6 C 321/2014-297

Rubrum

Okresní soud ve Strakonicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Pavlou Potužníkovou ve věci žalobců: a) [celé jméno žalobce], narozený dne [datum] bytem [adresa žalobce] zastoupený advokátem JUDr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] b) [celé jméno žalobce], narozený dne [datum] bytem [adresa žalobce] zastoupený advokátem [údaje o zástupci] proti žalovaným: 1. [název žalované], [IČO] sídlem Krajská [číslo], [PSČ] [obec] zastoupená advokátem JUDr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] 2. [územní celek], [IČO] sídlem [adresa žalované] zastoupená advokátkou JUDr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o určení vlastnického práva k nemovitostem takto:

Výrok

I. Určuje se, že žalobci a) a b) jsou každý jednou polovinou ideálního spoluvlastnického podílu vlastníky pozemků parc. [číslo] zapsaných na listu vlastnictví [číslo] pro k.ú. [část obce], obec Kadov vedeném u Katastrálního úřadu pro Jihočeský kraj, Katastrální pracoviště Strakonice.

II. Oba žalobci jsou povinni zaplatit České republice soudní poplatek ve výši 5 000 Kč, a to každý z nich po částce 2 500 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku na účet Okresního soudu ve Strakonicích.

III. Prvý žalovaný je povinen zaplatit oběma žalobcům náhradu nákladů řízení, a to žalobci a) ve výši 24 966 Kč k rukám jeho právního zástupce a žalobci b) ve výši 17 585,50 Kč k rukám jeho právního zástupce, vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

