6 C 417/2019

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 6 rozhodl samosoudkyní JUDr. Zuzanou Barochovou ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] zastoupený advokátem [údaje o advokátovi] se sídlem [adresa] o zaplacení částky 50 000 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 50 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % p. a. z této částky od 16. 10. 2019 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši 47 210,71 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet právního zástupce žalobkyně.

Odůvodnění

1. Žalobkyně podala dne 18.12.2019 u zdejšího soudu žalobu proti žalovanému o zaplacení částky 50 000 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že je provozovatelkou fotbalového stadionu HC Sparta Praha označovaného též jako s GENERALI Arena. Tato aréna slouží veřejnosti ke sledování fotbalových utkání, přičemž základní, závazná pravidla chování návštěvníků, jsou upravena Návštěvním řádem GENERALI Areny. Návštěvní řád je umístěn u každého vstupu do GENERALI Areny na viditelném místě, rovněž odkaz na něj je uveden na každé vstupence, která obsahuje výňatek podstatných skutečností z obecných obchodních podmínek pořadatele pro nákup vstupenek, včetně upozornění na smluvní pokuty za porušení návštěvního řádu. Návštěvní řád je taktéž umístěn na internetových stránkách žalobkyně [anonymizováno] v sekci Vstupenky. Každý návštěvník GENERALI Areny nákupem vstupenky, respektive svým vstupem na jakoukoliv akci pořádanou v GENERALI Areně, stvrzuje, že se seznámil s návštěvním řádem, porozuměl mu, souhlasí s ním a zavazuje se, že jej bude respektovat a dodržovat. Dne 24.2.2019 probíhalo v GENERALI Areně fotbalové utkání Fortuna Ligy mezi fotbalovými kluby AC Sparta Praha a FC Baník Ostrava, kterého se účastnil i žalovaný. V rámci konání tohoto fotbalového utkání v prostoru stadionu GENERALI Arena, a to v sektoru [anonymizováno], žalovaný okolo 17:35 hod. napadl slovně i fyzicky jiného návštěvníka tohoto fotbalového utkání. Tímto jednáním žalovaný porušil závazná pravidla chování stanovená pro návštěvníky stadionu ve smyslu § 5 odst. 1 návštěvního řádu (chovat se tak, aby nedocházelo k poškozování majetku GENERALI Areny, jejího vybavení či k poškození majetku či zdraví jiných osob a svým chováním neomezovat či neobtěžovat jiné osoby při sledování akce, která v GENERALI Areně právě probíhá) a dopustil se jednání, které je zakázáno podle § 6 odst. 2 písm. o) návštěvního řádu, tedy v rozporu s povinnostmi, které je povinen zachovávat při návštěvě GENERALI Areny, slovně i fyzicky napadl jiného návštěvníka. Podle dostupných informací i sdělení žalovaného byl žalovaný v trestní řízení za toto popsané jednání uznán vinným trestný činem a byl mu uložen trest. Tímto jednáním žalovaný porušil návštěvní řád a podle § 6 odst. 3 a odst. 4 návštěvního řádu mu vznikla povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 50 000 Kč Smluvní pokuta je splatná na výzvu žalobkyně ve lhůtě do 5 dnů od doručení výzvy k zaplacení smluvní pokuty. Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení smluvní pokuty písemnou výzvou ze dne 20.9.2019, odeslanou dne 26.9.2019 a poskytla mu k jejímu zaplacení lhůtu 7 dnů od doručení této výzvy. Žalobkyně uvedenou výzvou současně žalovanému uložila podle § 6 odst. 3 návštěvního řádu zákaz vstupu do GENERALI Areny do 30.6.2024. Žalovaný tuto výzvu převzal dne 8.10.2019, smluvní pokuta tak byla splatná do 15.10.2019 a od 16.10.2019 je žalovaný v prodlení se zaplacením smluvní pokuty, protože ji dosud neuhradil. Žalovaný zaslal žalobkyni dne 10.10.2019 odpověď na její výzvu, ve které se mimo jiné vyjádřil k předmětnému incidentu a smluvní pokutě. K uvedenému jednání se doznal a odkázal na potrestání za toto jeho jednání soudem a požádal žalobkyni o přehodnocení jejího stanoviska. S ohledem na postoj žalovaného vstoupila žalobkyně do osobního jednání se žalovaným pro nalezení smírného vyřešení věci. Ani po vzájemném jednání se však nepodařilo nalézt smírné řešení. Žalobkyně proto s ohledem na bezvýslednost jednání o smíru a závažnost jednání žalovaného, i s ohledem na četnost nejrůznějších nežádoucích projevů a jednání fanoušků na fotbalových utkáních, a obtížností efektivního postihování, uplatňuje svůj nárok na zaplacení smluvní pokuty touto žalobou. Smluvní pokuta stanovená návštěvním řádem je přiměřená okolnostem a povaze smluvní pokutou zajištěných povinností návštěvníků GENERALI Areny a je stanovena s ohledem a v návaznosti na Manuál pro fotbalové kluby, vytvořený pracovní skupinou sestávající ze zástupců Ministerstva vnitra ČR, Policie ČR, Fotbalové asociace ČR a fotbalových klubů. Výše smluvních pokut stanovených návštěvním řádem pro jednotlivá porušení návštěvního řádu a jednotlivá zakázaná jednání pak reflektují míru závažnosti a nebezpečnosti těchto jednání a rovněž výši postihů hrozících a ukládaných žalobkyni za tato jednání návštěvníků fotbalových utkání ze strany Fotbalové asociace ČR a UEFA.

2. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. V písemném vyjádření ze dne 10.2.2020, učiněném na výzvu soudu podle § 114b odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád ve znění pozdějších předpisů (dále jen o.s.ř.) uvedl, že má za to, že neexistuje právní titul pro peněžitou povinnost, které se žalobkyně domáhá. To, že návštěvní řád, který minimálně do poloviny roku 2019 nebyl na internetových stránkách žalobkyně ani dohledatelný, teoreticky může stanovit podmínky pro návštěvníky z hlediska provozu, automaticky neznamená, že může stanovit peněžité sankce. Žalovaný, jako dlouholetý fanoušek žalobkyně, nikdy neslyšel o tom, že po fanouškovi byla vymáhána peněžitá sankce. O tom, že by návštěvní řád měl obsahovat svojí povahou sankční peněžité ustanovení, se žalovaný dozvěděl až z dopisu žalobkyně ze dne 20.9.2019. Žalovaný se tedy nemohl platně zavázat k tomu, že v případě porušení cokoliv žalobkyni uhradí. Žalovaný potvrdil, že se utkání dne 24.2.2019 účastnil, a to se svojí partnerkou. Nesouhlasí však s dalšími skutkovými tvrzeními žalobkyně. Podle názoru žalovaného to byla naopak žalobkyně, kdo selhal při plnění svých organizátorských povinností, když do sektoru domácích umožnila vstup fanouškovi hostů, který, značně podnapilý, vulgárně napadal okolní diváky, aniž by s tím organizátorská služba cokoliv udělala. Teprve poté, co organizátorská služba selhala, přistoupil žalovaný, společně s dalším domácím divákem, k jeho pacifikaci. Žalovaný připustil, že jeho reakce byla nepřiměřená a za své chování se v předchozí komunikaci omluvil. Žalobkyně však odmítla převzít jakoukoliv odpovědnost za vznik situace a nadále trvala na uhrazení zcela nepřiměřené smluvní pokuty. Žalovaný je dále přesvědčen, že žalobkyně zcela záměrně neuvádí pravdivé skutečnosti co do zdůvodnění výše smluvní pokuty, které se žalobou domáhá. Pokud by se totiž blíže zabývala Manuálem pro fotbalové kluby, na který ve svém podání odkazuje, musela by si být vědoma toho, že výše smluvní pokuty s tímto manuálem nekoresponduje. Z Manuálu se podává, že trest může být pokuta až 3 000 Kč a zákaz pobytu, žádné jiné číselné vodítko se v Manuálu nevyskytuje. Proto je tvrzení žalobkyně, že výše smluvní pokuty vychází z Manuálu, respektive je s ním v souladu, mylné a žalovaný má za to, že v této části je návštěvní řád neplatný. V této souvislosti žalovaný odkázal na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 25.11.2009, sp. zn. 33Cdo 1682/2007, podle něhož„ při zkoumání platnosti ujednání o smluvní pokutě z hlediska dobrých mravů je nutno uvážit funkce smluvní pokuty (tj. funkci preventivní, uhrazovací a sankční). V souvislosti s výší smluvní pokuty je třeba, aby pokuta zahrnovala všechny škody, které lze rozumně v daném konkrétním vztahu s porušením určité povinnosti očekávat, musí mít dostatečnou, nikoliv však přemrštěnou pobídkovou výši. Přiměřenost výše smluvní pokuty je třeba posoudit s přihlédnutím k celkovým okolnostem úkonu, jeho pohnutkám a účelu, který sledoval. V úvahu je třeba rovněž vzít výši zajištěné částky, z níž lze také usoudit na nepřiměřenost smluvní pokuty s ohledem na vzájemný poměr původní a sankční povinnosti“. Žalovaný dále akcentoval, že mu zároveň byl žalobkyní uložen zákaz navštěvovat utkání žalobkyně na dobu 5 let, který žalovaný respektuje. Žalovaný pro případ, že by soud shledal základ nároku důvodným, se domáhá moderace ve smyslu ust. § 2051 občanského zákona, když žalobkyni v souvislosti s jednáním žalovaného žádná škoda nevznikla.

