6 C 252/2020-135

Rubrum

Okresní soud v Prachaticích rozhodl soudcem JUDr. Bohumilem Veselým ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] zastoupený advokátem [údaje o zástupci] sídlem [adresa] za účasti vedlejšího účastníka [pojišťovna], [IČO] sídlem [adresa] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] sídlem [adresa] o zaplacení částky 115 860 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žaloba žalobkyně, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 115 360 Kč s 10% úrokem z prodlení ročně z částky 115 360 Kč od 4. 4. 2020 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku 36 542 Kč k rukám zástupce žalovaného do tří dnů od právní moci rozsudku.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit vedlejší účastnici na straně žalovaného na náhradě nákladů řízení částku 61 111,05 Kč k rukám zástupce vedlejší účastnice na straně žalovaného do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobou podanou u zdejšího soudu ve formě návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne 10. 11. 2020 se žalobkyně na žalovaném domáhala zaplacení částky 115 860 Kč s úrokem z prodlení s tvrzením, že dne 10. 9. 2020 v 05:00 hodin došlo k nehodě, kdy žalobkyně jela po komunikaci číslo II/141 ve směru [obec] [obec] a v místě nad výjezdem z [obec] na počátku lesního úseku zastavila se svým osobním automobilem, neboť před ní stála kolona vozidel. Po několika vteřinách došlo k pádu stromu z pravé strany komunikace nacházejícího se na pozemku ve vlastnictví žalovaného, a to na stojící [značka automobilu], [registrační značka], který řídila žalobkyně. Ta přitom utrpěla povrchní poranění horních končetin a obličeje a došlo k totálnímu poškození vozidla žalobkyně, které je v jejím vlastnictví.

2. Ihned po události žalobkyně kontaktovala [stát. instituce], když na místo poté kromě ostatních složek záchranného sboru dojela hlídka [stát. instituce], [obec]. K pádu stromu, a to smrku, došlo zejména vlivem jeho pokročilého stádia onemocnění, což je patrné z pořízených fotografií, když spodní část stromu, ve které došlo k prasknutí, byla značně ztrouchnivělá a nahnilá. Je zřejmé, že ze strany vlastníka domu, a to žalovaného, došlo k zanedbání náležitého dohledu. Odpovědnost žalovaného žalobkyně dovozuje z ustanovení § 2937 občanského zákoníku, případně § 2009-2002 o. z.

3. Výše újmy na zdraví v podobě vytrpěných bolestí byla v souladu s metodikou Nejvyššího soudu ČR stanovena na částku 6 360 Kč. Výše škody na osobním automobilu [značka automobilu] činí 109 530 Kč, přičemž jde o rozdíl mezi částkou 177 000 Kč a 68 000 Kč. Částka 177 000 Kč představovala hodnotu vozidla před vznikem škody a částka 68 000 Kč představovala hodnotu zbytku vozidla poškozeného automobilu. Hodnota automobilu před poškozením byla stanovena na základě srovnání aktuálních inzercích automobilů totožných parametrů a nájezdu a hodnota zbytku vozidla byla stanovena [pojišťovna].

4. Žalobkyně se 18. 3. 2020 obrátila na žalovaného s výzvou k náhradě částky 115 860 Kč, žalovaný však ničeho neuhradil.

5. Okresní soud vydal ve věci elektronický platební rozkaz, proti kterému si žalovaný podal odpor s tím, že nárok žalobkyně neuznává a vyjádření zašle ve lhůtě stanovené v platebním rozkazu. Současně žalovaný navrhl, aby do řízení podle § 93 odst. 2 o. s. ř. vstoupila [pojišťovna], když u této je žalovaný pojištěn pro případ své odpovědnosti za škodu.

6. Z doplňujícího vyjádření žalovaného pak soud následně zjistil, že počátkem února 2020 se [anonymizováno] prohnala větrná bouře [jméno] se sílou větru dosahující místy síly orkánu a v pondělí dne 10. 2. 2020 zasáhla [anonymizováno], přičemž [anonymizováno] patřil mezi nejvíce zasažené oblasti s nejvyšším výskytem škod. Dle údajů [anonymizována tři slova] větrná bouře dosahovala intenzity silné, místy i mohutné vichřice. V důsledku této vichřice došlo v úseku pozemní komunikace mezi [anonymizováno] a obcí [část obce] k vyvrácení či polámání stromů a jejich popadání na tuto pozemní komunikaci, čímž se stala předmětná komunikace neprůjezdná a následně došlo k pádu stromu na stojící vozidlo žalobkyně.

7. Žalobkyně tvrdí, že odpovědnost žalovaného za majetkovou a nemajetkovou újmu vyplývá z ustanovení § 2900 až § 2902 o. z., případně z ustanovení § 2937 o. z. Naproti tomu žalovaný je přesvědčen, že právě z důvodu obecné prevence, kterou žalovaný řádně vykonává, za vzniklou újmu neodpovídá. Žalovaný prostřednictvím své [právnická osoba], [IČO], která byla založena za účelem správy jeho lesních pozemků, vykonává pravidelnou prevenční a kontrolní činnost, obzvláště pak v úsecích, kde se vyskytují pozemní komunikace či například cyklistické a turistické stezky, je tato činnost vykonávána se zvýšenou intenzitou.

8. Konkrétně v inkriminovaném místě byla v roce 2019 provedena kontrola porostu příslušným kvalifikovaným pracovníkem spravujícím svěřenou část lesnického úseku, to je lesníkem panem [jméno] [příjmení] a panem [jméno] [příjmení], a to dne 20. 4., 6. 7. a dne 24. 10. 2019, o čemž svědčí zápisy v příslušné evidenci, to je v deníku lesníka, následně došlo dne 30. 4., 31. 7. a 31. 10. 2019 k odstranění zjištěného závadného stavu, o čemž je opět proveden záznam, jak v deníku lesníka, ta i v další evidenci (evidence těžby), kterou vede shora uvedená společnost. Při výkonu této kontroly (vizuální kontrola) nejevil inkriminovaný strom (smrk ztepilý) žádné známky hniloby či jiné degradace kmene stromu.

9. Podle ustálené judikatury Nejvyššího soudu ČR (například rozsudek sp. zn. 25 Cdo 618/2001), která je v plném rozsahu aplikovatelná i za současné právní úpravy, je odpovědnost za vznik újmy založena na doktríně zanedbané prevenční činnosti, respektive nevykonávání náležitého dohledu nad vlastním či spravovaným majetkem, co má za následek vznik újmy. Kdo prokáže, že náležitý dohled nezanedbal, zprostí se povinnosti k náhradě.

10. Podle uvedeného judikátu je každý povinen podle § 415 občanského zákoníku zachovávat vždy takový stupeň bedlivosti (pozornosti), který lze po něm vzhledem ke konkrétní časové a místní situaci rozumně požadovat a který – objektivně posuzováno – je způsobilý zabránit či alespoň co nejvíce omezit riziko vzniku škod na životě, zdraví či majetku; uvedené ustanovení mu však neukládá povinnost předvídat každý v budoucnu možný vznik škody.

11. Prevenční povinnost, kterou zákon v § 415 občanského zákoníku ukládá každému ve vztahu ke všem subjektům, znamená pro vlastníka nebo správce nemovitosti povinnost užívat a spravovat svůj majetek tak, aby jeho stav nezpůsobil škodu jinému, tedy dbát i o to, aby na jeho pozemku byla provedena opatření zamezující či snižující možnost vzniku škody na zdraví, na majetku a jiných hodnotách, a pokud již škoda hrozí, učinit opatření k jejímu odvrácení (rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 25 Cdo 2471/2000).

