6 C 41/2023 - 338

Rubrum

Okresní soud v Benešově rozhodl samosoudkyní JUDr. Evou Kůsovou, Ph.D. ve věci žalobce: [Jméno žalobce],, IČO [IČO žalobce] sídlem [Adresa žalobce] zastoupená advokátkou [Jméno advokátky] sídlem [Adresa advokátky] proti žalovanému: [Jméno žalovaného], narozený [Datum narození žalovaného] bytem [Adresa žalovaného] zastoupený advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] o určení vlastnického práva k nemovitostem a o vyklizení nemovitostí takto:

Výrok

I. Určuje se, že žalobkyně je vlastníkem pozemku parc. č. [Anonymizováno], jehož součástí je stavba č. p. [Anonymizováno], a pozemků par. č. [Anonymizováno] a [Anonymizováno], vše zapsáno na LV č. [hodnota], pro k. ú. [adresa], obec [adresa], vedeném Katastrálním úřadem pro [Anonymizováno] kraj, Katastrální pracoviště [adresa].

II. Žalovaný je povinen nemovitosti uvedené ve výroku I. tohoto rozsudku vyklidit a vyklizené předat žalobkyni do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku [částka], k rukám zástupkyně žalobkyně [Jméno advokátky], do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobou podanou u zdejšího soudu dne [datum] se žalobkyně proti žalovanému domáhala určení vlastnického práva k pozemku parc. č. [Anonymizováno], jehož součástí je stavba č. p. [Anonymizováno], a pozemků par. č. [Anonymizováno] a [Anonymizováno], vše zapsáno na LV č. [hodnota], pro k. ú. [adresa], obec [adresa], vedeném Katastrálním úřadem pro [Anonymizováno] kraj, Katastrální pracoviště [adresa] (dále jen „nemovitosti“). V žalobě a ve svých vyjádřeních uvedla, že kupní smlouvou ze dne [datum] převedla žalobkyně na žalovaného vlastnického právo k nemovitostem. Za jejich převod se žalovaný zavázal uhradit v Dohodě o úhradě kupní ceny z téhož dne částku [částka] ve 24 měsíčních splátkách po [částka], splatných vždy k poslednímu dni příslušného kalendářního měsíce s tím, že první splátka bude hrazena v prosinci [Anonymizováno] a poslední v listopadu [Anonymizováno]. Úhrady měly probíhat bezhotovostně. Žalovaný neuhradil ani jedinou splátku. Jednatel žalobkyně žalovaného průběžně vyzýval k úhradám, žalovaný vždy uvedl nějaký důvod, proč nemohlo být zaplaceno, později začal uvádět, že „jsou vyrovnáni“, aniž by toto své tvrzení vysvětlil. Po uplynutí splatnosti celého dluhu žalobkyně vyzvala žalovaného dopisem ze dne [datum] k úhradě kupní ceny nejpozději do [datum] pod hrozbou odstoupení od kupní smlouvy. Ani na základě této výzvy žalovaný kupní cenu neuhradil. Žalobkyně proto sdělením ze dne [Anonymizováno] od kupní smlouvy odstoupila. Odstoupení bylo žalovanému doručeno dne [datum], čímž zanikl právní titul pro převod vlastnického práva ex tunc a došlo k obnovení vlastnického práva žalobkyně k nemovitostem. Dopisem ze dne [datum] žalobkyně vyzvala žalovaného k poskytnutí součinnosti nezbytné k zápisu do katastru nemovitostí s upozorněním, že jinak se bude určení svého vlastnického práva domáhat soudní cestou. Žalovaný reagoval na odstoupení od kupní smlouvy dopisem ze dne [datum], v němž sdělil, že kupní cenu uhradil a připojil naskenované příjmové doklady, které měly prokazovat úhradu kupní ceny. Žalobkyně uvedla, že kupní cenu neobdržela a předložená potvrzení o úhradě jsou falzifikáty (stejně jako Dohoda o splácení kupní ceny předložená žalovaným u jednání, která měla dokládat, že se účastníci dohodli na hotovostních platbách, ačkoliv původně byla sjednána úhrada bezhotovostní). Žalovaný žádal účetní žalobkyně [jméno FO] dne [datum], aby zanesla úhradu kupní ceny nemovitostí do účetnictví žalobkyně, aniž by předložil k úhradě doklady, proto tak účetní neučinila, žádná potvrzení o úhradě nejsou součástí účetnictví žalobkyně. Potvrzení se objevila až poté, co žalobkyně odstoupila od kupní smlouvy. V návaznosti na předložená falza o úhradě kupní ceny podal [jméno FO], jednatel žalobkyně, na žalovaného trestní oznámení. Vzhledem k tomu, že žalovaný není ochoten poskytnout součinnost k opětovnému zápisu vlastnického práva žalobkyně do katastru nemovitostí, musí se žalobkyně jako skutečný vlastník domáhat touto žalobou určení svého vlastnického práva tak, aby byl odstraněn rozpor mezi stavem skutečným a stavem zapsaným. Tím je v souladu s judikaturou Nejvyššího soudu dán její naléhavý právní zájem na požadovaném určení. Současně se žalobkyně domáhala fyzického předání nemovitostí, jelikož tyto jsou stále v držení žalovaného.

2. Žalovaný s žalobou nesouhlasil a označil ji za šikanózní. Tvrdil, že nebyly dány důvody pro odstoupení od smlouvy, jelikož kupní cena byla zcela zaplacena a jiné důvody odstoupení smlouva nepředpokládá. K důkazu označil a předložil potvrzení o její úhradě (všechna opatřena razítkem a podpisem jednatele žalobkyně) s tím, že tyto je připraven předložit znalci ke zkoumání jejich pravosti. Dále navrhl k důkazu listinu s názvem Dohoda o splácení kupní ceny ze dne [datum], na jejímž základě byla kupní cena placena v hotovosti kvůli problémům žalobkyně s účtem. Žalovaný jednotlivé splátky řádně platil, přičemž žalobkyně mu ke každé platbě předložila uvedená potvrzení. Žalobkyně byla dva roky nečinná, pokud by nebylo hrazeno, je zvláštní, že by dva roky čekala. Mezi zástupcem žalobkyně a žalovaným probíhala SMS komunikace, žalobkyně uváděla, že pokud žalovaný splní své závazky, bude žaloba vzata zpět.