3. Žalobkyně v písemném vyjádření ze dne 6.3.2020 uvedla, že návštěvní řád žalobkyně stanovuje závazná pravidla pro chování návštěvníků GENERALI Areny a za jejich porušení pak rovněž stanovuje smluvní pokuty diferencované podle závažnosti porušení ze strany návštěvníka GENERALI Areny. Smluvní pokuta je součástí návštěvního řádu žalobkyně minimálně od roku 2014, a to ve snaze zefektivnit boj proti výtržnostem a nepřípustnému chování fanoušků na stadionech při fotbalových utkáních. Doplnění smluvní pokuty pak bylo provedeno i v návaznosti na doplnění Manuálu pro fotbalové kluby. Toto opatření pak zavedla řada dalších fotbalových klubů. Ujednání o smluvní pokutě v návštěvním řádu se opírá o § 2048 občanského zákona. Jedná se o soukromoprávní ujednání, o sankci za porušení převzatých povinností. Žalobkyně má za to, že takovéto ujednání je zcela legitimní, tedy v souladu s platnou právní úpravou, když žádné zákonné ustanovení takovýto způsob ujednání smluvní pokuty nevylučuje, ani nezakazuje. Zakoupením vstupenky a vstoupením do areálu stadionu vstupuje každý návštěvník do smluvního vztahu se žalobkyní a současně vyjadřuje svůj souhlas s ujednanými podmínkami, tedy s návštěvním řádem, včetně případných sankcí za jeho porušení. Pokud by měl vůči němu výhrady a nesouhlasil s ním, má možnost do areálu stadionu nevstupovat a dané akce se neúčastnit. Je-li žalovaný dlouholetým fanouškem žalobkyně, měl by být s návštěvním řádem seznámen, přičemž by měl mít minimálně povědomí o existenci závazných pravidel chování v prostorách sportovních stadionů v podobě návštěvních řádů. Skutečnost že,„ neslyšel“ o tom, že by po někom byla vymáhána smluvní pokuta, nemůže mít žádný vliv na oprávněnost takovéhoto nároku. Žalobkyně nárok na zaplacení smluvní pokuty za porušení návštěvního řádu uplatnila již vůči celé řadě dalších osob, a to jak v minulosti, tak v současnosti, a vůči těmto osobám smluvní pokuty úspěšně vymáhá i soudní cestou. Každý návštěvník fotbalového stadionu, který vstupuje do soukromého prostoru žalobkyně na jí pořádanou akci, má povinnost se seznámit s pravidly chování. Pokud tak neučiní, nelze takovéto jednání přičítat žalobkyni, ani se tím nelze zbavit odpovědnosti za protiprávní jednání, tedy za porušení stanovených závazných pravidel chování, ani nelze neznalostí pravidel chování omlouvat jednání, které je s nimi v rozporu. Návštěvní řád má povahu obchodních podmínek. Pro jejich platnost a účinnost mezi stranami smluvního vztahu je podstatné, aby měl žalovaný možnost se s nimi řádně seznámit. Návštěvní řád žalobkyně je umístěn u každého vstupu do GENERALI Areny, a to na viditelném místě a v takové velikosti, že jej v podstatě nelze přehlédnout. Pokud se pak kterýkoliv návštěvník ze své vlastní vůle s návštěvním řádem neseznámí, nemá to žádný vliv na jeho závaznost i pro takovéhoto návštěvníka a na jeho povinnosti návštěvní řád dodržovat a nést případné následky za jeho porušení. Odkaz na návštěvní řád je umístěn na každé vstupence, která obsahuje výňatek podstatných skutečností z obecných obchodních podmínek pořadatele pro nákup vstupenek, včetně upozornění na smluvní pokuty za porušení návštěvního řádu. Návštěvní řád žalobkyně je pak rovněž umístěn na webových stránkách žalobkyně [anonymizováno], v sekci Vstupenky. Tvrzení žalovaného o tom, že návštěvní řád nebyl na webových stránkách žalobkyně od poloviny roku 2019, je účelové, ničím nedokládané tvrzení žalovaného, které neodpovídá skutečnosti. Návštěvní řád je na webových stránkách žalobkyně k dispozici nepřetržitě. Bez ohledu na tvrzení žalovaného o nedohledatelnosti návštěvního řádu na webových stránkách žalobkyně, považuje žalobkyně za podstatné, že žalovaný měl možnost se řádně seznámit s návštěvním řádem (vstupy do GENERALI Areny, vstupenka) a jeho podmínkami. Žalovaný se tak platně zavázal k úhradě smluvní pokuty v případě porušení povinností stanovených návštěvním řádem, jejichž porušení je smluvní pokutou stiženo. Žalobkyně zcela odmítá tvrzení žalovaného o selhání žalobkyně při plnění organizátorských povinností. Takovéto skutečnosti z ničeho nevyplývají a žalovaný je ani ničím nedokládá. Jedná se zcela o účelové a zavádějící tvrzení žalovaného. Bez ohledu na tvrzení žalovaného o selhání žalobkyně jako organizátora, jej evidentně nic neopravňovalo k napadení jiné osoby, neboť pokud by se jednalo například o krajní nouzi či nutnou obranu, tedy zákonem dovolené jednání na straně žalovaného, nesporně by tyto skutečnosti měly zásadní vliv na trestní řízení žalovaného a na jeho výsledek. Naopak však byl žalovaný v trestním řízení, vedeném s ním pro jednání, za něž mu byla uložena smluvní pokuta, uznán vinným ze spáchání trestného činu a byl mu uložen trest v podobě zákazu vstupu na utkání žalobkyně po dobu 5 let. Pokud se týká obranného tvrzení žalovaného, že výše smluvní pokuty nekoresponduje s Manuálem pro fotbalové kluby, pak je citace žalovaným provedena z článku II. písm. a) sedmé odrážky Manuálu, kde je popisováno možné právní hodnocení jednání osoby porušující návštěvní řád jako přestupek proti veřejnému pořádku a současně je uváděna i výše možného veřejnoprávního postihu za takovéto přestupkové jednání. V tomto případě pak jednání žalovaného bylo takové intenzity, že se nejednalo o přestupek, ale o trestný čin. Jednání žalovaného tak dosahovalo významně vyšší míry závažnosti, než je jednání přestupkové. Odkaz žalobkyně na Manuál, učiněný v žalobě, však směřoval do článku II. písm. b) první odrážka, kde je uvedeno, že za porušení návštěvního řádu lze ujednat dle příslušných ustanovení občanského zákoníku smluvní pokutu v určité výši nebo sjednat způsob, jak se výše smluvní pokuty určí. Tedy předmětný manuál uvádí, že nedovolené jednání fanoušků lze hodnotit jako přestupek podle předpisů veřejného práva a jednak vedle toho, či bez ohledu na to, lze sjednat podle předpisů soukromého práva i sankci v podobě smluvní pokuty. Manuál pro fotbalové kluby pak již nic neuvádí o konkrétní výši smluvní pokuty a žalobkyně ani na žádnou konkrétní výši smluvní pokuty ve své žalobě neodkazuje, ani to z textu žaloby neplyne. Stanovení výše smluvní pokuty je na uvážení žalobkyně, která ji stanovila s ohledem na závažnost a nebezpečnost jednotlivých jednání zajištěných smluvní pokutou, a i s ohledem na další okolnosti, jako jsou například výše průměrné mzdy, výše možných sankcí ukládaných za výtržnosti fanoušků fotbalovým klubům ze strany FAČR a UEFA, apod. Se zohledněním těchto skutečností byla výše smluvní pokuty stanovena tak, aby splňovala funkci smluvní pokuty, především jako prostředku prevence a odrazení od porušování návštěvního řádu, tzn., že její výše musí být pro běžného návštěvníka citelná, nemůže však být zcela neadekvátní. Toto vše výše smluvní pokuty splňuje a její výše je tak zcela v souladu s judikátem Nejvyššího soudu ČR, na který žalovaný odkazuje ve svém vyjádření. V tomto konkrétním případě smluvní pokuta zajišťuje povinnost k ochraně důstojnosti, zdraví a života návštěvníků. Za výtržnosti fanoušků během fotbalových utkání jsou fotbalovým klubům běžně ukládány pokuty v řádech desítek a stovek tisíc korun českých a nejsou výjimkou ani pokuty v řádech milionů korun českých. Tedy škoda hrozící žalobkyni za výtržnosti a nedovolené chování fanoušků, včetně násilností, kam nesporně spadá i fyzické napadení jiného návštěvníka, je nepoměrně vyšší než předmětná smluvní pokuta. Pokud se týká žalobcem požadované moderace smluvní pokuty, pak žalobkyně má za to, že k takovému postupu nejsou v tomto případě splněny zákonné podmínky, ani dány žádné relevantní důvody. Vznik škody porušením povinnosti není rozhodující ani určující vodítko a není ani kritériem pro snížení smluvní pokuty či využití moderačního práva soudu. Jedná se toliko o zákonem stanovenou hranici, na niž lze smluvní pokutu snížit, pokud jsou dány podmínky pro použití moderačního práva. Moderační právo lze užít výlučně v případě, že sjednaná smluvní pokuta je nepřiměřená významu zajištěné povinnosti a případně okolnostem porušení povinnosti. Požadovaná smluvní pokuta je ve výši přibližně jednoho a půl násobku průměrné mzdy a je uložena a vymáhána za slovní a především fyzické napadání jiného návštěvníka, tedy chráněným zájmem je důstojnost a především zdraví jiných osob, do nichž žalovaný neoprávněně zasáhl. Při slovních a fyzických napadeních jiných osob pak nebývá způsobení majetkové újmy příliš obvyklé. Ochrana v tomto případě směřuje podle názoru žalobkyně k nepoměrně významnějším statkům, a to je především lidské zdraví. Jednání žalovaného pak bylo takové intenzity a míry závažnosti, že za něj byl uznán vinným ze spáchání trestného činu. Omluva žalovaného za jeho jednání může svědčit o jeho morální sebereflexi, je-li činěna vážně a nejedná-li se jen o účelové jednání či kalkul. Nicméně sama omluva nic nemění na skutečnosti, že se dopustil fyzického násilí na jiné osobě, a za toto jednání byl uznán vinným ze spáchání trestného činu, ani nesnižuje nebezpečnost a závažnost jeho protiprávního jednání. Smluvní pokuta je tak přiměřená významu zajištěné povinnosti a okolnostem jejího porušení žalovaným. Žalobkyně proto na svém návrhu setrvala v celém rozsahu.