12. Za této situace není možné žalovanému vytýkat zanedbání (nevykonávání) náležité péče a dohledu nad majetkem, který spravoval, neboť jeho prevenční povinnost kontrolovat všechny turistické stezky tak, aby zabránil vzniku škod na životě, zdraví či majetku ve smyslu ustanovení § 415 občanského zákoníku nelze vykládat jako povinnost počínat si tak, aby v každém okamžiku vyloučil závadu způsobilou vyvolat škodu na libovolném úseku cesty. Takový požadavek by se rovnal objektivní odpovědnosti za škodu způsobenou závadou ve schůdnosti stezky, kterou však z povinnosti tzv. generální prevence dovodit nelze.

13. Z uvedeného vyplývá zejména také skutečnost, že výkon preventivní péče není bezbřehý, ale musí být přiměřený reálnému nebezpečí. Jestliže tedy v daném případě proběhla v předmětné lokalitě v roce 2019 celkem ve třech případech kontrola, přičemž poslední se uskutečnila tři a půl měsíce před škodní událostí, která byla navíce způsobena nepříznivými povětrnostními vlivy, to je silnou vichřicí, nelze žalovaného shledat odpovědným za vznik škody. Obdobně je tomu i v případě odpovědnosti dle ustanovení § 2937 o. z., neboť škoda nebyla způsobena věcí sama od sebe a žalovaný rovněž prokazuje, že měl nad věcí náležitý dohled, který nezanedbal.

14. Podáním ze dne 29. 11. 2020 oznámila [pojišťovna], vstup do řízení jako vedlejší účastník na straně žalované z důvodu právního zájmu na výsledku sporu vyplývajícího z uzavřené pojistné smlouvy pro případ odpovědnosti za škodu. Současně pak vedlejší účastnice podala ve věci vyjádření s tím, že nárok není možno uznat ani částečně a pokud jde o v úvahu přicházející odpovědnost, tak v případě pádu stromu (výlučně) vlivem povětrnostních podmínek, je nutné posuzovat odpovědnost vlastníka pozemku podle ustanovení § 2900 až 2902 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Pokud strom či jeho větve spadnou samy, bez vnějších vlivů, je nutné odpovědnost vlastníka stromu posoudit nově dle ustanovení § 2937 o. z.

15. V rámci generální prevence má každý povinnost počínat si tak, aby nedocházelo k nedůvodné újmě na svobodě, životě, zdraví nebo na vlastnictví jiného. Nejedná se však o absolutní povinnost.

16. V souvislosti s § 2901 o. z. je poukazováno na okolnosti případu a zvyklosti soukromého života. Požadavek zohlednění okolností případu znamená, že se má vždy posoudit konkrétní situace, a že je při aplikaci tohoto ustanovení třeba vyvarovat se zcela paušálních hodnocení. To ostatně akcentuje i důvodová zpráva:„ Zejména musí být váženo, co se konkrétně v jednotlivém případě od rozumné osoby podle zvyklostí soukromého života očekává, jaká míra předvídatelného nebezpečí pro jiného se pojí s určitým chováním, jaký je význam zájmu, který sleduje konající osoba a zájmu další osoby a jaký je mezi těmito záměry hodnotový poměr, zda je mezi dotčenými osobami nějaký vztah, do jaké míry jsou preventivní opatření pro konajícího dosažitelná nebo nákladná atd.“ 17. Odpovědný subjekt by tak v kontextu shora uvedeného měl být povinen postupovat při správě svého majetku natolik obezřetně, jak lze vzhledem ke konkrétní situaci na něm rozumně požadovat.

18. Pokud však strom spadne na sousední pozemek sám, bez vnějších vlivů, pak podle ustanovení § 2937 o. z. odpovídá za škodu ten, kdo nad věcí měl mít dohled. Nelze-li takovou osobu jinak určit, platí, že jí je vlastník věci. Kdo prokáže, že náležitý dohled nezanedbal, zprostí se povinnosti k náhradě. Odpovědný subjekt se může ubránit povinnosti k náhradě škody, pokud prokáže, že nezanedbal náležitý dohled, to je, že vykonával dohled, popř. své vlastnické právo řádně. Liberační důvod je tak dán kvalitou prováděného dohledu.

19. Ze strany žalobkyně nebyl dosud předložen žádný relevantní důkaz o tom, že předmětný strom měl být ztrouchnivělý či nahnilý, a že k jeho pádu došlo výlučně právě z těchto důvodů. Z doložených fotek toto není možné jednoznačně bez dalšího dovodit.

20. Naopak v době pádu předmětného stromu v daném místě, resp. na celém území [anonymizováno]panoval velmi silný vítr, který dosahoval místy rychlosti vichřice (bouře Sabina), v důsledku čehož byl vyhlášen energetiky v [anonymizováno] kalamitní stav. V tomto směru, to je k síle větru, navrhuje vedlejší účastník důkaz zprávou hydrometeorologické stanice danému místu nejblíže situovanou.

21. V kontextu shora uvedeného je zřejmé, že v době pádu předmětného stromu panovaly v dané lokalitě značně zhoršené povětrnostní podmínky, kdy síla větru měla dosahovat síly vichřice.

22. Dále je nutné posuzovat případnou hnilobu stromu prismatem možností vlastníka, resp. správce dané lokality, když symptomy hniloby nemusí být ve všech případech vizuálně zjistitelné. Bez sondáže a důkladného rozboru ani zkušený odborník pouhým okem není schopen rozpoznat některá skrytá nemocnění, resp. probíhající destruktivní stavy. Je tak zřejmé, že není možné dovozovat případnou prevenční povinnost v takovém rozsahu, který by přesahoval reálné možnosti v daném čase a místě, což by ad absurdum mohlo v případě stromů lemujících silnice vést k jejich preventivnímu vykácení.

23. Dle rozhodovací praxe Nejvyššího soudu ČR je každý povinen zachovávat vždy takový stupeň bedlivosti, který lze po něm vzhledem ke konkrétní časové a místní situaci požadovat, a který objektivně posuzováno je způsobilý zabránit či alespoň co nejvíce omezit riziko vzniku škod na životě, zdraví či majetku, není však uložena povinnost předvídat každý v budoucnu možný vznik škody.

24. Z vyjádření [právnická osoba], ze dne 17. 2. 2020 vyplývá, že předmětný strom nejevil známky poškození, když v průběhu roku 2019 proběhly v daném místě kontrolní prohlídky vedené ve služebním deníku (deník lesníka). Následně bylo provedeno odstranění zjištěných závad.

25. Následná jednání ve věci proběhla 1. 3., 10. 5. a 25. 10. 2021 a dne 3. 11. 2021 byl vyhlášen rozsudek.

26. Při prvním jednání vzala žalobkyně částečně zpět žalobu o částku 500 Kč s úrokem z prodlení od 4. 4. 2020 do zaplacení ve výši 10 % ročně, což se následně promítlo v usnesení Okresního soudu v Prachaticích č. j. 6 C 252/2020-53 ze dne 1. 3. 2021, kdy řízení bylo o částku 500 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 500 Kč od 4. 4. 2020 do zaplacení zastaveno.

27. Při prvním jednání soud z doplňujícího tvrzení žalobkyně zjistil, že s vozidlem jezdila, mělo najeto kolem 300 000 km, bylo tehdy pondělí. Jela do práce, když pracuje v [země], cesta jí trvá hodinu a jela z [obec]. V té době bydlela v nájmu v [obec], v [země] pracuje ve [anonymizováno], měla ranní směnu.

