6 C 239/2021 - 481

Rubrum

Okresní soud v Břeclavi rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Radky Konečné a přísedících Mgr. Bronislavy Ďurákové a Oldřišky Fischerové ve věci žalobce: [Jméno žalobce], narozený [datum] bytem [Adresa žalobce] zastoupený advokátkou [Jméno advokátky A] sídlem [Adresa advokátky A] proti žalované: [Jméno žalované]., IČO [IČO žalované] sídlem [Adresa žalované] zastoupená advokátkou [Jméno advokátky B] sídlem [Adresa advokátky B] za účasti vedlejšího účastníka [Jméno účastníka], IČO [IČO účastníka] sídlem [Adresa účastníka] o náhrada újmy takto:

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu za ztrátu na výdělku po dobu trvání pracovní neschopnosti za období od [datum] do [datum] ve výši 114.767 Kč brutto se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky [částka] brutto od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu věcné škody ve výši 3.000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 3.000 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu jízdného ve výši 11.339,29 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 11.339,29 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu léčebných výloh ve výši 15.232 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 15.232 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

V. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu ošetřovného za období od [datum] do [datum] ve výši 33.800 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] ode dne [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

VI. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni doplatek bolestného ve výši 48.814 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 48.814 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

VII. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni doplatek náhrady za ztížení společenského uplatnění ve výši 32.630 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

VIII. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu znalečného ve výši 5.000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IX. Zamítá se žaloba v části, v níž se žalobkyně domáhá náhrady ošetřovného za období od [datum] do [datum] ve výši 14.560 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 14.560 Kč od [datum] do zaplacení.

X. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 308.324,82 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně [Jméno advokátky A], advokátky.

XI. Žalovaný je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Břeclavi soudní poplatek ve výši 13.229 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet Okresního soudu v Břeclavi č. [Anonymizováno], variabilní symbol [var. symbol].

XII. Žalovaný je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Břeclavi náklady státu spočívající ve svědečném, jejichž výše bude stanovena samostatným usnesením.

