6 C 324/2019

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 6 rozhodl samosoudkyní JUDr. Zuzanou Barochovou ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] [anonymizována dvě slova] [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] [anonymizována tři slova] [jméno] [příjmení] [anonymizována dvě slova] [adresa] o zaplacení částky 2 244 606,87 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žaloba s návrhem, aby žalovaná byla uznána povinnou zaplatit žalobci částku 2 244 606,87 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 9% p.a. z této částky od 1.12.2018 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na nákladech řízení částku 106 480 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet právního zástupce žalované.

Odůvodnění

1. Žalobce podal dne 12.11.2019 u zdejšího soudu žalobu proti žalované o zaplacení částky 2 244 606,87 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že společnost [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], uzavřela s žalovanou jako pojistitelem smlouvu o stavebním pojištění na všechna rizika [číslo]. Předmětem této pojistné smlouvy bylo pojištění věcí formou rámcové smlouvy vztahující se na realizaci v pojistné smlouvě specifikovaných děl pojistníka v rozsahu jednotlivých smluv o dílo uzavíraných mezi pojistníkem jako zhotovitelem a objednateli, a to konkrétně jak pojištění jednotlivých děl budovaných pojistníkem, tak rovněž i pojištění stávajícího/okolního majetku, ale především pojištění stavebních zařízení, vybavení a zařízení staveniště a pojištění stavebních strojů. Místem pojištění podle pojistné smlouvy bylo sjednáno každé staveniště jednotlivého stavebního díla pojistníka podle příslušné projektové dokumentace ke stavebnímu povolení, nacházející se na území České republiky. Podle článku I. odst. 2.3 pojistné smlouvy bylo dohodnuto, že v rámci jednotlivého díla jsou pojištěnými z pojistné smlouvy mimo pojistníka jako zhotovitele budovaného díla a objednatele příslušného díla rovněž také všichni smluvně vázaní subdodavatelé pojistitele působící na místě pojištění, jejichž stavební/montážní práce a dodávky byly zahrnuty do pojistné částky budovaného díla. Vzhledem k tomu, že žalobce byl v rámci blíže specifikovaného díla v místě pojištění subdodavatelem pojistitele, s ohledem na výše uvedené tak vystupoval jako pojištěný z pojistné smlouvy podle ust. § 2766 občanského zákoníku a rovněž jako oprávněná osoba ve smyslu ust. § 2770 občanského zákoníku. Tímto způsobem žalobce dovozuje svoji aktivní legitimaci k podání žaloby o zaplacení částky odpovídající pojistnému plnění podle pojistné smlouvy. V rámci pojistné smlouvy bylo ve prospěch pojistníka a žalobce jako subdodavatele pojistníka ujednáno mimo jiné i pojištění stavebních strojů podle oddílu II. čl. 6 odst. 2 písm. b) Všeobecných pojistných podmínek pro stavební pojištění pro všechna rizika – zvláštní část, účinných od 1.1.2014 (dále jen VPP CAR), jež jsou součástí pojistné smlouvy, a to specificky na pojistnou částku 4 000 000 Kč se spoluúčastí 100 000 Kč. Podle oddílu II. čl. 6 odst. 3 VPP CAR pojistitel poskytne pojistné plnění s tím, že uhradí pojištěnému škodu, jestliže kdykoliv během pojistné doby věci uvedené v pojistné smlouvě nebo jakákoliv jejich část utrpí nahodilou, respektive nepředvídatelnou a náhlou věcnou škodu z důvodu, který není uveden ve výlukách, a která vyžaduje opravu nebo výměnu. Dle doložky 000, jež je součástí pojistné smlouvy, se pro účely pojistné smlouvy za stavební stroje považují jen taková zařízení použitá k výstavbě budovaného díla, která jsou schopna přesunu vlastní silou a mohou být provozována jen tehdy, jsou-li řízena obsluhou (osádkou). Za stavební stroje jsou tedy považovány například jeřáby všeho druhu, vysokozdvižné vozíky, rypadla, dozery, gradery, a jiné zemní stroje, staveništní vozidla všeho druhu, mobilní míchači, mobilní čerpadla betonu, vrtné soupravy, mobilní beranidla, válce, stroje pro pokládku živičných i jiných povrchů, staveništní vlečky a jiné. Dne 15.7.2016 došlo na staveništi pojistníka v rámci realizace jednoho z pojištěných děl ke škodné události [číslo] – v rámci prací došlo k převrácení a poškození mobilního jeřábu [anonymizována dvě slova] [číslo], [anonymizována dvě slova] [číslo] (dále jen autojeřáb) ve vlastnictví žalobce, který zde jako subdodavatel pojistníka s tímto prováděl činnost. Žalovaná předmětnou škodnou událost prošetřila a dopisem ze dne 9.3.2017 informovala žalobce o rozhodnutí vyplatit mu pojistné plnění čítající náhradu za předmětné poškození autojeřábu ve výši 1 945 500 Kč a náklady na jeho vyproštění ve výši 109 000 Kč minus spoluúčast ve výši 100 000 Kč, celkem tedy pojistné plnění v uznané výši 1 954 500 Kč bez DPH. Tato částka byla žalobci řádně vyplacena. Žalobce nesouhlasil s přiznanou výší pojistného plnění a na žalované se domáhal zaplacení pojistného plnění ve výši odpovídající nákladům na opravu autojeřábu, které oslovená společnost [právnická osoba], [IČO] jako generální zástupce výrobce strojů [anonymizováno] pro Českou republiku nabídkou ze dne 12.9.2016 vyčíslila částkou 3 800 547 Kč bez DPH. Tento názor žalobce žalovaná odmítla, přičemž své rozhodnutí odůvodnila vypočtenou amortizací autojeřábu. Žalovaná konkrétně argumentovala, že podle jejího názoru lze na výpočet amortizace autojeřábu užít Znalecký standard č. 1/2005 pro oceňování motorových vozidel – dle tohoto standartu měla tak být životnost autojeřábu (podle stanoviska [právnická osoba]) neobvykle vysoká a žalovaná tak závazně odhadla životnost stroje toliko na 20 let. Žalovaná pak uvedla, že pro výpočet výsledné amortizace použila toliko amortizaci jeřábové části autojeřábu, kterou s ohledem na záznam motohodin a skutečného stáří autojeřábu určila hodnotou 49 %. Žalobce s tímto stanoviskem a odůvodněním žalované nesouhlasil. Argumentoval, že obecně platným principem závazku z pojistné smlouvy, respektive povinnosti k náhradě způsobené