6 C 454/2018 - 303

Rubrum

Okresní soud v Mělníku rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu Mgr. Daniely Kulíkové a přísedících Mileny Dvorščíkové a Bc. Miroslava Maršíka ve věci žalobce: [Jméno zainteresované osoby 0/0], nar. [Datum narození zainteresované osoby 0/0] bytem [Adresa zainteresované osoby 0/0] Dolní Černá Studnice zastoupený advokátkou [Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0], MBA sídlem Praha 1, Žitná 1575/49 proti žalované: [Anonymizováno]-[Anonymizováno] [Anonymizováno] [IČO zainteresované společnosti 0/0] sídlem [Adresa zainteresované společnosti 0/0] zastoupená advokátem [Anonymizováno]. [Anonymizováno] [Anonymizováno], [Anonymizováno].[Anonymizováno]. sídlem Praha 1, Betlémské náměstí 6 o neplatnost rozvázání pracovního poměru takto:

Výrok

I. Určuje se, že výpověď daná žalovanou žalobci dne [datum], je neplatná.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci k rukám právního zástupce žalobce náhradu nákladů řízení ve výši [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Náhrada nákladů státu spojených s ustanovením tlumočníka se České republice nepřiznává.

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne [datum] domáhal určení neplatnosti ukončení pracovního poměru. V odůvodnění svého návrhu uvedl, že dne [datum] uzavřel s žalovanou pracovní smlouvu na dobu neurčitou, na základě které vykonával pro žalovanou práci na pozici ředitele obchodního zastoupení spočívající v tom, že pro žalovanou řídil pobočku v České republice. Začátkem roku 2018 žalovaná představila žalobci záměr ohledně jeho dalšího působení, kterým mělo být najít za žalobce adekvátního zaměstnance (nástupce), který bude obchodním zástupcem žalované a bude řídit pobočku pro Českou republiku. Žalobce měl nástupce zaučit, předat mu agendu související s jeho prací (spravováním pobočky v České republice), a pracovním úkolem žalobce mělo být nadále spravování pouze významné klienty a spolupracující subjekty. Dne [datum] byla uzavřena pracovní smlouva mezi žalovanou a [tituly před jménem] [jméno FO], na základě které tento od [datum] konal práci jako nástupce žalobce. Žalobce jej zaučoval, seznamoval s úkoly obchodního zástupce a ředitele pobočky pro Českou republiku, chodem a plněním pracovních povinností, předával mu agendu. [tituly před jménem] [jméno FO] měl konat stejné pracovní úkoly jako žalobce. Na internetových stránkách žalované je jmenovaný veden na pozici obchodního zástupce žalované, což potvrzuje, že byl přijímán do zaměstnání jako nástupce žalobce. Dne [datum] byla žalovanou vydána nová organizační struktura, podle níž měl žalobce konat práci „Key Account“. Žalovaná však nejevila zájem o změnu druhu práce uvedeného v pracovní smlouvě žalobce, což potvrzuje, že již od počátku neměla zájem na dalším působení žalobce. I přes záměr deklarovaný organizační změnou a kvalitní výsledky práce žalobce, byla dne [datum] žalobci stran žalované předložena k podpisu Dohoda o rozvázání pracovního poměru, dle níž měl být ke dni [datum] ukončen pracovní poměr bez uvedení důvodu. Zároveň byla žalobci předložena výpověď z pracovního poměru z [datum] pro nadbytečnost [§ 52 písm. c) zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“)] a žalobci byl dán na výběr způsob skončení pracovního poměru. Údajný důvod ukončení pracovního poměru se žalobce dozvěděl až po odmítnutí uzavřít dohodu, když mu byla doručena výpověď. Žalobce tak má za to, že již přijetím [tituly před jménem] [jméno FO] do pracovního poměru, jakožto nástupce žalobce, žalovaná připravila uměle vytvořenou změnu organizační struktury a výpověď zakládá žalovaná na smyšlených organizačních důvodech. Žalobce dále žalobou uvedl, že vždy řádně hospodařil s finančními prostředky žalované, vykazoval zisk, plnil pracovní úkoly a povinnosti. Dle žalobce důvody ukončení pracovního poměru jsou osobního rázu, neboť žalobce vedl dlouholetý spor s jednatelem žalované, Alfredem Skaralem, o fungování v České republice, distribuci výrobků z České republiky. Pracovní poměr skončil po uplynutí 2 měsíční výpovědní doby ke dni [datum], přičemž žalobci bylo přiznáno odstupné ve výši trojnásobku průměrného měsíčního výdělku. Po dobu výpovědní doby byl žalobce povinen se zdržovat v místě trvalého bydliště, na pracoviště za účelem výkonu práce nedocházel, když mu nebyly ukládány žádné pracovní úkoly. Následně dne [datum] byla mezi účastníky uzavřena dohoda, dle níž žalobci bylo přiznáno odstupné ve výši šestinásobku průměrného výdělku, a byl mu přislíben převod osobního vozidla, které na žalobce bylo převedeno dne [datum]. Dne [datum] žalobce odeslal žalované oznámení ze dne [datum], o tom že trvá na dalším zaměstnávání. Žalobce je názoru, že došlo k neplatnému rozvázání pracovního poměru výpovědí, neboť přijetím [tituly před jménem] [jméno FO] žalovaná uměle navýšila počet zaměstnanců a vytvořila prostor pro to, aby mohl s žalobcem být ukončen pracovní poměr pro nadbytečnost dle § 52 písm. c) zákoníku práce, ačkoliv se ve skutečnosti nadbytečným nestal.

