6 C 35/2024 - 103

Rubrum

Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Homolovou ve věci žalobkyně: [Jméno žalobkyně], narozená [Datum narození žalobkyně] bytem [Adresa žalobkyně] zastoupená opatrovnicí [Jméno opatrovnice] bytem [Adresa opatrovnice] zastoupená advokátem [Jméno advokáta A] sídlem [Adresa advokáta A] proti žalovaným: 1. [Jméno žalované A], narozená [Datum narození žalované A] bytem [Adresa žalované A] 2. [Jméno žalované B], narozený [Datum narození žalované B] bytem [Adresa žalované B] oba zastoupeni advokátem [Jméno advokáta B] sídlem [Adresa advokáta B] o určení vlastnictví a vydání bezdůvodného obohacení částečným rozsudkem takto:

Výrok

I. Žalovaný 2) je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku 533 703 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z této částky od 1. 3. 2024 do zaplacení.

II. Žalovaný 2) je povinen zcela nahradit České republice – Okresnímu soudu ve Žďáru nad Sázavou náklady vynaložené na zastoupení žalobkyně v souvislosti s uplatněným nárokem na vydání bezdůvodného obohacení ve výši 533 703 Kč s příslušenstvím, o jejichž výši bude rozhodnuto samostatným usnesením, a to do tří dnů od právní moci usnesení, kterým bude určena výše těchto nákladů.

III. Žalovaný 2) je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu ve Žďáru nad Sázavou do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku soudní poplatek ve výši 26 686 Kč a náklady řízení ve výši 12 322 Kč.

Odůvodnění

1. Žalobkyně podala k soudu dne 1. 3. 2024 žalobu, jíž se vůči 1. žalované domáhá určení vlastnictví k bytové jednotce č. 1653/18, vymezené v budově č. p. 1653, postavené na pozemku parc. č. 4314, se spoluvlastnickým podílem o velikosti 373/10000 na společných částech domu a pozemku, zapsané u [právnická osoba] pro [kraj], Katastrální pracoviště [adresa], pro katastrální území [adresa] a obec [adresa] na listu vlastnictví č. [číslo] (dále jen „bytová jednotka“), a dále vůči 2. žalovanému vydání bezdůvodného obohacení ve výši 533 703 Kč s příslušenstvím. V žalobě uvedla, že rozsudkem Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou ze dne [datum], č. j. [číslo] byla omezena ve svéprávnosti a opatrovníkem jí byla jmenována [Jméno opatrovnice], narozená [datum], bytem [adresa]. Dne 7. 7. 2021 uzavřela darovací smlouvu, kterou převedla do vlastnictví 1. žalované bytovou jednotku. Dále byla dne 31. 8. 2022 z účtu vedeného u ČSOB, a. s. na bankovní účet 2. žalovaného č. [č. účtu] vyplacena částka 533 703 Kč. Smlouva o stavebním spoření č. [číslo] byla uzavřena dne 31. 10. 2014, hodnota čistých vkladů žalobkyně činila 480 355,70 Kč, přičemž aktuální naspořená částka je 0 Kč. Druhý žalovaný neměl k převodu uvedené částky žádný titul, takže na jeho straně došlo k bezdůvodnému obohacení. Žalobkyně podle znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO], vyhotoveného v řízení o omezení svéprávnosti, trpí duševní poruchou, a to středně těžkou smíšenou demencí s výrazným podílem chronické ischemie mozku a z důvodu tohoto onemocnění není schopna činit žádná právní jednání a nakládat s žádnými finančními prostředky. Z posouzení zdravotního stavu žalobkyně pro účely příspěvku na péči ze dne 13. 1. 2021 pak vyplývá, že rozhodující příčinou nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně je demence, v jejímž důsledku nemá náhled na vykonávání i základních životních potřeb péče o svoji osobu a není orientována místem, časem ani osobou. Z uvedeného je zřejmé, že žalobkyně již v roce 2021 nebyla způsobilá učinit právní jednání spočívající v darování bytové jednotky a ani nemohla být schopna rozpoznat své jednání dne 31. 8. 2022. Vzhledem k tomu, že žalobkyně nebyla k uvedeným právním jednáním způsobilá, domáhá se vůči 1. žalované určení vlastnického práva a vůči 2. žalovanému vydání bezdůvodného obohacení.