škody, je, mimo sjednané spoluúčasti, uhradit pojištěnému náklady, při jejichž vynaložení bude pojištěná věc uvedená do stavu před poškozením s respektem k zachování původního opotřebení pojištěné věci, pouze pokud by tato případná varianta byla s ohledem na zachování hodnoty a funkčnosti pojištěné věci uskutečnitelná. Přitom však s ohledem na specifičnost poškozeného autojeřábu, jehož funkčnost musí být s přihlédnutím k jeho bezpečnému provozu zachována 100 % (tj., aby byla zachována bezpečnost autojeřábu, musí být jeho technický stav bezvadný), objektivně neexistuje možnost tento autojeřáb opravit do podoby odpovídající opotřebení podle určené amortizace bez vynaložení nákladů nad rámec přiznaného pojistného plnění. Podle názoru žalobce je tak ze strany žalované na místě poskytnout pojistné plnění ve výši odpovídající reálné výši nákladů na opravu autojeřábu, lhostejno k údajnému původnímu opotřebení autojeřábu, k němuž podle svých tvrzení došla žalovaná. Žalobce se přitom dále rovněž ohrazoval proti údajné vypočtené výši amortizace autojeřábu ze strany žalované, respektive správnosti tohoto výpočtu při užití metodiky znaleckého standardu [číslo] pro oceňování motorových vozidel. Svoje teze k tomuto žalobce opíral o odborné závěry vyjádřené ve znaleckém posudku [anonymizováno] [jméno] [příjmení] [číslo] ze dne 22.3.2017, jež si nechal pro účely předmětné pojistné události vyhotovit. V předmětném znaleckém posudku se znalec vyjádřil tak, že při výpočtu základní amortizace autojeřábu v zásadě vůbec nelze užít metodiky znaleckého standardu [číslo] pro oceňování motorových vozidel – konkrétně část pro oceňování nákladních a speciálních vozidel – ke stanovení amortizace autojeřábu před jeho poškozením, neboť v případě autojeřábu se nejedná o stroj s jeřábovou nástavbou na podvozku nákladního automobilu, nýbrž jde o speciální mobilní pracovní stroj konstruovaný přímo pro daný účel; znalecký standard č. 1/2005 pro oceňování motorových vozidel se zabývá oceňováním motocyklů, automobilů, autobusů, nákladních automobilů a speciálních vozidel postavených na podvozcích nákladních automobilů, nikoliv oceňováním speciálních samohybných vozidel zbudovaných ke specifickým stavebním či průmyslovým účelům, ať už tyto účely mohou být jakékoliv, a jejichž parametry, například hmotnost, se zcela vymykají parametrům vozidel, na něž cílí oceňování podle znaleckého standartu [číslo] pro oceňování motorových vozidel. V předmětném znaleckém posudku pak znalec stanovil reálnou amortizaci autojeřábu před jeho poškozením hodnotou 28,25 %. Žalovaná však i přes výše uvedené námitky žalobce a jeho následná podání (dopis ze dne 19.7.2017, výzva k zaplacení ze dne 31.10.2018) nadále odmítla možnost znovu otevřít předmětnou pojistnou událost či plnit žalobci jakékoliv další pojistné plnění nad rámec toho, co mu již poskytla. Žalobce je toho názoru, že žalovaná byla povinna žalobci plnit pojistné plnění odpovídající reálným nákladům na opravu předmětného autojeřábu, a nikoliv jen náklady na opravu autojeřábu ponížené o celou polovinu v důsledku údajné amortizace autojeřábu, jejíž výše byla jednostranně určena ze strany žalované. Podle oddílu II. čl. 10 odst. 2 bod 2 VPP CAR má být v případě vzniku pojistné události kalkulován základ pro poskytnutí pojistného plnění u pojištěné věci s výjimkou budovaného stavebního díla takto: za a) v případě opravitelné škody – přiměřené náklady na opravu nutné k tomu, aby se věci uvedly do stavu bezprostředně před pojistnou událostí, přičemž se odečítá hodnota použitelných zbytků. Pokud tyto přiměřené náklady na opravu jsou rovny nebo převyšují časovou cenu pojištěné věci v době vzniku pojistné události, bude poskytnuto plnění ve výši odpovídající časové ceně věci v době vzniku pojistné události snížené o hodnotu zbytků celé věci; za b) v případě zničení, ztráty nebo pohřešování věci bude poskytnuto pojistné plnění ve výši odpovídající časové ceně věci v době vzniku pojistné události snížené o hodnotu zbytků celé věci. Podle výkladu písmene a) příslušného ustanovení VPP CAR je patrné, že v případě opravitelné škody poskytne žalovaná coby pojistitel v případě opravitelné škody přiměřené náklady na opravu pojištěné věci, přičemž se odečítá hodnota použitelných zbytků; termín použitelné zbytky je přitom nutno vykládat jako použitelné zbytky poškozené části věci – a contrario k písm. b) příslušného ustanovení VPP CAR by totiž v případě, že za použitelné zbytky byly považovány i nepoškozené části věci, by pak předmětné písm. b) nedávalo žádný smysl, když VPP CAR počítá s použitelnými zbytky i v případě zničení, ztráty či pohřešování pojištěné věci. Předmětné písm. a) pak dále uvádí, že pouze pokud přiměřené náklady na opravu jsou rovny nebo převyšují časovou cenu pojištěné věci, je žalovaná povinna poskytnout pojistné plnění ve výši časové ceny pojištěné věci s odečtem jejích použitelných zbytků. Je tak zcela zřejmé, že VPP CAR počítá s použitím amortizace v podobě časové ceny věci pouze v případě, že cena za opravu pojištěné věci překročí reálnou (časovou) hodnotu předmětné věci. Jednak žalovaná poskytne vždy přiměřené náklady na opravu s odečtem použitelných zbytků. Žalovaná tak v daném případě byla povinna poskytnout žalobci pojistné plnění ve výši přiměřených nákladů na opravu pojištěné věci, tedy náklady ve výši 3 800 547 Kč bez DPH určené nabídkou společností [právnická osoba] jako generálního zástupce výrobce autojeřábů pro Českou republiku; hledisko přiměřenosti nákladů je přitom zachováno, neboť s ohledem na specifičnost stroje, jímž autojeřáb je, nelze uvažovat o jeho opravě jiným možným legálním způsobem s vynaložením nižších nákladů tak, aby byla zachována jeho funkčnost před poškozením. Dále žalobce odkázal na ust. § 2951 odst. 1 občanského zákona a § 2969 odst. 1 občanského zákona a na nálezy Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 2221/07 ze dne 19.3.2008, I. ÚS 1902/13 ze dne 11.6.2014, II. ÚS 795/16 ze dne 27.4.2017.

