6 C 290/2018-553

Rubrum

Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudkyní JUDr. Kateřinou Holubovou ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] sídlem [adresa žalobkyně] zastoupená advokátem Mgr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] bytem trvale [ulice a číslo], [PSČ] [obec] o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, o zaplacení částky 76 556,35 Kč, o zaplacení částky 167 044 Kč, takto:

Výrok

I. Zrušuje se spoluvlastnictví účastníků k pozemku parc. č. st. 7/1, zastavěná plocha a nádvoří, o výměře celku 2524 m2, jehož součástí je budova [adresa], rodinný dům, pozemku parc. [číslo] zahrada, o výměře 1964 m2, pozemku parc. [číslo] orná půda, o výměře 3439 m2 a pozemku parc. [číslo] zahrada, o výměře 3924 m2, vše zapsáno v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Mělník, na listu vlastnictví [číslo] pro katastrální území Kadlín a obec Kadlín.

II. Nemovitosti, pozemek parc. č. st. 7/1, zastavěná plocha a nádvoří, o výměře celku 2524 m2, jehož součástí je budova [adresa], rodinný dům, pozemek parc. [číslo] zahrada, o výměře 1964 m2, pozemek parc. [číslo] orná půda, o výměře 3439 m2 a pozemek parc. [číslo] zahrada, o výměře 3924 m2, vše zapsáno v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Mělník, na listu vlastnictví [číslo] pro katastrální území Kadlín a obec Kadlín, se přikazují do výlučného vlastnictví žalobkyně [právnická osoba], [IČO].

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na vypořádání jeho spoluvlastnického podílu částku ve výši 377 000 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalovaný je povinen v rámci širšího vypořádání spoluvlastnictví zaplatit žalobkyni částku 76 556,35 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

V. Návrh žalovaného, jímž se žalovaný v rámci širšího vypořádání spoluvlastnictví, domáhal zaplacení částky ve výši 167 044 Kč, se zamítá.

VI. Návrh žalobkyně na zaplacení částky 16 940 Kč se zamítá.

VII. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 60 152 Kč k rukám zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

VIII. Žalobkyně je povinna zaplatit na náhradě nákladů řízení, týkajícího se uplatněného nároku žalobkyně na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, státu České republice – Okresnímu soudu v Mělníku částku 16 963 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.

IX. Žalovaný je povinen zaplatit na náhradě nákladů řízení, týkajícího se uplatněného nároku žalobkyně na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, státu České republice – Okresnímu soudu v Mělníku částku 16 963 Kč, a to do tří dnů od jeho právní moci.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se obrátila dne [datum] ke zdejšímu soudu s žalobou, kterou se vůči žalované [celé jméno původní účastnice], [datum narození], domáhala zrušení spoluvlastnictví k nemovitostem, zapsaným u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Mělník na listu vlastnictví [číslo] katastrální území Kadlín obec Kadlín, a to pozemku p. č. st. 7/1 o výměře 2 524 m2 (zastavěná plocha a nádvoří), jehož součástí je stavba [adresa] (rodinný dům), pozemku parc. [číslo] o výměře 1 964 m2 (zahrada), pozemku parc. [číslo] o výměře 3 439 m2 (orná půda), pozemku parc. [číslo] o výměře 3 924 m2 (orná půda) (dále i„ předmětné nemovitosti“), jíž jsou účastníci řízení podílovými spoluvlastníky s podílem o velikosti . Žalobkyně byla toho názoru, že reálné rozdělení předmětných nemovitostí je v daném případě fakticky i racionálně nemožné. K žalobě připojila znalecký posudek [číslo] 2018 ze dne [datum], kterým byla zjištěna obvyklá cena předmětných nemovitostí. Žalobkyně v žalobě navrhovala přikázat předmětné nemovitosti za stanovenou náhradu žalované [celé jméno původní účastnice], která byť nemovitosti neužívá, tak by k nim mohla mít určitý osobní vztah. V případě, že by tato o nemovitosti neměla zájem nebo by nedisponovala prostředky na vyplacení přiměřené náhrady, tak žalobkyně navrhovala přikázat nemovitosti do jejího výlučného vlastnictví za stanovenou náhradu. Po vstupu žalovaného jako právního nástupce žalované do řízení pak s ohledem na jeho pasivitu navrhovala přikázat nemovitosti do svého vlastnictví.

2. Žalovaná [celé jméno původní účastnice] (dále také„ právní předchůdkyně žalovaného“) měla také zájem na zrušení spoluvlastnictví s tím, že navrhovala, aby nemovitosti byly přikázány do jejího vlastnictví a to za částku, za níž žalobkyně nemovitosti nabyla. Případně by byla ochotna zaplatit částku vyšší. Nesouhlasila se závěry znaleckého posudku doloženého žalobkyní z důvodu, že neodpovídají situaci na trhu a neodráží obvyklou cenu nemovitostí. Uvedla, že prvotně by mělo být zkoumáno, zda nelze přistoupit k reálnému rozdělení předmětných nemovitostí.

3. Při jednání ve věci konaném dne [datum] uplatnila právní předchůdkyně žalovaného návrh na vypořádání v tzv. širším smyslu, který ve lhůtě poskytnuté soudem doplnila podáním ze dne [datum]. Tato se domáhala po žalobkyni zaplacení částky 167 044 Kč jako poloviny nákladů vynaložených v přímé souvislosti se záchranou předmětných nemovitostí. Návrh odůvodnila tím, že poté, co původní spoluvlastník, bývalý manžel právní předchůdkyně žalovaného pan [příjmení] [příjmení], přerušil rekonstrukční práce na nemovitostech v roce 2008 (na rekonstrukci bylo vynaloženo zhruba 2,5 mil. Kč), nemovitosti byly nadále ponechány opuštěné a zcela bez jakékoliv údržby. Rekonstrukce bylo zanecháno ve fázi pokládky nové střešní krytiny, přičemž na střeše byly položeny pouze OSB desky bez zajištění proti povětrnostním vlivům, které v průběhu let byly samozřejmě naprosto zničeny a došlo tak k masivnímu zatékání a znehodnocení i vnitřních prostor nemovitostí. V roce 2016 si nechala žalovaná vyhotovit znalecký posudek k nemovitostem, jehož součástí bylo jednak zaměření skutečného stavu stavebních objektů a vyhotovení projektové dokumentace skutečného stavu nemovitostí a dále návrh a provedení rekonstrukčních a sanačních prací střechy, které by alespoň zmírnily povětrnostní dopady na již tak zničené nemovitosti. Znalecký posudek se dále zabýval úrovní znehodnocení a poškození objektů, statickým posouzení objektů – tedy aby bylo zřejmé, zda nejsou objekty natolik znehodnoceny, že již není objektivně možná jejich záchrana. Po tomto vyhodnocení znalecký posudek také vyhotovil rozpočet na rekonstrukci objektů. Na základě tohoto znaleckého posudku nechala žalovaná provést záchranné práce na střeše, kdy z důvodu nejasných vlastnických vztahů i z důvodu absolutní nespolupráce druhého spoluvlastníka, provedla pouze práce záchranné a nikoliv kompletní rekonstrukci. Za zaměření stavebních objektů a vyhotovení projektové dokumentace skutečného stavu nemovitostí uhradila žalovaná na základě faktury [číslo] Ing. [jméno] [příjmení] dne [datum] (včetně již uhrazené zálohy ve výši 45 000 Kč) celkem 70 000 Kč. Za rekonstrukci/sanaci střechy uhradila žalovaná na základě faktury [číslo] společnosti [právnická osoba], splatné dne [datum] celkem 111 320 Kč. Za znalecký posudek, jehož nedílnou součástí je i statické posouzení objektů a návrh rozpočtu rekonstrukce uhradila žalovaná na základě faktury [číslo] (včetně již uhrazené zálohy 50 000 Kč na základě fa. [číslo]), splatné dne 15. [číslo] 016 celkem 137 440 Kč. Dále žalovaná [celé jméno původní účastnice] tvrdila, že po celou dobu vlastnictví hradila daň z nemovitosti pouze ona. Konkrétně dne [datum] ve výši 3 589 Kč, dne [datum] ve výši 3 734 Kč, dne [datum] ve výši 3 734 Kč a dne [datum] ve výši 3 734 Kč. Žalobkyně, ani předchozí spoluvlastník se na platbě daně nijak nepodílejí. Dne [datum] žalovaná taktéž uhradila doplatek za odběrové místo ve výši 256 Kč, dne [datum] ve výši 110 Kč a dne [datum] ve výši 170 Kč Celkem do současné doby (tedy bez znalosti nákladů na aktuální nezbytné zajištění nemovitostí), žalovaná na záchranu a zjištění skutečného stavu nemovitostí uhradila celkem 334 087 Kč. Žalobkyně, ani její právní předchůdce ničeho. Naopak byl to bývalý manžel právní předchůdkyně žalovaného, který svým jednáním nemovitosti značně poškodil ve snaze pomstít se jí a znemožnit jí užívání nemovitostí. Na výzvy právní předchůdkyně žalovaného nereagoval a odmítal se podílet na jakýchkoliv nákladech spojených s vlastnictvím nemovitostí.