IV. Druhá žalovaná je povinna zaplatit oběma žalobcům náhradu nákladů řízení, a to žalobci a) ve výši 24 966 Kč k rukám jeho právního zástupce a žalobci b) ve výši 17 585,50 Kč k rukám jeho právního zástupce, vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobci [celé jméno žalobce] a [celé jméno žalobce] (jako právní nástupce původní druhé žalobkyně [jméno] [příjmení], manželky žalobce, která v průběhu řízení [datum] zemřela) se domáhali rozhodnutí soudu kterým by bylo určeno, že každý z nich je spoluvlastníkem jedné poloviny pozemků parc. [číslo] zapsaných na listu vlastnictví [číslo] pro k.ú. [část obce], [územní celek] vedeném u Katastrálního úřadu pro Jihočeský kraj, Katastrální pracoviště Strakonice. Žalobu odůvodnili tím, že [datum] manželé [celé jméno žalobce] uzavřeli jako prodávající se žalovaným [číslo] jako kupujícím kupní smlouvu s právními účinky vkladu ke dni [datum], na základě níž se prvý žalovaný stal vlastníkem těchto nemovitostí, které v té době před provedenou komplexní pozemkovou úpravou v katastru nemovitostí byly evidovány jako pozemky p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] [parcelní číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] [parcelní číslo], [parcelní číslo], [parcelní číslo], [parcelní číslo], p. [číslo] zapsaných v době převodu na [list vlastnictví] pro obec Kadov a k. ú. [část obce] a dále pak pozemků dle KN p. [číslo] p. [číslo] [parcelní číslo], [parcelní číslo], [parcelní číslo], [parcelní číslo], [parcelní číslo], [parcelní číslo], p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] [parcelní číslo], p. [číslo] p. [číslo] [parcelní číslo], [parcelní číslo], [parcelní číslo], p. [číslo] p. [číslo] [parcelní číslo], p. [číslo] p. [číslo] [parcelní číslo], [parcelní číslo], [parcelní číslo], [parcelní číslo], [parcelní číslo], p. [číslo] p. [číslo] zapsaných v době převodu na [list vlastnictví] pro obec Kadov a k. ú. [část obce]. Kupní cena těchto pozemků byla sjednána ve výši [částka] a měla být kupujícím uhrazena před podpisem smlouvy, což se fakticky nestalo. Vše se událo za situace, kdy souběžně s touto kupní smlouvou byla mezi účastníky uzavřena ústní dohoda o uskutečnění společného podnikatelského záměru, a to výstavby fotovoltaické elektrárny na převáděných pozemcích spolu se závazkem prvého žalovaného jako nabyvatele předmětných pozemků s nimi fakticky nenakládat, a pro případ nerealizace tohoto podnikatelského a stavebního záměru v podobě fotovoltaické elektrárny bylo dále ujednáno, že prvý žalovaný umožní převod nemovitostí zpět na manžele [celé jméno žalobce] za týž podmínek, za nichž je nabyl, tedy za kupní cenu 1 000 Kč. Manželé [celé jméno žalobce] však zjistili počátkem září 2014, že mezi prvým žalovaným jako budoucím prodávajícím zastoupeným předsedou spolku Ing. [jméno] [jméno] a žalovanou [číslo] zastoupenou starostkou [jméno] [příjmení] jako budoucím kupujícím probíhají jednání směřující k uzavření kupní smlouvy, jejímž předmětem se měly stát právě shora uvedené pozemky. Druhá žalovaná byla prostřednictvím starostky obce ze strany právního zástupce prvého žalobce upozorňována na existenci překážky, tedy právní vadu spočívající v závazku žalovaného č. 1 vůči manželům [příjmení], bránící platnému a bezvadnému převodu pozemků na druhou žalovanou, stejně tak právní zástupce prvého žalobce v tomto směru žádal písemně prvého žalovaného ke zdržení se úkonu směřujících k uzavření této kupní smlouvy, který se vrátil nedoručený s tím, že prvý žalovaný je na adrese svého sídla neznámý, ačkoli ke změně sídla nedošlo. Následně se [datum] manželé [celé jméno žalobce] z veřejně přístupného katastru nemovitosti dozvěděli, že došlo k povolení vkladu vlastnického práva ohledně předmětných nemovitostí pro druhou žalovanou na základě kupní smlouvy uzavřené mezi ní jako kupující a prvým žalovaným zastoupeným Ing. [jméno] [jméno] jako prodávajícím ze dne 29. 9. 2014 za sjednanou kupní cenu 1 128 894 Kč. Žalobci se domnívají, že kupní smlouva ze dne 16. 3. 2009 je absolutně neplatná pro obcházení ze zákona z hlediska daňového týkající se přiznání daně z převodu nemovitostí a zejména pro rozpor s dobrými mravy, kdy prvý žalovaný nedodržel závazek převést nemovitosti v případě nerealizace společného podnikatelského záměru zpět na žalobce a z důvodu hrubého nepoměru plnění jedné ze stran k tomu, co poskytla druhá strana ve spojení s dalšími okolnostmi, kterými byl společný podnikatelský zájem prvého žalobce a prvého žalovaného zastoupeného Ing. [jméno] [jméno] na vybudování fotovoltaické elektrárny na předmětných pozemcích s čerpáním dotace před uzavřením předmětné kupní smlouvy asi v měsíci únoru 2009 jako ústní dohody mezi [celé jméno žalobce] a [jméno] [jméno] v pobočce pana [celé jméno žalobce] v Chodouni. Součástí této dohody bylo ujednání, že Ing. [jméno] obstará veškeré záležitosti související s výstavbou fotovoltaické elektrárny, tedy příslušné povolení od obce Kadov, další požadované úkony od [právnická osoba] [obec] a dalších subjektů až do vydání kolaudačního rozhodnutí. Žalobce [celé jméno žalobce] zdůraznil, že podával 3 x žádost na obec Kadov ke schválení záměru fotovoltaické elektrárny, nebyl ani jednou úspěšný a ke schválení tohoto záměru došlo až poté, co se do věci vložil Ing. [jméno]. Z důvodu nedodržení lhůt a chybějících podkladů pak k realizaci tohoto stavebního záměru nedošlo, avšak Ing. [jméno] nenaplnil předchozí ústní dohodu s [celé jméno žalobce] o zpětném převodu předmětných pozemků na manžele [celé jméno žalobce]. Prvý žalobce v této souvislosti zdůraznil, že z logiky věci je zcela vyloučeno, aby kdokoli komukoli při zdravém rozumu převedl celkem 224 164 m2 pozemků za kupní cenu 1 000 Kč, ačkoli její aktuální tržní cena představovala hodnotu [částka].

2. Prvý žalovaný navrhoval zamítnutí žaloby, neboť předmětná kupní smlouva z 16. 3. 2009 byla uzavřena platně, kupní cena pozemků byla uhrazena v hotovosti před podpisem smlouvy, což prodávající kupní smlouvou potvrdili, přičemž tvrzená ústní dohoda o zpětném převodu pozemků nebyla uzavřena, navíc i kdyby tuto skutečnost žalující strana prokázala, pak takový právní úkon by byl pro nedostatek písemné formy neplatným právním úkonem, neboť ve smyslu § 46 odst. 1 obč. zák. písemnou formu musí mít smlouvy o převodu nemovitostech. Prvý žalovaný zdůraznil, že pokud by žalující strana nepovažovala za normální převod pozemků za cenu 1 000 Kč, pak by určitě uvedli ve smlouvě, že převod je vázán na údajnou obchodní spolupráci s prvým žalovaným, a jelikož k tomu nedošlo, je zřejmé, že převod pozemků nebyl spojen s žádnou podmínkou rozvazovací, ani vázán žádnou obchodní spoluprací. Jednání prvého žalovaného bylo zcela legitimním výkonem jeho vlastnického práva k předmětným nemovitostem, které získal řádně za sjednanou kupní cenu, tento převod nebyl vázán na žádný podnikatelský poměr prvého žalobce a prvého žalovaného a pokud zástupce prvého žalovaného [příjmení] [jméno] [jméno] již v roce 2009 vystupoval vůči dotčeným orgánům ohledně projektu FVE fotovoltaiky, tato skutečnost nesouvisela s projektem žalobců, neboť prvý žalovaný se o tu fotovolatiku zajímal nezávisle na nich a chtěl si zřídit fotovoltaiku vlastní. Prvý žalovaný rovněž zdůraznil, že není logické a ze strany prvého žalobce nebylo vysvětleno, proč byl převáděn tak vysoký okruh pozemků, když fotovoltaická elektrárna měla zahrnovat z nich pouze zlomek, stejně jako nebyl vysvětlen rozpor o tom, že záměr výstavby fotovoltaické elektrárny měl být schválen ve chvíli, kdy o schválení žádal žalovaný, avšak záměr na fotovoltaickou elektrárnu byl schválen pro prvého žalobce. Prvý žalovaný rovněž zpochybňoval nedostatek naléhavého právního zájmu na této určovací žalobě, neboť prvý žalobce nikdy nevyzval prvého žalovaného ke zpětnému převodu pozemků podle dohody, jejíž uzavření tvrdí, a nežaloval ani na nahrazení projevu vůle.