28. Věděla, jaké je počasí, věděla, že má něco být, ale mělo to být později, až někdy kolem 10. hodiny ranní. Na cestě samotné nebylo nic výjimečného. Jela sama až k místu, kam dojela, zde stála kolona aut, hasiče neviděla. Zastavila, chtěla otočit, jet zpátky domů, v protisměru ale viděla, že jede další auto, tak chtěla počkat, aby mu tam nevjela. Stála možná 3 minuty a v ten okamžik to spadlo. Za ní už stála další auta. Viděla, že před ní stojí auta, kolik jich bylo, odhadnout nedovedla. V autě jela sama, když se to stalo, vylezla, koukala, že pán, který stál před ní, tak tam taky něco má. Ptala se ho, zda je v pořádku. Pak viděla, že auto, které stálo za ní, couvalo, říkala jim, aby jeli i pryč. Volal jí známý, kterému řekla, aby jel pryč, že na ní padnul strom. Ptal se jí, zda je v pořádku, jestli volala záchranku. Ona ji nevolala a zavolal ji on. Nejdříve přijeli hasiči. Manželovi volala později, když seděla v autě, protože manžel měl noční směnu a pracuje také v [země] a vracel se vlastně proti ní. S manželem se setkala na místě až poté, co jí přivezli z nemocnice. Nesledovala, zda se se stromem něco dělo, protože seděla v autě hasičů do doby, než přijela záchranka. Když se vrátila později, strom byl uklizený, aby tam mohla jezdit auta a dále aby mohli odstranit její auto z vozovky. Auto měla pojištěno pouze zákonně, havarijně ne, z té škody neuplatnila u pojišťovny ničeho. Po nehodě byla otřesená, neví, zda byla schopna sledovat sílu větru. Když pak viděla strom, tak ten pařez tam pořád stál, jeho zbytky byly vidět, zbytek pařezu je shnilý.

29. Ze svědeckého výslechu svědka [jméno] [příjmení], manžela žalobkyně, soud zjistil, že v době, kdy se to stalo, nebyl na místě. Následně se dozvěděl, že strom spadl na manželku, když jela do práce. Opustil pracovní místo a jel na místo události, s kolegou odváželi auto, které bylo poškozené, z místa, následně se na místo vrátili, po kontaktování města, městských lesů a zástupce majetkového odboru města. Pan [anonymizováno] a zástupce majetkového odboru s ním šli na místo události tři, on jim ukázal strom. Oni si udělali fotky na telefon a doslova konstatovali, že je vidět, že ten strom je shnilý na sračku. Rozešli se, město mělo nějakým způsobem vypracovat zprávu pro pojišťovnu. Čekali, když jim přišlo vyjádření, že pojišťovna nebude plnit, začal zjišťovat proč. Kontaktoval pána z majetkového odboru, na jehož jméno si nevzpomíná a poslal mu zprávu na pojišťovnu. Ve zprávě, že byl ten strom napadený a zplesnivělý, nebyla ani zmínka. Kontaktoval pana [příjmení], který mu řekl, že to tam prostě nenapsal. Fotografie, které jsou ve spise, fotil on bezprostředně po události a později asi za tři týdny. V té době, když to fotil, tak tam byl sníh.

30. V době, kdy tam byl s pracovníky města, případně panem [příjmení], otázky prevence neřešili, on se o to zajímal až později, když začalo být tvrzeno, že všechny stromy byly zdravé. Zjistil, že nějaká kontrola probíhala, ale byla vizuální. [příjmení] se bránil tím, že řekl, že nebude navrtávat každý strom. Zjišťoval, jaké jsou technologie a jakým způsobem se to dnes dělá. Dozvěděl se od odborníků, že jsou technologie, kterými se strom prosvítí, zda je napaden či nikoliv.

31. Když on přijel, tak strom nebyl na automobilu, byl odstraněn, ležel vedle. Prosvěcování stromu si zjišťoval na internetu, zjistil si, že v [obec] je firma, která v případě na požádání to udělá. [příjmení] firmu přímo kontaktoval, myslí si, že městské lesy by měly zaplatit posudek ke zjištění kvality stromu.

32. Od pracovníka, a to z jiné společnosti, zjistil, že dělají zakázku pro[anonymizováno], a to celoročně, když se vyhlásí výběrové řízení a on na zakázku kolem silnic, kolem dráhy stromů kontroly dělá. Kontrolují všechny vzrostlé stromy, které tam jsou. Když tam přijeli fotit, tak strom byl úplně mimo kořene, byl spadlý, padlý dole. Se stromem nemanipuloval.

33. Při prvním jednání pak byli účastníci poučeni ve smyslu ustanovení § 118b odst. 1 o. s. ř.

34. Žalovaný ve věci navrhl provedení výslechu celkem tří svědků a zprávu [anonymizováno] [územní celek], vedlejší účastnice na straně žalovaného setrvala na svém přesvědčení, že po žalovaném nelze požadovat, aby v rámci své prevenční povinnosti prováděl sondáž u každého stromu podél silnic bez ohledu na to, zda strom vykazuje jakékoliv známky onemocnění. Padlý strom nevykazoval přinejmenším zvenku znaky onemocnění, pokud nějakým onemocněním trpěl, jednalo se o onemocnění skryté. Strom byl opakovaně v roce 2019 kontrolován. Je popíráno, že by se při běžné preventivní prohlídce všech stromů podél silnic měly všechny stromy kontrolovat technologií prosvícení, sdělení manžela žalobkyně v tomto směru není nijak podloženo. Vedlejší účastník si vyžádal zprávu od [anonymizováno], ze kterého je zjišťováno, že v čase kolem 5 hodin ráno 10. 2. 2020 bylo v lokalitě pádu stromu zataženo a vítr v nárazech přesahoval až na rychlost vichřice. Podle zprávy pak úseku [obec], [část obce] se zasahovalo celkem ve dvou případech, byly likvidovány 4 padlé smrky a dále stromy padlé na osobní vozidla. Extrémnost povětrnostních podmínek pak prokazují i články a zprávy médiích. Jde o podrobnou online reportáž [anonymizováno], která se podrobně věnuje i událostem z [anonymizováno], v úvodu reportáže se uvádí, že ještě před časem pět hodin nejvíce výjezdů hasičů, a to deset, bylo zatím na [anonymizováno]. V 06:08 je uvedena zpráva, že silnice z [obec] na [část obce] je podle policie kompletně uzavřena kvůli velkému množství popadaných stromů. V 07:21 hodin je evidováno [právnická osoba] na jihu [obec a číslo] poruch vysokého napětí, a to nejvíce na [anonymizováno] a [anonymizováno], bez elektřiny bylo zhruba 8 000 domácností. V 08:42 hodin je uváděno již 23 poruch vysokého napětí a 10 000 domácností bez elektřiny. Počet zásahů evidovaných hasiči na [anonymizováno] činil v čase 18:54 hodin celkem 116 událostí. Z toho podle názoru vedlejší účastnice plyne, že k pádu stromu došlo v důsledku mimořádné, nepředvídatelné, neodvratitelné a nezaviněné situaci – extrémně silného větru o síle vichřice, stejně jako v případech pádu desítek jiných stromů v oblasti při dané kalamitě. Za tuto událost a její následky nemůže nést odpovědnost žalovaný.

35. Z výpovědí svědků navržených žalovaným zjistil soud následující.

36. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že ten pracoval u [anonymizována dvě slova] [obec] jako lesník, nyní už tam nepracuje. Úsek, kde došlo k pádu, zná. Ten den přesné informace neměl, protože podmínky povětrností nevyhovovaly tomu, aby byl vůbec v lese. Dozvěděl se něco z médií a něco od pana [příjmení]. Strom viděl až potom, když bylo vše odklizené. Strom spadl v místě jeho rajónu, který má asi 800 ha. Pokud jde o kontroly, tyto jsou prováděny pravidelně zhruba každé dva měsíce v rámci množství práce. Kontrolují se souše, které se přednostně zpracovávají, dále vývraty, nahnuté stromy, kolem cest a turistických tras přednostně. Má informace o tom, že za ten rok se tam těžilo třikrát v tom porostu, které byly vykázány a ve výrobě zaplaceny zaměstnancům nebo dělníkům, kteří tam pracovali. Pokaždé, když se v lese na porostu pracuje, tak se celý projde, odstraní se nežádoucí a nebezpečné stromy. Dělá se to podle jeho úvahy, má to v náplni práce. Vyznačí se to na místě, porazí a zpracuje. Jeho kontrola je to, co vykáže, co se zpracovalo, pravidelné zapisování kontroly porostu se nedělá, zapisují se stromy, které se jim nezdají nebo které jsou nebezpečné a musí se co nejdřív zpracovat, a to do služebního deníku. Na příslušný lesní úsek je deník veden jeden. Pak je ještě evidence zalesňování a pěstebních prací, to s tím ale nesouvisí. Strom, který se má porazit, se označí sprejem červené nebo oranžové barvy a znamená to, že je určen k pokácení. Dělá se u toho i odhad m3.

