6 C 31/2021-170

Rubrum

Okresní soud v Nymburce rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Bucharem ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] proti žalovaným: 1. [celé jméno žalované], [datum narození] bytem [adresa žalovaného a žalované] 2. [celé jméno žalovaného], [datum narození] bytem [adresa žalovaného a žalované] oba zastoupeni advokátem Mgr. [jméno] [jméno] sídlem [adresa] o určení vlastnického práva k nemovitostem takto:

Výrok

I. Žaloba se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovaným náhradu nákladů řízení ve výši 58 017 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalovaných advokáta Mgr. [jméno] [jméno].

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou ze dne [datum] domáhá určení, že je jediným a výlučným vlastníkem spoluvlastnickému podílu o velikosti id. k celku k pozemku parc. č. St. [anonymizováno], zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa], rodinný dům a pozemku parc. [číslo] zahrada, vše evidováno u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Nymburk, obec Lysá nad Labem, [katastrální uzemí], [list vlastnictví] (dále„ Nemovitosti“), s odůvodněním, že odmítá, že by dne [datum] či poté projevila vůli darovat Nemovitosti žalované 1) a žalovanému 2), a proto je darovací smlouva pro nedostatek projevu vůle neplatná. Žalovaní jí darovací smlouvu k podpisu podstrčili.

2. Dále žalobkyně uvedla, že neví, že by k textu darovací smlouvy připojila svůj podpis. Dle čl. II smlouvy obdarovaní nabývají Nemovitosti do společného jmění manželů, avšak dle § 709 odst. 1 písm. b) zákona č. 89/2021 Sb. je vyloučeno darovat za trvání manželství do společného jmění manželů. Následně žalobkyně upřesnila, že darovací smlouva není neplatná, neboť je zdánlivá, když žalobkyně neprojevila vůli smlouvu uzavřít a smlouva nemohla být uzavřena.

3. Žalovaný navrhli žalobu zamítnout s odůvodněním, že mezi účastníky došlo k uzavření darovací smlouvy, která byla přílohou návrhu na vklad, katastrálním úřadem byl povolen vklad vlastnického práva a žalovaní jsou vlastníky Nemovitosti. Darovací smlouva byla žalobkyní podepsána dne [datum] Darovací smlouva je co do povahy a struktury standartní listinou. Na prvé straně je tučně a větším písmem zvýrazněno, že se jedná o darovací smlouvu. Z textu smlouvy je jasné, že se jedná o bezúplatný převod. I na poslední straně s podpisy je uvedeno, že jde o dokument v podobě darovací smlouvy a v rámci kolonek podpisů je žalobkyně označována jako dárkyně. Uzavření darovací smlouvy předcházela smlouva o závazku bezúplatného převodu, uzavřená mezi účastníky, ve které se žalobkyně v článku II zavázala k bezúplatnému převodu Nemovitosti ve prospěch žalovaných, a to na základě budoucí darovací smlouvy. V článku III bylo ujednáno, že závazek zanikne poté, co žalovaní uhradí za žalobkyni specifikované dluhy, žalobkyně podepíše darovací smlouvu na převod nemovitostí, podá se návrh na vklad a pravomocně bude rozhodnuto o převodu vlastnického práva k nemovitostem. V článku IV byl specifikován dluh žalobkyně, který ke dni podpisu činil nejméně 940 000 Kč. Žalovaní splnili povinnosti dle smlouvy a uhradili veškeré exekuce žalobkyně ve výši 951 420,52 Kč.

4. Dále poukázali na skutečnost, že žalobkyně měla až do jara 2021 dluhy v řádech mnoha statisíců Kč. Její podíl na Nemovitosti byl zatížen exekuční zástavou, a dokonce Exekutorským úřadem pro [část Prahy] sp. zn. 003 EX1679/06 a později i Exekutorským úřadem v [obec] pod sp. zn. 197 Ex 899/13 byly nařízeny dražby, prvá dokonce na termín [datum], tudíž byl tehdy dán předpoklad úplné ztráty vlastnických práv. Dražba nemovitosti dále hrozila i od dalších soudních exekutorů, kteří vymáhali dluhy po žalobkyni a byli dalšími v pořadí. Žalobkyně nemohla reálně plánovat strávit stáří v nemovitosti, o níž věděla, že by měla být dražena v exekuci. Dokazování 5. Soud ve věci zjistil následující skutkový stav.

6. Dne [datum] byla na poště [PSČ] [obec a číslo] na listině Darovací smlouva provedena legalizace podpisu žadatele [celé jméno žalobkyně], datum narození [datum], druh a číslo dokladu totožnosti: [číslo obč. průkazu] (zjištěno z potvrzení o ověření podpisu; č. l. 10).

7. Dne [datum] byl podán u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště Nymburk návrh na vklad vlastnického práva ke spoluvlastnickému podílu ve výši k pozemku par. [číslo] pozemku par. č. st. [anonymizováno] pro společné jmění manželů [celé jméno žalovaného] a [celé jméno žalované]. Návrh měl jednu přílohu a to Smlouvu darovací (zjištěno z návrhu na vklad práva do katastru nemovitostí č. l. 12).

8. Na listině označené jako darovací smlouva je uvedena spisová značka katastru nemovitostí V [číslo] 2021 [číslo] a je opatřena úředními podpisy účastníků, když žalobkyně listinu podepsala dne [datum], 1. žalovaná dne [datum] a 2. žalovaný dne [datum] (zjištěno z darovací smlouvy; č. l. 13-14) a tato listina je shodná s darovací smlouvou na č. l. 54 s výjimkou uvedení spisové značky katastru nemovitostí a úředně ověřenými podpisy účastníků (zjištěno z darovací smlouvy; č. l. 54).

9. Žalobkyně bezplatně převedla svůj spoluvlastnický podíl ve výši ideální k pozemku parc. č. st. [anonymizováno], zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa], rodinný dům a pozemku parc. [číslo] zahrada, vše evidováno u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Nymburk, obec Lysá nad Labem, [katastrální uzemí], LV [číslo] žalovaní podíl přijmuli do svého společného jmění manželů. Listina je nadepsaná jako„ DAROVACÍ SMLOUVA“. V listině je dále uvedeno, že účastníci uzavírají darovací smlouvu podle § 2055 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Na straně 4 je u podpisu dárce uvedena [celé jméno žalobkyně]. Na straně 4 je uvedeno celkem třikrát slovní spojení„ darovací smlouva“. Listina nadepsaná jako darovací smlouva byla vyhotovena nejméně ve dvou vyhotoveních, přičemž jedno vyhotovení s úředně ověřenými podpisy a vyznačenou spisovou značkou katastru nemovitostí bylo předloženo katastru nemovitostí (zjištěno z darovací smlouvy; č. l. 13-14, [číslo]). K darovací smlouvě soud dále konstatuje, že byla uzavřena písemně s úředně ověřenými podpisy všech účastníků.

