6 C 44/2020-105

Rubrum

Okresní soud v Hodoníně rozhodl samosoudkyní Mgr. Olgou Houžvičkovou ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupený advokátem [údaje o zástupci] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] zastoupený advokátem [údaje o zástupci] pro zaplacení 100 000 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 100 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % p.a. z této částky za dobu od 24. 1. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci k rukám jeho právního zástupce náhradu nákladů řízení ve výši 35 328,92 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobce se svou žalobou podanou u zdejšího soudu dne 3. 2. 2020 domáhal po žalovaném zaplacení částky 100 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky za dobu od 24. 1. 2020 do zaplacení. Svoji žalobu odůvodnil tím, že žalovaný byl rozsudkem zdejšího soudu dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] uznán vinným pro přečin křivého obvinění dle § 345 odst. 2 trestního zákoníku a byl odsouzen k trestu odnětí svobody ve výměře 6 měsíců, přičemž trest mu byl podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 18 měsíců. Žalovaný totiž podal trestní oznámení na žalobce, přičemž obsahem těchto podání byl soubor nepravdivých tvrzení o údajné závažné trestné činnosti žalobce. Žalovaný tato tvrzení uvedl v úmyslu přivodit žalobci trestní stíhání. Motivem jednání žalovaného byly rodinné spory týkající se péče o nezletilé děti a snaha žalovaného o diskretizaci žalobce. Žalobce se sice do trestního řízení připojil s nárokem na náhradu nemajetkové újmy, nicméně shora uvedeným trestním rozsudkem byl se svým nárokem odkázán na řízení ve věcech občanskoprávních. Žalobce je přesvědčen, že žalovaný porušil svou povinnost danou ustanovením § 81 občanského zákoníku zdržet se zásahu do osobnosti žalobce a tím na straně žalobce vznikla újma na jeho přirozených právech, kdy žalovaný nejenže podal několik trestních oznámení na žalobce, ale také o žalobci rozšiřoval nepravdivé informace i v okruhu jeho přátel a rodiny. Vzhledem k závažnosti nepravdivých údajů, které žalovaný o žalobci uvedl, což bylo obvinění z [anonymizováno] chování vůči nezletilým dětem a z [anonymizována dvě slova] žalobce, je žalobce přesvědčen, že žalovaný významnou měrou zasáhl do důstojnosti žalobce. Jednání žalovaného bylo natolik závažné, že bylo způsobilé narušit osobní i rodinný život žalobce, vážnost i pověst žalobce, nejen v okruhu rodiny ale v širším společenském okruhu. Žalobce byl mnohokrát vystaven ponížení, když informace [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] se propíraly jak v rámci opatrovnického řízení jeho současné partnerky tak v okruhu přátel i rodiny. Žalobce chtěl svůj nárok vůči žalovanému vypořádat smírnou cestou, z tohoto důvodu mu zaslal dne 21. 1. 2020 předžalobní výzvu. Mezi právními zástupci obou stran sice proběhla komunikace, z ní ale vyplynulo, že žalovaný nemá zájem na smírném řešení.

2. Žalovaný se ve věci vyjádřil, když uvedl, že žalovaný trestní oznámení činil výlučně a pouze z obavy a strachu o své nezletilé děti. Žalovaný vždy žádal orgány činné v trestním řízení o prověření jeho podezření, kdy žalovaný měl a mohl mít pochybnosti o ohrožení svých nezletilých dětí, neboť získal od osob informace o žalobci, které v něm vzbudily obavu o jeho nezletilé děti. Žalovaný tedy nesouhlasí s tvrzením žalobce, že měl přivodit žalobci trestní stíhání. Žalovaný je přesvědčen, že podáním shora uvedených trestních oznámení žalovaným nedošlo ke snížení vážnosti a postavení žalobce ve společnosti ve veřejném i soukromém životě, a proto nárok žalobce na úhradu zadostiučinění neuznává, tento považuje za nedůvodný. Žalovaný je přesvědčen, že k naplnění předpokladu odpovědnosti žalovaného ve smyslu § 82 občanského zákoníku je nezbytné, aby existoval zásah žalobce objektivně způsobilý vyvolat újmu spočívající v porušení nebo ohrožení osobnosti žalobce, dále aby byla splněna podmínka protiprávnosti takového zásahu a v neposlední řadě aby existovala příčinná souvislost mezi zásahem a dotčením osobnostní sféry žalobce. Tyto předpoklady musí být splněny kumulativně. Pokud jde o požadavek na poskytnutí zadostiučinění, přistupuje k těmto předpokladům ještě další předpoklad, a to zavinění. Dle názoru žalovaného výše uvedené předpoklady nejsou splněny.