2. Žalovaná v písemném vyjádření k žalobě navrhla její zamítnutí, když nárok uplatněný v žalobě neuznala. Učinila nesporným, že se [právnická osoba] [anonymizováno], [IČO] jako pojistníkem uzavřela dne 27.11.2014 rámcovou pojistnou smlouvu [číslo] o stavebním pojištění na všechna rizika, jejímž předmětem bylo stavebně – montážní pojištění jednotlivých stavebních děl vymezených podle pojistné smlouvy. Podle čl. 1 pojistné smlouvy se pojistný vztah řídí ujednáním v pojistné smlouvě [číslo] Všeobecnými pojistnými podmínkami – obecná část – UCZ/14 (dále jen VPP UCZ/2014) a Všeobecnými pojistnými podmínkami pro stavební pojištění na všechna rizika – zvláštní část – CAR/14 (dále jen VPP CAR/14). Mezi stranami bylo ujednáno, že ustanovení pojistné smlouvy mají přednost před zněním pojistných podmínek i doložek či zvláštních smluvních ujednání a dále ustanovení doložek či zvláštních smluvních ujednání mají přednost před ustanoveními pojistných podmínek. Pojistná smlouva [číslo] byla s účinností od 28.11.2015 00:00 hodin aktualizována Dodatkem č. 5 k pojistné smlouvě [číslo]. Žalobce podle žalované v žalobě nesprávně dovozuje svou aktivní legitimaci k podání žaloby z ust. § 2770 občanského zákona, neboť definici osoby oprávněné z pojistného plnění obsahuje již samotná pojistná smlouva, jejíž ustanovení mají aplikační přednost před ustanoveními občanského zákoníku. Žalovaná má za to, že žalobce [celé jméno žalobce] není věcně aktivně legitimován, neboť podle pojistné smlouvy [číslo] ve znění Dodatku [číslo] k pojistné smlouvě [číslo] žalobce není ani pojištěným z pojistné smlouvy jako smluvně vázaný subdodavatel, ani osobou oprávněnou z pojistné smlouvy. Podle čl. 2 Dodatku [číslo] k pojistné smlouvě [číslo] jsou v rámci jednotlivého díla pojištěnými z této pojistné smlouvy pojistník (zhotovitel budovaného díla), smluvně vázaní subdodavatelé působící na místě pojištění, jejichž stavební/montážní práce a dodávky jsou zahrnuty do pojistné částky budovaného díla, a objednatel podle smlouvy o dílo. Z objednávky [číslo] ob jednatele společnosti [právnická osoba], [IČO] vyplývá, že smluvně vázaným subdodavatelem prací autojeřábu [anonymizována dvě slova] [číslo] je společnost [právnická osoba], se sídlem [adresa], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [IČO]. Z toho má žalovaná za to, že žalobce není aktivně legitimován k podání žaloby, neboť podle čl. 2 dodatku č. 5 k pojistné smlouvě [číslo] není smluvně vázaným subdodavatelem, tím je společnost [právnická osoba] Podle čl. 2 dodatku [číslo] k pojistné smlouvě [číslo] je osobou oprávněnou z pojistné smlouvy pojištěný, který osvědčí, že má pojistný zájem na odstranění následků pojistné události a zároveň prokáže, že vynaložil náklady na opravu škody v souvislosti vzniklé. Žalobce není ve věci aktivně legitimován, neboť není osobou oprávněnou z pojistné smlouvy [číslo] ve smyslu čl. 2 Dodatku [číslo] k pojistné smlouvě [číslo]. Žalobce v žalobě netvrdí ani neprokazuje, že by vynaložil náklady na opravu škody vzniklé v souvislosti s pojistnou událostí. Žalovaná nesporuje, že dne 15.7.2016 došlo na staveništi [anonymizováno] [obec] k poškození samojízdného autojeřábu značka [anonymizováno], typ [anonymizována dvě slova], obchodní označení [anonymizováno] [číslo] - [anonymizováno], [registrační značka], první registrace vozidla podle technického průkazu [anonymizováno] dne 9.9.2004, v ČR poprvé registrováno ke dni 10.9.2008. V technickém průkazu zvláštního motorového vozidla č. [anonymizováno] [číslo] je jako vlastník výše uvedeného zvláštního motorového vozidla uveden [celé jméno žalobce], [IČO], [anonymizována dvě slova] [adresa]. Z objednávky [číslo] ze dne 12.7.2016 vyplývá, že objednatel- společnost [právnická osoba] si u dodavatele společnosti [právnická osoba], objednala práce a služby spočívající v osazení 22 kusů prefabrikátů ramen schodiště o hmotnosti 3- 4 tuny do budovy [anonymizováno], práce měla být provedena autojeřábem [anonymizována dvě slova] [číslo] v období od 14.7.2016 do 15.9.2016. Již druhý den po zahájení