6 C 34/2020 - 777

Rubrum

Okresní soud v Berouně, sídlem Wagnerovo náměstí 1249, 266 47 Beroun, Česká republika, rozhodl samosoudkyní Mgr. Markétou Lanzovou ve věci žalobce: [Jméno zainteresované osoby 0/0][Datum narození zainteresované osoby 0/0] [Adresa zainteresované osoby 0/0] zastoupený advokátem [Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0] sídlem [Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0] proti žalované: [Jméno zainteresované osoby 1/0][Datum narození zainteresované osoby 1/0] [Adresa zainteresované osoby 1/0] zastoupená obecným zmocněncem [Jméno zainteresované osoby 2/0][Datum narození zainteresované osoby 2/0] [Adresa zainteresované osoby 1/0] o zdržení se protiprávního jednání takto:

Výrok

I. Žaloba, jíž se žalobce domáhal uložení povinnosti žalované zdržet se zásahů a rušení vlastnického práva žalobce k pozemku st. parc. č. [číslo], jehož součástí je stavba s č. p. [číslo], pozemku parc. č. [číslo] a pozemku parc. č. [číslo], vše zapsáno na listu vlastnictví č. [číslo] vedeném pro katastrální území [adresa], obec [adresa], u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště [adresa], spočívajících v obtěžování žalobce stínem, spadem listí, větví, jehnědů, plodů a pylu ze stromů umístěných na pozemku žalované st. parc. č. [číslo], jehož součástí je stavba s č. p. [číslo], pozemku parc. č. [číslo], pozemku parc. č. [číslo], pozemku parc. č. [číslo] a pozemku parc. č. [číslo], vše zapsáno na listu vlastnictví č. [číslo] vedeném pro katastrální území [adresa] u [obec], u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště [adresa], se zamítá.

II. Řízení se v rozsahu, jímž se žalobce domáhal proti žalované uložení povinnosti zdržet se zásahů a rušení vlastnického práva žalobce k pozemku st. parc. č. [číslo], jehož součástí je stavba s č. p. [číslo], zapsáno na listu vlastnictví č. [číslo] vedeném pro katastrální území [adresa], obec [adresa], u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště [adresa], spočívajících v obtěžování žalobce stínem a hlukem z dřevěné konstrukce s plachtou umístěné na pozemku žalované st. parc. č. [číslo], jehož součástí je stavba s č. p. [číslo], zapsáno na listu vlastnictví č. [číslo] vedeném pro katastrální území [adresa], obec [adresa], u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště [adresa], zastavuje.

III. Řízení se v rozsahu, jímž se žalobce domáhal proti žalované uložení povinnosti zdržet se zásahů a rušení vlastnického práva žalobce k plotu umístěnému na pozemku st. parc. č. [číslo], zapsaném na listu vlastnictví č. [číslo] vedeném pro katastrální území [adresa], obec [adresa], u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště [adresa], spočívajících v poškozování tohoto plotu dřevěnou konstrukcí s plachtou umístěnou na pozemku žalované st. parc. č. [číslo], zapsaném na listu vlastnictví č. [číslo] vedeném pro katastrální území [adresa] u [obec], u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště [adresa], zastavuje.

IV. Žalobce je povinen nahradit žalované náklady řízení v částce 7.923,34 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

V. Žalobce je povinen nahradit České republice – Okresnímu soudu v Berouně náklady řízení v celkové částce 59.528,53 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobou doručenou soudu dne 27. 4. 2020 se žalobce domáhal uložení povinnosti žalované jednak zdržet se zásahů a rušení vlastnického práva žalobce k pozemkům st. parc. č. [číslo], jehož součástí je stavba č. p. [číslo], parc. č. [číslo] a parc. č. [číslo], jichž je vlastníkem a které jsou zapsány na listu vlastnictví č. [číslo] vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrálním pracovištěm [adresa], pro katastrální území [adresa], obec [adresa], spočívajících v obtěžování žalobce stínem, spadem listí, větví, jehnědů, plodů a pylu ze stromů umístěných na pozemcích ve vlastnictví žalované st. parc. č. [číslo], jehož součástí je stavba č. p. [číslo], parc. č. [číslo], parc. č. [číslo], parc. č. [číslo] a parc. č. [číslo], zapsaným na listu vlastnictví č. [číslo] tamtéž, dále povinnosti zdržet se zásahů a rušení vlastnického práva žalobce k jeho výše uvedeným pozemkům, spočívajících v obtěžování žalobce stínem a hlukem z dřevěné konstrukce s plachtou umístěné na pozemku žalované st. parc. č. st. [číslo], a konečně povinnosti zdržet se zásahů a rušení vlastnického práva žalobce k plotu umístěném na pozemku st. parc. č. st. [číslo], spočívajících v poškozování tohoto plotu dřevěnou konstrukcí s plachtou umístěnou na pozemku žalované st. parc. č. [číslo]. Tvrdil pak, že na těchto svých pozemcích vybudoval okrasnou zahradu s výsadbou zvolenou adekvátně k obvyklým poměrům dané lokality. Oproti tomu byly na pozemku žalované v letech 2012 až 2014 poměrně masivně vysazovány dřeviny doplňující původní výsadbu ovocných dřevin živým plotem z tújí a cypřišů a různě zapěstovanými vzrostlými stromy. Jednalo se tak celkem o 111 jedinců, rostoucích v různých vzdálenostech od plotu v rozmezí 0,40 až 6,9 metrů, a to o broskvoň (strom č. 1), za ní cca 4 m od plotu řada klonů topolů (č. 2 až 5) a dále dvě lísky turecké (č. 6 a 7), přičemž před druhým z těchto stromů je umístěna rašlová síť, napnutá na cca 10 metrů vysokou dřevěnou konstrukci. Následuje skupina klonů topolů (stromy č. 8, 9, 11, 12 a 13), vzrůstem přesahujících korunu lísky č. 7, dále broskvoň (č. 14), vedle které se původně nacházela nyní již odstraněná bříza bělokorá (č. 15), poté opět řada klonů topolů (č. 16, 17, 30, 31 a 32), řada osmi kultivarů tújí západních (č. 18 až 26), řada klonů topolů (č. 27, 28, 29, 34, 35 a 33) a jejich starých klonů (č. 37, 38, 39), dále jabloň (č. 36), řada 11 kusů kultivarů tújí západních (č. 40 až 51) a na ně navazující další řady 19 kultivarů tújí západních (č. 52 až 70), šesti cypřišů Lawsonových (č. 83 až 88) a devíti kultivarů tújí západních (č. 89 až 97). Dále se zde nachází jabloň (č. 74), za ní dvě řady klonů topolů (č. 71, 72, 73, 75, 76, 77, 78, 79, 80 a 81), slivoně domácí (č. 98, 99, 100 a 101), dva ořešáky královské (č. 102 a 103) a konečně řada pěti kusů kultivarů tújí západních (č. 104 až 108) a tří cypřišů Lawsonových (č. 109 až 111). Přibližný věk těchto dřevin, jejich výška, průměr korun a vzdálenost od společné hranice pozemků pak byly uvedeny v tabulce a zakresleny na leteckých snímcích tvořících součást žalobních tvrzení a zachycujících stav a umístění těchto dřevin, jak byly zjištěny při šetření provedeném dne 11. 9. 2019 znalcem [tituly před jménem] [jméno FO], který pro žalobce zpracoval dne 29. 1. 2014 znalecký posudek č. [číslo], dále aktualizovaný dodatky ze dne 21. 11. 2017 pod č. [číslo] a dne 29. 10. 2017 pod č. [číslo], za účelem posouzení dlouhodobého negativního vlivu uvedené výsadby na pozemky žalobce. Z tohoto posudku pak dle žalobce vyplývá, že pozdější výsadba dřevin na pozemku žalované je nelogická a nekoncepční, růstově, fyziologicky, biologicky, architektonicky, sadovnicky i výhledově ve vztahu k provozní bezpečnosti nevhodná a zcela proti základním zásadám pěstování ovocných stromů. Nezapadá tak do celkového rámce okolních pozemků v obci. Dle žalobce měla žalovaná snahu vytvořit po celé délce hranic mezi pozemky účastníků hustou a vysokou kompaktní stěnu, jež však má na pozemky a stavby žalobce negativní vliv ve formě jejich zastínění a zvýšené vlhkosti, snížení teploty a zhoršení pěstebního a rekreačního využití. Dochází k zastínění solárních kolektorů, bazénu s terasou i zahrady a oplocení po většinu dne a k působení vlhkosti. Tyto dřeviny již přerostly pohledovou linii plotu, a nebudou-li odstraněny či zredukovány, významně ovlivní okolních pozemky zastíněním a omezením proudění vzduchu, jakož i nadměrným spadem listí, větví, jehněd a plodů či produkcí pylů. Tím se zvýší možná zdravotní rizika i náklady na úklid a údržbu pozemků a sníží se funkčnost zařízení či konstrukcí. Výsadba nepůvodního druhu topolů je pak nevhodná též z hlediska ochrany přírody a krajiny. Nynější výsadba na pozemku žalované se tak vymyká místním poměrům v obci a omezuje žalobce v obvyklém způsobu užívání jeho pozemků z hlediska ohrožení jeho rodiny i majetku. Do budoucna se intenzita imisí pak ještě navýší a mohou hrozit pády stromů, poškození plotu vlivem vlhkosti a prorůstajících kořenů a větví či odvádění vláhy na pozemcích žalobce. Konečně žalobce vytýkal žalované záměrné rušivé jednání spočívající v umístění dřevěné konstrukce s napnutou rašlovou sítí na pozemek za účelem zabránění vniku imisí z lísky turecké na pozemek žalobce, jíž nahradila plachtu vyluzující vlivem větru rušivý a obtěžující hluk. Konstrukce ohrožuje život, zdraví a majetek žalobce, neboť může dojít k jejímu pádu na jeho pozemek a ukotvení konstrukce za pomoci zapřených latí a kamenů poškozuje jeho plot včetně parapetu. Na výzvu žalobce ke zdržení se popsaného jednání pak žalovaná reagovala pouze snížením dřevěné konstrukce, což však žalobce nepovažoval za dostačující a hodnotil je jako porušování prevenční povinnosti. Jelikož vzájemná komunikace účastníků nevedla k nápravě, obrátil se žalobce se svým nárokem na soud.

