6 C 44/2023 - 118

Rubrum

Okresní soud v Jablonci nad Nisou rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Dostálovou Kunickou ve věci žalobce: [Jméno zainteresované osoby 0/0], narozený [Datum narození zainteresované osoby 0/0] trvale bytem [Adresa zainteresované osoby 0/0] zastoupený advokátkou [Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0] sídlem [Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0] proti žalované: [Jméno zainteresované osoby 1/0], narozená [Datum narození zainteresované osoby 1/0] trvale bytem [Adresa zainteresované osoby 1/0] [Anonymizováno], [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] zastoupená advokátkou [Jméno zástupce zainteresované osoby 1/0] sídlem [Adresa zástupce zainteresované osoby 1/0] o vypořádání zaniklého společného jmění manželů takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na vyrovnání jejich vypořádacích podílů ze zaniklého společného jmění manželů částku 297 000 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Návrh žalované na vypořádání členského podílu Bytového družstva [Anonymizováno], IČO [IČO], sídlem [Anonymizováno] ul. [Anonymizováno], č.p. [Anonymizováno], [adresa], s nímž je spojeno právo nájmu bytu číslo [hodnota], se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 20.2.2023 domáhal vůči žalované vypořádání zaniklého společného jmění manželů (dále jen „SJM“), a to uložení povinnosti žalované zaplatit žalobci na vypořádání hodnot zaniklého SJM částku 297 000 Kč, jako polovinu hodnoty vnosu žalobce do SJM, a to do tří dnů od právní moci rozsudku a nahradit žalobci náklady řízení. Návrh odůvodnil tím, že manželství účastníků uzavřené dne 24.6.2000 byl rozvedeno rozsudkem zdejšího soudu ze dne 28.1.2020, č.j. 11 C 199/2019-14, který nabyl právní moci dne 25.2.2020. Zaniklé SJM účastníků nebylo vypořádáno dohodou, ačkoliv se o to žalobce pokusil, avšak žalovaná na jeho návrhy nejdříve nijak nereagovala a věc začala řešit až v lednu 2023. K vypořádání v tomto řízení navrhl žalobce toliko vnos z jeho výlučných prostředků ve výši 594 000 Kč do SJM, a to na kupní cenu členského podílu Bytového družstva [Anonymizováno], IČO [IČO], sídlem [Anonymizováno] ul. [Anonymizováno], č.p. [Anonymizováno], [adresa], s nímž je spojeno právo nájmu bytu číslo [hodnota] o dispozici 3+1 v domě v [adresa] (dále jen „členský podíl“), odpovídající celé kupní ceně členského podílu. Tvrdil, že členský podíl je součástí zaniklého SJM, avšak jeho celá kupní cena byla uhrazena z jeho výlučných prostředků, které za tímto účelem nabyl prodejem nemovitostí v jeho výlučném vlastnictví získaných darem, a to budovy č.p. [Anonymizováno], jiná stavba, v obci [adresa], pozemku p.č. [hodnota], zastavěná plocha a nádvoří, a pozemku p.č. [hodnota], trvalý travní porost, vše zapsané v k.ú. [adresa]. Uvedl, že investované výlučné prostředky žalobce představují vnos, který má být žalobci v rámci vypořádání zaniklého SJM vrácen. Žalobce neuplatnil požadavek na valorizaci tohoto vnosu dle § 742 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.). Závěrem doplnil, že samotný členský podíl k vypořádání neoznačuje, neboť mezi společnou věcí a vnosem na ni vynaloženým není taková souvislost, která by jejich právní osud, pokud jde o vypořádání SJM natolik spojovala, aby je bylo nutno vypořádat současně shodným postupem. Stejně tak žalobce neoznačuje ostatní věci a majetkové hodnoty náležející do zaniklého SJM, neboť tyto byly účastníky poměrně rozděleny.

2. Žalovaná v podání doručeném soudu dne 17.4.2023 vyslovila s nárokem žalobce nesouhlas. K předžalobní komunikaci namítla, že to byla právě ona, kdo od doby rozvodu usiloval o vypořádání zaniklého SJM dohodou, a naopak to byl žalobce, jehož postup byl liknavý. Uvedla, že doposud nebyla mezi nimi vypořádána jen jedna zásadní majetková hodnota, a to shora označený členský podíl v Bytovém družstvu [Anonymizováno], přičemž od 1.11.2020 užíval tento byt žalobce, donedávna společně s jejich již zletilým synem. Uvedla, že společně s nezl. dcerou [jméno FO], nar. [Anonymizováno].[Anonymizováno].[Anonymizováno], žije v zahradním domku ve vlastnictví jejího současného manžela na shora uvedené doručovací adrese. Vzhledem k uvedenému tak veškerá jednání s žalobcem směřovala k tomu, že on si ponechá byt, který užíval a žalovanou vyplatí, kdy předmětný členský podíl představuje její jediný hodnotný majetek. Její příjem činí přibližně 12 000 Kč měsíčně a ani s příjmem manžela nedosahují měsíčního příjmu žalobce, který činí 57 252 Kč. Dále zevrubně popsala průběh předsoudní komunikace s žalobcem týkající se vypořádání daného členského podílu, podle které nejprve nedošlo k dohodě na výši vypořádacího podílu náležejícího žalované, a kdy následně, pouze však v rámci mimosoudního řešení věci, byla připravena zohlednit celý tvrzený vnos žalobce a uhradit jej přímo z kupní ceny předmětného členského podílu, což mělo být součástí jí navrhované dohody, ke které však nedošlo a k jejímu překvapení byla žalobcem podána žaloba, což považuje za jednání v rozporu s dobrými mravy, protože s žalobcem jednala korektně a učinila mu nabídku, která vycházela z jeho návrhu a ještě mu v rámci mimosoudní dohody nabídla vypořádání vnosu do SJM v částce vyšší, než které se domáhá podanou žalobou. Nadto její majetková situace jí neumožňuje žalobci požadovanou částku vyplatit. V péči má rovněž jejich nezl. dceru. Dále žalovaná uvedla, že je dána souvislost mezi společnou věcí a vnosem, která jejich osud jednoznačně spojuje. Odkazuje zejména na předžalobní korespondenci, ve které od počátku navrhuje (stejně jako žalobce), aby byl vypořádán členský podíl spolu s tvrzeným vnosem žalobce. Má za to, že předmětný členský podíl je nutno vypořádat v rámci tohoto řízení spolu s vnosem žalobce a tuto hodnotu k vypořádání označila. Dále uvádí, že v daném případě ohledně této hodnoty, vzhledem k podané žalobě, nenastaly účinky v důsledky domněnky vypořádání ve smyslu § 741 písm. c) o.z.