4. Z výslechu svědkyně [jméno] [příjmení], partnerky žalovaného, soud zjistil, že se spolu se žalovaným a jejím bratrancem [jméno] [příjmení] zúčastnila jako divačka zápasu v GENERALI Areně. Na stadion prošli klasickým turniketem se vstupenkou, svědkyně si nevšimla, zda pořadatelská služba kontrolovala jednotlivé návštěvníky, kteří pak vcházeli do sektoru. Svědkyně spolu se žalovaným a bratrancem svědkyně seděli vedle sebe. Svědkyně si pamatuje, že asi o 5 nebo 6 řad výše než oni seděl muž z [obec], který byl vulgární, lil kolem sebe pivo a byl očividně opilý. Podle svědkyně už takto opilý přišel na stadion. Kolem něj seděly rodiny s dětmi, které začaly odcházet, svědkyně se žalovaným a bratrancem svědkyně se za ním začali otáčet. Ochranka Sparty na stadionu evidentně přítomna byla, ale podle svědkyně nezasáhla. Někteří její členové stáli otočení do hlediště, ale někteří stáli otočeni ke hřišti a dívali se na fotbal. Když žalovaný viděl, že se tam něco děje, a že už lidé začínají odcházet, vyběhl a šel se podívat směrem k tomu fanouškovi. Svědkyně sama zůstala na místě spolu se svým bratrancem. Pak již ztratila žalovaného v davu, takže neví, co dělal a co se tam přesně stalo. Potom přišla ochranka, když viděla, že se tam něco děje, ale svědkyně není schopna posoudit, za jak dlouho to bylo. Žalovaného tedy při žádné akci přímo neviděla. Po té probíhal soud se žalovaným, který byl odsouzen k zákazu vstupu na stadion Sparty. Svědkyně sama, ani žalovaný, ani její bratranec nebyli hlásit pořadatelské službě nevhodné chování jiného diváka. Podle svědkyně už ale v tu dobu gestikulovali směrem k ochrance jiní diváci. Svědkyně však neví s určitostí, jaký nápoj onen napadený muž z [obec] měl, zda to byl nápoj alkoholický či nealkoholický.

5. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení], bratrance svědkyně [jméno] [příjmení], soud zjistil, že žalovaný je jeho kamarád. Svědek se účastnil zápasu na stadionu Sparty jako divák, a to spolu se žalovaným a svojí sestřenicí. Svědek se ho účastnil jako fanoušek Baníku Ostrava, ale seděli na stadionu poblíž sparťanského kotle v sektoru pro sparťany. Během utkání nějaký člověk za nimi pokřikoval, byl to fanoušek hostujícího týmu, tedy Baníku Ostrava, dělal nepokoje a nechoval se slušně a nadával tam. Podle svědka tento člověk v tomto sektoru neměl vůbec být, byl pod vlivem alkoholu, a až do incidentu nebyl nikým z ochranné služby vykázán. Svědek se sestřenicí a žalovaným seděli u schodiště kousek od hřiště a ochranná služba stojí dole podél mantinelů a také u schodů nahoře, takže to měla k zásahu blízko. Na obou těchto místech ochranná služba v tu dobu byla. Podle svědka se ostatní diváci v okolí nevhodně se chovajícího fanouška mohli cítit ohrožení. Svědek sám, ani žalovaný, ani svědkova sestřenice, ochrannou službu na chování diváka neupozorňovali. Svědek si pamatuje, že žalovaný za tím mužem vyběhl, snažil se ho uklidnit a seběhlo se tam více lidí, takže svědek přesně neví, co se stalo. Svědek uvedl, že zřejmě viděl, že žalovaný do tohoto ostravského fanouška strčil a snažil se ho uklidnit.