2. Žalovaná se žalobou nesouhlasila. Poukázala na specifičnost prostředí, v němž se pozemky účastníků nacházejí a s nímž je běžně spojen výskyt zeleně i tomu odpovídající spad a vnikání pylu, listí, hluku a zápachu, jakož i na nevhodný přístup žalobce. Zdůraznila pak, že množství dřevin rostoucích na jejím pozemku není vzhledem k místním poměrům nijak neobvyklé a jejich umístění a údržba se rovněž nevymykají únosným podmínkám. Popsala konkrétní stav a umístění jednotlivých dřevin v místě samém a vyloučila s ohledem na vzdálenost stromů od oplocení a jejich nepřerůstající koruny a vzájemnou orientaci pozemků vnik imisí v míře nepřiměřené místním poměrům vyjma zanedbatelného zastínění zdi a plotu v ranních hodinách. Ke spadu listí na pozemky žalobce dochází pouze v jejich jižní části ze stromů na sousedním, jižně orientovaném pozemku, spadu jehněd z lísky na pozemek žalobce pak brání její zakrytí netkanou textilií až do výšky 4,5 metru (dne 18. 3. 2022 snížené na 4 metry) a pyly vytváří řada rostlin v okolí, přičemž jejich imisím z pozemku žalované brání živý plot i oplocení. Není patrné ani prorůstání kořenů. Žalovaná pak odkázala na žalobcem předkládaný znalecký posudek, dle něhož ke dni 11. 9. 2019 měly stávající vzrostlé stromy na okolní pozemky pouze lokální, celkově nevýznamný vliv (především v podobě zastínění). Tomuto znaleckému posudku žalovaná rovněž vytýkala zcela nesprávné závěry, pokud se jedná o skutečný stav, druhy, stáří, rozměry a počet posuzovaných dřevin i jejich vzdálenost od hranice pozemků. Popřela tedy tvrzení žalobce o imisích, které považovala za ryze subjektivní, a namítala, že se snažila vyjít žalobci v jeho požadavcích vstříc postupným odstraňováním či redukcí dřevin, resp. jejich zakrytím a pravidelnou údržbou. Proto jí není zřejmé, čeho chce žalobce podanou žalobou dosáhnout, není-li mu působena žádná újma. V neposlední řadě se pak žalovaná vyjádřila k tvrzenému poškozování plotu zapřením prken s kameny o patu zdi s tím, že se jednalo jen o dočasné opaření, které v polovině března roku 2020 nahradila zapřením opor o rýhy v zemi ve vzdálenosti 0,5 metru od zdi; prkenné opory se tedy zdi nadále nedotýkaly a k poškození zdi ani parapetu nedošlo. Žalovaná pak nikdy od žalobce neobdržela předžalobní výzvu a na jeho korespondenci adekvátně reagovala s tím, že si není žádných imisí vnikajících z jejích pozemků na pozemky žalobce vědoma. Ze všech těchto důvodů tedy navrhovala žalobu jako nedůvodnou v celém rozsahu zamítnout.

3. V průběhu řízení žalovaná svým podáním došlým soudu dne 1. 9. 2020 vyrozuměla soud o odstranění podpěr konstrukce u lísky s tím, že dne 21. 8. 2020 v souvislosti s realizací prohlídky zdi a plotu. Rovněž upřesnila, jak se v průběhu doby měnil počet a stav jednotlivých dřevin, a to zejména v návaznosti na místní šetření prováděná znalcem [tituly před jménem] [jméno FO] v letech 2017 a 2019, a poukázala na další rozpory mezi tímto znaleckým posudkem a skutečným stavem, a to jak co do faktických ročních přírůstků stromů, tak i co do jejich růstových podmínek; zpochybnila tedy závěry znalce o optimálních růstových podmínkách stromů na její zahradě.

4. Žalobce pak v rámci své repliky k vyjádření žalované dovozoval oprávněnost podané žaloby vzhledem k činnosti žalované. Doplnil, že znalec posuzoval dotčené dřeviny pouze z jeho pozemku, a vyjadřoval se k otázce vlastnictví plotu mezi pozemky, který sám zhotovil. Naproti tomu původní stav pozemků žalované byl od roku 2012 zásadně a svévolně měněn se zřejmým záměrem budoucího obtěžování žalobce v reakci na postupné zhoršování sousedských vztahů účastníků. Negativní vlivy výsadby se pak viditelně projevují zejména na oplocení, jak shledal Okresní soud v Berouně v jiné věci vedené pod sp. zn. 5 C 83/2019, v němž se žalobce domáhal uložení povinnosti žalované strpět vstup na pozemek za účelem opravy plotu. Následně pak žalobce svým podáním ze dne 23. 12. 2021, došlým soudu téhož dne poté, co již bylo ve věci zahájeno jednání, vzal podanou žalobu částečně zpět v rozsahu co do požadavku na uložení povinnosti žalované zdržet se zásahů spočívajících v obtěžování žalobce stínem a hlukem z dřevěné konstrukce s plachtou a dále co do požadavku na uložení povinnosti zdržet se poškozování plotu žalobce dřevěnou konstrukcí s plachtou umístěnou na pozemku žalované (tedy v rozsahu zahrnujícím žalobní petit pod body II. a III.) s odůvodněním, že tak činí na základě zjištění učiněného soudem, dle něhož jsou předmětem žaloby činěny též požadavky neodpovídající skutečnosti. Tvrdil však, že žalovaná odstranila laťové opory konstrukce až v průběhu řízení (nejdříve v srpnu 2020) a že plachta na této dřevěné konstrukci již byla nahrazena textilií. Nadále se tak žalobce domáhal proti žalované pouze zdržení se zásahů a rušení jeho vlastnického práva imisemi, jak byly popsány v žalobě.

5. Žalovaná s částečným zpětvzetím žaloby nesouhlasila s tím, že plot a parapet jsou její a že k jejich poškození nedošlo. Odkázala na závěry, k nimž zdejší soud dospěl ve svém rozsudku ve věci sp. zn. 3 C 45/2019) s tím, že zapření konstrukce bylo posunuto ode zdi již v polovině března roku 2020 a v srpnu téhož roku bylo zcela odstraněno; v rámci prohlídky uskutečněné dne 21. 8. 2020 mj. za účasti zástupce žalobce nebyly žádné závady na zdi či parapetu zjištěny. Opravy plotu se pak žalobce nedomáhal ani v souběžně vedeném sporu pod sp. zn. 5 C 83/2019. Působení hluku a zastínění touto konstrukcí bylo rovněž předmětem dřívějšího sporu účastníků před zdejším soudem pod sp. zn. 3 C 45/2019, niž by žalobce svá tvrzení prokázal. Nyní se však domáhá téhož nároku, který se však nezakládá na pravdě. Částečné zpětvzetí žaloby proto žalovaná považovala za účelové a směřující k tomu, aby se žalobce vyhnul povinnosti nést náklady nedůvodně vedeného soudního sporu. Požadovala proto, aby soud žalobu v rozsahu co do žalobních petitů II. a III. zamítl pro nedůvodnost a uložil žalobci povinnost k náhradě nákladů řízení.

6. Soud ve věci provedl dokazování, přičemž zjistil následující pro rozhodnutí ve věci podstatné skutečnosti: Z výpisů z katastru nemovitostí na listu vlastnictví č. [číslo] pro katastrální území [adresa] (prokazujících stav evidovaný k datu 26. 3. 2019 a 24. 1. 2024) tak bylo zjištěno, že žalobce je veden jako výlučný vlastník pozemku st. parc. č. [číslo] – zastavená plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba ([obec]) č. p. [číslo] – rodinný dům na tomto pozemku stojící, dále pozemku st. parc. č. [číslo] – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba bez č. p./č. e. – jiná stavba, pozemku st. parc. č. [číslo] – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba bez č. p./č. e. – garáž, dále pozemků parc. č. [číslo], [číslo] – vše zahrada, jakož i pozemku parc. č. [číslo] – orná půda, a to (mimo jiné) na základě smlouvy darovací, o zřízení věcného břemene s právními účinky vkladu práva k datu 17. 12. 2001.

7. Dále bylo z výpisu z katastru nemovitostí na listu vlastnictví č. [číslo] pro katastrální území [adresa] (prokazujících stav evidovaný k datu 26. 3. 2019 a 24. 1. 2024) zjištěno, že žalovaná je vlastníkem pozemků st. parc. č. [číslo] – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba ([obec]) č. p. [číslo] – rodinný dům na tomto pozemku stojící, dále pozemků parc. č. [číslo], [číslo], [číslo] – vše zahrada, pozemku parc. č. [číslo] – ostatní plocha, jakož i pozemku parc. č. [číslo] – orná půda, dle smlouvy darovací, o zřízení věcného břemene s právními účinky vkladu práva k datu 16. 11. 2018.

8. Usnesením Okresního soudu v Berouně ze dne 2. 4. 2019 č. j. 23 Nc 51/2019-41 byly dokládány konfliktní vztahy mezi účastníky, když tímto rozhodnutím bylo nařízeno předběžné opatření, jímž byla žalované a [Jméno zainteresované osoby 2/0] uložena povinnost zdržet se zásahů a rušení vlastnického práva žalobce pozemku st. parc. č. [číslo] se stavbou č. p. [číslo], spočívajících v obtěžování žalobce osvětlováním zdrojem světla umístěným na pozemku žalované st. parc. č. [číslo] a zaměřený na shora uvedený pozemek a dům žalobce. Naproti tomu soud zamítl požadavek žalobce na uložení povinnosti (formou předběžného opatření) těmto žalovaným zdržet se zásahů a rušení vlastnického práva žalobce k jeho pozemku spočívajících v obtěžování hlukem.

9. Z rozsudku Okresního soudu v Berouně ze dne 11. 5. 2018 č. j. 3 C 6/2017-205 ve spojení s usneseními Krajského soudu v Praze ze dne 28. 6. 2019 č. j. 25 Co 33/2019-285 a ze dne 28. 3. 2019 č. j. 25 co 33/2019-239 a doplněním žaloby ze dne 28. 2. 2018 dále soud zjistil, že prvým v řadě uvedeným rozhodnutím byla zamítnuta žaloba, jíž se žalobce domáhal proti právní předchůdkyni žalované [jméno FO] (a později proti samotné žalované poté, co odvolací soud rozhodl o jejím procesním nástupnictví; odvolací řízení v uvedené věci pak bylo zastaveno) uložení povinnosti zdržet se na jejích pozemcích pěstování ve výroku blíže určených stromů (pouze topolů a břízy) přesahujících obvykle výšku 3,5 metru ve vzdálenosti méně než sedm metrů od společné hranice s pozemky žalobce. Soud vycházel ze zjištění, že veškeré uvedené stromy byly vysazeny před datem 1. 1. 2014, pročež na ně nelze aplikovat právní úpravu uvedenou v ustanovení § 1017 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, když žalobce de facto požadoval po žalované odstranění dotčených stromů (tj. zdržení se jejich pěstování). K jiným dřevinám než shora uvedeným žalobce výhrady neuplatňoval.

10. Z rozsudku Okresního soudu v Berouně ze dne 23. 1. 2020 č. j. 3 C 45/2019-250 bylo ve spojení s doplněním žaloby ze dne 3. 9. 2019 (obsahující též fotografie modré poškozené plachty z července 2019 a nové zelené plachty, instalované dle žalobce dne 9. 7. 2019) dále zjištěno, že i v tomto případě soud zamítl negatorní žalobu žalobce proti žalovaným na uložení povinnosti zdržet se zásahů a rušení jeho vlastnického práva k jeho pozemku se stavbou (stejným jako v předmětné věci), spočívajících v obtěžování hlukem ze zvonků, vzduchového kompresoru, z troubení a především z plachty umístěné na konstrukci na pozemku žalované. Podstatným pro spor vedený nyní v předmětné věci je pak to, účastníci v uvedeném řízení shodně tvrdili, že tato plachta byla odstraněna nejpozději k datu 21. 12. 2019. Soud pak dospěl ke zjištění, že nové zakrytí netkanou textilií napnutou na dřevěném rámu (doloženo žalobcem předloženou fotodokumentací) bylo dokončeno dne 31. 12. 2019, přičemž sám žalobce potvrdil, že původní plachta již neexistuje; výstavbu nového zakrytí textilií nadto sám zdokumentoval, aniž by tvrdil, že by toto nové zakrytí působilo hluk. Uvedenou skutečnost pak dokládá též písemné sdělení žalované, došlé soudu v uvedené věci dne 6. 1. 2020 a snímky datované 31. 12. 2019 a 1. 1. 2020 (čísla listu 732 a 734 spisu).