3. V souladu s prvým žalovaným i druhá žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby s tím, že není ničeho známo o uzavření ústní dohody mezi prvým žalovaným a žalobci o zpětném převodu pozemků za stejných podmínek jako při realizované kupní smlouvě s tím, že je s podivem, že by takováto dohoda nebyla uzavřena písemnou formou. V této souvislosti zdůraznila, že v době, kdy ona uzavírala kupní smlouvu na převod předmětných pozemků s prvním žalovaným, jí nebyla známa žádná zatížení, která by prvému žalovanému omezovala či znemožňovala dispozici s předmětnými pozemky, když o existenci výzev učiněných vůči oběma žalovaných ze strany právního zástupce žalobců nevěděla. Druhá žalovaná zdůraznila, že výstavba předmětné fotovoltaické elektrárny byla schválena zastupitelstvem obce Kadov na žádost pana [celé jméno žalobce] v jeho prospěch dne 5. 6. 2008, tedy před uzavřením předmětné kupní smlouvy z 16. 3. 2009. Druhá žalovaná pak shodně s prvým žalovaným odkazovala na skutečnost, že i pokud by k ústní dohodě mezi prvým žalobcem a zástupcem prvého žalovaného o zpětném převodu pozemků došlo, byla by neplatná pro nedostatek formy a rovněž, že nedošlo k tvrzenému rozporu s dobrými mravy při uzavření této smlouvy, neboť hrubý nepoměr plnění jedné ze stran k tomu, co poskytla druhá strana, sám o sobě nemůže způsobit absolutní neplatnost právního úkonu, když v tomto smyslu nebyla prokázána spojitost s dalšími okolnostmi, které by mohly naplňovat jednání kolidujícími s dobrými mravy. Dále upozornila na skutečnosti, které první žalobce nevysvětlil ohledně důvodů převodu celého balíku pozemků oproti tomu, že předmětná elektrárna měla být postavena pouze na čtyřech z nich, anebo proč souhlas obce Kadov s výstavbou této elektrárny měl zajišťovat Ing. [jméno] [jméno], když zastupitelstvo obce tento převod pozemků schválilo výslovně pro prvého žalobce. Rovněž pak doplnila, že předmětná smlouva nemůže být neplatná z důvodu obcházení zákona z hlediska daňového, neboť poplatníkem daně z převodu nemovitostí byli ze zákona prodávající, tedy žalující strana, když v kupní smlouvě z 16. 3. 2009 není žádné ujednání o tom, že daň z převodu nemovitostí hradí kupující.

4. Soud se nejprve s ohledem na ustanovení § 80c) o. s. ř. zabýval tím, zda žalobci mají naléhavý právní zájem na této žalobě. Soud tento naléhavý zájem na podání žaloby spatřuje ve skutečnosti, že jako vlastník pozemků je zapsána druhá žalovaná a žalobci se mohou domoci změny zápisu z tohoto stavu v katastru nemovitostí právě takovouto žalobou na určení svého vlastnického práva k předmětným nemovitostem, neboť rozhodnutí takto určující vlastnické právo je nutným podkladem pro zápis katastru nemovitostí tak, aby mohlo být dosaženo shody mezi stavem právním a stavem zapsaným v katastru nemovitostí.