Odůvodnění

1) Žalobou ze dne [datum] ve znění jejích rozšíření se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení náhrady za ztrátu na výdělku po dobu trvání pracovní neschopnosti za období od [datum] do [datum] ve výši [částka] brutto s příslušenstvím, věcné škody ve výši [částka] s příslušenstvím, náhrady jízdného ve výši [částka] s příslušenstvím, náhrady léčebných výloh ve výši [částka] s příslušenstvím, náhrady ošetřovného za období od [datum] do [datum] ve výši [částka] s příslušenstvím, doplatku bolestného ve výši [částka] s příslušenstvím, náhrady za ztížení společenského uplatnění ve výši [částka] s příslušenstvím, náhrady znalečného ve výši [částka] s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. 2) V žalobě zejména uvedla, že žalobkyně byla zaměstnankyní žalovaného na základě pracovní smlouvy ze dne [datum] ve znění jejích dodatků a to od [datum] do [datum] na pozici pracovníka skladového hospodářství. Dne [datum] se žalobkyni při plnění pracovních úkolů stal pracovní úraz. Následkem pracovního úrazu podstoupila žalobkyně dne [datum] osteosyntézu zlomeniny holenní kosti vpravo a dne [datum] pro přetrvávající obtíže artroskopii pravého kolene. V důsledku utrpěné újmy byla žalobkyně v pracovní neschopnosti od [datum] do [datum]. Žalobkyně dále uvedla, že náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti byla žalovaným (pojišťovnou) uhrazena za období od [datum] do [datum] kdy skončil pracovní poměr žalobkyně u žalovaného na dobu určitou. 3) Žalobkyně namítala, že v době předcházející pracovnímu poměru u žalovaného vykonávala výdělečnou činnost v pracovněprávních vztazích u jiných zaměstnavatelů, nejednalo se tedy v jejím případě o ojedinělý pracovní poměr. Pokud by neutrpěla pracovní úraz, byla by i nadále zaměstnána u žalovaného či jiného zaměstnavatele. 4) Žalovaný ve svém vyjádření uvedl, že pracovní úraz žalobkyně byl řádně nahlášen [Anonymizováno] pojišťovně, a. s. – vedlejšímu účastníku na straně žalované (dále též jen „pojišťovna“), která žalobkyni poskytla plnění za řádně uplatněné nároky. Žalovaný namítal, že pracovní poměr žalobkyně skončil uplynutím doby, žalovaný neměl zájem žalobkyni i nadále zaměstnávat ani pokud by se pracovní úraz nestal. Žalovaný tedy rozporoval nárok žalobkyně na náhradu za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti v době po skončení pracovního poměru žalobkyně. 5) Z pracovní smlouvy ze dne [datum] a jejích dodatků má soud za prokázané a mezi účastníky není sporu o tom, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena pracovní smlouva, dle které měla žalobkyně vykonávat práci na pozici „pracovník skladového hospodářství“, přičemž pracovní poměr byl uzavřen na dobu určitou do [datum], prodloužen do [datum] a znovu prodloužen do [datum]. 6) Ze záznamu o úrazu soud zjistil a mezi účastníky není sporu o tom, že žalobkyně utrpěla dne [datum] pracovní úraz. 7) Z výplatního lístku žalobkyně soud zjistil, že žalobkyně měla hrubou mzdu za období 06/19 ve výši [částka], za období 07/19 ve výši [částka], za období 08/19 ve výši [částka], za období 09/19 ve výši [částka]. 8) Z informativního osobního listu důchodového pojištění má soud za prokázané, že žalobkyně byla evidována jako uchazeč o zaměstnání v době od [datum] do [datum], od [datum] do [datum], od [datum] do [datum], od [datum] do [datum], od [datum] do [datum] a od [datum] do [datum]. Nejméně době od [datum] do [datum], od [datum] do [datum] a od [datum] do [datum] bylo evidováno v evidenčním systému důchodové pojištění. 9) Z propouštěcí zprávy ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně utrpěla pracovní úraz s omezením hybnosti pravého kolene. Byla zjištěna tříštivá fraktura, provedena operace, miniosteosyntéza šrouby. Žalobkyně vertikalizována vysokými berlemi. Byla jí doporučena chůze o berlích, ortéza, ulevovat končetinu. 10) Ze zprávy o ambulantním ošetření ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyni bylo doporučeno lehce našlapovat na nohu – přikládat na podložku, nedošlapovat. Dne [datum] žalobkyně navštívila lékaře s otokem kolene a oslabenými svaly. Lékařem byla odeslána k rehabilitaci. 11) Ze zprávy o ambulantním ošetření ze dne [datum] a [datum] soud zjistil, že žalobkyně má stále odlehčovat pravou nohu, dokončila rehabilitaci v Pozořicích, trpěla otokem tkání, byla odeslána na rehabilitaci do [adresa]. 