37. Pokud byl svědkovi dán k nahlédnutí deník číslo listu 18 spisu, což je deník lesníka, takto není jeho písmo, netuší, čí je to písmo. To, co bylo zakroužkované, je oblast, kde ten strom spadl. Kontroly psal, ví, že tam byl třikrát. Zpracovával kůrovce, zpracovával se polom. K číslo listu 29 spisu svědek uvedl, že to je jeho písmo. On nastupoval v srpnu roku 2019, končil posledního dubna roku 2020. Jsou zde termíny asi, než tam nastoupil, není tam zapsaný rok. Přebíral úsek po panu [příjmení], nastoupil 1. 8. 2019. Předtím tam dělal hajný, jehož jméno neví. Kontrola se dělá tak, že se to opticky prochází, vyhnilý strom poznají podle toho, že má takový lahvovitý okolo kořenových náběhů tvar, ty jsou jasně dané, že jsou duté a vyhnilé. Když má strom odspodu jakoby rovný krásný kmen, takto by měl být zdravý strom. Poklep se nedělá, asi by se to mohlo zjistit, ale není to na sto procent. Navrtání určitě lesníci nedělají. O prosvěcování nic neví. U něj to nebylo první místo lesníka. Pracoval u [anonymizována dvě slova] [příjmení], přestěhovali se do [obec], tak nastoupil zde. Nedělají jiné kontroly, než co uvedl, ani na cestě do [obec]. Kontrolují se souše nakloněné nebo jinak odřené nebo prasklé stromy, které se musí odstranit. Nemá k tomu žádné pomůcky, dělá se to opticky, není vydané, jak často se to musí pravidelně procházet. Při vegetačním období kůrovce by to měli projít každé dva měsíce. Pokud jde o typ lesa, byl to místní porost, 120 let a víc stáří, odhadem 60 až 70 % smrků, zbytek jedle, buk, podle něj to byl stabilní porost. Rozměr celého úseku je přes 800 ha. Hajný tam během těžby většinou je, na kontrolu tam nikdo další asi nechodí, jednou za 10 let tam chodí taxátoři, kteří plánují na dalších 10 let, jak by se mělo hospodařit. V době, kdy on tam byl, tak tam nikdo další nebyl. Byla tam kůrovcová kalamita, v místě, kde padl strom, to bylo zhruba 100 m od něj. Po nahlédnutí do fotografií svědek uvedl, že pokud by byl ten strom jiný, tak by to zjistil, ale po nahlédnutí uvedl, že tam může být václavka nebo kořenovník. Strom mohl být v mládí poškozen nebo naštípnut. Václavka houba ho sežere zevnitř. Typické u dutých stromů je, že mají rovný kmen a pak se udělá takový lahvovitý tvar. Zde to není. To by museli navrtat každý strom, aby se to 100% zjistilo. Pokud by tam byl strom s poškozeným kořenovým systémem, tak by to zjistil. Lokalitu procházel, byl vyškolený, že se turistické trasy a kolem cest musí udržovat. Úsek podél silnic procházel, protože se tam těžil kůrovec, zpracovával se tam polom. Procházel se úplně celý porost. Neměl dojem, že by byl strom vadný, podle fotek se ani nedá poznat, že opravdu vyloženě dutý a nestabilní. Dřevo bylo podle něj celistvé v obvodu celého stromu podle fotek. Navrtávání stromů je časově nereálné, neví o tom, že by se to někde takto dělalo. Stromům podél cest věnoval pozornost, a to zvýšenou, na nakloněné stromy, zlomené stromy, souše nějak odřené, různé poškozené stromy, které se musí odstranit. Pokud strom nemá lahvovitý tvar, tak není schopen poznat, jestli je dutý nebo ne. Pokud by ho měl navrtávat, musel by to být nějaký větší vrták nebo půdní sondy. Při navrtání by asi zjistil hnilobu. Strom nikdy nenavrtával. Pokud by strom vykazoval znaky, že by mohl být zasažen dřevokaznou houbou, tak by se vyznačil a pokácel. Má oprávnění i k tomu, aby okamžitě nařídil pokácení stromu. Už ho i využil s tím, aby to bylo do druhého dne. Na místě byl druhý den sám. Příčinou bylo to, že strom byl dutý v podstatě po celém obvodu. Není mu známo nic, že existuje nějaká další metoda kontroly.

38. Z výpovědi svědka [příjmení] [jméno] [příjmení] soud zjistil, že je jednatel společnosti městských lesů. Při vichřici se zlomil strom a poškodil auto. Byl přizván, když byla škodná událost, aby se podívali na strom, v jakém je stavu. Byl na místě s panem [příjmení] a manželem poškozené. Byli tam asi dva dny poté, muž jim ukázal strom, který byl zlomený, byl vyhnilý, konstatovali, že je to pravda. Dozvěděl se to tak, že mu volal poškozený a pan [příjmení] z městského úřadu. Vyzvedl pana [příjmení], jeli se podívat na místo, zápis nedělal. Dělal pak pouze zápis, který po něm vyžadovala pojišťovna. Do zápisu napsal, že strom měl skryté vady, protože to nemohli odhalit. Fotil to pan [příjmení]. Úsek vozovky zná. Za něj odpovídal hajný, který to měl na starost. V té době to byl [příjmení], který dělal zápisy do deníku. Před ním tam byl pan [příjmení], pak se to dělilo na tom úseku a byl tam také pan [příjmení]. Zápis na č. l. 18 spisu psal asi pan [příjmení], což byl jejich zaměstnanec.