3. Vzhledem k tomu, že žalobkyně sporovala pravost žalovaným předložených listin, byl žalovaný soudem u jednání poučen podle § 118a odst. 1, 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), aby pravost těchto listin (19 příjmových dokladů a dohody o splácení kupní ceny ze dne [datum]) prokázal. Na poučení soudu žalovaný reagoval již u jednání tak, že navrhl vypracování znaleckého posudku z oboru písmoznalectví za účelem zjištění pravosti podpisu jednatele [jméno FO]. Dále v soudem stanovené prodloužené koncentrační lhůtě v délce 30 dnů setrval na svém stanovisku uvedeném při jednání o předání finančních prostředků (kupní ceny za nemovitosti) zástupci žalobkyně [jméno FO] oproti vystaveným potvrzením. K prokázání jejich pravosti zopakoval svůj důkazní návrh na provedení znaleckého posudku z oboru písmoznalectví. Předání finančních prostředků jakožto splátek kupní ceny byli přítomni svědci [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno] a [Anonymizováno], jejichž výslech žalovaný navrhl vedle svého účastnického výslechu. Potvrzení připravila žalobkyně a k předání došlo osobně v [Anonymizováno] u stavby č. p. [Anonymizováno] nebo i na jiných místech. Žalobkyni nesvědčí naléhavý právní zájem na požadovaném určení, mohla žalovat na zaplacení kupní ceny. Žalobkyně si je dobře vědoma, že k předání uvedených prostředků došlo a tímto způsobem se snaží žalovaného přimět k plnění v její prospěch, což vyplývá z SMS komunikace, a také se snaží pomoci vlastníku sousedních nemovitostí – společnosti [právnická osoba]., která provedla rekonstrukci budovy č.p. [Anonymizováno] takovým způsobem, že zastavěla i část pozemku ve vlastnictví žalovaného parc. č. [Anonymizováno]. Jednatel žalobkyně [jméno FO] a žalovaný původně spolupracovali, chtěli zrekonstruovat budovu č.p. [Anonymizováno], vybudovat byty, následně tyto se ziskem rozprodat, kdy p. [jméno FO] měl sehnat prostředky, což se mu nepodařilo. Proto v roce [Anonymizováno] přivedl [tituly před jménem] [jméno FO] ([právnická osoba].), který nemovitosti č.p. [Anonymizováno] odkoupil a plán byl takový, že by se rekonstrukce provedla i za jeho finanční účasti a po rozprodání bytů by se zúčastnění podělili o zisk. Po odsouhlasení podmínek se předmětná budova prodala společnosti [právnická osoba]. a začaly práce na rekonstrukci, která se prodražovala v důsledku nesprávných postupů [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO]. Žalovaný chtěl spolupráci ukončit či podíl prodat třetí osobě, což se nezdařilo. Následně pak pan [jméno FO] požadoval na žalovaném, aby zaplatil závazky žalobkyně vůči třetím osobám s tím, že pokud se s ním takto v klidu žalovaný nedomluví, že to bude řešit jinak. Po odmítnutí požadavku žalovaným tedy přišel mimo jiné požadavek na zaplacení kupní ceny a pan [jméno FO] začal popírat přijetí plateb, a proto se věc octla před soudem.

4. Dne [datum] žalovaný soudu doručil své další vyjádření k věci sepsané novým zástupcem. Upustil od svého původního tvrzení, že kupní cenu ve výši [částka] žalobkyni zaplatil (upuštění od tohoto tvrzení potvrdil i u ústního jednání). Podrobně popsal spolupráci účastníků a to, že sjednanou kupní cenu ve skutečnosti neměl nikdy platit, neboť skutečná vůle účastníků byla sjednat převod vlastnického práva bezúplatně. Vysvětloval, že v důsledku silných emocí podlehl doporučení svého předchozího právního zástupce a svou obranu postavil na písemných potvrzeních o převzetí vybraných částek, o nichž se domníval, že jsou skutečně podepsány [jméno FO]. Připustil možnost, že se nejedná o pravé podpisy [jméno FO], jelikož tato potvrzení od zástupce žalobkyně obdržel již podepsaná a neviděl tedy, jak je zástupce podepisuje, nelze tedy vyloučit, že potvrzení podepsala jiná osoba nebo zástupce podpisy záměrně zkomolil, protože předvídal případný soudní spor a že by listiny proti němu mohly být použity. Tato potvrzení žalovaný od žalobkyně totiž požadoval z opatrnosti z důvodu počínajících konfliktů mezi stranami, jelikož začal tušit, že celý společný projekt může skončit neúspěchem a že veškeré dohody účastníků byly pouze ústní a mohly by být popřeny.

5. Dále uvedl, že žalobní tvrzení nejsou pravdivá, je nestandardní, že jednatel žalobkyně po tak dlouhou dobu neřešil, že žalovaný kupní cenu nesplácel a k urgencím uváděl, že účastníci jsou vyrovnaní. Každému by bylo zjevné, že kupní cenu žalovaný nechce platit a situaci by řešil. Splácet přitom měl začít v prosinci [Anonymizováno] a řešit se věc začala až v prosinci [Anonymizováno]. Není k uvěření, že si jednatel žalobkyně mohl myslet, že musí počkat na prodlení s úhradou poslední splátky, přičemž poukázal na přátelskou komunikaci účastníků ještě v červnu [Anonymizováno]. Pochybnosti o žalobním nároku vyplývají i z výslechu jednatele žalobkyně a z výslechu účetní žalobkyně [jméno FO] u policejního orgánu. Soud by se měl bez ohledu na koncentraci řízení zabývat skutečným stavem věci: ústní urgence k zaplacení kupní ceny nebyly nijak prokázány, soud by měl zkoumat, proč věc začala žalobkyně řešit až po dvou letech, přičemž soud musí mít pochybnost o skutkovém stavu věci už jen z důkazů navržených před koncentrací řízení. Žalovaný u druhého jednání též vyjádřil lítost nad svou původní obranou s tím, že dal na rady původního zástupce.

6. Dále žalovaný namítl, že řízení nebylo koncentrováno podle § 118b odst. 1 o.s.ř., protože při prvním jednání nebyly provedeny všechny úkony, které zákon stanoví v § 118 odst. 1 a 2 o.s.ř. s odkazem na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka] (R [Anonymizováno]) a sp. zn. [spisová značka], konkrétně nebyly sděleny výsledky přípravy jednání a soud neuvedl, která právně významná skutková tvrzení účastníků lze považovat za shodná, která právně významná tvrzení účastníků zůstala sporná a které z dosud navržených důkazů budou provedeny, popřípadě které důkazy soud provede, i když je účastníci nenavrhli. I pokud by koncentrace řízení nastala, nesmí soud ve svém rozhodnutí popřít zásadu materiální pravdy a musí vycházet z toho, co plyne z důkazů, nikoliv z toho, co plyne z tvrzení. Soud musí zjistit skutečný stav věci a nemůže ve svém rozhodnutí přehlédnout, jak a s jakým účelem účastníci jednali.