3. V replice ze dne 18.5.2023 žalobce odmítl, že by jednal netransparentně. Poukázal na to, že pokud by žalobu nepodal do rozhodného data 25.2.2023, nemohl by již vnos vymahatelně uplatnit a bylo by jen na vůli žalované, zda jej dobrovolně vyrovná či nikoliv a odkázal na předžalobní komunikaci mezi stranami. Uvedl, že dohody mezi účastníky nebylo dosaženo pro jejich odlišná stanoviska. Žalobce má vůli být členem bytového družstva a ponechat si členský podíl, což bylo před podáním žaloby žalované sděleno, a tedy vypořádání zákonnou domněnkou vyhovuje jeho zájmům. Stanoviskem žalované byl oproti tomu prodej daného členského podílu a z jeho výtěžku poté vypořádat vnos žalobce uplatněný v tomto řízení. Odmítá, že by podání žaloby bylo motivováno snahou žalovanou poškodit. Odmítá, že by na podání žaloby bylo cokoliv nemravného, kdy touto žalobou je sledován standardní majetkový záměr žalobce a obecný odkaz žalované na rozpor s dobrými mravy tak nemůže obstát. Okolnost, zda žalovaná disponuje finančními prostředky na úhradu vypořádacího podílu či nikoliv, není rozhodná. Nadto k úrovni bydlení žalované namítl, že žalovaná neužívá k bydlení zahradní domek, ale plně funkční dvoupodlažní dům s přístavbou. Dále zdůrazňuje, že žalobou označil k vypořádání pouze vnos, nikoliv členský podíl v bytovém družstvu. Pokud žalovaná chtěla učinit předmětem soudního vypořádání předmětný členský podíl, tedy aby ohledně této hodnoty nedošlo k uplatnění domněnky vypořádání, měla podat k soudu v zákonné lhůtě odpovídající návrh. Setrval na názoru, že mezi společnou věcí a vnosem na ni vynaloženým není taková souvislost, která by jejich právní osud natolik spojovala, aby tyto bylo nutno vypořádávat vždy společně, k čemuž odkazuje na judikaturu Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 22 Cdo 2570/2013, resp. 22 Cdo 1848/2021.

4. Podáním ze dne 7.11.2023 žalovaná (po prvním jednání ve věci) doplnila svá skutková tvrzení a důkazní návrhy. Uvedla, že společně s žalobcem, předtím, než nabyli předmětný členský podíl, s nímž je spojeno právo nájmu bytu č. [hodnota], vlastnili ve stejném bytovém družstvu jiný členský podíl, a to členský podíl, s nímž bylo spojeno právo nájmu bytu č. [hodnota], ve stejném domě a na stejné adrese. Tento se rozhodli prodat za účelem koupě většího bytu, tj. předmětného bytu č. [hodnota]. Dále uvedla, že členský podíl, s nímž je spojeno právo nájmu bytu č. [hodnota] převedli na [tituly před jménem] [jméno FO], nar. [Anonymizováno].[Anonymizováno].[Anonymizováno], a to na základě dohody o převodu členských práv a povinností ze dne 16.3.2004 a za kupní cenu ve výši 450 000 Kč. Prostředky z prodeje uvedeného členského podílu byly použity na koupi členského podílu, s nímž je spojeno právo nájmu bytu č. [hodnota], jak dokládá výpis z bankovního účtu č. [č. účtu] vedeného na jméno žalované u ČSOB a.s., ze kterého je zřejmé, že dne 12.3.2004 na uvedený účet přišla částka 450 000 Kč od [tituly před jménem] [jméno FO] a dne 23.3.2004 bylo z uvedeného účtu vybráno 250 000 Kč, tj. v den uzavření smlouvy o převodu členských práv a povinností ze dne 23.3.2004 a nájemní smlouvy k bytu č. [hodnota]. Tvrzení žalobce, že ze svých výlučných prostředků uhradil celou kupní cenu členského podílu se tedy nezakládá na pravdě.