39. Ke kontrolám obecně sdělil, že lesníci mají chodit po lese, kontrolovat stromy, když zjistí závadu, tak jí zapíšou do deníku. Zapíšou závadu, která by měla být odstraněna. Když je porost bez závady, tak se to nezapisuje. Zapíše se to, řekne pracovníkům těžařské čety, aby to zpracovali ty stromy, pak se to zapíše, že to bylo provedeno a skutečně vytěžené kubíky. [příjmení] má pod sebou těžaře. On jim zadává práci. Lesník je oprávněn jim říct, že strom je třeba okamžitě porazit. Deníky se kontrolují, zda tam jsou zápisy, zda se provádějí. Je mu to předkládáno na vyžádání. Po nahlédnutí na fotografie číslo listu 31-47 svědek sdělil, že stav byl takový, jako když tam byli. Strom byl vyhnilý. Je tam nějaké poškození kořenů a následná hniloba. K dotazu, zda se to dá obecně zjistit, tak se to zjišťuje pochůzkou. Kouká se na zdravotní stav stromu, kolik má jehlic, jestli tam není nějaké mechanické poškození. Jsou i nějaké speciální metody, ale firma by to ekonomicky neunesla. Pokud by měli kontrolovat třeba na 30 metrů kolem cesty všechny stromy, tak je to asi kolem půl miliardy. Ty speciální metody, je prosvětlování stromů, odhad, speciální posudky. Zvýšená pozornost je věnována stromům kolem tahů, dále cyklostezky, cyklotrasy. To, jak se dělají kontroly, nikdo již dále nekontroluje. Jinak inspekce chodí, měli kontrolu předminulý rok. Speciální postup na kontroly zpracován není, lesník to má ale v pracovní náplni, to jest kontrolovat porosty. Tento les byl starý asi 120 let, a co se stalo se stromem, jsou většinou hniloby houbového onemocnění stromu. Když lesník nezjistí závadný strom, tak se nic nezapíše. Lesníci mají lesnické vzdělání, v rámci toho studia by měli zjistit, jestli strom je nebo není poškozený. Mají porady, na kterých si to říkají. Na poradách, když je nový lesník, tak dělají porady každý čtvrtek nebo podle potřeby. Neví, zda pan [příjmení] měl říci, že strom je shnilý na sračku. Konstatovali, že je shnilý, ale že by to řekli tímto způsobem, to neví. On tam osobně prohlídku nedělal. Na stromu může být nějaká zduřelá pata nebo mechanické poškození, které je vlastně vstupem pro tu houbu. Lesník jinak strom označí, zapíše do deníku a následně tam posílá četu nebo podle naléhavosti, pokud je to blízko cesty, tak potom se to řeší operativně. Je to určeno k pokácení. V době, kdy to spadlo, byla hlášená vichřice a v televizi a všude říkali, ať nikdo nikam nejezdí. On všechny zaměstnance nechal doma a zakázal jim vstup do lesa. Na té cestě spadlo 8-10 stromů na té silnici. Jinak oni měli nějakých 4 000 kubíků polomu. Podle něj ta vichřice měla vliv na pád stromu. Ten strom by určitě nepadl nebo by ho do té doby odstranili. Pokud je vítr na úrovni vichřice, tak když se strom vyvrátí z kořenů, zlomí se v půlce. Ty stromy byly rozštípané z té návětrné strany. Strom se zlomí v půlce a nemusí tam být žádná hniloba. Zda ty stromy, co spadly na té cestě, měly nějaké poškození, to neví, zpracovávali to hasiči, oni to pak doklizovali. K tomu, jak si vysvětluje skutečnost, že lesník zřejmě nepoznal nemoc stromu, takto neví. Neví, když ten strom stál, jak vypadal, posuzovalo se podle fotografie. Je to jiné, než když strom stojí. K dotazu, zda se setkal s tím, že strom, který na první pohled nevykazuje žádné známky, je ve skutečnosti poškozen, tak se to stává, a to často. Nejlepší zjištění k tomu je motorová pila. O jiných metodách, zda to dělá někdo jiný, neví, neslyšel o tom, řeší se to pořád zápisy. Asi by zjistil poklepem, že strom je dutý.

40. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že tomu se ozval pan [příjmení], že došlo k události pádem stromu. Vyplnili tiskopis, dojeli na místo, zde provedl nafocení s panem [příjmení]. A potom událost odeslal prostřednictvím makléřské společnosti na [anonymizována dvě slova]. Na místě byl s panem [příjmení] a panem [příjmení]. Byli tam asi dva dny po pádu. Po nahlédnutí do fotografií sdělil, že stav stromu byl takový, jaký je. Neví, jaká diskuze tam probíhala, je to už rok a čtvrt. Diskuze byla klidná. Žádost o náhradu škody vypisoval pan [příjmení] a asi paní [příjmení]. Stav stromu tam popisován nebyl. Na něm to nikdo nechtěl.

41. Z listinných důkazů provedených při jednání a podstatných pro rozhodnutí soudu bylo zjištěno následující.

42. Žalobkyně u žalovaného uplatnila náhradu škody dopisem ze dne 12. 2. 2020 jako žádost o náhradu škody, kde popsala i vznik škodné události, která odpovídá žalobě. K žádosti připojila celkem osm fotografií prokazujících poškození vozidla pádem stromu. Dále připojila zprávu o poškození zdraví, kdy z přiložené lékařské zprávy ambulantní z [nemocnice] bylo zjištěno, že ráno 10. 2. 2020 byla poraněna střepy od skla na prstech a v obličeji. Toto vyšetření bylo provedeno v 05:45 hodin.

43. Z nabídkového listu k aukci pak bylo zjištěno, že cena vozidla, a to cena zbytků poškozeného vozidla, byla stanovena na 68 000 Kč. Zápis o poškození vozidla označený [právnická osoba] Expert pak prokazuje poškození vozidla, kde jsou uvedeny jednotlivé díly, které byly při nárazu poškozeny. Prohlídka byla provedena 14. 2. 2020.

44. Z informace o pozemku bylo zjištěno, že vlastníkem parcely [číslo] v k. ú. [obec] je žalovaný.

45. Z úředního záznamu [stát. instituce], [anonymizováno] [obec] ze dne 10. 2. 2020 bylo zjištěno, že tento byl zpracován praporčíkem [jméno] [příjmení], inspektorem, kdy v čase 5 hodin 10. 2. 2020 byla hlídka policie kontaktována operačním důstojníkem, který oznámil padlý strom na auto na silnici II/141 ve směru na [část obce]. Řidička měla být zraněna, neprodleně vyrazili na místo, kde se nacházelo vozidlo [anonymizováno]. Bylo zjištěno, že strom spadl na dvě vozidla, a to [značka automobilu] [registrační značka], který řídila žalobkyně a ta na místě uvedla, že když na místo dorazila, stála již na komunikaci kolona vozidel, zastavila automobil za před ní stojícím automobilem, chtěla z místa odjet, ale vepředu viděla otáčející se vozidla, proto čekala, až se vozidlo otočí a odjede. Přišel náraz, padající strom dopadl na levou přední část osobního automobilu, kde poškodil levý přední sloupek a čelní sklo. U ní došlo k lehkému zranění na ruce. Byla na místě ošetřena vozidlem [anonymizováno] a převezena do nemocnice. Poškozeno bylo i vozidlo [značka automobilu] [registrační značka], které řídil [jméno] [příjmení], ten zranění neutrpěl, s vozidlem stál před vozidlem žalobkyně a vozidlo bylo poškozeno od větví padajícího stromu.

46. Pokud jde o hodnotu vozidla žalobkyně před poškozením, ta k němu doložila listiny o dovozu vozidla ze [země], a to [anonymizována tři slova], neboť podle žalobkyně se toto vozidlo v [země] neprodávalo.

47. Do spisu bylo založeno celkem 17 fotografií (č. l. 31-47 spisu), ze kterých je patrno místo, kde k pádu došlo a jsou zde pohledové fotografie na celý strom, který při jejich pořizování ležel v silničním příkopu vedle silnice a byl částečně rozřezán. Fotografie rovněž zachycují spodní část stromu.

48. Ze zprávy [anonymizováno] [územní celek] soud zjistil, že dne 10. 2. 2020 na trase [obec] [část obce] zasahovali na padlé stromy ve dvou případech, první zásah byl vyhlášen 00:34 hodin a jednotka vyjížděla likvidovat padlé 4 smrky. Druhý zásah byl vyhlášen 04:56 hodin a jednotka vyjížděla na dopravní nehodu spojenou s pádem stromu na dvě osobní vozidla.