7. Na základě provedeného dokazování soud učinil následující skutková zjištění: Dne [datum] podepsali účastníci listinu s názvem kupní smlouva, na jejímž základě žalobkyně jako prodávající převedla vlastnické právo k nemovitostem na žalovaného jako kupujícího. V čl. II byla sjednána kupní cena částkou [částka], přičemž způsob její úhrady byl vyhrazen do dohody o úhradě kupní ceny, kterou smluvní strany uzavřely současně s kupní smlouvou; na základě této dohody ze dne [datum] tak měl žalovaný splácet kupní cenu ve 24 měsíčních splátkách ve výši [částka] na účet žalobkyně (z kupní smlouvy a z dohody o úhradě kupní ceny ze dne [datum]). Dle výpisu z katastru nemovitostí je ke dni rozhodnutí soudu zapsaným vlastníkem nemovitostí žalovaný, nemovitosti jsou zatíženy zástavním právem a zákazem zcizení po dobu trvání zástavního práva ve prospěch [právnická osoba]. (z LV č. [hodnota] ze dne [datum] a z aktuálního výpisu ze dne [datum] pořízeného soudem). Jednatelem žalobkyně byl od [datum] do [datum] [jméno FO] a celá obchodní firma žalobkyně zní [Jméno žalobce]. (z výpisu z obchodního rejstříku žalobkyně).

8. Dopisem ze dne [datum] vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě kupní ceny za nemovitosti s upozorněním, že jinak žalobkyně odstoupí od smlouvy a bude věc předána právnímu zástupci k dalším krokům; dodatečná lhůta k plnění byla stanovena do [datum] (z dopisu žalobkyně ze dne [datum]). Dne [datum] žalobkyně zaslala žalovanému odstoupení od kupní smlouvy na nemovitosti, jelikož žalovaný na výzvu žalobkyně ze dne [datum] nijak nereagoval a kupní cenu nezaplatil. Žalovanému bylo sděleno, že odstoupením od smlouvy se zrušují práva a povinnosti vyplývající ze smlouvy od počátku a odpadá právní titul žalovaného pro převod vlastnického práva k nemovitostem; odstoupení žalovaný obdržel dne [datum] (z odstoupení od smlouvy ze dne [datum], vč. plné moci a potvrzení o dodání a doručení do datové schránky ze dne [datum]). Dopisem ze dne [datum] žalobkyně vyzvala žalovaného k součinnosti nezbytné k provedení zápisu skutečného vlastníka nemovitostí (žalobkyně) do katastru nemovitostí s upozorněním, že jinak se žalobkyně bude domáhat určení svého vlastnického práva soudní cestou (z dopisu ze dne [datum], vč. přiloženého souhlasného prohlášení a potvrzení o dodání do datové schránky žalovaného).

9. V dopisu (ve spisu založeném bez data na č.l. 13, z kontextu se jednalo o dopis z [datum]) adresovaném zástupci žalobkyně žalovaný k zaslanému odstoupení od smlouvy sdělil, že jsou s žalobkyní ohledně domu zcela vyrovnáni s tím, že přílohou poslal potvrzení. Dále z dopisu žalovaného ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaný zástupci žalobkyně sdělil k její výzvě k součinnosti ze dne [datum], že tuto neposkytne. Takový požadavek podle žalovaného nemá právní důvod, jelikož kupní cenu za nemovitosti žalovaný žalobkyni v celém rozsahu uhradil, jak již sdělil a doložil v dopisu ze dne [datum] V dopisu (na č.l. 107) žalovaný jednateli žalobkyně sdělil v návaznosti na urgence a dopisy advokátky žalobkyně, že jsou mezi sebou za dům vyrovnáni, musí tedy reagovat a toto vyrovnání bude prokazovat, nerozumí, proč toto jednatel žalobkyně popírá.

10. Dále soud zjistil, že [jméno FO], tehdejší jednatel žalobkyně, podal dne [datum] trestní oznámení na žalovaného (které doplnil dne [datum]), jehož obsahem je zejména skutečnost, že žalovaný si od žalobkyně zakoupil nemovitosti na základě kupní smlouvy ze dne [datum], přičemž na kupní cenu ve výši [částka] nezaplatil ničeho. Když se průběžně jednatel žalobkyně zajímal, proč žalovaný neplatí (vyzýval jej pouze ústně), uváděl žalovaný, že peníze nemá, ale nedovedl říct, za to utrácel, poté mu sdělil, že jsou vyrovnaní, což jednatel nechápal a žalovaný to nevysvětlil. Poté, co žalobkyně odstoupila od smlouvy, předložil žalovaný zástupci žalobkyně ke skutečnosti, že jsou účastníci vyrovnaní, potvrzení, v nichž je uvedeno, že jednatel žalobkyně převzal splátky kupní ceny, což se nikdy nestalo. Nadto žalovaný zakoupil jinou nemovitost a za úvěr se zaručil nemovitostmi, které tedy nyní budou i v případě obnovení vlastnického práva žalobkyně zatíženy zástavním právem. Dříve situaci jednatel žalobkyně neřešil, věřil, že žalovaný kupní cenu zaplatí a myslel si, že se může obrátit na právníky až po uběhnutí lhůty pro poslední splátku (z úředního záznamu Policie ČR ze dne [datum] ve spojení s úředním záznamem ze dne [datum]).

11. Dále soud provedl důkazy navržené žalovaným k jeho tvrzením ohledně předání splátek kupní ceny v celkové výši [částka] jednateli žalobkyně, a sice 19 listinami s názvem „Příjmový pokladní doklad“ (celkem na částku [částka], první doklad z [datum] a poslední doklad z [datum]). V těchto listinách je jako přijímající osoba finančních částek od žalovaného označená žalobkyně zastoupená jednatelem [jméno FO]; listiny jsou opatřeny razítkem „[Anonymizováno] [právnická osoba].“ a nečitelnou parafou přes toto razítko pod jménem [jméno FO]. Dále žalovaný předložil listinu s názvem „Dohoda o splácení kupní ceny rodinného domu [adresa]“ označenou datem [datum] s údajnými podpisy účastníků řízení (u žalobkyně je opět razítko [Anonymizováno] a přes něj údajná parafa [jméno FO]), dle níž se měli účastníci dohodnout, že kupní cena za nemovitosti bude z důvodu problému s účtem žalobkyně placena v hotovosti k rukám jednatele žalobkyně. Ze znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem] ze dne [datum] bylo zjištěno, že na uvedených listinách nejsou pravé podpisy [jméno FO], nýbrž podpisy padělané z volné ruky s tím, že padělatel evidentně způsob podepisování [jméno FO] znal a mohl i podepisovat podle předlohy. Dále se soud znaleckým posudkem nezabýval a také upustil od výslechu znalkyně, jelikož žalovaný – byť nejdříve trval na jejím výslechu – po změně právního zastoupení upustil od svého tvrzení, že peníze předal jednateli žalobkyně, přičemž uvedl, že listiny obdržel již podepsané a jednatel mohl svůj podpis záměrně zkomolit nebo jej nechat podepsat jinou osobou s cílem zmařit tento důkaz v případném soudním sporu.

