stanovených tuto pochybnost odstranil. Soud vzal v úvahu, že jazykové vyjádření právního úkonu zachycené v předmětné nájemní smlouvě musí být vykládáno nejen prostředky gramatickými, tj. z hlediska možného významu jednotlivých použitých pojmů a logickými, tj. z hlediska vzájemné návaznosti použitých pojmů, ale také prostředky systematickými, tj. z hlediska zařazení pojmů ve struktuře celého právního úkonu a dále zejména je třeba obsah právního úkonu posoudit i podle vůle stran v okamžiku uzavírání smlouvy, kdy podmínkou pro přihlédnutí kvůli účastníků podle posledního citovaného ustanovení je to, aby nebyla v rozporu s tím, co plyne z jazykového vyjádření úkonu. Použití zákonných výkladových pravidel v dané věci směřuje k tomu, aby obsah právního úkonu, tj. nájemní smlouvy z [datum] vyjádřený slovy, který učinili spoluvlastníci a žalovaná 2) ve vzájemné dohodě, byl vyložen v souladu se stavem, který zde panoval v době jejich smluvního ujednání. Na vůli účastníků smlouvy při výkladu právního úkonu ve smyslu posledně citovaného ustanovení soud usuzoval rovněž s přihlédnutím k následnému chování smluvních stran. Soud při tomto výkladu přihlížel rovněž k okolnostem, které uzavření předmětných smluv předcházely, tj. k předsmluvním jednáním, a dospěl k závěru, že vůlí účastníků nájemní smlouvy z [datum] bylo pronajmout nemovitosti označené v příloze k nájemní smlouvě a které jsou zapsány na listu [číslo] pro obec Chrášťany, a to jako celek. Soud přihlédl ke skutečnosti, že žalobou namítaná neplatnost citované nájemní smlouvy je činěna až se značným časovým odstupem poté, co pronajímatel, včetně samotné žalobkyně, akceptoval nájemné. Soud při výkladu předmětu nájmu dle nájemní smlouvy z [datum] přihlédl rovněž ke skutečnosti, že v článku VI. této smlouvy je obsaženo ujednání odkazující právě na předchozí nájemní smlouvu ze [datum]. Výslovně se zde uvádí, že předmětné pozemkové parcely byly dříve pronajaty předchozímu nájemci [právnická osoba] – 1. obchodní společnost, spol. s r. o. Na důkaz toho je také ve smlouvě připojené razítko předchozího nájemce s podpisem likvidátora.

34. Z uvedeného vyplývá, že se nemůže prosadit argumentace žalobkyně uvedená v žalobě o tom, že nájemní smlouva z [datum] je neplatná z důvodu, že předmětem nájmu byl spoluvlastnický podíl. Vzhledem k tomu, že nelze dospět k závěru o neplatnosti předmětné nájemní smlouvy, není zde prostor ani pro aplikaci ustanovení § 42 obč. zák., podle kterého by přicházela v úvahu kvalifikovat nárok uplatněný žalobkyní. Jiný důvod neplatnosti nájemní smlouvy ze [datum] nebyl žalobkyní namítán a neshledal jej soud ani z úřední povinnosti. Soud se totiž zabýval otázkou, zda [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] jednali jakožto majoritní spoluvlastníci v souladu s ustanovením § 139 odst. 2 obč. zák. a to z pohledu, zda menšinovému spoluvlastníku, tj. v dané věci [jméno] [příjmení], byla dána možnost vyjádřit se k zamýšlenému uzavření nájemní smlouvy z [datum]. V řízení pak k tomuto bylo prokázáno, že tato možnost byla [jméno] [příjmení] dána, neboť z výpovědí svědků [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] bylo jednoznačně prokázáno, že všichni spoluvlastníci včetně [jméno] [příjmení] jednali ve shodě. [jméno] [příjmení] jasně vypověděl, že měl návrh nájemní smlouvy z [datum] s dostatečným předstihem v listinné podobě k dispozici a měl možnost se k němu vyjádřit. Pokud žalobkyně, resp. právní předchůdci žalobkyně, učinili výpověď výše uvedené nájemní smlouvy, nebylo toto rozhodnutí o hospodaření se společnou věcí učiněno většinou spoluvlastníků počítanou podle velikosti podílů, a nájemní vztah tedy výpovědí neskončil. Není-li uvedená nájemní smlouva z důvodů namítaných žalobkyní neplatná, nelze dospět k závěru, jaký činí žalobkyně, že žalovaná 2) nemá pro užívání předmětných pozemků platný právní titul a že žalované neoprávněně žalobkyni znemožňují užívat předmětné pozemky v míře odpovídající spoluvlastnickému podílu žalobkyně. Vzhledem k tomu, že nájemní smlouva není z důvodů namítaných žalobkyní neplatná, není případná ani argumentace žalobkyně, kdy dovozuje, že jí schází hektarový nárok, resp. že není uspokojeno její právo podílet se na užívání společné věci v míře spoluvlastnického podílu. Uvedená nájemní smlouva představuje právní důvod k užívání předmětných pozemků (kromě pozemku p. [číslo] k tomu viz níže) žalovanou 2), a to i ve smyslu ustanovení § 3g odst. 2 zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, podle kterého postupuje SZIF mj. při řešení rozporů v rámci aktualizace evidence půdy.