2. Žalovaná ve vyjádření k žalobě vyjádřila nesouhlas s tvrzeními obsaženými v žalobě. Žalovaná je odmítá jako účelová a vykonstruovaná. Žalovaná je názoru, že pokud by žalobce s ukončením pracovního poměru nesouhlasil, nejednal by o podmínkách, za nichž bude ukončen, dohodu o plnění žalované v souvislosti s ukončením pracovního poměru ze dne [datum] by neuzavíral a sjednaná plnění nepřijal. Žalovaná na svou obranu uvedla, že ke dni [datum] přijala do pracovního poměru [tituly před jménem] [jméno FO] z důvodu posílení pracovního týmu, neboť žalobce byl blízký důchodovému věku, nebyl další zaměstnanec, který vykonával stejné či podobné činnosti a ekonomické výsledky žalované v rámci skupiny [Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno] byly dlouhodobě neuspokojivé. Jako příčinu neuspokojivých výsledků žalovaná na základě informací poskytnutých žalobcem vyhodnotila nižší počet zaměstnanců, než kolik je potřebné k tomu, aby společnost dosahovala ekonomických výsledků. Žalovaná se proto rozhodla posílit management o dalšího zkušeného zaměstnance a žalobci tak odlehčit od některých méně důležitých úkolů, tak aby se mohl významnějším otázkám věnovat důsledněji a efektivněji, konkrétně práci s klíčovými obchodními partnery, což je pro žalovanou zásadní. Žalovaná tak měla od [datum] ve vedení dva ředitele obchodního zastoupení. [tituly před jménem] [jméno FO] zastával běžnou agendu, kterou doposud zastával žalobce, žalobce byl povýšen a jako ředitel obchodního zastoupení vyřizoval agendu obchodních partnerů žalované. Dva zaměstnanci na pozici obchodních ředitelů vykonávali dle specifikace pracovních úkolů každý svoji samostatnou agendu. Pro interní účely byla pozice žalobce označena „Key Account“ (klíčoví zákazníci). Z hlediska druhu vykonávané práce se jednalo o stejné pracovní úkoly, pouze pro jinak významné obchodní partnery. Organizační změnou se však nepodařilo změnit nedostatečné ekonomické výsledky žalované. Informace, že žalobce je pracovními úkoly vytížen se následně po přijetí [tituly před jménem] [jméno FO] ukázala mylnou. Bohužel s ohledem na zjištěné zbytečné náklady na dalšího zaměstnance musela žalovaná následně skutečně přistoupit ke snížení počtu zaměstnanců a tedy ke snížení počtu svých vedoucích české pobočky. Pokud žalobce tvrdí, že žalovaná neprojevila zájem o změnu druhu práce v pracovní smlouvě žalobce, jedná se o účelové tvrzení. Nedošlo ke změně druhu práce vykonávané žalobcem a změna pracovní smlouvy tak nebyla nutná. Žalobce jako Key Account Manager vykonával stejné úkoly jako doposud, pouze k určitému okruhu obchodních partnerů. Pro interní odlišení dvou vedoucích poboček byla v interních dokumentech pozice žalobce označena jako Key Account, jelikož se staral o významnější obchodní partnery než [tituly před jménem] [jméno FO]. Žalovaná v této souvislosti zpochybnila platnost pracovní smlouvy uzavřené s žalobcem, neboť tuto žalobce uzavřel v údajném zastoupení žalované, kdy ji podepsal za obě strany. Žalobce byl tudíž v konfliktu zájmů, neboť zájmy zaměstnance a zaměstnavatele jsou různé a žalovaná žalobci nikdy neudělila plnou moc k uzavření pracovní smlouvy. K tvrzení žalobce, že i přes kvalitní výsledky práce mu byla dne [datum] k podpisu předložena dohoda o rozvázání pracovního poměru, a když dohodu odmítl, byla mu tak dána výpověď, žalovaná uvedla, že v rámci ukončování pracovních poměrů jde o běžný postup. Jsou dány důvody pro výpověď z pracovního poměru, ale zaměstnavatel se snaží situaci řešit nejprve dohodou. Proto byla žalobci situace ohledně organizační změny osvětlena a byl mu předložen návrh dohody. Pokud dohoda neobsahovala důvod ukončení pracovního poměru, jedná se o běžnou situaci v pracovněprávních vztazích. Zaměstnanci často nechtějí důvod ukončení pracovního poměru uvádět, první návrh tak standardně důvod ukončení pracovního poměru neobsahuje, uvádí se případně až následně, na základě požadavku zaměstnance. Žalovaná dále uvedla, že je-li důvodem ukončení pracovního poměru nadbytečnost zaměstnance a je-li ukončován pracovní poměr u zaměstnanců na stejné pozici, je logicky