11. Mezi účastníky bylo u zdejšího soudu vedeno ještě další řízení pod sp. zn. 5 C 83/2019, v němž se žalobce proti žalované domáhal uložení povinnosti strpět vstup na pozemek. V rámci tohoto řízení soud provedl dne 22. 7. 2021 místní šetření, přičemž z protokolu o tomto úkonu soud zjistil, že místní šetření bylo vedeno na pozemcích účastníků a jeho předmětem bylo zjištění stavu zdi a plotu mezi nimi. Část podezdívky zdi pod parapetem výklenku byla omítnuta (svépomocí žalovanou) odlišně od zbytku zdi a byly na ní patrné stopy mapy po poškození vlhkostí, gumotextilie připevněná na drátěný plot byla silně napadena mechem a plísněmi. Plot byl ze strany žalované částečně porostlý břečťanem a svlačcem z pozemku žalobce a jeho dřevěná část vykazovala známky opotřebení v podobě oprýskaného nátěru. K tomu pak byla pořízena fotodokumentace zachycující stav zdi a plotu. Rozsudkem ze dne 24. 3. 2022 č. j. 5 C 83/2019-264 ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne 20. 9. 2022 č. j. 23 Co 131/2022-303 pak byla žalované uložena povinnost umožnit žalobci vstup na své pozemky po stanovenou dobu a současně byla zamítnuta žaloba žalobce na zdržení se stavebních úprav nebo údržby stavby oplocení, která je součástí pozemků žalobce. V uvedeném sporu bylo postaveno na jisto vlastnické právo žalobce ke stavbě oplocení mezi pozemky účastníků, na němž žalovaná po zahájení řízení provedla část omítky podezdívky zděné části této stavby, a to v době, kdy byla přesvědčena o tom, že stavba je ve spoluvlastnictví účastníků; nebylo potom prokázáno, že by zásahy žalované nadále trvaly, či že by hrozilo jejich opakování v budoucnu.

12. Žalobce k prokázání svých tvrzení o existenci imisí vnikajících na jeho pozemky z pozemků žalované zadal vypracování znaleckého posudku vyhotoveného znalcem [tituly před jménem] [jméno FO] dne 29. 1. 2014 pod č. [číslo] a jeho dodatků ze dne 21. 11. 2017 č. [číslo] a ze dne 29. 10. 2019 č. [číslo]. Z tohoto znaleckého posudku a jeho dodatků soud zjistil, že znalec provedl šetření na místě samém ve dnech 4. 12. 2013, 11. 9. 2017 a 11. 9. 2019, přičemž posuzoval výsadbu ovocných a okrasných stromů v řadách podél hranice pozemků žalobce, rostoucích na pozemcích žalované, resp. její právní předchůdkyně [jméno FO], resp. Pozemkového fondu ČR. Šetření znalec prováděl z pozemků žalobce, na pozemky žalované nevstupoval. Zjistil tak, že dotčené pozemky jsou protáhlého tvaru, orientované severovýchodně jihozápadním směrem a hranice mezi nimi je rozhrazena nejprve zdí (v místech obytné části nemovitostí žalobce), poté dřevěným a konečně pletivovým plotem se stínicí tkaninou upevněnou ze strany žalované. Pozemky žalobce byly osázeny podél plotu stálezelenými i opadavými keři převážně nepřesahujícími výšku plotu (rok 2014), případně pravidelně redukovanými stromy či jejich skupinami přerůstajícími výšku oplocení. Na pozemcích nyní ve vlastnictví žalované byla zjištěna výsadba řady stromů ve vzdálenosti 1,2 až 5 metrů od plotu, a to původně ovocných (cca 2 až 3 metry od plotu), později ve vzdálenosti cca 1,2 metru od dřevěné a pletivové části plotu byla vysazena v malých rozestupech a často pod stávajícími korunami ovocných stromů řada tújí a cypřišů, pravděpodobně za účelem zřízení hustého živého plotu, jakož i další různě zapěstované stromy – líska turecká, cypřišek, břízy, ořešáky královské a jeřáb, do vzdálenosti cca 4 metry od plotu v úseku zděné, ale i dřevěné a zčásti též pletivové části oplocení, často ve velmi malých rozestupech. Poslední výsadbou v roce 2013 byly řady blíže neurčených klonů syn. topolu japonského po celé délce oplocení a ve vzdálenosti cca 4 až 5 metrů od něj. Znalec zhodnotil posuzované dřeviny tak, že jde o druhově, velikostně i věkově širší škálu stromů v jedné až dvou třetinách věku průměrné délky jejich života v daných podmínkách s mírně až značně vzestupnou tendencí dynamiky růstu, dobrého až velmi dobrého celkového zdravotního stavu, s lehkým až středním prostorovým i mechanickým poškozením a střední až vysoké vitality a esence životní energie, přičemž vzhledem k jejich celkové kvalitě, velikosti a stavbě koruny, kvalitě a rozložení kosterních větví, kvalitě kmene, kořenových náběhů a kořenového věnce stromu a místním půdním podmínkám byla jejich celková stabilita znalcem hodnocena jako mírně narušená a s ohledem na jejich nadprůměrnou kvalitu, věk, zdravotní stav, místo růstu se jednalo o stromy perspektivní až vysoce perspektivní s předpokladem dalšího vývoje a růstu minimálně 30 a více let. I přes uvedené hodnocení pak znalec shrnul, že se jedná o (pozdější) výsadbu zcela nelogickou a růstově nevhodnou, jdoucí proti základním zásadám pěstování ovocných, resp. okrasných dřevin. Výhledově pak tato pozdější výsadba s ohledem na svou růstovou velikost a expanzi zcela potlačí výsadbu původní, kdy se budou jednotliví jedinci vzájemně poškozovat, čímž se bude snižovat jejich provozní bezpečnost (ve smyslu vylamování větví či částí korun, nebezpečí zlomu či vyvrácení). Dále znalec uzavřel, že vysazené druhy stromů dnes (rok 2014) do pozemků žalobce nezasahují, avšak okrasné dřeviny budou výhledově za 10 let přesahovat plot nad pozemky žalobce v rozsahu cca 0,5 až 2 metry do výšky 4 až 12 metrů a kořeny prorůstat v rozsahu 1 až 2 metrů (po 20, 30 a 40 letech se pak uvedené rozměry či vzdálenosti úměrně této době ještě dále navýší) a do 20 let budou svými korunami a kořeny do sousedních pozemků významně zasahovat. Již do 10 let dojde k plnému, resp. významnému zastínění pozemků žalobce od ranních až do odpoledních hodin se všemi průběžnými dopady, významně se zvětší objem spadu převážně velkých, pomaleji rozložitelných listů s významně vyššími náklady na úklid i údržbu objektů a likvidaci spadu, přičemž v horizontu 15 až 20 let se popsaná situace ještě zhorší za přispění spadu větví, jehnědů, plodů či víření pylu a chmýří. Znalec pak poukázal též na hygienická a bezpečnostní rizika z toho plynoucí v podobě hrozby uklouznutí, pádu větví, alergií apod., jakož i na snížení účinnosti zařízení technické povahy (solární kolektory a bazén) i provozní (střechy, okapy, chodníky a zpevněné plochy). V horizontu 10 až 15 let vytvoří stromy vysazení pouze v blízkosti plotu po celé jeho délce kompaktní, hustou a vysokou kulisu, působící vedle zastínění sousedních pozemků též riziko sesutí sněhu, významné zvýšení vlhkosti, snížení teploty a omezení proudění vzduchu, mající vliv na pěstební podmínky na zastíněných pozemcích (zvýšený výskyt mechů i lišejníků), zhoršení podmínek využití prostoru a snížení vlastní hodnoty života na daném místě (včetně znemožnění hodnotného výhledu do krajiny). Vysazené klony topolů japonských jsou pak zcela nevhodným řešením z hlediska jejich značné ekologické lability a geografickou nepůvodnost druhu (ve vztahu k jejich výsadbě na území CHKO [název]). Přes tyto prognózy nicméně znalec [tituly před jménem] [jméno FO] dospěl ve svém posudku k závěru, že se v daném případě jedná o převážně poměrně kvalitní, zdravé, vitální a funkční jedince, odpovídající svou stavbou a habitem danému druhu příslušné věkové kategorie, v celkově průměrné hodnotě, které jsou dnes co do provozní bezpečnosti zcela bezproblémové a nehrozí pád částí korun či celých stromů. Součástí posudku pak byla mimo jiné též tabulka s přehledy jednotlivých taxonů s údaji o jejich výškách, šíři a průměru korun a o ročních přírůstcích a znalcem pořízená fotodokumentace místa samého ve stavu k datu 4. 12. 2023 (zachycující stromy ovocné i velice mladé stromky vysazené na zahradě žalované), jakož i stav pozemků žalobce (již tehdy poměrně hustě osázených dřevinami).

13. Dodatkem ke shora uvedenému znaleckému posudku, datovaným 21. 11. 2017, pak měl být zjištěn počet, druhy a přesné umístění stromů vysázených podél společné hranice pozemků účastníků včetně jejich stáří a negativních vlivů těchto dřevin na pozemky žalobce včetně prognózy v horizontu dalších 5, 10 a 20 let. Znalec [tituly před jménem] [jméno FO] tak na základě provedeného dendrologického průzkumu zjistil na místě celkem 111 kusů dřevin popsaných a druhově určených v tomto dodatku (spolu s tabulkou průměrných ročních přírůstků, růstové křivky a přesahy listových a kořenových korun za hranici plotu v období za 5, 10 a 20 let) včetně zakreslení jejich polohy na leteckých snímcích pozemků žalované. Popsal – shodně se závěry uvedenými v posudku z roku 2014 – vzájemné působení těchto dřevin a jejich vliv na okolní pozemky a doplnil, že výsadba velkého množství převážně zarostlých taxonů stromů se střední a velkou korunou, rozdílného tvaru, textury, struktury, barvy a uspořádání na pozemku svou plochou neodpovídajícím, ponechání jeho částí bez řádné údržby a v důsledku toho umožnění vzrůstu dalším náletovým dřevinám, se vymyká celkovému architektonickému a sadovnickému rámci uplatňovanému na okolních pozemcích a s ohledem na její nepřehlednost a nekoncepčnost s budoucími negativními vlivy na okolí je třeba ji označit jako zcela nevhodnou a jako hrubé narušení celkového rázu daného místa, neodpovídající místní zvyklosti. K dnešnímu dni (tj. k datu vypracování tohoto dodatku) mají stávající vzrostlé stromy pouze lokální vliv především v podobě zastínění okolních pozemků, nové výsadby významnější vliv na okolní pozemky nemají (negativní dopady jejich působení tak lze očekávat po pěti letech růstu vysazených stromů).

14. Dalším dodatkem ze dne 29. 10. 2019 pak byly výše uvedené závěry znaleckého zkoumání aktualizovány v tom směru, že byl posuzován současný stav dotčených dřevin a porovnán se stavem zjištěným ke dni místního šetření 11. 9. 2017, přičemž u některých jedinců byla zjištěna redukce koruny (topoly, lísky, z nichž jedna již byla zakryta dřevěnou konstrukcí s napnutou rašlovou sítí, cypřiše) a odstranění (přesazení) břízy bělokoré. V tabulce byly uvedeny velikosti korun jednotlivých stromů dle obou provedených dendrologických průzkumů a následných předpokládaných průměrných výšek jedinců a průměrů korun za období následných tří a osmi let od doby této aktualizace za předpokladu ponechání růstu stromů bez zásahů do jejich korun s tím, že se nejedná převážně o cílové velikosti, které byly uvedeny v předchozím dodatku. Dále byla připojena fotodokumentace srovnávající stav z let 2017 a 2019. Přes provedenou redukci dosahují stromy výše 2 až 9 metrů s průměry korun 0,9 až 6 metrů se zachovanou vitalitou, zdravotním stavem a perspektivou růstu. Byly zjištěny přírůstky odpovídající průměrné až nadprůměrné kvalitě stromů a z toho plynoucí přerostení pohledové linie plotu a přiblížení stromových korun k oplocení. Vliv těchto dřevin na okolní pozemku byl zhodnocen jako lokální (zastínění), celkově nevýznamný. Závěrem znalec [tituly před jménem] [jméno FO] uvedl, že pokud nedojde k odpovídajícím opatřením (odstranění, řez a instalace protikořenové fólie), začnou po třech letech růstu stávající stromy prorůstat kořenovými a listovými korunami do sousedních pozemků; negativní dopady tohoto děje i celkové zhodnocení posuzované výsadby bylo popsáno shodně jako v předešlém dodatku i v samotném znaleckém posudku. Součástí tohoto dodatku pak byla mimo jiné též fotodokumentace zachycující dřevěnou konstrukci s nataženou rašlovou sítí, nacházející se na pozemku žalované v úrovni zdi oddělující pozemky účastníků v okolí bazénu na zahradě žalobce.