10. Zástupce žalobkyně advokát Mgr. Bc. [jméno] [příjmení] zaslal žalovaným dopis ze dne [datum], ve kterém uplatnila žalovaná námitku neplatnosti darovací smlouvy (zjištěno z uplatnění námitky neplatnosti vůči žalovaným; č. l. 20-21, [číslo]; včetně podacího archu a dodejek; č. l. 17-18).

11. Zástupce žalobkyně zaslal Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Nymburk žádost na zápis poznámky spornosti k pozemku par. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa], a pozemku parc. [číslo] vše v kat. území [anonymizováno] (zjištěno ze žádosti o zapsání poznámky spornosti; č. l. 25-26; včetně potvrzení o dodání do DS; č. l. 19).

12. V katastru nemovitostí je u pozemku par. č. st. [anonymizováno] a u pozemku par. [číslo] obec a [katastrální uzemí], [list vlastnictví], k datu [datum], evidováno vlastnické právo v podílu pro SJM [celé jméno žalovaného] [celé jméno žalované] a v podílu pro [celé jméno žalované]. U uvedených pozemků byla zapsána poznámka spornosti (zjištěno z informativního výpisu z KN; č. l. 42-43).

13. Exekutorský úřad Praha 10 nařídil dne [datum] elektronickou dražbu nemovité věci: pozemku par. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa], a pozemku parc. [číslo] vše v kat. území [anonymizováno], proti povinnému, kterým byla žalobkyně, (zjištěno z usnesení o nařízení elektronické dražby; č. l. 56-57).

14. Exekutorský úřad Jeseník vydal dne [datum] exekuční příkaz k provedení exekuce prodejem nemovitosti: pozemku par. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa], a pozemku parc. [číslo] vše v kat. území [anonymizováno], proti povinnému [příjmení] [jméno] a žalobkyni (zjištěno z exekučního příkazu k provedení exekuce; č. l. 58).

15. Vklad vlastnického práva ke spoluvlastnickému podílu ve výši k pozemku par. [číslo] pozemku par. č. st. [anonymizováno] pro společné jmění manželů [celé jméno žalovaného] a [celé jméno žalované] byl proveden dne [datum] s účinky k [datum] (zjištěno z vyrozumění o provedeném vkladu; č. l. 61-62).

16. Žalobkyně se zavázala převést vlastnické právo ke spoluvlastnickému podílu ve výši ideální k pozemku parc. č. St. [anonymizováno], zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa], rodinný dům a pozemku parc. [číslo] zahrada, vše evidováno u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Nymburk, obec Lysá nad Labem, [katastrální uzemí], LV [číslo] to bezúplatně na základě darovací smlouvy ve prospěch žalovaných za podmínky, že žalovaní uhradí veškeré dluhy váznoucí na převáděných nemovitostech, tak aby všechna exekuční řízení byla zastavena a veškeré dluhy uhrazeny. Celkový dluh z exekučních řízení činil cca 940 000 Kč (zjištěno ze smlouvy o závazku o budoucím převodu; č. l. 63-64). K důkazu smlouva o závazku o budoucím převodu soud dále konstatuje, že obsahuje uvedení konkrétních spisových značek exekučních řízení.

17. Žalobkyně dne [datum] udělila 2. žalovanému plnou moc k zastupování a konání právních jednání týkajících se Nemovitosti. 2. žalovaný plnou moc přijal. Podpis 2. žalovaného na listině byl úředně ověřen obecním úřadem Vrbová Lhota dne [datum] a podpis žalobkyně na listině byl úředně ověřen Českou poštou: [obec a číslo] (zjištěno z plné moci ze dne [datum]). 18. 2. žalovaný uhradil soudním exekutorům za žalovanou v období od [datum] do [datum] celkem částku 951 420,50 Kč (zjištěno z potvrzení o platbách; č. l. 65-71).

19. Žalobkyni bylo známo, že 1. Žalovaný za žalobkyni hradí exekuce. Žalobkyně za uhrazení exekucí poděkovala. Žalobkyně zaslala 1. žalované dokumenty vztahující se k exekucím (zjištěno z výpisu zpráv; č. l. 72 - 74).

20. Žalobkyně měla dluhy a v rámci exekuce hrozilo, že přijde o dům. 1. žalovaná předkládala žalobkyni listiny k podpisu. Svědek [jméno] [příjmení] 2. žalovanému vyhrožoval (zjištěno z výpovědi [jméno] [příjmení]). Soud dále k výpovědi [jméno] [příjmení] konstatuje, že žalobkyně je matkou svědka [jméno] [příjmení] a žalovaní jsou jeho sestra (1. žalovaná) a švagr (2. žalovaný). Svědek ve své výpovědi neuvedl nic, co by se konkrétně týkalo uzavření darovací smlouvy mezi žalobkyní a žalovanými. Svědecká výpověď se týká převážně popisu rodinných vztahů účastníků.

21. Žalobkyně má k domu citový vztah. Svědek [jméno] [příjmení] opravoval dům. Od bratra [jméno] se dozvěděl, že dům šel do dražby. O vyřešení dražby se měl postarat žalovaný. Žalobkyně měla dluhy. Žalobkyně svědkovi [jméno] [příjmení] nikdy neřekla, že chce dům převést či darovat. Řekla, že se domu nikdy nevzdá. Žalobkyně nesdělila svědkovi [jméno] [příjmení], jakým způsobem chce řešit dražbu. (zjištěno z výpovědi [jméno] [příjmení]). Soud dále k výpovědi [jméno] [příjmení] konstatuje, že žalobkyně je matkou svědka a žalovaní jsou jeho sestra (1. žalovaná) a švagr (2. žalovaný). Svědek ve své výpovědi neuvedl nic, co by se konkrétně týkalo uzavření darovací smlouvy mezi žalobkyní a žalovanými.