5. Žalobce na doplnění žalované reagoval podáním ze dne 24.11.2023. Má za to, že v řízení bylo listinami prokázáno, že kupní cena předmětného členského podílu byla sjednána ve výši 594 000 Kč a bylo sjednáno její plnění přes notářskou úschovu. Žalobce pak označil k důkazu listiny, z nichž plyne, že prodejem svých výlučných nemovitostí získal dne 4.3.2004 částku 200 000 Kč a dne 11.3.2004 částku 400 000 Kč, následující den 12.3.2004 pak částku 594 000 Kč odpovídající sjednané kupní ceně členského podílu bankovním převodem odeslal na bankovní účet notářské úschovy v souladu s kupní smlouvou a dohodou o notářské úschově. Namítá, že tvrzení žalované, že na tuto kupní cenu uhradili účastníci společně částku 250 000 Kč v hotovosti není pravdivé a je vyvráceno listinnými důkazy. Pokud účastníci z prostředků SJM prodávajícímu členského podílu hradili nějakou částku v hotovosti, nebylo to na kupní cenu členského podílu či její část, neboť ta byla sjednána smlouvou v částce 594 000 Kč a byl sjednán i způsob její úhrady přes notářskou úschovu. Argumentuje tím, že i kdyby kupní cena byla sjednána vyšší a její část byla hrazena ze společných prostředků a druhá část z vnosu žalobce, žalobce by měl stejný nárok na vypořádání vnosu, jakého se domáhá, žalovaná by měla shodnou povinnost vyplatit mu 297 000 Kč. Doplňuje, že pokud žalovaná tvrdí, že kupní cena byla vyšší než žalobcem tvrzených 594 000 Kč, jak to činila u ústního jednání, na řešení předmětu řízení to nebude mít vliv, protože stále zůstává vnos žalobce ve výši 594 000 Kč, který je nutné vypořádat. Pokud v podání ze dne 7.11.2023 tvrdí, že na sjednanou kupní cenu 594 000 Kč bylo uhrazeno 250 000 Kč v hotovosti a vnos žalobce uplatněný žalobou tak byl pouze 344 000 Kč, pak má za to, že její tvrzení není pravdivé, neboť je vyvráceno provedeným dokazováním. Dále žalobce navrhl, aby mu byla přiznána náhrada nákladů řízení, a to s ohledem na skutečnost, že žalovaná od počátku nárok uplatněný žalobcem sporuje, sporuje, že učinil vnos do společného jmění ve výši 594 000 Kč, jehož vypořádání se v tomto řízení domáhá, sporuje, že vůbec měl tyto výlučné prostředky, že jimi uhradil kupní cenu, že kupní cena byla sjednána takto, přičemž s touto obranou nemůže být úspěšná. Dále žalovaná označila za předmět řízení i samotný členský podíl, avšak po lhůtě, neúspěšná je i ve své námitce, že vypořádání členského podílu je natolik spojeno s uplatněným vnosem, že je nutné tyto dvě položky vypořádat společně, i s touto obranou žalované bylo nutno se vypořádat. Má tedy za to, že s ohledem na okolnosti případu mu má být přiznána náhrada nákladů řízení, neboť obsahem řízení byl jednoznačně spor, v jehož všech bodech byl žalobce úspěšný. Odkazuje na okolnost, kdy žalovaná nebyla ochotna uzavřít s žalobcem dohodu o vypořádání, sporovala veškeré ve věci rozhodné skutečnosti a žalobce byl nucen se podrobně vypořádat se všemi body obrany žalované. Zastává názor, že by neodpovídalo zásadám spravedlnosti, aby si nesl náklady tohoto řízení, když v této věci lze jednoznačně rozlišit úspěch a neúspěch stran a žalobce byl ve věci zcela úspěšný.

6. Z dopisu právní zástupkyně žalobce ze dne 30.1.2022 (pozn. soudu: správně z kontextu věci 30.1.2023) soud zjistil, že se jedná o reakci na přípis žalované ze dne 11.1.2023. Žalobce odmítá návrh žalované na vyplacení vypořádacího podílu v částce 1 253 000 Kč, kdy o předmětný členský podíl nemá takový zájem, aby byl ochoten vypořádací podíl financovat úvěrem. Žalobce dále navrhl tři varianty řešení věci: a) daný členský podíl přejde do výlučného vlastnictví žalobce oproti vypořádacímu podílu ve výši 600 000 Kč náležejícímu žalované, čímž dojde i k vypořádání vnosu z jeho výlučných prostředků ve výši 594 000 Kč, b) daný členský podíl přejde do výlučného vlastnictví žalované oproti vypořádacímu podílu ve výši 1 847 000 Kč náležejícímu žalobci, c) členský podíl bude vypořádán tak, že bude v podílovém spoluvlastnictví účastníků, podíly účastníků budou rovné a žalovaná vyplatí za účelem vypořádání jeho vnosu žalobci částku 297 000 Kč. Žalovaná je informována, že v případě, že nebude uzavřena dohoda, bude přede dnem 25.2.2023 podána žaloba na vypořádání.

7. Z dopisu právní zástupkyně žalobce ze dne 14.2.2022 (pozn. soudu: správně z kontextu věci 14.2.2023) soud zjistil, že je tímto žalovaná informována, že vzhledem k blížícímu se rozhodnému datu 25.2.2023, kdy by došlo ze zákona k fikci vypořádání, podá žalobce k soudu žalobu, kterou je připraven v případě uzavření dohody vzít zpět, resp. navrhnout soudu ke schválení uzavřený smír. Žalobce v dopise setrvává na vyplacení částky 297 000 Kč na vypořádání vnosu realizovaného za trvání manželství z jeho výlučných prostředků do SJM, a to například ve lhůtě dvou měsíců. Odmítá jeho vyplacení z budoucího prodeje členského podílu třetí osobě. Jeho zájmem je daný členský podíl spíše přenechat do podnájmu. Z listiny plyne, že spornou položkou bylo rovněž piano, o němž je uvedeno, že jej žalobce dostal darem do své babičky, není součástí zaniklého SJM a nemá zájem o něm nyní jednat.

8. Z dopisu právní zástupkyně žalobce ze dne 23.11.2022 soud zjistil, že žalobce projevil zájem o vypořádání zaniklého SJM dohodou s tím, že movité věci a jiná majetková práva byla mezi účastníky poměrně rozdělena a k vypořádání zůstává pouze členský podíl a vnos žalobce. K tomuto žalobce navrhl, že členský podíl vztahující se k bytu č. [hodnota] by přešel do jeho výlučného vlastnictví a žalované by vyplatil vypořádací podíl ve výši 250 000 Kč, čímž bude vypořádán i valorizovaný vnos žalobce ve výši 594 000 Kč.

9. Z dopisů ze dne 19.12.2022 adresovaných žalované na adresu [adresa] a na adresu [adresa], soud zjistil, že právní zástupkyně žalobce tímto oslovila žalovanou ve věci vypořádání zaniklého SJM účastníků s tím, že [Jméno zástupce zainteresované osoby 1/0] kterou žalovaná žalobci označila jako svou zástupkyni, doposud nereagovala na její přípis ze dne 23.11.2022, a že zasílá tímto přípis s návrhem ze dne 23.11.2022 k rukám žalované, a to na adresu jejího trvalého pobytu i na adresu, kterou žalovaná žalobci sdělila jako korespondenční.