4. Žalobkyně rozsáhle sporovala žalovanou tvrzenou částku širšího vypořádání.

5. Dne [datum] podala žalobkyně soudu návrh, kterým se domáhala rozšíření žalobního návrhu s následujícím tvrzením. Městský úřad Mšeno, stavební úřad, odbor organizační a správní, dne [datum], vydal rozhodnutí pod sp. zn. MSE – [číslo] 2018, č. j. MSE 4141/2018/stav, na jehož základě bylo vlastníkům nemovitosti, tedy žalobkyni a právní předchůdkyni žalovaného, uloženo provést zabezpečovací práce obytného stavební [adresa] na pozemku parc. č. st. 7/1, [obec]. Zabezpečovací práce spočívaly v provedení: a) vyznačení nebezpečného prostoru pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec] (veřejné prostranství); b) v části obytného stavení [adresa], která je označena ve statickém posudku pod písm.„ B“, odstranění havarované konstrukce krovu a zajištění východní stěny šikmými vzpěrami z pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec], způsobem určeným ve výše uvedeném statickém posudku; c) v části obytného stavení [adresa], která je označena v přiloženém statickém posudku pod písm.„ C“, po předchozí kontrole a případném provedení podélného ztužení krovu, sejmutí všech zbytků původní provizorní krytiny (zbytky plachty a rozpadlé, či uvolněné dřevoštěpkové desky OBS) a následné provedení nové provizorní krytiny, která bude vyhovovat daným povětrnostním podmínkám a s životností, vyhovující záměrům vlastníka, s uvážením event. časových průtahů tak, aby objekt nedospěl opět do současného stavu; d) odklízení havarovaných trámů z roubení přístavku obytného stavení [adresa] z pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec] (veřejné prostranství). Dne [datum] uzavřela žalobkyně se společností [právnická osoba], [IČO], [ulice a číslo], [obec], smlouvu o dílo [číslo] 2019, jejímž předmětem bylo provedení zabezpečovacích prací dle podmínek stanovených ve shora citovaném rozhodnutí správního orgánu. Na provedení zabezpečovacích prací vynaložila žalobkyně částku 69 000 Kč (záloha ze dne [datum] dle faktury [číslo]) a částku ve výši 80 612,70 Kč (doplatek úplaty viz faktura [číslo] 2019 ze dne [datum]). Celkově vynaložila žalobkyně na provedení zabezpečovacích prací dle rozhodnutí správního orgánu částku 149 612,70 Kč. Zabezpečovací práce byly provedeny v souladu s rozhodnutím správního orgánu. K předání díla došlo [datum]. Žalobkyně tak uplatňuje tímto podáním nárok na zaplacení částky ve výši vynaložených nákladů na provedení zabezpečovacích prací, tj. požaduje po právní předchůdkyni žalovaného zaplacení částky ve výši 74 806,35 Kč. Dále uplatňuje nárok na zaplacení náhrady nákladů správního řízení, tj. částku ve výši 1 750 Kč (rozhodnutím správního orgánu byla vlastníkům nemovitostí uložena povinnost uhradit společně a nerozdílně náklady správního řízení ve výši 3 500 Kč. [příjmení] byla uhrazena dne [datum].

6. Na základě shora uvedeného návrhu žalobkyně ze dne [datum] připustil soud usnesením ze dne 21. 10. 2019, č. j. 6 C 290/2018-228 změnu žalobního návrhu. Právní předchůdkyně žalovaného se k novým tvrzením žalobkyně nevyjádřila.

7. Poté co, žalovaná [celé jméno původní účastnice] ztratila dne [datum] způsobilost být účastníkem řízení, jejím právním nástupcem se na základě usnesení zdejšího soudu ze dne 21. 7. 2021, č. j. 6 C 290/2018 - 273 stal [osobní údaje žalovaného], bytem [adresa původního účastníka], okres [okres], který zůstal po celou dobu řízení zcela pasivní, nereagoval na výzvy soudu ani se nedostavoval k nařízeným ústním jednáním.

8. Po provedeném dokazování, vycházeje z listinných důkazů, ze závěrů znaleckých posudků, doplněných o výslech znalce, jakož i ze shodných tvrzení účastníků (srov. § 120 odst. 3 o. s. ř.; zde soud poznamenává, že skutková tvrzení nevyžadují důkazu nejen tehdy, pokud i druhá strana sporu výslovně tvrdí totéž, nýbrž i za situace, že tvrzení zůstane protistranou nepopřeno), dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru:

9. Ve věci zůstalo skutkově mimo spor a vyplývá i z dále uvedených důkazů, že žalobkyně a právní předchůdkyně žalovaného (následně žalovaný) jsou podílovými spoluvlastníky pozemku parc. č. st. 7/1, zastavěná plocha a nádvoří, o výměře celku 2524 m2, jehož součástí je budova [adresa], rodinný dům, pozemku parc. [číslo] zahrada, o výměře 1964 m2, pozemku parc. [číslo] orná půda, o výměře 3439 m2 a pozemku parc. [číslo] zahrada, o výměře 3924 m2, vše zapsáno v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Mělník, na listu vlastnictví [číslo] pro katastrální území Kadlín a obec Kadlín. Podíl žalobkyně a žalovaného na uvedených nemovitostech činí . Mezi právní předchůdkyní žalovaného a žalobkyní byly napjaté vztahy, obě účastnice souhlasily se zrušením a vypořádáním spoluvlastnictví.

10. Napjaté vztahy jsou rovněž mezi žalobkyní, resp. panem [jméno] [příjmení], který je jednatelem žalobkyně a žalovaným, jak vyplývá z rozsudků Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 22. 4. 2021, č. j. 42 C 411/2020-30 či z rozsudku téhož soudu ze dne 23. 4. 2021, č. j. 52 T 5/2021 ve spojení s usnesením Městského soudu v Praze ze dne 29. 6. 2021, č. j. 67 To 207/2021-301 /viz rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne [datum] s doložkou právní moci na č. l. 329-330 spisu, usnesení Městského soudu v Praze ze dne 29. 6. 2021, č. j. 67 To 207/2021-301 na č. l. 288-290 spisu, rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 23. 4. 2021, sp. zn. 52 T 5/2021 na č. l. 291-295 spisu, výpis z OR na žalobkyni na č. l. 297 spisu/.