22. Svědkové [jméno] a [jméno] [příjmení] napsali svědkovi [jméno] [příjmení], že pokud bude kopat za žalovanou, tak s ním skončili. Žalobkyně sdělila svědkovi [jméno] [příjmení], že má velké dluhy. Svědek [jméno] [příjmení] sdělil žalobkyni, že by jí s dluhy mohli pomoci žalovaní. Žalobkyně sdělila svědkovi [jméno] [příjmení], že se s žalovaným dohodla tak, že on zaplatí za žalobkyni dluhy a ona jim převede podíl na domě. Rozhovor proběl v listopadu 2018 (zjištěno z výpovědi [jméno] [příjmení]). Soud dále k výpovědi [jméno] [příjmení] konstatuje, že žalobkyně je jeho bývala manželka, žalovaná je jeho dcera a žalovaný jeho zeť. Svědek ve své výpovědi neuvedl nic, co by se konkrétně týkalo okolností uzavření darovací smlouvy mezi žalobkyní a žalovanými.

23. Žalobkyně měla finanční problémy a vůči žalobkyni probíhaly exekuce. Žalobkyně svědkyni [jméno] [celé jméno žalobkyně] sdělila, že neuzavírala žádnou darovací smlouvu, pouze v roce 2020 (na podzim či na jaře) na poště podepisovala papíry, mělo se jedna o plnou moc ohledně exekucí. Dále žalobkyně svědkyni [jméno] [celé jméno žalobkyně] sdělila, že v předmětném domě bude bydlet. Žalobkyně byla se [anonymizováno] na poště jednou (zjištěno z výpovědi [jméno] [celé jméno žalobkyně]). Soud dále k výpovědi [jméno] [celé jméno žalobkyně] konstatuje, že žalobkyně je matkou svědkyně a žalovaní jsou její sestra (1. žalovaná) a švagr (2. žalovaný). Svědkyně ve své výpovědi neuvedla nic, co by se konkrétně týkalo uzavření darovací smlouvy mezi žalobkyní a žalovanými. O uzavření darovací smlouvy nic neví. Konečně soud k výpovědi svědkyně konstatuje, že je v rozporu se zjištěným skutkovým stavem, co do výpovědi svědkyně, že žalobkyně byla na poště jednou (úředně ověřené podpisy žalobkyně na plné moci a darovací smlouvě prokazují, že na poště byla dvakrát, rovněž dle výpovědi žalobkyně byla na poště dvakrát). Výpověď svědkyně [jméno] [celé jméno žalobkyně], tedy soud nepovažuje za důvěryhodnou.

24. Žalobkyně byla v exekuci. Exekuce byla splácena srážkami ze mzdy a zbytek splatil [jméno] (žalovaný). Žalobkyně jela s [jméno] (žalovanou) na poštu. Žalobkyně sdělila svědkovi [jméno] [příjmení], že se jednalo o plnou moc ohledně exekucí. Žalobkyně se chtěla chvíli přestěhovat do [anonymizováno] a chvíli ne. Poté co dům nabyl žalovaný, tak se děti zajímali, jak se to stalo. Žalobkyně jim řekla, ať se nestarají. Děti byly naštvané (zjištěno z výpovědi [jméno] [příjmení]). Soud dále k výpovědi [jméno] [příjmení] konstatuje, že je přítelem žalobkyně. Svědek ve své výpovědi neuvedl nic, co by se konkrétně týkalo uzavření darovací smlouvy mezi žalobkyní a žalovanými. O uzavření darovací smlouvy nic neví. Neví, že by chtěl s dluhy žalobkyně pomoci někdo jiný než [jméno].

25. Žalobkyně ve své výpovědi uvedla, že nechtěla půlku baráku darovat. Dům byl exekučně zabaven a musela by ho prodat. [jméno] jí nabídla, že by zaplatili dluhy. Žalobkyně dluhy částečně splácela. Žalobkyně potvrdila, že na poště dne [datum] podepsala darovací smlouvu a tuto smlouvu měla na poště v ruce. Dále uvedla, že listinu si nepřečetla. Myslela si, že se jedná o papíry, aby pan [celé jméno žalovaného] mohl komunikovat e exekutory. Nevěděla, že se jedná o darovací smlouvu, nevěděla, co podepisuje. Žalobkyni došlo sdělení, že exekuce byly zastaveny. Žalobkyně po bratrovi převzala dluhy asi 400 000 Kč, pak ještě ručila bývalému partnerovi panu [příjmení], jednalo se o 300 000 Kč – 350 000 Kč. Exekuce žalobkyni byly strhávány z platu ve výši 2 500 Kč následně 4 500 Kč. [jméno] řekla žalobkyni, že dluhy za ni zaplatí a pak se dorovnají. Dále žalobkyně uvedla, že odhad na dům byl 2 200 000 Kč, a že by jí zbytek doplatili. Žalobkyně nedala plnou moc, aby za ni dluhy byly řešeny a uhrazeny. Nechtěla dům prodávat, ale věděla, že je exekučně zabaven. Plánovala, že by dožila ve spodní části domu, ale věděla, že by to nešlo, protože by dům exekutoři vzali. Dcera žalobkyni před rokem - rokem a čtvrt nabídla, že přestaví dům na dvojdomek a žalobkyně by platila 10 000 Kč. Žalobkyni se nelíbilo, že by tam byly dvě rodiny, myslela si, že by tam dožila a platila. Žalobkyně neviděla žádnou dohodu o tom, že budou zaplaceny dluhy a dům přejde, co se bude dál řešit. Žalobkyně potvrdila, že podpis na listině č. l. 63 – 64 (smlouvě o závazku budoucího převodu) je její. Z katastru nemovitostí žalobkyni chodilo, že je exekuce zastavena.