5. Ve věci byly nejprve provedeny listinné důkazy.

6. Z kupní smlouvy ze dne [datum] bylo zjištěno, že [celé jméno žalobce] a [jméno] [příjmení] prodali prvému žalovanému zastoupenému Ing. [jméno] [jméno] pozemky p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] [parcelní číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] [parcelní číslo], [parcelní číslo], [parcelní číslo], [parcelní číslo], p. [číslo] zapsaných v době převodu na [list vlastnictví] pro [územní celek] a k. ú. [část obce] a dále pak pozemků dle KN p. [číslo] p. [číslo] [parcelní číslo], [parcelní číslo], [parcelní číslo], [parcelní číslo], [parcelní číslo], [parcelní číslo], p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] [parcelní číslo], p. [číslo] p. [číslo] [parcelní číslo], [parcelní číslo], [parcelní číslo], p. [číslo] p. [číslo] [parcelní číslo], p. [číslo] p. [číslo] [parcelní číslo], [parcelní číslo], [parcelní číslo], [parcelní číslo], [parcelní číslo], p. [číslo] p. [číslo] zapsaných na [list vlastnictví] pro [územní celek] a k. ú. [část obce], za dohodnutou kupní cenu [částka], která byla zaplacena prodávajícímu v plné výši před podpisem této smlouvy. Ze seznamu pozemků dotčených pozemkovou úpravou – komplexní pozemkové úpravy [část obce] a Mračnov, Katastrálního úřadu pro Jihočeský kraj, Katastrální pracoviště Strakonice z března 2008 pak bylo zjištěno, že pozemky původně označené jako p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] [parcelní číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] [parcelní číslo], [parcelní číslo], [parcelní číslo], [parcelní číslo], p. [číslo] zapsaných v době převodu na [list vlastnictví] pro [územní celek] a k. ú. [část obce] a dále pak pozemků dle KN p. [číslo] p. [číslo] [parcelní číslo], [parcelní číslo], [parcelní číslo], [parcelní číslo], [parcelní číslo], [parcelní číslo], p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] [parcelní číslo], p. [číslo] p. [číslo] [parcelní číslo], [parcelní číslo], [parcelní číslo], p. [číslo] p. [číslo] [parcelní číslo], p. [číslo] p. [číslo] [parcelní číslo], [parcelní číslo], [parcelní číslo], [parcelní číslo], [parcelní číslo], p. [číslo] p. [číslo] zapsaných v době převodu na [list vlastnictví] pro [územní celek] a k. ú. [část obce] byly předmětnou komplexní pozemkovou úpravou změněny v evidenci jako pozemky parc. [číslo] zapsaných na listu vlastnictví [číslo] pro k.ú. [část obce], [územní celek] vedeném u Katastrálního úřadu pro Jihočeský kraj, Katastrální pracoviště Strakonice. Z výpisu katastru nemovitostí LV [číslo] pro [územní celek] a k. ú. [část obce] ke dni 16. 3. 2009 a výpisu katastru nemovitostí [list vlastnictví] ke dni [datum] bylo zjištěno, že z původních vlastníků [jméno] a [jméno] [příjmení] se vlastníkem předmětných pozemků stal a byl [anonymizováno] ke dni [datum] prvý žalovaný.

7. Z kupní smlouvy ze dne 29. září 2014 a návrhu na vklad práva do katastru nemovitostí z téhož dne bylo zjištěno, že prvý žalovaný [název žalované] zastoupený předsedou spolu Ing. [jméno] [jméno] prodal druhé žalované obci [obec] zastoupené starostkou [jméno] [příjmení] předmětné nemovitosti za dohodnutou kupní cenu 1 128 894 Kč, přičemž z ověřeného návrhu na vklad Katastrálním úřadem, Katastrální pracoviště Strakonice bylo zjištěno, že obec Kadov se stala vlastníkem těchto pozemků.

8. Z vyjádření [anonymizováno] [obec] z 4. 8. 2015 bylo zjištěno, že E. [právnická osoba] potvrdili, že obdrželi žádost [celé jméno žalobce] o připojení fotovoltaické elektrárny, které řešil dodáním studie o připojitelnosti Ing. [jméno] [jméno] coby zástupce [právnická osoba] Znojemsko. K tomu doložili samotnou žádost prvého žalobce z 16. 6. 2008 o připojení zařízení k distribuční soustavě včetně kopie katastrální mapy, stejně jako výzvu E. [právnická osoba] prvému žalobci z 15. října 2009 reagující na tuto žádost s tím, aby jmenovaný předložil studii připojitelnosti s výzvou k dodání aktuálních podkladů o síti a souvisejících zdrojích do 30. 11. 2009 s tím, že v opačném případě bude žádost vyřazena z evidence. K tomu byla dále připojena emailová zpráva [právnická osoba] – [právnická osoba] adresovaná zástupci [právnická osoba] s tím, že kopie této žádosti byla zaslána taktéž [jméno] [jméno] obdobně jako následující zpráva téhož subjektu z téhož dne 22. října 2009. Z dopisu zástupce [právnická osoba] – [právnická osoba] z 25. října 2009 adresovaného [právnická osoba] [právnická osoba] bylo zjištěno, že by chtěli informovat, že [právnická osoba] Znojemsko (zástupce Ing. [jméno] [jméno]) u jejich společnosti zadal zpracování studie připojitelnosti FVE [část obce] o výkonu 4 MW. Ze stanoviska E. [právnická osoba] z 15. 12. 2019 adresovanému 1. žalobci bylo zjištěno, že prvý žalovaný byl vyzván ke sdělení souhlasu či nesouhlasu z tohoto znění a předložení odsouhlasené projektové dokumentace k tomu, aby mohla být uzavřena smlouva o připojení. Z emailové korespondence z 15. června 2010 bylo zjištěno, že [celé jméno žalobce] prostřednictvím [jméno] [jméno] žádal [právnická osoba] o zaslání smlouvy o připojení na základě stanoviska E. [právnická osoba], na což tato reagovala tím, že při době platnosti 180 dní bohužel skončila platnost příslušného stanoviska, takže smlouva vypracována nebyla.