2. Žalovaní žádný z uplatněných nároků neuznali. Uvedli, že žalobkyně převedla bytovou jednotku na 1. žalovanou zcela dobrovolně a vědomě. Realizovaný převod odpovídal jejímu přání a odrážel fakt, že 2. žalovaný i jeho dcera (1. žalovaná) se o žalobkyni dlouhou dobu před uzavřením darovací smlouvy starali a poskytovali jí pomoc a péči. Žalobkyně bytovou jednotku pro sebe nepotřebovala a sama přišla s návrhem, že na 1. žalovanou, která ve [adresa] studovala, převede bytovou jednotku a s ní i finanční prostředky na svém stavebním spoření. Obrátila se proto na 2. žalovaného s žádostí, aby zajistil sepsání příslušné smlouvy o darování bytové jednotky. V této souvislosti žalovaní poukázali na to, že byli nuceni zaplatit ve prospěch finančního úřadu daň z příjmů fyzických osob ve výši 153 465 Kč. Zároveň se žalobkyně rozhodla pořídit závěť, kterou pro případ smrti odkázala veškerý svůj majetek 2. žalovanému. Obě tyto listiny byly sepsány notářkou [tituly před jménem] [jméno FO], která pečlivě posoudila, zda je žalobkyně v danou chvíli schopna činit platné právní jednání a na základě toho byly listiny ze strany obou účastníků, tj. i žalobkyně, podepsány. Ohledně prostředků na stavebním spoření je situace obdobná, když žalobkyně si již v průběhu roku 2021 přála, aby tyto prostředky byly částečně použity na opravu bytové jednotky a částečně na opravu domu v [obec], kde bydlela. Proto se rozhodla darovat tyto prostředky 2. žalovanému a udělila mu souhlas s nimi plně disponovat. K jejich převodu došlo až v průběhu roku 2022, neboť do té doby ještě byly čerpány výhody představované jejich zhodnocením na účtu stavebního spoření. Následně byly použity na stavební úpravy obou nemovitých věcí.

3. V replice ze dne 29. 7. 2024 k vyjádření žalovaných žalobkyně opakovaně poukázala na obsah posudku o zdravotním stavu ze dne 13. 1. 2021 (č. j. [číslo jednací] podle něhož nezvládá celkem osm základních životních potřeb: orientace, komunikace, stravování, oblékání a obouvání, tělesná hygiena, péče o zdraví, osobní aktivity, péče o domácnost. Na základě stejných zdravotních indispozic bylo také zahájeno řízení o omezení svéprávnosti, v němž bylo znaleckým posudkem [tituly před jménem] [jméno FO] zjištěno, že žalovaná trpí duševní poruchou, pro níž není schopna činit žádná právní jednání a nakládat s žádnými finančními prostředky.

4. Rozsudkem Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou ze dne 15. 4. 2024, č. j. [číslo jednací], soud schválil podání žaloby opatrovnicí [Jméno opatrovnice] za žalobkyni omezenou ve svéprávnosti, jíž se domáhá vůči 1. žalované určení vlastnictví k bytové jednotce a vůči 2. žalovanému vydání bezdůvodného obohacení.[Anonymizováno]Tento rozsudek nabyl právní moci dne 16. 5. 2024.

5. Rozsudkem Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou ze dne 20. 4. 2023, č. j. [číslo jednací], byla žalobkyně omezena ve svéprávnosti na dobu pěti let od právní moci tohoto rozsudku tak, že není schopna samostatně právně jednat v žádných záležitostech s výjimkou běžných záležitostí každodenního života. Současně byla opatrovníkem žalobkyně jmenována [Jméno opatrovnice], narozená [datum], bytem [adresa], jež je oprávněna za žalobkyni právně jednat ve všech záležitostech přesahujících rozsah jejího omezení daný soudním rozhodnutím mimo záležitostí týkajících se vzniku a zániku manželství, výkonu rodičovských práv a povinností, výkonu volebního práva, jakož i pořízení pro případ smrti nebo prohlášení o vydědění a jejich odvolání. Tento rozsudek nabyl právní moci dne 21. 6. 2023.