10. Z dopisu právní zástupkyně žalované ze dne 11.1.2023 soud zjistil, že je tímto reagováno na přípis ze dne 23.11.2022 s tím, že mezi účastníky není sporu, pokud se jedná o rozdělení movitých věcí a jiných majetkových práv. Potvrzuje, že k vypořádání fakticky mezi účastníky zbývá družstevní podíl a tvrzený vnos žalobce. Žalovaná vyslovila souhlas s tím, aby členský oddíl přešel do vlastnictví žalobce, ale nesouhlasí s výší vypořádacího podílu v žalobcem navrhované částce 250 000 Kč a s uplatněnou valorizací vnosu, k čemuž odkázala na nedávný judikát Nejvyššího soudu ČR. Uvádí, že pokud je toto konečný návrh žalobce, nezbývá žalobci než podat žalobu. Dále vyjadřuje ochotu k mimosoudnímu řešení věci, ale tím způsobem, aby vypořádací podíl žalované byl stanoven z ceny družstevního bytu dle posudku ze dne 24.11.2022, dle kterého je cena předmětného družstevního podílu ve výši 3 100 000 Kč, s tím, že žalovaná je pouze v rámci mimosoudního řešení, bez prejudice ve věci samé, ochotná zohlednit vnos žalobce. Vypořádací podíl žalované by tak činil 1 253 000 Kč.

11. Z dopisu právní zástupkyně žalované ze dne 8.2.2023 soud zjistil, že je tímto reagováno na přípis ze dne 30.1.2023. Je uvedeno, že žalovaná je připravená a ochotná k mimosoudnímu řešení věci. Souhlasí, že vlastnické právo k danému družstevnímu podílu bude vypořádáno tak, že bude v podílovém spoluvlastnictví bývalých manželů s rovnými podíly obou účastníků s tím, že účastníci se současně dohodnou, že společně prodají předmětný družstevní byt, a že kupní cena po odečtení nákladů spojených s prodejem, bude mezi účastníky rozdělena rovným dílem. Vnos žalobce bude zohledněn v jeho vypořádacím podílu. Vypořádací podíl žalobce bude v jeho prospěch uhrazen přímo z kupní ceny předmětného bytu. Dále v rámci dohody navrhuje řešení piana, které žalobce z bytu odvezl k prodeji, a které považuje za dar v jejím vlastnictví.

12. Z rozsudku Okresního soudu v Jablonci nad Nisou ze dne 28.1.2020, č.j. 11 C 199/2019 -14, v právní moci dne 25.2.2020, soud zjistil, že manželství účastníků uzavřené dne [Anonymizováno].[Anonymizováno][Anonymizováno]2000 před Obecním úřadem [adresa] bylo rozvedeno. Žádnému z účastníků nebyla přiznána náhrada nákladů řízení.

13. Ze smlouvy o převodu členského podílu, členských práv a povinností k družstevnímu bytu ze dne 23.3.2004 soud zjistil, že byla uzavřena mezi [jméno FO] jako převodcem na straně jedné a oběma účastníky řízení jako nabyvateli na straně druhé. Předmětem smlouvy byl převod členského podílu, členských práv a povinností k družstevnímu bytu 3+1 (bytu č. [hodnota]) v domě v [adresa]. Ve smlouvě byla mimo jiné sjednána cena za převod družstevního podílu, odpovídajících členských práv a povinností ve výši 594 000 Kč. Nabyvatelé se zavázali tuto částku zaplatit převodci dohodnutým způsobem, a to formou výplaty z notářské úschovy u [tituly před jménem] [jméno FO], notářky v Jablonci nad Nisou s tím, že tato částka je v den podpisu této smlouvy již složena do notářské úschovy a bude vyplacena převodci po splnění dále sjednaných podmínek.

14. Ze záznamu notářky v Jablonci nad Nisou [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne 25.2.2004 zn. N [Anonymizováno]/2004 soud zjistil, že se k uvedené notářce dostavili oba účastníci a požádali notářku o vzetí částky 594 000 Kč do notářské úschovy v souvislosti s uzavřením smlouvy o podnájmu družstevního bytu s vymezením podmínek pro uzavření smlouvy o převodu členských práv a povinností k družstevnímu bytu v Bytovém družstvu [Anonymizováno], IČO [IČO], kterou dne 13.1.2004 uzavřeli s [jméno FO], s tím, aby notářka tuto částku vydala jako jejich plnění, k němuž se zavázali v citované smlouvě uvedenému [jméno FO], a sice oproti předložení tam označených dokumentů, a to převodem na jeho účet. Současně účastníci požádali, aby jim uvedená částka byla vrácena v případě, že do 23.3.2004 nebude notářce předložen v listině označený doklad o převodu členských práv, a to na stejný účet, ze kterého peníze na notářský depozitní účet složí. Dále je v listině uvedeno, že účastníkům jako žadatelům byl vydán pokyn, aby částku 594 000 Kč složili na účet u [právnická osoba]. znějící na jméno [tituly před jménem] [jméno FO], notář, s názvem „Úschova u notáře“, číslo [č. účtu] a s tím, že poté, co bude k dispozici doklad o složení této částky, budou peníze protokolárně přijaty do notářské úschovy.

15. Ze smlouvy o podnájmu družstevního bytu s vymezením podmínek pro uzavření smlouvy o převodu členských práv a povinností k družstevnímu bytu ze dne 13.1.2004 soud zjistil, že byla uzavřena mezi [jméno FO] jako nájemcem a budoucím převodcem na straně jedné a oběma účastníky řízení jako podnájemci a budoucími nabyvateli na straně druhé. Předmětem smlouvy bylo sjednání podnájmu k družstevnímu bytu číslo [hodnota] v domě č.p. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] v [adresa] [Anonymizováno] [Anonymizováno], jehož vlastníkem je [právnická osoba], IČO [IČO].

