6 C 292/2016-933

Rubrum

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudcem Mgr. Filipem Bartošem ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupený advokátem [údaje o zástupci] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] zastoupený advokátkou Mgr. [jméno] [příjmení] [příjmení] sídlem [anonymizováno] [číslo], [PSČ] [obec a číslo] o zaplacení 700 000 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Změna žaloby navržená žalobcem v podání ze dne [datum], které bylo doručeno soudu dne [datum], a v podání ze dne [datum], se nepřipouští.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 700 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení do 3 dnů od právní moci rozsudku.

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 554 032,48 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobce.

IV. Žalovaný je povinen nahradit České republice náklady státu ve výši 34 122 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku na účet Okresního soudu Praha - východ.

Odůvodnění

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal zaplacení částky ve výši 700 000 Kč s příslušenstvím z titulu bezdůvodného obohacení. Tvrdil, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o smlouvě budoucí kupní ze dne [datum], dle které se strany zavázaly uzavřít nejpozději do [datum] kupní smlouvu, jejímž předmětem měla být koupě pozemku parc. č. st. [číslo], zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba - budova [adresa], rodinný dům, a dále pozemku parc. [číslo] vše v k. ú. [obec] - [obec] (dále jen„ předmětná nemovitost“ nebo„ dům“), a to za kupní cenu ve výši 6 500 000 Kč. Žalobce na základě této smlouvy uhradil žalovanému zálohu na kupní cenu ve výši 700 000 Kč, kdy částka ve výši 543 000 Kč byla uhrazena na účet žalovaného, částka ve výši 157 000 Kč byla bezhotovostně uhrazena k rukám zprostředkovatele, [právnická osoba] servis [právnická osoba] na účet této společnosti, kdy v obou případech se jednalo o žalovaným stanovené platební místo. Žalobce zdůraznil, že několik let před uzavřením smlouvy o smlouvě budoucí prošla předmětná nemovitost kompletní rekonstrukcí a modernizací, kdy v rámci stavebního povolení byla schválena projektová dokumentace vypracovaná Ing. [jméno] dne [datum]. Projektová dokumentace k rekonstrukci objektu byla žalobci před podpisem smlouvy ze strany žalovaného předložena a žalobce tak měl možnost se s jejím obsahem seznámit. Po uzavření smlouvy o smlouvě budoucí žalobce dne [datum] uplatnil u žalovaného vadu oken a vstupních dveří v 1. NP předmětné nemovitosti spočívající v tom, že tato okna a dveře nebyla osazena bezpečnostními skly. O této skutečnosti byl sepsán protokol [číslo]. Žalobce zároveň uplatnil právo z této vady ve formě slevy z kupní ceny, jež mu byla žalovaným přiznána ve výši 35 000 Kč. Cca 2 týdny po podpisu smlouvy žalobce předmětný dům opětovně navštívil a zjistil viditelnou vzlínající vlhkost obvodových stěn domu, která nebyla patrná před uzavřením smlouvy. V návaznosti na toto zjištění uplatnil žalobce dne [datum] u žalovaného další vadu spočívající ve výskytu zvlhnutí vnitřních i venkovních stěn nemovitosti do výše cca 0,5 m. I zde žalobce uplatnil právo na slevu z kupní ceny, jež mu byla žalovaným přiznána ve výši 240 000 Kč O této skutečnosti byl sepsán protokol [číslo]. Vzhledem k tomu, že zvlhnutí stěn se v krátké době začalo dále rozšiřovat, podrobil žalobce dům odborné prohlídce za použití speciálních měřících přístrojů a provedení několika sond, při které byly zjištěny další skryté vady nemovitosti, a to 1) nově zrekonstruované podlahy v 1. NP dosahují vlhkosti 7 % a lze tedy očekávat jejich rychlou degradaci, kdy k odstranění této závady by bylo nutné kompletně vybourat stávající podlahy vč. izolací a nahradit je novými izolacemi a na to navazující skladbou podlahy, kdy je nejisté, zda skutečně příslušné izolace byly vybudovány, 2) v rozporu se stavební dokumentací, která byla schválena stavebním úřadem, zcela chybí napojení dešťových svodů na kanalizaci, kdy tyto jsou vedeny bez dalšího k základům domu, 3) v rozporu se stavební dokumentací, která byla schválena stavebním úřadem, není provedeno zesílení stropu nad 1. NP vyztuženým betonem o tloušťce 140 mm, 4) střešní konstrukce domu je staticky nevyhovující, když pozednice není žádným způsobem ukotvena do zdiva, 5) v rozporu se stavební dokumentací, která byla schválena stavebním úřadem, zcela chybí tepelná izolace stropu ve 2. NP, 6) v rozporu se stavební dokumentací, která byla schválena stavebním úřadem, zcela chybí tepelná izolace střešního pláště mezi krokvemi a pod nimi, 7) protipožární dveře v 1. NP jsou zcela nefunkční, neboť jsou opatřeny větrací mřížkou a objekt tak nesplňuje požadavky na požární bezpečnost pro případ komerčního využití prostor. Dle žalobce tak předmětný dům trpí vadami, jež podstatně mění okolnosti, z nichž se žalobce domníval, že předmětnou smlouvu uzavíral, když odstranění nadměrné vlhkosti v podlahách domu by vyžadovalo nepřiměřeně vysoké náklady, stavba také neodpovídá v mnoha směrech stavební dokumentaci, když stavební zákon ukládá stavebníkovi postupovat při prováděné rekonstrukci podle schválené projektové dokumentace. Vady jsou skryté a nešlo je při vynaložení obvyklé pozornosti při uzavření smlouvy odhalit, neboť by k tomu bylo potřeba speciálních měřících přístrojů a provedení sond, a dále bylo nezbytné rozebrat část stěny ve 2. NP, aby bylo možno zpřístupnit půdu domu, která byla v době podpisu smlouvy nedostupná. Takový způsob prohlídky domu nebyl žalovaným umožněn, neboť se částečně jedná o destruktivní metody. Vzhledem k tomu, že uvedené skryté vady jsou natolik zásadního charakteru, že by žalobce při jejich vědomosti příslušnou smlouvu o smlouvě budoucí kupní s žalovaným neuzavřel, a že žalovanému toto muselo být zřejmé, využil žalobce svého práva na odstoupení od smlouvy dle ust. § 2002 o. z. a písemným podáním ze dne [datum] od smlouvy odstoupil, když žalovaný podstatným způsobem porušil smlouvu o smlouvě budoucí, neboť při jejím uzavření zamlčel existenci vad domu, kterých si musel být vědom. Zároveň žalobce vyzval žalovaného k vrácení zálohy na kupní cenu ve výši 700 000 Kč, neboť odstoupením od smlouvy byl závazek zrušen od počátku a strany si byly povinny vydat vše, co již plnily.

2. Žalovaný nárok žalobce neuznal, neboť žaloba dle jeho přesvědčení nebyla podána po právu. Žalovaný učinil nesporným, že je výlučným vlastníkem předmětné nemovitosti a že jako budoucí prodávající uzavřel dne [datum] se žalobcem jako budoucím kupujícím smlouvu o smlouvě budoucí kupní, na jejím základě se žalobce zavázal uzavřít se žalovaným nejpozději do [datum] kupní smlouvu, jejímž předmětem bude převod vlastnického práva k předmětné nemovitosti na žalobce za kupní cenu ve výši 6 500 000 Kč. Téhož dne došlo mezi účastníky k uzavření protokolu [číslo] jehož předmětem bylo shrnutí výsledků předsmluvních vyjednávání účastníků. Žalovaný též potvrdil uzavření protokolu [číslo] dne [datum], jehož předmětem bylo poskytnutí slevy z kupní ceny ve výši 240 000 Kč za vady předmětu prodeje, jejichž projevem byla vlhkost stěn do výše 0,5 m. Žalovaný učinil nesporným také to, že bezhotovostně obdržel na svůj bankovní účet částku 543 000 Kč a odstoupení od smlouvy ze dne [datum]. Ostatní skutečnosti považuje žalovaný za sporné. Předně žalovaný upřesnil, že po uzavření smlouvy o smlouvě budoucí uzavřel s žalobcem také smlouvu o výpůjčce, a to v ústní formě, na základě které předal žalobci klíče k předmětnému domu, kdy účelem výpůjčky měla být projektová příprava na rekonstrukci, kterou žalobce zamýšlel po nabytí svého vlastnického práva provést. Žalobce se však měl zdržet jakýchkoli destruktivních činností v domě. K zjištěním popsaným v žalobě ohledně výskytu vad uvedl, že žalovaný nebyl přítomen prohlídkám domu. Žalovaný předmětnou nemovitost zdědil po své zesnulé manželce, vstup do podkrovních prostor domu byl po celou dobu vlastnictví žalovaného znepřístupněn sádrokartonovým záklopem, a pokud si žalobce zjednal do těchto prostor přístup, učinil tak bez souhlasu žalovaného jako vlastníka domu. Vzhledem k tomu, že žalovaný v podkroví nikdy nebyl, nemá z těchto prostor žádnou fotodokumentaci a ani nebyl přizván k inspekci, nemůže potvrdit na jisto, zda se žalobcem tvrzená závada na domu skutečně vyskytuje. Dům je starý přibližně 100 let a podkroví se nachází v původním stavu a nebylo nikdy předmětem žádných úprav. Žalovaný dále poukázal na skutečnost, že před podpisem smlouvy se opakovaně žalobce dotazoval, zda se dostatečně seznámil s technickým stavem předmětu prodeje či zda chce provést nějaká vlastní šetření, pročež žalobce odvětil, že jím vykonané prohlídky považuje za plně dostačující pro své rozhodnutí uzavřít smlouvu o smlouvě budoucí. Žalovaný předložil žalobci při osobním jednání dne [datum] veškerou projektovou dokumentaci, kterou měl k dispozici k nahlédnutí a žalobce si z jím vybraných výkresů pořídil fotokopie. Jedná se o projektovou dokumentaci pro stavební povolení, která byla odsouhlasena stavebním úřadem. Tato projektová dokumentace však nezachycuje skutečné provedení stavby, když není povinností stavebníka, aby podle stavebním úřadem schválené dokumentace realizoval všechny stavební práce, a je možné, aby se stavebník od projektové dokumentace odchýlil. Podle rozsahu odchylek a změn je jejich povolení v rámci stavebního řízení předmětem buď povolení změny stavby před jejím dokončením, nebo samotného kolaudačního řízení. Kolaudační rozhodnutí bylo v případě manželky žalovaného na částečnou rekonstrukci domu realizovanou v r. 2008 příslušným stavebním úřadem vydáno a je v právní moci. Žalovaným byla žalobci udělena plná moc k nahlížení do spisu vedeného v archivu příslušného stavebního úřadu týkající se předmětné nemovitosti. Z tohoto důvodu nelze považovat za vady žádné skutečnosti vyplývající z žalobcem tvrzeného rozporu mezi předloženou projektovou dokumentací pro stavební povolení a skutečným stavem domu, neboť žalovaný nikdy vůči žalobci nedeklaroval, že se předmět prodeje nachází ve stavu podle předložené projektové dokumentace pro stavební povolení. Žalovaný se důrazně ohradil proti nepravdivému tvrzení žalobce, že v prostorech 1. NP se vyskytuje nadměrná vlhkost, když doporučené hodnoty relativní vlhkosti vzduchu podle ČSN by měly činit 60 - 70 % podle jednotlivých druhů administrativních místností. Vzhledem k tomu, že žalobce měl do předmětné nemovitosti před prohlídkami odborníků přístup, nelze vyloučit zkreslení vstupních podmínek před zahájením měření samotným žalobcem, např. že žalobce před měřením rozlil v prostorách vodu, čímž došlo k zvlhnutí spár mezi dlažbou. K možné zvýšené vlhkosti v přízemí žalovaný zdůraznil, že se skutečností, že základové pásy domu nejsou opatřeny hydroizolací, žalobce řádně seznámil, a to podpisem protokolu [číslo] dále prostřednictvím znaleckého posudku [celé jméno znalce] o obvyklé ceně předmětné nemovitosti, který byl žalobci taktéž předán. V přízemí jsou stěny osazeny ventilačními mřížkami sloužícími k odvodu případné zvýšené vlhkosti zdiva. Je pravdou, že protipožární dveře jsou opatřeny ventilační mřížkou, ačkoliv to odporuje jejich účelu, v tomto případě se však nejedná o podstatnou vadu, která by mohla být důvodem k odstoupení od smlouvy, neboť tato vada se dá jednoduše odstranit výměnou dveří, jejichž hodnota se pohybuje od 3 500 do 12 000 Kč. Naprostá většina vad, kterých se žalobce dovolává, nejsou vůbec vadami, neboť provedení takovýchto prací žalovaný vůči žalobci nikdy netvrdil, ani si je žalobce nevymínil, popř. jsou tvrzení žalobce nesprávná, neprůkazná nebo spekulativní. Žalovaný popřel, že by od žalobce obdržel částku 157 000 Kč, neboť tuto obdržela [právnická osoba] servis [právnická osoba], se kterou žalovaný nikdy nebyl v žádném smluvním vztahu, když pouze poskytl této společnosti písemný souhlas s inzercí předmětné nemovitosti. Ohledně této částky tedy namítl nedostatek pasivní legitimace. Žalovaný namítl neexistenci předmětné pohledávky z titulu bezdůvodného obohacení i co do částky 543 000 Kč, neboť žalobce porušil svou povinnost ze smlouvy o smlouvě budoucí uzavřít s žalovaným budoucí kupní smlouvu ve stanovené lhůtě, žalovaný tak využil svého oprávnění a od smlouvy dne [datum] odstoupil. Neuzavřením kupní smlouvy pak vzniklo žalovanému právo na smluvní pokutu ve výši 700 000 Kč. Žalovaný nejprve neúspěšně vyzval žalobce k úhradě smluvní pokuty, následně svou pohledávku z titulu smluvní pokuty jednostranně započetl vůči pohledávce žalobce z titulu bezdůvodného obohacení získaného žalovaným z důvodu odstoupení od smlouvy. Ohledně vady spočívající v údajném výskytu nadměrné vlhkosti v přízemí domu zdůraznil, že tyto vady uplatnil žalobce u žalovaného již dne [datum], kdy zároveň uplatnil právo ve formě slevy z kupní ceny. Právo z těchto vad bylo žalovaným žalobci přiznáno, když se souhlasem žalobce byla poskytnuta sleva ve výši 240 000 Kč. Žalobce přitom prohlásil, že po poskytnutí této slevy si zajistí úplné odstranění vady týkající se tvrzené vlhkosti sám na vlastní náklady. Poskytnutím dané slevy tak žalobce vyčerpal svá práva z vad týkajících se vlhkosti v přízemí předmětné nemovitosti a nemohlo se tedy jednat o důvod pro odstoupení od smlouvy z jeho strany. Žalovaný dále poukázal na to, že žalobce odstoupil pro údajné faktické vady jím popisované od smlouvy o smlouvě budoucí, ačkoli s výskytem těchto vad je spojeno pouze právo na odstoupení od kupní smlouvy jako takové.

3. V průběhu řízení žalovaný upravil svou obranu ohledně namítaného nedostatku pasivní legitimace tak, že uznal, že se ohledně částky 157 000 Kč jednalo o platební místo a žalobcem uhrazená částka 157 000 Kč se tak stala zálohou na kupní cenu. Žalovaný tak vzhledem k uvedenému započetl svou pohledávku z titulu smluvní pokuty ve výši 700 000 Kč i vůči zbylé části pohledávky žalobce co do částky 157 000 Kč. Započtením tak obě pohledávky zanikly. Svou právní argumentaci rozšířil o námitku, že má za to, že nelze za změnu poměrů, pro kterou může dojít k zániku kontraktačního závazku ze smlouvy o smlouvě budoucí, považovat existenci vad, kdy odpovědnost za vady lze uplatňovat pouze ve vztahu ke kupní smlouvě, k jejímuž uzavření však nedošlo. I pokud by se mělo jednat o změnu poměrů, musí se jednat o takové poměry, které byly zjištěny mezi uzavřením smlouvy o smlouvě budoucí a lhůtou, do které měli účastníky uzavřít budoucí smlouvu. Žalobce měl povinnost prohlédnout si nemovitost ve smyslu čl. 4 [číslo] s vynaložením odborné péče, přičemž žalovaný má za to, že žalobce disponuje určitými odbornými znalostmi stran stavebnictví a je tedy třeba na něj klást v tomto směru zvýšené nároky.

4. Soud podle ust. § 95 odst. 2 o.s.ř. nepřipustil změnu žaloby, kterou žalobce opakovaně v průběhu řízení podával, neboť výsledky dosavadního řízení by nemohly být podkladem pro řízení o změněném návrhu (výrok I.).

5. Ze smlouvy o smlouvě budoucí kupní ze dne [datum] soud zjistil, že se žalovaný coby budoucí převodce zavázal za podmínek stanovených smlouvu uzavřít na základě výzvy žalobce coby budoucího nabyvatele ve lhůtě 10 dnů od doručení této výzvy kupní smlouvu, která je specifikována v Příloze [číslo] této smlouvy, jakožto její nedílné součásti, na jejímž základě se budoucí nabyvatel stane vlastníkem předmětné nemovitosti s tím, že výzvy k uzavření kupní smlouvy musí být budoucím nabyvatelem doručena budoucímu převodci nejpozději do [datum] (čl. 2). Smluvní strany si sjednaly kupní cenu za převod předmětné nemovitosti ve výši 6 500 000 Kč (čl. 3) s tím, že první část zálohy na kupní cenu ve výši 543 000 Kč uhradí budoucí nabyvatel na účet budoucího převodce a druhou část zálohy na kupní cenu ve výši 157 000 Kč uhradí budoucí nabyvatel k rukám zprostředkovatele, [právnická osoba] servis [právnická osoba], na jeho bankovní účet (čl. 3). Budoucí nabyvatel se před podpisem smlouvy důkladně seznámil s právním i faktickým stavem předmětné nemovitosti, s příslušným výpisem z katastru nemovitostí a současně si předmětnou nemovitost prohlédl s vynaložením odborné péče (čl. 4 [číslo]). Kterákoli ze smluvních stran je oprávněna odstoupit od smlouvy doručením písemného oznámení o odstoupení druhé smluvní straně, pokud nedojde do [datum] k uzavření kupní smlouvy nebo smlouvy o advokátní úschově peněz a listin, přičemž právo odstoupit od smlouvy nenáleží smluvní straně, která svým jednáním či opomenutím způsobila, že nedošlo k uzavření kupní smlouvy nebo smlouvy o advokátní úschově peněz a listin v této lhůtě (čl. 5). Budoucí nabyvatel se zavázal uhradit budoucímu převodci smluvní pokutu ve výši 700 000 Kč v případě, že z důvodů na straně budoucího nabyvatele nebude řádně a včas uzavřena kupní smlouva nebo smlouva o advokátní úschově peněz a listin (čl. 6). Z přílohy [číslo] textu Kupní smlouvy, jež je nedílnou součásti smlouvy o smlouvě budoucí, soud zjistil, že nabyvatel je oprávněn kdykoliv od kupní smlouvy odstoupit v případě, že dodatečně vyjde najevo vada předmětné nemovitosti, na kterou převodce nabyvatele neupozornil, pakliže se jedná o vadu působící nemožnost užívat předmětnou nemovitost obvyklým způsobem nebo pokud by náklady na odstranění vady byly neúměrně vysoké.

6. Z dopisu ze dne [datum] soud zjistil, že žalobce oznámil žalovanému existenci vad, a to 1) nově zrekonstruované podlahy v 1. NP dosahují vlhkosti 7 % a lze tedy očekávat jejich rychlou degradaci, kdy k odstranění této závady by bylo nutné kompletně vybourat stávající podlahy vč. izolací a nahradit je novými izolacemi a na to navazující skladbou podlahy, kdy je nejisté, zda skutečně příslušné izolace byly vybudovány, 2) v rozporu se stavební dokumentací, která byla schválena stavebním úřadem, zcela chybí napojení dešťových svodů na kanalizaci, kdy tyto jsou vedeny bez dalšího k základům domu, 3) v rozporu se stavební dokumentací, která byla schválena stavebním úřadem, není provedeno zesílení stropu nad 1. NP vyztuženým betonem o tloušťce 140 mm, 4) střešní konstrukce domu je staticky nevyhovující, když pozednice není žádným způsobem ukotvena do zdiva, 5) v rozporu se stavební dokumentací, která byla schválena stavebním úřadem, zcela chybí tepelná izolace stropu ve 2. NP, 6) v rozporu se stavební dokumentací, která byla schválena stavebním úřadem, zcela chybí tepelná izolace střešního pláště mezi krokvemi a pod nimi, 7) protipožární dveře v 1. NP jsou zcela nefunkční, neboť jsou opatřeny větrací mřížkou a objekt tak nesplňuje požadavky na požární bezpečnost pro případ komerčního využití prostor, přičemž vzhledem k těmto vadám odstupuje žalobce od smlouvy o smlouvě budoucí ze dne [datum], když zjištěné závady jsou natolik zásadního charakteru, že při vědomí jejich existence by nikdy smlouvu neuzavřel, přičemž existenci specifikovaných vad považuje za podstatné porušení smlouvy ze strana žalovaného; současně vyzval žalovaného k vrácení zaplacené zálohy na kupní cenu ve výši 700 000 Kč.