vybrán ten, u koho je dlouhodobě trvání pracovního poměru pravděpodobnější a který se více osvědčil. Žalobce se nacházel v důchodovém věku, dlouhodobě sděloval, že nastoupí do důchodu, pouze z finančních důvodů zůstává v zaměstnání. Žalovaná se obávala, že žalobce může kdykoli odejít do důchodu a bude komplikované zajistit náhradu. Tvrzení žalobce, že nebyl zpraven o přesných důvodech zrušení pracovní pozice, považuje žalovaná za účelové tvrzení, neboť dne [datum] byl žalobce seznámen s napadenou organizační změnou a důvody rozhodnutí žalované. K tvrzení žalobce, že žalovaná se přijetím [tituly před jménem] [jméno FO] připravovala na následnou uměle vytvořenou organizační změnu a rozvázání pracovního poměru s žalobcem, a že důvody k ukončení pracovního poměru jsou osobního rázu, žalovaná uvedla, že pokud by žalobce svoji pozici zastával svědomitě, žalovaná by počátkem roku 2018 o první organizační změně nerozhodla. Žalobce, jakožto vedoucí pobočky žalovanou neinformoval o množství práce na pobočce, uměle vyvolával dojem plného pracovního nasazení, proto žalovaná nabyla dojmu, že práce na pobočce je tolik, že žalobce pracovní úkoly nestíhá. Žalobce se k první navrhované organizační změně negativně nevyjádřil, nikdy žalovanou neupozornil na nevhodnost změny a žalovanou nechal bez ohledu na náklady na další pracovní místo přijmout nového zaměstnance. S ohledem na zjištěnou neefektivnost přijaté organizační změny žalované nezbylo, než přijmout další organizační změnu a počet zaměstnanců snížit na původní počet. V rámci organizační změny je pak na volbě zaměstnavatele, se kterým z nadbytečných zaměstnanců na dané pozici ukončí pracovní poměr, přičemž zaměstnavatel má regulovat počet zaměstnanců, profesní a kvalifikační složení tak, aby zaměstnával počet, který vyhovuje jeho potřebám. Nadbytečnost žalobce podporuje sám žalobce svým tvrzením o tom, že po celou dobu běhu výpovědní doby mu žalovaná nepřidělovala pracovní úkoly. Úkoly nebyly žalobci přidělovány, jelikož pro něj žádné nebyly s tím, že po provedené organizační změně není práce žalobce pro žalovanou potřebná. Žalovaná dále uvedla, že žalobce v rozporu s právem disponuje a nakládá s dokumenty žalované, když soudu předložil kopii pracovní smlouvy [tituly před jménem] [jméno FO]. Žalobce tak porušil povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem, když před ukončením pracovního poměru pořídil pro osobní účely dokumenty zaměstnavatele a nakládá s osobními údaji jmenovaného. Neoprávněným nakládáním s pracovní smlouvou [tituly před jménem] [jméno FO] mohl porušit i předpisy na ochranu osobních údajů. Organizační struktura žalované je také interní dokument. I v případě jejího pořízení z pracovních důvodů bylo povinností žalobce ke dni ukončení pracovního poměru tuto listinu žalované vrátit. Podle názoru žalované tak cílem žaloby není rozporovat ukončení pracovního poměru, jelikož o práci žalobce nemá zájem, ale vytvořit nátlak za účelem dosažení dalšího plnění. [právnická osoba] průběhu prvního ústního jednání dne [datum] žalovaná na výzvu dle § 118a odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) mimo jiné doplnila, že žalovaná je v podstatě obchodním zastoupením pro území České republiky, které pouze zajišťuje distribuci výrobků a v současné době má společnost v České republice 4-5 zaměstnanců. Vedena je pobočkou v Rakousku, kterou vede pan Skaral a touto je také prováděn interní audit. Žalovaná dále doplnila, že s žalobcem byla společnost dlouhodobě nespokojená, a proto bylo potřeba učinit změnu. Žalobce vykazoval dlouhodobě neuspokojivé ekonomické výsledky, nenakládal řádně s majetkem žalované, dokonce sám obýval prostory, ke kterým neměl nikdo jiný přístup, ale které platila žalovaná. Dlouhodobě se ukazovalo, že situaci s žalobcem je třeba řešit. Situaci hodnotil pan Skaral, jenž věc zcela jistě konzultoval s centrálou v Německu. Tento také jako jediný mohl rozhodnout o organizační změně. Žalovaná se chtěla vyhnout hádkám o to, zda žalobce pracuje řádně či nikoliv, proto nechtěla pracovní poměr ukončit dle § 52 písm. f) nebo g) zákoníku práce.