12) Dne [datum] byla žalobkyni doporučena postupně plná zátěž, chůze o berlích dle potřeby. 13) Z propouštěcí zprávy ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyni byly plánovaně odstraněny šrouby s tím, že další dva týdny má šetřit postiženou končetinu. 14) Dne [datum] byla žalobkyně na kontrole – [datum] jí byly vytaženy šrouby. Dne [datum] žalobkyně lékaři sdělila, že trpí stále bolestmi pravého kolene, dle RTG arthrotické změny II. st. Dne [datum] žalobkyně podstoupila obstřik pravého kolene 15) Ze zprávy o ambulantním ošetření ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyni byl aplikován obstřik obou kolen. Dne [datum] byla žalobkyně objednána k artroskopii pravého kolene. 16) Ze zprávy o ambulantním ošetření žalobkyně ze dne [datum] a [datum] soud zjistil, že žalobkyně trpěla bolestmi obou kolen s indikací artroskopie. Do pravého kolene dostala obstřik, doporučeno odlehčování kolene. 17) Ze zprávy o ambulantním ošetření ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalobkyně byla po ASK kolene dne [datum] a dne [datum], byla doporučena k rehabilitaci. V 03/2020 byla v lázních [jméno FO]. Trpěla stále bolestmi, doporučena fyzioterapie. 18) Z potvrzení praktického lékaře žalobkyně má soud za prokázané, že žalobkyně byla po celou dobu v pracovní neschopnosti pro utrpěný pracovní úraz. Léčení bylo ukončeno [datum]. 19) Z potvrzení [právnická osoba] ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalobkyni na dávkách nemocenského pojištění byla za období od [datum] do [datum] vyplacena částka [částka]. 20) Z potvrzení o zaměstnání (č. l. 21 – 23) soud zjistil, že žalobkyně byla zaměstnána od [datum] do [datum] a od [datum] do [datum]. 21) Ze znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne [datum] soud zjistil, že znalec ohodnotil bolestné způsobené pracovním úrazem na 185 bodů á [částka], tj. částkou [částka] s tím, že je předpoklad trvalých následků úrazu. V dodatku stanovil bolestné za další operaci v souvislosti s pracovním úrazem dalšími 30 body. 22) Ze znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne [datum], který nelze zapsat do seznamu posudků bylo soudem zjištěno, že znalec ohodnotil ztížení společenského uplatnění žalobkyně v souvislosti s pracovním úrazem na celkem [hodnota] bodů á [částka], tj. částkou [částka], dle nařízení vlády 276/2015 Sb. Soud konstatuje, že dle znalce má žalobkyně trvalé následky. 23) Ze znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne [datum], č. [č. účtu] soud zjistil, že znalec ohodnotil poúrazový stav žalobkyně po ustálení zdravotního stavu, kdy bolestné za rok 2019 stanovil 240 body, v roce 2020 bolestné 45 bodů a v roce 2021 bolestné 30 bodů, dle metodiky Nejvyššího soudu činí vypočtená výše bolestného celkem [částka]. Ztížení společenského uplatnění bylo dle metodiky NS vypočteno znalcem částkou [částka]. 24) Soud má z vystavené faktury a výpisu z účtu žalobkyně za prokázané, že žalobkyně soudnímu znalci [tituly před jménem] [jméno FO] uhradila za vypracované znalecké posudky částku [částka] a [částka]. 25) Žalobkyně dále předložila doklady o nákladech léčby (příplatek za služby spojené s operačním výkonem ve výši 2krát [částka] a doplatek injekčního roztoku [částka]). 26) Bylo prokázáno, že žalobkyně vyzývala žalovaného k plnění, a to průběžně s uplatňovanými nároky. 27) Z výslechu žalobkyně soud zjistil, že žalobkyně bylo doporučeno nestoupat na nohu po dobu dvou až tří měsíců od operace, do Vánoc bydlela u dcery, která jí poskytovala péči. Do konce února chodila na rehabilitace, poté jela na 3,5 týdne do Lázní [Anonymizováno]. Po roce šla na další operaci, poté znovu na rehabilitace. Žalobkyně uvedla, že bydlela sama v patrovém rodinném domě, ona obývá patro domu, v přízemí bydlí její syn. Žalobkyně uvedla, že ze začátku jí dcera pomáhala i se sebeobsluhou, základní hygienou. V té době byla zima, o dům a zahradu se staral syn. Dcera jí poté pomáhala i v domácnosti, zajišťovala úklid, nákup apod. Žalobkyně uvedla, že po úraze je výrazně omezená v aktivitách, ujde max. 2 až 3 km, předtím chodila na vandry, běhala se psy. Má omezení i při stání nebo delším sezení, např. při jízdě autem. Žalobkyně výslovně uvedla, že když bydlela u dcery, tak se dcera a zeť žalobkyně v domě střídali i kvůli svým dětem, všechno jí nachystali. Když potom byla u sebe doma, tak dcera přijela s nákupem, udělala, co bylo potřeba, ale chtěla si i popovídat, vypít kávu. Zároveň však pospíchala, měla i své povinnosti. 