prací došlo k poškození předmětného autojeřábu tak, že při přemisťování břemene – schodišťového železobetonového ramene, došlo k prasknutí talíře zadní levé podpěry a k následnému převrácení jeřábu na bok. Jako příčinu škodní události uvádí jeřábník [jméno] [příjmení], zaměstnanec společnosti [právnická osoba], nedostatečně zhutnělou zeminu pod patkami jeřábu. Práce s autojeřábem tak byla prováděna, aniž by byl řádně a bezpečně ukotven. Předmětnou škodní událost šetřila žalovaná pod [číslo]. Při šetření škodní události žalovaná ze zápisu o prohlídce škody způsobené na věcech movitých a nemovitých zjistila, že [celé jméno žalobce], [IČO], se sídlem [adresa žalobce], zakoupil výše uvedený autojeřáb [anonymizováno] jako použitý v roce 2008 za cca 450 000 EUR (tj. 12 150 000 Kč). Podle doložené inventární karty dlouhodobého hmotného majetku a technického průkazu č. [anonymizováno] [číslo] je však předmětný autojeřáb ve vlastnictví [celé jméno žalobce], [IČO], se sídlem [adresa žalobce]. Při šetření škodní události dále vyplynulo, že [celé jméno žalobce], [IČO], se sídlem [adresa žalobce], jakožto vlastník poškozeného autojeřábu, výše uvedený poškozený autojeřáb prodal na základě kupní smlouvy ze dne 4.10.2016 [právnická osoba], [anonymizováno], se sídlem [adresa], [IČO] za kupní cenu 7 950 000 Kč bez DPH. V kupní ceně byla zohledněna sleva za prodej neopraveného autojeřábu ve výši 3 800 547 Kč. Žalobce tedy prodal poškozený autojeřáb po čtyřech letech užívání za stejnou cenu, za jakou ho v roce 2012 pořídil, což i samo o sobě působí podle názoru žalované, podezřele. Z výše uvedeného vyplývá, že žalobce není ve smyslu čl. 2 dodatku č. 5 k pojistné smlouvě [číslo] osobu oprávněnou z pojistné smlouvy, neboť nevynaložil náklady na opravu škody vzniklé v souvislosti s pojistnou událostí, a dokonce mu vzhledem k tomu, že poškozený používaný autojeřáb prodal za stejnou cenu, za kterou jej koupil, nevznikla ani majetková újma. Žalovaná ukončila šetření škodní události [číslo] s tím, že se s odkazem na čl. 2 pojistné smlouvy spis škodní události odkládá bez nároku na výplatu pojistného plnění. Přestože žalovaná šetření škodní události odložila bez výplaty pojistného plnění, rozhodla se v rámci dobrých obchodních vztahů a budoucích obchodů s pojistníkem vyplatit žalobci nad rámec pojistné smlouvy plnění ve výši 1 954 000 Kč. Žalovaná poskytla žalobci plnění nad rámec pojistné smlouvy bez právního důvodu, přestože podle názoru žalované žalobce není pojištěným, ani osobou oprávněnou z pojistné smlouvy [číslo]. Výše plnění byla stanovena s ohledem na amortizaci jeřábové části autojeřábu ve výši 49 %. Žalovaná dále odkázala na čl. 6 VPP CAR/14 a čl. 4 písm. e) VPP CAR/14 a uvedla, že má za to, že škodní událost je z pojištění vyloučena, neboť k ní došlo v důsledku hrubé nedbalosti zaměstnanců žalobce, kteří prováděli jeřábnické práce s autojeřábem, aniž by tento byl řádně a bezpečně ukotven. Dále žalovaná odkázala na čl. 4 VPP CAR/14 a čl. 10 VPP CAR/14 a uvedla, že žalobce žalované předložil pouze cenovou nabídku společnosti [právnická osoba] a kupní smlouvu ze dne 4.10.2016, ze které vyplývá, že poškozený autojeřáb prodal neopravený, tzn. k opravě jeřábu nedošlo. Žalovaná dále sporuje i výši žalované částky. Žalobce vychází ze stanovení výše pojistného plnění pouze z jedné cenové nabídky, a to ze znaleckého posudku, který se zabývá pouze otázkou amortizace. Tento způsob stanovení výše škody případného pojistného plnění považuje žalovaná za nedostatečný. Judikatura, na kterou žalobce v žalobě odkazuje, je pro žalovaný nárok zcela nepřiléhavá, neboť se týká zcela specifického pojistného vztahu mezi pojistitelem a poškozeným podle zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, a nelze ji pro žalobou uplatněný nárok vůbec použít. Žalobce dále opomíjí, že se nejedná o vztah škůdce a poškozeného a že ze škodového majetkového pojištění se nevyrovnává újma automaticky v plné výši, ale pouze v ujednaném rozsahu (§ 2811 občanského zákona), tedy podle podmínek sjednaných v pojistné smlouvě.