7. Z protokolu sepsaného dne [datum] soud zjistil, že žalobce byl informován o tom, že základové pásy stavby nejsou opatřeny hydroizolací, že stavba má nepřístupné podkroví, že žalobce potvrdil předání znaleckého posudku Ing. [celé jméno znalce] ze dne [datum], jehož předmětem je zhodnocení stavebnětechnického stavu rodinného domu a stanovení obvyklé ceny předmětné nemovitosti, žalobce dále potvrdil předložení stavební dokumentace k prostudování s tím, že si žalobce vybral podstatné části této dokumentace, dále že žalobce potvrdil udělení plné moci k nahlížení do spisu stavební dokumentace rodinného domu u [stát. instituce], stavební úřad, když žalobce prohlásil, že této možnosti využil dne [datum], kdy však bylo zjištěno, že část spisu (od r. 2006 do r. 2016) je momentálně zapůjčena Městskému soudu v Praze ve věci vedené pod sp. zn. [spisová značka], jehož účastníkem je žalovaný, a předmětem řízení vzájemné nároky mezi žalovaným coby dědicem po své manželce [příjmení] [jméno] [příjmení] (objednatelem) a [jméno] [jméno] (zhotovitelem) vyplývající z prodlení zhotovitele při realizaci rekonstrukce rodinného domu v r. 2006 2007, přičemž žalobci byla předána zpráva o stavu řízení, žaloba ze dne [datum] a usnesení Městského soudu v Praze č. j. [číslo jednací] ze dne 14. 9. 2015, kterým bylo rozhodnuto o procesním nástupnictví, a konečně že žalobci byla nabídnuta sleva z kupní ceny ve výši 35 000 Kč pro případ, že ke dni předání nemovitosti nebudou dveře a okna v 1. NP osazena bezpečnostními skly.

8. Z protokolu [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že se smluvní strany dohodly vzhledem ke společně zkonstatovanému zvlhnutí vnitřních a venkovních stěn předmětné nemovitosti do výše cca 0,5 m a tím zhoršení stavu objektu oproti prohlídce ze dne [datum] s tím, že se strany dohodly na poskytnutí slevy ve výši 240 000 Kč z celkové kupní ceny po jejím snížení dle protokolu [číslo] s tím, že kupující převzetím této slevy vyřeší zvlhnutí stěn na své náklady.

9. Z plné moci vystavené dne [datum] soud zjistil, že žalovaný vystavil žalobci plnou moc k nahlížení a pořizování kopií z archivu stavebního úřadu v [obec] ohledně předmětné nemovitosti.

10. Z dopisu ze dne [datum] vč. podacích lístků soud zjistil, že žalovaný oznámil žalobci, že odstupuje od smlouvy o smlouvě budoucí kupní ze dne [datum] vzhledem k tomu, že mu ze strany žalobce nebyla do [datum] doručena žádná zpráva obsahující výzvu k uzavření realizační smlouvy, ani do [datum] nedošlo z důvodů na straně žalobce k uzavření realizační smlouvy, ačkoliv žalovaný opakovaně avizoval svou připravenost smlouvu uzavřít.

11. Z dopisu ze dne [datum] vč. podacích lístků soud zjistil, že žalovaný vyzval žalobce k zaplacení smluvní pokuty ve výši 700 000 Kč z důvodu porušení povinnosti žalobce doručit žalovanému výzvu k uzavření realizační smlouvy s lhůtou 10 dnů od doručení.

12. Z dopisu ze dne [datum] vč. podacích lístků soud zjistil, že žalovaný započetl část své pohledávky ve výši 543 000 Kč z titulu smluvní pokuty v celkové výši 700 000 Kč na pohledávku žalobce ve výši 543 000 Kč odpovídající závazku žalovaného vrátit žalobci od žalobce převzatá plnění ve výši 543 000 Kč.

13. Z rozhodnutí [stát. instituce], odbor - [ulice] úřad o umístění stavby a stavební povolení ze dne 19. 5. 2006 [číslo jednací] soud zjistil, že stavební úřad vydal Ing. [jméno] [příjmení] stavební povolení na stavbu: stavební úpravy rodinného domu za účelem změny užívání na kanceláře a obchody, přípojka vody a kanalizace [obec], [obec], [adresa] (stavba), přičemž stavba bude provedena podle projektové dokumentace ověřené ve stavebním řízení, kterou vypracoval Ing. [jméno] [jméno], přičemž případné změny nesmí být provedeny bez předchozího povolení stavebního úřadu.

14. Z protokolu o průběhu místního šetření sepsaného dne [datum] soud zjistil, že se konalo místní šetření a ústní jednání ve věci kolaudace stavby dle stavebního povolení [číslo jednací], kdy bylo zjištěno, že podmínky územního a stavebního povolení byly dodrženy a skutečné provedení dokončené stavby je v souladu s dokumentací ověřenou stavebním úřadem, na stavbě nebyly zjištěny odchylky od podmínek od dokumentace ověřené stavebním úřadem.

15. Z žádosti o kolaudaci doručené stavebnímu úřadu dne [datum] soud zjistil, že stavebník (Ing. [jméno] [příjmení]) požádala stavební úřad ve věci stavebního povolení [číslo jednací] o vydání kolaudačního rozhodnutí.

16. Z výzvy k odstranění reklamačních závad ze dne [datum] soud zjistil, že objednatel Ing. [jméno] [příjmení] požadovala po zhotoviteli p. [jméno] odstranit reklamační závady, a to mj. betonové podlahy v celém objektu - praskliny, dle provedené sondy v 2. NP neodpovídá skladbě dle ověřené PD, oprava izolace proti zemní vlhkosti v 1. NP dle předepsaných technologických postupů (přilepení v plné ploše, přesahy, vytažení na stěnu…atd.).

17. Z kolaudačního rozhodnutí [stát. instituce], odbor - [ulice] úřad ze dne 13. 4. 2007 [číslo jednací] soud zjistil, že stavební úřad povolil stavebníkovi Ing. [jméno] [příjmení] užívání stavby: stavební úpravy rodinného domu za účelem změny užívání na kanceláře a obchody, přípojka vody a kanalizace [obec], [obec], [adresa] s tím, že při místním šetření kolaudačního řízení nebyly zjištěny v provedení stavby drobné nedostatky, neboť při provádění stavby nedošlo ke změnám oproti projektové dokumentaci ověřené ve stavebním řízení.

18. Ze zprávy [právnická osoba] ze dne [datum] soud zjistil, že jmenovaná společnost provedla dne [datum] na žádost žalobce měření vlhkosti zdiva v předmětné nemovitosti včetně průzkumu vlhkosti v interiéru objektu a charakteristiky stávajícího stavu stavebních konstrukcí z hlediska vlhkosti, přičemž naměřená vlhkost byla v kategorii až vlhkost velmi vysoká (až 11 % hm) dle přiloženého protokolu; závěr průzkumu zní, že byl zjištěn výskyt vzlínající zemní vlhkosti, kdy hlavní příčinou vlhnutí celé stavby jsou neodizolované podlahy, tedy chybějící vodorovná hydroizolace, která chybí nejen v podlahách, ale také pod obvodovým zdivem a vnitřním zdivem; vlhkost je rovnoměrně v nemovitosti rozprostřena a její hodnoty klesají směrem vzhůru od podlahy až do cca [číslo] cm od hranice podlahy.

19. Z dohody o generálním narovnání ze dne [datum] vč. plné moci ze dne [datum] soud zjistil, že mezi žalovaným coby prodávajícím a [právnická osoba] servis [právnická osoba] coby zprostředkovatelem došlo k narovnání vzájemných vztahů s tím, že se dohodli ohledně částky 157 000 Kč, kterou zprostředkovatel obdržel dne [datum] bez právního důvodu od žalobce coby budoucího kupujícího, že zprostředkovatel je pouze platebním místem prodávajícího, kdy oprávněným příjemcem této částky představující druhou část zálohy na kupní cenu dle smlouvy o smlouvě budoucí uzavřené mezi účastníky je prodávající.

20. Z vyjádření žalovaného ze dne [datum] doručené prostřednictvím soudu žalobci dne [datum] soud zjistil, že žalovaný započetl část své splatné pohledávky za žalobcem ve výši 157 000 Kč z titulu smluvní pokuty dl. čl. 6 smlouvy o smlouvě budoucí na část pohledávky žalobce za žalovaným ve výši 157 000 Kč z titulu povinnosti žalovaného vrátit žalobci obdržená plnění přijatá v souvislosti se smlouvou o smlouvě budoucí.

21. Ze smlouvy o dílo ze dne [datum] soud zjistil, že se [jméno] [jméno] coby zhotovitel zavázal ke zhotovení díla, jehož předmětem je dodávka stavebních prací akce„ Rekonstrukce a modernizace objektu [adresa]“ k. ú. [obec] - [obec] dle předané projektové dokumentace a nabídkového rozpočtu zhotovitele ze dne [datum], který je přílohou smlouvy, a Ing. [jméno] [příjmení] coby objednatel se zavázala zaplatit za provedení díla zhotoviteli sjednanou cenu. Součástí díla bylo dle nabídkového rozpočtu i provedení izolací proti vodě s použitím materiálu„ pás těžký asfaltovaný [anonymizováno 6 slov]).

22. Ze stavebního deníku vedeného zhotovitelem [jméno] [jméno] soud zjistil, že neuvádí jako záznam - provedení hydroizolací v přízemí.

23. Z předávacího protokolu ze dne [datum] soud zjistil, že pan [příjmení] coby zástupce objednatele Ing. [příjmení] převzal od zhotovitele [jméno] [jméno] dílo v rámci akce„ Rekonstrukce objektu [ulice a číslo], [obec] u [obec]“ s tím, že ohledně bodu 2)

1. NP byly betonové podlahy dokončeny vyjma nedostatečné dilatace.

24. Z dopisu označeného jako Reklamace ze dne [datum] soud zjistil, že [jméno] [jméno] odpověděl Ing. [jméno] [příjmení] na její výzvu k odstranění závad, že reklamační vady neuznává, neboť jakékoli odpovědnosti za vady byla povinna učinit bez zbytečného odkladu, pročež vzhledem k rozhodnutí o předčasném ukončení prací nebylo možné stavbu ukončit.

25. Ze smlouvy o provedení díla ze dne [datum] soud zjistil, že se [právnická osoba] a.s. coby zhotovitel zavázala ke zhotovení díla s předmětem plnění - dokončovací práce - rekonstrukce - [ulice a číslo], [obec], a Ing. [jméno] [příjmení] coby objednatel se zavázala zaplatit sjednanou cenu díla.

26. Z faktur 2007, 2007, 2007, 2007 a 2007 soud zjistil, že mezi fakturovanými položkami nejsou uvedeny jakékoli práce týkající se hydroizolace podlah v 1. NP předmětné nemovitosti.

27. Ze zápisu o odevzdání a převzetí dokončených staveb a jejich ucelených částí ze dne [datum] soud zjistil, že Ing. [jméno] [příjmení] coby objednatel převzala dílo od [právnická osoba] a.s. coby zhotovitele v rámci rekonstrukce a oprav předmětné nemovitosti s tím, že v zápisu uvedené vady a nedodělky, kdy žádná z nich se netýká hydroizolace podlah v 1. NP, budou odstraněny v dohodnutém termínu.

28. Z projektové dokumentace Ing. [jméno] [jméno] z [datum] označená jako„ Rekonstrukce a modernizace objektu [adresa], k. ú. [obec]“ soud zjistil, že měla být použita v 1. NP hydroizolace podlah, a to 2x [anonymizováno], [právnická osoba] [číslo] (výkresová část), přičemž dle textové části dokumentace je izolace proti vodě a zemní vlhkosti navržena jako kombinace dvou modifikovaných živičných pásů [anonymizováno], přičemž izolaci je nutno ukončit 250 mm nad úrovní přilehlého terénu pod deskami tepelné izolace, veškeré prostupy izolací musí být dodatečně utěsněny. V rámci popisu stavebního stavu předmětné nemovitosti je mj. uvedeno, že objekt není podsklepen a o možné izolaci proti zemní vlhkosti lze jen částečně usuzovat. Zdivo při úrovni terénu je mírně navlhlé, což může být způsobeno nedostatečným větráním místností. Místním šetřením bylo zjištěno lokální porušení betonové podlahy. Při rekonstrukci je nutno nášlapnou betonovou vrstvu vybourat a vložit novou hydroizolaci. U kapitoly„ Podlahy“ - bod 3.3 je uvedeno, že stávající podlaha v 1. NP bude vybourána až na původní násyp či zeminu, budou vyztuženy základové konstrukce, nově bude provedena hydroizolace a podlaha bude zateplena tepelnou izolací s tím, že v místnostech namáhaných vodou je nutno zajistit dostatečnou hydroizolaci.

29. Z procesních vyjádření Ing. [jméno] [příjmení] učiněných z pozice žalované ve věci vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 42 Cm 146/2009 ve sporu mezi [jméno] [jméno] coby žalobcem a Ing. [jméno] [příjmení] coby žalované soud zjistil, že předmětem sporu byly vzájemné nároky ze smlouvy o dílo uzavřené mezi nimi dne [datum], jejímž předmětem byla rekonstrukce předmětné nemovitosti [jméno] [jméno] coby zhotovitelem s tím, že žalovaná se proti uplatněnému nároku na zaplacení části ceny díla bránila mj. i tvrzením, že dílo nebylo žalobcem nikdy řádně dokončeno s odkazem na předávací protokol a výzvu k odstranění vad, přičemž jednak odstranění vad nebylo žalobcem provedeno nebo bylo odmítnuto a nadto se začaly projevovat další závady, konkrétně jde o vlhkost stěn domu v důsledku toho, že nebyla žalobcem řádně provedena hydroizolace a s odkazem na zprávu [právnická osoba], renovace a sanace, s.r.o. ze dne [datum], kdy byla provedena prohlídka na místě samém a bylo zjištěno, že vnitřní zdivo provozovny vykazuje vysoké zavlhčení z důvodu absence vodorovné hydroizolace. Žalovaná opakovaně tvrdila, že žalobce neprovedl řádně vodorovnou hydroizolaci 1. NP proti zemní vlhkosti, což vyplývá mj. i z fotodokumentace pořízené při převzetí nehotového díla, kdy je zřejmé, že žalobce izolace v rozporu s předepsanými technologickými postupy není vytažena podél stěn objektu; žalovaná instalovala do objektu odvětrávací mřížky, které umožňují ventilaci objektu a zmírňují tak následky způsobené neodborným postupem žalobce, jelikož však vlhkost v objektu byla značná, musela žalovaná přistoupit k dalšímu posílení ventilace objektu, a to instalaci odvětrávacích mřížek do výloh prodejen umístěných v objektu spojené s výměnou oken. V roce 2016 svou obranu rozšířila o odkaz na zprávu z inspekce nemovitosti ze dne [datum] od Ing. [jméno] [příjmení].

30. Z prohlášení zhotovitele ze dne [datum] soud zjistil, že [jméno] [příjmení] prohlásil, že při rekonstrukci objektu [ulice a číslo], [obec] byly použity materiály dle platných ČSN a certifikátů.

31. Z výpovědi svědkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] soud zjistil, že v r. 2016 byla oslovena žalobcem, protože je autorizovaný inženýr v oboru pozemních staveb, aby si s ním šla prohlédnout předmětnou nemovitost z důvodu možného využití, protože ji chtěl koupit. Byla v nemovitosti 2x, a to [datum] a [datum]. Ohledně výskytu vlhkosti uvedla, že při prvé návštěvě byly vidět drobné známy vlhkosti v přízemí na obvodových stěnách s tím, že byly vidět lišty, jinak nemovitost byla celkem v pořádku, nejednalo se o nic neobvyklého, neboť se jedná o poměrně starý dům. Nemohla zjistit, zda byla nemovitost opatřena hydroizolací, neboť nemohla dělat sondy. Jinde v objektu vlhkost neviděla. Ohledně napojení dešťových svodů neví. Ohledně zesílení stropu v 1. NP uvedla, že žalobce měl část projektové dokumentace, ze které bylo zřejmé, že se měla zesílit podlaha v 2. NP, když po této podlaze procházela, tak neměla pocit, že by se jednalo o betonovou podlahu, protože se houpala, ale exaktně to potvrdit nemůže, nedělala jsem sondy. Ohledně půdního prostoru uvedla, že tam se nedostala, proto žalobci doporučila, že pro účely kontroly stavu krovů by bylo zapotřebí půdní prostor zpřístupnit. Proto se sešli podruhé, kdy byla sádrokartonová deska odkrytá, odšroubovaná, a tak bylo možné do půdního prostoru vejít. Při prohlídce půdního prostoru zjistila, že střecha není zateplená, že se tam nenachází žádná tepelná izolace, a že strop je vyztužen laickým způsobem, a protože měla k dispozici statické posouzení k původním stavebním úpravám, tak zjistila, že podle tohoto posouzení nebylo postupováno, nebyl zesílený horní trám, vysprávky krokví byly udělány jenom místně. Bylo vidět, že tam je pouze pojistná folie a pak střešní tašky. Co se týče tepelné izolace stropu, tak bylo vidět pouze, že tam je prkenný záklop, v některých místech byla prkna odkryta a byl tam na některých místech, zejména u obvodových stěn vidět pohled do té střešní konstrukce a tam nebyla žádná tepelná izolace vidět. Ukotvení pozednice nekontrolovala. Při druhé prohlídce byla překvapená, že na obvodových stěnách je vlhkost mnohem vyšší, vlhkost byla dole u podlahy a vystupovala do 75 cm a byla vidět vlhká omítka, mokré fleky. Bylo to u dvou obvodových stěn v místnosti napravo i nalevo, i v té chodbičce.

32. Z výpovědi svědkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] soud zjistil, že co se týká prohlídky předmětného objektu, tak ta probíhala na jaře 2006, objekt prohlédla zvnitř, zvenku, a to pouze vizuálně včetně studia dokumentace. Tento objekt vznikl ze dvou různých objektů postupnými úpravami, první dojem z návštěvy i následně po seznámení s projektovou dokumentací byl, že je ve stavu nešťastně provedené rekonstrukce a modernizace, jak projekt, tak technické provedení vykazovalo vážné chyby a objekt vykazoval poté, co nebyl několik měsíců užíván, vlhkost, byly tam stopy na omítce ve výšce cca 1,2 m v 1. NP, ve středu zdi ještě výš. Viditelné bylo i to, že podlaha nebyla betonová, jednalo se o 2. NP, cítila houpání, chvění. Pak tam byl dvoreček, kde byly nedokončená izolace, byla tam natažená nopová folie, to tam bylo vytažené, nedokončené. Zřetelně bylo vidět, že při dešti do objektu zatéká. Když se to udělá správně, tak se to dokončí lištou a nopová folie není vidět. Ty lišty tam chyběly. Chodník před objektem byl živičný, vyasfaltovaný, úroveň přízemí je oproti ulici v rovině, voda neměla kudy odtékat, nebyl tam správný spád, voda se mohla dostat k objektu. Vlhkost se držela na obvodových zdech, i příčných zdech, u záchodu. [příjmení] byly místy vlhké, proto myslí, že tam hydroizolace nebyla. Ohledně dešťových svodů uvedla, že to bylo na dvorečku, byl tam gajgr, bylo to takové, že to není úplně funkční, protože ten gajgr je třeba čistit, chybělo tam víko, což značí, že tam byly nějaké nečistoty, pak to přetéká. Ohledně skladby stropu nad 1. NP uvedla, že tam byly dřevěné konstrukce, když se po tom prošlo. V půdním prostoru nebyla, nebyl tam přístup.

33. Z výpovědi svědka [příjmení] [jméno] soud zjistil, že tehdy žalobci pomáhal, šli do baráku, pak šli nahoru, tam byly takové schůdky a pak jak se jde na půdu, tak tam byl sadrokarton, byla tam vyndaná deska. Desku dali na místo, zašroubovali, on to zatmelil, pak to vymalovali, uklízeli, pak šli dolů, tam byla vlhkost, která nebyla všude stejná, sahala do výšky 50 - 70 cm. Když tam vešli, takto byly stěny u chodníku, napravo byla víc, nalevo méně. Byl tam jenom jednou na žádost žalobce. Jestli byly zvlhlé podlahy, to už si nepamatuje. Po podlaze v 2. NP nechodil. Na půdě nebyl. Kolem baráku nebyl.

34. Z výpovědi svědka [příjmení] [jméno] [příjmení] soud zjistil, že coby soudní znalec pro obor mj. stavebnictví byl osloven účastníky ohledně místního šetření v předmětné nemovitosti, výsledky má zachycené ve zprávě, kterou má k dispozici. Místní šetření provedl po dohodě s paní [příjmení] s tím, že nemohl použít žádné destruktivní metody zjišťování případných vad. Od obou stran tehdy dostal podkladový materiál. K místnímu šetření podotkl, že viděl svod ze žlabu, ze střechy, který je zaústěn někam, viděl nopovou izolaci, resp. její ukončení. [příjmení] by se destruktivně podívat na ty všechny věci, aby to po technické stránce dokázal odborně posoudit. Ohledně zjištění, které získal v rámci místního šetření, uvedl, že místní šetření se konalo [datum], poznatky vepsal do pětistránkové zprávy, v rámci které je popsaná nemovitost a dále jsou tam některé odpovědi na předmětné otázky. Jde-li o vady, tak ty jsou popsány ve zprávě. Zde jsou uvedeny i hodnoty, vazba na normy ČSN, výsledky měření a závěr. Před výslechem do této zprávy nahlédl, aby si výsledky místního šetření připomněl. Ohledně měření vlhkosti sdělil, že byla zjištěna nízká a zvýšená vlhkost. Nízká je do 5%, zvýšená je od 5 % do 7,5 %. V podlaze provedl měření ve spárách, jednak základním měřičem [příjmení] 606, jednak použil i nedestruktivní sondy. Měření bylo pouze orientační. Celkem učinil měření na 17 místech, zvýšenou vlhkost zjistil v 8 místech. Výsledky ve zprávě poměřil normami a vyšel výsledek – vlhkost nízká (dvě místnosti) a zvýšená (1 místnost). U měření ve spárách podlah zjistil nízkou vlhkost. Všechny měřicí přístroje, které použil, měly v době měření kalibraci. Vizuální prohlídkou nebyl schopen zjistit, zda tam byla vodorovná hydroizolace, na rozdíl od vzlínající vlhkosti ve stěnách, které byly vidět v podobě vlhkostní mapy. Ve spárách to zjistit nešlo, tam vlhkost viditelná bez dalšího nebyla. Pokud by spáry byly orosené, vlhké, tak by to zachytily měřáky. Ohledně vyztužení stropu uvedl, že už si to nepamatuje, má nějaké výkresy stropu. Je tam strop klenbový a trámový dřevěný. [příjmení] nad prodejní plochou je s velmi velkou pravděpodobností proveden dřevěnou trámovou konstrukcí s nižší tuhostí. Při místním šetření nebyly provedeny destruktivní sondy za účelem prověření vyztužení. Bez destruktivní sondy nelze zjistit vyztužení betonem.