49. Ze zprávy [anonymizováno] [obec] soud zjistil, že pokud jde o meteorologickou situaci dne 10. 2. 2020, postupoval přes naše území v silném západním proudění frontální systém, za kterým k nám proudil chladnější a vlhký oceánský vzduch. Počasí: Dne 10. 2. 2020 bylo v požadované lokalitě proměnlivě oblačno, během dne s deštěm nebo dešťovými přeháňkami. Na základě měření srážkoměrné meteorologické stanice [anonymizováno] v [obec] zde spadlo 10 mm srážek. Ráno v termínu měření v 07:00 SEČ (středoevropský čas) neležela sněhová pokrývka, ani dne 10. 2. 2020 nepadal nový sníh. Dle interpolace dat naměřených meteorologickou staniční sítí [anonymizováno] se průměrná denní teplota pohybovala kolem 7 °C, maximální teplota dosahovala k 13 °C a minimální teplota klesala ke 4 °C. Vál silný západní vítr o rychlosti 9-13 m/s, který v nárazech zesiloval. Nejbližší meteorologická stanice [anonymizováno] [obec] naměřila v desetiminutovém intervalu od 15:50 do 16:00 SELČ maximální náraz větru o rychlosti 23,4 m/s. Tento náraz větru odpovídá na Beaufortově anemometrické stupnici nárazu o síle vichřice (20,8 m/s a vyšší). Také další meteorologické stanice [anonymizováno] ve vzdálenějším okolí požadované lokality naměřily maximální nárazy větru o rychlosti vichřice. Počasí dne 10. 2. 2020 kolem 08:00 [příjmení]: Dne 10. 2. 2020 v intervalu od 04:50 do 05:10 SEČ bylo v požadované lokalitě zataženo, beze srážek. Teplota se pohybovala kolem 12 °C. Vál západní vítr o rychlosti 7-8 m/s, který v nárazech zesiloval. V intervalu od 04:50 do 05:10 naměřila meteorologická stanice [anonymizováno] v [obec] maximální nárazy větru o rychlostech od 19 do 20 m/s. Vzhledem k meteorologické situaci a naměřeným maximálním nárazům větru předpokládáme, že vítr v nárazech v požadované lokalitě dne 10. 2. 2020 kolem 05:00 SEČ přechodně zesiloval až na rychlost vichřice.

50. Do spisu byla založena ze strany vedlejšího účastníka internetová sjetina [anonymizována dvě slova] ze dne 10. 2. 2020 (č. l. 63-76 spisu). V tomto online zpravodajství je zjišťováno, jak časově dne 10. 2. 2020 se celá situace kolem počasí vyvíjela.

51. Z hlediska časové posloupnosti zpráva začíná v brzkých ranních hodinách s titulkem„ [jméno] dorazila po půlnoci“, když silný vítr začal zaměstnávat hasiče na jihu [obec] přibližně od pondělí půl druhé ráno, kdy začali vyjíždět k popadaným stromům. K páté hodině ráno bylo evidováno 20 tak zvaných vícečetných událostí, což znamená, že hasiči při jednom zásahu odstraňují i více popadaných stromů. Nejvíce výjezdů bylo zatím na [anonymizováno] – 10, na [anonymizováno] – 9, na [anonymizováno] – 6. Na [příjmení] [příjmení] u [obec] se v souvislosti se silným větrem stala dopravní nehoda, kdy strom spadl na osobní auto, a jeden člověk se zranil.

52. Dále jsou zde uvedeny jednotlivé časové údaje, kdy v 05:01 hodin vyjížděli hasiči ke dvěma spadlým stromům na [anonymizováno], v 05:19 hodin je konstatováno [jméno] [příjmení] z českého hydrometeorologického ústavu, že vítr splňuje kritéria, abychom mu mohli říkat orkán s tím, že foukal vítr rychlostí přes 32 m/s. V 05:34 hodin u obce Předslavice na [anonymizováno] zasahují hasiči a policisté u dopravní nehody, kdy auto narazilo do spadlého stromu. V 06:08 hodin je silnice z [obec] na [část obce] kompletně uzavřena kvůli velkému množství popadaných stromů. V 06:29 hodin popadané stromy uzavřely silnici číslo I/4 ve směru od [anonymizováno] na [anonymizována dvě slova], na místě zasahují hasiči. V 06:50 hodin silnice [obec] směr [obec] je zavřená, je zde zákaz vjezdu. V 07:19 hodin je padlý strom na silnici [číslo] u [obec] na [anonymizováno]. V 07:21 hodin je konstatováno, že společnost na jihu [obec] [anonymizováno] eviduje 13 poruch na vedení vysokého napětí, nejvíce poruch je na [anonymizováno] a [anonymizováno]. V 07:35 hodin popadané stromy a větve a také elektrické sloupy na vozovkách a výjezdy hasičů jsou hlášeny z celého [anonymizováno]. V 07:37 hodin jihočeská policejní mluvčí uvedla, že od půl čtvrté ráno přijímají z celého kraje vyjma [anonymizováno] oznámení na popadané stromy, nejzávažnější problém je v místech silnice z [obec] na [část obce], kde úsek o délce více než 3 km je kvůli množství popadaných stromů uzavřen. [příjmení] bude uzavřena přibližně do 11. hodiny. Hasiči a policisté zastavili provoz ve směru od [obec] na [obec], a všem řidičům doporučili vrátit se zpět. Kamiony zůstaly stát ve dvou pruzích v kopcích na [ulice] sv. [jméno].

53. Z hlediska dalších časových údajů vztahujících se k řešenému sporu, je v 10:03 hodin konstatováno, že [anonymizováno] eviduje 64 událostí, [anonymizováno] 22, a to všechno popadané stromy, [anonymizováno] 16, všechno popadané stromy, [obec a číslo] včetně nehody žalobkyně, v části [územní celek] byl náraz vlaku do spadlého stromu, v [obec] odstranění a upevnění zastřešení bazénu, uvolněná střecha je hlášena na sídlišti v [obec] a v [obec]. [anonymizováno] celkem 45 událostí.

54. Časově je pak pokračováno až do 20:57 hodin s tím, že souhrnně je sděleno, že silný vítr, který se v pondělí dopoledne přehnal jihem [obec], zeslábl, ale znovu nabral na síle. Orkán Sabine lámal stromy, zavíral silnice, zastavil železniční dopravu, škody jsou i na střechách budov, bez proudu je stále téměř 15 000 domácností.

55. Okresní soud se obrátil s dotazem na [anonymizováno] [země], [anonymizováno], a [anonymizováno 5 slov] s dotazem, jakým konkrétním způsobem jsou prováděny kontroly lesních pozemků podél silničních komunikací a lesních cest ke zjištění stavu stromů a preventivnímu zamezení případných pádů poškozených stromů se způsobením škody na zdraví a majetku osob, zda mají zpracován v tomto směru metodický či jiný pokyn a zda je jim něco známo o tak zvané technologii prosvětlování stromu ke zjištění napadených stromů a zda ji v praxi provádí.

56. Ze zprávy [anonymizována tři slova], soud zjistil, že kontrola probíhá okulárně pochůzkou v rámci plnění dalších pracovních povinností, odstraňovány jsou stromy mírně narušené. Postup při prevenci škod způsobených pádem stromu nebo jejich částí je upraven vnitřním předpisem lesů, a to 3.7 pokynem 44/2021, který byl předložen. Co se týče technologie prosvětlování, pravděpodobně je myšleno ultrazvukové ověřování, to lesy využíváno není, její ceny nejsou známy.

57. Z obsahu samotného vnitřního pokynu [anonymizována dvě slova] bylo zjištěno, že zdravotně narušený strom je strom s vizuálně patrnými znaky poškození majícími zásadní vliv na stabilitu stromu, který tak hrozí statickým selháním a bezprostředním ohrožením svého okolí. Špatný zdravotní stav signalizují příznaky typické pro působení jednotlivých škodlivých biotických nebo abiotických činitelů, např. plodnice dřevokazných hub, opadávající kůra ze stromu, otvory po datlových ptácích, usychající koruny, nalomení listů a tak dál.

58. Místní předpis je v části týkající se zajištění bezpečnosti osob a majetku rozdělen na celkem čtyři kapitoly, z nichž první je obecná prevenční povinnost. Zde se poukazuje na nutnost předcházet škodám způsobem pádem zdravotně narušených stromů či částí s tím, že přednostně je nutno monitorovat silniční, místní a účelové komunikace, okolí dráhy značené cyklistické a turistické či jiné trasy a místa s vyšší návštěvností. Nalezené zdravotně narušené stromy, které hrozí bezprostředním pádem, je nutné nejpozději do 10 dnů od jejich zajištění odstranit.

59. Další část se týká prevence při extrémních klimatických jevech. Je to ale kontrola po těchto jevech, kdy je přednostně nutné odstraňovat stromy nakloněné, polámané či zavěšené.