12. Dále soud zjistil, že žalovaný při podaném vysvětlení ohledně trestního oznámení na jeho osobu před policejním orgánem uvedl, že dům [adresa] si koupil zpět od žalobkyně v prosinci [Anonymizováno] s tím, že jej splácel v průběhu několika měsíců, přičemž v tomto ohledu byl finančně podporován rodinou, konkrétně strýcem, jehož jméno odmítl uvést. Hotovostní úhrady za dům prováděl tak, že vozil hotové peníze přímo jednateli a byli u toho svědci, předal je panu [jméno FO], nikomu jinému by je nedal (z úředního záznamu Policie ze dne [datum]).

13. Soud dále ohledně spolupráce účastníků zjistil, že žalobkyni založil [jméno FO] za účelem odkupu nemovitostí od žalovaného a jeho sestry, a to jednak nemovitostí na adrese [adresa], jednak nemovitostí na adrese [adresa], na což [jméno FO] sjednal úvěrové financování, z něhož byla uhrazena kupní cena a vyplaceny dluhy žalovaného (resp. minimálně vyplacen podíl sestře žalovaného). Nemovitosti na adrese [adresa] měly být zrekonstruovány a se ziskem prodány; zisk měl být mezi zúčastněné rozdělen. Financování bylo sehnáno až účastí pana [Anonymizováno], který odkoupil nemovitosti [adresa] na společnost [právnická osoba]. a zisk po rekonstrukci měl být rozdělen mezi všechny tři zúčastněné osoby (z výslechu žalovaného před Policií ČR, na tento výslech odkazovala žalobkyně ohledně spolupráce s tím, že v podstatné míře se s ním ztotožňuje, resp. odkazovala na něj ve věci účastníků [spisová značka]).

14. Soud dále zjistil, že účetní žalobkyně [jméno FO] požadovala po žalovaném vyjasnění toho, jak probíhaly platby kupní ceny za nemovitosti, protože v účetnictví k tomu nebyly podklady. Žalovaný se účetní dotazoval, zda se dá kupní cena platit „na papírky“, což účetní pochopila jako dotaz, zda se dá platit hotově, což mu potvrdila. K dotazu, zda kupní cenu zaplatil, odpověděl, že ne a že ji dle dohod ani nikdy platit neměl. Uvedl také, že myslel, že mu účetní papírky „namaluje“ (z úředního záznamu o podání vysvětlení [jméno FO]).

15. Skutečnost, že spolupráce mezi žalovaným, žalobkyní (zastoupenou [jméno FO]) a [tituly před jménem] [jméno FO] ([právnická osoba].) dopadla vyhrocením vzájemných obchodních vztahů a že toto souvisí s neshodami ohledně financí ve všech směrech, kdy žalovaný má pocit, že ostatním nic nedluží a že je jimi vydírán, jsou-li částky požadovány, zatímco žalobkyně a [tituly před jménem] [jméno FO] požadují od žalovaného úhrady částek z několika důvodů a stanovují lhůty a podmínky, vyplývá z SMS komunikace mezi žalovaným a jednatelem žalobkyně a žalovaným a [tituly před jménem] [jméno FO]; žádné další rozhodující skutečnosti ovšem z této komunikace soudem nebyly zjištěny. Uvedené platí, i pokud jde o rozsáhlou komunikaci účastníků (č.l. 266-315), na jejímž provedení žalovaný trval a ohledně níž učinil důkazní návrh ve svém podání ze dne [datum]. I ohledně ní uvádí soud, že tento důkaz byl označen k tvrzení, že vztahy účastníků se vyhrotily, žalovaný chtěl spolupráci ukončit, jednatel žalobkyně požadoval, aby žalovaný zaplatil závazky žalobkyně vůči třetím osobám s tím, že pokud se s ním takto nedomluví, bude věc řešena jinak. Rovněž z této komunikace vyplývá, že žalovaný provedl určité průběžné vyúčtování na peníze investované do rekonstrukce a že nějaké částky zaplatil řemeslníkům. Dále se z této komunikace podává, že po dlouhou dobu, tj. ještě i v době prodlení žalovaného se splátkami kupní ceny, vztahy účastníků zůstávaly pozitivní.

16. Soud na základě provedeného dokazování ohledně skutkového stavu uzavřel, že strany dne [datum] podepsaly listinu s názvem kupní smlouva, na jejímž základě žalobkyně jako prodávající převedla vlastnické právo k nemovitostem na žalovaného jako kupujícího. V čl. II byla sjednána kupní cena částkou [částka], přičemž způsob její úhrady byl vyhrazen do dohody o úhradě kupní ceny, kterou smluvní strany uzavřely současně s kupní smlouvou; na základě této dohody ze dne [datum] měl žalovaný splácet kupní cenu ve 24 měsíčních splátkách ve výši [částka] na účet žalobkyně. Listiny, které měly prokazovat úhradu kupní ceny (příjmové pokladní doklady) a oprávnění žalovaného platit cenu v hotovosti (dohoda o splácení kupní ceny ze dne [datum]) nejsou opatřeny pravým podpisem jednatele žalobkyně, jedná se o falza, žalovaný tedy ani přes poučení soudu neprokázal své tvrzení, že kupní cenu zaplatil.

17. Podle § 2079 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.

18. Podle § 2001 o. z. lze od smlouvy odstoupit, ujednají-li si to strany, nebo stanoví-li tak zákon.

19. Podle § 2002 odst. 1 o.z. poruší-li strana smlouvu podstatným způsobem, může druhá strana bez zbytečného odkladu od smlouvy odstoupit. Podstatné je takové porušení povinnosti, o němž strana porušující smlouvu již při uzavření smlouvy věděla nebo musela vědět, že by druhá strana smlouvu neuzavřela, pokud by toto porušení předvídala; v ostatních případech se má za to, že porušení podstatné není. Podle odstave 2 strana může od smlouvy odstoupit bez zbytečného odkladu poté, co z chování druhé strany nepochybně vyplyne, že poruší smlouvu podstatným způsobem, a nedá-li na výzvu oprávněné strany přiměřenou jistotu.

20. Podle § 2004 odst. 1 o. z. se odstoupením od smlouvy závazek zrušuje od počátku.

21. Podle § 2005 odst. 1 o. z. odstoupením od smlouvy zanikají v rozsahu jeho účinků práva a povinnosti stran. Tím nejsou dotčena práva třetích osob nabytá v dobré víře.

22. Podle§ 1949 odst. 1 o .z. přijímá-li věřitel plnění, vydá dlužníkovi na jeho žádost potvrzení o splnění dluhu (kvitanci). V potvrzení vyznačí jméno dlužníka a věřitele, předmět plnění a místo a čas, kde a kdy byl dluh splněn. Je-li kvitance vydána na jistinu, má se za to, že bylo vyrovnáno také příslušenství pohledávky.