35. Z výpovědi svědka [jméno] [jméno] soud zjistil, že žalobce jej požádal o nějakou dokumentaci k provádění rekonstrukce v ulici [anonymizováno] v [obec], kterou mu předal. Žalovaného znal přes paní [příjmení], se kterou měl uzavřenou smlouvu na předmětnou rekonstrukci. Ohledně předmětné rekonstrukce uvedl, že tam započal stavbu, byl tam asi tři čtvrtě roku, pak se s Ing. [příjmení] dohodli, že skončí, že si to dodělá přes jinou firmu. S paní [příjmení] měl uzavřenou písemnou smlouvu o dílo. Ta rekonstrukce proběhla v roce 2006. Poté, co paní [příjmení] obdržela stavební povolení, měl k dispozici projektovou dokumentaci. Měl provést celkovou rekonstrukci, výměnu střešní krytiny, fasádu, dělaly se v přízemí podlahy, nad garáží byla klenba, takže tam dělali beton, v jedné místnosti tam se měnil celý strop, vpravo nad schodištěm byla místnost, kde byl dřevěný trámový strop, který se zesiloval, dávala se izolace, záklop, v jedné místnosti dávali traverzy, všude se dělala nová okna. Dále vybourali původní dlažbu v 1. NP, dával se tam beton a izolace, která byla vytažená asi do 20 cm. Jednalo se o lepenkovou izolaci, ta byla dvouvrstvá. Dávali beton, na ten začali dělat v jedné místnosti příčky. V přízemí se dávala do podlah hydroizolace. Hydroizolace se položila správně, postupovali podle příslušných norem, izolace se vytáhla do výšky 20 cm. Hydroizolaci řádně zakryli. Po rozkrytí podlahy neregistrovali známky zevní vlhkosti. Skončili betonem, nášlapná vrstva dělána již nebyla. [příjmení] [příjmení] měla pocit, že se to dělá špatně, svědek dával na celou zakázku slevu na případné nedodělky. Ohledně hydroizolace podlah či stěn paní [příjmení] ničeho nenamítala. Nějaké vady po něm uplatňovala, byla tam nějaká vada v podlaze ve 2. NP, on to chtěl odstranit, ale paní [příjmení] si najala novou firmu s tím, že si nepřeje, aby v pracích pokračovali. Určitý problém byl se střechou, která se měla malinko lomit, dával na to slevu. Ačkoli dostal výzvu k odstranění závad, tak problém byl, že už se nedostal do objektu, neboť ho do něj paní [příjmení] nepustila. Kanalizace byla dělána nová, napojení udělali, nikdo nic nenamítal. Ohledně vyztužení dřevěného stropu nad 1. NP betonem uvedl, že se tam betonová výztuž nedávala. Ohledně rekonstrukce stropů uvedl, že nad garáží byla klenba, tam se dělal pouze betonový koberec, další strop se dělal nový, pak tam byl jeden železobetonový strop, tam se dávaly traverzy, na to šla provařená síť a beton, to provedli. Vpravo byl dřevěný strop, tam byly trámy, ty ošetřily, zesilovaly se příložky, pak dávali záklop. Podle projektu tam mělo být ještě něco uděláno, to ale bylo to finále, které nedělali. Ten dřevěný strop neměl mít betonovou výztuž, to se ani nedělá. Podlahy v 2. NP nedělali. Do stavebního deníku se zapisovalo dle možností. Zapsalo se tam provedení hydroizolace v 1. NP, bylo to i vyfakturované a zaplacené. Potvrdil, že pracoval podle projektové dokumentace Ing. [jméno]. Izolační vrstvy v podlaze byly dvě. Po provedení prací vystavil dokument - soupis provedených prací, tento sloužil jako podklad pro fakturaci. Ukotvení pozednice ani tepelnou izolaci v 2. NP nedělali.

36. Z doplňující výpovědi svědka [jméno] [jméno] soud zjistil, že když to doma vyhledal v počítači, tak zjistil, že tam nic není, žádná izolace, čili byla provedená pouze jedna vrstva někdy v listopadu. Jedna vrstva byla provedena proto, že skončili, paní [příjmení] se s ním rozloučila. Jestli to zakrývali, už si nepamatuje. Možná že na té levé části byly dány dvě vrstvy a na té druhé žádná, už neví, v jakém rozsahu to přesně bylo. Vyúčtoval ty hydroizolace podle skutečného stavu, ale zaplaceno vlastně nedostal. To co vyhledal v počítači, poslal soudu. Bylo to asi 75 metrů. Byla tam udělána i svislá izolace, to je stejný materiál, ale účtována byla zvlášť. Potvrdil, že pod podlahy dával těch 75 metrů. První vrstvu položili určitě, ale neví, jestli na obou dvou částech. Je tam levá část, pravá část. Kdyby se bourala ta podlaha, tak by tam určitě ta izolace byla dělaná. Může potvrdit, že se to vytahovalo do zdí. Izolace navařili, tedy tu svislou na vodorovnou, dělalo se to asi do výšky 30 cm. Žádného poškození si nevšiml, určitě se neprotrhla.

37. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že v rámci předmětné zakázky působil jako zástupce ve věcech technických pro paní [příjmení]. Nebyl však stavební dozor. Rekonstrukci započal pan [příjmení]. První část díla byla na běžné práce, které lze dělat bez stavebního povolení. Pak byla druhá smlouva na samotnou rekonstrukci. Potom pan [příjmení] skončil, byl vyhotoven předávací protokol. Pak tam přišel nový zhotovitel, kterého nezná. Ohledně průběhu rekonstrukce uvedl, že byl několikrát na místě, provádění díla tedy při svých návštěvách vizuálně kontroloval. Ohledně podlah kontroloval, zda byla provedena hydroizolace v podlahách, resp. nebyl přímo přítomen pokládání izolace, ale viděl lem kolem dokola, takže dovodil, že izolace provedena byla. Z fotek, které pořizoval, je jednoznačně patrné, že izolace, resp. folie musela být udělána. Zda byla dvouvrstvá, nedokáže říct. Na místě komunikoval s odborným vedením zhotovitele, což mohl být kmenový zaměstnanec pana [jméno]. V průběhu rekonstrukce nezaznamenal, že by dílo bylo prováděno vadně, a pokud ano, takto řešil a namítal. Ohledně hydroizolace však podle nic nenamítal. K dotazu, zda kontroloval provádění díla tak, aby bylo v souladu s projektovou dokumentací, uvedl, že si hlídal především statiku, pravděpodobně se do projektové dokumentace díval, nevzpomíná si, zda posuzoval soulad hydroizolace s projektovou dokumentací. Rozkrývání podlah v 1. NP asi přítomen nebyl. Výskyt vlhkosti pravděpodobně nezaznamenal, jinak by to řešil. Ten barák ovšem neměl hydroizolaci základových pasů. [příjmení] v okamžiku před pokládkou podlah. Ohledně dešťových svodů uvedl, že si myslí, že je tam jenom splašková kanalizace, nikoli dešťová. Ke stropům uvedl, že byl přítomen při dělání dvou stropů v 1. NP, jeden byl napravo, druhý nalevo. Pravý strop byl dělán podle projektu, byla tam nedokonalá výztuž, nechal to dvakrát předělat, pak teprve souhlasil s betonáží. Výztuž byla ocelová, ocelové pruty a kari síť. Domnívá se, že toto bylo řádně provedeno v souladu s projektovou dokumentací. [příjmení] byl původně trámový, tak se musel celý shodit, neboť trámy byly nevyhovující. Levý strop byl tvořen také trámy, po rozkrytí se obnažila všechna zhlaví trámů, ty byly zapuštěny do zdi, když se to odkrylo, tak se zjistilo, že trámy jsou zdravé, v pořádku, tak usoudil, že je zapotřebí oslovit diagnostiky, mykology a potom žádal pana [jméno], aby požádal statika o posouzení. Jak diagnostik, mykolog, tak statik tam byli. Dělali nějaké zprávy. Proto souhlasil, že je zbytečné shazovat trámy. Poté to vyztužil, myslí, že plechy a betonem. Ohledně souladu s projektovou dokumentací si myslí, že i u toho levého stropu měla být stejná skladba jako u pravého. Jestli se ty trámy u levého stropu měly také dle projektu shodit, už neví. Je ale běžné, že když se odkryje nějaká konstrukce, tak se posuzuje její stav. V daném případě proto nakonec souhlasil, aby se u levého stropu ty trámy ponechali, neboť byly v pořádku. Bylo by tak nadbytečné zdravé trámy shazovat, byť dle projektu tam zřejmě měl být také železobeton. Ohledně půdního prostoru uvedl, že tam byl, nic se tam nedělalo, ale doporučil [anonymizováno], ať zateplení půdního prostoru udělají, když už se dělá celková rekonstrukce. Bylo jejich právo to odmítnout s tím, že nechtějí jakkoli využívat půdní prostor. Ohledně tepelné izolace ve stropě v 2. NP uvedl, že nějaká izolace tam musela být a jestli byla provedena nebo ne, není schopen říct. K ukotvení pozednice nic neví. Okolnosti, za kterých došlo k nedokončení prací panem [jméno], mu nejsou příliš známy. Má však dojem, že ukončení spolupráce iniciovala paní [příjmení], tenkrát se jí musel ptát, kdo to tedy bude dodělávat, a bylo mu řečeno, že nová firma. I jeho účast v tomto okamžiku skončila, neboť si nepamatuje nic ohledně dokončování rekonstrukce přes tuto novou firmu. Udělal se předávací protokol, tím to skončilo. Nebyl však přítomen předání nedokončeného díla panem [jméno], tam byl jeho spolupracovník, pan [jméno] [příjmení]. Pokud měl nějaké výhrady, byly součástí protokolu. Žádné podstatné nedodělky tam nebyly. Nepamatuje se, že by tam byla nějaká vada díla, která by se musela následně odstraňovat, předělávat apod. Kdyby tam vada byla, tak by to kolega v rámci protokolu vypíchl. Vzpomíná si, že tam byly nějaké problémy u vchodových dveří, ale paní [příjmení] se rozhodla oslovit novou firmu. Zásadní vady tam nebyly, neboť jinak by byly zachyceny v předávacím protokolu, což platí i pro hydroizolaci a vyztužení stropů.

38. Z výpovědi svědka [příjmení] [jméno] [příjmení] soud zjistil, že ohledně předmětné zakázky na stavbu [obec] – [obec], v rámci které měl působit jako stavební dozor pana [jméno] [jméno], si nic nepamatuje. Myslí, že tam vůbec jako stavební dozor nebyl.

39. Z výpovědi svědka [příjmení] [jméno] [příjmení] soud zjistil, že byl předsedou představenstva společnosti [právnická osoba], tato společnost je v likvidaci. Pravděpodobně byl předsedou představenstva i v roce 2007. Předmětem podnikání společnosti byla stavební činnost. Potvrdil, že ze své pozice byl účasten obchodním jednáním, uzavíral smlouvy apod. Soudem projednávaný případ mu ovšem vůbec není znám, nevzpomíná si, že by někdy uzavíral jménem [právnická osoba] smlouvu s Ing. [jméno] [příjmení]. Jde-li o smlouvu o dílo uzavřená mezi Ing. [příjmení] a [právnická osoba], která mu byla předložena, tak tuto smlouvu nepodepisoval, neboť ji podepisovala paní [příjmení]. Tato paní dělala na středisku elektroinstalací, referentku, dispečerku. Potvrdil, že drobné smlouvy podepisovala ona. [příjmení] o této smlouvě ničeho nevím. Stejně tak předložené faktury vystavené společností [právnická osoba] podepisovala pí. [příjmení], jedná se o řádné faktury, které tehdy vystavovali, jsou v pořádku. Nikdy nebyl na místě, aby byl schopen něco říct k stavebním pracím, které byly společností [právnická osoba] provedeny a vyúčtovány jednotlivými fakturami. Na této zakázce funkci stavebního dozoru nevykonával.

40. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že do roku 2008 byl členem představenstva, tím byl cca 4 roky. Není mu známo, že by podepisoval za [právnická osoba] nějakou smlouvu s Ing. [příjmení]. Předloženou smlouvu o dílo vidí poprvé, nic o té zakázce neví. [příjmení] [příjmení] zná, pracovala v [právnická osoba] jako sekretářka, jestli uzavírala nějaké smlouvy nedokáže říct. [příjmení] osobně smluvní věci na starosti neměl. Ohledně předložených faktur sdělil, že takto faktury společnosti vypadaly, myslí, že tehdy nemohla paní [příjmení] žádné faktury ani smlouvy podepisovat. Mohla je pouze vytvářet, ale že by je mohla podepisovat, to si neuvědomuje. Tehdy to mohl podepisovat ředitel nebo ekonomický náměstek. [ulice] dozor dělal Ing. [příjmení], tj. osoba, která byla vyslechnuta před ním, ovšem je možné, že na to používal někoho jiného, je to dost let, přesně si to nepamatuje. Na stavbě nikdy nebyl.

41. Z výpovědi svědka [příjmení] [jméno] [příjmení] soud zjistil, že zjišťoval vlhkost k žádosti žalobce, bylo to v [obec], k měření uvedl, že se vlhkost týkala dvou místností, viděli tam výrazné mapy na stěnách, které přiléhaly ke komunikaci, a když tam měřil vlhkost, tak v těch mapách bylo 5 - 7 %, použil měřicí přístroj střední úrovně, měl k dispozici dokumentaci, a ty podlahy měly být anhydritové, lité vrstvy pod nášlapnou vrstvou, které se s vlhkostí neslučují, to bylo asi tak vše. Jaký rozsah těch vlhkostních map tam byl, už si nepamatuje, ale byl to spíše výrazný rozsah, což platí u těch dvou stěn ke komunikaci, u těch ostatních to nebylo tak výrazné. Byla to obvodová stěna přiléhající k hlavní komunikaci. Výsledky měření sdělil žalobci, pak mu poslal emailem zprávu. Ohledně příčin vlhkosti říkal, že je to starý barák, ve kterém jsou nefunkční či špatně provedené hydroizolace, což bylo zjevné při takto masivní vlhkosti. Ty hydroizolace nemohly být provedeny, žádnou jinou příčinu nediskutovali. Ohledně průběhu měření uvedl, že vlhkoměr je hrotový, takže se to zapíchne do zdi a ono to měří průchod proudu mezi hroty a je na to uzpůsoben software, který zjišťuje vlhkost ve zdivu podle vodivosti. Měření prováděl do stěn, bylo to orientační. Pokud by to chtěl mít přesnější, musel by si pořídit indukční měřák, který neměl, pro absolutní jistotu by bylo možné jít destruktivní metodou. Měření na podlahách neprováděl, hroty se nedaly zatlačit do spárovací hmoty, která byla tvrdá. Viděl tam však barevné fleky, bylo vidět, že tam jsou tmavší místa, ale z jaké příčiny, to nemůže říct, na rozdíl od té zdi, kde to bylo jasné. U domu žalobce tedy dospěl k závěru, že příčinou je chybějící vodorovná izolace ve stěnách.

42. Z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení] soud zjistil, že společnost [právnická osoba], jejíž byla jednatelkou, odkoupila předmětnou nemovitost od žalovaného. Našli nemovitost přes inzerát. Asi tam proběhla nějaká rekonstrukce, to se dalo dovodit z prohlídky. Ohledně stavebnětechnického stavu se na nic neptali, chtěli to koupit jako investici. Žádné vady vizuálně neregistrovali. To vše se řešilo až po koupi, kdy se tam měřila nějaká vlhkost. Ohledně výskytu vlhkosti v domě uvedla, že vlhkost je v každém domě, to jsou domy sto let staré, u předmětné nemovitosti to podle ní s ohledem na lokalitu ani nejde udělat tak, aby nebyly vlhké. Vlhkost tam byla, ale přiměřená stáří domu. Myslí, že tam nepatrná vlhkost byla proto, že se v domě dlouho netopilo a dlouho nebyl užíván. Teď to tam za poslední roky vůbec nemá. Vlhkost se vyskytla na chodbě, podél ulice, na protějších stěnách směrem do dvora žádná vlhkost nebyla. V prvém patře vlhkost nebyla. Ohledně jiných případných vad uvedla, že nic neřešili, jinak by se obrátila na bývalého vlastníka. Nedělali tam žádné úpravy. Žádné vady či nedokonalosti nezaznamenali. Nájemci nic neříkali, žádná nadměrná vlhkost se nevyskytla. Ohledně vlhkosti uvedla, že se tam dělaly průduchy s mřížkami, na zimu se dělají vložky, toť vše. Vlhkost ve spárách na podlaze neviděla, neřešila se. K příčinám odstoupení od smlouvy ze strany žalobce uvedla, že žalobce říkal, že by mu nájem domu nepokryl hypotéku, takže je otázka, jestli tam nebyla nějaká finanční záležitost.

43. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že si jej najal žalobce na kontrolu předmětné nemovitosti a práce, které tam měly být v rámci rekonstrukce provedeny. Následně vypracoval zprávu. Smyslem prohlídky bylo porovnání skutečného stavu nemovitosti oproti tomu, co mělo být v projektu. Ohledně předmětné prohlídky uvedl, že měl k dispozici náhled do projektové dokumentace, fyzicky dům prohlédl, aby zjistil, zda vykazuje nějaké nedodělky či vady. Svá zjištění zapsal do protokolu. Sondy neprováděl. Pamatuje si, že dle jeho názoru nebyly oproti projektu zesíleny stropy pomocí ocelových prvků, když se po tom prošel, tak laicky zjistil, že se strop houpe, z čehož dovodil, že zesílení provedeno nebylo. Dle měření a podle toho, co viděl, usuzoval, že nebyla provedena hydroizolace, protože podlahy byly ve spárách vlhké. Jistotu by měl při provedení sondy, ale vykazovalo to známky toho, že to provedeno nebylo. Podle měření stěny nad sokly vykazovaly vysokou vlhkost zdiva, kdy izolace nebyly provedeny vůbec nebo špatným způsobem. Vlhkost měřil přístrojem, který je vyfocen ve zprávě. Pak upozorňoval na to, že vlhkost konstrukcí je v takové míře, že se tam mohou vyskytovat plísně, soli, což z hygienického hlediska není žádoucí. Oproti dokumentaci zjistil, že tam většina věcí udělána nebyla, ale už nezkoumal vztah mezi účastníky, jejich smlouvu apod. Známky vlhkosti byly vidět jak vizuálně, tak měřením. Viděl i vlhkost ve spárách na podlaze. Měření dělal příložným vlhkoměrem na stěnách, na podlahách měření nedělal, pohledově ta podlaha ale známky vlhkosti vykazovala, byly tam vidět takové mapy, někde byla ta spára mokrá víc, někde míň, byly tam vysrážené soli, jako stavař pozná, že je něco mokré. Ohledně vyztužení stropu uvedl, že ten se prohupoval, jevilo se to poddimenzovaně, přesto doporučil udělat sondu pro jisté ověření. Ohledně půdy uvedl, že tam nebyl, matně si vybavuje, že tam nebyl přístup. Co se týká chybějící tepelné izolace, uvedl, že pokud to není ve zprávě, takto nezkoumal. To stejné platí i ohledně ukotvení pozednice. Autorství zprávy patří Ing. [příjmení], svědek sesbíral podklady a hodnoty.

44. Z výpovědi svědka [příjmení] [jméno] [příjmení] soud zjistil, že pokud jde o jeho vyjádření k dokumentu - [ulice] pomoc Ing. [jméno], tak je jednatel firmy [právnická osoba], s Ing. [jméno] byla zpracována přes firmu [právnická osoba] technická pomoc na vybrané nosné konstrukce nad 1. NP uvedeného domu. Byla posouzena část A - od schodiště nalevo, kde bylo zjištěno, že tam jsou dřevěné nosné trámy v pořádku a na tuto část A bylo navrženo zesílení stropu pomocí trapézových plechů a betonu s výztuží tak, aby to uneslo zatížení 2 kN/m, což je přibližně 200 kg Tato užitná hodnota plus vlastní váha je dostatečná k tomu, aby místnost sloužila pro užívání pro kanceláře, protože tam ta hodnota v té době byla 2 kN/m dle normy ČSN [číslo]. Po rekonstrukci tedy mohla dále sloužit tato část A pro kanceláře. Část B, což je jádro sporu, tam byly zjištěny dřevěné trámy, které měly evidentně narušená zhlaví, tj. konce trámů. Statik Ing. [jméno] doporučil ve svém posudku, aby tyto trámy byly ještě posouzeny samostatně mykologem z hlediska napadení dřevokaznými houbami či hmyzem a doporučil zesílení zhlaví pomocí příložek s tím, že to posuzoval pouze na zatížení vlastní vahou, tzn. zatížení pro montážní stav, kdy následně by bylo nutné navrhnout zesílení trámů, což neudělali, pouze zjistili, v jakém stavu trámy jsou a doporučili revizi mykologem. K tomuto posouzení došlo až o 2 měsíce později, kdy Ing. [příjmení] a Ing. [příjmení] následně zjistili, že tam byla dřevomorka, ale už je v latentním stavu, že se to dá použít, ale trámy, kde to postižení je více než 20 %, musí být zesíleny. K tomu zesílení už nebyli vyzváni. Neví, jestli došlo k zesílení nebo ne, ani se následně nebyli podívat, v jakém stavu to je. V části B mělo to řešení provizorní povahu, neřešili konkrétní zatížení, pouze zatížení na montážní stav. Pro účely montážního stavu řekli, že konstrukce ve stávajícím stavu vyhovuje. Na místě nebyl, kontroloval však zprávu Ing. [jméno] a fotodokumentaci, a zprávu ze své pozice podepsal. Ze zprávy bylo jasné, že se jedná o provizorní navržení.

45. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že znal paní [příjmení] z důvodu známosti s jejím otcem. Co se týká obchodní zakázky, tak jí pomáhal v otázce stavebního dozoru v [obec], když se tam rekonstruovalo s tím, že tedy není oprávněn s razítkem, vyučen v oboru, ale je kutil, takže ona jej požádala o jakýsi dohled. Co si vzpomíná, byly tam dvě firmy. Ta první firma udělala hodně věcí špatně, bylo to nedokončeno, z toho důvodu nastoupila druhá firma, s tou měl spolupracovat ohledně jakéhosi stavebního dozoru. Ví, že se tam dělaly podlahy, úpravy a opravy po té první firmě, izolace. S druhou firmou nikdy nebyl problém, dělali to dle jeho představ. Jel tam 1x týdně, někdy 2x týdně. Dělaly se podlahy, a to v přízemí i v patře, nejvíce ale ví o spodní podlaze, nahoře se nějak zpevňovaly trámy, že byl tam asi statik, který řekl, že se to musí, dělaly se přeložky, ty trámy se zpevňovaly, aby to mělo větší nosnost. Čouhaly tam dráty, elektrika a izolace, nějaká vata, ale ten vršek byl pouze trochu otevřený, spodek byl otevřený celý. [jméno] beton na lepenku, viděl límce, jak čouhají po stranách lepenky. Pak tam dodělávali omítky. Ta druhá firma dělala hlavně ty podlahy. Pokud jde o hydroizolaci v přízemí, tak tam byla lepenka, viděl jí, byly tam límce, někde vyčuhovala na 30, jinde 20, 10, ale lepenka tam byla. Ta lepenka byla správně vytažená. Nebylo co vytknout. Neviděl, jak lepenku lepili, pouze viděl čouhající límce. Nedokáže říct, jestli izolace byla protržená, to už bylo zalité betonem. Ohledně dodělávek na stropu v místnosti vpravo od schodiště uvedl, že tam byl místy otevřen strop, viděl to ze shora i zespoda. Na stropy se měl dávat sádrokarton z pohledu zespodu, z přízemí. [jméno] však viděl jen profily, přípravu na sádrokarton, byly tam vidět i kabely. Nahoře viděl trámy, oni je zpevňovali, dávali tam přeložky z obou stran, nemohl to vidět z obou stran, protože stál na jednom místě, čouhala tam izolace, nějaká vata kvůli hluku, tj. kročejová izolace. Jestli se první patro zalívalo betonem, asi ano, myslí, že to tam dávali, neví to ale stoprocentně. Co se týká stropu mezi prvním patrem a podkrovím, tak tam nebyl, ani tam neviděl nějaký vstup do podkroví. Projektovou dokumentaci neviděl. Když se bavil s někým z firmy, tak oni říkali, co je v tom projektu, že tady se bude dělat to, tady to. Ty důležité věci viděl. Co se týká ocelových přeložek, tak možná tam nějaké výztuhy byly, ale hlavně tam bylo dřevo, protože trámy byly jako nové. Viděl, že trámy byly zpevňovány dřevem, ale ohledně oceli neví, stejně tak neví, jak to bylo s tím betonem. Jde-li o počet vrstev té lepenky v přízemí, tak pohledově to byla jedna vrstva.

46. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že dohledal v počítači fakturu, ze které vyplývá, že se na předmětné nemovitosti dělaly dvě činnosti, a to zaměření a položení vaty a folie. Po náhledu do faktury si vzpomněl na tu zakázku. Byl to zaměřovat, přebíral peníze. Předmětem zakázky bylo zateplení půdního prostoru. Takže se uklízela půda, položila se folie, dala se vata a to bylo vše. Jednalo se o obyčejnou igelitovou folii, aby do vaty nešla pára. Pak to přelepili, a to po celé délce prostoru. Lepí se jen folie, položí se pruh, dá se další pruh folie a přelepí se to páskou, aby ta pára nešla ve spoji té folie. Folie je volně ložená, na to se položí vata, ta se nijak nepřidělává, leží to pouze na podlaze. Vůbec se to nepřipevňovalo, dělalo se to pouze z důvodu, aby to nepromrzalo.

47. Ze znaleckého posudku znaleckého ústavu [příjmení] [jméno] [číslo] 2017 ze dne [datum] ve spojení s jeho doplněním ze dne [datum] soud zjistil, že v rozporu s projektovou dokumentací pro stavební povolení nebylo provedeno zpevnění a rozšíření základových pásů, hydroizolace podlah přízemí, položení odvětrávací drenáže pro odvedení vlhkosti a radonu z podloží, vyztužení dřevěného stropu nad přízemím v části B, ošetření dřevěného stropu nad přízemím proti dřevokazným houbám a hmyzu, vyztužení dřevěného stropu nad patrem vložením do těchto stropů mezi stávající dřevěné trámy ocelové nosníky, úpravy dřevěného krovu, zateplení půdního prostoru, zateplení fasády 8 cm polystyrenem, protipožární úpravy domu, jak vyplývá především ze zápisů ve stavebním deníku zhotovitele [jméno] [jméno] a jiných podkladů (posudek Ing. [příjmení], [právnická osoba], Ing. [příjmení] apod.), přičemž se jedná o vady skryté, které bez destruktivních sond nemohly být vidět při prohlídce nemovitosti. Existenci výše uvedených vad nemohl kupující rozumně očekávat na základě předaného projektu a prohlídky nemovitosti, přičemž jde o vady závažné z hlediska mechanické pevnosti domu, hospodárnosti provozu domu, ochrany zdraví uživatelů domu, komfortu užívání domu a z hlediska požární ochrany, přičemž platí, že vady byly takového rázu, a to i každá jednotlivě, že by ohrozily bezvadné užívání předmětné nemovitosti.

48. Z dodatku [číslo] k původnímu posudku [číslo] 2017 vypracovaného znaleckým ústavem [příjmení] [jméno] ze dne [datum] soud zjistil, že na základě prostudování dalších podkladů, zejm. rozpočtů Ing. [příjmení] představuje akceptovatelný odhad oprav vad předmětné nemovitosti ke dni [datum] podle jejich aktuálního výčtu částku 1 055 507 Kč vč. DPH, přičemž znalec korigoval své odborné závěry stran vady ohledně hydroizolace podlah v přízemí, když dospěl nově k závěru, že tyto práce byly provedeny, ale vadně (důsledky této vady byly později zmírněny osazením větracích mřížek pod podlahou), což prokazují zápisy ve stavebním deníku vedeném panem [jméno] a sekundárně na to ukazuje i vlhkost zjištěná v posudcích Ing. [příjmení] a [právnická osoba] a Ing. [příjmení], přičemž nejzávažnější jsou v tomto ohledu vyjádření Ing. [jméno] [příjmení] v řízení vedeném u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 42 Cm 146/2009, ve kterých uvádí, že izolace proti vodě podlah v přízemí nebyla provedena v souladu s projektem, provedení je vadné a vlhkost proniká do interiéru přízemí (odvolává se přitom i na zprávu z inspekce nemovitosti Ing. [příjmení] ze dne [datum]), současně se jedná o vadu skrytou, která bez destruktivních sond nemohla být vidět při prohlídce nemovitosti.

49. Ze znaleckého posudku soudního znalce [celé jméno znalce] [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že znalec na základě prohlídky předmětné nemovitosti ze dne [datum] dospěl k závěru, že pouhou prohlídkou bez provedení sond není možné zjistit závady, resp. existenci či neexistenci konstrukcí dle znaleckého posudku [příjmení] [jméno] [číslo] 2017 ze dne [datum] s výjimkou zateplení fasády a instalace větracích mřížek do protipožárních dveří.

50. Ze znaleckého posudku soudního znalce [celé jméno znalce] [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že znalec revidoval odborné závěry znaleckého ústavu [příjmení] [jméno], přičemž ohledně bodu týkajícího se hydroizolace podlah v přízemí dle dodatku [číslo] znaleckého posudku [příjmení] [jméno] uvedl, že„ vyjádření Ing. [příjmení] ze dne [datum] ve věci vedené u MS [obec] sp. zn. 42 Cm 146/2009 je procesním podáním účastníka obsahující tvrzení žalované. Každého účastníka v občanském soudním řízení stíhá nejenom povinnost tvrzení, ale také povinnost důkazní. Až na základě provedených důkazů dospěje soud k závěrům, o nichž je přesvědčen, že jsou postaveny na jisto. Ve výše uvedené věci však nebyl zpracován znalecký posudek, který by (alespoň předběžně) postavil na jisto, zda skutečnosti (tvrzení) Ing. [příjmení] uvedené v tomto podání byly pravdivé či nikoliv. Rovněž v předmětné věci Městský soud nevydal meritorní rozhodnutí, z jehož odůvodnění by bylo možno vycházet (ve kterých by bylo uvedeno, co má soud za pravdivé a co nikoliv). Použít tedy takovéto procesní podání (aniž by byla jakkoli ověřena pravdivost a správnost jeho obsahu) jako podklad pro zpracování znaleckého posudku nepovažuji za přípustné a osobně bych na základě takovéto listiny určitě znalecký závěr neučinil. Jedná se sice o právní posouzení věci, které zásadně náleží soudu, nicméně soudní znalec by jako předběžnou otázku měl být schopen vyhodnotit relevanci podkladů pro zpracování znaleckého posudku“. Dle znaleckého posudku Ing. [celé jméno znalce] z fotodokumentace nevyplývá, že vodorovná izolace podlah nebyla vytažena na svislé konstrukce (stěny), vyplývá z nich, že izolace byla již zvednutá do svislé polohy, a to v části provedených betonů a volně položená (přehnutá) na podkladní betony podél stěn a stačilo ji tak pouze narovnat a na stěny natáhnout. Jedná se o fotodokumentaci rozpracované, tj. nedokončené stavby, kdy v tomto stavu ukončil původní zhotovitel svou činnost. Znalec považuje za logické, že nový zhotovitel izolaci na stěny vytáhnul, neboť nic závažného mu v tom nebránilo, naopak co jiného mohl s přehnutou izolací dělat, než ji zvednout do úrovně podlahy a tam ji poté s horní rovinou podlahy zaříznout, nicméně tuto skutečnost lze ověřit pouze provedením destruktivních sond. Navíc není jasné, do jaké výše se měla izolace na stěny vytáhnout a jak měla být ukončena, a také se to v dokumentaci pro stavební povolení neuvádí, protože je to podrobnost z prováděcí dokumentace, která však není vypracovaná. V podání Ing. [příjmení] se jako důsledek uvádí vlhkost stěn. Vlhkost stěn je způsobena chybějící izolací základových pásů (na což byl žalobce výslovně upozorněn). Rozhodně tak nelze činit závěr, že nevytažení izolace podlah na stěny je příčinou pozdějšího vlhnutí zcela neizolovaných stěn, byť z daného nelze dovozovat ani opak, tedy že hydroizolace byla novým zhotovitelem na stěny vytažena. K vyjádření Ing. [anonymizováno] ze dne [datum] ve věci vedené u MS [obec] sp. zn. [spisová značka] doplnil, že„ Bod 5 tohoto vyjádření budí poměrně zmatený dojem, nicméně osobně z něj znalec dovozuje, že se zde hovoří o vodorovné izolaci zdiva, nikoliv podlah. Z takového podání nelze učinit znalecký závěr“. K bodům 17 - 19 dodatku [číslo] znalec se Ing. [celé jméno znalce] vyjádřil tak, že„ písemné doplnění znalecké výpovědi původního zhotovitele Vl. [jméno] ze dne [datum] není procesně způsobilou listinou k prokázání tam uvedených skutečností. Svědek provedl toto prohlášení, aniž by byl soudem poučen o trestních následcích křivé výpovědi, na což poukazoval i žalovaný.“ Závěr o tom, že hydroizolace podlah byla provedena vadně, považuje za spekulativní, neboť to lze zjistit najisto pouze provedením destruktivních sond. Znalecký závěr nesprávně přičítá skutečnosti týkající se vlhkosti stěn na vrub hydroizolace podlah.

51. Z výpovědi soudního znalce [příjmení] [jméno] [příjmení], [anonymizováno] soud ohledně vady spočívající v chybějící hydroizolaci podlah v přízemí zjistil, že vycházeli hlavně ze stavebního deníku a z měření vlhkosti podlah provedené [právnická osoba]. Z těchto podkladů dospěli k závěru, že ta práce nebyla provedena. Při prohlídce měření neprováděli, prohlídka byla pouze vizuální z důvodu časového odstupu i nevstřícnosti majitelky. [ulice] deník neobsahoval údaj, že by se hydroizolace prováděla. Měřením se s jistotou nedá zjistit, zda tam ta hydroizolace je nebo není, může se měřením zjistit leda to, jestli se v podlaze vyskytuje vlhkost. [ulice] příčinou vzniku vlhkosti může být chybějící hydroizolace, ale také to může být v důsledku chybějící hydroizolace ve stěnách. S jistotou by to šlo zjistit pouze invazivním způsobem, tj. přes sondu, neboť jestliže je zakrytá konstrukce, není jisté, co je uvnitř. Jsou různé přístroje, které jsou schopny zjistit vlhkost v podlaze do určité hloubky. Nejpřesnější měření udělal [anonymizováno]. Výsledkem takového měření je zjištění vlhkosti do hloubky (několik cm), čím víc do hloubky jdete, tím líp. Smyslem je zjistit vlhkost uvnitř konstrukce. Ani tak by nebylo možné zjistit, zda příčinou zjištěné vlhkosti je na 100% chybějící hydroizolace. Vycházel i ze smlouvy o dílo, kde také není uvedena hydroizolace. Teoreticky je možné, že se to do stavebního deníku zapomnělo zapsat. Ještě neviděl, že by někdo do stavebního deníku nezapsal tak důležitou věc jako je hydroizolace. Další věcí je, že tam byly udělány pouze povrchové úpravy vyjma jednoho zásahu - ztužení stropu. I to ukazuje na to, že hydroizolace dělány nebyly. Ohledně vzájemné souvislosti mezi chybějící hydroizolací v podlaze a ve stěnách se připojil k vyjádření znalce [příjmení] [celé jméno znalce] (viz níže). Náklady na odstranění vlhkosti v podlahách by byly závislé na tom, jaká je příčina vzniku vlhkosti. Problém je, že ty podlahy jsou anhydritové, jak plyne z projektu, ověřit by to šlo pouze sondou. To, že tam není hydroizolace, je vlastně otázka jakosti té stavby. Odvlhčovače nejsou řešením vady, ale zmírňováním následků. Ohledně užití nopové folie po obvodu základů uvedl, že nopová folie není hydroizolace, nepovažoval by to za optimální řešení. [příjmení] folií bychom tomu pomohli, ale jediným plnohodnotným řešením by bylo provedení hydroizolace. [příjmení] folie by projev pouze zmírnila.

52. Z výpovědi soudního znalce [celé jméno znalce] soud ohledně vady spočívající v chybějící hydroizolaci podlah v přízemí zjistil, že měřením se zjistí vlhkost konstrukce, nikoli však příčina. Upozornil, že nelze zcela vycházet ze stavebního deníku, netroufl by si učinit takový závěr bez sondy. Za důkaz o tom, že hydroizolace byla udělána, by považoval předávací protokol, běžně se stává, že se předává hydroizolace. Takový zápis by jej přesvědčil o tom, že ta hydroizolace tam je. To, že je vlhkost v podlaze, může znamenat, že chybí izolace nebo že je porušená, mohou tam být i jiné důvody, jiné zdroje vlhkosti - prasklé potrubí např. apod. Důvodem může být i chybějící hydroizolace ve stěnách, ale záleží na rozsahu výskytu vlhkosti, spíše kolem stěn. Nepovažoval by za rozumné dělat hydroizolaci jen ve stěnách nebo pouze v podlahách. Jestliže je tam zemní vlhkost, použil by odvlhčovače, které zmírní výrazným způsobem projevy vlhkosti. Není jisté, že jsou podlahy anhydritové. To, že jsou v projektu, neznamená, že byly skutečně provedeny. Původní podlahy byly určitě betonové, anhydritové podlahy se dělají v posledních 20 letech. Dělání nových podlah bez hydroizolace by považoval za nelogické. Jedině přes sondu by šlo zjistit, jestli tam je anhydritová podlaha a hydroizolace. Ohledně odstranění vady zdůraznil, že je třeba najít příčinu. Do té doby by použil odvlhčovače. Pokud by bylo zjištěno, že vlhkost je způsobena chybějící hydroizolací, ještě by zkoumal projevy vlhkosti. Jinými slovy to, že tam není izolace, ještě neznamená, že by to nemohlo fungovat, když bude dodržován nějaký režim. Zjišťoval by, jakým způsobem se dostává voda do podlahy, podle toho by volil řešení. Hydroizolace by řádově stála cca 300 Kč Užitím nopové folie bychom pouze zmírnili následky, nevyřešili bychom samotnou příčinu.

53. Z doplňující výpovědi znalce [příjmení] [jméno] [příjmení], Ph.D. soud ohledně hydroizolace podlah v 1. NP zjistil, že dostal podklady od žalobce z jiného sporu, kde bylo uváděno, že hydroizolace byly špatně provedeny. Ing. [příjmení] namítala, že hydroizolace spodní stavby byla udělána špatně a díky tomu musela udělat mřížky, okna, kdy těmito opatřeními problém pouze zmírnila, neboť odvětrávala vlhkost, ale nezamezila přístupu vlhkosti do místnosti. Pokud by soud měl za prokázané, že byla udělána pouze jedna vrstva izolace, tak pak to nebylo provedeno podle projektu. Z jedné z fotografií je patrná pouze jedna vrstva. Jistotu by měl pouze rozebráním nemovitosti. To však možné není, je proto třeba udělat kvalifikovaný odhad na základě poznatků, které má k dispozici. K druhům izolace uvedl, že se bavíme o pronikání zemní vlhkosti od země, takže ta vlhkost by měla být ve stěnách, které sedí na základu, aby neprosakovala přes stěny od základů. Druhý druh je ten, kdy vlhkost může pronikat přímo podlahou od země, pokud tam ta hydroizolace není nebo je špatně udělaná. V projednávaném případě tam měly být ty hydroizolace obě, neboť se jedná o starší objekt. Byl tam udělán nějaký průzkum, následně projekt, ten byl odsouhlasen ve stavebním řízení. Ohledně hydroizolace základových pasů uvedl, že se jedná o tu hydroizolaci ve stěnách. Pokud by se ukázalo, že hydroizolace byla provedena v jedné vrstvě pouze v podlaze, tak by to mělo za následek snížení jakosti stavby, i projekt počítal s dvěma vrstvami, a to i pro případ, že by byla udělána bezvadně. I jedna vrstva může zabránit vlhkosti, ale to dopředu nikdo neví, tak se tam dávají ty dvě vrstvy. K tomu dospěl i projektant. Když se udělá jedna vrstva, takto jednak snižuje jakost stavby, jednak snižuje o polovinu účinnost té hydroizolace. Co se týče kvality materiálu z hlediska počtu vrstev, takto vždy zkoumá projektant, který navrhne konkrétní obchodní značku a řekne, jestli je potřeba jedna, dvě či tři vrstvy. Pokud v daném případě byly navrženy dvě vrstvy, tak se domnívá, že by tam měly být dvě vrstvy. Když se nedají, tak je to rozdíl oproti projektu a mělo by se odůvodnit, např. tím, že se dá jedna vrstva, ale kvalitnější. K tomu zdůraznil, že je zjevné, že tam nějaké problémy s vlhkostí byly. Ta jedna vrstva nemusí dělat problémy hned, ale třeba za pět let, neboť nevydrží tak dlouho, takže tam hraje roli i časový aspekt. Když to projekt stanoví, takto bylo navrženo z nějakých rozumných důvodů a mělo by se to dodržet. Je přesvědčen, že se jednalo o tak výraznou odchylku od projektu, že na to měl být kupující upozorněn. Za částku 240 000 Kč, což byla sleva z kupní ceny, se to neodstraní. Co se týká příčiny výskytu vlhkosti ve zdech, tak hlavní příčinou byla nepochybně chybějící hydroizolace základových pásů. Částečně k tomu mohla přispět i absence či špatně udělaná hydroizolace podlahy. Jednoznačnou příčinou vlhkých spár v podlaze je tedy podle jeho názoru problém s hydroizolací pod podlahou. Při pokládání izolace se mohou špatně udělat ty spoje nebo může být špatně provedeno navázání na zdi. Těmito slabými místy to pak má tendenci prosakovat. Dělníci mohou potrhat tu izolaci při práci. V těch zákrutech, kde to není natažené, to může povolit. To pak vede k potrhání izolace a může pronikat vlhkost i uprostřed místnosti. Jen sonda by to s jistotou zjistila. Pokud jde o případné dodělání a opravy po panu [jméno] [právnická osoba] a.s., tak z těch faktur, které měl k dispozici, je zjevné, že se ta hydroizolace nedělala ani neopravovala, neboť se dělaly jen povrchy. Podotkl, že rozsah vlhkosti se může měnit v čase, jsou deštivější období a tak podobně. Ta druhá vrstva se tam dává i pro případ nefunkčnosti té prvé, která se může poškodit nebo třeba v důsledku dočasného vzedmutí spodní tlakové, která zatlačí v těch záhybech a pak to nemusí vydržet.