16. Z kupní smlouvy o převodu nemovitosti ze dne 25.2.2004 soud zjistil, že byla uzavřena mezi žalobcem jako prodávajícím a [Anonymizováno] [jméno FO] jako kupující. Předmětem smlouvy byl prodej budovy č.p. [Anonymizováno], jiná stavba, pozemku parcela č. [hodnota], zastavěná plocha a nádvoří, a pozemku p.č. [hodnota], trvalý travní porost, vše zapsáno na LV č. [hodnota] v k.ú. [adresa], obec [adresa], u Katastrálního úřadu pro Liberecký kraj, Katastrální pracoviště [adresa]. Kupní cena byla dohodnuta v částce 600 000 Kč. Dle sjednaných platebních podmínek měla kupující uhradit částku 200 000 Kč převodem na účet prodávajícího vedeného u ČSOB, a.s. č.ú. [tel. číslo]/[Anonymizováno], a to tak, aby převod na tento účet proběhl do 12.3.2004 a dále měla kupující uhradit částku 400 000 Kč prostřednictvím poskytnutého úvěru KB a.s. na účet prodávajícího vedený u ČSOB, a.s. č.ú. [tel. číslo]/[Anonymizováno], a to tak, aby převod na tento účet proběhl do 12.3.2004.

17. Ze zprávy [právnická osoba]. ze dne 13.10.2023 soud zjistil, že majitelem běžného účtu č. [č. účtu] byl žalobce, že účet byl otevřen dne 27.10.2003 a uzavřen dne 24.4.2008, a že na tento účet dne 4.3.2004 byla zaúčtována příchozí úhrada 200 000 Kč od [jméno FO], dne 11.3.2004 další příchozí úhrada 400 000 Kč od [jméno FO] a dne 12.3.2004 odchozí úhrada 594 000 Kč na účet 27[tel. číslo]/[Anonymizováno].

18. Z výpisu z katastru nemovitostí k datu 24.2.2004 soud zjistil, že žalobce byl evidovaný jako vlastník pozemku parc. č. [hodnota], na němž stojí stavba č.p. [Anonymizováno], jiná stavba, [adresa], a dále pozemku parc. č. [hodnota], vše zapsáno na LV č. [hodnota] pro k.ú. a obec [adresa], vedeném Katastrálním úřadem pro Liberecký kraj, Katastrální pracoviště [adresa]. Jako nabývací tituly jsou označeny Darovací smlouva ze dne 14.11.1997 s právními účinky vkladu ke dni 18.6.1998 a Směnná smlouva ze dne 9.9.1999 s právními účinky vkladu ke dni 14.9.1999.

19. Z darovací smlouvy ze dne 14.11.1997 soud zjistil, že byla uzavřena mezi manželi [jméno FO] a [jméno FO] jako dárci na straně jedné a žalobcem zastoupeným zákonným zástupcem, matkou [jméno FO], jako obdarovaným na straně druhé. Předmětem smlouvy bylo darování nemovitostí, zapsaných na LV č. [hodnota] pro k.ú. a obec [adresa] u Katastrálního úřadu v Liberci, pracoviště ve [adresa], jako parcela č. [hodnota] s domem č.p. [Anonymizováno] a parcela č. [hodnota], do výlučného vlastnictví žalobce. Okresní soud v Semilech tento právní úkon učiněný za tehdy nezletilého žalobce dne 25.2.1998 schválil.

20. Ze směnné smlouvy ze dne 9.9.1999 (vč. geometrického plánu č. [hodnota]-102/1998) soud zjistil, že byla uzavřena mezi ing. [jméno FO] a [jméno FO] na straně jedné a žalobcem na straně druhé. Jejím předmětem byl převod – směna části stavební parcely č. [hodnota] označené jako díl „b“ o výměře 2 m2 dle geometrického plánu č. [hodnota]-102/1998 vyhotoveném dne 16.7.1999 do vlastnictví žalobce. Žalobce naopak převedl – směnil na základě této smlouvy část stavební parcely č. [hodnota] označené jako díl „a“ o výměře 18 m2 dle geometrického plánu č. [hodnota]-102/1998 vyhotoveném dne 16.7.1999 do vlastnictví ing. [jméno FO] a [jméno FO].

21. Z výpisu z účtu č. [č. účtu] za období od 1.1.2004 do 31.3.2004 soud zjistil, že byl veden na jméno žalované. Dne 12.3.2004 byla na účet zaúčtována příchozí úhrada v částce 450 000 Kč s názvem protiúčtu [tituly před jménem] [jméno FO]. Dne 23.3.2004 byl proveden výběr hotovosti z účtu v částce 250 000 Kč.

22. Z evidenčního listu pro výpočet úhrady za užívání bytu č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [adresa] s platností od 1.10.2000 soud zjistil, že jako spoluvlastníci jsou uvedeni účastníci řízení.

23. Z předávacího protokolu ze dne 16.3.2004 k bytové jednotce č. [hodnota] o velikosti 1+1 v 10. NP domu č.p. [Anonymizováno], [adresa], soud zjistil, že jako předávající jsou uvedeni oba účastníci řízení a jako přebírající [tituly před jménem] [jméno FO]. Uvedený předávací protokol odkazuje na mezi stranami uzavřenou Dohodu o převodu členských práv a povinností ze dne 16.3.2004, jejímž předmětem byl shora označený byt.

24. Z přihlášky k členství ze dne 16.3.2004 soud zjistil, že touto listinou o členství v Bytovém družstvu [Anonymizováno] žádala [tituly před jménem] [jméno FO], a to k datu přechodu členství 16.3.2004. Stanovisko Bytového družstva bylo souhlasné.

25. Z přihlášky k členství ze dne 1.7.2000 soud zjistil, že touto listinou o členství v Bytovém družstvu [Anonymizováno] žádal žalobce jako žadatel. Stanovisko Bytového družstva bylo souhlasné.

26. Ze smlouvy o nájmu bytu ze dne 1.7.2000 soud zjistil, že byla uzavřena mezi Bytovým družstvem [Anonymizováno], IČO [IČO], jako pronajímatelem, a žalobcem jako nájemcem. Předmětem smlouvy byl nájem bytu č. [hodnota] v [adresa]/[Anonymizováno] v Jablonci nad Nisou.