60. Další část je prevence v územích se zvýšeným zájmem ochrany přírody. Další část je prevence v okolí dráhy.

61. Ze zprávy [anonymizováno 5 slov] pak bylo zjištěno k jednotlivým dotazům, že v rámci kontroly komunikací je prováděna vizuální kontrola porostů dřevin na silničních pozemcích a též kontrola dřevin, které by mohly ohrozit bezpečnost silničního provozu svým pádem. V případech silničních pozemků je posouzeno, zda se jedná o bezprostřední ohrožení, v ostatních případech je posouzení stavu přenecháno dendrologovi. U dřevin na cizích pozemcích je majitel vyzván k nápravě stavu. Pro kontroly dřevin slouží jako nástroj publikace metodická příručka Kontroly stavu stromů při prohlídkách silničních komunikací, autoři [příjmení], [příjmení], vydaná v roce 2020.

62. Technologie prosvětlování stromů není používána a ani nejsou známy ceny. Tyto technologie se využívají v lesnictví.

63. Z deníku lesníka a mapy porostů předložených žalovaným soud zjistil, že úsek, kde stál původně strom, který spadl, je označen jako úsek porost [číslo]. V roce 2019 podle obsahu deníku a dále provedené listiny těžba podle porostních skupin bylo zjištěno, že v uvedeném porostu [číslo] byla provedena kontrola dne 20. 4. vyznačeno ke zpracování celkem 3 stromy s odhadem 6 m3, bylo to provedeno dne 30. 4. v obsahu 5,30 m3. Další záznam je ze dne 6. 7. 2019, vyznačeno celkem 15 stromů s odhadem 35 m3, provedeno 31. 7. o obsahu 27,83 m3. Poslední záznam je pak datován ke dni 24. 10. 2019, označeno 5 stromů s předběžným obsahem 10 m3, provedeno 30. 10. s údajem 10,80. Všechny uvedené deníky na sebe časově navazují. Jsou zde uváděny i další porosty z hlediska jejich očíslování.

64. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů ve smyslu ustanovení § 132 o. s. ř. dospěl soud k následujícím závěrům.

65. O otázce skutkové není v základu mezi účastníky sporu. Skutečnost, že došlo k pádu stromu z pozemku, který je ve vlastnictví žalované, na stojící vozidlo žalobkyně a vzniku škody na jejím zdraví i majetku, nebyla žalovaným ani vedlejší účastnicí na straně žalovaného zpochybněna a provedené důkazy toto jednoznačně i prokazují.

66. Otázka právní odpovědnosti za škodu žalobkyni se pak ale projevuje v posouzení dalších dvou opět nezpochybněných skutkových situacích. První je ta, že strom, který spadl na vozidlo žalobkyně, byl ve své spodní části zcela prohnilý. Druhá pak je to, jaká situace konkrétně dne 10. 2. 2020 v místě jízdy žalobkyně byla z hlediska povětrnostního.

67. Tyto dopady hodnotí účastníci sporu zcela protichůdně ve stanoviscích shora blíže rozváděných. Žalobkyně vidí základní příčinu vzniku nehody v tom, že na její vozidlo spadl prohnilý strom, žalovaná pak základní příčinu vidí v povětrnostních podmínkách, které zapříčinily pád i předmětného stromu.

68. Kromě prohnilosti stromu je nutno konstatovat, že v řízení bylo dostatečnými důkazy zdokumentováno, že dne 10. 2. 2020 přecházel přes území [anonymizováno] orkán označený jako [jméno]. Přitom i v místě samotné silnice vedené z [obec] na [část obce] v brzkých ranních hodinách spadla podle shora citovaných vyjádření celá řada dalších stromů, v ranních hodinách kritického dne tyto stromy pak popadaly i na dalším území okresu [obec], [obec], [obec].

69. Po stránce právní je nutno vycházet z ustanovení § 2937 občanského zákoníku, případně § 2900 až 2902 o. z. Podle § 2937 o. z. způsobí-li škodu věc sama od sebe, nahradí škodu ten, kdo nad věcí měl mít dohled; nelze-li takovou osobu určit, jinak platí, že její vlastník věci. Kdo prokáže, že náležitý dohled nezanedbal, zprostí se povinnosti k náhradě.

70. Podle § 2900 o. z. vyžadují-li to okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého života, je každý povinen počínat si při svém konání tak, aby nedošlo nedůvodně k újmě na svobodě, životě, zdraví nebo vlastnictví jiného. Podle § 2901 o. z. vyžadují-li to okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého života, má povinnost zakročit na ochranu jiného každý, kdo vytvořil nebezpečnou situaci nebo kdo nad ní má kontrolu anebo odůvodňuje-li to povaha poměru mezi osobami. Stejnou povinnost má ten, kdo může podle svých možností a schopností snadno odvrátit újmu, o níž ví nebo musí vědět, že hrozící závažností zjevně převyšuje, co je třeba k zákroku vynaložit. Podle § 2902 o. z. kdo porušil právní povinnost nebo kdo může a má vědět, že jí poruší, oznámí to bez zbytečného odkladu osobě, které z toho může újma vzniknout, a upozorní ji na možné následky. Splní-li oznamovací povinnost, nemá poškozený právo na náhradu té újmy, kterou mohl po oznámení zabránit.

71. K těmto ustanovením soud uvádí, že spadne-li strom na pozemek jiného vlastníka a způsobí tím škodu na majetku či zdraví osoby, je nutné zkoumat příčinu takového pádu. Pokud strom spadne, výlučně vlivem povětrnostních podmínek, je nutno posuzovat odpovědnost vlastníka pozemku podle ustanovení § 2900 až 2902 o. z. Pokud strom či jeho větve spadnou samy bez vnějších vlivů, je nutné odpovědnost vlastníka stromu posoudit podle ustanovení § 2937 o. z.

72. Vlastník stromu má v rámci generální prevence povinnost počínat si tak, aby nedošlo k nedůvodné újmě na právech třetích osob. Nejedná se o absolutní povinnost počínat si tak, aby za všech okolností byla vyloučena možnost pádu stromu či jeho větví. Vlastník stromu je ovšem povinen postupovat při správě svého majetku natolik obezřetně, jak to vzhledem ke konkrétní situaci na něm lze požadovat. V případě starších vzrostlých či škůdci napadených stromů je odůvodněna potřeba důkladnější péče vlastníka, který musí zvolit pro něj dostupná a dostatečně účinná preventivní opatření.

73. Pokud strom spadne na sousední pozemek sám, bez vnějších vlivů, pak podle ustanovení § 2937 o. z. odpovídá za škodu vlastník stromu, respektive vlastník pozemku, na kterém strom roste. Vlastník pozemku, respektive stromu, se může ubránit povinnosti k náhradě škody, pokud prokáže, že nezanedbal náležitý dohled, to jest, že vykonával své vlastnické právo řádně. Vlastník pozemku musí prokázat, že s přihlédnutím ke konkrétním okolnostem nemohl pád stromu předvídat ani mu zabránit. Liberační důvod je dán kvalitou prováděného dohledu. Škůdce se může povinnosti k náhradě škody zprostit, pokud prokáže, že nezanedbal náležitý dohled.

74. Z judikatury Nejvyššího soudu vyplývá, že konstrukce odpovědnosti za škodu je v daném případě obdobná jako za účinnosti zákona číslo 40/1964 Sb. občanský zákoník vycházející z ustanovení § 415 tohoto zákona. Důkazní břemeno v předmětné věci je takové, že žalobkyně prokazuje vlastnictví stromu, a tedy určení odpovědného subjektu případně to jest skutečnosti vylučující povětrnostní vlivy. Následně je na škůdci, to jest na žalovaném, aby prokázal existenci liberačního důvodu, pakliže svou odpovědnost za škodu odmítá.