26. Co se týče podpisu darovací smlouvy, tak žalobkyně uvedla, že to proběhlo tak, že dcera ji zavolala, že má jít dolů, že jedeme na poštu na náměstí. Žalobkyně byla připravená, tak šla dolů. Na poště u okénka dala dcera papíry, žalobkyně je podepsala a dala občanský průkaz. Dcera žalobkyni odvezla domů, žalobkyně nic nedostala. Tato událost se stala před dvěma roky v únoru/březnu roku 2020. Žalobkyni si nepamatuje, kolik bylo podpisů, ale minimálně 4 či 5. Žalobkyně netrpí duševní poruchou a není omezena ve svéprávnosti. Žalobkyně byla s dcerou na hlavní poště ověřit podpis k papírům, nevím k jakým a jednou na poště na náměstí, celkem dvakrát. Žalobkyně potvrdila, že podpis na plné moci z [datum] (ve spise na č. l. 64 -65) je její. Žalobkyně žalovaným nesdělila konkrétní informace o svých dluzích (komu a kolik dluží). Žalobkyně žalovaným nezasílala dokumenty ohledně exekucí. Žalobkyně po předložení konverzace na č. l. 72 a násl. připustila, že žalovaným zasílala dokumenty týkající se exekucí. Žalobkyně neví, proč žalovaným posílala dokumenty vztahující se k exekucím. Žalobkyně věděla, že když jí chodilo zastavování exekucí, tak, že žalovaní budou chtít dům. To jí bylo líto. Žalobkyně věděla, že na její polovinu domu byla nařízena dražba s konkrétním termínem dražby. Dražba byla řešena domu, který darovala [jméno]. Žalobkyně souhlasila s tím, že to žalovaní nějak udělají, že to 2. žalovaný zaplatí. Žalovaní žalobkyni sdělili, že za její dluhy zaplatili asi 1 000 000 Kč. Žalobkyně počítala s tím, že 2. žalovaný zaplatí dluhy a že se třeba domluví, že by se jí do té půlky baráku ještě něco doplatilo. Žalobkyně uvedla, že podepisovala pouze listiny na poště, jednou u hlavního nádraží a jednou (pozn. soudu: žalobkyně již nedořekla kde). Na poště byla žalobkyně, dcera a poštovní úředník. Dcera ani poštovní úředník žalobkyni nebránili v přečtení listin. Žalobkyně na listiny špatně viděla. Žalobkyně měla v plánu dům prodat a vyplatit děti bratra a dluhy, zbytek by jí zůstal (zjištěno z výpovědi žalobkyně).

27. K výpovědi žalobkyně soud konstatuje, že žalobkyně výslovně potvrdila, že podepsala listinu na č. l. 63 – 64, tedy smlouvu o závazku bezúplatného převodu a darovací smlouvu. Žalovaná měla listiny při podpisu k dispozici. Nikdo žalobkyni nebránil seznámit se s podepisovanými listinami. Z výpovědi neplyne, že by žalobkyni žalovaní nebo někdo jiný tvrdil, že podepisuje listinu o jiném obsahu, než kterou podepsala.

28. Dále soud k výpovědi žalobkyně konstatuje, že je nekonzistentní a rozporná. Žalobkyně tvrdí, že v domě chtěla bydlet, avšak věděla, že jí dům sebere exekutor, rovněž však tvrdí, že ho chtěla prodat a vyplatit děti bratra a své dluhy. Žalobkyně uvedla, že neviděla žádnou dohodu o tom, že budou zaplaceny dluhy a dům přejde, avšak potvrdila, že podepsala smlouvu o závazku bezúplatného převodu. Žalobkyně uvedla, že žalovaným nesdělila konkrétní informace o svých dluzích a nezasílala jim dokumenty ohledně exekucí, však po předložení konverzace, připustila, že dokumenty týkající se exekucí, žalovaným zaslala. Soud dále zdůrazňuje, že dle výpovědi žalobkyně jí bylo známo, že pokud budou exekuce uhrazeny (zastaveny), tak žalovaní budou chtít dům. Žalobkyně nevysvětlila, jak chtěla řešit zastavení nařízené dražby domu jinak, než za pomoci žalovaných. Z výše uvedených důvodů rovněž nelze výpověď žalobkyně považovat za zcela důvěryhodnou. Soud neuvěřil žalobkyni, že nevěděla co dne [datum] podepisuje, resp. čeho se týká listina (darovací smlouva), kterou toho dne podepsala. Soud v té souvislosti zdůrazňuje, že předmětná listina je nadepsaná jako„ DAROVACÍ SMLOUVA“. V listině je dále uvedeno, že účastníci uzavírají darovací smlouvu podle § 2055 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Na straně 4 je u podpisu dárce uvedena [celé jméno žalobkyně]. Na straně 4 je uvedeno celkem třikrát slovní spojení„ darovací smlouva“. Tedy i jen ze samotné strany 4 listiny (darovací smlouvy) je patrné, že se jedná o darovací smlouvu.

29. Dále soud podotýká, že z výpovědi žalobkyně je zřejmé, že si byla vědoma skutečnosti, že pakliže žalovaní za žalobkyni zaplatí dluhy, tak dostanou dům, což plyne i z její výpovědi, kdy uvedla, že počítala s tím, že by se ještě domluvili, že by jí žalovaní něco doplatili.

30. Soud dále provedl následující důkazy, ze kterých však nezjistil nic podstatného pro rozhodnutí ve věci: protokol ze dne [datum] (č. l. 11); oznámení o zahájení řízení č. l. ([číslo]); fotografie na (č. l. 59-60); výpis z RT (č. l. 61); korespondence právních zástupců (č. l. 74-76); čestné prohlášení [jméno] [příjmení] (č. l. 98); výpis z obchodního rejstříku [právnická osoba] s. r. o. (č. l. 99); fotodokumentace domu (č. l. 100 – 142).

31. Soud neprovedl důkaz usnesení ze dne 23. 10. 2019, č. j. 24 D 908/2018-95, neboť není relevantní pro rozhodnutí ve věci.

32. Soud dále neprovedl navržené důkazy: dotaz na centrální evidenci exekucí k osobě žalobkyně na existenci exekučních řízení včetně současného stavu; výslech 1. žalované a výslech 2. žalovaného, neboť je soud shledal za nadbytečné, neboť by nemohli ničeho změnit na zjištěném skutkovém stavu věci a skutečnostmi k jejichž prokázání byly navrženy, soud zjistil z již provedených důkazů.

33. Soud neprovedl důkaz originálem výpisu komunikace mezi žalobkyní a žalovanými, neboť tento důkaz není ve věci stěžejní. Dále soud podotýká, že žalobkyně při svém výslechu uvedla, že žalovaným poskytla informace ohledně svých exekucí a při své výslechu nerozporovala pravost kopie komunikace, když jí byla předložena k nahlédnutí, tedy soud nemá důvod pochybovat o pravosti provedené kopie, a proto soud shledal za nadbytečné provádět důkaz originálem.