23. Podle § 985 o. z. není-li stav zapsaný ve veřejném seznamu v souladu se skutečným právním stavem, může se osoba, jejíž věcné právo je dotčeno, domáhat odstranění nesouladu; prokáže-li, že své právo uplatnila, zapíše se to na její žádost do veřejného seznamu. Rozhodnutí vydané o jejím věcném právu působí vůči každému, jehož právo bylo zapsáno do veřejného seznamu poté, co dotčená osoba o zápis požádala.

24. Soud dospěl k závěru, že v řízení bylo spolehlivě prokázáno, že listiny – Příjmové pokladní doklady a dohoda o splácení kupní ceny ze dne [datum] jsou falza, tj. že se nejedná o listiny pocházející od žalobkyně, neboť nejsou opatřeny pravým podpisem jejího jednatele [jméno FO]. Žalovaný tedy neunesl důkazní břemeno ohledně svého tvrzení, že kupní cenu za nemovitosti ve výši [částka] zaplatil žalobkyni k rukám jejího jednatele v hotovostních splátkách. K uvedenému dále soud doplňuje, že předání těchto finančních prostředků měli být účastni svědci [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno] a [Anonymizováno], přičemž tyto svědky byl soud připraven k návrhu žalovaného ohledně předání částek žalobkyni vyslechnout. V této souvislosti soud ovšem uvádí, že v další fázi řízení – po zákonné koncentraci a po změně právního zastoupení a vypracování znaleckého posudku – toto své původní klíčové tvrzení o předání finančních prostředků zástupci žalobkyně [jméno FO] žalovaný změnil tak, že žádnou kupní cenu dle dohody účastníků nikdy platit neměl. Peníze tedy nepředal žalobkyni tak, jak původně tvrdil, nýbrž po zástupci žalobkyně pouze žádal potvrzení, že je předal, aby bylo potvrzeno jejich vyrovnání. Vyslýchat původně navržené svědky k předání finančních prostředků se proto stalo nepotřebným a soud návrh žalovaného na jejich výslech zamítl. K nově uplatněným tvrzením tyto svědky soud nevyslechl, neboť tvrzení byla uplatněna po zákonné koncentraci řízení. Stejně tak i všechny ostatní nově navržené důkazy označené v podání ze dne [datum] k nově uplatněným tvrzením soud zamítl, protože i tyto byly uplatněny po zákonné koncentraci řízení. Z obdobných důvodů soud zamítl návrh na doplnění dokazování výslechem žalovaného – jednak měl tento výslech prokazovat tvrzení uplatněná po zákonné koncentraci, jelikož od původních tvrzení, která byla k tomuto důkazu označena žalovaný upustil, jednak se jedná o důkaz, který není způsobilý objasnit stav věci a v tomto civilním řízení sporném nebyly splněny podmínky pro jeho provedení podle § 131 odst. 1 o.s.ř.

25. Soud dále v návaznosti na shora uvedené shrnuje, že žalovaným předestřená obrana v jeho podání ze dne [datum] je zcela novou procesní obranou obsahující nová tvrzení a nové důkazy, k nimž soud nemohl přihlédnout, jelikož tyto byly uplatněny po koncentraci řízení (včetně důkazů, které se dle žalovaného objektivně objevily po koncentraci řízení, neboť až po usnesení o zahájení trestního stíhání žalovaného měl jeho zástupce přístup do trestního spisu, protože i tyto důkazy – protokoly o výsleších byly navrženy k novým tvrzením, k nimž soud nemohl přihlédnout). Dle názoru soudu přitom koncentrace řízení úspěšně nastala skončením prvního jednání ve věci, resp. uplynutím třicetidenní lhůty k doplnění tvrzení a důkazů, kterou soud účastníkům stanovil, tj. dne [datum]. Žalovaný je a byl v řízení odborně právně zastoupen, o koncentraci řízení byl ve smyslu § 118b dost. 1 o.s.ř. poučen v předvolání k prvnímu jednání ve věci a dále také před skončením prvního jednání. Jeho námitka, že ke koncentraci nedošlo, je účelová, ve snaze zvrátit svou původní procesní strategii, která se v řízení ukázala neúspěšnou, a tímto způsobem vnést do řízení zcela nová tvrzení a nové důkazy v návaznosti na hrozbu neúspěchu ve sporu. Takový postup soud považuje za nepřípustný, neboť se jedná o exemplární případ toho, čemu instituty o koncentraci řízení vtělené do právní úpravy mají sloužit, resp. čemu mají bránit, a sice nekonečnému oddalování soudního rozhodnutí v důsledku bezbřehého prostoru pro uplatňování nových tvrzení a důkazů v případě, že se původně zvolená procesní strategie ukáže bezúspěšnou.

26. Pokud žalovaný odkazoval na judikaturu Nejvyššího soudu ohledně koncentrace řízení v návaznosti na provedení všech úkonů podle § 118 odst. 1, 2 o.s.ř. s tím, že Nejvyšší soud v tomto ohledu nepřipouští žádnou úlevu či odchylku, uvádí zdejší soud, že stejně jako zákonná ustanovení nelze judikaturu vykládat proti jejímu účelu a smyslu. Předmětná rozhodnutí Nejvyššího soudu míří na zcela odlišné právně a skutkově komplikované případy, v nichž si lze stěží představit další postup v řízení před tím, než si soud jednoznačně stanoví rozhodující skutečnosti, tedy provede inventarizaci sporných a nesporných neskutečností, a dále zaměří dokazování s tím, že stranám avizuje jeho další průběh. Nic z uvedeného ovšem na daný případ nedopadá. Pří prvním jednání měl soud k dispozici toliko jednoduchou žalobu na určení vlastnického práva k nemovitostem v důsledku odstoupení od kupní smlouvy pro nezaplacení kupní ceny ani v dodatečné lhůtě, vyjádření k žalobě nebylo podáno. U jednání se žalovaný vyjádřil tak, že kupní cenu zcela zaplatil k rukám jednatele žalobkyně hotovostními platbami a ke svému tvrzení předložil důkazy příjmovými pokladními doklady a dohodou o splácení kupní ceny ze dne [datum], která oproti původní dohodě umožňoval splácení v hotovosti. Není tedy zřejmé, co měl soud v rámci inventarizace sporných a nesporných rozhodných skutečností při sdělení výsledků přípravy jednání účastníkům sdělit tak, aby dle názoru žalovaného úspěšně nastala koncentrace řízení. Pokud žalovaný z jím citovaných rozhodnutí dovozuje, že soud měl pro úspěšnou koncentraci řízení při prvním jednání účastníkům sdělit, že mezi účastníky je sporné, zda žalovaný zaplatil kupní cenu za nemovitosti, považuje soud takový výklad citované judikatury za absurdní dezinterpretaci jejího smyslu a účelu. Nadto lze uvést, že v zásadě tímto způsobem soud postupoval, neboť tímto směrem jednoznačně první jednání bylo vedeno.