11. Předmětné nemovitosti jsou představeny rodinným domem [obec], [adresa] umístěným na pozemku parc. č. St. 7/1 včetně tohoto pozemku, pozemky zahrady parc. [číslo] pozemek orné půdy parc. [číslo]. Rodinný dům s pozemky tvoří jednotný funkční celek. Exteriér domu je ve velmi zanedbaném, neudržovaném a havarijním stavu /viz znalecký posudek [číslo] 2019 na č. l. 163 [číslo] spisu, dodatek [číslo] ke znaleckému posudku [číslo] 2018 na č. l. 394-496 spisu, informace o pozemku na č. l. 194-195 spisu/. Na základě smlouvy o dílo [číslo] 2019 ze dne [datum], která byla uzavřena mezi smluvní stranou [právnická osoba], [IČO] jako zhotovitelem a žalobkyní jako objednatelem byly na předmětných nemovitých věcech provedeny zabezpečovací práce dle připomínek stavebního úřadu č. MSE [číslo] 2018, dle technické zprávy Ing. [jméno] [příjmení] zák. [číslo] (objednatel město Mšeno) /viz smlouva o dílo [číslo] 2019 ze dne [datum] na č. l. 302-303 spisu, zápis o odevzdání a převzetí díla na č. l. 304 spisu, dodatek [číslo] ke znaleckému posudku [číslo] 2018 na č. l. 394-496 spisu/. Naproti rodinnému domu, na západní straně pozemku parc. č. St. 7/1, se nachází podlouhlá jednopodlažní hospodářská budova s půdou, bez podsklepení. Tato budova je taktéž ve velmi špatném, zanedbaném a havarijním stavu. Exteriér stavby odpovídá exteriéru rodinného domu. Dle předložené výzvy zjednání nápravy od Městského úřadu Mšeno, odboru výstavby a územního plánování z roku 2010 vykazovala stavba statické narušení, stropní a střešní trámy byly napadeny hnilobou, štítová zeď byla prasklá po celé své délce, poškození vykazovalo i komínové těleso. V zadní části pozemku je umístěna taktéž jednopodlažní budova s velkým půdním prostorem. Svislé nosné konstrukce jsou zděné z cihelného zdiva. Střecha je sedlová, částečně chybí střešní krytina. Exteriér domu je také původní a zanedbaný. Tato budova je pravděpodobně hospodářskou budovou. Na rovinatém pozemku mezi budovami se nachází neudržovaný travní porost, stromy a keře. Pozemky parc. [číslo] jsou umístěny za pozemkem s budovami. Jedná se taktéž o rovinaté pozemky. Na pozemcích parc. [číslo] se nachází využívaná orná půda, na části náletové dřeviny a odložený stavební materiál, což neumožňuje k datu ocenění celou rozlohu pozemků využívat jako ornou půdu. Pozemek parc. [číslo] pak slouží jako zahrada. Přístup na pozemky orné půdy je pak možný z vedlejší veřejné komunikace. Celkově se jedná o nemovitost, která je nevyužívaná, v havarijním stavu, vyžadující demolici nebo velmi nákladnou sanaci. Vzhledem ke skutečnosti, že pozemky parc. [číslo] jsou samostatně přístupné a dle územního plánu se jedná o zemědělské plochy, byly oceněny samostatně. Pozemek parc. [číslo] je dle územního plánu obce Kadlín evidován jako součást plochy zeleně soukromé a vyhrazené. Pozemek parc. č. St. 7/1 pak jako součást plochy smíšené s bydlením /viz znalecký posudek [číslo] 2019 na č. l. 163 [číslo] spisu, dodatek [číslo] ke znaleckému posudku [číslo] 2018 na č. l. 394-496 spisu/. Soubor staveb postavených na pozemku parc. č. st. 7/1 tvoří, resp. historicky tvořil zemědělskou usedlost (dvůr, statek), pozemek parc. [číslo] pak slouží jak shora uvedeno jako zahrada /viz znalecký posudek [číslo] 2016 ze dne [datum] vypracovaný [právnická osoba] na č. l. 33-104 spisu zdejšího soudu 16 C 53/2017 Přístup na pozemek parc. [číslo] je možný pouze přes pozemek parc. č. st 7/1 /viz katastrální mapa na č. l. 107 spisu/. Na pozemku parc. č. St. 7/1 jsou umístěny stavby určené k demolici, které s ohledem na jejich havarijní technický stav ke dni ocenění nikoli zhodnocují, ale naopak znehodnocují pozemek, na kterém stojí. S ohledem na skutečnost, že pozemek parc. [číslo] tvoří funkční celek s pozemkem parc. č. St. 7/1 bylo na nemovité věci nahlíženo jako na pozemky, jenž jsou zatíženy stavbami, které je nutné pro další možné využití pozemků demolovat /viz znalecký posudek [číslo] 2019 na č. l. 163 [číslo] spisu, dodatek [číslo] ke znaleckému posudku [číslo] 2018 na č. l. 394-496 spisu/. Rovněž statický posudek objektu ze dne [datum] vypracovaný Ing. [jméno] [příjmení] popisuje stav hospodářské budovy u domu [adresa]. V závěru předmětného posudku se uvádí, že hodnota uvedeného objektu je nulová. [ulice] část objektu dle názoru statika nelze rekonstruovat, a minimálně pokud jde o tuto přední část objektu, doporučuje její demolici. Pokud jde o zadní část, z posudku vyplývá, že tato by rekonstruovat teoreticky šla, ale je nutné okamžité statické zajištěni s tím, že pokud majitele o rekonstrukci neuvažují, je její statické zajišťování opět pouze oddalováním demolice /viz statický posudek na č. l. 120 spisu/.

12. V návaznosti na zjištěné skutečnosti byly pozemky parc. č. St. 7/1 a parc. [číslo] oceněny na základě jejich využití a evidence v územním plánu, od jejichž hodnoty pak byly odečteny náklady na demolici staveb těchto staveb. Odhad výsledné tržní hodnoty stavebního pozemku parc. č. St. 7/1 byl stanoven po zaokrouhlení na 3 281 000 Kč, pozemek zahrady parc. [číslo] na 648 000 Kč. Celkové náklady na demolici staveb pak byly stanoveny na 3 470 000 Kč. Jelikož pozemky parc. č. St. 7/1 a parc. [číslo] tvoří jednotný funkční celek, byly náklady na demolici odečteny od celkové výsledné hodnoty těchto pozemků. Výsledná hodnota pozemků parc. č. St. 7/1 a parc. [číslo] tak byla stanovena po zaokrouhlení na 459 000 Kč. Celková tržní hodnota zbývajících pozemků, tj. pozemků parc. [číslo] byla stanovena po zaokrouhlení na 295 000 Kč. Stanovení ceny obvyklé bylo provedeno na základě stavu ke dni [datum] / viz dodatek [číslo] ke znaleckému posudku [číslo] 2018 na č. l. 394-496 spisu/.

13. Rozhodnutím Městského úřadu Mšeno, stavební úřad, odbor organizační a správní, ze dne [datum], sp. zn. MSE [číslo] 2018, č.j. MSE- 4141/2018/stav, byla žalobkyni a právní předchůdkyni žalovaného jako vlastníkům nemovitostí uložena povinnost provést zabezpečovací práce obytného stavení [adresa] na pozemku parc. č. st. 7/1 v k.ú. [obec] Tyto zabezpečovací práce spočívaly v provedení a) vyznačení nebezpečného prostoru pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec] (veřejné prostranství); b) v části obytného stavení [adresa], která je označena ve statickém posudku pod písm.„ B“, odstranění havarované konstrukce krovu a zajištění východní stěny šikmými vzpěrami z pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec], způsobem určeným ve výše uvedeném statickém posudku; c) v části obytného stavení [adresa], která je označena v přiloženém statickém posudku pod písm.„ C“, po předchozí kontrole a případném provedení podélného ztužení krovu, sejmutí všech zbytků původní provizorní krytiny (zbytky plachty a rozpadlé, či uvolněné dřevoštěpkové desky OBS) a následné provedení nové provizorní krytiny, která bude vyhovovat daným povětrnostním podmínkám a s životností, vyhovující záměrům vlastníka, s uvážením event. časových průtahů tak, aby objekt nedospěl opět do současného stavu; d) odklízení havarovaných trámů z roubení přístavku obytného stavení [adresa] z pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec] (veřejné prostranství). Podkladem pro shora uvedené rozhodnutí byl statický posudek, který autorizoval Ing. [jméno] [příjmení] v prosinci 2018. Dle předmětného posudku je objekt [adresa] ve stavu havárie, není uživatelný a je ve stávajícím stavu nebezpečný uvnitř i vně objektu. Tento závěr převzal do svého rozhodnutí stavební úřad, který nařídil provedení bezodkladných zabezpečovacích prací. V části 4. posudku nazvané jako„ Popis stávajícího stavu objektu“ se uvádí, že„ je zřejmé, že v minulosti byly započaty práce na opravě střešní krytiny, které byly přerušeny. Jako provizorní zabezpečení proti vnikání povětrnosti byly na konstrukci krovu připevněny dřevoštěpkové OSB desky a plachta. Dnešní stav jako takový, že plachta je roztrhaná, nefunkční, její části tvoří odpadky na sousedních cizích pozemcích.“ Dále v části 5. nazvané jako„ Posouzení stávajícího stavu“ je uvedeno, že„ Současný stav je dožitým a zcela nefunkčním provizoriem, které bylo přijato někdy před cca 12 lety při přerušení opravy střechy. Plachta na povrchu střechy je potrhaná a části plachty poletují při větru po okolních pozemcích. Dřevoštěpkové desky OSB jsou rozmočeny a deformovány od povětrnosti a z části odtrženy od konstrukce krovu.“ /viz rozhodnutí Městského úřadu Mšeno, stavební úřad, odbor organizační a správní, ze dne [datum], sp. zn. MSE [číslo] 2018 /stav, č.j. MSE- 4141/2018/stav na č. l. 113-119 spisu, statický posudek na č. l. 120-122 spisu, technická zpráva na č. l. 123-127 spisu/.