3. Na základě provedeného dokazování ve věci soud zjistil následující skutkový stav.

4. Z trestního spisu zdejšího soudu sp. zn. [spisová značka] soud zjistil, že rozsudkem Okresního soudu v Hodoníně ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], přičemž stížnost žalovaného do tohoto rozsudku byla usnesením odvolacího soudu ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] zamítnuta, tudíž předmětný trestní rozsudek se stal dne 10. 12. 2019 pravomocným, byl žalovaný uznán vinným z toho, že žalobce lživě obvinil z trestného činu v úmyslu přivodit jeho trestní stíhání, čímž spáchal přečin křivého obvinění dle § 345 odst. 2 trestního zákoníku a byl odsouzen k trestu odnětí svobody ve výměře 6 měsíců, přičemž tento trest mu byl podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 18 měsíců. Zároveň byl žalobce odkázán se svým nárokem na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních. Žalovaný byl uznán vinným, že dne 18. 12. 2017 zaslal trestní oznámení na Okresní státní zastupitelství v Břeclavi, dne 17. 4. 2018 zaslal podnět k prošetření na Policii České republiky, Krajské ředitelství policie Jihomoravského kraje v [obec] a dne 19. 6. 2018 zaslal trestní oznámení na Policii České republiky, Krajské ředitelství policie Jihomoravského kraje v [obec]. Tato trestní oznámení prověřovala podezření ze spáchání přečinu týrání osoby žijící ve společném obydlí, kterého se měl dopustit žalobce. Před policejním orgánem žalovaný při podání vysvětlení, po řádném poučení o trestní odpovědnosti za uvedení vědomě nepravdivých údajů lživě obvinil žalobce ze spáchání trestného činu v úmyslu přivodit jeho trestní stíhání, když žalobce nařkl z týrání svých dětí [jméno] a [jméno], které žalovaný má z předešlého manželství s [jméno] [příjmení]. Dále jej nařkl z toho, že trpí [anonymizováno 24 slov] [obec], [anonymizováno] [role v řízení] [anonymizováno 8 slov] [jméno] [příjmení]. Uvedeným šetřením se ukázala tvrzení žalovaného jako nepravdivá a věc byla tudíž vůči žalobci odložena.

5. V rámci trestního řízení byla vyslechnuta celá řada svědků a provedena celá řada důkazů, z nichž jednoznačně vyplynulo, že žalovaný se snažil žalobce diskreditovat a poškodit ho ať již před opatrovnickým soudem či na veřejnosti, a to tím že o žalobci šířil nepravdivé negativní informace. V žádném případě se ze strany žalovaného nejednalo o pouhé vyslovení obecného podezření u policejního orgánu. Žalovaný informace podával jako fakta, nikoliv jako obecné domněnky, přičemž se jednalo o informace nepodložené, přetvořené tak, aby měly potenciál uškodit žalobci v rovině trestněprávní, a uškodit i své bývalé manželce, která od žalovaného odešla, a naopak sobě pomoci získat lepší postavení u opatrovnického osudu. Cílem nepravdivých tvrzení žalovaného bylo způsobit žalobci trestní stíhání. V rámci odůvodnění předmětného trestního rozsudku se konstatuje, že ze strany žalovaného byla vyslovena závažná podezření a obvinění z fyzického násilí vůči nezletilé [jméno] a [anonymizována čtyři slova] [role v řízení] [anonymizováno] [jméno]. Na základě těchto skutečností pak opatrovnický soud, OSPOD i policejní orgány musely provést řadu šetření, aby zjistily skutečný stav věci, kdy opakovaně se ukázala tvrzení žalovaného nepravdivými. A ačkoliv závěry těchto zjištění, stejně jako např. zprávy psychologa byly žalovanému opakovaně prezentovány zejména v rozhodnutích opatrovnického soudu, žalovaný se s nimi zjevně nehodlal smířit a v reakci na ně podával sám neúspěšně návrhy na vydání předběžného opatření, když postupně tzv. přidával i na pádnosti argumentace v rámci trestních oznámení. Žalobce pak žalovaný verbálně napadal [anonymizována dvě slova] i na veřejnosti, kdy tyto skutečnosti vykřikoval pravidelně a hlasitě na ulici před domem žalobce i na jiných místech.