28) Z výslechu svědkyně [jméno FO], dcery žalobkyně, soud zjistil, že žalobkyně u své dcery bydlela od propuštění z nemocnice po operaci až do Vánoc, dcera se o ni starala, neboť žalobkyně nemohla došlápnout na nohu. Bylo jí potřeba pomáhat, byla slabá, ochabovali jí svaly. Když poté šla k sobě domů, zajišťovali jí nákup a ostatní věci, dojížděla k ní asi dvakrát až čtyřikrát týdně dle potřeby. Ona sama vnímala péči o svou matku v době, kdy u ní žalobkyně bydlela jako celodenní, vařila, pomáhala jí s mytím. Poté, co se žalobkyně odstěhovala k sobě domů, tak jí zajišťovala nákupy, pomáhala jí s umýváním vlasů, úklidem. Péči zajišťovala asi do doby, kdy žalobkyně odjela do lázní. Žalobkyni vozila i na kontroly k lékařům a na rehabilitace. Svědkyně uvedla, že žalobkyně má zcela jistě trvalé následky po úrazu, předtím žila aktivním životem, jezdila na výlety, nyní už není schopna takových aktivit. 29) Z výslechu svědka [jméno FO], zetě žalobkyně soud zjistil, že péče o žalobkyni byla běžná, vařilo se, jeho manželka pomáhala žalobkyni i s koupáním. Z jeho pohledu ta péče mohla být asi jednu až dvě hodiny denně, včetně vaření jídla to mohlo být i čtyři hodiny. Dvakrát týdně žalobkyni vozili na rehabilitaci. Když bydlela u sebe doma, jezdili za ní minimálně dvakrát až třikrát týdně. 30) Z výslechu [jméno FO], kolegy žalobkyně soud zjistil, že žalobkyně si své pracovní úkoly dle svědka plnila perfektně, nevzpomínal si, že by s ní byl někdy problém. Dle svědka byl vztah k zaměstnancům u žalovaného takový, že je osobně firma nepotřebuje, spousta jiných na práci čeká, lze je nahradit. Svědek uvedl, že on sám byl nejprve u žalovaného zaměstnán přes agenturu, to mu byla smlouva prodloužena asi třikrát, poté už pracoval přímo pro žalovaného s tím, že pracovní poměr mu byl dvakrát prodloužen o půl roku, až poté dostal smlouvu na dobu neurčitou. 31) Z výslechu svědka [jméno FO] směnového vedoucího žalobkyně soud zjistil, že žalobkyně v rámci směny pracovní úkoly splnila, byť měla patřit k těm pomalejším. Svědek uvedl, že si nepamatuje, že by jí byla udělena nějaká výtka. 32) Z výslechu svědkyně [jméno FO], kolegyně žalobkyně soud zjistil, že svědkyně nevěděla nic o tom, že by žalobkyně byla ze strany zaměstnavatele negativně hodnocena. 33) Z výslechu jednatele žalovaného [jméno FO] soud zjistil, že tento předtím pracoval v oddělení HR jako vedoucí. O prodloužení pracovního poměru jednotlivých zaměstnanců se u žalovaného rozhodovalo na základě doporučení vedoucího směny a zohlednění centrálního plánování počtu zaměstnanců. Ve společnosti od roku 2018 probíhá restrukturalizace, dochází ke snižování počtu pracovníků. V době kdy žalobkyni končil pracovní poměr na dobu určitou byl covid, v té době docházelo k propouštění resp. neprodlužování pracovních smluv. 34) Mezi účastníky není sporu o tom, že žalobkyně byla v době od [datum] do [datum] (kdy pracovní poměr žalobkyně u žalovaného skončil uplynutím doby) zaměstnancem žalovaného na základě pracovní smlouvy ze dne [datum] ve znění jejích dodatků. Žalobkyně utrpěla dne [datum] pracovní úraz. Žalobkyni byla uhrazena náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti v průběhu trvání pracovního poměru žalobkyně u žalovaného, tj. za období od [datum] do [datum]. 35) Soud provedl shora uvedené dokazování, ze kterého zjistil následující skutečnosti, přičemž provedené důkazy posoudil každý jednotlivě a všechny v jejich vzájemné souvislosti a na základě citovaných ustanovení zákona dospěl k následujícím závěrům ve věci samé. 36) Žalobkyně prokázala jak evidenčním listem důchodového pojištění, tak předloženými pracovními smlouvami či dohodami o provedení práce, že její zaměstnanecký poměr u žalovaného nebyl pouze ojedinělý. Soud vzal v úvahu, že žalobkyně sice byla po nějakou dobu v minulosti vedena jako uchazečka o zaměstnání, avšak toto období nemá žádnou časovou souvislost s projednávanou věcí, nadto je obecně