14. Dne [datum] uzavřela žalobkyně se společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], [obec], smlouvu o dílo [číslo] 2019, jejímž předmětem bylo provedení zabezpečovacích prací ve smyslu shora citovaném rozhodnutí správního orgánu / viz smlouva o dílo [číslo] 2019 ze dne [datum] na č. l. 302-303 spisu/. Za provedení zabezpečovacích prací uhradila žalobkyně dané společnosti částku ve výši 69 000 Kč jako zálohu na základě faktury [číslo] ze dne [datum] a částku ve výši 80 612,70 Kč jako doplatek úplaty na základě faktury [číslo] 2019 ze dne [datum] /viz faktura [číslo] na č. l. 305 spisu, faktura [číslo] 2019 na č. l. 305 p.v. spisu, potvrzení banky ze dne [datum] na č. l. 306 spisu, potvrzení banky ze dne [datum] na č. l. 306 p.v. spisu/. K předání díla došlo dne [datum] /viz zápis o odevzdání a převzetí díla na č. l. 304 spisu/. Shora citovaným rozhodnutím správního orgánu byla vlastníkům nemovitostí uložena povinnost uhradit společně a nerozdílně náklady správního řízení ve výši 3 500 Kč /viz rozhodnutí Městského úřadu Mšeno, stavební úřad, odbor organizační a správní, ze dne [datum], sp. zn. MSE [číslo] 2018 /stav, č.j. MSE- 4141/2018/stav na č. l. 113-119 spisu /. Žalobkyně tuto částku uhradila na účet správního orgánu dne [datum] /viz potvrzení z banky o zaplacení nákladů správního řízení na č. l. 307 spisu/. Žalobkyně vyzvala právní předchůdkyni žalovaného k úhradě vynaložených nákladů na provedení zabezpečovacích prací dopisem ze dne [datum] /viz výzva k zaplacení ze dne [datum] včetně podacího lístku na č. l. 308-309 spisu/.

15. Ze spisu zdejšího soudu sp. zn. 16 C 53/2017 bylo dále zjištěno a prokázáno, že právní předchůdkyně žalovaného podala u zdejšího soudu dne [datum] žalobu proti bývalému spoluvlastníku Ing. [jméno] [příjmení] na náhradu škody. Za účelem stanovení výše vzniklé škody způsobené na nemovitostech si nechala vypracovat znalecký posudek [číslo] 2016. V samotném posudku zpracovaném [právnická osoba] dne [datum] na str. 24 je uvedeno, že zaměření skutečného stavu stavebních objektů a vyhotovení projektové dokumentace skutečného stavu nemovitostí, které měl provést Ing. [jméno] [příjmení], bylo pouze podkladem pro předmětný znalecký posudek, a to za účelem stanovení výše škod. Znalecký posudek na str. 39 obsahuje rozpočet stavebních prací a dodávek, jedná se však o rekapitulaci již v minulosti provedené rekonstrukce objektů. Ve znaleckém posudku je na straně 25 a déle na str. 51 návrh na provedení rekonstrukčních a sanačních prací střechy, které by alespoň zmírnily povětrnostní dopady na již tak zničené nemovitosti. Na str. 51 znaleckého posudku jsou vyčísleny náklady na opatření, které v tento moment zabrání bezprostřednímu vzniku dalších škod, tj. zakrytí střešní roviny objektu PVC plachtou, přičemž náklady činí 24 560 Kč.

16. Za vypracování znaleckého posudku [číslo] 2016 na určení výše škody způsobené na předmětných nemovitostech včetně zastupování u soudu uhradila právní předchůdkyně žalovaného na základě faktury [číslo] ze dne [datum] společnosti [právnická osoba] celkem částku 137 440 Kč, z toho na zálohu 50 000 Kč /viz faktury na č. l. 77-78 spisu/. Dále za zaměření stavebních objektů a vyhotovení projektové dokumentace skutečného stavu nemovitostí uhradila na základě faktury [číslo] ze dne [datum] Ing. [jméno] [příjmení] celkem 70 000 Kč /viz faktura na č. l. 79 spisu/ a na základě faktury [číslo] ze dne [datum] za zprostředkovací služby spojené s rekonstrukcí nemovitostí společnosti [právnická osoba] částku 111 320 Kč /viz faktura na č. l. 80 spisu/. [právnická osoba] nemá dle výpisu z obchodního rejstříku jako předmět podnikání provádění stavebních prací /viz výpis z obchodního rejstříku na č. l. 105-106 spisu/.

17. Dne [datum] bylo zapsáno na listu vlastnictví [číslo] k.ú. [obec], zástavní právo z rozhodnutí okresní správy sociálního zabezpečení ze dne [datum] na podíl žalovaného k zajištění pohledávky dle výkazu nedoplatků ve výši 1 185 113,18 Kč s právními účinky zápisu ke dni [datum] /viz výpis z katastru nemovitostí na č. l. 506 spisu/.

18. Žalobkyně je solventní a pro případ povinnosti vyplatit žalovanému ceny určené znaleckým posudkem má na svém účtu u [právnická osoba] dostatek volných finančních prostředků /výpis z účtu na č. l. 514, 516 spisu/. Žalovaný solventnost nedoložil.

19. Pokud soud vyjma shora popsaných, neprovedl další, ve věci navrhované důkazy, případně se vyjma shora popsaných, nezabýval hodnocením ostatních ve věci provedených důkazů, bylo tomu proto, že jejich obsahová stránka nemůže závěr soudu jakkoliv zvrátit.

20. Po právní stránce soud hodnotil věc podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen„ o. z.”), ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti.

21. Podle § 1140 odst. 2 o. z. každý ze spoluvlastníků může kdykoliv žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků.

22. Podle § 1142 odst. 1, 2 o. z. jedná-li se o společnou věc, která má jako celek sloužit k určitému účelu, není její rozdělení možné. Zemědělský pozemek může být rozdělen jen tak, aby dělením vznikly pozemky účelně obdělávatelné jak vzhledem k rozloze, tak i k možnosti stálého přístupu. To neplatí, pokud má být pozemek rozdělen za účelem zřízení stavby nebo za takovým účelem, pro který lze pozemek vyvlastnit.

23. Dle § 1143 o. z. nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.

24. Dle § 1144 odst. 1 o. z. je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota.

25. Dle § 1147 o. z. není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě, v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky.

26. Podle § 1148 odst. 1 a 2 o. z. při zrušení spoluvlastnictví si spoluvlastníci vzájemně vypořádají pohledávky a dluhy, které souvisejí se spoluvlastnictvím nebo se společnou věcí. Každý ze spoluvlastníků může žádat úhradu splatné pohledávky, jakož i pohledávky, jejíž splatnost nastane do jednoho roku po účinnosti dohody o zrušení spoluvlastnictví nebo po zahájení řízení o zrušení spoluvlastnictví.

27. Dle § 1350 odst. 2 o. z. spojí-li se zástava s jinou věcí, má zástavní věřitel právo na obnovení předešlého stavu na náklady zástavního dlužníka. Není-li to možné, zatíží zástavní právo celou věc, avšak jen do hodnoty zástavy v době spojení. Byla-li zástava oceněna, má se za to, že cenu zástavy určuje výše ocenění.

28. Vzhledem k věci jako celku, se spoluvlastníci považují za jedinou osobu a nakládají s věcí jako jediná osoba (§ 1116 o. z.). Podíl vyjadřuje míru účasti každého spoluvlastníka na vytváření společné vůle a na právech a povinnostech vyplývajících ze spoluvlastnictví věci (§ 1122 odst. 1 o. z.).

29. Podle § 1136 o. z. spoluvlastník, který vynaložil na společnou věc náklad v zájmu ostatních spoluvlastníků bez jejich vyrozumění a souhlasu, může požadovat a) poměrnou část náhrady v rozsahu zhodnocení věci, jednalo-li se o náklad, který byl spoluvlastníkům ku prospěchu, b) náhradu nutných nákladů, jednalo-li se o náklad, který bylo třeba vynaložit na záchranu věci.

30. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví je opodstatněná. Především zůstalo mimo spor a bylo současně prokázáno, že účastníci řízení jsou spoluvlastníky předmětných nemovitostí. Podíl obou účastníků na uvedených nemovitostech činí .

31. Soud v prvé řadě poznamenává, že zákonná úprava spoluvlastnictví vychází ze zásady, dle které nelze žádného ze spoluvlastníků nutit, aby nadále ve spoluvlastnickém svazku setrvával. Z pohledu splnění podmínek pro zrušení spoluvlastnictví soud dále konstatuje, že neshledal, žádnou zákonnou překážku, která by bránila zrušení a vypořádání spoluvlastnictví ve smyslu § 1140 odst. 2 o. z. Z postojů účastníků řízení, resp. z postoje žalobkyně a právní předchůdkyně žalovaného, je zřejmé, že ani jeden z nich nechtěl spoluvlastnictví nadále udržet a obě strany měli zájem na jeho zrušení. Žalovaný, zůstal ve sporu zcela pasivní a nereagoval na výzvy soudu ani se nedostavoval na nařízené ústní jednání, byť byl vždy řádně předvolán. Současně nebyly tvrzeny ani prokázány žádné skutečnosti, které by nasvědčovaly tomu, že žalobkyně zvolila pro podání žaloby, jíž se zrušení spoluvlastnictví domáhá, nevhodnou dobu nebo že by jí sledovala nepoctivý záměr v podobě způsobení újmy žalované (srov. přiměřeně rozhodnutí NS ČR sp. zn. 22 Cdo 300/2016 nebo sp. zn. 22 Cdo 674/2018).