34. Soud konstatuje, že v koncentrační lhůtě nebyl jako důkaz navržen„ záznam o hádce mezi žalobkyní a žalovanou pořízený svědkyní [jméno] [příjmení]“, rovněž nebyl soudu žádnou stranou předložen k provedení (svědkyně ho toliko ukázala v mobilním telefonu při svém výslechu). O tomto záznamu se účastníci toliko zmínili až po uplynutí koncentrační lhůty, aniž by ho však výslovně navrhli k provedení. Dále soud shledal, že by jím nemohla být ani zpochybněna věrohodnost provedených důkazů (stěžejních důkazů týkajících se prokázání uzavření darovací smlouvy a okolnosti jejího uzavření). Tento důkaz se netýká okolností uzavření darovací smlouvy. Rovněž soud vzal v potaz, že záznam je osobní povahy a byl pořízen bez souhlasu 1. žalované.

35. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci.

36. Mezi účastníky byla uzavřena dohoda, dle které žalovaní za žalobkyni uhradí dluhy (exekuce) a žalobkyně na žalované bezplatně převede Nemovitost (spoluvlastnickému podílu ve výši ideální k pozemku parc. č. St. [anonymizováno], zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa], rodinný dům a pozemku parc. [číslo] zahrada, vše evidováno u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Nymburk, obec Lysá nad Labem, [katastrální uzemí], [list vlastnictví]). Žalobkyně poskytla žalovaným informace o svých exekucích a udělila 2. žalovanému plnou moc k zastupování a jednání ohledně Nemovitosti. 2. žalovaný za žalobkyni uhradil exekuce v celkové výši 951 420,50 Kč.

37. Mezi účastníky došlo k uzavření smlouvy, kterou žalobkyně bezplatně převedla svůj spoluvlastnický podíl ve výši ideální k pozemku parc. č. St. [anonymizováno], zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa], rodinný dům a pozemku parc. [číslo] zahrada, vše evidováno u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Nymburk, obec Lysá nad Labem, [katastrální uzemí], LV [číslo] žalovaní podíl přijmuli do svého společného jmění manželů. Nikdo na žalovanou při podpisu nečinil nátlak a listinu měla při podpisu k dispozici. Žalobkyně bylo zřejmé, že poté co byly uhrazeny její dluhy (exekuce), tak žalovaní chtějí, aby na ně převedla Nemovitost. Darovací smlouva byla vyhotovena nejméně ve dvou vyhotoveních, přičemž žalobkyně učinila nejméně 4 až 5 podpisů, tedy lze předpokládat, že došlo k podpisu více než dvou vyhotovení. Vůči žalobkyni byly nařízeny exekuce a byla nařízena dražba Nemovitosti, která se však nekonala. Soud má za prokázané, že žalovaní ani nikdy jiný žalobkyni nepodstrčil k podpisu darovací smlouvu. Soud má za prokázané, že žalobkyně nebyla oklamána ohledně skutečnosti jakého znění je listina (darovací smlouva), kterou podepisuje. Právní hodnocení 38. Po právní stránce soud věc posoudil následovně.

39. Předně soud konstatuje, že shledal ve věci naléhavý právní zájem žalobkyně dle § 80 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), neboť se domáhá určení svého vlastnického práva k nemovitosti podléhající zápisu do katastru nemovitostí, přičemž v je v katastru nemovitostí veden jako vlastník někdo jiný (žalovaní).

40. Stěžejní otázkou, kterou se soud ve věci zabýval, bylo, zda je darovací smlouva platná, resp. Neplatná či nicotná, přičemž dospěl k závěru, že není nicotná a je platná.

41. Podle § 2055 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ OZ“) darovací smlouvou dárce bezplatně převádí vlastnické právo k věci nebo se zavazuje obdarovanému věc bezplatně převést do vlastnictví a obdarovaný dar nebo nabídku přijímá.

42. Podle § 560 OZ vyžaduje písemnou formu právní jednání, kterým se zřizuje nebo převádí věcné právo k nemovité věci, jakož i právní jednání, kterým se takové právo mění nebo ruší.

43. Podle § 561 odst. 1 věty první OZ se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího.

44. Mezi účastníky došlo k uzavření darovací smlouvy dle § 2055 odst. 1 OZ, kterou žalobkyně bezplatně převedla vlastnické právo k Nemovitosti a žalovaní podíl přijmuli do svého společného jmění manželů. Darovací smlouva splňuje náležitosti písemné formy a podpisu dle § 560 OZ a § 561 OZ. Co se tedy týče formálních náležitostí, tak darovací smlouva je platná.

45. Podpisy na darovací smlouvě byly navíc úředně ověřené, tedy splňovaly i náležitosti dle § 66 odst. 1 písm. e) zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon) a § 62 až § 64 vyhlášky č. 357/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální vyhláška). Soud podotýká, že by případná absence úředně ověřených podpisů neměla za následek neplatnost smlouvy (viz Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 3. 2018, sp. zn. 21 Cdo 3066/2017)

46. Podle § 709 odst. 1 písm. b) OZ je součástí společného jmění to, čeho nabyl jeden z manželů nebo čeho nabyli oba manželé společně za trvání manželství, s výjimkou toho, co nabyl darem, děděním nebo odkazem jen jeden z manželů, ledaže dárce při darování nebo zůstavitel v pořízení pro případ smrti projevil jiný úmysl.

47. Podle § 2 odst. 1 OZ nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona; zakázána jsou ujednání porušující dobré mravy, veřejný pořádek nebo právo týkající se postavení osob, včetně práva na ochranu osobnosti.

48. K námitce žalobkyně, že dle § 709 odst. 1 písm. b) OZ je vyloučeno darovat za trvání manželství do společného jmění manželů, soud konstatuje, že tuto shledal za nedůvodnou a to z následujících důvodů.

49. Předně soud konstatuje, že v darovací smlouvě je zřetelně deklarován úmysl žalobkyně darovat Nemovitost do společného jmění manželů žalovaných, tedy zde byla uplatněna výjimka zakotvená v poslední větě § 709 odst. 1 písm. b) OZ. Dále soud konstatuje, že žádné zákonné ustanovení (výslovně) nezakazuj darovat věc do společného jmění manželů. Tedy účastníci si mohli v souladu s § 1 odst. 2 OZ ujednat, že Nemovitost bude darována do společného jmění manželů. Toto ujednání neporušuje dobré mravy, veřejný pořádek ani právo týkající se postavení osob. Konečně je nutné zdůraznit, že Nemovitost nebyli oba žalovaní jako manželé společně, tedy v souladu § 709 odst. 1 věty první OZ nabyli Nemovitost do svého společného jmění manželů.