6. Z usnesení Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou ze dne 2. 1. 2024, č. j. [číslo jednací], bylo zjištěno, že žalobkyně byla osvobozena v plném rozsahu od soudních poplatků pro sepis žaloby o určení vlastnictví k bytové jednotce a pro sepis žaloby o vydání bezdůvodného obohacení z titulu převedení naspořených finančních prostředků dne 31. 8. 2022 z účtu stavebního spoření vedeného u ČSOB, a. s. (č. smlouvy [číslo]) na bankovní účet č. [č. účtu] a dále pro zastupování v řízeních těmito žalobami zahájených (výrok I. tohoto usnesení). Výrokem II. tohoto usnesení byl žalobkyni ustanoven zástupcem pro toto řízení advokát [Jméno advokáta A], [adresa]. Toto usnesení nabylo právní moci dne 23. 1. 2024. Podle odůvodnění tohoto usnesení (odstavec 3.) předložený výpis ze stavebního spoření žalobkyně (č. smlouvy [číslo]) dokládá, že dne 31. 8. 2022 byla na účet č. [č. účtu] vyplacena částka 533 703 Kč (a dále částka, která je nečitelná), přičemž aktuální naspořená částka je 0 Kč.

7. Z notářského zápisu ze dne 7. 7. 2021, č. j. [číslo], soud zjistil, že účastníky tohoto notářského zápisu byly na straně dárce žalobkyně, která tento notářský zápis vlastnoručně podepsala, a na straně obdarované 1. žalovaná, kterou při tomto právním jednání zastupoval 2. žalovaný.

8. Z výpovědi smlouvy o stavebním spoření ze dne 4. 5. 2022 soud zjistil, že stavební spoření č. [číslo], vedené na jméno žalobkyně, bylo ukončeno na základě této výpovědi s tím, že výplata celého zůstatku na výše uvedeném účtu stavebního spoření bude provedena na účet č. [č. účtu] po skončení tříměsíční výpovědní doby, která začne běžet prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi.

9. Z výslechu 2. žalovaného soud zjistil, že v případě účtu, na který byly prostředky ze stavebního spoření vyplaceny, se jedná o jeho účet. Z těchto peněz nebyla žalobkyni vyplacena žádná částka a druhý žalovaný je použil na udržování zděděných nemovitostí v [obec], které jsou evidovány v jeho výlučném vlastnictví, a částečně na přestavbu bytu. Žalobkyně měla k dispozici asi 50 000 Kč, což byla rezerva naspořená na jejím běžném účtu (na pohřeb nebo kdyby něco potřebovala).

10. Z výslechu svědkyně [adresa] soud zjistil, že v bytové jednotce rekonstruovali umakartovou koupelnu. Do domu v [obec] pořídili z vlastních prostředků lednici, pračku a televizi. Podle svědkyně [jméno] byla žalobkyně na svůj věk vitální, když skoro v 80 letech ještě lezla po žebříku a stále jí to dobře myslelo.

11. Z výslechu 2. žalovaného a z výslechu svědkyně [jméno] soud zjistil, že zdravotní stav žalobkyně se zhoršil před umístěním do Seniorpenzionu.

12. Z výslechu [Jméno opatrovnice] soud zjistil, že změny v chování zaznamenala u žalobkyně už v roce 2019. Žalobkyně pobývala v domě v [obec] s bratry Laďou a Pavlem, který tam dojížděl. Na podzim 2021 odvezli Laďu do nemocnice, kde asi za tři čtvrtě roku zemřel (v červenci 2022). Na domě v [obec] nebyly provedeny žádné stavební úpravy.

13. Z posudku o zdravotním stavu ze dne 6. 5. 2021, č. j. [číslo jednací], soud zjistil, že na základě doložené lékařské dokumentace a podle výsledků sociálního šetření ze dne 31. 1. 2021 žalobkyně z důvodu funkčního dopadu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nezvládne v uspokojivém standardu celkem osm základních životních potřeb (orientace, komunikace, stravování, oblékání a obouvání, tělesná hygiena, péče o zdraví, osobní aktivity, péče o domácnost). Vzhledem k chronickému charakteru postižení je platnost posudku bez omezení.