9. Ze zápisu XII. zasedání zastupitelstva obce 22. 11. 2007 bylo zjištěno, že zastupitelstvo obce Kadov řízené starostkou [příjmení] projednalo mimo jiné investiční zájem pro předběžné posouzení stavby pana [celé jméno žalobce] ze [obec] na solární elektrárnu v k. ú. [část obce] a konstatovalo, že projekt je velmi neúplný a strohý a shodlo se na pozvání pana [celé jméno žalobce] na další zasedání zastupitelstva za účelem podání podrobnější zprávy. Ze zápisu I. zasedání zastupitelstva obce Kadov z 24. 1. 2008 řízeného starostkou [příjmení] bylo zjištěno, že zastupitelstvo projednalo mimo jiné vydání souhlasu na vybudování solární elektrárny panem [celé jméno žalobce] ze [obec] s tím, že pro byly tři hlasy, proti dva, zdrželi se tři a hlasování bylo neplatné s tím, že musí být provedeno na dalším zasedání znovu. Ze zápisu II. zasedání zastupitelstva obce z 28. 2. 2008 řízeného starostkou [příjmení] bylo zjištěno, že mimo jiné zastupitelstvo opět projednávalo vydání souhlasu s vybudováním solární elektrárny panem [celé jméno žalobce] s tím, že pro byly tři hlasy, proti tři a zdrželi se tři, takže hlasování bylo opět neplatné a musí být provedeno na dalším zasedání znovu. Ze zápisu III. zasedání zastupitelstva obce konaného 27. 3. 2008 řízeném starostkou [příjmení] bylo zjištěno, že zastupitelstvo se shodlo v názoru, že nebude projednávat vydání souhlasu na vybudování solární elektrárny panem [celé jméno žalobce] z důvodu nepřítomnosti jedné třetiny obecního zastupitelstva. Ze zápisu IV. zasedání zastupitelstva obce konaného 24. 4. 2008 řízeného starostkou [příjmení] bylo zjištěno, že mimo jiné zastupitelstvo projednalo vydání souhlasu na vybudování solární elektrárny [celé jméno žalobce], kdy pro byly čtyři hlasy, proti jeden, zdrželi se tři a toto hlasování bylo neplatné a musí být provedeno na dalším zasedání znovu. Ze zápisu V. zasedání zastupitelstva obce konaného [datum] bylo zjištěno, že zastupitelstvo obce Kadov řízené starostkou [jméno] [příjmení] projednalo a vydalo souhlas s výstavbou solární elektrárny na pozemcích parc. [číslo] v k. ú. [část obce] pro [celé jméno žalobce], když hlasovalo pro pět hlasů, proti nebyl žádný a zdržel se jeden. Z listiny Schválení změny [číslo] územního plánu obce Kadov bylo zjištěno, že 4. 2. 2011 v zastupitelstvu byla tato změna předložena starostkou [jméno] [příjmení] projednána a schválena tak, že mimo jiné došlo ke změně plochy z funkčního užití orná plocha na funkční využití výroba a sklady – fotovoltaická elektrárna týkající se parcel [číslo] v k. ú. [část obce].