35. Soud nepřehlédl, že ve výčtu pronajatých pozemků dle přílohy k nájemní smlouvě z [datum] není uveden pozemek [parcelní číslo] – orná půda o výměře 5 057 m2 zapsaný rovněž na [list vlastnictví] pro obec Chrášťany a k. ú. [obec]. Soud přesto nemohl dospět k závěru o důvodnosti žaloby, tj. z pohledu tvrzení žalobkyně, že žalované znemožňují žalobkyni užívat předmětné pozemky v míře odpovídající spoluvlastnickému podílu žalobkyně. V řízení totiž bylo prokázáno, že ohledně pozemků označených v čl. I. žaloby byla v rozhodném období žalobkyně zapsána jako uživatel a pobírala dotace u pozemků, které přesahují výměru pozemku [parcelní číslo]. K návrhu žalobkyně soud učinil dotaz na SZIF, z jehož sdělení z [datum] vyplývá, že žalobkyně je zapsána jako uživatel v rozhodném období u pozemků p. [číslo] p. [číslo]. Z výpovědi zpracovatelů znaleckého posudku při ústním jednání soudu dne [datum] přitom vyplynulo, že pokud je žalobkyně zapsána jako uživatel pozemků v evidenci LPIS, znamená to, že v podstatě tyto pozemky užívá, kdy se nemůže jednat pouze o nějaký hypotetický údaj, neboť údaj v této evidenci je podpořen faktickým užíváním. Ing. [obec] k tomu uvedl, že uživatel zapsaný v evidenci LPIS by se měl o pozemky starat. Ing. [obec], Ph.D. k tomu shodně uvedl, že užívání a údržba pozemku zapsaného v evidenci LPIS na uživatele, je podmínkou pro pobírání dotací a to včetně těch dotací, které jsou označeny v žalobě. Ing. [obec] znovu vysvětlil, že pobírání dotací je podmíněno zápisem uživatele v uvedené evidenci. Z uvedeného vyplývá, že žalobkyně na označených pozemcích v rozhodném období pobírala dotace a byla tedy také faktickým uživatelem uvedených pozemků. Užívání posledně označených pozemků žalobkyní ostatně připustil také Ing. [příjmení] [příjmení] v rámci své svědecké výpovědi.

36. S ohledem na výše uvedené skutečnosti soud podanou žalobu jako nedůvodnou zamítl, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