32. S odkazem na popsané, soud proto spoluvlastnictví účastníků k předmětné nemovitosti zrušil (výrok I. rozsudku). Jde-li o způsob vypořádání spoluvlastnictví, je třeba podtrhnout, že při soudním vypořádání není soud vázán návrhy účastníků o tom, jak se má vypořádání provést, a může se rozhodnout i pro jiný způsob vypořádání, než jaký byl navržen. Na druhou stranu soud nemůže nařídit prodej věci v případě, má-li o věc zájem některý ze spoluvlastníků, který může zajistit její účelné využití a je schopen ostatním spoluvlastníkům poskytnout přiměřenou náhradu. Z dikce § 1147 o. z. vyplývá, že způsoby vypořádání podílového spoluvlastnictví mají v zákoně své stanovené pořadí, které musí být soudem respektováno. Na prvém místě přichází v úvahu rozdělení věci, a není-li to možné, nastupuje další způsob, tedy přikázání věci jednomu ze spoluvlastníků za přiměřenou náhradu. Není-li uskutečnitelný ani tento způsob vypořádání, přichází na pořad způsob třetí, kdy soud nařídí prodej nemovitosti a výtěžek je rozdělen mezi spoluvlastníky.

33. Soud tedy v prvé řadě zkoumal, zda jsou předmětné nemovitosti reálně dělitelné. Provedeným dokazováním bylo zjištěno, že předmětné nemovitosti reálně dělitelné dle podílů účastníků nejsou. Možnost reálného rozdělení nepřipadá v úvahu jednak zejména proto, že mezi účastníky byly a jsou napjaté vztahy a dělení nemovitostí by mezi nimi vyvolalo pouze další spory a jednak tyto nemovitosti tvoří jednotný funkční celek a reálným rozdělením by došlo k jejich znehodnocení. Byť ustanovený znalec z oboru geodezie a kartografie [celé jméno znalce] ve svém znaleckém posudku připouští dvě varianty možného řešení reálného rozdělení pozemků, tak sám u první varianty zmínil, že takovéto rozdělení předmětné nemovitosti znehodnocuje. Logičtější se mu jeví druhá varianta. Nicméně při svém výslechu u ústního jednání uvedl, že nejsmysluplnější by byla varianta jiná, která nebyla v zadání znaleckého posudku. Ideální by bylo sloučit pozemky [číslo] pozemky [číslo] do jednoho pozemku, kdy platí, že pro pozemky stejné kultury se novému pozemku přiděluje parcelní číslo většího ze slučovaných pozemků. [příjmení] byla vykompenzována menší plocha pozemku [číslo] (stavební pozemek) a pozemku [číslo] byla by z nově vzniklého pozemku, patrně [číslo] připojena část pozemku tak, aby se kompenzovala rozdílná velikost. S ohledem na pasivitu žalovaného však znalcem zmíněná dohoda o dělení pozemků nebyla možná. Sám znalec při svém výslechu dále potvrdil, že na rozdělované nemovitosti, tak jak to navrhl, by nebyl zajištěn přístup z veřejné komunikace. Z hlediska přesvědčivosti a logičnosti proto tento znalecký posudek před soudem neobstál. Soud rovněž přihlédl ke skutečnosti, že mu nebylo známo, zda žalovaný jako právní nástupce má zájem o předmětné nemovitosti. I z tohoto důvodu nepřicházelo dělení nemovitostí do úvahy.

34. S ohledem na právě uvedené, nastupuje tak další způsob vypořádání, a to přikázání věci jednomu nebo více spoluvlastníkům. Při využití tohoto způsobu vypořádání nutno jednak přihlédnout k tomu, aby byla věc účelně využita (srov. kupř. rozhodnutí NS ČR ze dne 28. 5. 2003 sp. zn. 22 Cdo 1283/2001), jednak je třeba zohlednit, zda spoluvlastník, kterému má být věc přikázána, s takovýmto postupem vůbec souhlasí a v dalším je třeba přihlédnout ke kredibilitě spoluvlastníka, jemuž má být věc přikázána, tedy k tomu, zda disponuje finančními prostředky k vyplacení spoluvlastnického podílu a to i z pohledu včasnosti takové výplaty.

35. O předmětné nemovitosti projevovala vážný zájem právní předchůdkyně žalovaného, s čímž žalobkyně souhlasila. Sporná byla mezi účastníky pouze vypořádací hodnota. Jelikož právní nástupce žalované zůstal od svého vstupu do řízení zcela nekontaktní a v návaznosti na to žalobkyně navrhla přikázat předmětné nemovitosti do svého výlučného vlastnictví za stanovenou náhradu, přikázal soud, předmětné nemovitosti do vlastnictví žalobkyně (výrok II. rozsudku).

36. Z hlediska schopnosti žalobkyně zaplatit žalovanému přiměřenou náhradu ve výši, jak bude specifikována dále, nevyšlo v řízení najevo nic, co by závěr o její schopnosti, deklarovanou výpisem ze svého účtu, zpochybňovalo.

37. Žalobkyně spolu se žalobou předložila znalecký posudek [číslo] 2018 ze dne [datum] vypracovaný znaleckou kanceláří [právnická osoba], který stanovil tržní hodnotu nemovitostí na základě stavu k [datum]. S ohledem na datum vypracování znaleckého posudku a na námitky právní předchůdkyně žalovaného proti znaleckému posudku, přistoupil soud k zadání doplnění tohoto znaleckého posudku k aktuální ceně nemovitostí. Znalecká kancelář [právnická osoba] ve svém dodatku [číslo] ze dne [datum] se jednak vypořádala s otázkami soudu i námitkami právní předchůdkyně žalovaného a dále logicky a přesvědčivým způsobem zdůvodnila postup při vypracování svého znaleckého posudku při stanovení aktuální tržní ceny nemovitostí. Dlužno zmínit, že soud nepřezkoumává odborné závěry znalce, pouze hodnotí znalecký posudek z hlediska jeho přesvědčivosti a logičnosti, tomu také znalecký posudek včetně jeho dodatku [číslo] dostál. Proto také soud při stanovení výše vypořádacího podílu vycházel z tohoto dodatku a stanovil výši vypořádacího podílu v částce 377 000 Kč, kterou je povinna žalobkyně žalovanému zaplatit.

38. Z dodatku [číslo] ke shora uvedenému znaleckému posudku vyplývá, že na pozemku parc. č. St. 7/1 jsou umístěny stavby určené k demolici, které s ohledem na jejich havarijní technický stav ke dni ocenění nikoli zhodnocují, ale naopak znehodnocují pozemek, na kterém stojí. Tento závěr vyplývá rovněž ze statického posudku ze dne [datum] vypracovaného Ing. [jméno] [příjmení], který popisuje stav hospodářské budovy u domu [adresa] jejíž hodnota je nulová. Jelikož pozemek parc. [číslo] tvoří funkční celek s pozemkem parc. č. St. 7/1 bylo na nemovité věci nahlíženo jako na pozemky, jenž jsou zatíženy stavbami, které je nutné pro další možné využití pozemků demolovat. V návaznosti na zjištěné skutečnosti, byly pozemky parc. č. St. 7/1 a parc. [číslo] oceněny na základě jejich využití a evidence v územním plánu, od jejichž hodnoty pak byly odečteny náklady na demolici staveb těchto staveb. Znalecká kancelář tak stanovila odhad výsledné tržní hodnoty stavebního pozemku parc. č. St. 7/1 po zaokrouhlení na 3 281 000 Kč, pozemek zahrady parc. [číslo] na 648 000 Kč. Celkové náklady na demolici staveb pak byly stanoveny na 3 470 000 Kč. Výsledná hodnota pozemků parc. č. St. 7/1 a parc. [číslo] tak byla stanovena po zaokrouhlení na 459 000 Kč. Celková tržní hodnota pozemků parc. [číslo] byla stanovena po zaokrouhlení na 295 000 Kč. Celková výsledná hodnota nemovitostí tak činí 754 000 Kč.