15. Žalovaná rozporovala závěry shora uvedeného znaleckého posudku o optimálních podmínkách růstu stromů na jejím pozemku údaji o kvality půdy – informací o výnosnosti půdy a jejího složení z eKatalogu BPEJ, vzorkem půdní sondy a fotodokumentací jejího provádění s tím, že se ve výsledku jedná o druh půdy produkčně málo významné, mělké s celkovým obsahem skeletu 25 až 50 %, s vysokou propustností, nízkou retenční vodní kapacitou a nevhodnou k zalesnění. Dále žalovaná předložila soudu tabulku s přehledem stavu stromů a jeho porovnáním s obsahem shora uvedeného dodatku znaleckého posudku ze dne 29. 10. 2019, v níž poukazovala na údaje znalcem uváděné chybně (co do výšky stromů, průměru jejich korun a vzdálenosti od plotu), rovněž touto listinou zpochybňovala závěry tohoto znaleckého posudku, pokud jím byly posuzovány stromy (topoly), které se na pozemcích žalované v době místního šetření prováděného znalcem již nenacházely (byly pokáceny).

16. Žalobce pak k důkazu připojil též 18 snímků (čísla listu 76 až 85 spisu) zachycujících dřevěnou konstrukci zakrývající korunu stromu rostoucího na zahradě žalované včetně instalovaného zakrytí plachtou a poškození plachty, jakož i instalace nového zakrytí (sestávajícího ze šesti panelů umístěných na dřevěné konstrukci) a zapření konstrukce latěmi a kameny, dotýkajícími se zdi mezi pozemky účastníků. Třemi černobílými fotografiemi pak byl dokládán stav oplocení pozemku v minulosti (dle tvrzení žalobce v letech 1981 a 2004).

17. Podobně pak doložila instalaci a poškození plachty na konstrukci a umístění textilie též žalovaná, a to fotografiemi ze dne 16. 12. 2019 a 31. 12. 2019.

18. Situaci na místě samém, resp. vzájemnou polohu a orientaci pozemků, jakož i umístění sporem dotčených porostů zachycují žalovanou doložené ortofotografie – tři barevné snímky (číslo listu 117, 118 a 208 spisu), z nichž na jednom jsou červeně a na dalším žlutě vyznačeny hranice pozemků účastníků s označením jejich vlastníka. Z nich soud zjistil, že uvedené pozemky spolu bezprostředně sousedí po celé délce svých hranit, přičemž pozemky žalované jsou situovány na východ o pozemků žalobce (ty tedy leží směrem na západ od zahrady žalované). Pozemky obou účastníků jsou osázeny zelení, a to převážně podél společné hranice (zřetelný je mj. živý plot vysázený podél hranice pozemků); na snímcích jsou dále patrné porosty rostoucí též podél severní hranice zahrady žalované. Současně jsou zachyceny též vzrostlé stromy rostoucí na pozemcích druhého souseda žalobce (tj. z jeho západní strany), a to rovněž v blízkosti hranice těchto pozemků. Na leteckých snímcích je zachycen též rozsah zastínění, jež na pozemky žalobce dopadá především z jeho vlastní výsadby a právě z uvedených vzrostlých stromů na pozemku západního souseda. Vzhledem k orientaci pozemků a rozsahu a směru zastínění je zřejmé, že uvedené ortosnímky byly pořízeny v odpoledních hodinách (kdy slunce mířilo k jihozápadu).

19. Dále žalovaná předložila též rozsáhlé soubory fotodokumentace obou dotčených zahrad a zeleně na nich rostoucí. Jedná se tak v prvé řadě o celkem 106 barevných fotografií (na číslech listu 119 až 156 spisu), z nichž série snímků datovaných 17. 5. 2020 a 7. 6. 2020 (číslo listu 119 až 121 spisu) zachycuje pohled na společnou hranici obou zahrad a na stav dřevin zde rostoucích. Je z ní seznatelný jednak živý plot vysázený podél oplocení mezi pozemky stran a listnaté dřeviny (nízkého vzrůstu či velice mladé a nepříliš vzrostlé), dále řada dřevin (povětšinou jehličnanů) rostoucích při okrajích zahrady žalobce a vzrostlé smrky a listnaté stromy rostoucí z obou zbývajících stran (jižní a západní) pozemků žalobce. V roce 2020 tedy nebyla výsadba dřevin na zahradě žalované nijak významná, nejvýrazněji působil jen živý plot z tújí, vysazený v dostačující vzdálenosti od oplocení tak, aby byla vytvořena ulička umožňující průjezd kolečkem (tato skutečnost byla rovněž dokládána fotodokumentací datovanou 5. 6. 2020 – čísla listu 122 a 164 spisu). Vyšší stromy se nacházely v oblasti zdi stojící mezi rodinnými domy účastníků a jejich vzdálenost ode zdi a výšku zachycují snímky ze dne 11. 9. 2019 (číslo listu 165 a 166 a dále nedatovaný snímek na čísle listu 353 spisu). Naproti tomu jehličnany rostoucí na zahradě žalobce přímo naléhaly na drátěný plot (zakrytý zelenou gumotextilií). Snímky datované 8. 9. 2019 dále zachycují přerosty zeleně (dřevin i popínavých rostlin) přes plot z pozemku žalobce směrem na zahradu žalované (čísla listu 123 až 128 spisu). Dále žalovaná předložila časosběrnou fotodokumentaci ze dne 28. 4. 2018 (čísla listu 129 až 131 spisu), zachycující míru zastínění pozemků žalobce v průběhu dne (tj. v jednotlivých hodinách od 8:00 do 13:00 hodin), z níž lze zjistit, že k zastínění dochází na jaře pouze v ranních hodinách (8:00 až 9:00 hodin) a především v místech, kde se nachází garáž a bazén; stín je vrhán právě hraniční zdí mezi pozemky, a nikoliv stromy rostoucími na pozemku žalované, potažmo konstrukcí s textilií (jejich stín dopadá v ranních hodinách právě na tuto zeď, nikoliv však již za ni směrem na dvůr žalobce – k tomu doložen snímek ze dne 12. 6. 2020, pořízený v 10:41 hodin – číslo listu 132 spisu). Zastínění travnaté části pozemků žalobce je pak způsobeno drátěným plotem a lze je hodnotit jako zcela marginální (k tomu též fotografie ze dne 17. 5. 2020 a 12. 6. 2020 na číslech listu 133 a 135 spisu) oproti stínu vrhanému v odpoledních hodinách vzrostlými smrky rostoucími západním směrem od zahrady žalobce (snímek ze dne 17. 5. 2020 na čísle listu 134 spisu). Dále žalovaná průběžně zdokumentovala spad listí na pozemky žalobce v průběhu podzimu let 2019, 2021, 2022 a 2023. Z fotografií pořízených v měsících říjen až prosinec 2019 (čísla listu 136 až 152 spisu) lze zjistit spad listí na pozemky žalobce pouze v zanedbatelné či nijak nepřiměřené míře, a to především při samé jižní hranici těchto pozemků (v okolí zahradního domku), nad kterou přesahují vzrostlé listnaté stromy rostoucí za plotem (tedy na pozemku jiného vlastníka); trávníky i okolí domu a bazénu jsou jinak čisté a není patrné, že by se zde mimo listí nacházely spadané větve či plody stromů rostoucích v okolí. Listí napadané na jižní část zahrady žalobce tvoří pouze slabou, nikterak neobvyklou vrstvu, nikoliv tedy kupy či „návěje“. Takto popsaný stav se v období ode dne 20. 9. 2021 do 6. 11. 2021, dále ode dne 17. 10. 2022 do 15. 11. 2022 a ode dne 15. 10. 2023 do 17. 11. 2023 výrazněji nezměnil, jak soud zjistil ze série fotografií z tohoto období (čísla listu 383 až 420 a 697 až 718 spisu). Pro srovnání žalovaná připojila fotografie (číslo listu 153 až 155 spisu) zachycující listí spadané ze stromů na její zahradě (ořešák a slivoň), z nichž soud zjistil, že listí zůstalo ležet pod stromy či v jejich nejbližším okolí a v jeho přemístění na zahradu žalobce (např. vlivem větru) účinně brání řada tújí vysázených v řadě podél plotu (mezi tímto živým plotem a oplocením se spadané listí nachází pouze sporadicky či vůbec), jakož i gumotextilie připevněná na drátěný plot; žalovaná zdokumentovala též vzhled listí svých stromů a stromů dalších sousedů žalobce (k porovnání se vzhledem listí spadaného na pozemky žalobce) – k tomu doložena obrazová dokumentace na čísle listu 719 až 721 spisu. Z fotografie zachycující konstrukci zakrytí lísky netkanou textilií s datem 31. 12. 2019 (číslo listu 156 spisu) dále soud zjistil, že tato dřevěná konstrukce stojící na svislých prknech je na místě upevněna a zapřena na sebe nastavěnými tvárnicemi a cihlami. Jiné opory (zejména ty, jež by se dotýkaly zdi či plotu) zde patrné nejsou, a to ani na fotografiích datovaných 11. 9. 2019 (číslo listu 166 spisu), kde se v blízkosti zdi nacházejí pouze volně položené tvárnice, nikoliv však již prkna či latě. Z jiných dvou fotografií datovaných 12. 6. 2020 (číslo listu 211 spisu) pak lze rovněž zjistit, že dřevěné opory předmětné konstrukce i kameny je zatěžující jsou umístěny tak, že se zdi ani parapetů nedotýkají; na zdi ani na parapetu nejsou patrné žádné známky poškození vyjma možné vzlínající vlhkosti na podezdívce. Snímky ze dne 20. 5. 2018 a 19. 6. 2019 (číslo listu 159 až 162 spisu) žalovaná dále prokazovala přesazení břízy a pokácení celkem 11 topolů, dále jimi poukazovala na existenci pařezu zbylém po odstranění ořešáku (rostoucího původně v blízkosti stavebního materiálu uskladněného na pozemcích žalované) a fotografií ze dne 5. 6. 2020 (číslo listu 163 spisu) konfrontovala nesprávné druhové určení dřevin znalcem [tituly před jménem] [jméno FO] (jednalo se o stromy jím označené pod č. 102 a 103 s tím, že jde správně o slivoň a ořešák). Na snímku s datem 1. 9. 2019 (na čísle listu 167 spisu) je pak zachycen pohled ze zahrady žalované směrem na rodinný dům žalobce s vyznačením výšky zde rostoucích stromů (topolů a lísky včetně její zástěny) s tím, že tato zeleň zakrývá výhled z oken rodinného domu žalobce pouze částečně. Fotografiemi ze dne 19. 10. 2020, 28. 11. [rok neuveden] a 25. 7. 2021 (číslo listu 350 až 352 spisu) žalovaná dokládala umístění kamery na komíně domu žalobce, nasměrované na její dům a pozemky.