37. K argumentaci žalobkyně v závěrečné řeči soud pro úplnost konstatuje následující. Pokud jde o poučení dle § 118a o.s.ř. při ústním jednání dne [datum], k tomu soud přistoupil v souladu se závěry vyslovenými např. v rozsudku Nejvyššího soudu z 30.11.2011, sp. zn. [spisová značka], v jehož odůvodnění konstatoval, že ustanovení § 118b odst. 1 o.s.ř. nebrání tomu, aby účastník s ohledem na poučovací povinnost soudu dle § 118a o.s.ř. označil důkazy potřebné k prokázání svých skutkových tvrzení i poté, kdy nastala koncentrace řízení. Absenci poučení dle posledně citovaného ustanovení může z vlastní iniciativy zhojit již soud prvního stupně. Pokud jde o výslech Ing. [příjmení] a Ing. [anonymizováno] CSc. jako svědků, k tomu soud poukazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu z [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], na které odkazuje rovněž současná komentářová literatura a judikatura, z jehož odůvodnění vyplývá, že v řízení, jehož účastníkem je organizace (právnická osoba) musí být jako účastník vyslechnuta osoba, která je pracovníkem nebo členem této organizace (právnické osoby), avšak tehdy, je-li tato osoba jejím statutárním orgánem. Vzhledem k tomu, že jmenovaní v rozhodné době nebyli statutárním organem ani jedné z žalovaných, kdy jejich výpověď se ani netýkala okolností, které by se týkaly právnické osoby a nastalých v době, kdy byli jejím statutárním orgánem nebo členem tohoto orgánu, přistoupil soud k jejich výslechu jako svědků dle § 126 o.s.ř.

38. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu. Žalobkyně byla ve věci zcela neúspěšná, kdy rovněž z procesního hlediska zavinila zastavení řízení podle § 146 odst. 2 věta první o. s. ř., neboť vzala zpět žalobu ve zbývajícím rozsahu v podání z [datum]. Žalované měly ve věci plný úspěch, proto jim soud vůči neúspěšné žalobkyni přiznal náhradu nákladů řízení.

39. Žalované 1) vznikly náklady v souvislosti se zastoupením advokátem v tomto řízení. Zástupci žalované 1) podle § 7, 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, náleží odměna za 15 úkonů právní služby po [částka] vypočteno z tarifní hodnoty [částka]. Jedná se o tyto úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení, písemná podání ve věci samé z [datum] a [datum], dále účast na jednání soudu [datum], [datum] a [datum] (vždy 2 úkony) a jednání soudu dne [datum] (3 úkony) a také dne [datum] (1 úkon), a další porady s klientem [datum] a [datum], které žalovaná 1) doložila podáním z [datum], s tím, že každá přesáhla jednu hodinu. Za úkon právní služby – sepis podání z [datum] – náleží žalované odměna snížená dle § 11 odst. 2, 3 advokátního tarifu o 50%, neboť se jedná o sdělení ohledně výslechu zaměstnanců znaleckého ústavu, kde odkazuje na přechozí písemné podání, a vyjadřuje se tak nikoli k meritornímu posouzení žaloby ale k procesnímu postupu v řízení. Za podání z [datum] a [datum] soud odměnu nepřiznal, neboť argumentace v nich obsažená mohla být vtělena již do předchozích podání, či přednesena při jednání soudu, u nichž odměna přiznána byla, přičemž žalovaná 1) takto činila, aniž by byla soudem přímo vyzvána. Odměna činí celkem [částka]. Ke každému úkonu právní služby náleží režijní paušál [částka], tj. celkem [částka]. Zástupce žalované 1) doložil, že je plátcem DPH, proto je třeba tuto připočíst k odměnám a paušálním náhradám v částce [částka]. Celkovou částku náhrady nákladů řízení žalované 1) ve výši [částka] soud podle § 160 odst. 1 o.s.ř. uložil žalobkyni uhradit do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku, a to dle § 149 odst. 3 o.s.ř. k rukám zástupce, který žalovanou 1) zastupoval.