75. K dané věci žalovaný ve sporu prokázal svědecky listinnými důkazy, že v daném úseku zcela konkrétně označeném v deníku lesníka byla pravidelně kontrola porostů prováděna. V roce 2019 byl tento úsek kontrolován celkem 3krát, vždy přitom bylo rozhodnuto o pokácení stromů, které byly označeny, a toto pak bylo během 10 dnů provedeno. Došlo k pokácení celkem 23 stromů.

76. Způsob provádění kontroly pak zcela koresponduje zprávám předloženým ze strany [anonymizováno] [země], [anonymizováno] Tyto společnosti, které sledují nepochybně zcela jiné rozměrové oblasti než žalovaný, provádí kontroly stejným způsobem jako v případě žalovaného, to jest vizuálně. Nepřistupují ke kontrolám způsobem, který ve své svědecké výpovědi označil manžel žalobkyně. Činnost žalovaného tedy odpovídá standardům používaným v těchto společnostech. Provádění prosvětlováním ultrazvukového ověření se nedělá, není součástí standardního postupu.

77. Soud při posuzování věci a hodnocení důkazů vycházel dále z pohledových fotografií založených ve spisu, které dávají dostatečný přehled o tom, kde došlo k pádu stromu a i o tom, jak strom vypadal. Z fotografií pořízených v místě zlomu a následně u spodní části stromu je nepochybné, že je pravdou, že strom byl prohnilý. Z fotografií je ale dále na první pohled patrno, že strom podle zbytku pařezu stál rovně, podle zbytků nebylo na spodku stromu viditelné nějaké rozšíření, defekt, ze kterého by muselo být patrné, že se stromem se něco děje a nutno jednat k zamezení vzniku škody. Z fotografií dále nevyplývá, že by měl strom celý špatný kořenový systém. Je z nich dále zřejmé, že strom měl v koruně zelené větvoví. Soud tedy v tomto směru na základě fotografií učinil i ten závěr, že skutečností je, že strom byl poškozený, neměl ale patrný nějaký vyvinutý defekt, který by při kontrolách signalizoval to, že strom je ve své spodní části prohnilý. Strom tedy nevykazoval zvenku znaky případného onemocnění, a pokud nějakým onemocněním trpěl, jednalo se o onemocnění skryté bez vnějších příznaků.

78. V okamžiku pádu stromu je nepochybné, že v daném místě existovaly zcela extrémně nepříznivé povětrnostní podmínky s extrémně silným a pro danou oblast rovněž zcela mimořádným větrem o síle vichřice. Ve stejné oblasti došlo k pádu dalších stromů při dané kalamitě, která zapříčinila i negativní stavy v oblasti dopravy nebo přenosu elektrické energie. V tomto směru soud dovodil, že za uvedenou událost a její následky nenese odpovědnost žalovaný.

79. Ze strany soudu je tak dále konstatováno, že soud uzavřel, že žalovaný celkově postupoval při správě svého majetku týkající se daného lesního úseku obezřetně se zachováním náležitého dohledu, míry opatrnosti a bedlivosti, kterou lze po něm požadovat a v rozsahu odpovídající reálným možnostem v daném místě a čase. Žalovaný tedy prokázal, že nezanedbal náležitý dohled a své vlastnické právo vykonával řádně. V tomto směru jde o liberační důvody, jak ve smyslu ustanovení § 2937 o. z., tak i § 2900 až 2902 o. z.

80. Odpovědnost u žalovaného nebyla pak zjištěna ani ve smyslu ustanovení § 22 zákona č. 289/1995 Sb. v platném znění (lesní zákon), kdy podle § 22 odst. 1 vlastníci nemovitostí nebo investoři staveb a zařízení jsou povinni provést na svůj náklad nezbytně nutná opatření, kterými jsou nebo budou jejich pozemky, stavby a zařízení zabezpečeny před škodami způsobenými zejména sesuvem půdy, padáním kamenů, pádem stromů nebo jejich částí, přesahem větví a kořenů, zastíněním a lavinami z pozemků určených k plnění funkcí lesa nebo opatření jsou oprávněni provést i na pozemcích určených k plnění funkcí lesa. Uvedené ustanovení nenahrazuje, ale jen doplňuje a konkretizuje ustanovení § 2900 o. z.

81. Na základě všech shora uvedených skutečností soud tedy dospěl k závěru, že žaloba žalobkyně důvodná není a ve výroku tohoto rozsudku pod bodem I. byla žaloba zamítnuta.

82. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky rozhodl soud ve výroku pod bodem II., III. rozsudku za použití ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy zcela úspěšnému žalovanému a vedlejší účastnici na straně žalovaného přiznal právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení u nich představují odměnu za právní zastoupení, která je počítána podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., kdy sazba mimosmluvní odměny za 1 úkon právní služby činí podle § 7 bod 5 citované vyhlášky částku 5 740 Kč.

83. Zástupce žalovaného v tomto případě účtoval celkem 5 úkonů právní pomoci, a to přípravu a převzetí zastoupení, základní úvodní vyjádření k žalobě a 3krát účast na jednání dne 1. 3., 10. 5. a 25. 10. 2021. Dohromady jde o částku 28 700 Kč. K této částce je pak připočítávána částka 1 500 Kč za 5 režijních paušálů po 300 Kč podle § 13 odst. 3 citované vyhlášky. Odměna za právní zastoupení je zvýšena o 21% DPH a celkově tak náklady představují částku 36 542 Kč. Tuto částku je žalobkyně povinna zaplatit žalovanému, a to k rukám zástupce žalovaného do tří dnů od právní moci rozsudku, jak stanoveno ve výroku pod bodem II. rozsudku.

84. Vedlejší účastník na straně žalovaného vyúčtoval celkem 7 úkonů za právní pomoc, a to přípravu a převzetí včetně vstupu vedlejšího účastníka, písemné vyjádření ve věci 29. 11. 2020, dále písemné vyjádření 18. 3. 2021 a písemné vyjádření 8. 7. 2021. K tomu pak 3krát zastoupení u soudního jednání v datech již shora uvedených. Dohromady jde tak o částku 40 180 Kč. K tomu je připočítáváno 7 režijních paušálů po 300 Kč v souhrnné výši 2 100 Kč. Zástupce vedlejší účastnice dále požaduje k zaplacení částku 800 Kč jako náhradu hotových výdajů za vyhotovení výpisu počasí v lokalitě [obec] ze dne 10. 2. 2020 a toto je mu rovněž přiznáváno.

85. Další část nákladů řízení představuje náhrada hotových výdajů za cestovné a promeškaný čas na cestě ke třem soudním jednáním. Jednotlivě jde vždy o částku 10 půlhodin, náhrady promeškaného času na trase [obec] [obec] a zpět po 100 Kč, cestovné na uvedené trase vozidlem [anonymizováno] [registrační značka] při průměrné spotřebě benzinu Natural 4,9 litru na 100 km a vyhláškové ceně benzinu, kdy za každou cestu jde o částku 1 475 Kč. Náhrady hotových výdajů dohromady představují částku 7 425 Kč. Odměna za právní zastoupení je pak zvyšována o 21% DPH a náklady řízení vedlejší účastnice tak představují částku 61 111,05 Kč, kterou je žalobkyně povinna zaplatit k rukám zástupce vedlejší účastnice rovněž do tří dnů od právní moci rozsudku.

86. Žalobkyně ve věci navrhla zpracovat znalecký posudek k zjištění příčin pádu stromu s ohledem na jeho poškození a hnilobu. Soud dospěl k závěru, že tento důkaz nebude prováděn, když z hlediska skutkového nepřinese ve věci nic nového, znalec se bude pohybovat pouze v oblasti teorie podle fotek, které jsou ve spisu patrné a soud má za to, že k objektivnímu hodnocení důkazů je možno přistoupit bez provedení znaleckého posudku, a to právě s ohledem na celkovou povětrnostní situaci, která na území [anonymizováno] v době pádu stromu byla.

Poučení