známo, že v dané době bylo daleko více uchazečů o zaměstnání, nezaměstnanost v České republice byla v daném období mnohem vyšší. Za posledních cca deset let byla žalobkyně nezaměstnaná jen v řádu několika měsíců. Je evidentní, že žalobkyně usilovala o získání zaměstnání. Žalobkyně nadto prokázala, že i přes svá zdravotní omezení je i nadále zaměstnaná. Nalézací soud v souladu s judikaturou konstatuje, že ust. § 271p odst. 1 zákoníku práce nesměřuje k požadavku trvání zaměstnání u téhož zaměstnavatele, ale ke zjištění, zda je pracovní poměr možno předpokládat. Žalobkyně dle soudu prokázala, že její další zaměstnání lze předpokládat bez důvodných pochybností. Oproti tomu žalovaný, ač byl soudem opakovaně vyzván a poučen, tak své břemeno důkazní neunesl. Žalovaný sice tvrdil, že by pracovní poměr žalobkyně skončil uplynutím doby a o další prodloužení pracovního poměru žalobkyně by neměl zájem, avšak zejména z výpovědí svědků má soud za to, že o prodloužení pracovního poměru se u žalovaného rozhodovalo až těsně předtím, než měl pracovní poměr daného zaměstnance skončit. Nadto v řízení nebylo zjištěno ani prokázáno, že by žalovaný žalobkyni v průběhu trvání pracovního poměru udělil nějakou výtku, žalovaný ani neprokázal nespokojenost s výkonem práce žalobkyně. Tvrzení žalovaného o tom, že žalobkyně patřila v rámci plnění pracovních povinností k těm méně výkonným považoval soud za vágní. Soud nepřihlížel k předložené tabulce, když z této není zřejmé jakých konkrétních dat se týká, zda jsou srovnávány pracovní výkony srovnatelných pracovníků (např. při zohlednění různých vzdáleností dopravovaného materiálu apod.) Soud tak v této části konstatuje, že žalobkyně prokázala svůj nárok na náhradu za ztrátu na výdělku. Co se týče její výše, tak bylo zjištěno, že žalobkyně dosahovala u žalovaného průměrné mzdy odpovídající mzdě na obdobných pozicích. Soud tak nepřisvědčil námitce žalované, že nelze vycházet z průměrného výdělku žalobkyně, kterého dosahovala u žalovaného a má za to, že právě z této částky lze nárok žalobkyně odvodit za situace, kdy v řízení bylo prokázáno, že zaměstnanci na pozici obsluha vysokozdvižných a jiných vozíků dosahovali dle sdělení [právnická osoba] v roce 2019 průměrné hodinové mzdy [částka]. 37) Co se týče průměrné mzdy žalobkyně, bylo v řízení prokázáno, že žalobkyně dosahovala v rozhodném období (3. čtvrtletí roku 2019) průměrné měsíční mzdy [částka], přičemž žalobkyně u žalovaného měla dle pracovní smlouvy pracovní dobu 37,5 hodiny týdně. Průměrný hrubý hodinový výdělek žalobkyně činil dle § 356 zákoníku práce [částka], tj. [částka]/den. Žalobkyně by tak dosáhla za dobu pracovní neschopnosti od [datum] do [datum] (tj. 11 měsíců a 18 pracovních dnů) mzdy ve výši [částka]. Za tu dobu obdržela na dávkách nemocenského pojištění částku [částka]. Žalobkyně má tedy nárok na zaplacení náhrady za ztrátu na výdělku ve výši [částka]. 38) Žalobkyně rovněž prokázala, že v souvislosti s pracovním úrazem uhradila znalci za zpracované znalecké posudky fakturovanou částku. Prokázala tedy svůj nárok na zaplacení částky [částka] a rovněž částky [částka]. 39) Žalobkyně uvedla a doložila, že se domáhá úhrady jízdného v souvislosti s pracovním úrazem, kdy předložila seznam cest (č. l. 85). Z tohoto seznamu bylo zjištěno a soud má za prokázané, že žalobkyně v souvislosti s utrpěným pracovním úrazem v období od [datum] do [datum] ujela dvakrát 971,4 km, tj. celkem 1.942,8 km osobním automobilem [Anonymizováno], k němuž doložila technický průkaz. Všechny uvedené cesty byly za účelem lékařských ošetření případně rehabilitací. Žalobkyni prokázala svůj nárok na úhradu jízdného, kdy soud konstatuje, že v daném období byla cena motorové nafty v rozmezí 27,20 Kč – 33,60 Kč, amortizace vozidla se pohybovala v rozmezí 4,10 Kč – 4,40 Kč. Dle technického průkazu mělo vozidlo žalobkyně průměrnou spotřebu 5,2 l nafty na 100 km. Žalobkyně tak prokázala, že v souvislosti s pracovním úrazem za účelem návštěv zdravotnických zařízení ujela svým osobním automobilem uvedenou vzdálenost, žalobkyní požadovaná částka odpovídá vyhlášce, jíž se přiznává jízdné. 