6. Z výslechu žalobce jako účastníka řízení soud zjistil, že má problémy s žalovaným již od poloviny roku 2016, kdy jej žalovaný pronásledoval, přičemž důsledkem těchto pronásledování byly dvě havárie, jedna drobná v [obec] u obchodního domu Tesco, druhá vážná, když žalovaný skončil zraněný v nemocnici. Žalovaný žalobci psal vulgární SMS, kdy jej tituloval slovy jako„ zkurvysyn“ apod. Následně pak žalovaný na žalobce začal podávat trestní oznámení, nejprve jej osočoval z toho, že vozí jeho děti v autě bez technické kontroly, bez autosedačky. Poté uváděl, že je týrá, přičemž nakonec žalobce obvinil [anonymizována dvě slova]. Tento psychický teror žalovaný nepůsobil pouze žalobci, ale i své bývalé ženě, která je nyní partnerkou žalobce. Toto osočování [anonymizována dvě slova] začalo zhruba ke konci roku 2017. Z tohoto důvodu také bylo prováděno šetření ze strany OSPOD, které žádné závadné chování neprokázalo. Tyto problémy však nejvíce odnášely děti. Žalovaný žalobce začal napadat verbálně i na ulici, když si jezdil pro svou dceru [anonymizováno], tak na ulici v [obec], kde žije žalobce, křičel na celou ulici„ [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]“ apod. Byl to strašný křik, takže sousedé se často chodili žalobce ptát, co se děje a tento jim musel vysvětlovat, že [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]. Stejně tak žalobce, když přijel do [obec], kde předtím dlouho pracoval, a šel do prodejny potravin, ve které byla spousta lidí, tak všichni zmlkli a prodavačka jej vyzvala, ať se sbalí a vypadne, že tam byl žalovaný, který jim o žalobci všechno řekl. Žalovaný dokonce nakontaktoval dospělé dcery žalobce, které se jej pak na tuto záležitost ptaly. Žalobci volala i jeho matka, že se po [obec] povídají nehezké věci. Matka žalobce je nemocná, má problémy se srdcem a žije v [obec]. Taktéž žalovaný jel do zaměstnání žalobce, když tento pracoval v restauraci [příjmení] [anonymizována dvě slova] [obec], přičemž i v zaměstnání žalovaný o žalobci vykládal škaredé věci. Vykládáním těchto nepravdivých informací ulpívá na člověku podezření. Žalobce tento tlak nebyl schopen dále snášet, proto přestal navštěvovat [územní celek], kde nebyl zhruba rok a půl. Žalovaný o žalobci tyto skutečnosti šířil napříč celou republikou. Žalobci volali např. z Mušova lidé, kteří se jej na tyto záležitosti ptali, [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [jméno] [anonymizována dvě slova]. Situace pro žalobce byla velmi nepříjemná a trvala až do rozhodnutí odvolacího soudu v rámci trestního řízení vůči žalovanému. Pro žalobce to znamenalo, že musel projít několika dlouhými výslechy na Policii České republiky, přičemž tyto výslechy byly tzv. hodně na tělo, prošel výslechy na OSPODu, musel se účastnit soudního řízení. Praktický lékař mu na uklidnění napsal prášky, neboť pro žalobce bylo velmi složité snášet pohledy všech lidí. Žalobce se na celou situaci ptali nejenom příbuzní ale i např. sousedé. Kromě toho, že tato situace naruší psychiku člověka, zatíží i samotný partnerský vztah. Žalobce nechtěl chodit ven mezi lidi, chodil jednu dobu pouze do práce a domů, nechtěl jít ani do obchodu. Tři čtvrtě roku bral prášky na zklidnění, zhubl 10 kg, míval zdravotní problémy, měl průjem a podobně. Žalovaný se žalobci dodnes neomluvil. Útoky žalovaného nadále trvají, když žalobce uvidí, pokřikuje na něj„ [anonymizováno], [anonymizována dvě slova]“ apod.

7. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že v letech 2017 – 2018 pracoval s žalobcem v restauraci [příjmení] club restaurant v [obec]. Vztah měli kolegiální, osobně se nebavili, ničeho špatného se o žalobci nedozvěděl, ani si není vědom, že by žalovaný přišel do uvedené restaurace a něco nevhodného by o žalobci říkal.

8. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že v restauraci [příjmení] club restaurant v [obec] pracuje 13 let, v této restauraci pracoval i žalobce, nic dehonestujícího se však o žalobci nedozvěděl. Řešili spolu pouze pracovní věci nikoli osobní. Ze zaměstnání žalobce dle mínění svědka odešel z důvodu, že chtěl pracovat v nějaké cukrárně.

9. Z výslechu svědkyně [jméno] [příjmení] soud zjistil, že tato v letech 2017 – 2018 pracovala jako prodavačku v Jednotě v [obec] v COOPu, žalobce však po dobu zhruba 6 – 7 let neviděla. Neslyšela o něm žádné negativní informace. V zaměstnání s ní pracovala prodavačka shodného příjmení [jméno] [příjmení], ta ze zaměstnání odešla asi o třičtvrtě roku dřív než svědkyně.

10. Předžalobní výzvou ze dne 21.1.2020 žalobce žalovaného vyzval k úhradě částky 200 000 Kč.

11. Dle § 81 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o.z.), chráněna je osobnost člověka včetně všech jeho přirozených práv. Každý je povinen ctít svobodné rozhodnutí člověka žít podle svého. Dle odst. 2 téhož, ochrany požívají zejména život a důstojnost člověka, jeho zdraví a právo žít v příznivém životním prostředí, jeho vážnost, čest, soukromí a jeho projevy osobní povahy.

12. Dle § 82 odst. 1 o.z., člověk, jehož osobnost byla dotčena má právo domáhat se toho, aby bylo od neoprávněného zásahu upuštěno, nebo aby byl odstraněn jeho následek.

13. Dle § 2951 odst. 2 o.z., nemajetková újma se odčiní přiměřeným zadostiučiněním. Zadostiučinění musí být poskytnuto v penězích, nezajistí-li jeho jiný způsob skutečné a dostatečně účinné odčinění způsobené újmy.

14. Dle § 135 odst. 1 o.s.ř. soud je vázán rozhodnutím příslušných orgánů o tom, že byl spáchán trestný čin, přestupek nebo jiný správní delikt postižitelný podle zvláštních předpisů, a kdo je spáchal, jakož i rozhodnutím o osobním stavu. Soud však není vázán rozhodnutím v blokovém řízení.

15. Při právním posouzení věci soud postupoval v souladu s ustanoveními shora citovanými, neboť k zásahu do přirozených práv žalobce došlo až za účinnosti nového občanského zákoníku č. 89/2012 Sb.

16. Na úvod soud uvádí, že civilní soud je vázán pravomocným rozhodnutím jiného orgánu, že se někdo dopustil trestného činu, přestupku či deliktu, a nemůže řešit sám jako otázku předběžnou, zda ke spáchání došlo. Rovněž není přípustné, aby v dalším řízení byly znovu hodnoceny důkazy svědčící o vině, neboť takové rozhodnutí je závazné pro každého, civilní soud nevyjímaje.