27. V návaznosti na shora uvedené soud odkazuje na literaturu citovanou v této souvislosti stranou žalující [komentář k § 118 odst. 2 o.s.ř. [jméno FO]. a kol. Občanský soudní řád (§ 1 až 250l) dostupný z ASPI] o tom, že předseda senátu sdělí informace z přípravy jednání tehdy, pokud je to potřebné pro další průběh řízení, případně vhodné z hlediska informovanosti účastníků a např. potřeby vysvětlení důvodů, které k příslušným postupům vedly. Skutečnost, že jsou závěry této odborné literatury akceptovány Nejvyšším soudem a že se nejedná vždy o obligatorní úkon soudu, vyplývá např. z usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]. Žádná taková zvláštní potřeba v projednávané věci ovšem nenastala, poněvadž se jednalo o skutkově i právně typizovaný spor o tom, zda došlo či nedošlo k zaplacení kupní ceny.

28. V konkrétní věci žalovaný potvrdil uzavření kupní smlouvy na nemovitosti za kupní cenu [částka]. Na svou obranu uvedl, že tuto částku splatil žalobkyni k rukám jejího jednatele v hotovosti ve splátkách oproti vystaveným příjmovým dokladům žalobkyně. Toto své tvrzení ve shodné podobě sdělil žalovaný zástupci žalobkyně k výzvě před podáním žaloby ve svých dopisech ze dne [datum] a [datum], jakož i při podání vysvětlení před policejním orgánem dne [datum] a při ústním jednání u zdejšího soudu dne [datum]. Na tomto svém tvrzení pak v řízení před soudem setrval i v prodloužené koncentrační lhůtě ve svém podání ze dne [datum]. V tomto svém vyjádření žalovaný uvedl, že předávání finančních prostředků byli přítomni svědci [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno] a [Anonymizováno]. Dle názoru soudu tak toto vyjádření žalovaného v kontextu všeho uvedeného v předchozí fázi řízení a uplatněné obraně žalovaného, včetně navrženého důkazu znaleckým posudkem z oboru písmoznalectví, nelze vykládat jinak, než že ohledně kupní ceny namítal její splacení zástupci žalobkyně oproti příjmovým dokladům.

29. Soud tedy v dané věci postupoval tak, že v řízení provedl důkaz soukromými listinami – příjmovými pokladními doklady a dohodou o splácení kupní ceny ze dne [datum], které měly dle tvrzení žalovaného prokazovat skutečnost, že žalovaný kupní cenu dle kupní smlouvy na nemovitosti zaplatil v hotovosti, a to tak, že splátky předával zástupci žalobkyně. Vzhledem k tomu, že žalobkyně sporovala pravost a správnost těchto listin, soud přistoupil k poučení žalovaného podle § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř., nechť pravost a správnost dotčených soukromých listin prokáže za současného poučení o následcích, pokud tak neučiní. Žalovaný navrhl provedení znaleckého posudku k prokázání pravosti listin, přičemž znaleckým zkoumáním bylo jednoznačně stanoveno, že se jedná o falza, nikoliv o pravé podpisy jednatele žalobkyně [jméno FO]. Následně se žalovaný z ústního jednání vícekrát omluvil z důvodu svého nepříznivého zdravotního stavu, odvolal se do usnesení o znalečném a poté změnil právní zastoupení. Po několika měsících pak krátce před dalším jednáním ve věci žalovaný změnil svou procesní strategii, tvrdil, že kupní cenu nezaplatil a že dle dohody stran ani nikdy placena být neměla, tudíž nedošlo k předání tak, jak původně tvrdil, v tomto ohledu netrval ani na výslechu svědků, ani na výslechu znalkyně (ačkoliv původně na jejím výslechu k výslovnému dotazu soudu trval), přičemž doplnil, že u podpisu potvrzení nikdy nebyl, takže je možné, že bylo podepsáno záměrně jinou osobou či zkomoleno. Tuto obranu soud shledal účelovou, ve snaze zvrátit výsledky původního řízení, přičemž tato obrana odporuje všemu, co žalovaný doposud k věci uváděl, jak již popsáno výše. Byť je pohnutka této obrany pro řízení nerozhodná, uvádí soud, že se stěží jednalo o jakési podlehnutí právním radám předchozího zástupce, nýbrž šlo jednoznačně o obranu, která spočívala v nepravdivých tvrzeních a ukázala se neúspěšnou. Procesní důsledky s tím spojené v podobě prohry sporu tedy jdou a musí jít k tíži žalovaného; nadto byl žalovaný o procesních důsledcích v případě, že vyjde najevo, že listiny nejsou pravé, soudem poučen. Konstrukce žalovaného předestřená v jeho podání ze dne [datum] o tom, že žalovaný nikdy neviděl jednatele žalobkyně listiny podepisovat a že tento zřejmě záměrně zkomolil své podpisy nebo nechal listiny podepsat jinou osobou, se v kontextu všeho popsaného jeví jednoznačně účelová ve snaze vysvětlit a ospravedlnit předložení padělaných listin v soudním řízení.

30. Dále žalovaný namítal, že soud musí při svém rozhodnutí vzít do úvahy i to, co vyplývá z důkazů bez ohledu na to, co účastníci tvrdili. V této souvislosti poukazoval žalovaný na princip materiální pravdy s tím, že soud nemůže při správném a spravedlivém rozhodování na tuto zásadu rezignovat, musí se zabývat tím, proč jednatel žalobkyně nic nedělal a nevyzval žalovaného k zaplacení kupní ceny, neodstoupil od smlouvy dříve, udržoval přátelské vztahy apod. V první řadě k tomu soud uvádí, že uvedená argumentace je za dané situace, kdy žalovaný zjevně před soudem i policií předestřel nepravdivou obranu, resp. obhajobu, zjevně bezúspěšná. Stejně tak je ze stejného důvodu nepřiléhavý apel žalovaného na soud, že by při svém rozhodnutí měl zvažovat materiální pravdu, že by se měl zabývat tím, jaké účastníci měli vztahy a proč jednatel žalobkyně nevyzval žalovaného k úhradě dřív, věděl-li, že žalovaný kupní cenu nesplácí. Lze přisvědčit žalovanému, že z dokazování vyplynulo, že účastníci měli dobré vztahy ještě značnou dobu poté, co již byl žalovaný se splátkami kupní ceny zjevně v prodlení. Žalovaný v uvedeném spatřoval zcela rozhodující skutečnost pro věc, protože dle jeho názoru si nelze představit jednání, že by zástupce žalobkyně otálel s výzvami k úhradě a s odstoupením až do poslední splátky. Dle názoru soudu nebyly tyto skutečnosti rozhodné pro posouzení věci při předestřené obraně žalovaného. Nadto účastníkovi nelze klást bez dalšího k tíži, po jaké době podává žalobu na určení a je zcela běžné, že mezi účastníky probíhají další vztahy a vznikají další dohody před tím, než dojde k rozkolu vyúsťujícímu v soudnímu řízení (účastníci vyjednávají o narovnání vztahů apod.). Zabývat se podrobněji vztahy mezi účastníky a provádět stran těchto vztahů dokazování považoval soud za dané procesní situace, která v řízení nastala, za bezpředmětné, neboť tyto skutečnosti byly pro posouzení věci nerozhodné.