40) Žalobkyně rovněž prokázala svůj nárok na zaplacení léčebných výloh, a to konkrétně dvou částek á [částka] v souvislosti s operačními výkony nehrazenými ze zdravotního pojištění a dále částky [částka] injekčního roztoku, který slouží k aplikaci do kloubů. Tyto výdaje žalobkyně zcela jednoznačně souvisely s pracovním úrazem a měly za cíl návrat žalobkyně do běžného života. 41) Co se týče žalobkyní požadovaného ošetřovného, tak v této části soud rozsahu uplatněného nároku zcela nepřisvědčil. Žalobkyně požadovala ošetřovné ve výši [částka] za období od [datum] do [datum], přičemž péči o žalobkyni zajišťovala její dcera. Soud má za to, že žalobkyně svůj tvrzený nárok zcela neprokázala. Soud při rozhodování v této části nároku vyšel z toho, že žalobkyně v prvním období, tj. od [datum], kdy byla propuštěna z nemocnice po operaci, do [datum], kdy začala s rehabilitacemi, bydlela společně se svou dcerou a její rodinou v domě dcery. Je zřejmé, že dcera poskytovala žalobkyni péči po dobu cca těchto osmi týdnů. V té době byla žalobkyně po operaci s tím, že po dobu cca 8 týdnů jí dcera pomáhala s osobní hygienou, připravovala jí jídlo apod. Žalobkyně mohla chodit o berlích, na postiženou končetinu však nemohla zcela došlápnout. Soud vzal v úvahu i ust. § 883 občanského zákoníku, dle kterého jsou děti povinni pomoct svým rodičům. Soud tedy s ohledem na všechny provedené důkazy, zejména lékařské zprávy, výslech žalobkyně a její dcery má za to, že po toto období byla žalobkyni poskytována pomoc ze strany její dcery, za což jí náleží ošetřovné. Soud zohlednil, že žalobkyně byla po operaci pravé dolní končetiny, kterou měla znehybněnou a nesměla ji zatěžovat, bylo tedy nutné jí dopomáhat, avšak žalobkyně nebyla zcela odkázána na lůžko a na péči jiné osoby, mohla se pohybovat (byť o berlích). Soud má za to, že v daném období bylo přiměřené, aby žalobkyni byla poskytována péče v rozsahu celkem [hodnota] hodin, kdy se jednalo o dobu 54 dnů, resp. necelých osm týdnů. V následujícím období do [datum] soud zohlednil skutečnost, že žalobkyně již začala rehabilitovat, docházelo k postupné zátěži postižené končetiny. Žalobkyně již bydlela sama ve svém domě, když přízemí domu obýval její syn. Dle výpovědí dcera žalobkyně za ní jezdila cca dvakrát až třikrát týdně, obstarávala nákup i částečně úklid. Zároveň však žalobkyně i její dcera uvedly, že danou dobu využívaly k popovídání si a „bytí spolu“. V tomto období má soud za přiměřený rozsah péče 100 hodin. Soud tedy žalobkyni v souvislosti s péčí o její osobu přiznal ošetřovné v celkovém rozsahu 260 hodin á [částka], tj. v celkové výši [částka], kterou v tomto rozsahu považuje za přiměřenou zdravotnímu stavu žalobkyně a okolnostem případu. Ve zbylé částce byla žaloba zamítnuta, neboť v tomto rozsahu se soudu jevilo poskytování péče neadekvátní. 42) Co se týče doplatku bolestného a ztížení společenského uplatnění tak soud konstatuje, že žalovaný nevznesl žádné námitky co do bodového hodnocení. Námitka žalovaného se týkala hodnoty bodu, zároveň žalovaný tvrdil, že bolestné i ztížení společenského uplatnění má být posouzeno dle pracovně-právních předpisů. Této námitce však nalézací soud nepřisvědčil. Soud se zcela ztotožňuje se závěry Ústavního soudu vyslovenými v jeho nálezu ze dne 15. 11. 2021, II. ÚS 2925/2020, dle kterého byla vytvořena nerovnost mezi úpravou náhrady škody v občanském zákoníku a zákoníku práce, což je zcela nepřípustné. Mezi žalobkyní a žalobcem tedy nebylo sporu o bodové hodnocení, avšak byl spor o výši hodnoty. Žalobkyně prokázala předloženými znaleckými posudky, že při použití metodiky odškodnění dle občanského zákoníku by jí náleželo vyšší odškodnění. Soud vyšel z toho, že hodnota jednoho bodu je dle metodiky stanovena na 1 % průměrné mzdy v národním hospodářství zjištěné za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, v němž vznikla povinnost provést hodnocení bolesti a ztížení společenského uplatnění. Podle tohoto kritéria znalec postupoval. Žalobkyně utrpěla pracovní úraz, který jí značně omezil v dosavadních aktivitách, v důsledku pracovního úrazu má trvalé následky. Má tedy nárok na odškodnění dle metodiky občanskoprávních předpisů, neboť použití speciální úpravy by představovalo svévoli a nerovnost. Pokud žalovaný, resp. vedlejší účastník bolestné a ztížení společenského uplatnění žalobkyni částečně hradil a nerozporoval bodové ohodnocení, je třeba uzavřít, že žalobkyně má nárok i na doplatek, neboť její postavení jako zaměstnance nemůže být méně výhodné. 