39. Při stanovení výše přiměřené náhrady žalovanému vycházel soud, respektujíc rozhodovací praxi Nejvyššího soudu ČR z obvyklé ceny celé věci, tedy předmětných nemovitostí, nikoli z ceny, za niž by bylo možné prodat příslušný spoluvlastnický podíl (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 2908/2015, 22 Cdo 1114/2016, 22 Cdo 4856/2017). Rovněž soud podotýká, že existence podílového spoluvlastnictví není sama o sobě důvodem, pro který by měla být cena nemovitostí stanovená pro účely vypořádání spoluvlastnictví snížena (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 4556/2018 ve spojení s I. ÚS 1472/19). Pro účely rozhodování soudů v konkrétních řízeních je pak pro určení přiměřené náhrady rozhodující cena nemovitostí v době jejich vypořádání (NS 22 Cdo 1927/2004 = C [číslo], NS 22 Cdo 4556/2018 ve spojení s I. ÚS 1472/19). V případě vypořádání spoluvlastnictví jde o to, aby náhrada opravdu nahradila to, o co vylučovaný spoluvlastník přichází, je-li výchozím principem přiměřenost náhrady (NS 22 Cdo 2903/2010 = C 10 331). Jinými slovy řečeno, účelem poskytnutí přiměřené náhrady je vyvážení majetkové újmy vylučovaného spoluvlastníka, tedy zohlednění, o co při pozbytí spoluvlastnického podílu přichází. Dále soud podotýká, že zatímco zjištění obvyklé ceny je otázkou skutkovou, a v judikatuře dovolacího soudu o tom nikdy nepanovaly žádné pochybnosti, určení výše přiměřené náhrady je otázka právní. Tato východiska jsou ostatně potvrzena již v poměrech ObčZ závěrem, podle kterého určení výše přiměřené náhrady je otázkou právní, ke které není oprávněn znalec, naproti tomu stanovení obvyklé ceny tvořící základ pro určení výše přiměřené náhrady je otázkou skutkovou a v dovolacím řízení v zásadě nelze zpochybňovat správnost určení obvyklé ceny, neboť zpochybnění skutkového stavu není způsobilým dovolacím důvodem (NS 22 Cdo 326/2016, 22 Cdo 4445/2018). Přiměřená náhrada za spoluvlastnický podíl žalovaného, který ze společenství ve vztahu k předmětným nemovitostem vystupuje, tak s ohledem na právě popsané představuje částku odpovídající 1/2 obvyklé ceny zjištěné dodatkem [číslo] ke znaleckému posudku [číslo] 2018 ze dne [datum] vypracovaného znaleckou kanceláří [právnická osoba], tj. 377 000 Kč (754 000 Kč: 2 = 377 000 Kč). V návaznosti na konstatované přikázal tedy soud předmětné nemovitosti do výlučného vlastnictví žalobkyně (výrok II. rozsudku). Současně bylo rozhodnuto (výrok III. rozsudku) o povinnosti žalobkyně zaplatit žalovanému na vypořádání jeho spoluvlastnického podílu částku ve výši 377 000 Kč, a to ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).

40. V průběhu řízení bylo zjištěno, že dle aktuálního výpisu z katastru nemovitostí byl ke dni [datum] na [list vlastnictví], k.ú. [obec] proveden zápis zástavního práva z rozhodnutí okresní správy sociálního zabezpečení ze dne [datum] na podíl žalovaného ve výši 1 185 113,18 Kč, tj. až po stanovení obvyklé ceny nemovitostí dodatkem [číslo] ke znaleckému posudku [číslo] 2018. Existence zástavního práva bez dalšího zrušení a vypořádání spoluvlastnictví nebrání (NS 22 Cdo 300/2016 = PR [číslo] s. 110). Přikázáním nemovitostí některému ze spoluvlastníků zástavní právo nezanikne. Soud je toho názoru, že dle ust. § 1350 odst. 2 o. z. zástavní právo zatíží celou nemovitost, ale jen do hodnoty zástavy v době spojení, tj. v době nabytí právní moci rozsudku o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví ([příjmení] 2019 s. 70 a násl.). I zastánci názoru, že věcná práva mohou zatěžovat pouze věc jako celek, v souvislosti se zástavním právem výslovně uvádějí, že zástavní právo vznikem výlučného vlastnictví (tj. zrušením a vypořádáním spoluvlastnictví) nezaniká, nýbrž trvá na věci jako celku, byť jen do hodnoty zástavy (tj. původně zastaveného spoluvlastnického podílu v době spojení (§ [číslo] odst. 2)) s tím, že pro účely realizace zástavního práva by pak bylo možné přistoupit pouze ke zpeněžení spoluvlastnického podílu, byť zde formálně existuje pouze věc jako taková. Nabytím podílu při realizaci zástavního práva by pak došlo k obživnutí spoluvlastnictví ([příjmení], [příjmení] 2020 s. 77 poznámka pod čarou 16). Po zohlednění těchto okolností včetně možného regresního nároku vůči žalovanému je soud toho názoru, že přiměřenou náhradou je v dané věci obvyklá cena předmětných nemovitostí bez omezení zástavním právem. Vzhledem k tomu, že žalobkyně při ústním jednání po sdělení předběžného právního názoru soudu již neměla námitky proti dodatku [číslo] ke [číslo] 2018 z důvodu nezohlednění zástavního práva v obvyklé ceně nemovitostí, bylo nadbytečné předvolávat znalce a provádět jeho výslech.

41. Předmětem sporu je kromě rozhodnutí o vypořádání podílového spoluvlastnictví i úhrada investic na společnou věc. Soud zde odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu vydané ve věci sp. zn. 22 Cdo 2354/2016 (s odkazem na R 46/1991) z nějž se podává, že i nadále bude uplatnitelná judikatura k obč. zák. Uvedené rozhodnutí konstatuje, že z § 1148 odst. 1 obč. zák. vyplývá pokyn zákonodárce, aby při zrušení spoluvlastnictví bylo provedeno jeho širší vypořádání. Jde o normu dispozitivní (a účastníky nelze nutit, aby tak učinili), je v zájmu předcházení dalším sporům provést co nejúplnější a nejrychlejší vypořádání vzájemných vztahů účastníků. To, že zákon sleduje tento cíl, se podává i z § [číslo] odst. 3, který žádá, aby pohledávky, které jsou jinak předmětem tzv. širšího vypořádání, byly v případě prodeje společné věci uspokojeny ještě před rozdělením výtěžku; § 1148 odst. 2 pak umožňuje vypořádat pohledávky ještě nesplatné. Koncepce zákona tak směřuje k tomu, aby všechny pohledávky a dluhy související se spoluvlastnictvím byly vypořádány pokud možno v době jeho zrušení a aby tak nedocházelo zbytečně k dalším následným sporům. … Z procesního hlediska půjde o objektivní kumulaci návrhu na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví a návrhu na širší vypořádání; práva takto uplatněná mají samostatný skutkový základ (§ 206 odst. 2 o. s. ř.). Rozhodnutí o těchto různých nárocích v obsahově jednom výroku by též komplikovalo procesní situaci v případě, že opravný prostředek by byl podán jen ohledně jednoho z nich. Nejvyšší soud uvedl v rozsudku ze dne 15. 9. 2010, sp. zn. 22 Cdo 766/2010, že výrok rozsudku, jímž soud v řízení o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví rozhoduje o investicích, není z hlediska právní moci závislý na výrocích o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví a naopak. Jak konstatoval NS ČR,„ …. Pokud některý z účastníků řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví (§ 1143 a násl. obč. zák.) řádně uplatní nárok na tzv. širší vypořádání (§ 1148 odst. 1 obč. zák.), nelze o vzájemných platebních povinnostech účastníků rozhodnout jediným výrokem a provést započtení proti budoucímu nároku na zaplacení vyrovnávacího podílu. Již z tohoto důvodu je rozhodnutí odvolacího soudu správné a dovolání není důvodné.“ Z rozsudku ze dne 30. 11. 2016, sp. zn. 22 Cdo 2354/2016 (dostupného na [webová adresa]), vyplývá, že vypořádání v tzv. širším smyslu je v dispozici účastníků řízení, a byť je zákon považuje za žádoucí, nelze účastníky řízení nutit, aby tímto způsobem postupovali. Ustanovení § 1148 odst. 1 o. z. je tak dispozitivní právní normou.

42. Širším vypořádáním podílového spoluvlastnictví (§ 1148 odst. 1 o. z.) se rozumí jen vypořádání pohledávek a dluhů, které přímo souvisejí se spoluvlastnictvím nebo se společnou věcí; jde zejména o náklady na společnou věc nebo dluhy a pohledávky vzniklé při jejím užívání. Nejde tedy o náklady vynaložené jedním spoluvlastníkem na věc ve výlučném vlastnictví druhého, byť i výtěžek z prodeje této věci byl později vynaložen na věc, který je nyní předmětem vypořádání. Účastníkům však nic nebrání, aby v řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví uplatnili i vzájemné nároky, vyplývající ze širšího vypořádání; také jim nic nebrání, aby u soudu uplatnili jiné vzájemné nároky. Z procesního hlediska půjde o objektivní kumulaci návrhu na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví a návrhu na širší vypořádání; práva takto uplatněná mají samostatný skutkový základ (§ 206 odst. 2 o. s. ř.).