50. Dle § 3 odst. 2 písm. d) OZ spočívá soukromé právo zejména na zásadách, že daný slib zavazuje a smlouvy mají být splněny.

51. Dle § 551 OZ o právní jednání nejde, chybí-li vůle jednající osoby.

52. Dle § 552 OZ o právní jednání nejde, nebyla-li zjevně projevena vážná vůle.

53. Dle § 554 OZ se k zdánlivému právnímu jednání nepřihlíží.

54. Dle § 565 OZ je na každém, kdo se dovolává soukromé listiny, aby dokázal její pravost a správnost. Je-li soukromá listina použita proti osobě, která listinu zjevně podepsala, nebo proti jejímu dědici nebo proti tomu, kdo nabyl jmění při přeměně právnické osoby jako její právní nástupce, má se za to, že pravost a správnost listiny byla uznána.

55. Dle § 574 na právní jednání je třeba spíše hledět jako na platné než jako na neplatné.

56. Dle § 583 OZ jednal-li někdo v omylu o rozhodující okolnosti a byl-li v omyl uveden druhou stranou, je právní jednání neplatné.

57. Dle § 584 odst. 2 OZ bylo-li právně jednáno v omylu vyvolaném lstí, je právní jednání neplatné, třebaže se omyl týká jen vedlejší okolnosti.

58. Právním jednáním je projev vůle, které vyvolává právní následky (vznik, změnu nebo zánik práv a/nebo povinností), které s ním právo spojuje. Právní jednání je perfektní buď již tím, že prohlášení vůle bylo učiněno (neadresovaná právní jednání), anebo teprve tím, že prohlášení vůle dojde (resp. bylo doručeno) svému adresátovi (adresovaná právní jednání). Vůle chybí zejména tam, kde jednající byl k právnímu jednání donucen fyzickým násilím. Pak totiž nemůže projevovat svou vlastní vůli, ale podstatou právního jednání bude vůle toho, kdo násilí použil. A dále v případě mimovolních projevů, jakými jsou například reflexní pohyby či mluvení ze spaní.

59. Dle § 551 OZ se jedná o zdánlivé právní jednání tedy za situace nedostatku vůle, resp. svobodné vůle. Závěrem soud podotýká, že k vnitřní výhradě jednajícího se nepřihlíží a pohnutka nemá právní relevanci.

60. Pokud by ve věci bylo prokázáno tvrzení žalobkyně, že žalovaní žalobkyni darovací smlouvu k podpisu podstrčili, tedy žalobkyně by byla uvedena v omyl ze strany žalovaných, jakou listinu (jakého obsahu) podepisuje, jednalo by se o neplatné právní jednání dle § 583 OZ případně § 584 odst. 2 OZ. Nikoli o zdánlivé právní jednání dle § 551 OZ a násl. (viz Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 18. 4. 2006, sp. zn. 21 Cdo 826/2005).

61. Dále zde soud zdůrazňuje, že ve věci bylo prokázáno, že žalobkyně vědomě a o své vůli dne [datum] podepsala darovací smlouvu, tedy podpis žalobkyně byl projevem její vůle, a proto se nejedná o absenci vůle žalobkyně ve smyslu § 551 OZ.

62. Podle rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 23 Cdo 346/2008„ na existenci vážné vůle k právnímu úkonu lze usoudit z objektivních skutečností, za nichž byl učiněn, zejména, byl-li učiněn způsobem a za okolností, které nevzbuzují pochybnosti, že subjekt projevující vůli zamýšlel přivodit právní účinky, které zákon s takovým projevem vůle spojuje. Pokud vzniknou pochybnosti o vážnosti vůle, je třeba posuzovat konkrétní okolnosti případu; na jejich podkladu a z hlediska jejich vzájemných souvislostí je pak třeba učinit příslušný závěr. Otázka, zda úkon byl učiněn vážně, je otázkou zjištění takových okolností, za kterých byl úkon učiněn, z nichž je zřejmé, že jednající nezamýšlel vyvolání těch účinků, které zákon s úkonem spojuje. Jde tedy o skutkové zjištění, z něhož právní posouzení vychází. K tomu, aby určité skutečnosti byly významné pro zjištění, že jednající nečiní úkon vážně, muselo by se jednat o skutečnosti, které by i tomu, komu je úkon určen (nebo druhé smluvní straně u dvoustranného právního úkonu), byly rozeznatelné jako okolnosti vylučující vážnost vůle, tzn., že nevážnost vůle jednajícího bude zřejmá i této osobě. V opačném případě by bylo možno namítat vždy, že úkon nebyl učiněn vážně. Nejsou-li zde takové okolnosti, resp. nebyly-li zjištěny, nejde o nedostatek vážnosti vůle, i kdyby jednající podle svého vnitřního rozhodnutí nechtěl úkon učinit, protože k vnitřní výhradě se při posuzování platnosti právního úkonu z hlediska vážnosti vůle“.

63. Dle citovaného rozhodnutí lze na existenci vážné vůle k právnímu úkonu usoudit z objektivních skutečností.

64. V nyní projednávané věci bylo prokázáno, že žalobkyně se zavázala převést vlastnické právo k předmětnému spoluvlastnickému podílu na nemovitostech na žalované a žalovaní se zavázali za žalobkyni splatit její exekuce váznoucí na předmětné nemovitosti (viz smlouva o závazku bezúplatného převodu). Na předmětné nemovitosti vázli exekuce za žalobkyní. Tyto exekuce žalovaní, resp. 2. žalovaný splatil. Účastníci následně uzavřeli darovací smlouvu, kterou žalobkyně na žalované převedla svůj spoluvlastnický podíl na předmětné nemovitosti, přičemž tato smlouva byla uzavřena písemně s úředně ověřenými podpisy. Podpis žalobkyně byl ověřen na poště [obec] I dne [datum] (viz darovací smlouva). Darovací smlouva byla vyhotovena ve více vyhotoveních, když žalobci předložili soudu (kopii) jiného vyhotovení, než toho s úředně ověřenými podpisy. Žalobkyně učinila 4 až 5 podpisů. Žalobkyně se za účelem podpisu smlouvy a ověření svého podpisu dostavila na poštu. Na základě těchto všech skutečností má soud za to, že byla projevena vážná vůle žalobkyně, nejedná se o simulované právní jednání, ale žalobkyně skutečně chtěla a projevila svoji vůli uvedenou v darovací smlouvě. Ve věci nebyly zjištěny žádné skutečnosti, na základě kterých by žalovaní mohli dospět k závěru, že žalobkyně neprojevuje svým podpisem darovací smlouvy vážnou vůli. Naopak výše uvedené skutečnosti oprávněně utvrdily žalované v tom, že žalobkyně projevuje svoji vážnou vůli.