54. Soudní znalec [celé jméno znalce] svou původní výpověď také doplnil, když uvedl, že v projektu pro stavební povolení se píše, že bude udělána hydroizolace, ale nepíše se, jaký druh a pro jaké účely. V projektu se obecně nepíšou obchodní značky. Do projektu a to i prováděcího se píše, jaké vlastnosti má mít ten materiál, může tam napsat obchodní značku, ale nemusí. Proti zemní vlhkosti se používá i jednovrstvá izolace, nemusí se dělat dvě vrstvy. Ta zemní vlhkost je o tom, že se vypařuje voda a buď se srazí anebo se dostane nahoru. K příčině výskytu vlhkosti ve spárách v podlaze vypověděl, že se může stát, že tam někdo vylije kýbl vody. Může to být prasklým potrubím. Nejde říct, že to je automaticky chybějící či špatně provedenou hydroizolací, je třeba hledat i jiné příčiny. Pokud jde o to zjištění výskytu vlhkosti ve spárách, nelze dělat nějaké závěry z vizuální prohlídky, jak to bylo v tomto případě. Až když vyloučíme všechny jiné možnosti, tak lze dovodit, že je nějaký problém s hydroizolací. [příjmení] dospěl k závěru, že příčinou výskytu vlhkosti v podlaze je problém v izolaci, tak by ty stopy musely být výrazné. Pokud má v několika spárách vlhkost, takto není důkaz o tom, že je něco špatně s hydroizolací. V projednávaném případě, tj. v situaci, kdy nebylo děláno měření a ty poznatky o výskytu vlhkosti byly kusé, tak by neučinil závěr, že příčinou je špatná izolace. Pokud je vlhkost ve zděných stěnách bez hydroizolace základových pásů, a zjistí se i vlhkost v podlahách tak metr od stěny, tak je to pořád ten problém chybějící izolace ve stěnách, ne v podlahách. Je proto více možných příčin vzniku vlhkosti v podlaze. Izolace proti zemní vlhkosti se dává jednonásobná. Dvojnásobná se dělá pro případ zvýšené hladiny podzemní vody u podsklepených staveb. Umělohmotné izolační pásy se dělají jednovrstvé, živičné se dělají dvouvrstvé. To zvlhnutí mohlo vzniknout třeba množstvím sněhu, který se dostal do stěn a pak přes stěny do podlah. Samotná svažitost tím důvodem být nemohla, neboť izolace měla být nad úrovní terénu. Pokud by hydroizolace byla provedena dobře, tak není možné, aby pronikala přes tyto izolace vlhkost do podlah. Ale pořád platí, že může nastat týž následek z různých příčin.

55. Z další doplňující výpovědi znalce [příjmení] [jméno] [příjmení], Ph.D. soud ohledně hydroizolace podlah v 1. NP dále zjistil, že z pohledu posouzení, zda 1 vrstva lepenky je vzhledem k projektu vadou, tak je to přinejmenším snížení jakosti, tzn. i pokud by to plnilo funkci izolace, tak dvě vrstvy jsou lepší než jedna. Snížení jakosti by se dalo považovat za vadu, resp. že nebyla dodržena ta vlastnost materiálu. Druhou věcí je, jaká ta izolace se tam dala, když z podkladů od žalobce vyplývá, že se tam dala izolace - [anonymizována tři slova], což je oproti projektu jiný typ, přičemž dle technických listů má podstatně horší vlastnosti než izolace navržená, což je [anonymizováno], a navíc není proti radonu. Nejen že tedy nebyl dodržen počet vrstev, navíc byla použita lepenka s podstatně horšími vlastnostmi. Domnívá se, že ta jedna vrstva [anonymizováno] nestačí a pravděpodobně by se jednalo o vadu. Je pravda, že v dokumentaci pro stavební povolení nemusí být řešeny detaily, v tomto případě to ale řešeno bylo a v projektu to je, tzn. mělo to nějaký důvod. Standardně se pak dělá to, že v případě záměny materiálu navržené izolace včetně jeho množství se tato skutečnost zapíše do stavebního deníku a zdůvodní se. Projektant to navrhl s nějakým záměrem a určitě to nebyla náhoda. Platí tedy, že může být vzhledem k informacím v technickém listu problém se samotným materiálem použité lepenky, byť by tato byla řádně položena, řádně vytažena bez poškození atd. Pak je tu ovšem i otázka dlouhodobé životnosti, zda tedy ta použitá lepenka vydrží stejnou dobu jako ta navržená. Pokud jde o souvislost s výskytem vlhkosti ve zdech, za kterou byla dána sleva, upřesnil, že pokud by ta podlahová izolace nebyla, tak může prosakovat vlhkost ze zdí i do podlahy. Pokud by to nebylo vytažené správně, tak by to prosakovat mohlo, ale pouze do určité míry, tzn. kolem těch zdí. Nedává logiku, aby to pronikalo doprostřed místnosti. Může tam působit i tlaková voda, což je hladina spodní vody trvalejšího charakteru, která působí na hydroizolaci. S tím by měl počítat i projekt, neboť existence tlakové vody v místě je důležitou vstupní informací pro rozhodnutí, jaká se použije izolace. Tlaková voda může být trvalá i dočasná, tedy že se vytvoří vodní sloupec a trvá třeba měsíc. To vše by mělo být zohledněno v projektu, kdy se měl dělat hydrogeologický průzkum, na jehož základě se navrhuje izolace. Předpokládá, že i v tomto případě projektant navrhoval tu izolaci na základě hydrogeologického průzkumu, který dělá specialista. Pokud by tedy byla v místě tlaková voda, tak by to zdůvodňovalo, proč projektant navrhl izolaci [anonymizováno] ve dvou vrstvách, což by mohlo být bráno jako izolace proti tlakové vodě. Nelze souhlasit s názorem, že tuto skutečnost projekt pro stavební povolení neřeší s tím, že to řeší až prováděcí projekt. Prováděcí projekt rozvádí projekt pro stavební povolení. Již před projektem pro stavební povolení se dělá hydrogeologický a geologický průzkum. Dělat to až ve fázi před prováděcí dokumentací, je pozdě. [ulice] nároky na izolaci jsou u nepodsklepeného domu. Dokumentace skutečného provedení stavby osvědčuje stav, nicméně se předpokládá, že tato dokumentace není v podstatné odchylce od dokumentace pro stavební povolení. Pokud stav bude stejný, tak se ta dokumentace skutečného provedení nedělá, pouze se dá razítko na dokumentaci pro stavební povolení, že to odpovídá skutečnému provedení stavby. Když jde úředník stavebního úřadu na kolaudaci, tak má v ruce tu dokumentaci pro stavební povolení a kontroluje na místě soulad s provedením. Pokud něco podstatného v rozporu s dokumentací najde, tak je tam institut změny stavby před dokončením, takže tam je potřeba o změnu zažádat a stavební úřad to musí povolit. Tou podstatnou změnou je většinou zásah do statiky, do nosných konstrukcí a zásah do vzhledu. Zkušenost znalce je taková, že úředník stavbu většinou zkolauduje, aniž by to do detailu zkoumal. Pokud tedy máme pouze dokumentaci pro stavební povolení a nic dalšího, tak platí stav dle projektové dokumentace pro stavební povolení.

56. Soudní znalec [celé jméno znalce] k svým dřívějším výpovědím doplnil, že pokud by měl srovnat kvalitu předmětných izolací, tak se jedná o dva různé hydroizolační pásy, přičemž projekt nemusí obsahovat údaj o konkrétním materiálu, to je až v prováděcí dokumentaci. Z předloženého technického listu se podává, že [anonymizováno] se používá jako jednovrstvý proti zemní vlhkosti, takže to je použitelné. V projednávaném případě tedy jednovrstvá izolace postačuje, byť dvouvrstvá izolace je lepší. Proto se nedomnívá, že použitá izolace je horší než navržená, myslí, že je to srovnatelné. Jedna vrstva není vada, což odpovídá i technickému listu, kde se uvádí, že se jedná o jednovrstvou izolaci. Každý izolační pás, který má atest, tak je v pořádku, může se použít a není to vada. Různé druhy izolací souvisí s tím, kolik do toho chceme investovat, jako dlouhou životnost chceme mít. Dražší materiál vydrží déle, ale pokud použiji levnější, méně kvalitní, takto není vada. Nejsou mu známy žádné okolnosti, ze kterých by dovodil, že použití jedné vrstvy lepenky [anonymizováno] není v daném případě vhodné. Projekt pro stavební povolení běžně neuvádí, o jakou lepenku se má jednat, pouze, že bude udělána hydroizolace, nic víc není potřeba do projektu uvádět. Neví, proč byla navržena ona dvouvrstvá lepenka, nevidí tam nic speciálního, mimořádného, stavba je nepodsklepená v úrovni terénu. U podsklepených staveb se používají vícevrstvé pásy kvůli existenci tlakové vody, což není tento případ. Pokud je izolace dobře provedená, výrobek má atest, pak není důvod se domnívat, že by došlo k průniku vlhkosti. Jde-li o tlakovou vodu, takto je voda, která trvale na něco tlačí. Tlak je dán výškou vodního sloupce. V tomto případě je budova postavena v mírném svahu, svažuje se směrem na západ, na západní straně je vstup do jedné prodejny, je tam schůdek, tzn. že ta hydroizolace je zhruba v úrovni terénu. Na levé straně je také schůdek, takže jsme opět na úrovni terénu. Pokud by v místě byla tlaková voda, tak by to bylo vidět při odkopávání vrstev při budování chodníku, což proběhlo v r. 2016, v srpnu, kdy byl namístě. Na základě svého místního šetření se domnívá, že tam tlaková voda není. Projekt pro stavební povolení toto neřeší, to řeší až prováděcí projekt. Zároveň si nemyslí, že by měl projektant zajistit hydrogeologický průzkum před projektem pro stavební povolení, to se dělá až před projektem prováděcím.

57. Z dodatku [číslo] k původnímu posudku [číslo] 2017 znaleckého ústavu [právnická osoba] ze dne [datum] soud zjistil, že na podlahu přízemí domu použitá jednovrstvá hydroizolace není použitelná proti radonu i tlakové vodě a je udělána v rozporu se sanačním projektem, když tlaková voda působí na většině půdorysu domu, jak je zřejmé z fotodokumentace Ing. [jméno] [příjmení] a vyjádření Ing. [příjmení]. Pro spodní asfaltové pásy platí ČSN EN [číslo] platná od května 2005 s tím, že pokud je stavba založena nad povrchem (tzn. že nejspodnější vrstva izolace na základním betonu je nad terénem), je možno použít izolaci typu„ A“ proti vlhkosti, pokud je založena stavba pod povrchem (tzn. že nejspodnější vrstva izolace na základním betonu je pod terénem), je nutné použít izolaci typu„ T“ proti tlakové vodě. Znalec považuje tuto skutečnost za podstatnou vadu, jejíž oprava spočívá ve vybourání podlahy až na pokladní betonovou vrstvu, aplikaci správné hydroizolace a na tuto izolaci opětovná montáž následných vrstev podlahy. Navíc nebylo provedeno ani zpevnění (opravy) a rozšíření základových pásů a položení odvětrávací drenáže pro odvedení vlhkosti a radonu z podloží, když obě tyto vady souvisí s vadou ohledně nesprávně použité izolace, protože mohou mít vliv i na vlhkostní poměry. Součástí dodatku [číslo] znaleckého posudku je i stanovisko Ing. [jméno] [příjmení], autorizovaného inženýra pro pozemní stavby, která se podílela na projektové dokumentaci Ing. [jméno] [jméno], a z něhož se podává, že v rámci projektové přípravy objekt osobně prohlédla a zjišťovala stav stavebních konstrukcí, jakožto i viditelné poruchy domu, a kromě jiného bylo zjištěno, že úroveň podlahy v 1. NP se ve většině půdorysu nachází pod úrovní terénu, který je navíc svažitý ve směru podélné osy domu s tím, že veškerá dešťová voda stéká podél domu, případně se vsakuje spárami do úrovně základových konstrukcí; prostory navazující na uliční zdi byly silně podmáčené, a to nejen zdi, ale též podlahové konstrukce; vzhledem k tomu byla navržena dvojitá izolace [anonymizováno], která dle projektových podkladů výrobce zajišťuje ochranu konstrukcí před tlakovou vodou, a to v souladu s ČSN 73 [číslo]. Dodatek [číslo] se opírá i o odborné stanovisko Ing. [jméno] [příjmení], autorizovaného inženýra pro pozemní stavby, a odborné vyjádření společnosti [právnická osoba], podle něhož je Extrasklobit oxidovaný asfaltový pás s nosnou vložkou ze skelné tkaniny, tj. s velmi pevnou a mechanicky odolnou nosnou vložkou, který je možné použít jako hydroizolaci pod úrovní terénu a proti tlakové vodě; [právnická osoba] [číslo] je modifikovaný asfaltový pás s vložkou z polyesterové rohože, který je možné použít jako hydroizolaci pod úrovní terénu, proti tlakové vodě a proti radonu; Parabit SR S35 PM je oxidovaný asfaltový pás s nepříliš pevnou vložkou ze skelné rohože, tedy s nepříliš pevnou vložkou, přičemž cenový rozdíl je jednak v materiálech, jednak v montáži.

58. Z dodatku [číslo] ke znaleckému posudku [číslo] ze dne [datum] znalce [celé jméno znalce] se podává, že Ing. [příjmení] jako autorizovaná osoba uvádí na základě neověřených podkladů žalobce závěr, který Ing. [příjmení] uvádí ve svém posudku jako faktum. Vzhledem k tomu, že přilehlý terén je mírně svažitý, je podlaha 1. NP budovy provedena stupňovitě tak, aby podlaha byla 15 cm nad terénem. Na fotografiích Ing. [příjmení] (předložených žalobcem) jsou zjevně u každých vstupních dveří do domu schody stoupající do výše 10 - 20 cm, z čehož vyplývá, že není pravda, že úroveň podlahy v 1. NP se na většině půdorysu nachází pod úrovní terénu; podle projektové dokumentace je hydroizolace umístěná 12 cm pod podlahou, z čehož vyplývá, že hydroizolace se v převážné části nachází nad terénem. Rozpočty zpracované [jméno] [jméno] nepovažuje znalec za směrodatné, neboť nejsou nikým ověřeny a podepsány. Vzhledem k prohlášení pana [jméno] ze dne [datum] a absenci jiných ověřených dokladů, nelze objektivně zjistit druh použitého materiálu. Vlhkost spár byla měřena pouze orientačně Ing. [příjmení] se závěrem - nízká vlhkost, další měření se týkala vlhkosti ve stěnách. Vlhkost podlah měla být zjištěna pouze vizuálně, a to v průběhu výpůjčky nemovitosti žalobcem. Vlhkost v podlahách nezaznamenal ani znalec, ani svědkyně [jméno] [příjmení]. Vyjma žalobcem uváděných příčin mohla být vlhkost způsobena např. vadou otopného systému. Znalec proto uzavřel, že se o žádné vady nejedná, když ze stávajících zjištění lze učinit závěr, hydroizolace podlah byly provedeny, nelze však již učinit závěr, že tyto hydroizolace trpěly nějakou vadou, když jejich skutečný stav lze ověřit pouze destruktivními sondami.

59. Z ostatních ve věci provedených důkazů nebyla soudem učiněna žádná pro věc relevantní skutková zjištění.

60. Jde-li o důkazy soudem neprovedené, tak se jednalo veskrze o četné důkazní návrhy strany žalující (zejména různá odborná vyjádření, další znalecké posudky apod.), které nebylo třeba pro nadbytečnost reflektovat, důkazy navržené stranou žalovanou soud neprovedl z důvodu, že se zpravidla nevztahovaly k prokázání tvrzení ohledně vady vodorovné hydroizolace v 1. NP předmětné nemovitosti.

61. Podle ust. § 1785 o. z. se smlouvou o smlouvě budoucí nejméně jedna strana zavazuje uzavřít po vyzvání v ujednané lhůtě, jinak do jednoho roku, budoucí smlouvu, jejíž obsah je ujednán alespoň obecným způsobem.

62. Podle ust. § 1786 o. z. zavázané straně vzniká povinnost uzavřít smlouvu bez zbytečného odkladu poté, co ji k tomu vyzve oprávněná strana v souladu se smlouvou o smlouvě budoucí.

63. Podle ust. § 1788 odst. 1 o. z. nevyzve-li oprávněná strana zavázanou stranu k uzavření smlouvy včas, povinnost uzavřít budoucí smlouvu zaniká.

64. Podle ust. § 1788 odst. 2 o. z. změní-li se okolnosti, z nichž strany při vzniku závazku ze smlouvy o smlouvě budoucí zřejmě vycházely, do té míry, že na zavázané straně nelze rozumně požadovat, aby smlouvu uzavřela, povinnost uzavřít budoucí smlouvu zaniká. Neoznámí-li zavázaná strana oprávněné straně změnu okolností bez zbytečného odkladu, nahradí oprávněné straně škodu z toho vzniklou.

65. Podle ust. § 1807 o. z. se má za to, že co dala jedna strana druhé před uzavřením smlouvy, je záloha.

66. Podle ust. § 2001 o. z. lze od smlouvy odstoupit, ujednají-li si to strany, nebo stanoví-li tak zákon.

67. Podle ust. § 2004 odst. 1 o. z. odstoupením od smlouvy se závazek zrušuje od počátku.

68. Podle ust. § 2005 odst. 2 o. z. se odstoupení od smlouvy nedotýká práva na zaplacení smluvní pokuty nebo úroku z prodlení, pokud již dospěl, práva na náhradu škody vzniklé z porušení smluvní povinnosti ani ujednání, které má vzhledem ke své povaze zavazovat strany i po odstoupení od smlouvy, zejména ujednání o způsobu řešení sporů. Byl-li dluh zajištěn, nedotýká se odstoupení od smlouvy ani zajištění.

69. Podle ust. § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

70. Podle ust. § 2991 odst. 2 o. z. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

71. Podle ust. § 1982 odst. 1 o. z. dluží-li si strany vzájemně plnění stejného druhu, může každá z nich prohlásit vůči druhé straně, že svoji pohledávku započítává proti pohledávce druhé strany. K započtení lze přistoupit, jakmile straně vznikne právo požadovat uspokojení vlastní pohledávky a plnit svůj vlastní dluh.

72. Podle ust. § 1982 odst. 2 o. z. započtením se obě pohledávky ruší v rozsahu, v jakém se vzájemně kryjí; nekryjí-li se zcela, započte se pohledávka obdobně jako při splnění. Tyto účinky nastávají k okamžiku, kdy se obě pohledávky staly způsobilými k započtení.

73. Zánik povinnosti uzavřít budoucí smlouvu v důsledku změny okolností byl upraven již v předchozí právní úpravě (srov. § 292 odst. 3 a 5 obch. zák. a § 50a odst. 3 obč. zák). Judikatura vztahující se k uvedeným stanovením je tak zásadně použitelná i na novou úpravu (srov. [příjmení], M. In: [příjmení], M. a kol. Občanský zákoník V. Závazkové právo. Obecná část (§ [číslo]). Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, s. 294).

74. Závazek uzavřít budoucí smlouvu zaniká podle ustanovení § 292 odst. 5 obch. zák. přímo ze zákona, jestliže dojde ke kvalifikované změně okolností, z nichž strany zřejmě vycházely při vzniku závazku, a bude-li splněn též předpoklad, že zavázaná strana tuto změnu oznámí bez zbytečného odkladu straně oprávněné. Odstoupení od smlouvy nemá v režimu tohoto ustanovení místo (srovnej rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 23 Cdo 2869/2009).

75. Nejvyšší soud přijal a odůvodnil názor, že změna okolností ve smyslu § 50a odst. 3 obč. zák. může způsobit zánik závazku ze smlouvy o smlouvě budoucí. Citované ustanovení předvídá proměnlivost práv a povinností vyplývajících ze závazkových vztahů. Výjimečně proto připouští uplatnění zásady změny poměrů (clausula rebus sic stantibus); s podstatnou změnou okolností, ze kterých smluvní strany při vzniku závazku (uzavření smlouvy) vycházely, jež následně nastala, spojuje zánik závazku k uzavření budoucí smlouvy, jestliže nelze (objektivně posuzováno) po povinném spravedlivě požadovat uzavření zamýšlené smlouvy. Přirozeným očekáváním stran smlouvy o smlouvě budoucí je, že uzavřou do dohodnuté doby smlouvu, na jejichž podstatných (obligatorních) náležitostech se dohodly. Účelem této přípravné smlouvy, jež zakládá kontraktační povinnost mezi smluvními stranami, je uzavření budoucí realizační smlouvy za dříve dohodnutých podmínek, které nelze jednostranně změnit. Jejím důsledkem je nemožnost znovu otevírat kontraktační proces, jenž původně vyústil v dohodu o podstatných náležitostech budoucí smlouvy a v závazku smluvních stran podléhajícímu režimu § 50a odst. 1 obč. zák. Výjimku z kontraktační povinnosti tvoří jen takové změny poměrů (oproti původním podmínkám smlouvy o smlouvě budoucí), za nichž by se jevilo nespravedlivým trvat na splnění povinnosti uzavřít (v dané věci kupní) smlouvu (rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Odo 1103/2003).

76. Výjimku z kontraktační povinnosti tvoří takové změny poměrů (oproti původním podmínkám smlouvy o smlouvě budoucí), za nichž by se jevilo nespravedlivým, aby se trvalo na splnění povinnosti uzavřít (v dané věci kupní) smlouvu (§ 50a odst. 3 obč. zák.). Není možné nutit budoucího kupujícího, aby uzavřel realizační smlouvu v situaci, kdy v období mezi uzavřením smlouvy o smlouvě budoucí a okamžikem, kdy má dojít k uzavření realizační smlouvy, dojde v důsledku poškození ke změně vlastností předmětu budoucí koupě, projevující se ve snížení jeho hodnoty. Nemá-li předmět koupě vlastnosti, které měl v okamžiku uzavření přípravné smlouvy a které jsou pro budoucího kupujícího významné, nelze než dospět k závěru, že původní závazek ze smlouvy o smlouvě budoucí zanikl (rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 1880/2008).

77. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že žaloba byla podána po právu.