10. Posledním důkazním prostředkem byla účastnická výpověď žalobce, který v ní uvedl, že požádal zastupitelstvo obce Kadov, aby povolilo výstavbu elektrovoltaiky. Byly zde zvláštní vztahy, takže to dvakrát zamítli. Poté se u žalobce vyskytl [jméno] [jméno], se kterým se znali minimálně 15 let, neboť byli dlouhodobí kamarádi, a on po prodiskutování záležitosti slíbil, že celou záležitost na obecním úřadu zajistí, což však je podmíněno tím, aby pozemky, kterých se to týká, byly převedeny na jinou firmu, která by se nejmenovala [celé jméno žalobce], proto se dohodli na převodu předmětných pozemků na [název žalované], ale bylo to jenom pro účel, a proto se také sjednalo [částka] jako cena pozemků, která se ani neplatila a žalobce sám věděl, že tato cena vůbec neodpovídá hodnotě těchto pozemků. Součástí té dohody byla skutečnost, že tyto pozemky se pak převedou zpět, což mezi sebou uzavřel žalobce s Ing. [jméno] pouze ústně, neboť jinak by nebyl žádný souhlas s tou fotovoltaikou schválen. Nakonec skutečně došlo k tomu, že po zásahu [jméno] [jméno] zastupitelstvo obce Kadov toto schválilo 5. 6. 2008, tedy v době, kdy pro žalobce pracoval [jméno], a obec dala souhlas právě tehdy, až když se do toho vložil on a bylo to před uzavřením předmětné kupní smlouvy. Žalobce nevysvětlil, proč byly převáděny všechny pozemky, když elektrárna měla být jen na čtyři z nich s tím, že to takto mělo ve smlouvě být, respektive takto měl [jméno] tyto pozemky do smlouvy dát, v čemž právě žalobce spatřuje„ lumpárnu“ [jméno] [jméno], který tu smlouvu přinesl, a žalobce jí i se svou manželkou (o níž se staral pět let jejího onkologického onemocnění do doby, než zemřela) v dobré víře podepsali. Žalobce se pak dozvěděl v roce 2010, že fotovoltaika nepůjde postavit, sám to nechal na [jméno], ale pak se následně dozvěděl, že pozemky se mají prodat obci [obec], takže šel za advokátem, ať to zastaví, sešel se i se samotným [jméno] a řekl„ kamaráde, to je podvod, to nemůžeš udělat“ a spolu se dohodli na tom, že tu smlouvu vezme zpátky. [příjmení] [jméno] k tomu něco sepsal na papír, který si ale i odnesl, a od té doby pak již nereagoval na výzvy žalobce v žádném směru.

11. Při posouzení nároku žalobců soud vycházel z ustanovení § 3028 odst. 1 a 3 o. z. a s ohledem na dobu uzavření předmětné kupní smlouvy, tedy [datum], vycházel z občanského zákoníku účinného do 31. 12. 2013 (obč. zák.).

12. Podle § 588 obč. zák. z kupní smlouvy vznikne prodávajícímu povinnost předmět koupě kupujícímu odevzdat a kupujícímu povinnost předmět koupě převzít a zaplatit za něj prodávajícímu dohodnutou cenu. Podle § 585 o. z. je pak cenu třeba sjednat v souladu s obecně závaznými právními předpisy, jinak je cena neplatná podle § 40a).

13. Podle § 3 odst. 1 obč. zák. výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy.

14. Podle § 39 je neplatný právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.

15. V této souvislosti soud upozorňuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR pod sp. zn. 30 Cdo 1776/2007, v němž dovodil, že obecně platí a je samozřejmostí, že účastníci kupní smlouvy nejsou v zásadě vázáni, či omezeni ve sjednání výše kupní ceny, která není upravena cenovým předpisem. Mohou si tedy sjednat cenu, která se odchyluje od ceny obvyklé (tržní), zejména jde-li o cenu podstatně nižší. Platné právo nemá žádné ustanovení o sjednání příliš nízké kupní ceny (laesio enormis), pokud taková cena není v rozporu s cenovými předpisy. Nejvyšší soud však v dalším rozhodnutí sp. zn. 30 Cdo 1653/2009 zdůraznil, že nelze vyloučit, že okolnost hrubého nepoměru plnění jedné ze stran k tomu, co poskytla druhá strana, může ve spojitosti s dalšími okolnostmi toho, kterého případu, naplňovat znaky jednání, které již koliduje s dobrými mravy, avšak sama osobě taková okolnost a plus absolutní neplatnost právního úkonu, jímž mělo dojít k uvedenému hrubému nepoměru v plnění, ve smyslu § 39 obč. zák. (pro jednání contra bonos mores) založit nemůže. Obdobně rozhodoval například ve věcech 30 Cdo 670/2013 a 22 Cdo 1993/2001).