65. Soud dospěl k závěru, že zde nejde o absenci zjevného projevení vážné vůle ve smyslu § 552 OZ.

66. Jelikož soud neshledal, že by právní jednání obsažené v darovací smlouvě, bylo zdánlivým, nicotným právním jednáním, je nutné k této smlouvě přihlížet (viz § 554 OZ).

67. K § 565 OZ upravující soukromou listinu soud konstatuje, že vyjadřuje důkazní břemeno ohledně pravosti soukromé listiny (tedy skutečnost, že soukromá listina pochází od toho, kdo je v ní uveden jako vystavitel) a správnosti soukromé listiny (tedy pravdivosti obsahu soukromé listiny). Tato břemena zásadně tíží předkladatele listiny.

68. Pakliže je však soukromá listina použita proti osobě, která ji zjevně podepsala, nastává vyvratitelná domněnka uznání pravosti a správnosti listiny, a pak důkazní břemeno ohledně opaku, tj. že použitá soukromá listina není pravá nebo že její obsah není pravdivý, bude tížit osobu, která listinu podepsala.

69. V nyní projednávané věci darovací smlouvu s ohledem na úředně ověřený podpis žalobkyně zjevně podepsala žalobkyně, a tedy je na ní, aby prokázala, že darovací smlouva není pravá a pravdivá.

70. Soud při jednání dle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. vyzval žalobkyni, aby doplnila tvrzení a označila důkazy ohledně skutečnosti, že darovací smlouva je neplatná a že podepsání darovací smlouvy žalobkyni bylo podstrčeno s tím, že se jedná o písemnost k řešení dluhu váznoucí na nemovitostech.

71. Žalobkyně však i přes poučení soudu svým povinnostem nedostála, naopak bylo prokázáno, že darovací smlouva žalobkyně podstrčena nebyla a žalobkyně ji podepsala na základě své svobodné vůle. Rovněž bylo ve věci prokázáno, že mezi účastníky již před podpisem darovací smlouvy žalobkyní bylo sjednáno, že žalobkyně daruje žalovaným Nemovitosti poté, co uhradí její dluhy (exekuce) a rovněž bylo prokázáno, že došlo 2. žalovaným k uhrazení dluhů (exekucí) žalobkyně.

72. Soud tedy dospěl k závěru, že darovací smlouva je pravá (byla podepsána účastníky včetně žalobkyně) a správná (obsah odpovídá skutečnosti).

73. Soud neshledal darovací smlouvu za neplatnou ani dle § 583 OZ a § 584 odst. 2 OZ, neboť nebylo prokázáno, že by darovací smlouva byla žalobkyni k podpisu podstrčena s tím, že se jedná o písemnost k řešení dluhu váznoucí na nemovitostech, tedy žalobkyně nejednala v omylu o rozhodující okolnosti (v omylu jakého obsahu podepisuje listinu) a rovněž nejednala v omylu vyvolaném lstí. Soud zde opětovně zdůrazňuje, že má za prokázané, že žalobkyni darovací smlouvu k podpisu nepodstrčil, listinu měla k dispozici a s jejím obsahem se mohla svobodně seznámit.

74. Soud dále považuje za vhodné poukázat na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 7. 2009, sp. zn. 29 Cdo 1830/2007, dle kterého„ jednající osoba se ve smyslu § 49a, věty první, obč. zák. může účinně dovolat podstatného omylu vyvolaného osobou, které byl právní úkon určen, jen jde-li o tzv. omluvitelný omyl. Omluvitelným je přitom jen takový omyl, k němuž došlo přesto, že jednající (mýlící se) osoba postupovala s obvyklou mírou opatrnosti (že vyvinula obvyklou péči), kterou lze se zřetelem k okolnostem konkrétního případu po každém požadovat k tomu, aby se takovému omylu vyhnul“.

75. Obvyklá míra opatrnosti spočívá v tom, že když osoba podepisuje smlouvu, tak se seznámím s jejím obsahem. Tím spíše je pak nutné pro zachování obvyklé míry opatrnosti se seznámit s obsahem smlouvy, pokud k jejímu podpisu je vyžadován podpis, neboť sama nutnost podpisu evokuje závažnost právního jednání, resp. skutečnost, že se nejedná o běžné právní jednání, a tím spíše je pak nutné pro zachování obvyklé míry opatrnosti, se seznám s obsahem smlouvy, ke které je připojen úředně ověřených podpis, neboť ten je připojován jen k velmi závažným právním jednáním, kterým je např. i převod vlastnického práva k nemovitosti (viz požadavek katastrálního zákona a katastrální vyhlášky).

76. Pakliže by se skutečně žalobkyně neseznámila s obsahem darovací smlouvy, nejednalo by se o omluvitelný omyl, a žalobkyně by i tak musela nést následky svého omylu.

77. Soud zde podotýká, že na právní jednání je nutno hledět spíše jako na platné, viz § 574 OZ, tedy i kdyby ve věci byly pochybnosti o platnosti darovací smlouvy, tak by bylo nutné se přiklonit k její platnosti.

78. Soud dále podotýká, že i kdyby skutečně nebylo žalobkyni známo, jaké listiny podepisuje, tak by to nic neměnilo na jejich platnosti. Žádné zákonné ustanovení nestanovuje pravidlo, podle kterého by byla smlouva neplatná za předpokladu, že jedna ze stran si ji před podpisem nepřečetla, rovněž žádné zákonné ustanovení nestanovuje pravidlo, podle kterého je k platnosti smlouvy vyžadováno, aby si její písemné vyhotovení strany přečetli. Soud zdůrazňuje, že každá osoba odpovídá za svůj podpis a právě podpis smlouvy potvrzuje, že podepisující osoba s obsahem smlouvy souhlasí. Ostatně bylo by zcela absurdní dojít k závěru, že smlouva je neplatná jen proto, že podepisující osoba nevyužila možnosti seznámit se s jejím obsahem a tuto skutečnost dát k tíži druhé strany. Bylo na žalobkyni, zda se s listinou seznámí či nikoli a zda listinu podepíše či nikoli. Pakliže by se žalobkyně s listinami, které podepisovala, neseznámila, je to její riziko a k její tíži musí jít následky z podpisu listiny plynoucí. Opačný závěr by odporoval zásadě, že daný slib zavazuje a smlouvy se mají plnit (viz § 3 odst. 2 písm. d) OZ).