78. Předmětem řízení je v obecné rovině právo žalobce na vydání bezdůvodného obohacení získaného z právního důvodu, který odpadl. Důvodem, který odpadl, je závazek ze smlouvy o smlouvě budoucí kupní, na základě které uhradil žalobce žalovanému zálohu na kupní smlouvu, jejíž uzavření bylo smlouvou o smlouvě budoucí předvídáno. Žalobce opřel důvodnost žalobního nároku o skutečnost, že k uzavření kupní smlouvy dle smlouvy o smlouvě budoucí nedošlo pro odstoupení žalobce od smlouvy o smlouvě budoucí z důvodu výskytu jím tvrzených vad na předmětu zamýšlené koupě. V důsledku této skutečnosti tedy nedošlo k uzavření realizační smlouvy ze strany žalobce ve sjednané lhůtě, neboť předmětný závazek žalobce odstoupením od smlouvy o smlouvě budoucí zanikl. Odstoupením od smlouvy vznikla stranám vzájemná restituční povinnost ohledně plnění, která na základě smlouvy o smlouvě budoucí obdržela. Žalovanému tak vznikla povinnost vrátit žalobci část kupní ceny zaplacenou formou zálohy (před uzavřením kupní smlouvy) ve výši 700 000 Kč.

79. Jde-li o právní kvalifikace předmětného skutku, tak je zapotřebí v prvé řadě uvést, že nastolený skutkový stav soud hodnotí jako bezdůvodné obohacení získané na straně žalovaného v důsledku právního důvodu, který odpadl (v tomto se soud ztotožňuje s právní kvalifikací žalobce), ovšem odpadnuvší důvod je dle názoru soudu (v tomto se soud odchyluje od právní kvalifikace žalobce) představován speciálním způsobem zániku závazku upraveného v ustanovení § 1788 odst. 2 o. z. vyjadřující tzv. clausulu rebus sic stantibus.

80. K tomu soud připomíná, že v občanském soudním řízení zásadně není soud právním názorem účastníka řízení vázán (srovnej zásadu„ iura novit curia“), a pokud tedy žalobce odvozuje vznik bezdůvodného obohacení žalovaného od skutkové situace, kterou hodnotí jako odstoupení od smlouvy o smlouvě budoucí, není v rozporu se zásadou projednací postup soudu, který stejný skutkový děj (rozuměj popis předmětných vad) hodnotí jako bezdůvodné obohacení z titulu zániku závazku uzavřít realizační smlouvu v poměrech smlouvy o smlouvě budoucí.

81. K právnímu hodnocení žalobce soud pro úplnost zdůrazňuje, že má za to, že právní konstrukce smlouvy o smlouvě budoucí neumožňuje odstoupení od smlouvy o smlouvě budoucí v režimu ust. § 2002 o. z., ledaže by odstoupení od smlouvy (z důvodu výskytu vad na budoucím předmětu koupě) umožňovala samotná smlouva. Soud má za prokázané, že smlouva o smlouvě budoucí nedávala právo budoucímu kupujícímu z těchto důvodů odstoupit, nastoupila proto obecná právní možnost způsobit zánik závazku prostřednictvím tzv. podstatné změny poměrů v režimu ust. § 1788 odst. 2 o. z.

82. S přihlédnutím k shora citované judikatuře soud pojal právní názor, že žalobcem uplatněné a v žalobě popsané vady mohou, ať již jednotlivě (platí pro některé závažnější vady), tak v souhrnu, naplnit skutkovou podstatu kvalifikované (podstatné) změny poměrů a tím přivodit zánik závazku povinné strany k uzavření realizační smlouvy kupní.

83. Při tomto právním hodnocení by se tedy soud zabýval prokázáním tvrzení žalobce o tom, že tu existovala podstatná změna poměrů, tj. takové okolnosti, z nichž strany při vzniku závazku ze smlouvy o smlouvě budoucí zřejmě vycházely, do té míry, že na žalobci coby zavázané straně nelze rozumně požadovat, aby smlouvu uzavřela.

84. S přihlédnutím k obraně žalovaného, který namítal, že v důsledku porušení povinnosti žalobce uzavřít s žalovaným budoucí smlouvu, sám žalovaný odstoupil od smlouvy, která mu tento postup umožňovala, učinil soud dílčí právní závěr, že tak či tak došlo k zániku závazku zavázané strany k uzavření kupní smlouvy, a to buď na základě odstoupení od smlouvy ze strany žalovaného, nebo na základě zániku závazku zavázané strany v důsledku podstatné změny poměrů.

85. Skutkově má soud ze smlouvy o smlouvě budoucí kupní ze dne [datum] za prokázané, že žalobce coby budoucí nabyvatel měl podle smlouvy o smlouvě budoucí zaslat žalovanému coby budoucímu převodci výzvu k uzavření kupní (budoucí) smlouvy, a to do [datum] s tím, že budoucí převodce se zavázal uzavřít na základě této výzvy s budoucím nabyvatelem kupní smlouvu, jejíž vzor byl nedílnou součástí smlouvy, a to do 10 dnů od doručení výzvy.

86. Soud má za prokázané, že žalobce žádnou výzvu žalovanému ve lhůtě do [datum] nezaslal, čímž nepochybně (posuzováno bez dalších rozhodných skutečností) porušil svou kontraktační povinnost, neboť podmínkou pro nastoupení závazku žalovaného k uzavření smlouvy bylo doručení výzvy k jejímu uzavření ze strany žalobce, k čemuž tedy nedošlo.

87. Smlouvou o smlouvě budoucí ze dne [datum] bylo prokázáno, že se účastníci dohodli na tom, že kterákoli ze smluvních stran je oprávněna odstoupit od smlouvy doručením písemného oznámení o odstoupení druhé smluvní straně, pokud nedojde do [datum] k uzavření kupní smlouvy nebo smlouvy o advokátní úschově peněz a listin, přičemž právo odstoupit od smlouvy nenáleží smluvní straně, která svým jednáním či opomenutím způsobila, že nedošlo k uzavření kupní smlouvy nebo smlouvy o advokátní úschově peněz a listin v této lhůtě (čl. 5 smlouvy).

88. Dopisem ze dne [datum] bylo prokázáno, že žalovaný od smlouvy o smlouvě budoucí odstoupil z důvodu, že do této doby nebyla uzavřena budoucí smlouva kupní, když žalobce zavinil svým jednáním či opomenutím (nezaslal žalovanému smlouvou předpokládanou výzvu k uzavření smlouvy), že smlouva budoucí kupní nebyla uzavřena.

89. Smlouvou o smlouvě budoucí ze dne [datum] bylo dále prokázáno, že se účastníci dohodli na úhradě smluvní pokuty ve výši 700 000 Kč ze strany budoucího nabyvatele pro případ, že z důvodů na jeho straně nebude řádně a včas uzavřena kupní smlouva nebo smlouva o advokátní úschově peněz a listin (čl. 6 smlouvy).

90. Dopisy žalovaného ze dne [datum] a [datum] bylo prokázáno, že žalovaný nejprve vyzval žalobce k zaplacení smluvní pokuty ve výši 700 000 Kč z důvodu porušení povinnosti žalobce doručit žalovanému výzvu k uzavření realizační smlouvy s lhůtou 10 dnů od doručení, a následně že žalovaný započetl část své pohledávky ve výši 543 000 Kč z titulu smluvní pokuty v celkové výši 700 000 Kč na pohledávku žalobce ve výši 543 000 Kč odpovídající závazku žalovaného vrátit žalobci od žalobce převzatá plnění ve výši 543 000 Kč. Z vyjádření žalovaného ze dne [datum] doručené prostřednictvím soudu žalobci dne [datum] pak má soud za prokázané, že žalovaný započetl část své splatné pohledávky za žalobcem ve výši 157 000 Kč z titulu smluvní pokuty dl. čl. 6 smlouvy o smlouvě budoucí na část pohledávky žalobce za žalovaným ve výši 157 000 Kč z titulu povinnosti žalovaného vrátit žalobci obdržená plnění přijatá v souvislosti se smlouvou o smlouvě budoucí.

91. Jelikož žalobce sporoval důvodnost práva na zaplacení smluvní pokuty ve výši 700 000 Kč, když tvrdil, že ho závazek k uzavření budoucí smlouvy kupní netížil z důvodu odstoupení od smlouvy o smlouvě budoucí (zániku závazku z důvodu podstatné změny poměrů), bylo pro rozhodnutí ve věci relevantní, zda závazek žalobce coby budoucího kupujícího ze smlouvy o smlouvě budoucí kupní z žalobcem uplatněných důvodů zanikl či nikoli.

92. K právně významné otázce, zda tu na straně žalobce existovaly natolik významné okolnosti, z nichž při vzniku závazku ze smlouvy o smlouvě budoucí vycházel, do té míry, že na něm coby zavázané straně nebylo lze rozumně požadovat, aby smlouvu uzavřel, bylo provedeno velmi rozsáhlé dokazování, a to desítkami listinných důkazů, svědeckými výpověďmi a znaleckými posudky včetně dodatků a několika konfrontačních výslechů znalců.

93. Žalobce za podstatnou změnu poměrů považoval výskyt vad, které blíže specifikoval, a které se měly projevit v době po uzavření smlouvy o smlouvě budoucí na základě odborného průzkumu, prohlídek a měření, prostřednictvím kterých nechal prověřit stavebnětechnický stav předmětné nemovitosti poté, co se vyskytla ve výraznější míře vlhkost v 1. NP. Konkrétně měl žalobce zjistit, že podlahy v 1. NP dosahují zvýšené vlhkosti, kdy je nejisté, zda byly provedeny příslušné izolace, chybí napojení dešťových svodů na kanalizaci, není provedeno zesílení stropu nad 1. NP vyztuženým betonem, střešní konstrukce domu je staticky nevyhovující, když pozednice není žádným způsobem ukotvena do zdiva, chybí tepelná izolace stropu ve 2. NP, chybí tepelná izolace střešního pláště mezi krokvemi a pod nimi, to vše v rozporu se projektovou dokumentací schválenou příslušným stavebním úřadem, a konečně, že protipožární dveře v 1. NP jsou nefunkční, neboť jsou opatřeny větrací mřížkou a objekt tak nesplňuje požadavky na požární bezpečnost pro případ komerčního využití prostor.

94. Žalovaný sporoval veškeré žalobcem uplatněné vady vyjma vady ohledně protipožárních dveří.

95. Jako klíčové se v řízení ukázalo, že některé vady jsou ze své povahy a způsobu odstranění závažnější, jiné méně, což má zároveň vliv na správnou právní kvalifikaci, neboť některé vady nemohly bez dalšího dosáhnout takové intenzity, aby samy o sobě mohly představovat podstatnou změnu poměrů ve smyslu ust. § 1788 odst. 2 o. z.

96. Jelikož ust. § 1788 odst. 2 o. z. představuje právní normu s relativně neurčitou hypotézou, kdy tato není stanovena přímo právním předpisem a přenechává soudu, aby podle svého uvážení v každém jednotlivém případě vymezil sám hypotézu právní normy ze širokého, předem neomezeného okruhu okolností, má soud za to, že z pohledu naplnění této hypotézy se musí jednat o natolik„ zásadní“ vady předmětné nemovitosti, které vyšly dodatečně najevo a na které budoucí převodce budoucího nabyvatele neupozornil, pakliže půjde o vadu působící nemožnost užívat předmětnou nemovitost obvyklým způsobem nebo pokud by náklady na její odstranění byly neúměrně vysoké (srovnej také text Kupní smlouvy, která byla součástí smlouvy o smlouvě budoucí, z níž vyplývá právo od kupní smlouvy odstoupit právě z důvodu takto specifikovaných vad). Je tedy na posouzení, které z popsaných vad mohou dosáhnout takové intenzity, aby byl naplněn důvod pro zánik závazku k uzavření realizační smlouvy.

97. Závěr o nedostatečné intenzitě předmětných vad je zcela nepochybně dán u protipožárních dveří, kdy se z povahy věci nemůže jednat o natolik zásadní vadu, která by buď bránila zásadním způsobem obvyklému užívání předmětné nemovitosti či její odstranění vyžadovalo neúměrně vysoké náklady. Soud se tedy touto (mimochodem žalovaným nesporovanou vadou) nadále nezabýval.

98. Tentýž závěr se uplatní i u vady ohledně ukotvení pozednice, když ze znaleckého dokazování vyplynulo, že náklady na odstranění této závady by se pohybovali v řádu jednotkách tisíc Kč.

99. V řízení nebylo znalecky prokázáno, že by chybělo napojení dešťových svodů na kanalizaci, soud se proto nadále ani touto vadou nezabýval.

100. Naopak se v průběhu řízení ukázalo, že za zásadní vady bude nutno považovat vadu spočívající v chybějící či vadně provedené vodorovné hydroizolaci, která měla mít za důsledek výskyt vlhkosti v podlaze v 1. NP, vadu spočívající v neprovedeném zesílení stropu nad 1. NP vyztuženým betonem, případně vadu spočívající v absenci tepelné izolace stropu nad 2. NP a střešního pláště.

101. Na tomto místě soud zdůrazňuje, že pro účely rozhodnutí ve věci by postačilo prokázání vady spočívající chybějící či vadně provedené vodorovné hydroizolaci v 1. NP předmětné nemovitosti coby jedné z možných příčin výskytu vlhkosti v podlahách, jak tvrdil žalobce. Soud se proto nadále„ přestal“ zabývat ostatními tvrzenými vadami a zaměřil se na prokázání možné příčiny výskytu vlhkosti v 1. NP dle tvrzení žalobce.

102. Soud k této otázce provedl řadu důkazů, a to jak k otázce výskytu vlhkosti v objektu, tak k otázce možné příčiny tohoto stavu, aby dospěl k skutkovému závěru, že se žalobci existenci této vady prokázat podařilo.

103. Soud má předně za prokázané, že předmětná nemovitost měla projít poměrně rozsáhlou rekonstrukcí a„ modernizací“ v rozsahu stavebního povolení dle projektové dokumentace pro stavební povolení, kterou zpracoval projektant Ing. [jméno] [jméno], jak plyne z rozhodnutí [stát. instituce], odbor - [ulice] úřad o umístění stavby a stavební povolení ze dne 19. 5. 2006 č. j. 840/19574/2006/Tu, podle kterého stavební úřad vydal Ing. [jméno] [příjmení], právní předchůdkyni žalovaného, stavební povolení na stavbu: stavební úpravy rodinného domu za účelem změny užívání na kanceláře a obchody, přípojka vody a kanalizace [obec], [obec], [adresa] (stavba), přičemž stavba měla být provedena právě podle projektové dokumentace ověřené ve stavebním řízení, kterou vypracoval Ing. [jméno] [jméno]. Podle předmětného stavebního povolení nesměly být případné změny provedeny bez předchozího povolení stavebního úřadu. Na projektovou dokumentaci Ing. [jméno] odkazovala také smlouva o dílo uzavřená mezi původním zhotovitelem [jméno] [jméno] a Ing. [jméno] [příjmení].

104. Rozsah a způsob provádění rekonstrukce byl prokazován znaleckým posudkem znaleckého ústavu [příjmení] [jméno] včetně všech jeho dodatků, výpověďmi řady svědků, kteří se na rekonstrukci přímo (svědek [anonymizováno] - zhotovitel) či nepřímo (svědek [anonymizováno]) podíleli. V průběhu řízení se ukázala podstatnou otázka, zda při rekonstrukci byla skutečně dodržena projektová dokumentace Ing. [jméno], schválená příslušným stavebním povolením, a to přinejmenším v části položení vodorovné hydroizolace v 1. NP předmětné nemovitosti.

105. Kolaudačním rozhodnutím [stát. instituce], odbor - [ulice] úřad ze dne 13. 4. 2007 č. j. 812/17215/2007/Tu má soud za prokázané, že stavební úřad povolil stavebníkovi Ing. [jméno] [příjmení] užívání předmětné stavby s tím, že při místním šetření kolaudačního řízení nebyly zjištěny v provedení stavby drobné nedostatky, neboť při provádění stavby nedošlo ke změnám oproti projektové dokumentaci ověřené ve stavebním řízení. Jinými slovy stavebník nenahlásil stavebnímu úřadu žádné změny v provedení stavby oproti projektové dokumentaci Ing. [jméno] a rekonstrukce tak měla proběhnout bez změn oproti projektové dokumentaci pro stavební povolení.

106. Projektovou dokumentací Ing. [jméno] [jméno] ze dne [datum] má soud za prokázané, že v 1. NP měla být dána hydroizolace podlah, a to konkrétně 2x [anonymizováno], [právnická osoba] [číslo]. Z projektové dokumentace dále vyplývá, že izolace byla navržena proti vodě a zemní vlhkosti, přičemž izolace měla být ukončena 250 mm nad úrovní přilehlého terénu pod deskami tepelné izolace s tím, že veškeré prostupy izolací měly být dodatečně utěsněny. V rámci popisu stavebního stavu předmětné nemovitosti je v projektové dokumentaci výslovně uvedeno, že objekt není podsklepen, zdivo při úrovni terénu je mírně navlhlé, místním šetřením bylo zjištěno lokální porušení betonové podlahy. U kapitoly„ Podlahy“ - bod 3.3 je uvedeno, že stávající podlaha v 1. NP má být vybourána až na původní násyp či zeminu, budou vyztuženy základové konstrukce, nově bude provedena hydroizolace a podlaha bude zateplena tepelnou izolací s tím, že v místnostech namáhaných vodou je nutno zajistit dostatečnou hydroizolaci.

107. Z projektové dokumentace tak podle názoru soudu vyplývá, jaký je stavebnětechnický stav předmětné nemovitosti a zejména obecné zdůvodnění navrženého hydroizolačního materiálu včetně uvedení konkrétního typu vodorovné hydroizolace a počtu vrstev (dvě vrstvy) s popisem dalších požadavků, které mají být v rámci rekonstrukce podlah v 1. NP předmětné nemovitosti dodrženy.

108. Podle přesvědčení soudu tak bylo povinností zhotovitele držet se striktně projektové dokumentace pro stavební povolení včetně respektování typu použité hydroizolace a počtu vrstev, když z projektové dokumentace je poměrně jasně patrné, že toto opatření je potřeba provést z důvodu možného výskytu vlhkosti v předmětné nemovitosti. Soud vycházel i z vyjádření Ing. [jméno] [příjmení], autorizovaného inženýra pro pozemní stavby, která se na projektové dokumentaci pro stavební povolení podílela, přičemž ve svém dodatečném vyjádření k důvodům, proč byla navržena právě tato hydroizolace v projektu, uvedla, že v rámci přípravy objekt prohlédla a zjišťovala stav stavebních konstrukcí, a kromě jiného zjistila, že úroveň podlahy v 1. NP se ve většině půdorysu nachází pod úrovní terénu, který je navíc svažitý ve směru podélné osy domu s tím, že veškerá dešťová voda stékala podél domu, případně se vsakovala spárami do úrovně základových konstrukcí. Dále uvedla, že prostory navazující na uliční zdi byly silně podmáčené, a to nejen zdi, ale též podlahové konstrukce. Vzhledem k tomu byla navržena dvojitá izolace [anonymizováno], která dle projektových podkladů výrobce měla zajistit ochranu konstrukcí před tlakovou vodou, a to v souladu s ČSN 73 [číslo].

109. Z výpovědi svědka [jméno] [jméno] má soud za prokázané, že skutečně pokládal na základě projektové dokumentace, na níž i odkazovala smlouva o dílo, v 1. NP předmětné nemovitosti vodorovnou hydroizolaci, ovšem pouze v jedné vrstvě s tím, že tyto poznatky čerpal ze svých rozpočtových soupisů, které mu složily jako podklad pro fakturaci. Soud v této souvislosti nemá důvod nevěřit svědkovi ohledně této skutečnosti, a to i ve vazbě na skutková zjištění získaná z jiných důkazů, zejména znaleckého posudku [příjmení] [jméno] a taktéž z vyjádření Ing. [jméno] [příjmení] v rámci soudního sporu vedeného právě mezi [jméno] [jméno] coby zhotovitelem a Ing. [jméno] [příjmení] coby objednatelem v řízení vedeném u Městského soudu v Praze pod sp.zn. 42 Cm 146/2009. Jmenovaný svědek v prvé výpovědi uvedl, že pokládal dvě vrstvy„ lepenky“, v rámci své doplňující výpovědi, k níž došlo z důvodu, že si dodatečně svědek uvědomil po nahlédnutí do svých materiálů, že nehovořil pravdu, tuto skutečnost korigoval tak, že podle jím vedených poznámek měl dávat pouze 1 vrstvu izolace. Jde-li o celkovou věrohodnost svědka, tak soud musí přihlédnout k tomu, že i přes prokázanou existenci vodorovné hydroizolace, která byla svědkem položena v 1. NP předmětné nemovitosti, vyvstává vzhledem k exaktně zjištěnému výskytu vlhkosti ve zdivu předmětného prostoru pochybnost, zda je pravdivé prohlášení svědka, že předmětnou hydroizolaci pokládal v souladu s technologickými postupy. Zcela nepochybně ale nelze považovat svědka za nevěrohodného v části výpovědi, kdy uváděl na pravou míru, kolik izolačních vrstev použil a položil. Nedává totiž dle názoru soudu logiku, pokud by svědek záměrně tvrdil, že použil méně izolací, než ve skutečnosti, čímž by nepochybně byl sám proti sobě, neboť by zcela nesmyslně upozornil na stav, ze kterého by bylo možné dovodit výraznější rozsah porušení jeho povinností coby zhotovitele. Za logické by soud spíše považoval, pokud by v obecné rovině kterýkoli zhotovitel záměrně nepravdivě vypovídal, že určitou práci vykonal než, že ji nevykonal. Pokud tedy lze mít určité pochybnosti o věrohodnosti svědka [jméno] [jméno], tak pouze ohledně části výpovědi, kdy potvrzuje, že hydroizolaci položil správným způsobem, nikoli ohledně části výpovědi, kdy potvrdil (byť až v rámci doplňující výpovědi), že použil pouze jednu vrstvu.

110. Soud má tedy za to, že v rámci předmětné rekonstrukce prováděné zhotovitelem [jméno] [jméno] byla použita jedna vrstva izolace, což bylo v rozporu s projektovou dokumentací pro stavební povolení, která předpokládala dvě vrstvy vodorovné hydroizolace.