6. Soud zjistil ze spisu [název soudu], sp. zn. [spisová značka], že rozsudkem sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí], který nabyl právní moci téhož dne, byli obžalovaní [jméno] [příjmení] a [celé jméno žalovaného] (žalovaný) uznáni vinnými, že dne [datum] v době od [údaj o čase] [anonymizováno] [údaj o čase] [anonymizováno] v [obec a číslo], [ulice a číslo], v prostoru fotbalového stadionu AC Sparta Praha, v sektoru [anonymizováno], v řadě [anonymizováno], poblíž místa [číslo] v průběhu organizovaného sportovního utkání mezi AC Sparta Praha a FC Baník Ostrava, chytil obžalovaný [příjmení] oběma rukama poškozeného [jméno] [příjmení], narozeného [datum], za mikinu v oblasti krku a takto jej srazil na sedačky, poté otevřenou dlaní pravé ruky udeřil poškozeného do levé tváře, v důsledku čehož poškozený spadl na zem do prostoru mezi sedačky, poté k poškozenému, ležícímu na zemi, přišel obžalovaný [celé jméno žalovaného] pravou rukou sevřenou v pěst jej udeřil do obličeje, čímž poškozenému způsobili malou tržnou ranku nad levým okem, která si vyžádala drobné ošetření bez pracovní neschopnosti, tedy obžalovaný [příjmení] se dopustil veřejně a na místě veřejnosti přístupném výtržnosti tím, že napadl jiného a čin spáchal opětovně a obžalovaný [celé jméno žalovaného] se dopustil veřejně a na místě veřejnosti přístupném výtržnosti tím, že napadl jiného, čímž obžalovaný [příjmení] spáchal přečin výtržnictví podle § 358 odst. 1, 2 písm. a) tr. zákoníku a obžalovaný [celé jméno žalovaného] přečin výtržnictví podle § 358 odst. 1 tr. Zákoníku. Oba obžalovaní byli za to odsouzeni, přičemž obžalovaný [celé jméno žalovaného] podle § 358 odst. 1 tr. zákoníku, § 76 tr. zákoníku k trestu zákazu vstupu na sportovní, kulturní a jiné společenské akce, spočívajícímu v zákazu vstupu na všechna fotbalová utkání A – týmu AC Sparta Praha organizovaná Ligovou fotbalovou asociací a UEFA na dobu jednoho roku. Proti rozsudku nebylo podáno odvolání.

7. Z fotografií jednotlivých částí GENERALI Areny, zejména vstupů na stadion, soud zjistil, že jsou zde umístěny na viditelných místech návštěvní řády GENERALI Areny.

8. Z Návštěvního řádu GENERALI Areny účinného od 20.6.2018 soud zjistil, že v § 1 odst. 1 je zakotveno, že tento návštěvní řád je vydán [právnická osoba], která určuje základní závazná pravidla chování všech návštěvníků stadionu AC Sparta Praha, označovaného rovněž jako GENERALI Arena, kteří do jeho areálu vstupují a využívají jeho zařízení. V § 1 bod 2 je uvedeno, že účelem návštěvního řádu je zejména zajištění ochrany a bezpečnosti, zdraví a majetku a ochrany pořádku na stadionu a rovněž zabezpečení, pokud možno ideálních podmínek průběhu všech akcí, které se budou na stadionu konat. Účelem návštěvního řádu je též zajištění příjemné sportovní a společenské atmosféry na stadionu. Vstupenkou, není-li stanoveno, jinak, se v návštěvním řádu myslí i permanentní vstupenka. Každý návštěvník zakoupením vstupenky nebo svým vstupem do GENERALI Areny vyjadřuje, že se zcela a řádně seznámil s návštěvním řádem, že mu zcela porozuměl, souhlasí s ním, tedy s jeho obsahem a veškerými v něm stanovenými podmínkami, zavazuje si jej respektovat a dodržovat a považuje jej pro sebe za zcela závazný a výslovně pak souhlasí zejména s povinností uhradit případné smluvní pokuty ve smyslu ust. § 6 odst. 3 návštěvního řádu. Paragraf 6 návštěvního řádu pak obsahuje jednotlivě specifikované zákazy, přičemž v bodě 2 písm. o) výslovně zakazuje fyzicky nebo slovně napadat návštěvníky a příslušníky pořadatelské nebo bezpečnostní služby. V § 6 bod 4 pak stanoví, že každý, kdo poruší zákaz či omezení vyplývající z ust. § 6 odst. 2 písm. c), m), o) návštěvního řádu, je povinen za každé takovéto jednotlivé porušení povinnosti uhradit [právnická osoba] smluvní pokutu ve výši 50 000 Kč.

9. Z kopie vstupenky na stadion AC Sparta Praha ze dne 24.2.2019 soud zjistil, že její součástí je i výňatek z obecných obchodních podmínek pořadatele pro nákup vstupenek pro sezónu 2018 2019 a upozornění na povinnost dodržovat návštěvní řád a na sankce v podobě smluvních pokut za jeho porušení.