27. Z ostatních provedených důkazů neučinil soud žádná skutková zjištění relevantní pro své rozhodnutí. Návrhy na doplnění dokazování (znaleckým posudkem o odhadu tržní hodnoty družstevního podílu v bytovém družstvu, se kterým je spojeno právo nájmu k družstevnímu bytu č. [hodnota]-17/2022) soud pro nadbytečnost zamítl, neboť se vztahoval k ocenění členského podílu k bytové jednotce č. [hodnota], který nebyl předmětem tohoto řízení, jelikož vypořádání daného členského podílu nebylo u soudu uplatněno v zákonné lhůtě, jak dále blíže odůvodněno.

28. Soud vzal podle § 120 odst. 3 o.s.ř. za své skutkové zjištění shodné tvrzení účastníků, že členský podíl, s nímž je spojeno právo nájmu bytu č. [hodnota] je součástí zaniklého SJM účastníků.

29. Řízení o vypořádání SJM je řízením sporným, ve kterém je soud vázán návrhem účastníků a může vypořádat jen věci, práva či jiné majetkové hodnoty a závazky, které účastníci učiní předmětem řízení ve lhůtě 3 let od zániku manželství. Sporné řízení je ovládáno projednací zásadou, spočívající v tom, že tvrzení skutečností a označení důkazů k jejich prokázání je zásadně věcí účastníků řízení. Účastník řízení má tedy povinnost tvrzení a povinnost důkazní a nesplnění těchto povinností (některé z této povinnosti) s sebou nese riziko, že účastník, na jehož straně leží povinnost tvrzení a povinnost důkazní, nebude ve věci úspěšný.

30. Podle § 736 o.z. je-li společné jmění zrušeno nebo zanikne-li, anebo je-li zúžen jeho stávající rozsah, provede se likvidace dosud společných povinností a práv jejich vypořádáním. Dokud zúžené, zrušené nebo zaniklé společné jmění není vypořádáno, použijí se pro ně ustanovení o společném jmění přiměřeně.

31. Podle § 740 o.z. nedohodnou-li se manželé o vypořádání, může každý z nich navrhnout, aby rozhodl soud. O vypořádání rozhoduje soud podle stavu, kdy nastaly účinky zúžení, zrušení nebo zániku společného jmění.

32. Podle § 741 o.z. nedojde-li do tří let od zúžení, zrušení nebo zániku společného jmění k vypořádání toho, co bylo dříve součástí společného jmění, ani dohodou, ani nebyl podán návrh na vypořádání rozhodnutím soudu, platí, že se manželé nebo bývalí manželé vypořádali tak, že a) hmotné věci movité jsou ve vlastnictví toho z nich, který je pro potřebu svou, své rodiny nebo rodinné domácnosti výlučně jako vlastník užívá, b) ostatní hmotné věci movité a věci nemovité jsou v podílovém spoluvlastnictví obou; jejich podíly jsou stejné, c) ostatní majetková práva, pohledávky a dluhy náleží společně oběma; jejich podíly jsou stejné.

33. Podle § 742 odst. 1 o.z. nedohodnou-li se manželé nebo bývalí manželé jinak nebo neuplatní-li se ustanovení § 741, použijí se pro vypořádání tato pravidla: a) podíly obou manželů na vypořádávaném jmění jsou stejné, b) každý z manželů nahradí to, co ze společného majetku bylo vynaloženo na jeho výhradní majetek, c) každý z manželů má právo žádat, aby mu bylo nahrazeno, co ze svého výhradního majetku vynaložil na společný majetek, d)přihlédne se k potřebám nezaopatřených dětí, e) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů staral o rodinu, zejména jak pečoval o děti a o rodinnou domácnost, f) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů zasloužil o nabytí a udržení majetkových hodnot náležejících do společného jmění. Podle § 742 odst. 2 o.z. hodnota toho, co ze společného majetku bylo vynaloženo na výhradní majetek manžela, stejně jako hodnota toho, co z výhradního majetku manžela bylo vynaloženo na společný majetek, se při vypořádání společného jmění započítává zvýšená nebo snížená podle toho, jak se ode dne vynaložení majetku do dne, kdy společné jmění bylo zúženo, zrušeno nebo zaniklo, zvýšila nebo snížila hodnota té součásti majetku, na niž byl náklad vynaložen.

34. Pokud je žalováno v řízení o vypořádání SJM na vypořádání vnosu z výlučného majetku do majetku společného, je obecným předpokladem úspěchu takové žaloby mimo dalšího tvrzení, že výlučné finanční prostředky jednoho z manželů byly použity ve prospěch zákonného majetkového společenství a současně požadavek investujícího manžela, aby mu bylo uhrazeno, co ze svého vynaložil na majetek společný (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28.11.2013, sp.zn. 22 Cdo 2537/2013).

35. Pokud žalobce tvrdil, že do společného jmění poskytl vnos ve výši 594 000 Kč na kupní cenu členského podílu Bytového družstva Švédská, s nímž je spojeno právo nájmu bytu č. [hodnota], má soud, na základě provedeného dokazování, jeho nárok za oprávněný. Současně soud neshledal, že by postup žalobce byl nemravný, či vedený s cílem žalovanou poškodit, jak obecně namítala žalovaná a dovozovala tak patrně z předžalobní komunikace účastníků a skutečnosti, že žalobce nepřistoupil na její návrh řešení. Pokud argumentovala svou nepříznivou finanční situací a péčí o společnou nezletilou dceru, není toto důvodem pro hodnocení postupu žalobce spočívajícího v podání žaloby na konci zákonné lhůty, o čemž byla žalovaná nadto informována, jak plyne z předložené předžalobní korespondence, jako rozporného s dobrými mravy. Lze poukázat i na okolnost, že žalobce se žalobou domáhal pouze poloviny výše poskytnutého vnosu.