3. Žalobce v písemné replice ze dne 12.2.2020 setrval na žalobě, uvedl, že je aktivně legitimován k podání žaloby podle čl. 2 dodatku [číslo] k pojistné smlouvě, neboť byl smluvně vázáným subdodavatelem působícím na místě plnění, kdy, pokud by tomu tak nebylo, jistě by žalovaná část plnění nevyplatila. Podle žalobce žalovaná do důsledku zpochybňuje sama své rozhodnutí, které nadto muselo být učiněno členem představenstva, neboť se jednalo o plnění nad 500 000 Kč. Podle názoru žalobce byl autojeřáb ukotven standardním způsobem, tak jak vyžadovaly okolnosti práce s ním. Pokud žalovaná v písemném vyjádření argumentuje vyplacením částky 1 954 000 Kč z důvodu dobrých obchodních vztahů a budoucích obchodů s pojistníkem, pak je otázkou, jaký byl právní titul vyplacení pojistného plnění, když je naprosto nepřijatelné, že by pojistné plnění bylo schváleno bez toho, aniž by do důsledku existovala odpovídající škodná událost. Žalovaná dále opomněla uvést, že amortizaci autojeřábu stanovil externí pracovník žalované, který není znalcem a nadto se jednalo o odhad tabulkový. Oproti tomu žalobce předložil znalecký posudek, který vycházel z faktického stavu, kdy celá věc byla tímto znalcem konzultována i s Ústavem soudního inženýrství při [anonymizováno] v [obec]. Odkaz žalované na čl. 6 VPP CAR/14 považuje žalobce za naprosto irelevantní, stejně jako je irelevantní odkaz na čl. 4 písm. e) VPP. V podání ze dne 29.5.2020, učiněném na základě poučení soudu podle § 118a odst. 1, 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád ve znění pozdějších předpisů (dále jen o.s.ř.) žalobce uvedl, že pojistná událost [číslo] vznikla při realizaci díla, které prováděla společnost [právnická osoba], [IČO] jako stavebník. Mezi stavebníkem a žalovanou byla uzavřena pojistná smlouva [číslo] která byla později doplněna o dodatek č. 5 v (aktualizační) ze dne 13.7.2018. Podle čl. 2 dodatku se pak pojištění vztahuje i na všechny smluvně vázané subdodavatele stavebníka působící na místě pojištění, jejichž montážní práce a dodávky jsou zahrnuty do pojistné částky budovaného díla. Žalobce byl ve smluvním vztahu se stavebníkem jakožto jeho subdodavatel a na místě pojištění prováděl montážní práce a dodávky. Vyjma taxativně uvedených smluvních vztahů zákon nepředepisuje, v jaké formě má být smlouva uzavřena. Lze tedy uzavřít smlouvu nejen v písemné formě, ale rovněž ústně či konkludentně, a to i v případě smluvního subdodavatelského vztahu. Ze smluvního vztahu stavebníka a žalované pak vyplývá i aktivní legitimace žalobce, jelikož je to právě pojištěný (tj. stavebník), kdo žalované (tj. pojišťovně) definuje poškozený subjekt z pojistné události. Zde stavebník jako poškozeného definoval žalobce. Je zcela evidentní, že mezi stavebníkem a žalobcem byl subdodavatelský smluvní vztah, neboť si jen těžko lze představit, že by stavebník strpěl při realizaci díla přítomnost a činnost cizího subjektu, který by se navíc fakticky podílel na realizaci díla (manipulace s materiálem pomocí autojeřábu), a to aniž by takový subjekt byl smluvně vázán – ostatně v takovém případě by se sám stavebník vystavoval značnému riziku, že v případě pojistné události by žalovaná neplnila vůbec. Při vzniku pojistné události [číslo] pak stavebník v souladu s čl. 2 dodatku definoval žalobce jako poškozený subjekt, a to na základě jejich smluvního subdodavatelského vztahu. Žalovaná již při výplatě části pojistného plnění žalobce za oprávněného považovala. Je tedy třeba odmítnout názor, že prvotní výplata části pojistného plnění s touto věcí nesouvisí, neboť tyto nároky nelze od sebe oddělit, jelikož mají stejný skutkový i právní základ. V souvislosti s uvedeným je navíc třeba vzít v potaz i skutečnost, že v důsledku jakékoliv pojistné události, která je likvidována v rámci pojištění, následně dochází ze strany pojišťovny k navýšení pojistného, přičemž jen těžko si lze představit, že by stavebník dobrovolně a bez jakéhokoliv smluvního vztahu se žalobcem nahlásil žalované pojistnou událost č. [bankovní účet] tak, aby likvidace této pojistné události byla ve prospěch žalobce – k takovému jednání musel mít stavebník důvod, a tím byl právě subdodavatelský smluvní vztah mezi stavebníkem a žalobcem, který na základě dodatku zakládá oprávněnost žalobce k pojistnému plnění. Obrana žalované mimo jiné spočívá v tvrzení, že se při výplatě části pojistného plnění žalobci spletla, avšak z žalobcovy argumentace vyplývá, že se o omyl v žádném případě nemohlo jednat, neboť si lze těžko představit, že by se v rámci řešení pojistné události spletl i stavebník a označil žalobce jako oprávněného z pojistného plnění, aniž by spolu byli v jakémkoliv smluvním vztahu. Naopak je zřejmé, že právě z důvodu existence smluvního subdodavatelského vztahu mezi stavebníkem a žalobcem došlo (v případě výplaty první části pojistného plnění) k označení žalobce jako oprávněné osoby a k aplikaci čl. 2 Dodatku, a jelikož se v této věci jedná o totožný nárok, a to jak skutkově tak právně, je i v této věci žalobce aktivně legitimován. Dále žalobce uvedl, že vzhledem k řešení míry amortizace jeřábu a posouzení pojistné události z pohledu časové ceny není potřeba, aby žalobce k výplatě pojistného plnění musel na opravu jeřábu vynakládat jakékoliv prostředky, jelikož mu to způsob řešení pojistné události, který zvolila žalovaná, neukládá. Vzhledem k tomu, že předchozí výplata části pojistného plnění podléhala režimu časové ceny, nelze nyní vzhledem k totožnosti věci, jak po skutkové, tak po právní stránce, na věc aplikovat posouzení podle nové ceny věci.