10. Z výzvy k úhradě smluvní pokuty a uložení zákazu vstupu s datem 20.9.2019 adresované žalobkyní žalovanému soud zjistil, že žalobkyně před podáním žaloby vyzvala žalovaného k úhradě smluvní pokuty ve výši 50 000 Kč do 7 dnů od doručení výzvy s upozorněním na možnost vymáhání této částky soudní cestou. Z kopie části poštovního podacího archu žalobkyně soud zjistil, že žalobkyně na adresu žalovaného zaslala dne 26.9.2019 doporučenou zásilku. Z kopie doručenky žalovanému s datem převzetí 8.10.2019 soud zjistil, že žalovaný si toho dne vyzvedl doporučenou zásilku, která byla uložena dne 27.9.2019, přičemž odesílatelem byla [anonymizováno] [obec].

11. Z kopie odpovědi žalovaného ze dne 10.10.2019 žalobkyni soud zjistil, že uznal svoji reakci na chování fanouška [příjmení] [jméno] za nepřiměřenou, i když z jeho pohledu lidsky pochopitelnou. Na svoji obranu namítal podnapilost fanouška [příjmení] a jeho vulgární chování a také nedostatečnou rychlost ochranky domácího klubu. Požádal žalobkyni o přehodnocení uložené smluvní pokuty.

12. Z videozáznamu předmětného incidentu ze dne 24.2.2019 soud zjistil, že bezpečnostní služba na stadionu zasáhla do incidentu do cca 17 vteřin od napadení ostravského fanouška prvním z útočníků a že žalovaný fanouška napadl v době, kdy tento fanoušek již ležel na zemi po napadení prvním útočníkem.

13. Z Čestného prohlášení ze dne 20.10.2012 [jméno] [příjmení], zaměstnance žalobkyně, soud zjistil, že u žalobkyně pracuje na pozici manažer stadionu. K jeho pracovním povinnostem patří i občasná kontrola vyvěšených tabulí, upozornění, plánků a návštěvních řádů na stadionu a u vstupu na stadion. Po celou dobu, kdy je zaměstnán u [právnická osoba] (rok 1991) jsou u všech vstupů na stadion vyvěšeny nepřetržitě návštěvní řády. Nikdy nezaznamenal, že by v průběhu fotbalové sezóny nebyly návštěvní řády u vstupů vyvěšeny a vylučuje, že by na nějaké fotbalové utkání byly sejmuty a následně vráceny.

14. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení], projektového manažera, zaměstnance žalobkyně, soud zjistil, že je u žalobkyně zaměstnán od září roku 2012 a má na starosti i reklamu, vizuální podobu stadionu a podobně. Je kontaktní osobu pro firmu, která vylepuje reklamní panely, návštěvní řády, mapky stadionu. Za dobu jeho působení u žalobkyně se nestalo, že by návštěvní řád nebyl vylepen. Návštěvní řády jsou vylepeny u každého vchodu do stadionu, jedná se o polep na desce, která je umístěna ještě vně stadionu v místě, kde se do areálu vchází. Návštěvní řády jsou vyvěšeny v češtině, a u vchodu pro hostující fanoušky i v angličtině. Návštěvní řád se měnil naposledy v roce 2018 a od té doby zůstal na místě.

15. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení], marketingového specialisty, soud zjistil, že je u žalobkyně zaměstnán od dubna 2017. Náplní jeho práce je starat se o digitální platformy, včetně webových stránek klubu, patří do toho i vyvěšování návštěvního řádu na webových stránkách žalobkyně. O ni se stará cca od září 2017. Součástí webových stránek je i návštěvní řád, ten je vyvěšen po celou fotbalovou sezonu, tedy od 1.7. do 30.6 následujícího roku. Permanentní vstupenky se začínají prodávat cca 2 měsíce před zahájením sezony a se začátkem tohoto předprodeje se aktualizují novinky na webu, včetně návštěvního řádu, týkající se následující fotbalové sezóny. Za dobu svědkova působení se nestalo, že by na webových stránkách návštěvní řád nebyl vyvěšen. Takové období nemůže nastat. Případnou chybu na webových stránkách by příslušní pracovníci žalobkyně ihned odhalili a zjišťovali příčiny. Od roku 2017, kdy je svědek u žalobkyně zaměstnán, se však nic takového nestalo. Za dobu svědkova působení u žalobkyně sice dochází k rozvoji webových stránek, ale ne k zásadnímu, a nemění se obsah statických stránek, včetně stránky, kde je návštěvní řád. Ten je umístěn na webu na dvou stránkách- Permanentní vstupenky a Vstupenky. Pokud si chce uživatel přečíst návštěvní řád na webu, musí spustit web [anonymizováno] a přejít na stránku Permanentní vstupenky nebo Vstupenky, kde je dokument Návštěvní řád vyvěšen. Svědek uvedl, že za dobu jeho působení u žalobkyně návštěvní řád na webových stránkách žalobkyně měnil, ale neví již, zdali se tak stalo jednou nebo vícekrát. Bylo to na pokyn žalobkyně.

16. Z Manuálu pro fotbalové kluby soud zjistil, že Návštěvní řád zakotvuje jako hlavní základ smluvního vztahu mezi fotbalovým klubem a návštěvníkem (oddíl II. písm.a)), stanoví možnost. s odkazem na ust. § 2048 občanského zákona, aby si smluvní strany pro případ porušení smluvené povinnosti ujednaly smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, a že smluvní pokutu lze požadovat bez ohledu na to, zda porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda (písm. b).

17. Z ostatních v řízení provedených důkazů již soud nezjistil žádné podstatné skutečnosti pro rozhodující skutková zjištění nebo pro právní posouzení věci, a proto je dále nehodnotil.