14. Z návrhu ze dne 25. 2. 2022 na omezení svéprávnosti a jmenování opatrovníka bylo zjištěno, že žalobkyně byla v domě v obci [adresa] převážně sama, přičemž nebyla schopna se o sebe postarat. Dne 22. 2. 2022 byla přijata do Domova se zvláštním režimem – Seniorpenzion ve [adresa]. Před přijetím žalobkyně do Seniorpenzionu péči o žalobkyni zajišťoval 2. žalovaný. Výkon péče byl sociálním odborem Městského úřadu [adresa] shledán jako nedostačující. Podle navrhovatele je žalobkyně snadno ovlivnitelná a zneužitelná., není schopna jednání na úřadech, komunikace s ní je velmi obtížná, nic si nepamatuje, není orientovaná.

15. Ze znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO] [adresa] ze dne 30. 1. 2023 soud zjistil, že žalobkyně „není prakticky schopna právně jednat, aniž by jí tím nehrozila závažná újma“, je schopna projevit své přání, ale není schopna projevit svobodnou vůli, není způsobilá porozumět důsledkům uzavření smluv, není způsobilá sama pořizovat pro případ smrti, není způsobilá obstarávat si své záležitosti, pokud se týká jednání na úřadech v souvislosti s podáním žádosti o přiznání dávek státní sociální podpory, vyřizování dokladů apod. Znalec vyšetřil žalobkyni pro účely zpracování tohoto znaleckého posudku dne 24. 1. 2023.

16. Z protokolu o shlédnutí ze dne 6. 3. 2023 soud zjistil, že žalobkyně dokáže sdělit datum narození, ale nemůže si vzpomenout na ostatní údaje ke své osobě (předchozí bydliště, rozsah majetku apod.). Dokáže přečíst text, ale bez pochopení jeho významu, chápe pouze texty velmi jednoduché. Svede se podepsat na hranici čitelnosti, při psaní se jí třesou ruce.

17. Ze znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO] [adresa] ze dne 8. 12. 2025 soud zjistil, že žalobkyně k datu 7. 7. 2021 nebyla způsobilá porozumět důsledkům uzavření darovací smlouvy a k datu 4. 5. 2022 nebyla způsobilá porozumět důsledkům uzavření darovací smlouvy a výpovědi stavebního spoření. To že již v roce 2021 (a tedy i 2022) nebyla schopna v rámci poruch paměti, exekutivy a vůle schopna domyslet důsledky svého jednání a že v té době byla velmi snadno ovlivnitelná, potvrzuje i dynamika další progrese demence, která je pozvolná a nedochází v ní ke skokovým zhoršením. Soud zkoumal způsobilost žalobkyně nejen z pohledu toho, zda mohla porozumět důsledkům výpovědi stavebního spoření, ale též důsledkům uzavření darovací smlouvy, a to s ohledem na procesní obranu žalovaných (resp. 2. žalovaného) ve vztahu k tomuto uplatněnému nároku, kdy ve vyjádření ze dne 2. 7. 2024 uvedl, že žalobkyně se rozhodla 2. žalovanému tyto prostředky darovat.

18. Z plné moci ze dne 28. 12. 2020 bylo zjištěno, že žalobkyně se dostavila dne 28. 12. 2020 na Úřad městyse [adresa] za účelem ověření podpisu na plné moci k zastupování v řízení o přiznání příspěvku na živobytí a tuto plnou moc zde vlastnoručně podepsala.

19. Ze smlouvy darovací ze dne 20. 2. 2021 bylo zjištěno, že žalobkyně se dostavila dne 22. 2. 2021 na Úřad městyse [adresa], kde uznala za vlastní podpis na této listině.

20. Z výslechu svědkyně [tituly před jménem] [jméno FO], kterou povinnosti mlčenlivosti zprostili žalovaní písemným prohlášením ze dne 16. 11. 2024 a opatrovnice žalobkyně ústně do protokolu o jednání konaném dne 18. 12. 2024, bylo zjištěno, že okolnosti sepsání darovací smlouvy ve formě notářského zápisu si již nevybavuje.