4. Podáním ze dne [datum] žalovaná doplnila, že žalovaná je malou společností, tato nemá interní kontrolní směrnice ani nebylo nutné nechat vypracovávat nákladný externí audit. Stav pobočky v České republice je reportován jejímu vedení mateřské společnosti, se kterou jsou konzultovány zásadní otázky, ekonomické cíle a směřování. Nespokojenost s ekonomickými výsledky, které jsou přičítány vedení společnosti, byla učiněna na základě účetních podkladů, vyhotovení auditu nebylo nezbytné. O organizační změně byli zaměstnanci informováni ústně na interních jednáních.

5. Okresní soud v [adresa] rozsudkem ze dne [datum], č. j. [spisová značka], žalobu zamítl a uložil žalobci zaplatit žalované náklady řízení, citovaný rozsudek byl rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne [datum], č. j. [spisová značka], změněn ve výroku o nákladech řízení, v ostatním byl potvrzen. Rozsudkem Nejvyššího soudu České republiky ze dne [datum], č. j. [spisová značka], byl rozsudek zdejšího soudu č. j. [spisová značka] zrušen a věc byla vrácena zdejšímu soudu k dalšímu řízení. Nejvyšší soud České republiky ve svém rozsudku vyjádřil právní názor spočívající v tom, že „Dosahuje-li zaměstnanec bez zavinění zaměstnavatele neuspokojivé pracovní výsledky, může (smí) s ním zaměstnavatel rozvázat pracovní poměr výpovědí jen při splnění všech předpokladů uvedených v ustanovení § 52 písm. f) části věty za středníkem zák. práce a je nepřípustné, aby uvedený stav, i když jsou pracovní výsledky zaměstnance oprávněně hodnoceny zaměstnavatelem jako neuspokojivé, byl důvodem k přijetí rozhodnutí o organizačních změnách ve smyslu ustanovení § 52 písm. c) zák. práce. Výpověď podle ustanovení § 52 písm. c) zák. práce má – jak již uvedeno výše – zaměstnavateli umožnit, aby nadále zaměstnával jen takový počet zaměstnanců a v takovém kvalifikačním složení, jaké odpovídá jeho potřebám, a nikoliv aby prostřednictvím rozhodnutí o organizační změně a nadbytečnosti rozvazoval pracovní poměr se zaměstnanci, u nichž není (byť oprávněně) spokojen s dosahovanými pracovními výsledky. Nejvyšší soud proto již v rozsudku ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka] dospěl k závěru, že rozhodnutí o organizační změně v důsledku kterého by se měl stát zaměstnanec pro zaměstnavatele nadbytečným, nemůže být způsobilým důvodem k podání výpovědi z pracovního poměru podle ustanovení § 52 písm. c) zák. práce, bylo-li přijato proto, že zaměstnavatel byl nespokojen s pracovními výsledky tohoto zaměstnance“.