18. Soud zhodnotil v řízení provedené důkazy v souladu s ust. § 132 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád ve znění pozdějších předpisů (dále jen o.s.ř.) a dospěl ke zjištění následujícího skutkového stavu: žalovaný se dne 24.2.2019 účastnil spolu se svou partnerkou [jméno] [příjmení] a svým kamarádem, jejím bratrancem, [jméno] [příjmení] fotbalového utkání mezi kluby AC Sparta Praha a FC Baník Ostrava v GENERALI Areně, jejíž provozovatelkou je žalobkyně. V průběhu fotbalového utkání napadl v sektoru [anonymizováno] v [anonymizováno] řadě fotbalového fanouška klubu FC Baník Ostrava, a to v okamžiku, kdy již tento ležel na zemi, a udeřil jej pěstí do obličeje. Za toto jednání byl žalovaný odsouzen spolu s dalším útočníkem [jméno] [příjmení] [název soudu], rozsudkem sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí], který nabyl právní moci téhož dne, pro přečin výtržnictví podle § 358 odst. 1 tr. zákoníku k trestu zákazu vstupu na sportovní, kulturní a jiné společenské akce, spočívajícímu v zákazu vstupu na všechna fotbalová utkání A – týmu T AC Sparta Praha organizovaná Ligovou fotbalovou asociací a UEFA na dobu jednoho roku. U všech vstupů do GENERALI Areny jsou umístěny na viditelných místech tabule s návštěvním řádem, který upravuje chování návštěvníků GENERALI Areny i sankce za jednotlivá porušení návštěvního řádu. Návštěvní řád je rovněž nepřetržitě po dobu jednotlivých fotbalových sezon umístěn i na webových stránkách žalobkyně. Odkaz na něj je i na vstupenkách na stadion. Žalobkyně uložila žalovanému za jeho jednání pokutu ve výši 50 000 Kč, avšak žalovaný ji žalobkyni nezaplatil ani po předžalobní výzvě.

19. Po právním zhodnocení prokázaného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná co do základu i výše.

20. Podle ust. § 2048 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákon v platném znění (dále jen občanský zákon) ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

21. Podle ust. § 2051 občanského zákona nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu může soud na návrh dlužníka snížit s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti až do výše škody vzniklé do doby rozhodnutí porušením té povinnosti, na kterou se vztahuje smluvní pokuta. K náhradě škody, vznikne-li na ni později právo, je poškozený oprávněn do výše smluvní pokuty.

22. V řízení bylo nepochybně prokázáno rozsudkem [název soudu], sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum], který nabyl právní moci téhož dne, a mezi účastníky není sporu, že žalovaný dne 24.2.2019 v době od [údaj o čase] [anonymizováno] [údaj o čase] hodin v prostoru fotbalového stadionu AC Sparta Praha, v sektoru [anonymizováno], v řadě [anonymizováno], poblíž místa [číslo] napadl v průběhu fotbalového utkání mezi kluby AC Sparta Praha a FC Baník Ostrava poškozeného [jméno] [příjmení], který už předtím spadl na zem do prostoru mezi sedačky po napadení druhým obžalovaným [jméno] [příjmení], a udeřil jej pěstí do obličeje a způsobil mu malou tržnou ranku nad levým okem, která si vyžádala drobné ošetření bez pracovní neschopnosti, a za tento čin byl odsouzen. Tímto jednáním porušil také návštěvní řád GENERALI Areny, který určuje základní závazná pravidla chování všech návštěvníků stadionu AC Sparta Praha, označovaného rovněž jako GENERALI Arena, který v § 6 odst. 2 písm. o) výslovně zakazuje fyzicky nebo slovně napadat návštěvníky a příslušníky pořadatelské nebo bezpečností služby. Žalovanému proto vznikla povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 50 000 Kč podle ustanovení § 6 odst. 4 poslední bod návštěvního řádu, ve kterém je výslovně stanoveno, že každý, kdo poruší zákaz či omezení vyplývající z ustanovení § 6 odst. 2 písm c), m), o) návštěvního řádu je povinen za každé takovéto jednotlivé porušení povinnosti uhradit [právnická osoba] smluvní pokutu ve výši 50 000 Kč.

23. Obranné tvrzení žalovaného, že se o skutečnosti, že by návštěvní řád měl obsahovat sankční peněžité ustanovení, dozvěděl až z dopisu žalobkyně ze dne 20.9.2019, považuje soud za účelové, protože bylo vyvráceno v řízení provedenými důkazy (fotografie vstupů do GENERALI Areny, kopie vstupenky, výslech svědka [jméno] [příjmení], projektového manažera žalobkyně, který vypověděl, že návštěvní řády jsou nepřetržitě vylepeny u všech vstupů do stadionu, Čestné prohlášení [jméno] [příjmení] ze dne 20.10.2012, zaměstnance žalobkyně, manažera stadionu, který rovněž potvrdil, že návštěvní řády jsou nepřetržitě vyvěšeny u všech vstupů do GENERALI Areny. Vyvěšení návštěvního řádu na webových stránkách žalobkyně bylo prokázáno výslechem svědka [jméno] [příjmení], marketingového specialisty, rovněž zaměstnaného u žalobkyně, který vypověděl, že návštěvní řád je na webových stránkách vyvěšen vždy po celou dobu každé fotbalové sezony). Žalovaný tak měl možnost se s obsahem návštěvního řádu včas seznámit, a pokud tak neučinil, pak tato jeho liknavost ho nezbavuje odpovědnosti za chování v rozporu s návštěvním řádem žalobkyně.

24. Námitka žalovaného, že byl za napadení fanouška [příjmení] [jméno] již jednou potrestán, a to v trestní řízení vedeném u [název soudu], je irelevantní. Nejedná se totiž o dvojí potrestání, neboť je nezbytné rozlišovat rovinu trestní postihu a smluvního postihu ve formě smluvní pokuty, zakotvené v návštěvním řádu žalobkyně, který žalovaný akceptoval zakoupením vstupenky a vstupem do GENERALI Areny na fotbalové utkání, a jehož ustanovení fyzickým napadením jiného návštěvníka fotbalového utkání, porušil.