43) Pro úplnost soud konstatuje, že žalobkyni k jednotlivým nárokům přiznal i jejich příslušenství, tj. zákonný úrok z prodlení. Žalobkyně prokázala, že žalovaného vyzvala k plnění, v důsledku prodlení žalovaného s úhradou žalovaných částek má žalobkyně rovněž nárok na zákonný úrok z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., neboť prokázala oprávněnost svého nároku na zaplacení žalobou uplatněných částek, přičemž žalovanému k jejich zaplacení poskytla dostatečnou lhůtu. 44) O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 308.324,82 Kč. Soud v souladu s judikaturou vycházel z tarifní hodnoty dle výše požadovaného plnění. Co se týče úspěchu žalobkyně ve věci, tak má za to, že žalobkyně byla zcela úspěšná, když neúspěch žalobkyně spočívá jen v zanedbatelné části předmětu řízení v rozsahu cca 5 % žalované částky. Soud rovněž přihlédl k tomu, že žaloba byla v této části zamítnuta po moderaci požadovaného plnění soudem. Z těchto důvodů byla žalobkyni přiznána plná náhrada nákladů řízení. 45) Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 117.767 Kč sestávající z částky 5.820 Kč za každý z devíti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva, žaloba, dvě vyjádření ve věci, tři porady s klientem, jednání s protistranou) včetně devíti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 a. t. z tarifní hodnoty ve výši 192.698,29 Kč sestávající z částky 8.820 Kč za každý z šesti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (rozšíření žaloby, dvě porady s klientem, dvě písemná vyjádření, účast na jednání soudu) včetně šesti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 a. t. z tarifní hodnoty ve výši 278.142,29 Kč sestávající z částky 9.420 Kč za každý z čtrnácti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (rozšíření žaloby, pětkrát účast na jednání soudu /z toho dvakrát více než dvě hodiny, jednou více než čtyři hodiny/, jednání s protistranou, dvě písemná vyjádření, porada s klientem, včetně čtrnácti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., cestovní náhrada v celkové výši 8.933,90 Kč, a to v souvislosti s cestou realizovanou dne 24. 4. 2023 náhrada 1.472,53 Kč za 132 ujetých km v částce 1.072,53 Kč (41,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 7,1 l/100 km a 5,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 400 Kč podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada 1.472,53 Kč za 132 ujetých km v částce 1.072,53 Kč (41,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 7,1 l/100 km a 5,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 400 Kč podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada 1.497,21 Kč za 132 ujetých km v částce 1.097,21 Kč (38,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 7,1 l/100 km a 5,60 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 400 Kč podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne 17. 10. 2024 náhrada 1.497,21 Kč za 132 ujetých km v částce 1.097,21 Kč (38,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 7,1 l/100 km a 5,60 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 400 Kč podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada 1.497,21 Kč za 132 ujetých km v částce 1.097,21 Kč (38,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 7,1 l/100 km a 5,60 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 400 Kč podle § 14 a. t. a v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada 1.497,21 Kč za 132 ujetých km v částce 1.097,21 Kč (38,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 7,1 l/100 km a 5,60 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 400 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 254.813,90 Kč ve výši 53.510,92 Kč. 46) Pro úplnost soud uvádí, že žalobkyně doložila přehled nákladů právního zastoupení a doklady k uskutečněným poradám se svou zástupkyní, které přesahovaly jednu hodinu, dále doložila doklady o jednání s protistranou. Z obsahu spisu je soudu známo, že strany v průběhu řízení vedly řadu jednání, které však k mimosoudní dohodě nevedly. Uvedené náklady považuje soud za účelně vynaložené, proto je žalobkyni přiznal.

Poučení