20. Spolu s podáním došlým soudu dne 1. 9. 2020, informujícím o odstranění podpěr dřevěné konstrukce zakrytí lísky žalovaná soudu předložila prezenční listinu a dále fotografii, z nichž soud zjistil, že dne 21. 8. 2020 strany uskutečnily prohlídku zdi a plotu mezi svými pozemky za účasti zástupce stavební společnosti. Za tímto účelem žalovaná odstranila výše uvedené podpěry, což zdokumentovala snímkem z téhož dne. Podáním ze dne 22. 3. 2022 pak zmocněnec žalované informoval soud o snížení konstrukce zakrytí lísky o 0,50 metru na výslednou výšku 4 metry, což doložil pořízenými fotografiemi ze dne 18. 3. 2022.

21. Rozhodnutím Městského úřadu [adresa], stavebního úřadu, ze dne 26. 2. 2007 č. j. [číslo jednací] pak žalobce dokládal dobu zahájení výstavby bazénu na svých pozemcích.

22. Z korespondence účastníků z rozmezí od data 25. 8. 2019 do 15. 5. 2020 bylo dále zjištěno, že účastníci spolu komunikovali ohledně svých požadavků a výhrad týkajících se výsadby či odstranění zeleně na svých pozemcích a rovněž konstrukce s plachtou a jejích opěr, jakož i dalších rušivých elementů, jakož i ve věci umožnění přístupu na pozemek za účelem opravy zdi a plotu.

23. Za účelem vlastního zjištění poměrů na místě samém soud provedl dne 11. 10. 2021 (tedy na podzim v době počínajícího vegetačního klidu dřevin) ohledání dotčených pozemků v okolí plotu oddělujícího pozemky účastníků, zejména pak ve vztahu ke zjištění aktuálního stavu dřevin v tomto místě rostoucích, přičemž sám na místě zjištěný stav fotograficky zdokumentoval. Zjistil tak, že pozemky žalované představují souvislou zatravněnou plochu, oddělenou od místní komunikace zdí s vjezdovými vraty a vstupní brankou a dále dřevěným plotem. V blízkosti místní komunikace stojí dům žalované (č. p. [číslo]). Hranice mezi pozemky je vymezována zdí (která je současně též stěnou garáže žalobce), poté dřevěným plotem s podezdívkou a konečně plotem z pletiva, zakrytého zelenou textilií, silně zanesenou povlakem mikroorganismů či mechů a lišejníků. Pozemky žalované jsou orientovány směrem k jihu, kam se mírně svažují. Při jejich severní hranici (u místní komunikace) je ze zde rostoucích dřevin nejvzrostlejším stromem bříza. Podél hranic pozemků účastníků pak roste pás dřevin, směrem na jih od vjezdových vrat. V blízkosti garáže se nacházejí ovocné stromy, dále úsek živého plotu z jehličnanů (túje aj.), topoly a je přerůstající líska, před níž je umístěna studna a tvárnicemi zatížená dřevěná konstrukce s napjatou sítí. V době místního šetření odpovídalo množství listí spadaného z listnatých stromů danému ročnímu období i klimatickým podmínkám. Zbývající prostor podél oplocení pozemků účastníků je osázen jednotlivými sestřiženými a kompaktními úseky živého plotu (vyššího než plot) vymezujícími volně průchozí prostor mezi ním a oplocením a dalšími listnatými stromy včetně topolů; dále je zde též složený stavební materiál a v jihozápadním roku zahrady kompost. Podél jižní hranice pozemků obou účastníků se potom nachází hustý stromový porost, který se rovněž nachází i na pozemku sousedícím se zahradou žalobce na západní straně, a to smrky a třešeň. Pokud se jedná o pozemky žalobce, zde se hned u vjezdu nachází dům č. p. [číslo] se zpevněnou, betonovou dlažbou opatřenou plochou, garáží a terasou s bazénem (s posuvným krytem). Za touto částí se pozemek dále svažuje do vybetonovaného dvora s přístavbou domu a záhonem podél dřevěného plotu, dalším přístavkem a malým domkem. Podél celé délky oplocení se pak táhne pás nízkých dřevin udržovaných ve výši oplocení či živého plotu na straně žalované, jižní část zahrady pak tvoří trávník, po obvodu osázený živým plotem z tújí a dalšími nízkými dřevinami, a to i v těsné blízkosti plotu u pozemků žalované, jsou však udržovány tak, aby tuto hranici nepřerůstaly. Fotodokumentací pořízenou při ohledání místa samého má soud za prokázané, že v době provádění tohoto důkazu (tj. od 12:3 hodin) bylo jasno a stín vržený porosty na zahradě žalované dopadal nejvýše na zeď oddělující oba pozemky mezi domy účastníků (tzn. slunce svítilo od jihu a pohybovalo se směrem k západu). Spadané listí pak zůstalo ležet v okolí stromů žalované, a to v nijak významném množství s tím, že prostor mezi živým plotem a oplocením je čistý a žádné listí se v inkriminované době nenacházelo ani na trávníku žalobce, jakož ani v okolí bazénu a domu. Na pozemcích žalobce nebyly zaznamenány ani žádné podrosty, prorůstající vegetace či spadané větve nebo plody a ani dlažba nevykazovala žádné poškození vlivem prorůstajících kořenů. Žalobce k tomu upozornil na záplatu dna bazénu, zapříčiněnou dle jeho přesvědčení právě působením kořenů prorůstajících pod plotem, s čímž žalovaná nesouhlasila a namítla, že záplata se nachází na stěně bazénu, nikoliv na dně.

24. Vzhledem k tomu, že žalovaná v řízení zásadně zpochybňovala závěry znaleckého posudku (včetně jeho dodatků) [tituly před jménem] [jméno FO], který je následně s ohledem na svou žádost o zproštění znaleckého úkolů (potažmo zánik oprávnění vykonávat znaleckou činnost) nebyl schopen aktualizovat ani obhájit, a vzhledem k potřebě znovu posoudit dřeviny rostoucí na pozemcích žalované z hlediska existence jimi působených imisí soud do řízení přibral nového znalce z oboru zemědělství, odvětví ovocnářství a zahradnictví, specializace dendrologie, sadovnictví a okrasné zahradnictví, a dále z oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady, specializace okrasné dřeviny a jejich porosty, [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem], který následně ve věci zpracoval vlastní posudek ze dne 21. 9. 2023 č. [číslo] pod označením [číslo]. Z tohoto znaleckého posudku tak soud zjistil, že znalec provedl celodenní místní šetření na pozemcích žalované a druhovou identifikaci dřevin rostoucích při společné hranici s pozemky žalobce, jejich počtu a věku a šetření na pozemcích žalobce za účelem zjištění umístění bazénu, a jeho vzdálenosti od hraniční zdi včetně kontroly stavu jeho stěn a dna a sledoval druhy, umístění a velikosti dřevin rostoucích podél společného oplocení a u plotu na protější straně ve spodní části zahrady pod obytným domkem. Ke zjištění potenciálních průniků kořenů stromů pak byly rovněž vyhloubeny čtyři půdní sondy u lísky turecké a u živého plotu. Vedle toho znalec uskutečnil pochůzkou (s využitím leteckých snímků) též vizuální průzkum zeleně na zahradách u rodinných domů v obci [adresa] za účelem zjištění obvyklých forem uspořádání vysázených dřevin, jejich druhů, umístění a aktuálních výšek. Na těchto podkladech dospěl k závěru, že k datu 6. 9. 2023 bylo na pozemcích žalované při hranici s pozemky žalobce evidováno 109 kusů dřevin (z toho 79 jehličnanů v pěti úsecích živého plotu), kdy oproti žalobě ubylo 21 topolů, jedna líska a jedna bříza, čímž se prostor uvolnil. Dále byly zjištěny dřeviny v žalobě neuvedené, které v místě zcela jistě rostly již v roce 2019, jakož i další, nově vysazené dřeviny. Oproti žalobě byly zjištěny rozdíly v naměřených vzdálenostech stromů od oplocení, v jejich výškách a v šířkách jejich korun, jakož i věku dřevin, aniž by pro to byly shledány důvody – měření provedené znalcem [tituly před jménem] [jméno FO] prokázalo u ponechaných stromů převážně menší výšky a šíře korun. Rovněž určení jednotlivých druhů dřevin bylo v předešlém posudku provedeno v některých případech chybně či neúplně (u tújí, cypřišků, myrobalánu a slivoně blumy). Většina stromů vykazuje navenek průměrnou hodnotu kvality, a to vyjma broskvoní a několika dalších jedinců s podprůměrnou bonitou. Imise dřevin rostoucích na pozemcích žalované ve zkoumané lokalitě z hlediska zastiňování, změny mikroklimatu, produkce pylu, opadu listí či průniků kořenů jsou aktuálně nepatrné, časové omezené během dne i roku a nevymykají se míře přiměřené místním poměrům, a proto podstatně neomezují obvyklé užívání pozemků žalobce. Negativní vliv uvedených dřevin je tedy v současnosti minimální a omezený (zejména na počátek sledovaného úseku). Konkrétně se jedná o to, že větve žádného stromu ani úseku živého plotu nikde nedosahují k hraničnímu oplocení. Jejich výsadby jsou situovány proti pozemkům žalobce z východní strany a jejich případné stíny lze očekávat jen v dopoledních hodinách, přičemž vzhledem k jejich poměrně malým dosaženým rozměrům i objemům listové hmoty, jakož i k jejich vzdálenosti od plotu může k zastiňování pozemků žalobce docházet pouze minimálně a jen dopoledne. Podobná je pak situace též ve vztahu k úpravě mikroklimatu, tedy k teplotám, vlhkosti vzduchu a provětrávání prostoru. Pokud se jedná o produkci pylu a plodů, ta se týká všech kvetoucích dřevin (ovocné stromy, líska a zeravy); naproti tomu topoly, javor, borovice a cypřišky jsou dosud nekvetoucímu a neplodícími dřevinami. Výsadby ovocných stromů jako zdroje pylu a plodů jsou na zahradách v sídlem běžné a počet stromů na pozemcích žalované není vysoký, jejich rozměry rovněž, a tudíž ani v tomto případě nelze mít produkci pylu za nadměrnou či nepřiměřenou místním poměrům. Výslovně znalec uzavřel, že produkci pylu (jeho víření při východním proudění vzduchu), jehněd a plodů pomáhá eliminovat právě technická clona na západní straně koruny lísky, jehnědy a plody ořešáku pak na pozemky žalobce s ohledem na vzdálenost tohoto stromu od plotu nedopadají či jen pouze v malém množství. Nadměrné produkci květů a plodů tújí v živých plotech brání řez jejich bočních stran, jejich malá výška a také tkanina na pletivovém plotě. Znečišťování pozemků žalobce jehličím znalec zcela vyloučil, spady listí z opadavých listnáčů na pozemcích žalované pak vzhledem k malým velikostem korun a nízkému věku posoudil jako malé a ve vztahu k pozemkům a stavbám žalobce současně minimální. Na pozemky žalobce pak pronikají pouze nejslabší kořínky neschopné narušit základy zdi nebo jimi proniknout až k bazénu žalobce nebo narušit zdivo a jeho omítku; středně silné a silné kosterní kořeny znalec na místě nenalezl (za tímto účelem provedl shora zmíněné půdní sondy). O závažném negativním vlivu kořenů na pozemky žalobce a jeho vegetaci tudíž nelze hovořit. Pokud by všechny stromy na pozemcích [žalované] zůstaly, budou dále přirůstat (nebudou-li regulovány řezem), čímž se mohou uvedené vlivy posilovat, nicméně některé stromy vzhledem k jejich aktuální sadovnické bonitě v dohledné době nepochybně uhynou. Aktuálně výraznější možné nepříznivé vlivy pak mohou působit výsadby jehličnanů přímo na pozemcích žalobce (viditelně převyšující hraniční plot) a skupina vzrostlých smrků na straně druhého souseda žalobce. Se spekulacemi o budoucím růstu a rozměrech dřevin a se závěry, k nimž ve svém posudku a jeho dodatcích dospěl [tituly před jménem] [jméno FO], se znalec neztotožnil s výjimkou sdělení v dodatku ze dne 29. 10. 2019 o tom, že celkově nemají dřeviny významnější vliv na okolní pozemky. Na zahradách v dané lokalitě se vyskytuje různorodá výsadba okrasných i ovocných, listnatých i jehličnatých stromů a keřů domácího i cizokrajného původu, po samostatných jedincích i skupinově, v liniích i chaoticky či zcela cíleně podél hranic pozemků za účelem izolace od sousedících pozemků, polí či komunikací. Výsadba na pozemku žalované proto ani z tohoto pohledu z místních zvyklostí nijak nevybočuje.