111. Ohledně technologické správnosti položení hydroizolace lze odkázat na řízení vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 42 Cm 146/2009, v rámci kterého se Ing. [jméno] [příjmení] z pozice žalované bránila tvrzením, že v přímé souvislosti s prováděním díla [jméno] [jméno] v rámci rekonstrukce předmětné nemovitosti coby žalobcem se v přízemí (1. NP) vyskytla vlhkost ve zdech, čímž mj. zdůvodňovala, proč nebyla ochotna doplatit žalobci cenu díla. Ing. [jméno] [příjmení] konkrétně uvedla, že jednak žalobce ([jméno] [anonymizováno]) neodstranil vady namítané ve výzvě, kterou mu předtím adresovala (nevytažení izolace), jednak namítla, že se začaly projevovat další závady, konkrétně vlhkost stěn domu, a to v důsledku řádného neprovedení hydroizolace s odkazem na zprávu [právnická osoba], renovace a sanace, s.r.o. ze dne [datum], podle které bylo zjištěno, že vnitřní zdivo vykazuje vysoké zavlhčení z důvodu absence vodorovné hydroizolace. Na okolnost, že žalobce ([jméno] [anonymizováno]) neprovedl řádně vodorovnou hydroizolaci v 1. NP proti zemní vlhkosti, což mimochodem mělo podle Ing. [příjmení] vyplynout i z fotodokumentace pořízené při převzetí nehotového díla, upozorňovala žalovaná [příjmení] [příjmení] opakovaně, když současně zdůraznila, že instalovala do objektu odvětrávací mřížky, které umožňují ventilaci a zmírňují následky způsobené neodborným postupem žalobce, a protože vlhkost v objektu byla značná, přistoupila k dalšímu posílení ventilace objektu, a to instalaci odvětrávacích mřížek do výloh prodejen umístěných v objektu spojené s výměnou oken. V rámci svého podání v roce 2016 dokonce argumentovala i zprávou z inspekce nemovitosti ze dne [datum] zpracovanou Ing. [jméno] [příjmení], na kterou odkazoval žalobce v projednávané věci.

112. Pokud se tedy nyní žalovaný brání námitkou, že není průkazné, že by předmětná vodorovná hydroizolace byla udělána vadně, nelze než takovou námitku považovat za účelovou, když jeho právní předchůdkyně (zesnulá manželka žalovaného), tvrdila v rámci jiného soudního sporu přesný opak, tj. že byla původním zhotovitelem hydroizolace provedena vadně a musela kvůli tomu přijmout další opatření za účelem zmírnění následků projevů vlhkosti v daném prostoru.

113. Za velmi podstatné pak považuje soud skutkové zjištění, které vyplynulo z dodatku [číslo] znaleckého posudku znaleckého ústavu [příjmení] [jméno], podle něhož nejenže nebyly v rozporu s projektovou dokumentací položeny dvě vrstvy hydroizolace, ale nadto bylo nově zjištěno, že byl oproti projektu použit i nesprávný typ izolace. Znalecký ústav se při této úvaze zaměřil na nově zjištěnou skutečnost, že z podkladů svědka [jméno] [jméno] vyplynulo, že nakoupil, použil a vyfakturoval jiný druh izolace, konkrétně levnější [anonymizováno] namísto [anonymizováno]. Znalecký posudek odkazuje na odborné vyjádření Ing. [příjmení] se specializací na izolace proti vlhkosti, v němž je uvedeno, že projektem navržený [anonymizováno] je oxidovaný asfaltový pás s velmi pevnou a mechanicky odolnou nosnou vložkou, který je možné použít jako hydroizolaci pod úrovní terénu a proti tlakové vodě; ohledně [právnická osoba] [číslo] uvedl, že se jedná o modifikovaný asfaltový pás s vložkou z polyesterové rohože, který je možné použít jako hydroizolaci pod úrovní terénu, proti tlakové vodě a proti radonu; ohledně izolace [anonymizováno] SR S35 PM potvrdil, že jde o oxidovaný asfaltový pás s nepříliš pevnou vložkou ze skelné rohože, tedy s nepříliš pevnou vložkou, přičemž cenový rozdíl je jednak v materiálech, jednak v montáži.

114. Soud nemá důvodu pochybovat o správnosti závěrů dodatku [číslo] znaleckého posudku [příjmení] [jméno], který odkazoval na vyjádření autorizované osoby ohledně vlastností srovnávaných typů vodorovné hydroizolace se závěrem, že se jedná o podstatnou vadu předmětné nemovitosti s poukazem na veškeré poznatky a indicie, na něž odkazoval v rámci původního znaleckého posudku, dodatků k němu a svých znaleckých výpovědí.

115. V této souvislosti soud odkazuje opět na vyjádření Ing. [příjmení], která zdůvodnila, proč byla v projektu navržena právě tato izolace.

116. Lze tedy přijmout dílčí skutkové závěry, že v řízení bylo prokázáno, že a. svědek [jméno] [příjmení] použil pouze 1 vrstvu hydroizolace podlah v 1. NP předmětné nemovitosti (v rozporu s projektovou dokumentací) b. svědek [jméno] [příjmení] použil nesprávný, méně kvalitní typ hydroizolace podlah v 1. NP předmětné nemovitosti (v rozporu s projektovou dokumentací) c. právní předchůdkyně žalovaného namítala vadnost provedení hydroizolace podlah v 1. NP předmětné nemovitosti svědkem [jméno] [jméno] v jiném soudním řízení d. v 1. NP, kde měla být předmětná vodorovná hydroizolace položena, došlo k výraznému výskytu vlhkosti ve zdech 117. Na tomto místě je potřeba zdůraznit, že nemůže obstát námitka, že vadně vytaženou hydroizolaci mohla napravit nová firma, kterou si Ing. [jméno] [příjmení] objednala z důvodu vad a nedodělků způsobených předchozím zhotovitelem [jméno] [jméno], a to z důvodu, že Ing. [jméno] [příjmení] se bránila touto námitkou v řízení vedeném u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 42 Cm 146/2009, ačkoliv nový zhotovitel, společnost [právnická osoba] své dílo dokončil, i přesto Ing. [jméno] [příjmení] na výskyt vlhkosti ve zdech upozornila a zdůraznila, že musela vynaložit další peněžní prostředky na zmírnění projevů vlhkosti v podobě instalace odvětrávacích mřížek v objektu. Dokonce k prokázání výskytu vlhkosti navrhla jako důkaz zprávu Ing. [příjmení], na kterou odkazoval žalobce v projednávané věci.

118. V návaznosti na shora učiněná skutková zjištění lze mít současně za prokázané tvrzení žalobce o tom, že se vlhkost v rozhodném období vyskytla nejen ve stěnách, za což byla žalobci přiznána žalovaným sleva z kupní ceny, ale taktéž v podlaze 1. NP předmětné nemovitosti, jak vyplynulo zejména z výpovědí svědků [příjmení] [jméno] [příjmení], Ing. [jméno] [příjmení], Ing. [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a částečně také Ing. [jméno] [příjmení]. Svědkyně 119. Ing. [jméno] [příjmení] konkrétně uvedla, že coby autorizovaný inženýr v oboru pozemních staveb byla na dvou prohlídkách předmětné nemovitosti, přičemž při prvé návštěvě byly vidět drobné známy vlhkosti v přízemí na obvodových stěnách, při druhé prohlídce viděla na obvodových stěnách vlhkost v mnohem vyšším rozsahu, vlhkost byla dole u podlahy a vystupovala do 75 cm a byla vidět vlhká omítka a mokré fleky. Ing. [jméno] [příjmení] uvedla, že objekt vykazoval vlhkost, byly tam stopy na omítce ve výšce cca 1,2 m v 1. NP, ve středu zdi ještě výš, zřetelně bylo vidět, že do objektu zatéká, jelikož úroveň přízemí je oproti ulici v rovině, voda neměla kudy odtékat, nebyl tam správný spád, vlhkost se držela na obvodových i příčných zdech, i u záchodu, spáry byly místy vlhké. Ing. [jméno] [příjmení] vypověděl, že dělal na žádost žalobce měření vlhkosti ve stěnách, vlhkost se týkala dvou místností, viděl výrazné mapy, které přiléhaly ke komunikaci, když tam měřil vlhkost, bylo tam 5 - 7 %, ohledně příčin vlhkosti říkal žalobci, že tam jsou nefunkční či špatně provedené hydroizolace, což bylo zjevné při takto masivní vlhkosti, měření v podlahách neprováděl, hroty se nedaly zatlačit do spárovací hmoty, viděl tam však barevné fleky a tmavší místa. Svědek [jméno] [příjmení] uvedl, že dle měření a podle toho, co viděl, usuzoval, že nebyla provedena hydroizolace, protože podlahy byly ve spárách vlhké, vykazovalo to známky toho, že to provedeno nebylo, podle měření stěny nad sokly vykazovaly vysokou vlhkost zdiva, kdy izolace nebyly provedeny vůbec nebo špatným způsobem, známky vlhkosti byly vidět jak vizuálně, tak měřením, viděl i vlhkost ve spárách na podlaze, na podlahách měření nedělal, ale pohledově podlaha známky vlhkosti vykazovala, byly tam vidět mapy, někde byla ta spára mokrá víc, někde míň, byly tam vysrážené soli. Ing. [jméno] [příjmení] vypověděl, že měřením ve zdech byla zjištěna nízká a zvýšená vlhkost. U měření ve spárách podlah zjistil nízkou vlhkost. Ve spárách vlhkost viditelná bez dalšího nebyla.

120. Souhrnně lze výpovědi zmíněných svědků hodnotit tak, že svědci více či méně vizuální prohlídkou stopy po vlhkosti v podlahách zaregistrovali, byť měření nikdo v rozhodném období (r. 2016) nedělal. Ing. [jméno] [příjmení] navštívil předmětnou nemovitost v průběhu řízení (únor 2017), tj. v době, kdy objekt vlastnil další subjekt a žalobce do něj již neměl přístup, přesto svědek vypověděl, že nízkou vlhkost v podlahách naměřil. Jelikož zjištění o výskytu vlhkosti v podlahách podle znaleckého posudku znaleckého ústavu [příjmení] [jméno] plně korespondují se závěrem o vadně provedené vodorovné hydroizolaci, nemá soud důvodu odchýlit se od znaleckého závěru a za příčinu výskytu vlhkosti v podlahách považovat jiné skutečnosti, na které shodně upozornili žalovaný a znalec [příjmení] [celé jméno znalce], např. to, že před prohlídkami žalobce sám vylil na podlahu kýbl s vodou, aby byla vlhkost vizuálně patrná.

121. Je pravdou, že bylo nezbytné pro správné posouzení věci odlišit otázku výskytu vlhkosti ve zdech a výskytu vlhkosti v podlahách, neboť protokolem [číslo] ze dne [datum] bylo prokázáno, že se účastníci dohodli vzhledem ke„ společně zkonstatovanému zvlhnutí vnitřních a venkovních stěn předmětné nemovitosti do výše cca 0,5 m“ a tím zhoršení stavu objektu oproti prohlídce ze dne [datum] na poskytnutí slevy ve výši 240 000 Kč z celkové kupní ceny (po jejím snížení dle protokolu [číslo]) s tím, že kupující převzetím této slevy vyřeší zvlhnutí stěn na své náklady. V daném případě má však soud znaleckým posudkem znaleckého ústavu [příjmení] [jméno] ve spojení s výpovědí znalce [příjmení] [jméno] [příjmení], odpovědného zástupce znaleckého ústavu [příjmení] [jméno] za prokázané, že vlhkost v podlahách nemusela souviset z hlediska provedených izolací s prokázanou vlhkostí ve stěnách, kdy bylo protokolem ze dne [datum] prokázáno, že byl žalobce žalovaným informován o tom, že základové pásy stavby nejsou opatřeny hydroizolací. Oba soudní znalci se k druhům izolací v zásadě shodně vyjádřili a lze tedy vycházet z jejich závěrů, že hydroizolace základových pásů není vodorovná hydroizolace v podlaze, tj. že se jedná o různé druhy izolací.

122. S tím souvisí i závěr soudu, že ač byl žalobce žalovaným ujištěn, že stavba nedisponuje hydroizolací základových pásů stavby, nebyl již ujištěn o„ problému“ s vadně provedenou vodorovnou hydroizolací podlahy v 1. NP předmětné nemovitosti, byť si ho musel být vědom, neboť se stal účastníkem řízení vedeným u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 42 Cm 146/2009 po zesnulé manželce [příjmení] [jméno] [příjmení]. Z protokolu ze dne [datum] se podává, že o procesním nástupnictví žalovaného bylo soudem rozhodnuto již dne [datum]. Z této listiny též plyne, že žalovaný informoval žalobce o paralelně vedeném soudním sporu v souvislosti s nemožností žalobce seznámit se se spisem stavebního úřadu ohledně předmětné nemovitosti, který měl být zapůjčen právě Městského soudu v Praze k jejich věci vedené pod sp. zn. 42 Cm 146/2009. Ač si žalovaný musel být vědom skutečnosti, že by žalobce obsah soudního spisu z pohledu možného rozhodnutí uzavřít kupní smlouvu zajímal, nastínil mu předmět sporu tak, že jedná o„ vzájemné nároky mezi žalovaným coby dědicem po své manželce [příjmení] [jméno] [příjmení] (objednatelem) a [jméno] [jméno] (zhotovitelem) vyplývající z prodlení zhotovitele při realizaci rekonstrukce rodinného domu v r. 2006 2007“, byť se řízení týkalo nikoli pouze prodlení zhotovitele s prováděním díla, ale zejména též vadnosti díla způsobeného právě [jméno] [jméno]. Ač se řízení vedlo již od r. 2009, žalovaný žalobci předal pouze blíže nespecifikovanou zprávu o stavu řízení, žalobu podanou [jméno] [jméno], nikoliv ovšem jakékoli vyjádření ve věci ze strany Ing. [jméno] [příjmení], z níž by bylo možno naznat, jakým způsobem se Ing. [jméno] [příjmení] v soudním sporu proti nároku zhotovitele bránila. Žalobce by pak byl informován i o tom, že Ing. [jméno] [příjmení] brojila proti nároku žalobce námitkou špatně provedené hydroizolace a s tím spojeného výskytu vlhkosti ve zdech. Žalovaný poskytl žalobci slevu z kupní ceny v souvislosti s výskytem vlhkosti až dne [datum], jak je prokázáno protokolem [číslo] z tohoto data, a to pouze proto, že došlo k zvlhnutí vnitřních a venkovních stěn předmětné nemovitosti do výše cca 0,5 m a tím zhoršení stavu objektu oproti prohlídce ze dne [datum].

123. Je navíc otázkou, zda i přesto, že se žalobci dostalo slevy z kupní ceny v souvislosti s výskytem vlhkosti vnitřních a venkovních stěn předmětné nemovitosti, může poskytnutá sleva vadu plně pokrýt, neboť v řízení bylo prokázáno nejen to, že se„ nově“ objevila vlhkost v podlahách, nýbrž i to, že se výskyt vlhkosti ve stěnách rozšířil oproti rozsahu, který byl„ dohodnut“ v rámci protokolu [číslo] (do výše cca 0,5 m), jak vyplynulo z výpovědí některých svědků. Tak např. svědkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] potvrdila, že vlhkost byla dole u podlahy a vystupovala do 75 cm. Svědkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] uvedla, že viděla stopy na omítce ve výšce cca 1,2 m, ve středu zdi ještě výš. Ing. [jméno] [příjmení] zaregistroval výrazné mapy na stěnách a podrobil zjištěnou vlhkost měření s hodnotami 5 - 7 %. Svědek [příjmení] vypověděl, že podle měření stěny nad sokly vykazovaly vysokou vlhkost zdiva. Zvýšenou vlhkost ve zdivu naměřil také svědek [příjmení] [jméno] [příjmení]. Na měření [právnická osoba] s.r.o., v rámci kterého byla zjištěna vlhkost v kategorii až vlhkost velmi vysoká (až 11 % hm), odkazoval zástupce znaleckého ústavu [příjmení] [jméno]. Rozdíl oproti stavu zjištěné vlhkosti ve stěnách pouze do výšky 0,5 m je tak zřejmý, když z mnoha provedených důkazů, včetně vyjádření Ing. [jméno] [příjmení] v řízení vedeném u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 42 Cm 146/2009 lze dovodit, že výskyt vlhkosti ve stěnách byl rozsáhlý a nepochybně mohl souviset s vadně provedenými izolacemi ze strany svědka [jméno], na což opakovaně upozorňovala v předmětném sporu i Ing. [jméno] [příjmení] (dokonce za příčinu vlhkosti označila vadně provedenou hydroizolaci podlah).

124. Jak je patrné ze znaleckého posudku znaleckého ústavu [příjmení] [jméno], vadně provedená vodorovná hydroizolace (projevující se navenek výskytem vlhkosti v podlahách, případně i ve stěnách) je vadou podstatnou a skrytou, která nepochybně brání řádnému užívání předmětné nemovitosti.

125. Pro úplnost soud uvádí, že i v případě, že by se o vadu nejednalo, např. proto, že by se neprojevila vznikem vlhkosti v podlahách, má soud s poukazem na znalecký posudek znaleckého ústavu [příjmení] [jméno] za to, že by šlo o snížení jakosti předmětné nemovitosti, neboť položená vodorovná hydroizolace nebyla provedena v souladu s projektovou dokumentací Ing. [jméno], který navrhl kvalitnější typ hydroizolace (Extrasklobit) a zejména ve větším množství (2 vrstvy), než se ve skutečnosti stalo (použita byla hydroizolace Parabit, a to pouze v 1 vrstvě). Soud v této souvislosti odkazuje na výpověď svědka [jméno] [jméno] a dodatek [číslo] znaleckého posudku [příjmení] [jméno] včetně vyjádření Ing. [příjmení], které srovnávalo oba typy lepenky) a Ing. [příjmení], která zdůvodnila použití kvalitnější hydroizolace v projektové dokumentaci.

126. Jde-li o hodnocení znaleckého posudku znalce [celé jméno znalce], jeho dodatků a výpovědi jmenovaného znalce, v konkurenci znaleckého posudku znaleckého ústavu [příjmení] [jméno], jeho dodatků a výpovědi znalce [příjmení] [jméno] [příjmení], došel soud k závěru, že znalecký posudek [příjmení] [jméno] vč. dodatků a výpovědi zástupce ústavu působil na soud přesvědčivěji, odborněji a hodnověrněji.

127. Ze znaleckého posudku Ing. [celé jméno znalce] lze totiž nabýt přesvědčení, že znaleckým úkolem nebylo objasnit příčinu žalobcem zjištěné vlhkosti, nýbrž učinit pravý opak, tj. poukázat na všechny jiné okolnosti, z nichž by bylo lze dovodit, že vadně vodorovná hydroizolace provedena nebyla. Znalec [příjmení] [celé jméno znalce] zejména dle názoru soudu nepřípustným způsobem hodnotil případnou pravdivost či věrohodnost podkladů, ovšem pouze těch, které měly poukazovat na vadnou hydroizolaci. Znalec se v posudku dopouštěl hodnocení jiných důkazů, když např. považoval za nevěrohodné rozpočtové soupisy svědka [jméno], opakovaně namítal, že znalec [příjmení] [příjmení] se„ spokojil s neověřenými podklady od žalobce“, v posudku ze dne [datum] v rámci hodnocení vyjádření Ing. [příjmení] nepřípustně odkázal na procesní pravidla používaná pro občanské soudní řízení, když uvedl, že„ vyjádření Ing. [příjmení] ze dne [datum] ve věci vedené u MS [obec] sp. zn. 42 Cm 146/2009 je procesním podáním účastníka obsahující tvrzení žalované, přičemž každého účastníka v občanském soudním řízení stíhá nejenom povinnost tvrzení, ale také povinnost důkazní...“. Dle názoru soudu jde jednoznačně o právní hodnocení, které náleží pouze soudu, přičemž z posudku není vůbec jasné, proč se znalec k takovému hodnocení uchýlil. Jinými slovy Ing. [celé jméno znalce] při formulaci svých odborných závěrů vycházel z premisy, že ohledně validace podkladů, které má k dispozici, je třeba presumovat jejich nesprávnost a nepravdivost, dokud se neprokáže opak (viz vyjádření„ …Rovněž v předmětné věci Městský soud nevydal meritorní rozhodnutí, z jehož odůvodnění by bylo možno vycházet, tj. ve kterých by bylo uvedeno, co má soud za pravdivé a co nikoliv. Použít tedy takovéto procesní podání, aniž by byla jakkoli ověřena pravdivost a správnost jeho obsahu, jako podklad pro zpracování znaleckého posudku nepovažuji za přípustné…“. [příjmení] závěr činil znalec [příjmení] [celé jméno znalce] i ve vztahu k jiným podkladům, zejména těm, které svědčily„ ve prospěch tvrzení žalobce“ - tj. vyjádření Ing. [příjmení], rozpočty svědka [jméno], výpověď svědka [jméno], stavební deník vedený svědkem [jméno]. K písemnému doplnění svědecké výpovědi [jméno] [jméno] znalec [příjmení] [celé jméno znalce] uvedl, že„ není procesně způsobilou listinou k prokázání tam uvedených skutečností. Svědek provedl toto prohlášení, aniž by byl soudem poučen o trestních následcích křivé výpovědi, na což poukazoval i žalovaný…“. Znalec se opět dopustil negativního hodnocení pravdivosti dané listiny, aniž by si předtím jakkoli vyžádal stanovisko soudu. I přes tyto, dle názoru soudu poměrně závažné skutečnosti, má soud za to, že znalecký posudek Ing. [celé jméno znalce] ve světle všech jeho dodatků a výpovědi znalce trpí i deficitem patřičné odbornosti, když bagatelizuje jednoznačně zjištěný rozpor provedené hydroizolace s projektovou dokumentací s poukazem na nepřesvědčivé argumenty, např. že se v projektu pro stavební povolení neuvádí„ detaily“ jako druh a značka hydroizolace, když tyto věci řeší až prováděcí dokumentace, nebo že bez ohledu na projekt postačí jednovrstvá izolace Parabit (která byla ve skutečnosti položena) nebo že nebylo vůbec zapotřebí navrhovat„ lepší“ izolaci apod. Jinými slovy znalec [příjmení] [celé jméno znalce] i přes vědomost toho, že byla použita kvalitativně horší izolace oproti projektu, že byla navíc použita v jedné vrstvě oproti projektu, že si na vadně provedenou hydroizolaci stěžovala i právní předchůdkyně žalovaného v rámci jiného soudního sporu, že měl k dispozici vyjádření Ing. [příjmení] ohledně důvodnosti v projektu navržené izolace, uzavřel, že je třeba nejprve vyloučit všechny jiné možnosti, jak mohlo k případnému výskytu vlhkosti dojít, když nevyloučil např. to, že si mohl žalobce na podlahu vylít kýbl vody (což uváděl ve své obraně i žalovaný). Z logiky věci přitom plyne, že pokud projektová dokumentace navrhne konkrétní typ izolace včetně požadavku na dvojitou vrstvu, tak proto existuje nějaký racionální důvod, což v projednávané věci plyne z textové části projektové dokumentace podpořené dodatečným vyjádřením Ing. [příjmení]. Takto k otázce potřebné vázanosti projektu zcela logicky přistupoval znalecký ústav [příjmení] [jméno], nikoli však znalec [příjmení] [celé jméno znalce], který dokonce důvodnost navržené izolace v projektu de facto sporoval s poukazem na to, že je předmětná stavba nepodsklepená, nenachází se pod úrovní terénu, není tam tlaková voda apod. Soud tedy uzavírá, že celkový dojem z odbornosti posudků Ing. [celé jméno znalce] a jeho výpovědi vyznívá z pohledu soudu nepřesvědčivě až místy účelově.