6. Soud na základě provedeného dokazování dospěl k následujícím skutkovým zjištěním: Z pracovní smlouvy ze dne [datum] uzavřené mezi žalobcem a žalovanou soud zjišťuje, že mezi stranami byl sjednán počátek pracovního poměru od [datum], s místem výkonu práce [adresa]. Pracovní poměr byl sjednán na dobu neurčitou se zkušební dobou v délce 3 měsíců. Žalobce byl přijat na pozici ředitele obchodního zastoupení. Pracovní smlouva byla signována žalobcem jak na straně zaměstnance a tak zároveň jako oprávněné osoby na straně žalované.

7. Výpovědí z pracovního poměru dle § 52 písm. c) zákoníku práce ze dne [datum] se podává, že žalovaná dne [datum] rozhodla o restrukturalizaci své organizační struktury za účelem zvýšení efektivnosti práce a o zrušení pozice ředitele obchodního zastoupení a z těchto důvodů se žalobce stal pro žalovanou nadbytečným.

8. Obsahem listiny označené „Dohoda o rozvázání pracovního poměru“, datované dne [datum], nesignované žádnou ze stran sporu je mimo jiné prohlášení, že pracovní smlouva ze dne [datum] je neplatná a pracovní poměr vznikl konkludentně faktickým jednáním, kdy strany se dohodly, že takto specifikovaný pracovní poměr končí dnem [datum] a zaměstnanec nepožaduje uvedení důvodů ukončení pracovního poměru. Návrh dohody o ukončení pracovního poměru dále obsahuje ujednání o vypořádání závazků, ujednání o důvěrnosti, závěrečná ujednání o formě právního jednání, okamžiku účinnosti, případné neplatnosti, užitém právu, počtu vyhotovení, svobodě vůle.

9. Z pracovní smlouvy ze dne [datum] uzavřené mezi žalovanou a [tituly před jménem] [jméno FO] soud zjišťuje, že mezi stranami byl sjednán počátek pracovního poměru od [datum], s místem výkonu práce [adresa]. Pracovní poměr byl sjednán na dobu neurčitou se zkušební dobou v délce 3 měsíců. Žalobce byl přijat jako nástupce současného vedení pobočky.

10. Rozhodnutím zaměstnavatele o provedení vnitřních organizačních změn ze dne [datum] se podává, že v rámci organizačního opatření dojde k rozšíření stávající funkce žalobce „ředitel obchodního zastoupení“ o „key account“, jež bude zahrnovat péči o klíčové zákazníky s tím, že běžnou agendu funkce dosavadního ředitele obchodního zastoupení, jež nestíhal žalobce a další nové úkoly převezme [tituly před jménem] [jméno FO]. V průběhu doby dojde k vyhodnocení a upřesnění jednotlivých kompetencí v zájmu maximální efektivity. Po přijetí tohoto opatření bude situace opět hodnocena, a v návaznosti na toto bude rozhodnuto, zdali jsou přijaté organizační změny dostačující, či zda je třeba v opatřeních pokračovat.

11. Rozhodnutím zaměstnavatele o provedení vnitřních organizačních změn ze dne [datum] se podává, že žalovaná zaměstnává 5 zaměstnanců, kdy v rámci posíleného vedení se ukázalo, že pracovní náplň funkce ředitele obchodního zastoupení a key account není natolik rozsáhlá, jak se původně předpokládalo, proto se žalovaná rozhodla v rámci centralizačního opatření tuto pozici zrušit ke dni [datum], neboť tyto činnosti již nebudou samostatnou pracovní náplní. [právnická osoba]. 11. 2018 bude změněna pracovní funkce [tituly před jménem] [jméno FO], který nově bude vykonávat funkci obchodního ředitele zahrnující funkci dosavadního ředitele obchodního zastoupení a key account. Po přijetí tohoto opatření bude situace opět hodnocena a rozhodnuto, zdali přijaté organizační změny jsou dostačující či zda je nutno v uvedených opatřeních pokračovat.