25. Znalec [tituly před jménem] [jméno FO] pak tyto své závěry, jak jsou uvedeny shora, v rámci svého výslechu v plném rozsahu potvrdil. Ohledně předchozího znaleckého zkoumání prováděného v místě opakovaně znalcem [tituly před jménem] [jméno FO] pak znalec [tituly před jménem] [jméno FO] dospěl ke shodným závěrům pouze v tom rozsahu, že zkoumaná výsadba na pozemku žalované má pouze lokální vliv v podobě (časově omezeného) zastínění v oblasti garáže, celkově však tyto dřeviny nemají významnější vliv. Líska je na západní straně odcloněna technickou zábranou, volná část koruny co do komfortu užívání sousední pozemek rozhodně neomezuje. Spad listí, větviček či plodů lze uvažovat pouze při vanutí východního větru, ale i tak je v množstvím zcela minimálním. Stejně tak za zcela zanedbatelný lze hodnotit vliv porostů v podobě vlhkosti v oblasti garáže.

26. Naproti tomu pak soud pro nadbytečnost zamítl návrh žalované na provedení důkazu účetními rozvahami obchodních společností [právnická osoba]. a [právnická osoba]., jakož i výpisy těchto subjektů z obchodního rejstříku, neboť uvedené důkazy naprosto nemají souvislost s předmětem sporu. Z téhož důvodu pak byly zamítnuty též důkazní návrhy žalobce, pokud jde o výslechy svědků [jméno FO] a [jméno FO] a technickou a projektovou dokumentací (ke stavbě garáže, dvora a oplocení).

27. Na základě provedeného dokazování tedy soud dospěl k závěru o skutkovém stavu věci, podle něhož jsou účastníci vlastníky pozemků v katastrálním území [adresa], zapsaných na listu vlastnictví č. [číslo] (v případě žalobce od roku 2001) a č. [číslo] (v případě žalované od roku 2018), přičemž tyto pozemky, orientované směrem na jihozápad, spolu sousedí po celé své délce tak, že pozemky žalobce leží západním směrem od pozemků žalované. Hranici mezi nimi tvoří zeď, postupně přecházející v dřevěný a následně drátěný plot, který je opatřen gumotextilií. Oplocení i zeď jsou ve vlastnictví žalobce. Pozemky účastníků jsou situovány v prostředí venkova s okolními pozemky s vlastní výsadbou dřevin všeho druhu, jakož i volně rostoucí zeleň či pole. Vztahy mezi účastníky jsou konfliktní a dochází mezi nimi k neshodám zejména v souvislosti s užíváním pozemků a se zelení na nich rostoucí, přičemž žalobce vedl se žalovanou v těchto věcech několik soudních (sousedských) sporů. V této věci vznášel své výhrady, podepřené znaleckým posudkem vypracovaným dendrologem [tituly před jménem] [jméno FO], vůči výsadbě dřevin (původně jen proti topolům a bříze, které žalovaná následně přesadila, resp. postupně odstraňovala) podél hranice mezi pozemky, kde se v současné době nachází celkem 109 kusů udržovaných jehličnatých i listnatých stromů, přičemž jehličnany tvoří jednotlivé úseky zastřihovaného živého plotu podél oplocení, listnaté stromy se nacházejí až za tímto živým plotem s výjimkou porostů v okolí zdi a i ty žalovaná redukovala řezem. Zde je nejmohutnějším stromem líska, před níž žalovaná umístila dřevěnou konstrukci nejprve s napjatou plachtou, nahrazenou dne 31. 12. 2019, tedy ještě před zahájením řízení v této věci, netkanou textilií (rašlovou sítí), zamezující spadu jehněd, větviček a listí z tohoto stromu přes zeď na pozemky žalobce, zejména pak do jeho bazénu. Vegetace rostoucí na zahradě žalované však k hranici pozemků nijak nedosahuje a nepřerůstá ji, přičemž s ohledem na její nízký věk, výšku dřevin, nízkou kvalitu půdy (a tudíž nikoliv optimální podmínky růstu) a menší rozměry stromových korun neprodukuje ani dostatek listové hmoty, který by byl způsobilý spadat ve větší míře (a pouze v případě větru vanoucího z východu) přes živý plot a oplocení s upevněnou gumotextilií na pozemky žalobce, kde se nachází rovněž řada dřevin, především jehličnatých, a které jsou v daleko větší míře vystavovány spadům listí, jehličí, plodů či větviček ze vzrostlých stromů rostoucích na okolních pozemcích, zejména pak z jižní strany, kde na pozemku třetí osoby roste řada listnatých stromů, jejichž listí opadá na zahradu žalobce v okolí zahradního domku, a ze strany západního souseda, kde roste skupina vzrostlých smrků. Vzhledem ke vzájemné orientaci pozemků a výšce jednotlivých dřevin na zahradě žalované dochází k zastínění pozemků žalobce pouze po omezenou dobu v dopoledních hodinách, a to v nijak významné míře, daleko výrazněji dopadá na zahradu žalobce stín ze stromů na jeho vlastní zahradě a na pozemcích jižního a západního souseda. Na pozemky žalobce pak neprorůstají žádné kořeny, které by byly způsobilé narušit zdivo či jeho omítku nebo dno a stěny bazénu, a ani zeď stojící na hranici mezi pozemky nebyla jednáním žalované nijak poškozena, když ta po roce 2019 pouze provedla část omítky na podezdívce této zdi v domnění, že je spoluvlastníkem zdi, aniž by trvaly jiné zásahy z její strany či hrozilo jejich opakování v budoucnu. Stávající vzrostlé stromy, které byly předmětem zkoumání celkem dvou znalců dendrologů, tak na okolní pozemky, tedy i na žalobcovy, v současné době nemají významnější vliv, tedy z hlediska zastiňování, změny mikroklimatu, produkce pylu, opadu listí či průniků kořenů je vliv těchto dřevin aktuálně nepatrný, časové omezený během dne i roku a nevymyká se míře přiměřené místním poměrům, když v celém okolí dotčených pozemků se nachází vcelku různorodá výsadba stromů i keřů, vůči nimž porosty na zahradě žalované nijak nevybočují. Přesto žalobce opakovaně požadoval po žalované ke zdržení se zásahů do svého vlastnického práva, působených uvedenou výsadbou, přičemž opatření, k nimž žalovaná přistoupila, nepovažoval za dostačující.

28. Dle ustanovení § 1013 odst. 1 věta prvá zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), se vlastník se zdrží všeho, co působí, že odpad, voda, kouř, prach, plyn, pach, světlo, stín, hluk, otřesy a jiné podobné účinky (imise) vnikají na pozemek jiného vlastníka (souseda) v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezují obvyklé užívání pozemku; to platí i o vnikání zvířat.

29. Podle ustanovení § 96 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), může žalobce vzít za řízení návrh na jeho zahájení zpět, a to zčásti nebo zcela. Podle § 96 odst. 2 věta první o.s.ř. pak soud v případě zpětvzetí návrhu řízení zcela nebo zčásti zastaví. Podle ustanovení § 96 odst. 3 o.s.ř. jestliže ostatní účastníci se zpětvzetím návrhu z vážných důvodů nesouhlasí, soud rozhodne, že zpětvzetí návrhu není účinné. Nebylo-li dosud o věci rozhodnuto, pokračuje soud po právní moci usnesení v řízení.

30. Po zhodnocení provedených důkazů soud v daném případě dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Posuzoval v prvé řadě, zda byly splněny zákonné předpoklady upravené ve shora citovaném ustanovení § 1013 odst. 1 občanského zákoníku, vycházeje přitom z premisy, že vlastník nesmí jednat tak, aby se účinky jeho činnosti projevovaly na cizím vlastnictví (zde pozemku), a to nad míru přiměřenou místním poměrům v době rozhodování soudu (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ve věci sp. zn. 22 Cdo 3799/2015) a podstatně omezující obvyklé užívání pozemku. Při posouzení, zda jde o (nepřímou) imisi ve smyslu uvedeného ustanovení je vždy třeba skutkově zjistit a posoudit vždy podle okolností konkrétního případu s přihlédnutím ke všem skutečnostem, které v této souvislosti vyjdou v řízení najevo, jaká je míra imise v předmětném sporu, přičemž povinnost tvrzení a důkazní nese žalobce (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu pod sp. zn. 22 Cdo 2573/2019, 22 Cdo 3940/2014, 22 Cdo 3859/2017 či 22 Cdo 3552/2021). Při rozhodování o imisních žalobách je rovněž třeba zohlednit druh pozemku, na nějž imise dopadají, za účelem zjištění jeho obvyklého užívání, aby pak na základě bylo možné uzavřít, zda je vlastník v tomto obvyklém užívání v důsledku imisí podstatně omezován, či nikoliv (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu pod sp. zn. 22 Cdo 3940/2014 a 22 Cdo 3552/2021), a to vzhledem k tomu, že každý je jinak povinen snášet imise z obyčejného, normálního užívání pozemku, jestliže podstatně neomezují obvyklé užívání jeho pozemku, respektive stavby na něm umístěné. Konečně pak soud vycházel z výkladu, že zápůrčí žalobou podle ustanovení § 1013 odst. 1 občanského zákoníku se lze domáhat ochrany pouze proti imisím trvajícím či již nastalým, u nichž hrozí bezprostřední nebezpečí či nebezpečí opakování zásahu, nikoliv však proti hrozícím nepřímým imisím, které dosud nenastaly. U imisí, které přestaly, je třeba skutkově prokázat, že v době rozhodování soudu existuje konkrétní obava, že se obtěžování bude opakovat (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ve věcech sp. zn. 22 Cdo 2581/2011, 22 Cdo 572/2003 a 22 Cdo 3639/2017).

31. V předmětné věci se tedy žalobce domáhal negatorní žalobou podanou proti žalované, aby se tato v prvé řadě zdržela obtěžování žalobce jakožto vlastníka s ní sousedících pozemků stínem, spadem listí, větví, jehnědů, plodů a pylu ze stromů umístěných na jejích pozemcích, stínem a hlukem z dřevěné konstrukce s plachtou umístěné na jejím pozemku a konečně poškozováním plotu na jeho pozemku touto dřevěnou konstrukcí s plachtou. Následně v průběhu řízení vzal žalobce svou žalobu co do posledních dvou nároků vztahujících se k rušení jeho práva konstrukcí s plachtou zpět (aniž by s tímto jeho procesním úkonem žalovaná souhlasila – k tomu viz níže), a proto se soud věcně zabýval posuzováním oprávněnosti nároku žalobce pouze z hlediska tvrzených imisí tak, jak jsou uvedeny ve výroku I. tohoto rozsudku shora.