21. Z dalších provedených důkazů soud nezjistil žádné skutečnosti, které jsou významné pro uplatněný nárok na vydání bezdůvodného obohacení, o němž bylo rozhodnuto tímto částečným rozsudkem.

22. Žalovaní dále navrhovali k důkazu vyslechnout jako svědky pracovnice městysu [jméno FO] a [jméno FO] a dále zástupkyni [právnická osoba]., která s žalobkyní sepsala výpověď smlouvy o stavebním spoření, a dále notářský zápis č. j. [číslo jednací] ze dne 7. 7. 2021. Soud neprovedl důkaz notářským zápisem č. j. [číslo jednací] ze dne 7. 7. 2021, neboť podle § 99 odst. 2 zákona č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů, do notářského zápisu o právním jednání zůstavitele pro případ smrti, které je uvedeno v § 35b odst. 1, mají právo nahlížet za života zůstavitele jen účastníci. Výslechy shora uvedených svědků soud neprovedl s ohledem na závěry znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO] [adresa] ze dne 30. 1. 2023, podle něhož žalobkyně není způsobilá (mimo jiné) obstarávat si své záležitosti, pokud se týká jednání na úřadech v souvislosti s podáním žádosti o přiznání dávek státní sociální podpory, vyřizování dokladů apod. Pokud žalovaní u jednání konaného dne 18. 12. 2024 dále navrhli k důkazu výpověď stavebního spoření žalobkyně u ČSOB Stavební spořitelny, a. s. ze dne 31. 5. 2021, tak tento důkaz nebyl proveden, neboť nemá žádnou relevanci pro posouzení platnosti darování ve prospěch žalovaných. Z hlediska posouzení tohoto sporu nemá právní význam ani případná neplatnost tohoto právního jednání ze dne 31. 5. 2021.

23. Na základě provedeného dokazování soud zjistil následující skutkový stav věci. Dne 7. 7. 2021 žalobkyně podepsala před notářkou [tituly před jménem] [jméno FO] darovací smlouvu ve formě notářského zápisu, na jejímž základě převedla na 1. žalovanou vlastnické právo k bytové jednotce. Písemnou výpovědí ze dne 4. 5. 2022, vlastnoručně podepsanou žalobkyní, bylo ukončeno stavební spoření u ČSOB stavební spořitelny, a. s. č. [hodnota], vedené na jméno žalobkyně. Na základě této výpovědi byla výplata celého zůstatku na výše uvedeném účtu stavebního spoření převedena na účet 2. žalovaného, který tyto peněžní prostředky použil na udržování nemovitostí v jeho výlučném vlastnictví a částečně bytové jednotky, která byla převedena do výlučného vlastnictví 1. žalované. Žalobkyně zůstala k dispozici částka cca 50 000 Kč, naspořená na jejím běžném účtu. Žalobkyně k datu 7. 7. 2021 nebyla způsobilá porozumět důsledkům uzavření darovací smlouvy a k datu 4. 5. 2022 nebyla způsobilá porozumět důsledkům uzavření darovací smlouvy a výpovědi stavebního spoření.