17. Dále ze stanovisko občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu České republiky Cpjn 13/2007 ze dne 14. 4. 2010, jež lze aplikovat i na současnou právní úpravu, ve své druhé právní větě vyplývá, že došlo-li k zásadu do osobnostních práv v rámci výkonu zákonem stanovených oprávnění, respektive povinností, pravidelně nepůjde o zásah neoprávněný, pokud subjekt, jež se zásahu dopustil, nevybočil z mezí takto stanovených práv a povinností. Naopak vybočením z mezí takto stanovených práv a povinností v soudním řízení je zejména křivé obvinění a křivá výpověď.

18. Osobnost člověka představuje z hlediska její právní ochrany jeden z předmětů absolutních soukromých práv stanovených občanským zákoníkem. Mezi chráněné stránky lidské osobnosti patří mimo jiné čest a vážnost člověka.

19. Z provedeného dokazování jednoznačně vyplynulo, že žalovaný neoprávněně zasáhl do osobnosti žalobce tím, že jej křivě obvinil, za což byl rozsudkem zdejšího soudu pravomocně uznán vinným a odsouzen. V rámci trestního řízení bylo zároveň prokázáno, že jej žalovaný veřejně hrubě slovně napadal, přičemž používal výrazy, jež měly žalobce v očích veřejnosti zneuctít a zdiskreditovat. Dále jej osočil z týrání nezletilé osoby, konkrétně z fyzického násilí vůči [role v řízení] [jméno] a [anonymizována tři slova] a [anonymizována dvě slova] [role v řízení] [jméno]. Díky tomuto žalobce musel projít řadou šetření, aby se zjistil skutečný stav věci. Obvinění se probíraly nejen u opatrovnického soudu, ale samozřejmě i při šetření OSPODu a rovněž v rámci trestního řízení. Žalobce se z veřejného života stáhl, nechtěl chodit ven, bral medikaci na zklidnění, zhubl a měl narušenou psychiku, takže musel vyhledat lékaře. Útoky žalovaného vůči žalobci začaly od poloviny roku 2016 a postupně se stupňovaly, když ke konci roku 2017 gradovaly podáním tří trestních oznámení. Z provedeného dokazování rovněž vyplynulo, že žalovaný si svého chování není vědom a tohoto nelituje.

20. Z provedeného dokazování rovněž vyplynulo, že žalovaný má k žalobci velmi negativní vztah a cíleně chtěl žalobce poškodit a to tím, že o něm šířil nepravdivé negativní informace. Vůbec motivací žalovaného bylo uškodit žalobci, způsobit mu trestní stíhání a dehonestovat jej na veřejnosti. Žalovaný se totiž nevyrovnal s rozpadem svého manželství a s tím, že jeho bývalá manželka navázala partnerský vztah s žalobcem a že děti byly svěřeny do péče bývalé manželky žalovaného a jsou v novém prostředí spokojené a s žalobcem mají pěkný vztah.

21. Ze shora uvedených důvodů tedy soud dospěl k závěru, že byla splněna podmínka zásahu objektivně způsobilého vyvolat nemajetkovou újmu spočívající v porušení osobnosti člověka a v jeho morální integritě. Soud tedy s ohledem na výše uvedené zásah hodnotí jako neoprávněný (protiprávní).

22. Dále by zjištěn stav příčinné souvislosti mezi tímto neoprávněným zásahem a dotčením osobnostní sféry člověka. Jednání žalovaného bylo totiž objektivně způsobilé přivodit (a také přivodilo) újmu na osobnosti žalobce zejména tím, že snížilo jeho čest, důstojnost a vážnost u jiných lidí a ohrozilo tak jeho postavení a uplatnění ve společnosti.