31. Pro úplnost lze uvést, že skutečnost, proč bylo odstoupeno až po termínu splatnosti poslední splátky a situace se neřešila hned, nemá - bez ohledu na vysvětlení žalobkyně (že se její jednatel domníval, že musí s obranou vyčkat do termínu poslední splátky) a bez ohledu na to, zda je toto vysvětlení dle žalovaného k uvěření či nikoliv - žádnou právní relevanci, jelikož prodlení žalovaného s úhradou kupní ceny i v době odstoupení trvalo. K tomu soud odkazuje rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], v němž bylo konstatováno, že nedodržení lhůty bez zbytečného odkladu má význam pouze tehdy, pokud dlužník svou povinnost (byť dodatečně) splní předtím, než mu věřitel oznámí, že odstupuje. V případě trvajícího prodlení dlužníka je však skutečnost, zda věřitel od smlouvy odstoupil ve lhůtě bez zbytečného odkladu poté, co se o prodlení dozvěděl (§ 1977 o. z.), bez právního významu, neboť i odstoupení od smlouvy po marném uplynutí uvedené lhůty – při trvajícím prodlení dlužníka – vyvolalo právní následky předvídané § 2004 odst. 1 o. z. Jinak řečeno – prokáže-li věřitel, že od smlouvy z důvodu porušení povinnosti dlužníkem odstoupil, je na dlužníkovi, aby prokázal, že závazek splnil včas (neboť jedině tehdy může mít dodržení uvedené lhůty právní význam), nebo že důvod pro odstoupení neexistoval. K těmto závěrům se pak Nejvyšší soud přihlásil i v usneseních ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], a ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]. Závěry uvedených rozhodnutí jsou souladné v tom ohledu, že i odstoupení od kupních smluv po marném uplynutí lhůty bez zbytečného odkladu vyvolá při stále trvajícím prodlení dlužníka s placením kupních cen právní následky předvídané ustanovením § 2004 odst. 1 o. z. (srov. souhrnně v usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]).

32. Další argumentace žalovaného ohledně toho, jak by soud měl zjišťovat skutkový stav věci (bez ohledu na tvrzení), dle názoru soudu popírá základní principy, jimiž je moderní civilní řízení sporné ovládáno, a to především zásadu projednací. Je procesní odpovědností účastníka podle § 101 odst. 1 o.s.ř. tvrdit rozhodné skutečnosti a označovat k nim důkazy. Tomu odpovídá též procesní poučení soudu podle § 118a odst. 1, 3 o.s.ř., ukáže-li se v průběhu řízení, že účastník nevylíčil všechny rozhodné skutečnosti nebo je uvedl neúplně, resp. že nenavrhl důkazy potřebné k prokázání svých sporných tvrzení. V takové situaci soud účastníka vyzve, aby je označil, a poučí jej o následcích nesplnění této výzvy. V občanském soudním řízení (v tzv. sporném řízení), pro které platí zásada dispoziční a projednací (a takovým bylo i řízení v této věci), je tedy zásadně povinností účastníků řízení tvrdit skutečnosti významné pro rozhodnutí o věci samé a označit důkazy k prokázání svých tvrzení o skutečnostech významných pro rozhodnutí o věci samé. Účastník, který netvrdil (žádné nebo všechny) skutečnosti významné pro rozhodnutí o věci samé, nebo neoznačil důkazy potřebné k prokázání svých tvrzení o skutečnostech významných pro rozhodnutí o věci samé, nese případné nepříznivé následky v podobě takového rozhodnutí (srov. například rozsudek velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], jenž byl publikován pod číslem 98/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]).

33. V projednávané věci se v řízení neotevřel do koncentrace řízení procesní prostor pro poučení žalovaného podle § 118a o.s.ř. ohledně např. toho, jaká byla dohoda stran ohledně kupní ceny za nemovitosti, neboť žalovaný na svou obranu tvrdil, že kupní cenu zaplatil žalobkyni v hotovosti. V řízení toliko vyvstala pochybnost ohledně pravosti a správnosti přijímacích pokladních dokladů a dohody o splátkách ze dne [datum], ohledně čehož byl žalovaný v souladu s právní úpravou o prokazování pravosti soukromé listiny poučen, jak bylo popsáno shora v bodě č. [hodnota]. Adresovat žalovanému poučení ohledně toho, jak to s úhradou kupní ceny ve skutečnosti bylo nebo mělo býti s odůvodněním, že soud sám z obsahu spisu nabyl či dovodil pochybnost o obsahu ujednání stran, je zcela v rozporu s tím, co bylo v řízení tvrzeno a s principy ovládajícími sporné řízení popsanými výše. Pro úplnost lze též uvést, že skutečnosti, které z důkazů (z komunikace účastníků) navržených do koncentrace řízení vyplynuly, jsou též zcela nerozhodné pro posouzení věci, jak bylo popsáno v bodě č. [hodnota]. Ve světle všeho uvedeného je i zcela nerozhodné, že bývalá účetní žalobkyně [jméno FO] ve svém vysvětlení před policejním orgánem uvedla, že jí měl žalovaný sdělit, že kupní cenu platit neměl. Byť v dané listině žalovaný spatřoval zásadní význam, je tato dle názoru soudu s ohledem na procesní situaci v řízení zcela bez významu. Předmětné vysvětlení pouze dokládá skutečnost jdoucí k tíži žalovaného, že žádné doklady (příjmové pokladní doklady) neexistovaly a žalovaný si je za účelem své úmyslně nepravdivé obrany dodatečně obstaral.