12. Zápisem z jednání ze dne [datum] nazvané „Diskuze a urgentní pracovní instrukce ze schůze ze dne [datum] mezi panem [Anonymizováno], [jméno FO] a [Anonymizováno]“ sepsanou jednatelem žalované [Anonymizováno] [Anonymizováno] se podává, že důvodem jednání je lepší budoucí, efektivnější, úspěšnější zpracování českého a slovenského trhu z Veltrus a lepší budoucí dělba práce. Dále ze zápisu plyne, že [tituly před jménem] [jméno FO] nahradí žalobce jako vedoucího pobočky a žalobce v budoucnu bude dle nového plánu a koncepce skupiny [Anonymizováno] spravovat český a slovenský trh jako správce klíčových zákazníků s ještě definovanými těžišti (velcí zákazníci). Zápisem je také konstatována neochota žalobce ke konstruktivní spolupráci či změně. Účastníkům jednání byly uloženy úkoly s termíny plnění.

13. Z výpovědi svědka [tituly před jménem] [jméno FO], nar. [datum], soud zjišťuje, že tento byl na přelomu let 2017/2018, spíše však v závěru roku 2017, osloven rakouskou personální agenturou, zdali má zájem o vedoucí pozici u žalovaného. Po té, co se s [Anonymizováno] [Anonymizováno] dohodli na spolupráci, ukončil stávající pracovní poměr a k žalované nastoupil dne [datum]. Před tím, než nastoupil na pobočku ve [adresa], byl na zaučení v Rakousku a následně v pobočce ve Slovenské republice. Žalobce byl odborník, ale nevyvíjel příliš péči k zajištění chodu skladu. Žalobce se tak měl věnovat výhradně péči o zákazníky a svědek měl vykonávat manažerskou činnost uvnitř české pobočky. V době společného působení s žalobcem u žalované, svědek nebyl v kontaktu se zákazníky. Organizační změnu v létě 2018 učinil pan [Anonymizováno], bylo to jeho rozhodnutí, se svědkem tuto změnu nekonzultoval. Svědek se o změně dozvěděl, až když o ní bylo rozhodnuto. Svědek má pouze informace o tom, že žalovaná byla s činností žalobce nespokojena, změna nastala z důvodu ekonomické situace a z důvodu zanedbání skladu. Svědek byl pouze přítomen jednání žalované s žalobcem o ukončení pracovního poměru. K činnosti žalobce svědek uvedl, že žalobce se měl starat o zákazníky, což však dělal minimálně. Řešil vše pouze z kanceláře, za zákazníky nejezdil. Slyšel pana [Anonymizováno] jak žalobci vytýká stav skladů, že jsou zanedbané. Svědek uvedl, že sklady byly zanedbané po dobu několika let. Po odchodu žalobce se zákazníky nejprve komunikovali dva administrativní zaměstnanci, od roku 2019 tuto činnost zajišťuje svědek. Podle názoru svědka žalobce funkci ředitele pro klíčové zákazníky nevykonával, protože za nimi nejezdil. Veškerou práci dělal z kanceláře. O tom, že má být s žalobcem ukončen pracovní poměr se dozvěděl až ten týden, kdy k tomu došlo.