40. Žalované 2) vznikly náklady v souvislosti se zastoupením advokátem v tomto řízení, cestovní výdaje a náklad na úhradu zálohy na vypracování znaleckého posudku. Zástupci žalované 2) podle § 7, 11 advokátního tarifu, náleží odměna za 17 úkonů právní služby po [částka]. Jedná se o tyto úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení, písemná podání ve věci samé z [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] a z [datum], dále účast na jednání soudu [datum], [datum] a [datum] (vždy 2 úkony) a jednání soudu dne [datum] (3 úkony) a také dne [datum] (1 úkon). Za úkon právní služby – sepis podání z [datum] – náleží žalované odměna snížená dle § 11 odst. 2, 3 advokátního tarifu o 50%, neboť se jedná o sdělení ohledně výslechu zaměstnanců znaleckého ústavu, kde odkazuje na přechozí písemné podání, a vyjadřuje se tak nikoli k meritornímu posouzení žaloby ale k procesnímu postupu v řízení. Za podání z [datum] soud odměnu nepřiznal, neboť jeho podstatou je vyslovení nesouhlasu se zpětvzetím žaloby ohledně části II. petitu, kdy však žalovaná 2) úspěch neměla, neboť nesouhlas nebyl shledán důvodným. Souhlas se zpětvzetím žalovaná 2) mohla dát najevo mlčky, uplynutím stanovené lhůty. Soud rovněž nepřiznal odměnu za sepis závěrečné řeči, neboť tato je součástí jiného úkonu právní služby, za který byla již odměna přiznána, a to účasti na posledním jednání soudu. Celkem odměna činí [částka]. K odměnám náleží 18x paušální náhrada nákladů dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu v celkové výši [částka]. Žalované 2) soud přiznal cestovní náklady za jízdy zástupce na 5 jednání soudu ve výši [částka], vypočteno z doložené průměrné spotřeby užitého vozidla 5,7l benzinu/100km, ceny pohonné hmoty 27,80 Kč/litr dle vyhlášky č. 589/2020 Sb. paušální náhrada 4,40 Kč/km při celkové vzdálenosti 850 km ze sídla zástupce ke zdejšímu soudu a zpět. Za 30 půlhodin promeškaného času na cestě náleží dle § 14 odst. 3 advokátního tarifu [částka]. Zástupce žalované 1) doložil, že je plátcem DPH, proto je třeba tuto připočíst k odměnám cestovnému a paušálním náhradám v částce [částka]. K těmto nákladům je třeba připočíst [částka] za uhrazenou zálohu na vypracování znaleckého posudku. Celkovou částku náhrady nákladů řízení žalované 1) ve výši [částka] soud podle § 160 odst. 1 o.s.ř. uložil žalobkyni uhradit do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku, a to dle § 149 odst. 3 o.s.ř. k rukám zástupce, který žalovanou 1) zastupoval.

41. O nákladech státu soud výrokem IV. tohoto rozsudku rozhodl v souladu s ustanovením § 148 odst. 1 občanského soudního řádu. Žalobkyně byla ve věci zcela neúspěšná, proto ji soud uložil zaplatit náhradu nákladů řízení, které státu vznikly v souvislosti s vypracovaným znaleckým posudkem mimo jiné k návrhu žalobkyně. Pokud jde o výši nákladů státu, soud vychází z usnesení zdejšího soudu ze dne [datum], kterým bylo přiznáno Znaleckému ústavu za podaný znalecký posudek odměna ve výši [částka], kdy z této částky bylo z pokladny Okresního soudu v Rakovníku uhrazeno, po odečtení zálohy zaplacené žalovanou 2) ve výši [částka], vyplaceno [částka]. Dále soud odečetl shodnou částku [částka] představující zálohu na znalecký posudek, kdy o povinnosti uhradit tuto částku na účet [název soudu] bylo rozhodnuto již usnesením [název soudu] ze dne 18. 3. 2019, č. j. [číslo jednací]. Na posledně uvedeném závěru nic nemění skutečnost, že žalobkyně dosud zálohu ve výši [částka] neuhradila, kdy posledně citované usnesení představuje vykonatelné rozhodnutí, které nadále stanoví povinnost žalobkyni částku [částka] do pokladny soudu uhradit. Dále je třeba připočíst částku [částka] představující náklady Znaleckého ústavu za účast u jednání dne [datum] Celkem tedy náklady státu činí [částka]. Pokud jde o povinnost žalobkyně k úhradě nákladů státu, soud podotýká, že žalobkyně měla prostor před podáním žaloby ověřit si u předchozích spoluvlastníků, od nichž odkoupila spoluvlastnický podíl k předmětným nemovitostem, za jakých okolností došlo k uzavření nájemní smlouvy z [datum] a zda je na místě argumentace, že předmětem uvedené nájemní smlouvy byl spoluvlastnický podíl. Vzhledem k tomu, že tvrzení žalobkyně v tomto směru nebylo prokázáno, tíží žalobkyni rovněž povinnost k náhradě nákladů řízení, které vznikly státu v souvislosti s vypracováním znaleckého posudku. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř.

Poučení