4. Soud zjistil z pojistné smlouvy [číslo] ze dne 27.11.2014, že byla uzavřena mezi pojistitelem [právnická osoba] a pojistníkem [právnická osoba], [IČO] jako rámcová pojistná smlouva, která spolu s pojistnými podmínkami a dalšími přílohami, na které se odvolává, tvoří nedílný celek. Pojištění se vztahovalo na realizaci stavebních děl v rozsahu jednotlivých smluv o dílo uzavřených mezi pojistníkem jako zhotovitelem a objednateli, místem pojištění bylo ujednáno staveništi jednotlivého stavebního díla podle příslušné projektové dokumentace ke stavebnímu povolení na území České republiky a v čl. 2 bod 2.3 bylo ujednáno, že v rámci jednotlivého díla jsou pojištěnými z této pojistné smlouvy: pojistník, a to jako zhotovitel budovaného díla, všichni jeho smluvně vázaní subdodavatelé působící na místě pojištění, jejichž stavební/montážní práce a dodávky jsou zahrnuty do pojistné částky budovaného díla, a objednatel podle smlouvy o dílo. Z Dodatku č. 5 k pojistné smlouvě [číslo] soud zjistil, že se tímto dodatkem s účinností od 28.11.2015 v plném rozsahu zrušilo dosavadní znění pojistné smlouvy [číslo] bylo nahrazeno zněním uvedeným v tomto dodatku. V článku I. bod 1.1.1 bylo smluvními stranami ujednáno, že se toto pojištění řídí Všeobecnými pojistnými podmínkami – obecná část – UCZ/14 (dále jen UCZ/14) a Všeobecnými pojistnými podmínkami pro stavební pojištění na všechna rizika – zvláštní část – CAR/14 (dále jen VPP CAR), které jsou nedílnou součástí této pojistné smlouvy, stejně jako příslušné doložky připojené v příloze č. 1 a případné další přílohy, pokud jsou uvedeny v článku VI. Společná a závěrečná ustanovení. Dále bylo v tomto dodatku ujednáno, že ustanovení této smlouvy mají přednost před zněním pojistných podmínek i doložek či zvláštních smluvních ujednání, ustanovení doložek či zvláštních smluvních ujednání pak mají přednost před ustanoveními pojistných podmínek a bylo ujednáno, že znění čl. 4 Všeobecných pojistných podmínek – obecná část – UCZ/14 se pro účely této smlouvy ruší. V článku 2.2.2 bylo ujednáno, že místem pojištění je staveniště jednotlivého stavebního díla podle příslušné projektové dokumentace ke stavebnímu povolení na území České republiky. V článku 2.2.3 bylo ujednáno, že v rámci jednotlivého díla jsou pojištěnými z této pojistné smlouvy následující subjekty: pojistník, a to jako zhotovitel budovaného díla, všichni jeho smluvně vázaní subdodavatelé působící na místě pojištění, jejichž stavební/montážní práce a dodávky jsou zahrnuty do pojistné částky budovaného díla, a objednatel podle smlouvy o dílo. V bodě 2.2.4 bylo ujednáno, že osobou z pojistné smlouvy oprávněnou je pojištěný, který osvědčí, že má pojistný zájem na odstranění následků pojistné události, přičemž zároveň prokáže, že vynaložil náklady na opravu škody v této souvislosti vzniklé.