25. K žalovaným navrhované moderaci výše smluvní pokuty soudem, soud konstatuje, že smluvní pokutu stanovenou pevnou částkou lze považovat za nepřiměřenou při zohlednění poměrů mezi hodnotou zajištěné povinnosti a výše smluvní pokuty, přičemž posouzení nepřiměřenosti smluvní pokuty vždy závisí na okolnostech konkrétního případu, a je věcí volného uvážení soudu. Určující význam mají vždy důvody, které ke sjednání výše smluvní pokuty vedly. Při posuzování přiměřenosti smluvní pokuty nejsou osobní, majetkové či sociální poměry žalovaného kritériem při snižování výše sjednané smluvní pokuty. Při úvaze o rozsahu snížení nepřiměřeně vysoké smluvní pokuty je nutno vycházet pouze z kritérií stanovených v § 2051 občanského zákona, tedy z hodnoty a významu zajišťované povinnosti (k tomu například rozsudek Nejvyššího soudu, sp. zn. 23Cdo 1646/2007, rozsudek sp.zn. 23Cdo 1728/2010). Je nepochybné, že v projednávané věci smluvní pokutou zajišťované hodnoty (ochrana zdraví a majetku návštěvníků GENERALI Areny) mají prioritní význam, a proto soud považuje v návštěvním řádu stanovenou smluvní pokutu ve výši 50 000 Kč za přiměřenou významu chráněných hodnot. Z obsahu návštěvního řádu je zjevné, že smluvní pokuta v této výši není stanovena obecně za každé porušení návštěvního řádu, ale právě jen za jeho nejzávažnější porušení. A tím fyzický útok na jiného návštěvníka nepochybně je. Soud proto dospěl k závěru, že pro moderaci výše smluvní pokuty není dán důvod.

26. Právní názor žalovaného, že návštěvní řád žalobkyně je v části upravující smluvní pokuty neplatný, protože je v rozporu s Manuálem pro fotbalové kluby, který stanoví maximální výši pokuty na částku 3 000 Kč, a výše smluvní pokuty stanovená v návštěvním řádu je nepřiměřená, soud nesdílí. V Manuálu není výše smluvní pokuty stanovena, to je ponecháno v gesci žalobkyně. Smluvní pokuta ve výši 50 000 Kč za fyzické napadení návštěvníka nebo pořadatelské nebo bezpečnostní služby je podle názoru soudu zcela přiměřená významu chráněného zájmu a smyslu smluvní pokuty - působit jako prostředek prevence - i jejímu sankčnímu charakteru. Je proto stanovena v souladu s judikaturou Nejvyššího soudu (rozsudek ze dne 25.11.2009 sp.zn. 33 Cdo 1682/2007), na který sám žalovaný odkazuje.

27. V řízení nebylo ani prokázáno tvrzení žalovaného, že žalobkyně zanedbala své pořadatelské povinností tím, že její bezpečnostní služba včas neeliminovala nevhodně se chovajícího fanouška Baníku Ostrava. Toto tvrzení žalovaného přímo vyvrací soudem k důkazu provedený videozáznam, ze kterého je patrné, že bezpečnostní služba žalobkyně zasáhla v intervalu cca 17 vteřin od počátku incidentu, a že žalovaný naopak hrubě a zcela bezúčelně napadl již ležícího muže. Soud v této souvislosti pouze na okraj poznamenává, že i kdyby bezpečnostní služba žalobkyně nezasáhla včas, neopravňovalo by to žalovaného k takto hrubému a nepřijatelnému zjednávání klidu v hledišti.

28. Ze všech shora uvedených důvodů soud proto důvodné žalobě vyhověl v celém rozsahu.

29. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., protože žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná. Náklady řízení představují žalobkyní zaplacený soudní poplatek ve výši 2 500 Kč a dále náklady právního zastoupení žalobkyně. Ty soud přiznal podle § 7 a § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif) ve znění pozdějších předpisů, a to odměnu za 7 úkonů právní služby (příprava a převzetí zastoupení, žaloba, písemné vyjádření ze dne 6.3.2020, účast při jednání soudu ve dnech [datum], [datum], [datum] a [datum]) ve výši 3 100 Kč za 1 úkon. V souladu s ust. § 13 odst. 3 citované vyhlášky soud přiznal i hotové výdaje advokáta spojené se 7 úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, žaloba, písemné vyjádření ze dne 6.3.2020, účast při jednání soudu ve dnech [datum], [datum], [datum] a [datum]) ve výši 300 Kč za 1 úkon. Dále soud přiznal v souladu s ust. § 14 odst. 1 písm. a) citované vyhlášky i náhradu za promeškaný čas za celkem 40 půlhodin á 100 Kč (v souvislosti s jednáním dne [datum] 8 půlhodin, s jednáním dne [datum] 12 půlhodin, s jednáními ve dnech [datum] a [datum] po 10 půlhodinách). Dále soud přiznal v souladu s ust. § 13 odst. 1 citované vyhlášky náklady cestovného za cesty ke čtyřem jednáním soudu právního zástupce žalobkyně osobním automobilem, [registrační značka] s cenou nafty podle vyhlášky č. 358/2019 Sb. 31,80 Kč za 1l a výší náhrady 4,20 Kč za 1km, při průměrné spotřebě motorové nafty 4,6l na 100km při oboustranné vzdálenosti za jednu jízdu 404km, cestovné za jednu cestu tak činí 2 287,77 Kč, za 4 cesty pak 9 151 Kč. V souladu s ust. § 137 odst. 1, 3 o.s.ř. povýšil soud odměnu za úkony právní služby, hotové výdaje advokáta náhradu za promeškaný čas a cestovné o 21% DPH v částce 7 759,71 Kč, protože zástupce žalobkyně je plátcem této daně. Celkové náklady řízení tak činí přiznaných 47 210,71 Kč.

30. V souladu s ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. uložil soud žalovanému zaplatit žalobkyni náklady řízení na účet jejího právního zástupce.

Poučení