36. K věci samé má soud za to, že žalobce prokázal, že na základě prodeje nemovitostí v jeho výlučném vlastnictví, konkrétně pozemku parc. č. [hodnota], na němž stojí stavba č.p. [Anonymizováno] a pozemku p.č. [hodnota] v k.ú. [adresa], které nabyl do svého výlučného vlastnictví jako nezletilý darem na základě darovací smlouvy ze dne 14.11.1997, získal částku v celkové výši 600 000 Kč (dne 4.3.2004 částku 200 000 Kč a dne 11.3.2004 částku 400 000 Kč), a to dle ujednání (uvedení č.ú. žalobce[tel. číslo]/[Anonymizováno] a data úhrady) v kupní smlouvě uzavřené s [Anonymizováno] [jméno FO] jako kupující dne 25.2.2004. Dále má soud za prokázané, že žalobce dne 12.3.2004 převedl částku 594 000 Kč na účet č. [č. účtu], jak plyne z výpisu z účtu č. [č. účtu] za období 25.2.2004 – 23.3.2004, z něhož je rovněž patrné, že před připsáním úhrady kupní ceny za prodej shora uvedených nemovitostí, nebyl na účtu dostatek jiných prostředků k převodu takto vysoké částky. K uvedenému výpisu žalovaná ničeho nenamítala. Notářským záznamem ze dne 25.2.2004 zn. N [Anonymizováno]/2004 bylo sjednáno, že předmětná částka 594 000 Kč má být složena do notářské úschovy v souvislosti s uzavřením smlouvy o podnájmu družstevního bytu s vymezením podmínek pro uzavření smlouvy o převodu členských práv a povinností k družstevnímu bytu v Bytovém družstvu [Anonymizováno], IČO [IČO], kterou dne 13.1.2004 uzavřeli účastníci s [jméno FO], a to převodem na účet č. [č. účtu]. Číslo účtu notářské úschovy se tedy shoduje s číslem účtu, na který byla zaslána částka 594 000 Kč z účtu žalobce. Ani citovaný záznam žalovaná v rámci dokazování nesporovala, pouze uvedla, že kupní cena členského podílu nebyla 594 000 Kč, ale 850 000 Kč, což však později změnila a tvrdila, že kupní cena 594 000 Kč nebyla uhrazena pouze z výlučných prostředků žalobce. V závěrečné řeči poté začala žalovaná zpochybňovat, že cena daného členského podílu byla podle tohoto záznamu skutečně uhrazena, když v mezidobí došlo k prodeji jiného členského podílu účastníků ve stejném bytovém družstvu. Změnu stanoviska žalované k výši kupní ceny daného členského podílu by jednak bylo možné hodnotit jako do jisté míry účelovou reakci na vznesenou argumentaci žalobce, který nikoliv chybně namítl, že i kdyby byla cena členského podílu vyšší, než jím tvrzená výše 594 000 Kč, nemělo by to na jím uplatněný nárok vliv, neboť žalobce se domáhá navrácení svého vnosu pouze z částky 594 000 Kč. Nadto, pokud žalovaná původně tvrdila, že kupní cena daného členského podílu byla 850 000 Kč, odpovídalo by to početně i součtu žalobcem tvrzené výše 594 000 Kč uhrazené převodem a žalovanou tvrzené výše 250 000 Kč placené k tomu v hotovosti. Nelze také zcela odhlédnout od skutečnosti, že žalovaná v rámci předžalobní komunikace žalobcem uplatněný vnos nesporovala, spor panoval pouze o způsob jeho úhrady.

37. Pokud žalovaná tvrdila, že na úhradu kupní ceny členského podílu, s nímž je spojeno právo nájmu bytu č. [hodnota] ve výši 594 000 Kč byla použita částka 250 000 Kč z prodeje bytu náležejícího tehdy do SJM účastníků (resp. z prodeje členského podílu, s nímž je spojeno právo nájmu bytu č. [hodnota] ve stejném domě a na shodné adrese), z čehož dovozovala, že není pravdivé tvrzení žalobce, že ze svých výlučných prostředků uhradil celou kupní cenu daného členského podílu, nebylo toto tvrzení v řízení prokázáno. Samotná, žalovanou uváděná, skutečnost, že prostředky z převodu členského podílu, s nímž je spojeno právo nájmu bytu č. [hodnota], resp. daný členský podíl, byl součástí tehdejšího SJM účastníků, nebyla žalobcem zpochybňována. Za prokázaný lze však považovat toliko převod této bytové jednotky č. [hodnota] v [adresa]/[Anonymizováno] v Jablonci nad Nisou, a to na základě dohody o převodu členských práv a povinností ze dne 16.3.2004 uzavřené mezi účastníky jako předávajícími a [tituly před jménem] [jméno FO] jako přebírající, jak plyne z předávacího protokolu ze dne 16.3.2004. Dále bylo prokázáno i inkasování částky 450 000 Kč od [tituly před jménem] [jméno FO] na účet žalované č. [č. účtu] dne 12.3.2004 a dále, že z výše uvedeného účtu byla následně dne 23.3.2004 vybrána částka 250 000 Kč. K samotnému tvrzení, že prostředky z prodeje členského podílu, s nímž je spojeno právo nájmu bytu č. [hodnota] (tzn. částka 250 000 Kč) byly použity na koupi členského podílu, s nímž je spojeno právo nájmu bytu č. [hodnota], nebyly žalovanou v zákonných lhůtách navrženy žádné důkazy, kdy samotný výběr hotovosti z jejího účtu, ač provedený v den podpisu smlouvy o převodu členského podílu, členských práv a povinností k družstevnímu bytu č. [hodnota] dne 23.3.2004, následné užití takových prostředků neprokazuje a toto tvrzení žalované tak zůstalo neprokázáno. Nadto není ani podporováno žádnými dalšími v řízení provedenými důkazy, které naopak svědčí o převodech z bankovních účtů, kdy smlouva o převodu členského podílu, členských práv a povinností k družstevnímu bytu podepsaná rovněž žalovanou dne 23.3.2004 hovoří mimo jiné o tom, že sjednaná cena za převod činí 594 000 Kč, že tato částka má být převodci zaplacena formou výplaty z notářské úschovy a zejména, že je tato částka v den podpisu této smlouvy již do notářské úschovy složena, čemuž odpovídá převod z účtu žalobce č. [č. účtu] této částky dne 12.3.2004. K výběru částky 250 000 Kč, o níž žalovaná tvrdí, že byla použita na úhradu kupní ceny 594 000 Kč však došlo až dne 23.3.2004. Na základě shora uvedeného lze dospět k závěru, že tvrzení žalobce o způsobu zaplacení kupní ceny členského podílu k bytu č. [hodnota] byla prokázána listinnými důkazy, které nebyly žalovanou relevantně vyvráceny. Pokud následně žalovaná na jednání dne 17.1.2024 tvrdila, že uvedená částka 250 000 Kč byla předána žalobci na úhradu kupní ceny daného členského podílu, je toto tvrzení tzv. novotou, ke které soud z důvodu zákonné koncentrace řízení ve smyslu § 118b o.s.ř. nemůže přihlížet.