5. Z kopie výplatního dopisu ze dne 9.3.2017 adresovaného žalovanou žalobci ve věci škodné události [číslo] ze dne 15.7.2016 soud zjistil, že žalovaná oznámila žalobci, že mu poukáže pojistné plnění ve výši 1 954 500 Kč na bankovní účet č. [bankovní účet] ([celé jméno žalobce]).

6. Z kopie dopisu Oznámení o likvidaci škodné události ze dne 15.2.2017 adresovaného žalovanou [právnická osoba] a.s. k pojistné smlouvě [číslo] soud zjistil, že žalovaná oznámila [právnická osoba] a.s. odložení věci bez výplaty pojistného plnění z důvodu, že ke škodě došlo způsobem vyloučeným VPP (SU) s odůvodněním, že provedeným šetřením škody bylo zjištěno, že náklady na opravu škody nebyly vynaloženy.

7. Z kopie tabulky Výpočet výše plnění pojistná událost [číslo] zpracované [jméno] [příjmení], samostatným likvidátorem pojistných událostí, soud zjistil, že jako poškozený figuruje subjekt [anonymizováno] [celé jméno žalobce].

8. Z kopie Závěrečné zprávy samostatného likvidátora ke škodné události ze dne 21.1.2017, zpracované [jméno] [příjmení], soud zjistil, že jako pojištěný zde figuruje subjekt [anonymizováno] [celé jméno žalobce].

9. Z kopie Zápisu o prohlídce škody způsobené na věcech movitých a nemovitých k pojistné smlouvě [číslo] škodní událost [číslo], sepsaného dne 16.11.2016, soud zjistil, že jako pojistník zde figuruje společnost [právnická osoba] a jako pojištěný [anonymizováno] [celé jméno žalobce], se sídlem [adresa žalobce].

10. Z kopie objednávky [číslo] ze dne 12.7.2016, vyhotovené objednatelem [právnická osoba] soud zjistil, že jako dodavatel zde figuruje subjekt [právnická osoba], [IČO]. Objednány byly služby na akci„ [anonymizováno] – Centrum ekonomicko-manažerských studií II.“ - práce autojeřábem [anonymizována dvě slova] [číslo], montážní práce – osazení prefa ramen schodiště, termín práce autojeřábem 14.7.2016 a osazování prefa ramen schodiště od 14.7.2016 do 15.9.2016. Objednávka je potvrzena subjektem [právnická osoba] s datem 13.7.2016.

11. Z kopie listiny Rekapitulace hlášení pojištěného soud zjistil, že jako„ účastník ke škodě nebo nároku přijatém v jiném hlášení“ je veden [celé jméno žalobce], [IČO].

12. Z kopie faktury [číslo] vystavené dodavatelem [příjmení] – [právnická osoba] pro odběratele: [právnická osoba], [IČO] soud zjistil, že byla vystavena dne 21.7.2016 na celkovou částku 131 890 Kč za služby podle objednávky za práci jeřábu dne 15.7.2016 v [obec] [obec].

13. Z kopie listiny Inventární karta dlouhodobého hmotného majetku soud zjistil, že autojeřáb [anonymizována dvě slova] [číslo] v pořizovací ceně 7 950 000 Kč je veden v majetku [právnická osoba] [celé jméno žalobce] – Autojeřáby [celé jméno žalobce], [IČO], se sídlem [adresa žalobce].

14. Z kopie technického průkazu zvláštního motorového vozidla č. ZA [číslo] soud zjistil, že jako vlastník mobilního jeřábu [anonymizována dvě slova] [číslo] je evidován [celé jméno žalobce], [IČO] se sídlem [adresa žalobce].