43. Žalobkyně se v rámci návrhu na tzv. vypořádání v širším smyslu domáhala po žalovaném zaplacení částky 76 556,35 Kč sestávající z nákladů na provedení zabezpečovacích prací dle rozhodnutí správního orgánu ve výši 74 806,35 Kč a 1/2 náhrady nákladů daného správního řízení ve výši 1 750 Kč. 44. [příjmení] žalovaná se v rámci návrhu na tzv. vypořádání v širším smyslu domáhala po žalobkyni zaplacení částky 167 044 Kč jako nákladů vynaložených v přímé souvislosti se záchranou předmětných nemovitostí, když uhradila celkem 334 087 Kč. Za zaměření stavebních objektů a vyhotovení projektové dokumentace skutečného stavu nemovitostí zaplatila částku 70 000 Kč, za rekonstrukci/sanaci střechy částku 111 320 Kč a za znalecký posudek, jehož nedílnou součástí je i statické posouzení objektů a návrh rozpočtu rekonstrukce částku 137 440 Kč. Dále právní předchůdkyně žalovaného tvrdila, že po celou dobu vlastnictví hradila daň z nemovitosti pouze ona. Konkrétně dne [datum] uhradila na dani částku 3 589 Kč, dne [datum] částku 3 734 Kč, dne [datum] částku 3 734 Kč a dne [datum] částku 3 734 Kč. Dne [datum] měla právní předchůdkyně žalovaného taktéž uhradit doplatek za odběrové místo ve výši 256 Kč, dne [datum] ve výši 110 Kč a dne [datum] ve výši 170 Kč.

45. Pokud jde o nároky žalobkyně na zaplacení částky 76 556,35 Kč, tak dospěl soud po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti k závěru, že tyto nároky jsou opodstatněné. Náklady na provedení zabezpečovacích prací dle rozhodnutí správního orgánu ve výši 74 806,35 Kč posoudil soud ve smyslu § 1136 písm. b) o. z. jako nutné náklady, které bylo třeba vynaložit na záchranu předmětných nemovitostí v zájmu právní předchůdkyně žalovaného. S ohledem na obsah rozhodnutí správního orgánu, kterým bylo nařízeno spoluvlastníkům provést nutné zabezpečovací práce v souladu se statickým posudkem připojeným k rozhodnutí, se pak jednalo o náklady vynaložené v nutném rozsahu, které byly nezbytné pro zachování podstaty předmětných nemovitostí. Žalobkyně prokázala, že náklady za provedení těchto prací v souladu s daným rozhodnutím byly zaplaceny. Jelikož žalobkyně rovněž prokázala, že uhradila částku 3 500 Kč jako náklady správního řízení uložené vlastníkům společně a nerozdílně na základě daného rozhodnutí správního orgánu, vyhověl soud žalobkyni i ohledně této části jejího nároku. Jedná se o společný závazek vůči třetí osobě mající přímý vztah ke společné věci, který zcela jistě spadá pod rozsah § 1148 o. z. Proto vzniklo žalobkyni právo na zaplacení částky ve výši vynaložených nákladů (výrok IV. rozsudku)

46. Pokud jde o nárok právní předchůdkyně žalovaného na zaplacení částky 167 044 Kč, tak dospěl soud po provedeném dokazování k závěru, že tento nárok není důvodný. Soud se po provedeném dokazování ztotožňuje s názorem žalobkyně, že náklady za zaměření stavebních objektů a vyhotovení projektové dokumentace ve výši 70 000 Kč a za znalecký posudek, jehož nedílnou součástí je i statické posouzení objektů a návrh rozpočtu rekonstrukce ve výši 137 440 Kč nespadají pod ust. § 1136 o. z. Soud má za to, že tyto pohledávky nejsou vůbec nárokem vyplývajícím z širšího vypořádání, neboť bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalovaného si nechala vypracovat předmětný znalecký posudek za účelem stanovení výše vzniklé škody způsobené na nemovitostech“ za účelem podaní žaloby na bývalého spoluvlastníka Ing. [příjmení]. Řízení bylo vedeno u zdejšího soudu pod sp. zn. 16 C 53/2017. Účelem vypracovaní znaleckého posudku tak nebyla záchrana a zjištění skutečného stavu nemovitostí, jak tvrdila právní předchůdkyně žalovaného, ale stanovení výše škody, které se domáhala po bývalém spoluvlastníkovi. Nebyla naplněna ani základní podmínka pro vznik nároku dle § 1136 o. z. a to, že se musí jednat o náklad vynaložený v zájmu ostatních spoluvlastníků. Zaměření skutečného stavu stavebních objektů a vyhotoveni projektové dokumentace skutečného stavu nemovitosti, které měl provést Ing. [jméno] [příjmení], bylo pouze podkladem pro předmětný znalecký posudek, a to za účelem stanovení výše škod, což je uvedeno v předmětném znaleckém posudku. K tvrzení právní předchůdkyně žalovaného, že znalecký posudek vyhotovil rozpočet na rekonstrukci objektů, soud uvádí, že znalecký posudek skutečně obsahuje rozpočet stavebních prací a dodávek, jedná se však o rekapitulaci již v minulosti provedené rekonstrukce objektů, nikoliv tedy návrh rozpočtu na budoucí rekonstrukci objektů. Pokud právní předchůdkyně žalovaného tvrdila, že ve znaleckém posudku je návrh na provedení rekonstrukčních a sanačních prací střechy, které by alespoň zmírnily povětrnostní dopady na již tak zničené nemovitosti, tak na str. 51 znaleckého posudku jsou vyčísleny náklady na opatření, které v tento moment zabrání bezprostřednímu vzniku dalších škod, tj. zakrytí střešní roviny objektu PVC plachtou, přičemž náklady činí 24 560 Kč. Právní předchůdkyně žalovaného však tvrdila, že za rekonstrukci/sanaci střechy uhradila částku 111 320 Kč, a to na základě faktury splatné dne [datum]. Pokud však byl znalecký posudek vypracován dne [datum], nemůže být pravdivé tvrzení právní předchůdkyně žalovaného, že práce na střeše nechala provést na základě předmětného znaleckého posudku. Navíc, předmětnou částku měla právní předchůdkyně žalovaného uhradit společnosti [právnická osoba], která dle výpisu obchodního rejstříku nemá v předmětu podnikání provádění stavebních prací a tato společnost fakturovala právní předchůdkyni žalovaného částku 111 320 Kč za zprostředkovací služby spojené s rekonstrukcí nemovitostí nikoli za provedení rekonstrukce.

47. Pokud jde o návrh právní předchůdkyně žalovaného na zaplacení nákladů za rekonstrukci/sanaci střechy, doplatku za odběrové místo a za zaplacení daní z nemovitostí, tak tyto náklady by mohly spadat pod rozsah § 1148 o. z. Náklady za rekonstrukci střechy lze posoudit jako vzájemné nároky spoluvlastníků týkající se nákladů vynaložených na společnou věc a doplatek za odběrové místo a zaplacení daní z nemovitostí jako společné závazky vůči třetím osobám mající přímý vztah ke společné věci. Žalobkyně poukázala na to, že ze statického posudku, který autorizoval Ing. [jméno] [příjmení] v prosinci 2018 (č. l. 123 spisu) je zřejmé, že na střeše nemovitosti proběhlo zabezpečení před cca 12 lety, které provedl bývalý spoluvlastník Ing. [příjmení]. Navíc z doložené faktury právní předchůdkyní žalovaného [číslo] vyplývá, že společnost [právnická osoba] fakturovala částku 111 320 Kč za zprostředkovací služby spojené s rekonstrukcí nemovitosti [adresa]“ nikoli za rekonstrukci/sanaci střechy. S ohledem na tyto skutečnosti bylo tvrzení strany žalované ohledně nákladů na rekonstrukci/sanaci střechy nemovitosti a dále doplatku za odběrové místo neúplné (nebylo zřejmé, jaké konkrétní práce byly provedeny právní předchůdkyní žalovaného, kým a kdy, nebyl konkretizován doplatek za odběrové místo) a rovněž nebyly předloženy dostatečné důkazy k prokázání zaplacení daní z nemovitosti (e-mail na č. l. 82 nebyl výpisem z účtu, který by prokazoval zaplacení daných částek), měl soud v úmyslu při jednání konajícím se dne [datum] poučit žalovaného ve smyslu ust. § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. Žalovaný se však jednání soudu bez důvodné omluvy nezúčastnil a neunesl tak své břemeno tvrzení a důkazní ve vztahu k nákladům vynaloženým na rekonstrukci/sanaci střechy nemovitosti a na zaplacení daní včetně zaplacení doplatku za odběrové místo. Jak uvedl Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 24. 3. 2010, sp. zn. 21 Cdo 4314/2008, poučovací povinnost podle ustanovení § 118a odst. 1 až 3 o. s. ř. soud plní při jednání, popřípadě při přípravném jednání nařízeném ve smyslu ustanovení § 114c o. s. ř., a při jiném úkonu soud poučení o povinnosti tvrzení a o povinnosti důkazní neposkytuje a je nepřípustné jednání odročit jen proto, aby mohlo být poskytnuto poučení účastníku, který se k jednání nedostavil a který z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání.

48. Vzhledem k tomu, že žalovaný neunesl břemeno tvrzení a břemeno důkazní ohledně zaplacení částek za rekonstrukci/sanaci střechy, doplatku za odběrové místo a za platby na daních, nebyl žalovaný ani v této části svého návrhu úspěšný.