24. S ohledem na argumentaci předestřenou žalovanými ve vyjádření k žalobě ze dne 2. 7. 2024 je třeba uvést, že dovolávají-li se toho, že darování bytové jednotky první žalované a přenechání peněžních prostředků druhému žalovanému bylo jejím přáním, považuje soud tuto jejich argumentaci za bezvýznamnou, neboť z provedeného dokazování je zřejmé, že žalobkyně je snadno ovlivnitelná a zneužitelná, jak plyne z návrhu ze dne 25. 2. 2022 na omezení svéprávnosti a jmenování opatrovníka. Především je však schopna projevit své přání, ale není schopna projevit svobodnou vůli (znalecký posudek [tituly před jménem] [jméno FO] [adresa] ze dne 30. 1. 2023). V tomto kontextu soud hodnotil zjištění z provedených důkazů ověření podpisu na plné moci ze dne 28. 12. 2020 k zastupování v řízení o přiznání příspěvku na živobytí a uznání podpisu žalobkyně za vlastní na smlouvě darovací ze dne 20. 2. 2021 tak, že nemají jakoukoliv relevanci pro tuto projednávanou věc, neboť nijak nevypovídají o svobodě vůle žalobkyně. Ve znaleckém posudku č. [číslo] ze dne 8. 12. 2025 znalec [tituly před jménem] [jméno FO] dospěl k závěru, že žalobkyně ke dni 7. 7. 2021 nebyla schopna uzavřít darovací smlouvu a nebyla toho schopna ani k datu 4. 5. 2022, kdy podepsala výpověď smlouvy o stavebním spoření. Znalec přesvědčivě vysvětlil svoje závěry s poukazem na dynamiku další progrese demence, která je pozvolná a nedochází v ní ke skokovým zhoršením. Závěru, že žalobkyně nebyla způsobilá k uzavření darovací smlouvy k datu 4. 5. 2022 neodporují ani zjištění, která soud učinil z výslechu 2. žalovaného a svědkyně [jméno], podle nichž před umístěním žalobkyně do Seniorpenzionu nastalo zhoršení jejího zdravotního stavu. V této souvislosti je třeba poukázat na časovou posloupnost, kdy k výpovědi stavebního spoření ze dne 4. 5. 2022 došlo až v době následující po umístění žalobkyně do Seniorpenzionu dne 22. 2. 2022. I kdyby soud připustil, že záměrem samotné žalobkyně bylo udržovat nemovitost v [obec], tak neměla ze zhodnocení této nemovitosti žádný užitek (např. v podobě bydlení v rekonstruovaném domě v [obec]). Žalobkyně tak v důsledku právního jednání spočívajícího v uzavření předmětných darovacích smluv pozbyla prakticky veškerý svůj majetek, darované peněžní prostředky byly vloženy do majetku ve vlastnictví žalovaných (bytu převedeného do vlastnictví 1. žalované a domu ve vlastnictví 2. žalovaného) a žalobkyni zůstaly pouze úspory na běžném účtu. Na tom podle soudu ničeho nemění ani skutečnost, že 2. žalovaný společně se svojí manželkou z vlastních úspor pořídili lednici, pračku a televizi do domu v [obec], který je majetkem 2. žalovaného.

25. Podle § 581 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku v pl. znění (dále jen „o. z.“) není-li osoba plně svéprávná, je neplatné právní jednání, ke kterému není způsobilá. Neplatné je i právní jednání osoby jednající v duševní poruše, která ji činí neschopnou právně jednat.

26. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

27. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

28. Podle § 63 odst. 1 písm. d) zákona č. 358/1992 Sb., notářského řádu, ve znění pozdějších předpisů, notářský zápis musí obsahovat prohlášení účastníků, že jsou způsobilí samostatně právně jednat v rozsahu právního jednání, o kterém je notářský zápis.

29. Podle publikace Notářský řád: Praktický komentář. KOŽIAK, J., VLÁČIL, D., RUBAN, R. [Systém ASPI]. Wolters Kluwer [cit. 2026-3-13]. ASPI_ID KO358_1992CZ. Dostupné z: www.aspi.cz. ISSN 2336-517X „Praktický význam této náležitosti (pozn. soudu: prohlášení účastníků, že jsou způsobilí samostatně právně jednat v rozsahu právního jednání, o kterém je notářský zápis) je nevelký, protože pokud by se zjistilo, že daná osoba není plně svéprávná a toto omezení svéprávnosti jí brání v daném právním jednání, tak se prohlášení této osoby uvedené v notářském zápisu stává bezpředmětným a půjde o zdánlivé právní jednání (jednající osoba pro omezení svéprávnosti nemohla projevit vůli uzavřít dané právní jednání, jde o vadu vůle). Smyslem této náležitosti je tak především zajistit, aby notář při sepsání zápisu vždy vznesl dotaz, zda jsou účastníci v potřebném rozsahu nadáni svéprávností, a zaznamená jejich odpověď.