15. V této fázi řízení již soud nehodnotil další v řízení provedené důkazy, neboť z nich již nezjistil žádné podstatné skutečnosti pro rozhodující skutková zjištění a právní posouzení věci.

16. Soud se nejprve zabýval věcnou aktivní legitimací žalobce v tomto řízení.

17. Po zhodnocení důkazů podle § 132 zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád ve znění pozdějších předpisů, má soud za prokázán tento skutkový stav: 18. [právnická osoba] uzavřel se žalovanou jako pojistitelem dne 27.11.2014 pojistnou smlouvu [číslo] která byla s účinností od 28.11.2015 nahrazena aktualizačním Dodatkem č.

5. V článku 2.2.3 Dodatku bylo ujednáno, že v rámci jednotlivého díla jsou pojištěnými z této pojistné smlouvy: pojistník, a to jako zhotovitel budovaného díla, všichni jeho smluvně vázaní subdodavatelé působící na místě pojištění, jejichž stavební/montážní práce a dodávky jsou zahrnuty do pojistné částky budovaného díla, a objednatel dne smlouvy o dílo. V článku 2.2.4 bylo ujednáno, že osobou z předmětné pojistné smlouvy oprávněnou je pojištěný, který osvědčí, že má pojistný zájem na odstranění následků pojistné události, přičemž zároveň prokáže, že vynaložil náklady na opravu škody v této souvislosti vzniklé. Pojistník z této smlouvy, [právnická osoba], si objednal práce autojeřábu od [právnická osoba], [IČO] objednávkou ze dne 12.7.2016. Dne 15.7.2016 došlo na staveništi pojistníka ke škodné události evidované žalovanou pod [číslo jednací], kdy v rámci prací došlo k převrácení a poškození mobilního jeřábu [anonymizována dvě slova] [číslo]. Žalovaná po prošetření této škodné události vyplatila žalobci pojistné plnění ve výši 1 954 500 Kč. Další plnění odmítla s odůvodněním, že žalobce nevynaložil náklady na opravu vzniklé škody v souvislosti s pojistnou událostí.

19. Žalobce v řízení neprokázal, ač byl k tomu soudem opakovaně vyzýván v souladu s ust. § 118a odst. 1, 3 o.s.ř., že byl smluvně vázaným subdodavatelem pojistníka, [právnická osoba] [anonymizováno], a je tedy pojištěným ve smyslu čl. 2 .2.3 Dodatku č. 5 k pojistné smlouvě [číslo].

20. Soud má za prokázáno z objednávky [právnická osoba] [anonymizováno], adresované [právnická osoba], [anonymizováno], [IČO], že si tato společnost objednala práce autojeřábu nikoli u žalobce, ale právě u [právnická osoba], [anonymizováno], a tento subjekt, nikoli žalobce, byl subdodavatelem pojistníka [právnická osoba] a pojištěným z pojistné smlouvy [číslo]. Pokud podal žalobu [celé jméno žalobce] jako fyzická osoba, nemůže být k podání žaloby aktivně legitimován.

21. Skutečnost, že žalovaná v průběhu šetření škodní události se žalobcem jednala a vyplatila mu i část pojistného plnění, není právně významná, neboť tento její omyl nemohl vyvolat změnu Dodatku č. 5 k pojistné smlouvě a změnit, resp. rozšířit, okruh pojištěných z této smlouvy. Soud proto žalobu zamítl pro nedostatek věcné aktivní legitimace žalobce v tomto řízení, aniž se zabýval prokazováním oprávněnosti základu žalobního nároku ve smyslu ustanovení článku 2.2.4 pojistné smlouvy [číslo] výše žalobou uplatňovaného nároku.

22. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., protože žalovaná byla ve věci zcela úspěšná. Náklady řízení představují náklady právního zastoupení žalované. Ty soud přiznal podle § 7 a § 11 vyhl. č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif) ve znění pozdějších předpisů, a to odměnu za 5 úkonů právní služby (příprava a převzetí zastoupení, písemné vyjádření ze dne 3.1.2020, účast při jednání soudu dne 29.4.2020, 1.7.2020 a 22.1.2021) ve výši 17 300 Kč za jeden úkon. Soud nepřiznal náklady právního zastoupení za účast při jednání soudu dne 23.10.2020, protože tyto náklady za právní zastoupení žalované soud nepovažuje za účelně vynaložené, neboť toto jednání bylo nařízeno výhradně jen za účelem provedení důkazů, které měla žalovaná založit do spisu již k jednání 1.7.2020. V souladu s ust. § 13 odst. 3 citované vyhlášky soud přiznal i hotové výdaje advokáta spojené s 5 úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, písemné vyjádření ze dne 3.1.2020, účast při jednání soudu dne 29.4.2020, 1.7.2020 a 22.1.2021) ve výši 300 Kč za jeden úkon. V souladu s ust. § 137 odst. 1, 3 o.s.ř. povýšil soud odměnu za úkony právní služby a hotové výdaje advokáta o 21% DPH v částce 18 480 Kč, protože zástupce žalované je plátcem této daně. Celkové náklady řízení tak činí přiznaných 106 480 Kč.

23. V souladu s ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. uložil soud žalobci zaplatit žalované náklady řízení na účet jejího právního zástupce.

Poučení