32. Žalobce opřel svá tvrzení o imisích v podobě zastínění a obtěžování nadměrným spadem biologického materiálu ze stromů na pozemcích žalované o znalecký posudek dendrologa [tituly před jménem] [jméno FO] z roku 2014, ve znění dodatků k tomuto posudku z let 2017 a 2019, jmenovitě o jeho závěry o nevhodnosti těchto dřevin z hlediska jejich budoucího růstu a vývoje (byť se dle znalce jedná o jedince zdravé, kvalitní a perspektivní) v budoucích desetiletích, přičemž k významným negativním dopadům posuzovaných stromů na pozemky žalobce mělo dojít až v příští dekádě. Tvrzení žalobce o trvajících či aktuálně hrozících imisích vegetačních spadů ze sousedních pozemků tak neměla oporu v jím předkládaných důkazech, když sám znalec [tituly před jménem] [jméno FO] vyloučil významnější vliv nové výsadby provedené na pozemcích žalované na okolní pozemky v době zpracování dodatku ke svému znaleckému posudku. Sám pak posoudil zkoumané dřeviny jako hrubé narušení celkového rázu daného místa, neodpovídající místní zvyklosti, aniž by však konkrétně uvedl, co jej k takovému závěru vedlo (tedy jak se celkový ráz lokality a místní zvyklosti neslučují s posuzovanými stromy a proč). Uvedené závěry, k nimž znalec [tituly před jménem] [jméno FO] dospěl, soud nicméně zhodnotil jako zcela nedostačující pro zjištění skutkového stavu, a to jednak právě s ohledem na jejich rozpor s tím, co v řízení namítala a prokazovala žalovaná, tedy že znalec [tituly před jménem] [jméno FO] nesprávně druhově zařadil posuzované jedince, nesprávně provedl jejich zaměření (navíc jen z pozemků žalobce) a hodnotil stromy, které se v době vyhotovení dodatků k jeho posudku na zahradě žalované nenacházely či byly přesazeny. Na podkladě svých vlastních zjištění učiněných při místním šetření pak soud poskytl znalci [tituly před jménem] [jméno FO] možnost, aby obhájil závěry svého znaleckého zkoumání a tyto uvedl do souladu s aktuálním stavem posuzovaných dřevin. Znalec však požádal soud o zproštění zadaného znaleckého úkolu (poté, co žalovaná opakovaně z různých důvodů namítala jeho podjatost; soud prvé námitce nevyhověl, o zbývajících již nerozhodoval právě s ohledem na žádost znalce o zproštění jeho úkolu). Vzhledem k tomu, že pochybnosti o obsahové správnosti tohoto žalobcem předloženého znaleckého posudku se takto nepodařilo rozptýlit, naopak tyto byly silně podpořeny věcnou kritikou a předkládaným důkazním materiálem ze strany žalované, jež vyvracela znalcem učiněná zjištění a kritizovala jeho odbornost poukazem na nepoužitelnost jím zpracovaného posudku v jiném soudním řízení (s touto věcí nesouvisejícím, v němž však soud konstatoval vysokou chybovost zjištěných údajů a nelogičnost jeho myšlenkových operací, neodpovídajících ani ověřeným přírodovědným závěrům – uvedené rozhodnutí je součástí spisové dokumentace, soud je však blíže neuváděl, neboť po věcné stránce s předmětným sporem nesouvisí a předkládáno bylo pouze pro účely zpochybnění kompetentnosti [tituly před jménem] [jméno FO] k vypracování posudku pro žalobce i pro soud), přistoupil soud k ustanovení jiného znalce z téhož oboru, a to [tituly před jménem] [jméno FO]. Tento nově do řízení přibraný znalec pak sám posoudil dotčené dřeviny a jejich vliv na pozemky žalobce z hlediska jejich stavu a umístění, přičemž zcela vyvrátil výchozí zjištění učiněná [tituly před jménem] [jméno FO] (která se ukázala jako neodpovídající skutečnosti, a to jako co do druhového zařazení některých posuzovaných dřevin, tak především co do jejich zaměření – výšky, šíře korun a vzdálenosti od plotu), odmítl spekulativní prognózy růstu stromů a jeho dopadů na okolí a jednoznačně vyloučil, že by působení zkoumaných stromů mělo v současné době na nemovité věci žalobce významnější vliv. S posudkem [tituly před jménem] [jméno FO] se tak znalec [tituly před jménem] [jméno FO] shodl pouze v tom závěru, že vlivy porostů při hranicích dotčených pozemků jsou v daném místě a čase zanedbatelné a co do zastínění časově omezené. Jako podstatné pak soud hodnotil rovněž znalcem provedené posouzení dané lokality z hlediska obvyklého uspořádání a druhové sklady zeleně s přihlédnutím k charakteru místa coby venkovského sídla (což znalec [tituly před jménem] [jméno FO] opomněl), když vlastní pochůzkou zjistil, že vegetace rostoucí v okolí je zcela srovnatelná s výsadbou dřevin na pozemcích žalované. Z uvedeného lze tedy jednoznačně dovodit, že stromy vysazené podél oplocení pozemků účastníků nijak nevybočují z rámce místních poměrů, neboť zahrady v okolí pozemků obou účastníků (potažmo v přímém sousedství žalobce) jsou porůznu i plánovitě osázeny druhově pestrými dřevinami (a to i v blízkosti hranic těchto pozemků). Z hlediska působení negativních vlivů, které žalobce považoval za rušivé, je pak třeba zdůraznit, že je lze jen stěží přičítat výhradně žalované, a to jednak právě s ohledem na danou lokalitu, orientaci a vzájemnou polohu pozemků objektivně vylučující možnost takového zastínění, jak žalobce namítal, a všudypřítomnou zeleň (kdy např. víření pylů lze jen těžko zabránit, jsou-li v okolí pozemků žalobce zahrady a pole), kdy – jak konečně uvedl [tituly před jménem] [jméno FO] ve svém posudku – daleko větší zátěž v tomto směru působí na pozemky žalobce jeho vlastní výsadba a také vzrostlé stromy rostoucí na pozemcích jeho jižního a západního souseda (což konečně žalovaná prokazovala bohatou fotodokumentací). Vegetace na zahradě žalované pak vzhledem ke svému nízkému věku a vzrůstu (potažmo nevhodným růstovým podmínkám vzhledem k nízké kvalitě půdy; zde opět soud odkazuje na závěry znalce [tituly před jménem] [jméno FO], pokud jde o kvalitu a zdraví posuzovaných dřevin, z nichž některé již usychaly) není schopna vytvářet takovou listovou masu, která by mohla být (např. účinkem silného větru) přesunuta přes překážky v podobě živého plotu a oplocení opatřeného gumotextilií na pozemky žalobce. Stromy nikde nedosahují až k hranici pozemků, a proto nelze uvažovat ani o spadu větví či o ohrožení pádem na pozemky žalobce, též tvrzené prorůstání kořenů pod oplocením bylo vyloučeno terénním průzkumem znalce (vyhloubením sond).

33. Shora uvedené závěry jsou potom zcela podporovány též ostatními v řízení provedenými důkazy, zejména pak předkládanou fotodokumentací a ohledáním místa samého, přičemž předkládaná soudní rozhodnutí z jiných řízení vedených mezi účastníky dokládají spíše vzájemnou sousedskou nevraživost, nežli působení nepřímých imisí. Tvrzení žalobce o jeho obtěžování stínem, spadem listí, větví, jehnědů, plodů a pylu ze stromů umístěných na pozemcích žalované tak byla vyvrácena, přičemž s ohledem na charakter dotčených pozemků (rekreační zahrady v obci na venkově) nelze zjištěné marginální vlivy těchto konkrétních dřevin považovat za nijak nepřiměřené místním poměrům (kdy v negativním směru na pozemky žalobce v daleko větší míře působí samotné prostředí obce a vegetace na jiných sousedících pozemcích). Ani za této situace nelze potom shledat, že by byl žalobce v užívání svých pozemků podstatně omezován, což konečně ani netvrdil, neboť poukazoval pouze na budoucí možná rizika či náklady, jež však nelze považovat za aktuálně či v dohledné době hrozící či vůbec pravděpodobná, a to i s přihlédnutím k tomu, že žalovaná se o svou zeleň stará, udržuje ji a její přírůstky redukuje).

34. Vzhledem k těmto shora uvedeným závěrům tedy soud neshledal požadavek žalobce na uložení povinnosti žalované zdržet se zásahů a rušení jeho vlastnického práva k jeho pozemkům, spočívajících v obtěžování stínem, spadem listí, větví, jehnědů, plodů a pylu ze stromů umístěných na pozemcích žalované, oprávněný, a proto v tomto rozsahu žalobu zamítl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

35. Pokud se pak jedná o žalobní požadavky na zdržení se zásahů a rušení vlastnického práva žalobce k jeho pozemkům, spočívajících v jeho obtěžování stínem a hlukem z dřevěné konstrukce s plachtou umístěné na pozemku žalované st. parc. č. [číslo], a dále na zdržení se zásahů a rušení vlastnického práva žalobce k plotu stojícímu na pozemku st. parc. č. [číslo], jež měly spočívat v poškozování tohoto plotu dřevěnou konstrukcí s plachtou umístěnou na pozemku žalované st. parc. č. [číslo], jichž se týkalo částečné zpětvzetí žaloby, zde se soud zabýval důvodností nesouhlasu žalované s tímto procesním úkonem žalobce (učiněným až po zahájení jednání v této věci). Nesouhlas žalované s částečným zpětvzetím žaloby se pak opíral pouze o otázku nákladů řízení s tím, že žalobce se chtěl vyhnout zamítnutí této části žaloby pro nedůvodnost účelově proto, aby se tím vyhnul povinnosti k náhradě nákladů řízení. Shora citované ustanovení § 96 odst. 3 o.s.ř. však podmiňuje nesouhlas ostatních účastníků se zpětvzetím žaloby existencí vážných důvodů, např. v situaci, kdy by měli (hmotně)právní zájem na projednání sporu (např. ve věci vypořádání zaniklého společného jmění manželů) a případné zastavení řízení by pro ně mělo závažné důsledky. Z tohoto pohledu nelze mít za takové vážné důvody, jež by vedly soud k rozhodnutí o neúčinnosti zpětvzetí, pouze otázku náhrady nákladů řízení, na něž v případě zastavení řízení (pro zpětvzetí žaloby) pamatuje ustanovení § 146 odst. 2 o.s.ř. (v takovém případě soud posuzuje procesní zavinění toho, že řízení bylo zastaveno, tedy v případě zpětvzetí jinak důvodně podané žaloby to, zda k němu došlo pro chování žalovaného). Vzhledem k tomu hodnotil soud nesouhlas žalované se zpětvzetím jako nedůvodný (tedy nepodložený zákonem předpokládanými vážnými důvody), a řízení v rozsahu učiněného zpětvzetí, tedy výroky II. a III. tohoto rozsudku, zastavil ve smyslu ustanovení § 96 odst. 2 o.s.ř. s tím, že procesním zaviněním se zabývá v následujícím odstavci v odůvodnění nákladového výroku IV.