34. Pokud jde o námitku žalovaného ohledně nepřípustné rezignace soudu na zjištění úplného skutkového stavu věci, pak soud uvádí, že princip materiální pravdy od zavedení principů koncentrace řízení není jediným cílem, který soud v civilním řízení sleduje, byť od této zásady nebylo upuštěno. Jejím projevem je právě ustanovení § 118a o.s.ř., které soud v daném případě aplikoval v souladu se zásadou projednací a dispoziční. Hlavní motivací pro zavedení zásady koncentrace řízení bylo odstranění průtahů v řízeních tak, aby bylo skutečně dodržováno právo deklarované Listinou a Úmluvou, čili právo na projednání věci v přiměřené lhůtě a bez zbytečných průtahů (srov. důvodová zpráva k zák. č. 30/2000). S uvedeným souvisí podnícení vyšší procesní aktivity účastníků řízení, jelikož jejich pasivita může vést k nepříznivému soudnímu rozhodnutí, čímž je také samozřejmě zvýšena odpovědnost účastníků za výsledek řízení. Soud tedy nerezignuje na princip materiální pravdy, avšak v kombinaci s instituty koncentrace řízení aplikuje též princip formální pravdy v případech, kdy je některá ze stran nečinná, lhostejná – nebo jako v tomto případě – zvolí určitou obranu, která se ukáže z jakéhokoliv důvodu bezúspěšnou. Připustit argumentaci žalovaného, že nebylo koncentrováno a že je nutné v souladu s principy materiální pravdy zkoumat dále dohodu účastníků řízení o tom, že kupní cena ve skutečnosti neměla být placena, by znamenalo pro budoucí řízení neomezenou možnost žalovaného nadále měnit a doplňovat svou argumentaci a obranu v případě, že by se i tato ukázala neúspěšnou. V konečném důsledku – chtěl-li by se žalovaný vyhnout rozhodnutí soudu a předkládal-li by stále novou relevantní obranu – by bylo možné fakticky zamezit rozhodnutí soudu.

35. Jelikož tedy žalovaný uzavřel s žalobkyní kupní smlouvu na nemovitosti podle § 2079 odst. 1 o.z. a dle sjednané dohody nezaplatil kupní cenu ve výši [částka], odstoupila žalobkyně důvodně od kupní smlouvy svým odstoupením ze dne [datum], neboť prodlení žalovaného trvalo a jednalo se bezpochyby o podstatné porušení smlouvy ve smyslu § 2002 odst. 1 o.z. Doručením odstoupení od smlouvy dne [datum] nastaly účinky předvídané v § 2004 odst. 1 o.z.,, tedy došlo k zániku závazku (kupní smlouvy) s účinky ex tunc. Právní titul k nabytí nemovitostí odpadl a vlastnické právo žalobkyně k nemovitostem tím bylo obnoveno. Vzhledem k tomu, že stav zapsaný v katastru nemovitostí neodpovídá stavu skutečnému po odstoupení od smlouvy, svědčí žalobkyni naléhavý právní zájem na požadovaném určení podle § 985 o.z., jelikož toto rozhodnutí je podkladem pro zápis takového skutečného stavu. Z uvedeného důvodu soud žalobě v celém rozsahu vyhověl, a to včetně žaloby na vyklizení a předání nemovitostí, protože v řízení bylo zjištěno, že tyto žalovaný má ve svém faktickém držení a užívá je (k dotazu soudu sdělil při jednání dne [datum], že je pronajímá).

36. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že soud jejich náhradu přiznal procesně úspěšné žalobkyni a uložil žalovanému povinnost zaplatit jí částku [částka]. Tato částka sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka], odměny advokáta za 7 úkonů právní služby podle §11 odst. 1 ve spojení s § 7 bod 6., vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (příprava a převzetí věci, žaloba, ústní jednání dne [datum], vyjádření v koncentrační lhůtě ze dne [datum], replika ze dne [datum] k vyjádření žalovaného ze dne [datum], ústní jednání před soudem dne [datum] přesahující dvě hodiny jako dva úkony právní služby), a za jeden úkon podle § 11 odst. 2 advokátního tarifu (jednoduchá předžalobní výzva ze dne [datum]), tj. celkem ve výši [částka] při odměně za jeden úkon ve výši [částka], resp. [částka]. Tarifní hodnotu soud stanovil částkou [částka] [součet tarifních hodnot [částka] a [částka] podle § 12 odst. 4 advokátního tarifu, přičemž u určení vlastnického práva soud postupoval podle § 8 odst. 1 advokátního tarifu, neboť tuto hodnotu sporu strany vyjádřily v kupní smlouvě, o této částce jako částce minimální soud nemá důvod pochybovat a jiná částka se z obsahu spisu nepodává (soud postupoval podle nálezu Ústavního soudu I. ÚS 1750/23 ze dne [datum]); pro nárok na vyklizení nemovitostí pak soud aplikoval § 9 odst. 1 advokátního tarifu, jelikož se jedná o plnění penězi neocenitelné, jehož účelem je toliko vyklizení nemovitostí, k nimž soud určil vlastnické právo].

37. Soud žalobkyni nepřiznal odměnu za vyjádření ze dne [datum] ohledně apelu na soud stran prověření zdravotního stavu žalovaného (důvodnost odročení si soud posuzuje sám, event. postačí podnět či informace protistrany, nejedná se ovšem o kvalifikované podání, za nějž by dotčené straně měla náležet odměna za úkon právní služby). Stejně tak soud žalobkyni nepřiznal odměnu za další poradu s klientem před jednáním dne [datum], jelikož k tomuto datu nedošlo k žádnému dalšímu vývoji ve věci a porada přesahující jednu hodinu není účelně vynaloženým nákladem. Naproti tomu soud žalobkyni přiznal odměnu za zpracované písemné vyjádření v reakci na vyjádření žalovaného ze dne [datum], neboť – ačkoliv se jednalo o soudem nevyžádané vyjádření a bylo předloženo až při jednání – měla žalobkyně s ohledem na okolnosti případu důvodně za to, že je potřeba zpracovat další vyjádření na svou obranu. Žalovaný uplatnil zcela nová tvrzení, navrhl nové důkazy a namítal s odkazem na judikaturu Nejvyššího soudu, že nenastala koncentrace řízení. Je zjevné, že takový obrat v postoji žalovaného a uplatněné procesní námitky vyžadují kvalifikovanou obranu žalobkyně. Skutečnost, že vyjádření bylo předloženo až na jednání, byla způsobena tím, že žalovaný své obsáhlé vyjádření s mnohými přílohami soudu doručil až bezprostředně před jednáním ([datum] v odpoledních hodinách krátce před koncem pracovní doby, k soudci se dostalo až [datum] v odpoledních hodinách po jeho administrativním zpracování, žalobkyni bylo soudem zasláno až [datum]), ačkoliv oznámení o změně právního zastoupení soud obdržel [datum]. K odměně dále soud připočetl hotové výdaje za těchto 8 úkonů ve výši [částka] za každý úkon dle § 13 odst. 3 advokátního tarifu, tj. celkem [částka]. Vzhledem k tomu, že zástupce žalobkyně je plátcem DPH, přiznal soud k odměně a hotovým výdajům v celkové výši [částka] též náhradu za tuto daň ve výši [částka]. [adresa] plnění pak soud stanovil u zástupce žalobkyně, a to ve lhůtě tří dnů od právní moci rozhodnutí ve smyslu §§ 149 odst. 1, 160 odst. 1 o.s.ř.

Poučení