38. Soud tedy dospěl k závěru, že žalobce prokázal, že vynaložil své výlučné finanční prostředky ve výši 594 000 Kč ve prospěch společného majetku, a to na koupi členského podílu k bytu č. [hodnota], kdy doložil, že disponoval potřebnou výší výlučných prostředků a doložil i způsob jejich použití, který odpovídá rovněž i z hlediska časového a odpovídá i sjednanému způsobu úhrady kupní ceny ve smlouvě o převodu členského podílu, členských práv a povinností k družstevnímu bytu ze dne 23.3.2004 a notářskému záznamu ze dne 25.2.2004, zn. N [Anonymizováno]/2004, kdy tyto důkazy nebyly v řízení protistranou relevantně vyvráceny.

39. Návrh žalované na vypořádání členského podílu Bytového družstva [Anonymizováno], IČO [IČO], sídlem [Anonymizováno] ul. [Anonymizováno], č.p. [Anonymizováno], [adresa], s nímž je spojeno právo nájmu bytu číslo [hodnota], soud výrokem II. rozsudku zamítl, neboť předmětem soudního vypořádání SJM mohou být jen ty položky SJM, které účastníci navrhnou ve lhůtě 3 let od zániku SJM (§741 o.z., k tomu srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27.4.2010, sp.zn. 22 Cdo 2881/2008). Jelikož k zániku SJM došlo ke dni 25.2.2020, kdy bylo manželství účastníků pravomocně rozvedeno a návrh na vypořádání této položky byl učiněn teprve dne 17.4.2023, tedy po uplynutí zákonné tříleté lhůty, došlo v této části k vypořádání dle nevyvratitelné domněnky uvedené v § 741 písm. c) o.z., podle které platí, že se bývalí manželé vypořádali tak, že ostatní majetková práva, pohledávky a dluhy náleží společně oběma; jejich podíly jsou stejné. Soud nesdílí stanovisko žalované vyslovené v podání ze dne 17.4.2023, že předmětný členský podíl je žalobcem jasně označen již v žalobě, kdy naopak žalobce v žalobě výslovně uvádí, že samotný členský podíl k vypořádání neoznačuje. Další námitka žalované týkající se předžalobní komunikace účastníků, tedy, že strany v rámci předžalobní komunikace spolu jednaly o vypořádání členského podílu spolu s vnosem, je pro posouzení včasnosti jeho uplatnění u soudu zcela nerozhodná. Soud nepovažuje za správnou ani úvahu žalované, že mezi společnou věci a vnosem je taková souvislost, která jejich právní osud spojuje. Naopak judikaturou Nejvyššího soudu je zastáván názor, že mezi společnou věcí a vnosem na ni vynaloženým není taková souvislost, která by jejich právní osud, pokud jde o vypořádání SJM, spojovala, kdy jde o samostatné majetkové hodnoty, jejichž vypořádání může být provedeno i odděleně. Uvedené závěry platí i pro hodnotu družstevního podílu a vnosu do bytu, který dalo družstvo účastníkům řízení do nájmu (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17.12.2013, sp.zn. 22 Cdo 2570/2013, dále usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29.6.2022, sp.zn. 22 Cdo 1848/2021). Z uvedeného plyne, že žalobce mohl uplatnit návrh na vypořádání toliko vnosu, jak také učinil, aniž by současně musel předmětem řízení učinit i daný členský podíl. Jelikož žalovaná učinila předmětem řízení daný členský podíl opožděně, nezbylo soudu než tento návrh zamítnout.

40. Ohledně náhrady nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o.s.ř., podle kterého si oba účastníci řízení ponesou své náklady sami. Ačkoliv žalobce navrhoval přiznání náhrady nákladů řízení podle výsledků řízení, resp. podle procesního úspěchu ve věci, soud má za to, že v souzené věci nelze z této zásady vycházet, ale je třeba zohlednit skutečnost, že žádný z účastníků nevychází z řízení s menší hodnotou, než se kterou do něj vstupoval (srov. nález Ústavního soudu ze dne 5.4.2022, sp.zn. IV. ÚS 404/22). Zároveň soud neshledal důvod postupovat podle § 142 odst. 3 o.s.ř., kdy nemá za to, že by v jednání účastníků bylo možné spatřovat šikanózní výkon práva, či obstrukční chování druhé strany, nebo zneužití procesních pravidel. Nadto měl soud k dispozici předžalobní komunikaci stran týkající se snahy o uzavření mimosoudní dohody o vypořádání zaniklého SJM, z níž nelze učinit závěr o nezájmu jedné ze stran o konstruktivní vyřešení věci, ačkoliv se zájmy stran rozcházely a kompromisní řešení nakonec nalezeno nebylo. Přestože je smírné řešení věci optimální variantou, nelze nikoho k uzavření mimosoudní dohody nutit. Strany k jejímu neuzavření mohou vést důvody subjektivní i objektivní, přičemž nelze z tohoto postoje v následném soudním řízení bez dalšího vyvozovat nepříznivé důsledky.

41. Lhůta ke splnění povinností uložených tímto rozsudkem byla stanovena podle § 160 odst. 1 o.s.ř., kdy soud neshledal důvody pro stanovení lhůty delší.

Poučení