23. Z výše provedeného dokazování soudu vyplynulo, že neoprávněný zásah žalovaného do osobnostních práv žalobce je s ohledem na svou povahu a dobu, po kterou trval, takové intenzity, že je třeba přistoupit k přiznání peněžního zadostiučinění. Soud je totiž přesvědčen, že v daném případě nemajetkovou újmu není možné odškodnit jinak.

24. Co se týče výše přiměřeného zadostiučinění, zde soud přihlížel k tomu, že se jednalo o závažná podezření a obvinění jak [anonymizována tři slova], tak [anonymizována tři slova] [anonymizováno] [anonymizováno] [role v řízení] [anonymizováno]. Je všeobecně známo, že tyto činy jsou veřejností velmi negativně vnímány, odsuzovány a je jim vždy věnována zvýšená pozornost. Pro každého, kdo se s tímto nepravdivým obviněním setkal, je to silný zásah do jeho osobního, partnerského, pracovního i společenského života. Je opět všeobecně známo, že člověk vystavený tomuto druhu obvinění se setkává se silným odsudkem veřejnosti s tím, že se od něj lidé odvrací, ztrácí přátele, kolegy v práci, případně partnera. Pravidelně dochází k narušení psychiky u takto nepravdivě obviněného člověka. Tento má také navíc velmi malou možnost, jak těmto útokům čelit a jak je vyvracet, což prohlubuje jeho bezmoc. Takovéto pohanění ulpívá na člověku po mnoho let, ne-li doživotně.

25. Dále pak soud přihlédl k tomu, že útoky žalovaného vůči žalobci trvají po relativně dlouhou dobu, a to od poloviny roku 2016 v podstatě dosud. I v současné době žalovaný, potká-li se s žalobcem, tohoto častuje nevybíravými výrazy.

26. Nezanedbatelná je i skutečnost, že žalovaný svého jednání nejenže nelituje, ale ve slovních útocích na žalobce pokračuje. Žalobci se neomluvil a ani jinak se nesnažil svoje pochybení odčinit. Trestní řízení se tak minulo svým výchovným účinkem.

27. Na výši peněžité satisfakce má vliv samozřejmě i motiv žalovaného, který je vůči žalobci velmi negativně naladěn, chce se mu pomstít za rozpadlé manželství, za to že žalobce má vztah s jeho bývalou manželkou, které byly zároveň děti svěřeny do péče. Pohnutky žalovaného lze tedy vnímat jako odsouzeníhodné.

28. Soud shrnul úvahy zohledňující okolnosti případu, zejména pak přístup žalovaného k odčinění zásahu, stejně tak délku chování žalovaného, jeho intenzitu, vážnost obvinění i okruh lidí, kterým tyto informace sděloval včetně motivu žalovaného. Dospěl k závěru, že ze strany žalovaného se jednalo o razantní zásah do cti a důstojnosti žalobce. Z tohoto důvodu je proto soud přesvědčen že žalobcem požadovaná částka 100 000 Kč jakožto nemajetková újma je zcela adekvátní okolnostem případu. Soud přitom vycházel z rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky ze dne 22. 10. 2020, č.j. 25 Cdo 3703/2019, z rozhodnutí Ústavního soudu ze dne 5. 9. 2017, sp.zn. III. ÚS 1017/15, stanoviska občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu České republiky ze dne 14.4.2010, Cpjn 13/2007, z rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky ze dne 27. 6. 2013, sp.zn. 30 Cdo 1286/2013 a z rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky ze dne 17. 12.2014, č.j. 30 Cdo 2878/2014.

29. Co se týče části výpovědi žalobce, a to údajného incidentu v prodejně potravin v [obec] a tvrzení, že žalovaný jel do zaměstnání žalobce, kde kolegům žalobce měl vykládat dehonestující věci o žalobci, v této části soud k výpovědi žalobce nepřihlížel, neboť tato provedenými svědeckými výslechy nebyla potvrzena. Proto soud v rámci rozhodování v dané věci vycházel především z rozsáhlého dokazování v rámci trestního řízení a ze závěrů zdejšího soudu uvedeného v předmětném odsuzujícím trestním rozsudku.