128. Žádná ze skutkových či právních námitek žalovaného nebyla soudem shledána důvodnou.

129. Pokud se žalovaný dovolával nevědomosti, v jakém rozsahu si nakonec žalobce převzal projektovou dokumentaci v rámci protokolu ze dne [datum], tak na této skutečnosti rozhodnutí soudu není postaveno.

130. Jde-li o námitku, že měl žalovaný při sepisu protokolu ze dne [datum] za to, že se poskytnutá sleva vztahuje na vlhkost v 1. NP obecně, tak subjektivní přesvědčení či vědomost oprávněné strany ze smlouvy o smlouvě budoucí ohledně poměrů, které se měly v mezidobí změnit, není rozhodná.

131. Pokud se žalovaný brání námitkou vázanosti kolaudačního rozhodnutí ve vztahu k předmětné nemovitosti s poukazem na princip presumpce správnosti správních aktů, tak soud nikterak tento názor nesporuje a v rámci svého rozhodnutí obsahovou správnost kolaudačního rozhodnutí, kterým je soud vázán, nenapadá ani mu to nepřísluší. Předmětné rozhodnutí posloužilo v tomto řízení pouze jako listinný důkaz, z něhož bylo učiněno patřičné skutkové zjištění s tím, že otázkou provedení půdní vestavby se soud nezabýval.

132. Ohledně námitky, že stavební dokumentace nebyla pro stavebníka závazná ve vztahu k informacím nad rámec povinných náležitostí dle tehdejších platných právních předpisů, tak ani tato okolnost nezbavovala žalovaného povinnosti na nesoulad mezi skutečným stavem a stavem dle projektové dokumentace upozornit. Na tomto místě soud zdůrazňuje, že obecně platí, že odpovědnost za vady je postavena na principu objektivním, tj. nepřihlíží se k zavinění odpovědné strany.

133. Poukaz žalovaného na smluvní ujednání (čl. 4 [číslo] smlouvy o smlouvě budoucí), že si budoucí nabyvatel předmětnou nemovitost prohlédl s vynaložením odborné péče, může souviset s jinými namítanými vadami, které jsou předmětem žaloby (např. vyztužení stropu nad 1. NP, kdy bylo zjištěno, že na tuto vadu bylo možné usuzovat na základě prohupování stropu), nemůže však obstát ve vztahu k vadně provedené vodorovné hydroizolace v 1. NP předmětné nemovitosti, neboť zde se jedná o vadu skrytou, kterou nebylo možné při běžné prohlídce odhalit (viz znalecký posudek [příjmení] [jméno]).

134. Jde-li o namítanou nevěrohodnost svědka [jméno] [jméno], tak soud odkazuje na hodnocení této výpovědi shora, přičemž nesdílí názor žalovaného, že se jednalo o nestandardní způsob výpovědi ve vazbě na předložení písemného doplnění svědectví (k němuž soud mimochodem nepřihlížel), neboť svědek vysvětlil důvody změny své výpovědi (podíval se doma do podkladů a zjistil, že ohledně počtu vrstev lepenky to bylo jinak právě s poukazem na své rozpočty, z nichž rozsah nakoupené a tudíž použité lepenky vyplýval). Svědecká výpověď v podstatných rysech zapadá do řetězce jiných ve věci provedených důkazů (např. vyjádření Ing. [příjmení] v jiném soudním sporu, která upozorňovala na vyskytnuvší se vlhkost a vadnou provedení hydroizolace svědkem [jméno]). S přihlédnutím ke znaleckým závěrům [příjmení] [jméno] lze predikovat, že příčinou výskytu vlhkosti mohla být i technologicky správně provedená hydroizolace, která ovšem neměla potřebné kvalitativní požadavky předvídané projektovou dokumentací. Na tomto závěru nemůže ničeho změnit ani prohlášení zhotovitele ze dne [datum], neboť zhotovitel prohlásil, že použitý materiál je v souladu s ČSN, nikoli v souladu s projektovou dokumentací.

135. Pokud žalovaný odkazuje na jinou možnou příčinu vzniku vlhkosti v podlaze, a to špatně opracovaný prostup rozvodů ústředního topení, tak pomíjí, že jednak žádný ze svědků, kteří prováděli prohlídku předmětné nemovitosti na žádost žalobce, na tuto možnou příčinu žalobce neupozornil, jednak bylo prokázáno, že byla použita hydroizolace v rozporu s projektovou dokumentací, jednak naměřil nízkou vlhkost v podlahách svědek [příjmení] [příjmení] o rok později. Jinými slovy v řízení nevyšla najevo jediná indicie, na základě které by bylo možné uvažovat o této příčině vzniku vlhkosti.

136. Otázka případné nekompletnosti faktury společnosti [právnická osoba] je ryze spekulativní. Pokud snad žalovaný v průběhu řízení namítal, že jmenovaná společnost mohla dokončit nedodělanou práci na hydroizolacích ze strany předchozího zhotovitele, tak maximální vytažení límce na stěny, což vyplynulo z výpovědi svědka [příjmení], což ovšem nemusel z hlediska funkčnosti hydroizolace stačit (viz argumenty výše).

137. Výslech svědkyně [příjmení], která uvedla, že nepatrná vlhkost v předmětné nemovitosti zprvu byla, ale přiměřená stáří domu, a to proto, že se v domě dlouho netopilo a dlouho nebyl užíván s tím, že se tam dělaly průduchy s mřížkami, vlhkost ve spárách na podlaze neviděla, nikterak nevyvrací skutkové závěry zjištěné z jiných důkazů, když výskyt vlhkosti v podlahách v rozhodném období byl potvrzen řadou svědků, nízká vlhkost v podlahách byla naměřena i svědkem [příjmení] [příjmení] o rok později. Soud opětovně odkazuje na argumenty shora včetně názoru, že i v případě, že by se vlhkost nevyskytla, jednalo by se o snížení jakosti stavby spočívající v použití izolace v rozporu s projektem v nižší kvalitě a menším rozsahu.

138. Pokud snad žalovaný namítal ohledně obsahu procesních vyjádření své zesnulé ženy Ing. [jméno] [příjmení] v řízení vedeném u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 42 Cm 146/2009, že pravdivost a správnost jejich tvrzení nebyla soudem ověřena, tak nelze než konstatovat, že v projednávané věci není podstatné, zda byla tvrzení právní předchůdkyně v předmětném řízení ověřena či nikoli, nýbrž pouze to, že na problém s výskytem vlhkosti (byť pouze ve stěnách) upozorňovala a tuto vadu sama dávala do spojitosti s vadně provedenou hydroizolací [jméno] [jméno]. Soud musí obranu žalovaného, který coby procesní nástupce Ing. [jméno] [příjmení] v předmětném řízení musel přijmout stav řízení ke dni procesního nástupnictví, shledat jako účelovou, neboť de facto popírá svá vlastní („ od procesní předchůdkyně převzatá“) tvrzení. Bez povšimnutí nelze ponechat ani to, že stejným způsobem argumentoval (dle názoru soudu nepřípustně) znalec [celé jméno znalce] ve svém znaleckém posudku.

139. Pokud žalovaný považuje závěry znaleckého posudku znaleckého ústavu [příjmení] [jméno] za nedostatečné a neuspokojivé, soud tento hodnotící názor žalovaného nesdílí. Je pochopitelné, že znalecký ústav pracoval s relativně omezeným množstvím podkladů, kdy ve shodě se znaleckým posudkem [celé jméno znalce] konstatoval, že pro získání úplné jistoty ohledně zjištění příčiny výskytu vlhkosti by bylo zapotřebí provedení destruktivních sond. Nicméně dle názoru soud se znalecký ústav správným, přezkoumatelným a zdůvodněným způsobem zabýval jinými poznatky, v jejichž souhrnu dospěl k odbornému závěru o výskytu vady spočívající ve vadně provedené vodorovné hydroizolaci, coby příčiny výskytu vlhkosti v podlahách. Pokud je namítáno, že neprovedl žádná vlastní měření a pouze vycházel z různých písemností, u nichž nekriticky nehodnotil původ, správnost či pravdivosti, tak soud připomíná, že znalcům nepřísluší hodnotit zmíněné aspekty, neboť hodnocení důkazů z pohledu jejich pravosti a pravdivosti přísluší pouze soudu. Soud znaleckému ústavu (ani soudnímu znalci [příjmení] [celé jméno znalce]) nesdělil ani nenaznačil, že by snad považoval jakýkoli podklad či důkaz za nepravdivý či nevěrohodný. Na rozdíl od Ing. [celé jméno znalce] znalecký ústav správně vycházel při validaci předložených podkladů jako k podkladům, u nichž se pravdivost a pravost presumuje. Jakkoli tedy znalecký ústav neprováděl měření a sondy, dle přesvědčení soudu si své znalecké závěry i tak obhájil.

140. Považuje-li žalovaný odstoupení od smlouvy o smlouvě budoucí za neplatné právní jednání dle ust. § 580 odst. 1 o. z. s poukazem na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 23 Cdo 2869/2009, tak soud s právní názorem žalovaného částečně souhlasí, když má za to, že platně od smlouvy o smlouvě budoucí odstoupit nelze. K jinému právnímu hodnocení dopisu žalobce (aplikace ust. § 1788 odst. 2 o. z.), který byl označen jako odstoupení od smlouvy, odkazuje soud na argumentaci shora.

141. Pokud je žalovaný přesvědčen, že nemůže odpovídat za vady budoucí koupě v režimu smlouvy o smlouvě budoucí, tak tento právní názor správný není (srovnej rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Odo 1103/2003).

142. Žalovaný odkázal na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Odo 343/2005, podle něhož změna okolností ve smyslu § 50a odst. 3 obč. zák. může způsobit zánik závazku ze smlouvy o budoucí smlouvě pouze v případě, že k ní došlo od uzavření smlouvy o budoucí smlouvě do uplynutí doby, do níž měla být smlouva uzavřena, pozdější změna okolností, byť i taková, jakou má na mysli § 50a odst. 3 obč. zák., již zánik závazku ze smlouvy o budoucí smlouvě za následek nemá, soud však z žádných jiných (mimo těch, co jsou popsány v odstoupení od smlouvy o smlouvě budoucí) okolností, které by vyšly najevo po době, do které mělo dojít k uzavření budoucí smlouvy, nevycházel.

143. Závěrem žalovaný namítl, že si žalobce při uzavření smlouvy o smlouvě budoucí nevymínil žádné zvláštní vlastnosti předmětné stavby (tedy ani, že provedené stavební úpravy měly být realizovány přesně podle projektové dokumentace pro stavební povolení, včetně nezávazných částí), přičemž případné odchylky od této dokumentace, pokud nejsou v rozporu s tehdy platnou právní úpravou a závaznými technickými normami, nemohou být vadou, neboť by se jednalo pouze o zvláštní vlastnosti předmětu prodeje, které si musí kupující vymínit, tak soud s touto argumentací nesouhlasí, když je názoru zcela opačného. V poměrech souzené věci bylo vydáno stavební povolení k projektové dokumentaci Ing. [jméno] [jméno]. Jelikož podle kolaudačního rozhodnutí nedošlo při provádění stavby ke změnám oproti projektové dokumentaci ověřené ve stavebním řízení, stavební úřad povolil stavebníkovi Ing. [jméno] [příjmení] užívání předmětné stavby. Pokud bylo ve stavebním řízení deklarováno, že stavba byla provedena dle projektové dokumentace pro stavební povolení, nebylo možné při zachování běžné opatrnosti a bdělosti odhalit, že tomu je ve skutečnosti jinak, což bylo v tomto řízení prokázáno přinejmenším ohledně provedení vodorovné hydroizolace. Je zcela zřejmé, že tento rozpor nemohl odhalit ani stavební úřad při místním šetření, neboť hydroizolace bylo poležena pod nášlapnou vrstvu a její existenci a stav nelze odhalit jinak, než destruktivní sondou (viz shodné znalecké závěry). Pokud budoucí nabyvatel vychází z kolaudačního rozhodnutí, které v plném rozsahu vychází z projektové dokumentace pro stavební povolení, může legitimně očekávat, že rekonstrukce proběhla přesně podle projektové dokumentace, když drobné odchylky od projektové dokumentace pro stavební povolení se řeší prováděcí dokumentací, jiné (nikoli drobné) odchylky podléhají schválení stavebního úřadu. Soud se tedy znovu přiklání k názoru, že i v případě, že by se nejednalo o žádnou vadu (tedy, že provedená vodorovná hydroizolace by byla položena sice v nižším rozsahu a kvalitě oproti projektu, avšak bez vlivu na svou funkci a účel - zabránění pronikání vlhkosti), jednalo by se přinejmenším o snížení jakosti stavby (viz znalecký posudek [příjmení] [jméno]), když kolaudačním rozhodnutím je deklarováno, že stav po rekonstrukci plně odpovídá schválené projektové dokumentaci pro stavební povolení. Je tedy dle názoru soudu, který se opírá o znalecký posudek [příjmení] [jméno], nesprávný závěr, že budoucí kupující si musí vymínit soulad projektové dokumentace se skutečným stavem coby zvláštní vlastnost předmětu zamýšleného prodeje. Soud nepřehlédl, že právní předchůdkyně žalovaného - Ing. [jméno] [příjmení] na tento rozpor musela přijít, neboť vadně provedenou hydroizolaci namítala ve sporu s původním zhotovitelem [jméno] [jméno]. Žalovaný následně vstoupil do procesních práv a povinností, a to ještě před uzavřením smlouvy o smlouvě budoucí s žalobcem, musel mu tedy být znám obsah spisového materiálu a námitky své předchůdkyně, přesto na tento nesoulad sám od sebe ve smlouvě o smlouvě budoucí neupozornil, ba dokonce v čl. 4 [číslo] prohlásil, že v souvislosti s předmětnou nemovitostí nebylo zahájeno žádné soudní řízení, resp. že by takové řízení hrozilo. Jak již soud zdůraznil shora, z protokolů ze dne [datum] a [datum] sice vyplývá, že žalovaný o těchto skutečnostech žalobce informoval, nikoli však na základě své vědomosti nabyté ze soudního řízení, nýbrž v důsledku toho, že k zvlhnutí stěn fyzicky došlo v předmětné nemovitosti a žalobce si této skutečnosti všimnul, a ohledně řízení vedeného před Městským soudem v Praze žalovaný žalobce informoval proto, že žalobce nemohl nahlédnout do spisu stavebního úřadu, který byl vyžádán právě Městským soudem v Praze k věci vedené pod sp. zn. 42 Cm 146/2009. Žalovaného tak dle názoru soudu tížila v rámci uzavření smlouvy o smlouvě budoucí notifikační povinnost, že provedená vodorovná hydroizolace není či nemusí být souladná s požadavky projektové dokumentace pro stavební povolení, jejíž část si žalobce od žalovaného převzal.

144. Na základě provedených důkazů, které soud hodnotil jednotlivě i ve vzájemné souvislosti, dospěl soud k závěru, že mezi účastníky vznikl závazkový právní vztah ze smlouvy o smlouvě budoucí kupní, na základě které se strany zavázaly uzavřít kupní smlouvu ve sjednaném termínu, tento závazek na straně žalobce však zanikl z důvodu tzv. podstatné změny poměrů, tj. takové změny okolností, z nichž žalobce při vzniku závazku ze smlouvy o smlouvě budoucí zřejmě vycházel, do té míry, že na něm coby zavázané straně nebylo lze rozumně požadovat, aby realizační smlouvu uzavřel, neboť v řízení bylo prokázáno, že v době mezi uzavřením smlouvy o smlouvě budoucí a datem, do kterého měla být budoucí smlouva uzavřena, se žalobce dozvěděl přinejmenším o vadně či v rozporu s projektovou dokumentací pro stavební povolení provedené vodorovné hydroizolaci podlah v 1. NP předmětné nemovitosti, což představuje natolik závažnou skutečnost ohledně stavebnětechnického stavu předmětu zamýšlené koupě s přihlédnutím k reálným možnostem odstranění zmíněné vady, že by při vědomosti těchto poznatků smlouvu o smlouvě budoucí s přihlédnutím ke všem zjištěným okolnostem neuzavřel, přičemž v důsledku zániku závazku uzavřít realizační smlouvu, kdy se nejednalo o důvod na straně žalobce coby budoucího nabyvatele, nebyl žalovaný coby budoucí převodce oprávněn požadovat po žalobci smluvní pokutu ve výši 700 000 Kč, svou pohledávku z tohoto titulu tak nemohl platně jednostranně započítat oproti pohledávce žalobce z titulu bezdůvodného obohacení spočívajícího ve vrácení zálohy na kupní cenu.

145. Soud vzhledem k shora uvedenému shledal žalobní nárok důvodným a žalobě tak v plném rozsahu vyhověl, a to včetně příslušenství ve formě zákonného úroku z prodlení, když splatnost pohledávky žalobce na vrácení části kupní ceny nastala uplynutím poskytnuté lhůty k plnění na základě výzvy k zaplacení, která byla žalovanému řádně doručena, a to ve výši upravené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

146. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. a přiznal plně úspěšnému žalobci náhradu nákladů řízení v celkové výši 554 032,48 Kč, která sestává ze soudního poplatku ve výši 35 000 Kč, ze zaplacené odměny za 3 znalecké posudky [příjmení] [jméno] v celkové výši 42 108 Kč dle předložených faktur, z odměny za zastupování účastníka advokátem podle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. za 33 úkonů právní služby dle § 11 odst. 1 citované vyhlášky po 11 100 Kč (sepis výzvy k plnění se skutkovým a právním základem, příprava a převzetí věci, sepis žaloby, jednání dne [datum], sepis vyjádření ze dne [datum], jednání dne [datum] přesahující 2 hodiny, [datum] přesahující 2 hodiny, jednání dne [datum] přesahující 2 hodiny, jednání dne [datum], [datum] - [příjmení], [datum], [datum], [datum] přesahující 4 hodiny, [datum], vyjádření ze dne [datum], jednání dne [datum], [datum] přesahující 2 hodiny, [datum] přesahující 2 hodiny, [datum], vyjádření ze dne [datum], jednání dne [datum] přesahující 2 hodiny, jednání dne [datum], vyjádření ze dne [datum], závěrečný návrh, jednání dne [datum]), z částky 9 900 Kč představující paušální náhradu hotových výdajů za 33 úkonů právní služby podle § 13 odst. 3 citované vyhlášky, z náhrady cestovních výdajů za cestu k jednání JUDr. [jméno] [příjmení] (5x [obec] - [obec] - [obec]) v celkové výši 2 402,74 Kč, z náhrady cestovních výdajů za cestu k jednání JUDr. [jméno] [příjmení] (12x [obec] - [obec] - [obec]) v celkové výši 8 749,72 Kč, z náhrady za ztrátu času na cestě k jednání v celkové výši 6 800 Kč (68 půlhodin x 100 Kč) a z náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 21% podle § 137 odst. 3 o.s.ř., neboť zástupci žalobce doložili osvědčení o registraci plátce DPH. O splatnosti náhrady nákladů řízení k rukám advokáta úspěšného účastníka soud rozhodl podle § 149 odst. 1 o.s.ř.

147. O náhradě nákladů státu bylo rozhodnuto dle ust. § 148 odst. 2 o.s.ř. a zcela neúspěšný žalovaný je tak povinen nahradit České republice na účet Okresního soudu Praha - východ náklady vynaložené na znalečné, které soud uhradil v souvislosti se znaleckými posudky a výpověďmi znalců při jednání. Takto soudem vyplacené znalečné činí částku 34 122 Kč sestávající z částky 11 071,50 Kč (znalecký posudek [příjmení] [jméno] vyžádaný soudem), částky 3 811,50 Kč (výslech znalce [příjmení] [příjmení]), částky 2 541 Kč (výslech znalce [příjmení] [celé jméno znalce]), částky 5 021,50 Kč (doplňující výslech znalce [příjmení] [příjmení]), částky 3 206,50 Kč (doplňující výslech znalce [příjmení] [celé jméno znalce]), částky 3 630 Kč (doplňující výslech znalce [příjmení] [příjmení]), částky 4 840 Kč (doplňující výslech znalce [příjmení] [celé jméno znalce]).