49. Ze všech shora uvedených důvodů zamítl soud návrh žalovaného na vypořádání v širším smyslu v celém rozsahu (výrok V. rozsudku).

50. Pod výrokem VI. tohoto rozsudku zamítl soud návrh žalobkyně na zaplacení částky 16 940 Kč, neboť náklady zaplacené jedním z účastníků před podáním žaloby se řeší v rámci rozhodování o náhradě nákladů řízení, pokud je takovému účastníku přiznána náhrada nákladů řízení. Samostatně nelze o této náhradě rozhodnout. Proto zahrnul soud tuto částku pod náklady řízení (viz odůvodnění pod bodem 54.).

51. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř. za použití ustanovení § 151 odst. 1 o. s. ř. a přiznal procesně úspěšnější žalobkyni poměrnou část jejích nákladů (výrok pod bodem VII. tohoto rozsudku). Žalobkyně se návrhem na zahájení řízení domáhala zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví. V průběhu řízení uplatnila návrh, jímž se v rámci širšího vypořádání spoluvlastnictví domáhala zaplacení částky 76 556,35 Kč. Právní předchůdkyně žalovaného rovněž v průběhu řízení uplatnila návrh, jímž se v rámci širšího vypořádání spoluvlastnictví domáhala zaplacení částky 167 044 Kč. Vzhledem k tomu, že bylo v řízení uplatněno více různých nároků, postupoval soud podle § 12 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb („ advokátní tarif“) a posoudil jejich úspěšnost poměrem vzhledem k celku.

52. Jelikož soud vyhověl návrhu na zrušení spoluvlastnictví a rozhodl dále o způsobu jeho vypořádání, je na procesní úspěch obou stran řízení (majících v řízení s povahou iudicium duplex totožné postavení žalobkyně i žalovaného) třeba pohlížet jako na částečný (stejný) s odkazem na ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. a nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. I ÚS 262/20. Soud zároveň zvažoval, zda ve věci byly dány konkrétní okolnosti, v důsledku kterých by mělo dojít k odchýlení se od uvedeného pravidla, a aplikovat ve věci náhrady nákladů řízení postup dle § 142 odst. 3 o. s. ř. Po zahájení řízení se obě strany snažily dospět ke smírnému řešení věci, k čemuž však nedošlo. Po vstupu žalovaného do řízení coby právního nástupce žalované, zůstal tento po celou dobu pasivní. S ohledem na uvedené, soud neshledal v dané věci zvláštní důvody pro přiznání nákladů řízení některému z účastníků dle ust. § 142 odst. 3 o. s. ř. Oba účastníci byli úspěšní zčásti, žalobkyně v 50 % a žalovaný také v 50 %. Znaleckým posudkem [číslo] 2018 ve spojení s jeho dodatkem [číslo] byla stanovena obvyklá cena všech nemovitostí na 754 000 Kč. Žalobkyně zprvu navrhovala přikázání nemovitostí právní předchůdkyni žalovaného nebo v případě jejího nezájmu či nedisponováním přiměřenými finančními prostředky do vlastnictví žalobkyně, po vstupu žalovaného do řízení pak s ohledem na jeho pasivitu do svého vlastnictví. Dle § 8 odst. 5 věta první advokátního tarifu tak vycházel soud z tarifní hodnoty v této části ve výši 377 000 Kč.

53. S ohledem na shora uvedené pak ve smyslu § 12 odst. 3 advokátního tarifu činí celková tarifní hodnota 620 600,35 Kč (377 000 Kč + 76 556,35 Kč + 167 044 Kč), odměna za jeden úkon podle § 7 bod 6. advokátního tarifu činí 10 820 Kč.

54. Žalobkyně byla v daném řízení úspěšná v 50 % u nároku na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví a u obou nároků z širšího vypořádání ve 100 %, tj. v částce 432 100,35 Kč (188 500 Kč + 76 556,35 Kč + 167 044 Kč). Žalovaný byl úspěšný pouze v 50 % u nároku na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, tj. v částce 188 500 Kč, u obou nároků z širšího vypořádání nebyl úspěšný vůbec. Při odečtení neúspěchu od úspěchu, má žalobkyně právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu 39 %. V případě 100 % úspěchu žalobkyně náklady tvoří soudní poplatek ve výši 10 828 Kč (7 000 Kč dle usnesení z dne 18. 7. 2018 č. j. 6 C 290/2018-23 a 3 828 Kč dle usnesení ze dne 13. 8. 2019 č. j. 6 C 290/2018-198) a náklady právního zastoupení. Při určení výše odměny zástupce žalobkyně soud vycházel z advokátního tarifu. Náklady právního zastoupení sestávají z devíti úkonů právní služby po 10 820 Kč v celkové výši 97 380 Kč (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby, jednání u soudu dne [datum], [datum], [datum], [datum], doplnění skutkových tvrzení a důkazů ze dne [datum], vyjádření žalobkyně ze dne [datum], podání ze dne [datum]), dále paušální částka náhrady hotových výdajů v celkové výši 2 700 Kč za 9 úkonů právní služby po 300 Kč, to vše podle ustanovení § 1 odst. 2, § 2, § 6 odst. 1, dle § 7 bod 5., § 8 odst. 1, §11 odst. 1 písm. a), d), g), § 12 odst. 3, § 13 odst. 4 advokátního tarifu. Soud dále přiznal náhradu promeškaného času na cestě k jednání a zpět v délce 16 započatých půlhodin po 100 Kč ve výši 1 600 Kč (4 x cesta na jednání z [obec] do Mělníka a zpět v délce jedné cesty 50 minut) a cestovné za cestu osobním automobilem [registrační značka] na trase [obec] – [ulice] ul., [obec] a zpět v délce jedné trasy 54 km, s průměrnou spotřebou 6,5 l [číslo] km ve výši 640 Kč k jednání soudu dne [datum], ve výši 678 Kč k jednání soudu dne [datum], ve výši 760 Kč k jednání soudu dne [datum] a ve výši 760 Kč k jednání soudu dne [datum], celkem 2 838 Kč, a to podle ustanovení § 14 odst. 1 písm. a) a odst. 3 a podle vyhl. č. 463/2017 Sb., vyhlášky [číslo] 2018 Sb., vyhlášky č. 511/2021 Sb. Rovněž byly žalobkyni přiznány náklady zaplacené znalci žalobkyní před podáním žaloby za vypracování znaleckého posudku [číslo] 2018, a to ve výši 16 940 Kč (viz faktura na č. l. 21). Soud dále přiznal 21% daň z přidané hodnoty z odměny a náhrad zástupce žalobkyně ve výši 21 948,78 Kč, která patří k nákladům řízení podle ustanovení § 137 odst. odst. 2, 3 o. s. ř. za použití ustanovení § 14a a. t., když dle předloženého osvědčení je zástupce žalobkyně registrován jako plátce daně. Celkové náklady řízení představují částku 154 234,78 Kč. Přiznané částce nákladů řízení žalobkyně v rozsahu 39 % z uvedené plné výše těchto nákladů tak odpovídá zaokrouhleně na celé koruny 60 152 Kč. Zaplacení nákladů řízení soud žalovanému uložil ve lhůtě dle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. a k rukám zástupce žalobkyně jako advokáta podle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. (výrok pod bodem VII. tohoto rozsudku).

55. Ve výrocích VIII. a IX. rozhodl soud o povinnosti účastníků k zaplacení nákladů státu, a to podle § 148 odst. 1 o. s. ř., podle něhož má stát podle výsledku řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladu řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. V tomto řízení vznikly České republice – Okresnímu soudu v Mělníku náklady v souvislosti s vyplacením znalečného v rámci nároku na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, a to v částce 13 955 Kč (viz usnesení zdejšího soudu ze dne 18. 6. 2019 č. j. 6 C 290/2018 – 187), 1 698 Kč (viz usnesení zdejšího soudu ze dne 12. 12. 2019 č. j. 6 C 290/2018 – 235) a 18 271,93 Kč (viz usnesení zdejšího soudu ze dne 17. 2. 2022 č. j. 6 C 290/2018 – 389, když co do částky 5 000 Kč byla použita žalobkyní složená záloha a co do částky 18 271,93 Kč bylo znalečné uhrazeno z prostředků státu). V souzené věci tak stát na základě citovaného rozsudku na znalečném vynaložil částku v celkové výši 33 924,93 Kč. Soud tedy s ohledem na výsledek nároku na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, v němž žalobkyně i žalovaný byli úspěšní zčásti (stejně), uložil soud každému z nich podle § 148 odst. 1 o. s. ř. povinnost k jejich náhradě rovným dílem, tj. v částce zaokrouhlené na celé koruny ve výši 16 963 Kč.