16. Z provedeného dokazování jednoznačně vyplynulo, že v předmětné kupní smlouvě z 16. 3. 2009 došlo k hrubému nepoměru plnění obou stran, neboť původní vlastníci manželé [celé jméno žalobce] prodali pozemky v tržní ceně [částka] (vycházející ze smlouvy mezi prvým žalovaným a druhou žalovanou) za cenu [částka]. To se však uskutečnilo v kontextu dalších okolností, zjištěných zejména z účastnické výpovědi žalobce [celé jméno žalobce], kterou soud považuje za věrohodnou, neboť odpovídá stanovisku [právnická osoba] z 4. 8. 2015, která sama považuje Ing. [jméno] [jméno] jako zástupce [právnická osoba] [anonymizováno] za osobu, která řešila žádost [celé jméno žalobce] o připojení fotovoltaické elektřiny dodáním studie připojitelnosti. Tato skutečnost rovněž vyvrací tvrzení prvého žalovaného, že v roce 2009 se zajímal o fotovoltaiku nezávisle na žalobcích a chtěl si zřídit fotovoltaiku vlastní. Výpověď žalobce pak kromě této zprávy potvrzují i další listiny, které [právnická osoba] Česká republika předložila v této souvislosti a byly provedeny jako důkazy včetně emailové korespondence z [datum]. Jeho výpověď podle názoru soudu nezpochybňuje ani skutečnost, že obec Kadov schválila na svém zastupitelstvu 5. 6. 2008 výstavbu solární elektrárny výslovně pro žalobce [celé jméno žalobce], když jmenovaný ve své výpovědi uváděl, že mu předtím zastupitelstvo dvakrát tuto žádost zamítlo a proto se pozemky měly převést na [název žalované] podle návrhu Ing. [jméno], a žalobce [celé jméno žalobce] vysvětlil, že Ing. [jméno] mu slíbil, že souhlas zastupitelstva zařídí, což skutečně učinil, neboť zastupitelstvo obce následně toto schválilo. Z těchto důvodů (věrohodnost výpovědi žalobce [celé jméno žalobce]) soud má rovněž za prokázané, že ve skutečnosti – v rozporu s písemným zněním smlouvy – kupní cena [částka] ani uhrazena nebyla, což však není v této věci zásadní. Soud se domnívá, že žalobce, který v té době intenzivně pečoval o svoji nemocnou manželku, souhlasil se všemi návrhy Ing. [jméno], kterému bezmezně důvěřoval, o čemž svědčí i skutečnost, že si neověřil rozsah pozemků zahrnutých do smlouvy z 16. 3. 2009 vypracovávané Ing. [jméno], když původní dohoda zněla, že by předmětem smlouvy měla být pouze pozemky dotčené výstavbou této elektrárny. Pro tento závěr soudu svědčí nepřímo i jednání samotného Ing. [jméno] [jméno] v rámci tohoto řízení, neboť se jej vůbec aktivně neúčastnil a přes návrh svého právního zástupce nesouhlasil ani se svojí účastnickou výpovědí.

17. Soud proto dospěl k závěru, že předmětná kupní smlouva byla uzavírána v kontextu zamyšlené spolupráce [celé jméno žalobce] a Ing. [jméno] [jméno] za účelem výstavby fotovoltaické elektrárny, k níž však z důvodu pozdního dodání studie použitelnosti ze strany Ing. [jméno] [jméno] jako zástupce žalobce nedošlo a jmenovaný využil této okolnosti a následně předmětné pozemky jako zástupce této společnosti převedl za tisícinásobně vyšší cenu na druhou žalovanou. Soud se domnívá, že zde došlo k závažnému porušení morálních zásad a slušného chování jmenovaného, tedy k jednání v rozporu s dobrými mravy, které nesmí soud přehlédnout (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu 29 Cdo 3467/2016: [obec] souladu práv, resp. jejich výkonu s dobrými mravy představuje významný princip, který v odůvodněných případech dovoluje zmírňovat tvrdost zákona a dává soudci prostor pro uplatnění pravidel slušnosti (ekvity). Pojem„ dobré mravy“ nelze vykládat pouze jako soubor mravních pravidel užívaných jako korektiv, či doplňující obsahový faktor výkonu subjektivních práv a povinností, ale jako příkaz soudci rozhodovat v souladu s ekvitou, což ve svých důsledcích znamená„ nastoupení cesty, nalézání spravedlnosti“). Podle názoru soudu rovněž došlo ze strany Ing. [jméno] [jméno] k porušení zásad prvé hlavy o. z., která podle jeho ustanovení § 3030 o. z. musí být použita i pro posouzení práv a povinností podle dosavadních právních předpisů. Podle § 6 odst. 1 o. z. má každý povinnost jednat v právním styku poctivě a podle odst. 2. tohoto ustanovení nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu, ani z protiprávního stavu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu.

18. Soud se proto domnívá, že z důvodu hrubého nepoměru plnění jedné ze stran k tomu, co poskytla strana druhá, ve spojitosti se shora popsaným nemravním jednáním zástupce prvého žalovaného [příjmení] [jméno] [jméno] při uzavření smlouvy z 16. 3. 2009 lze uzavřít, že tato kupní smlouva byla uzavřena v rozporu s dobrými mravy, a je proto podle § 39 obč. zák. neplatná. Soud proto žalobě, v níž by bylo určeno, že žalobci jsou každý jednou polovinou spoluvlastníky nemovitostí, které byly předmětem této smlouvy, vyhověl.

19. Jelikož žalobci nezaplatili v rozporu s ustanovením § 2 písm. a) a § 4 písm. a) zákona č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích v souvislosti s podáním žaloby soudní poplatek dle položky 4 bod 1 písm. a) sazebníku soudních poplatků ve výši [částka], soud nyní uložil každému z účastníků s ohledem na charakter jejich společenství jako samostatného uhradit na soudním poplatku jednu polovinu, tedy po [částka] na účet Okresního soudu ve [obec].