36. O nákladech řízení mezi účastníky tedy soud rozhodl výrokem IV. podle ustanovení § 142 odst. 1 ve spojení s § 146 odst. 2 o.s.ř. tak, že právo na jejich náhradu přiznal v plné výši žalované, neboť ta byla ve věci zcela úspěšná, a to i pokud se jedná o ty části nároku, ohledně nichž bylo řízení zastaveno. Především tak soud vycházel ze skutečnosti, že žalobce přistoupil k tomuto částečnému zpětvzetí až poté, co byl soudem po provedeném místním šetření upozorněn, že jeho žalobní požadavky již neodpovídají aktuální situaci. Dále má soud za prokázané jak z předložené fotodokumentace, tak i z písemných podání účastníků, a především z rozsudku vydaného zdejším soudem ve věci sp. zn. 3 C 45/2019, že ke dni zahájení řízení v předmětné věci (tj. k datu 27. 4. 2020) se plachta na krycí konstrukci lísky již nenacházela, neboť byla již dne 31. 12. 2019 nahrazena textilií, a tedy uváděné rušení nemohla působit. To si však žalobce patrně neuvědomil, když tento nárok opětovně zahrnul do své žaloby, ač toto tvrzené jednání již bylo projednáno v předešlém, jím zahájeném sporu a jeho žaloba na uložení povinnosti žalované zdržet se zásahů a rušení jeho vlastnického práva k jeho pozemku se stavbou (stejným jako v předmětné věci), spočívajících v obtěžování hlukem ze zvonků, vzduchového kompresoru, z troubení a především z plachty umístěné na konstrukci na pozemku žalované byla pravomocně zamítnuta (rozsudek soudu prvého stupně byl vydán dne 23. 1. 2020). Již z tohoto důvodu tedy žalobce nemohl být s tímto svým nárokem (pod bodem II.) úspěšný, neboť pokud by žalobu nevzal v tomto rozsahu zpět, bylo by řízení zastaveno pro překážku věci rozsouzené. Nelze tedy mít za to, že v tomto směru byla žaloba podána důvodně (nebylo tvrzeno ani prokazováno, že by se v tomto případě jednalo o jinou plachtu, než která již byla předmětem řízení sp. zn. 3 C 45/2019). Pokud se jedná o nárok týkající se zdržení se poškozování plotu dřevěnou konstrukcí s plachtou, ten byl zcela zjevně nepodložený jakýmikoliv tvrzeními o již vzniklé či hrozící škodě a žalobce v tomto směru ani nenavrhoval žádný důkaz. Soud se tedy zabýval otázkou, zda i v tomto bodě se žalobce domáhal svého nároku důvodně, tvrdil-li pouze, že žalovaná si o zeď (jejíž vlastnictví bylo postaveno najisto až v souběžně vedeném sporu pod sp. zn. 5 C 83/2019) zapřela latě a kameny držící tuto konstrukci na místě. Zde pak soud mohl vycházet ze zjištění, že ani uvedeném řízení se žalobce o poškození zdi nezmiňoval a odvolací soud ve svém rozsudku ze dne 20. 9. 2022 č. j. 23 Co 131/2022-303 uzavřel, že uvedeném sporu bylo postaveno na jisto vlastnické právo žalobce ke stavbě oplocení mezi pozemky účastníků a že žalovaná po zahájení řízení provedla část omítky na podezdívce zděné části této stavby v době, kdy byla přesvědčena o tom, že stavba je ve spoluvlastnictví účastníků a především že nebylo prokázáno, že by zásahy žalované nadále trvaly, či že by hrozilo jejich opakování v budoucnu. Pokud tedy žalobce netvrdil žádnou konkrétní škodu na své zdi (přičemž v tomto směru by jej soud, nedošlo-li by ke zpětvzetí žaloby, náležitě procesně poučil podle ustanovení § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. o povinnosti tvrdit a prokazovat tyto rozhodné skutečnosti) a žalovaná současně doložila fotodokumentací a prezenční listinou z prohlídky oplocení a zdi ze srpna 2020 odstranění těchto opor (které se podle rovněž doložené fotodokumentace zdi přímo nedotýkaly, byť se nacházely v její těsné blízkosti), nelze mít za to, že by jeho žalobu bylo možné považovat za důvodnou a že ke zpětvzetí žaloby přistoupil právě pro toto chování žalované.

37. Z uvedených důvodů tedy soud vycházel z toho, že procesní zavinění toho, že řízení bylo (částečně) zastaveno, nese v plném rozsahu žalobce, a proto mu i v tomto rozsahu uložil povinnost nahradit žalované její náklady v celkové částce 7.923,34 Kč. Tyto náklady řízení představují v prvé řadě paušální náhradu hotových výdajů nezastoupeného účastníka v celkové výši 6.900,- Kč dle ustanovení § 151 odst. 3 o.s.ř., v platném znění, ve spojení s vyhláškou č. 254/2015 Sb., a to za celkem 23 úkonů učiněných žalovanou v řízení účelně k její obraně proti podané žalobě po 300,- Kč dle § 2 odst. 3 této vyhlášky (8x podání ve věci samé, 4x účast na jednání před soudem dne 10. 9. 2021, 2. 12. 2021, 14. 12. 2023 a 26. 1. 2024, 4x příprava účasti na uvedených jednáních soudu, 1x účast na ohledání místa samého soudem dne 11. 10. 2021 a 6x účast na místním šetření znalcem za každé dvě započaté hodiny ve dnech 15. 9. 2022, 23. 10. 2022 a 6. 9. 2023 – v posledním tomto dni se tak uskutečnily celkem čtyři úkony účasti v době od 8:30 do 15:15 hodin). Zbývající účtované úkony (korespondence se znalcem a se soudem ve věci znalce [tituly před jménem] [jméno FO], sdělení informací o zastupování zmocněncem a o snížení zástěny, opakované návrhy na přerušení řízení, tři námitky podjatosti znalce a nahlížení do spisu) nejsou účtovatelnými úkony ve smyslu vyhlášky č. 254/2015 Sb., neboť nejde o podání ve věci samé, paušální náhrady za přípravu účasti na jednání pak byly přiznány pouze v souvislosti s jednáními, která se před soudem konala. K tomu pak soud žalované přiznal též náhradu cestovních výdajů podle § 137 odst. 1 o.s.ř., a to pouze těch, které byly v řízení vynaloženy účelně (tedy v těch případech, kdy byla nutná účast žalované, resp. jejího zmocněnce, při jednání před soudem; nikoliv tedy v souvislosti s cestou k soudu za účelem doručení podání osobně do podatelny apod., neboť tato podání mohla žalovaná odeslat poštou, což by pro její účelnou obranu zcela postačovalo). Celkem tak byla žalované na cestovních výdajích přiznána náhrada ve výši 1.023,34 Kč, a to jednak ve výši 222,01 Kč dle vyhlášky č. 589/2020 Sb. za účast u jednání u Okresního soudu v Berouně dne 10. 9. 2021 při sazbě základní náhrady za používání silničních motorových vozidel za 1 km jízdy dle § 1 písm. b) této vyhlášky ve výši 4,40 Kč a při průměrné ceně pohonných hmot za 1 litr benzinu automobilového 95 oktanů dle § 4 písm. a) této vyhlášky ve výši 27,80 Kč, dále ve výši 234,03 Kč dle vyhlášky č. 589/2020 Sb., ve znění vyhlášky č. 375/2021 Sb., za účast u jednání u Okresního soudu v Berouně dne 2. 12. 2021 při sazbě základní náhrady za používání silničních motorových vozidel za 1 km jízdy dle § 1 písm. b) této vyhlášky ve výši 4,40 Kč a při průměrné ceně pohonných hmot za 1 litr benzinu automobilového 95 oktanů dle § 4 písm. a) této vyhlášky ve výši 33,80 Kč, potom ve výši 279,10 Kč dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění vyhlášky č. 191/2023 Sb., za účast u jednání u Okresního soudu v Berouně dne 14. 12. 2023 při sazbě základní náhrady za používání silničních motorových vozidel za 1 km jízdy dle § 1 písm. b) této vyhlášky ve výši 5,20 Kč a při průměrné ceně pohonných hmot za 1 litr benzinu automobilového 95 oktanů dle § 4 písm. a) této vyhlášky ve výši 41,20 Kč, a konečně ve výši 288,20 Kč dle vyhlášky č. 398/2023 Sb. za účast u jednání u Okresního soudu v Berouně dne 26. 1. 2024 při sazbě základní náhrady za používání silničních motorových vozidel za 1 km jízdy dle § 1 písm. b) této vyhlášky ve výši 5,60 Kč a při průměrné ceně pohonných hmot za 1 litr benzinu automobilového 95 oktanů dle § 4 písm. a) této vyhlášky ve výši 38,20 Kč, to vše vždy za použití osobního automobilu tovární zn. Hyundai I20, registrační značky [SPZ], s průměrnou spotřebou pohonné hmoty 5,3 l/100 km a o celkové ujeté vzdálenosti 151,20 km (tj. 4x 37,80 km) na trase [adresa] a zpět. V souladu s § 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř. pak soud stanovil ve výroku II. lhůtu k plnění v trvání tří dnů od právní moci rozsudku, neboť neshledal důvody pro stanovení lhůty delší nežli zákonné či pro uložení peněžitého plnění ve splátkách.

38. Výrok V. o nákladech řízení státu je odůvodněn ustanovením § 148 odst. 1 o.s.ř., dle kterého má stát podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Podle ustanovení § 151 odst. 1 o.s.ř. o povinnosti k náhradě nákladů řízení rozhodne soud bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí; u náhrady nákladů řízení podle § 147 a § 148 odst. 2 tak může učinit již v průběhu řízení, a to zpravidla tehdy, jakmile tyto náklady vzniknou. V daném případě stát v řízení vynaložil náklady jednak v souvislosti s činností znalce z oboru zemědělství, odvětví ovocnářství, specializace dendrologie, [tituly před jménem] [jméno FO], který byl usnesením ze dne 1. 6. 2022 č. j. 6 C 34/2020-458 přibrán do řízení za účelem aktualizace a doplnění jeho znaleckého posudku č. [číslo] z ledna 2014 ve spojení s jeho dodatky. Pravomocným usnesením ze dne 6. 4. 2023 č. j. 6 C 34/2020-620 tak soud přiznal tomuto znalci znalečné v celkové výši 3.235,- Kč, které bylo tomuto znalci proplaceno dne 12. 6. 2023. Dále pak soud vynaložil další náklady na vyhotovení znaleckého posudku a jeho ústního doplnění podaného [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem], znalcem z oboru zemědělství, odvětví ovocnářství a zahradnictví, specializace dendrologie, sadovnictví a okrasné zahradnictví, přibraným do řízení usnesením ze dne 10. 7. 2023 č. j. 6 C 34/2020-627. Pravomocnými usneseními ze dne 27. 9. 2023 č. j. 6 C 34/2020-677 a ze dne 21. 12. 2023 č. j. 6 C 34/2020-751 bylo tomuto znalci následně přiznáno znalečné v částkách 57.132,- Kč a 4.161,53 Kč, jež mu byly proplaceny dne 1. 11. 2023 a 22. 1. 2024. Celkem tak stát vynaložil na znalečné 59.528,53 Kč, když na tyto náklady byly zaúčtovány zálohy na náklady důkazu složené žalobcem v částkách 2.000,- Kč a 3.000,- Kč.

39. Jelikož tedy byla žalovaná v řízení zcela úspěšná, uložil soud výrokem V. tohoto rozsudku v souladu se shora citovaným ustanovením § 148 odst. 1 o.s.ř. (ve spojení s § 146 odst. 2 o.s.ř.), tedy podle výsledku řízení, povinnost nahradit státu náklady řízení, které mu vznikly v souvislosti se znalečným přiznaným a proplaceným znalcům [tituly před jménem] [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO] v celkové výši 59.528,53 Kč (po odečtení žalobcem složených záloh v souhrnné výši 5.000,- Kč) ve sporu neúspěšnému žalobci (a to i s odkazem na shora uvedený odstavec 36.), u nějž nebyly shledány předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. I v tomto případě pak byla lhůta k náhradě těchto nákladů České republice – Okresnímu soudu v Berouně v trvání tří dnů stanovena podle ustanovení § 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř., tedy že soud neshledal důvody pro stanovení lhůty delší nežli zákonné, ani pro uložení peněžitého plnění ve splátkách.

Poučení