30. Vzhledem k tomu, že žalovaný, ač písemnou výzvou vyzván k úhradě satisfakce, se dostal do prodlení s plněním své peněžité povinnosti, neboť požadovanou částku žalobci neuhradil. Je proto povinen v soudu s ustanovením § 1968 a § 1970 zaplatit žalobci i úrok z prodlení v zákonné výši v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., a to počínaje dnem 24.1.2020.

31. Soud další návrhy na provedení dokazování neprováděl (výslech otce žalovaného [jméno] [celé jméno žalovaného], výslech [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], dohodou se zaměstnavatelem žalobce, záznamy CD nosičů uložených v rámci trestního spisu u zdejšího soudu pod sp. zn. shora uvedenou, výslech dcer žalobce), když je přesvědčen, že ve věci byl úplně a řádně zjištěn skutkový stav a další dokazování ve věci by nebylo v souladu se zásadou procesní ekonomie. Soud pouze podotýká, že navržení svědci byli v rámci trestního řízení vyslechnuti, proto jejich opakovaný výslech soud nepovažoval s ohledem na výše řečené za hospodárný. Další návrh na doplnění dokazování, a to svědeckou výpovědí [anonymizováno] [jméno] [příjmení], advokátního koncipienta, soud rovněž neprováděl, neboť v dané věci navržený svědek je zároveň i právním zástupcem žalobce, což neumožňuje, aby zároveň ve věci vystupoval jako svědek.

32. Soud tedy žalobě v celém rozsahu vyhověl.

33. Ohledně náhrady nákladů řízení soud postupoval dle § 142 odst. 1 o.s.ř., dle kterého byl žalobce ve věci zcela úspěšný, proto mu přísluší plná náhrada nákladů řízení. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 000 Kč a dále z odměny za zastoupení účastníka advokátem ve výši 22 950 Kč (4,5 úkonů právních služeb – celý úkon - převzetí věci, sepis žaloby, účast na jednání soudu dne 29.9.2020 a 28.1.2021, úkonu za předžalobní výzvu) dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění účinném od 1.9.2006, dále jen a.t., když soud vycházel z tarifní hodnoty věci 100 000 Kč, přičemž odměna za jeden úkon činí 5 100 Kč dle § 7 bod 5 a.t. Náklady řízení dále sestávají z náhrady hotových výdajů ve výši 1 500 Kč za 5 shora uvedených úkonů právní služby po 300 Kč dle § 13 odst. 3 a 4 a.t., a dále z cestovného ve výši 1 894,56 Kč: jednání dne 29.9.2020 - osobní automobil Mercedes - Benz, ujeto 151 Km z Brna do Hodonína a zpět, průměrná spotřeba benzínu 95 oktanů 6,6 l /100 km a za použití vyhl. č. 358/2019 Sb. a jednání dne 28.1.2021 - osobní automobil Mercedes - Benz, ujeto 151 Km z Brna do Hodonína a zpět, průměrná spotřeba benzínu 95 oktanů 6,6 l /100 km a za použití vyhl. č. 589/2020 Sb., a dále z náhrady za ztrátu promeškaného času ve výši 1 200 Kč za 12 půlhodin po 100 Kč dle § 14 odst. 1 a 3 a.t. Celkem tedy náklady řízení činí částku 35 328,92 Kč (z toho 21% DPH činí 5 784,36 Kč), kterou je žalovaný dle ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř. povinen zaplatit k rukám právního zástupce žalobce.

34. Soud nepřihlížel k vyúčtovanému úkonu žalobce za písemné doplnění skutkových tvrzení ze dne 20.7.2020, když tato skutková tvrzení měla být již součástí žaloby. Stejně tak předžalobní výzvu soud dle § 11 odst. 2 písm. h/ a.t. hodnotí jako jednoduchou výzvu k plnění, za níž přináleží mimosmluvní odměna ve výši jedné poloviny.

Poučení