20. Při rozhodování o náhradě nákladů řízení soud vycházel z ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalobci byli ve věci plně úspěšní a mají proto právo na náhradu nákladů tohoto řízení. Prvému žalobci vznikly tyto náklady ve výši [částka] za 14 úkonů právního zastoupení, a to převzetí věci, žaloba ze dne 16.10.2014, návrh na přerušení řízení vedeného pod sp. zn. V [číslo] 2014 u Katastrálního úřadu pro Jihočeský kraj, Katastrální pracoviště Strakonice ze dne 17.10.2014 žalobců k závěrům odvolacího soudu ze dne 21.5.2015, sdělení žalobců k vyjádření žalovaných ze dne [datum], doplnění tvrzení žalobce [číslo]) spolu s návrhem dalších důkazů ze dne 23.11.2015, vyjádření žalobce [číslo]) ze dne 26.5.2016, písemné sdělení o stavu o návrhu o mimosoudním řešení ze dne [datum], závěrečný návrh žalobce [číslo]) ze dne [datum], účast u soudního jednání u OS ve [obec] dne 1.9.2015, 25.11.2019, 3.2.2020, 25.5.2020 a 5.6.2020. Konkrétně se jedná o 14 x [částka] na odměně za právní zastoupení dle § 9 odst. 3 písm. a) a § 7 odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, k tomu 14 x paušální náhrada hotových výdajů po [částka] dle § 13 odst. 3 advokátního tarifu, vše v souladu s ustanovením § 137 odst. 3 o. s. ř. zvýšené o 21% náhradu za DPH, tedy o [částka] na [částka], což s připočtením shora uvedené poloviny soudního poplatku ve výši [částka] představuje celkových [částka] na nákladech řízení prvého žalobce. Soud proto každému z neúspěšných žalovaných uložil jako samostatným společníkům úhradu jeho nákladů řízení po [částka].

21. Druhému žalobci vznikl nárok na náhradu nákladů řízení v souvislosti s jeho právním zastoupením za 7 úkonů právní služby (převzetí věci, tři písemná podání včetně závěrečného návrhu a účast u třech jednání soudu). Konkrétně se jedná o 7 x [částka] na odměně za právní zastoupení dle § 9 odst. 3 písm. a) a § 7 bod 5 advokátního tarifu, k tomu 7 paušálních náhrad po [částka] dle § 13 odst. 3 advokátního tarifu, tedy celkových [částka], k tomu soud připočetl cestovní náklady zástupce žalobce k ústním jednáním u OS [obec], tedy 4 x [obec] – [obec] a zpět, když jedna jízda představuje 230 km osobním automobilem Škoda Superb III., [registrační značka], při průměrné spotřebě pohonných hmot 7,47 litru na 100 km dle technického průkazu použitého paliva Natural 98. První jednání se uskutečnilo 25. 11. 2019 a soud zde vycházel z vyhlášky č. 333/2018 Sb. o sazbách základní náhrady za použití silničního motorového vozidla a stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad, podle jehož § 4 písm. b) je cena shora uvedené pohonné hmoty [částka], tudíž výše náhrady za tuto jízdu činí [částka], když výše sazby základní náhrady za použití silničního motorového vozidla dle § 1 písm. b) této vyhlášky je [částka], takže náhrada za tuto cestu představuje [částka], tudíž cestovné tvoří částku [částka] k této cestě. Zbývající dvě jednání byly uskutečněny v roce 2020, a to dne 3. 2. a 25. 5. 2020 týmž osobním automobilem při ujetí 640 km, když soud vycházel ze znění vyhlášky č. 358/2019 Sb. o stanovení sazeb základních náhrad a stavení průměrných cen pohonných hmot, když dle § 4 písm. b) této vyhlášky představuje cena předmětné pohonné hmoty [částka] na 1 litr, což při ujetí 640 km představuje [částka] a vzhledem k výši sazby základní náhrady za použití silničního motorového vozidla dle § 1 písm. b) této vyhlášky [částka] na 1 km pak náhrada představuje částku [částka], tedy [částka], tudíž celkové cestovné představuje [částka]. K těmto položkám soud ještě připočítal v souladu s ustanovením § 137 odst. 3 o. s. ř. 21% náhradu za DPH, neboť zástupce tohoto žalobce je plátcem DPH, tedy [částka], tudíž celkové náklady řízení druhého žalobce představují částku [částka], k nimž soud připočetl ještě shora uvedenou polovinu soudního poplatku ve výši [částka], tedy celkových [částka]. Rovněž v tomto případě soud pak každému z neúspěšných žalovaných uložil, aby druhému žalobci k rukám jeho právního zástupce uhradil na nákladech řízení [částka].