79. V nyní projednávané věci z dokazování navíc vyplynulo, že mezi účastníky byla uzavřena dohoda (smlouva) dle které, žalovaní za žalobkyni uhradí její dluhy (exekuce) a žalobkyně na ně bezplatně převede (daruje) Nemovitost, přičemž žalovaní (1. žalovaný) dluhy skutečně uhradil a následně došlo k uzavření darovací smlouvy. Žalobkyni tedy bylo zřejmé či alespoň muselo být, čeho se právní jednání týká (smlouva týká). Dále soud zdůrazňuje, že listina (darovací smlouva) byla nadepsána jako darovací smlouva a i kdyby se žalobkyně skutečně celou listinu nečetla, tak na poslední straně u jejího podpisu, tedy poslední stran jí byla určit známa, bylo uvedeno, že listinu podepisuje jak dárce, a na této poslední straně bylo ještě tříkrát výslovně uvedeno, že se jedná o darovací smlouvu.

80. Žalující strana namítá, že soud má věc posuzovat ze širšího hlediska a nezabývat se pouze otázkou, zda došlo k podpisu darovací smlouvy, resp. k uzavření darovací smlouvy. Soud dodává, že věc posuzovat i ze širšího hlediska, přičemž s ohledem na exekuce vůči žalobkyni a jejich uhrazením žalovanými (2. žalovaným), nařízenou dražbu Nemovitosti a uzavření smlouvy o závazku o budoucím převodu předcházející uzavření darovací smlouvy, udělení plné moci žalobkyní 2. žalovanému co do jednání ohledně Nemovitosti, prokázáním skutečnosti, že mezi účastníky bylo jednáno ohledně splacení exekucí žalobkyně žalovanými (2. žalovaným), má soud za prokázané, že skutečná vůle účastníků odpovídá obsahu darovací smlouvy. Naopak z ničeho neplyne, že by vůle účastníků spočívala v tom, že by žalovaní za žalobkyni uhradili její exekuce (dluhy) bez protiplnění. Soud zde dále poukazuje na výpověď žalobkyně, ze které je zřejmé, že si byla vědoma skutečnosti, že Nemovitost pozbyde, tedy nemohla reálně předpokládat, že v Nemovitosti dožije. Rovněž nemohla předpokládat, že by v Nemovitosti mohla bez dalšího bydlet s ohledem na skutečnost, že i kdyby nedošlo k darování podílu, tak by její vlastnické právo činilo pouze jednu polovinu k domu. Závěr a rozhodnutí o nákladech řízení 81. Soud ve věci dospěl k závěru, že žalovaní nabyli od žalobkyně Nemovitost na základě darovací smlouvy, kterou žalobkyně svobodně a vědomě podepsala dne [datum], přičemž tato smlouva není nicotná, nepředstavuje zdánlivé právní jednání a je platná, a proto žalobu jako nedůvodnou zamítl.

82. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl v souladu s § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, dále jen„ o. s. ř.“, když žalovaní byli v řízení plně úspěšní, a proto jim náleží plná náhrada účelně vynaložených nákladů řízení.

83. Za tarifní hodnotu pro určení náhrady nákladů řízení soud vzal dle § 9 odst. 3 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ AT“) částku 35 000 Kč, neboť řízení se týkalo určení vlastnického práva k nemovitosti, přičemž hodnotu předmětné nemovitosti lze zjistit jen s nepoměrnými obtížemi, kdy by bylo nutno vyhotovit znalecký posudek ohledně aktuální hodnoty Nemovitosti.

84. Jelikož šlo dle § 12 odst. 4 AT o společný úkony při zastupování (advokát zastupoval 1. žalovanou a 2. žalovaného) mimosmluvní odměna za úkon snížená o 20 %, tedy ve výši 2 000 Kč (2 500 Kč x 0,8).

85. Náhrada nákladů účelně vynaložených žalovanými sestává z 20 úkonů právní služby dle 11 odst. 1 AT (2 x příprava a převzetí zastoupení; 2 x písemné podání ze dne [datum]; 2 x účast při jednání dne [datum] v rozsahu dvou úkonů (pozn.: jednání trvalo 2 hod. a 15 min.); 2 x další porada se žalovanými dne [datum] trvající 1 hod. a 30 min.; 2 x jednání dne [datum] v rozsahu dvou úkonů (pozn.: jednání trvalo 3 hod. a 51 min.); 2 x účast při jednání dne [datum]; 2 x další porada s žalovanými dne [datum] trvající 1 hod. a 20 min.; 2 x účast při jednání dne [datum]) po 2 000 Kč dle § 7 bod 7 AT (celkem 40 000 Kč); 20 paušálů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 AT (celkem 6 000 Kč); celkem tedy 46 000 Kč.

86. Dále náhrada nákladů sestává z náhrady za promeškaný čas zástupce žalovaného dle § 14 AT za 8 půlhodin (cesta k jednání a zpět dne [datum], [datum], [datum] a [datum]) po 100 Kč, celkem 800 Kč; a cestovních výloh zástupce žalovaného dle ustanovení § 13 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., za cestu dne [datum], [datum], [datum] a [datum] na trase [obec] - [obec] a zpět (200 km (25 km x 2 x 4)); vozidlem Škoda Kodiaq (hodnoty spotřeby dle TP 5.4 – 4.6 – 4.9; palivo NM) a náhrady za používání osobních silničních motorových vozidel dle vyhlášky Ministerstva práce a sociálních věcí č. 440/2016 Sb.) činí celkem 1 148 Kč.

87. Náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 47 948 Kč dle § 137 o. s. ř., jejíž je zástupce žalovaných plátcem, ve výši 10 069 Kč.

88. Celková náhrada účelně vynaložených nákladů žalovaným činí 58 017 Kč (40 000 Kč + 6 000 Kč + 800 Kč + 1 148 Kč + 10 069 Kč).

Poučení