30. Komentářová literatura dovozuje, že občanský zákoník chrání osoby, které nejsou schopné tvořit právně relevantní vůli. V podstatě jde o ochranu před (právním) sebepoškozováním těchto osob. Tato ochrana se může dostat do kolize s principem ochrany právní jistoty, konkrétně dobré víry kontrahentů, avšak při této kolizi má ochrana osoby bez dostatečné schopnosti právně jednat přednost před ochranou dobré víry kontrahentů (srov. Melzer F. In Melzer, F., Tégl, P. a kol. Občanský zákoník – velký komentář. Svazek III. § 419-654. Praha: Leges, 2014, s. 741-742). Občanské právo je ovládáno zásadou autonomie vůle, která se realizuje prostřednictvím právních jednání. Vázanost právním jednáním, resp. učiněným projevem vůle, je však namístě jen tehdy, pokud jednající disponuje dostatečným stupněm rozumové a volní schopnosti. Pokud tomu tak není, musí být takový jednající chráněn před riziky právního styku; takovou ochranu mu mimo jiné poskytuje institut neplatnosti jeho právního jednání [srov. Dobrovolná, E. In Lavický, P. a kol. Občanský zákoník I. Obecná část (§ 1–654). Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2022, str. 1862].

31. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že podaná žaloba je ohledně nároku na vydání bezdůvodného obohacení ve výši 533 703 Kč s příslušenstvím důvodná. Důvody, které v době následující po darování peněz 2. žalovanému vedly k omezení svéprávnosti žalobkyně, byly dány i v době, kdy se toto právní jednání uskutečnilo, a vylučovaly u žalobkyně utváření její svobodné vůle. Žalobkyně tedy nebyla nadána dostatečnou rozumovou a zejména volní schopností, které náleží mezi základní podmínky platnosti právního jednání (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 23 Cdo 3870/2023 ze dne 28. 5. 2025). Ve smyslu ust. § 581 věty první o. z. proto soud shledal darovací smlouvu uzavřenou mezi žalobkyní a 2. žalovaným neplatnou. Druhý žalovaný se tak na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil (§ 2991 o. z.), a proto mu bylo výrokem I. tohoto částečného rozsudku uloženo zaplatit částku, kterou z neplatného právního jednání obdržel.

32. Výrokem II. tohoto rozsudku bylo rozhodnuto podle § 149 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“) tak, že 2. žalovaný je povinen zcela nahradit náklady vynaložené na zastoupení žalobkyně v souvislosti s uplatněným nárokem na vydání bezdůvodného obohacení ve výši 533 703 Kč s příslušenstvím, o jejichž výši bude rozhodnuto samostatným usnesením.

33. Stát má podle výsledku řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků (§ 148 odst. 1 o. s. ř.). V tomto řízení vznikly náklady státu, který byly vynaloženy na znalecký posudek [tituly před jménem] [jméno FO] [adresa] ze dne 8. 12. 2025, o jejichž výši bylo rozhodnuto usnesením č. j. 6 C 35/2024-87 ze dne 9. 1. 2026. Podle výsledku řízení byla 2. žalovanému uložena také povinnost nahradit státu polovinu takto vzniklých nákladů na dokazování ve výši 12 322 Kč (výrok III. tohoto rozsudku). Vzhledem k tomu, že předmětem tohoto řízení bylo také určení vlastnictví k bytové jednotce, přičemž jednou z otázek položených znalci bylo posouzení zdravotního stavu žalobkyně k datu uzavření darovací smlouvy ohledně této bytové jednotky, bude o druhé polovině vzniklých nákladů rozhodnuto až v konečném rozhodnutí. Na druhou stranu tímto částečným rozsudkem končí účast 2. žalovaného v tomto řízení, a proto měl soud za potřebné rozhodnout tímto částečným rozsudkem také o nákladech ve vztahu mezi žalobkyní a 2. žalovaným a o nákladech státu vzniklých v souvislosti s uplatněným nárokem na vydání bezdůvodného obohacení. Uvedené platí též o povinnosti zaplatit České republice – Okresnímu soudu ve Žďáru nad Sázavou soudní poplatek v souvislosti s uplatněným nárokem na vydání bezdůvodného obohacení ve výši 26 686 Kč, jež na 2. žalovaného přešla podle § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.

Poučení