14. Z výpovědi svědka [Anonymizováno] [Anonymizováno] soud zjišťuje, že svědek byl pověřen aktivitami v České republice od [datum], a to na základě rozhodnutí představenstva skupiny o změně v roce 2013. Od roku 1998 vedl zastoupení v Rakousku a bylo přesvědčení, že [právnická osoba] je podobný tržní potenciál. Společnost [právnická osoba] již působila, byl však zájem zvýšit aktivitu na trhu. Toto bylo sděleno žalobci, od nějž se očekávala a byla požadována podpora, kooperace a větší angažovanost pro zájmy žalované. Žalobce byl opakovaně žádán o intenzivnější spolupráci, o poskytování informací (statistik, vyčíslení situace na trhu apod.) žalované, ve skutečnosti však žádnou činnost nevyvíjel. Svědek se snažil o zlepšení image na českém trhu, zajímal se o koncepci personální politiky, chtěl probrat postup do budoucna. Žalobce mu ale sděloval, že má spoustu práce a požadovaná data a informace nepředložil. Svědek zvažoval, jak situaci řešit, aby byl zvýšen obrat, především zisk. Mohl rozhodnout o ukončení působení v České republice nebo o přesunutí na jiné místo, ale to udělat nechtěl, neboť zde již byl zavedený tým a vybavené sklady. Změnu organizační struktury vyhodnotil jako vhodný nástroj. Svědek věděl, že žalobce zná produkty i zákazníky a chtěl toho využít, proto se rozhodl přijmout nového ředitele pobočky, který by tým personálně posílil. Nově přijatý zaměstnance měl mít na starost zajištění administrativního chodu a žalobce nejdůležitější zákazníky. Žalobci také zdůraznil, že musí pracovat v týmu, být kooperativní a plnit příkazy. Přes uvedené žalobce z [tituly před jménem] [jméno FO] nespolupracoval. Jako důvod druhé organizační změny svědek uvedl, že žalobce a [tituly před jménem] [jméno FO] nebyli schopni spolu komunikovat. Svědek žalobci zdůrazňoval, že musí kooperovat s ostatními s tím, že pokud by to nebyl on (s ohledem na jeho znalosti a zkušenosti), už by ve firmě nebyl. Neboť nedošlo k žádné změně, resp. změna v posílení týmu nenesla žádné výsledky, svědek se rozhodl, že funkci manažera pro klíčové klienty zruší. Svědek uvedl, že o organizačních změnách rozhoduje on, a on také rozhodl o tom, že ve společnosti zůstane [tituly před jménem] [jméno FO]. Svědek doplnil, že činnost, jakou měl vykonávat žalobce na pozici Key account managera nikdo nevykonává. Zaměstnanec pan [Anonymizováno] sice komunikuje s klienty, přijímá nabídky, které odesílá ke schválení do Rakouska, ale žalobce měl na starosti osobní kontakt s klienty, bylo na něm, aby je aktivně vyhledával. To pan [Anonymizováno] nedělá, dělá rozdílnou práci. Svědek dále uvedl, že žalobci opakovaně vytýkal, že si neplní své povinnosti. Osobně o tom spolu hovořili několikrát, písemně mu to sdělil dopisem v roce 2015. K ukládání úkolů žalobci svědek uvedl, že žalobce u žalované působil velmi dlouhou dobu a věděl, co je jeho úkolem. Svědek popřel, že by za ukončením pracovního poměru s žalobcem byly nějaké osobní důvody. Rozhodl se čistě obchodně tak, že pro něj bude lepší zaměstnanec, který nebyl takový odborník, ale spolehlivě plní úkoly, než zaměstnanec, který všemu rozumí, v problematice se vyzná, ale stále jen slibuje zlepšení, k čemuž nedochází.

15. Nabídkou dohody ze dne [datum] se podává, že žalobce s žalovanou, zastoupenou [Anonymizováno] [Anonymizováno], ujednal podmínky po skončení pracovního poměru, a to odstupné ve výši 6 průměrných měsíčních platů a převod vozidla tov. zn. Volkswagen Passat s tím, že vozidlo je přebráno ve stavu ze dne [datum] a žalobce s tímto stavem souhlasí. O převodu vozidla tov. zn. Volkswagen Passat Variant, VIN [VIN kód], byl následně sepsán protokol o předání vozidla ze dne [datum], přičemž vozidlo bylo předáno žalobci po opravě provedené, dle faktury č. [adresa] ze dne [datum], na náklady žalované.

16. Protokolem o převzetí věcí se podává, že žalobce převzal v protokolu uvedené věci, přičemž prohlašuje, že žalovaný nemá ve svém držení žádné věci, k nimž uplatňuje vlastnické právo.

17. Z fotografií interiéru, místnosti, se zjišťuje zaplnění místnosti bez systému a řádu nábytkem (skříň, stůl, postel) a různými věcmi (ručníky, pytle, textilie, lahvičky, krabice, papíry…). Dále je zobrazena další místnost interiéru, kde se nacházejí zcela chaoticky umístněné předměty, u nichž není zřejmé, že se jedná o předměty vztahující se k činnosti žalovaného (například anténa, různé krabice, přepravky, plastové kýble).

18. Soud v dalším řízení pokračoval, avšak neprovedl navrhovaný důkaz výslechem žalobce k okolnostem ukončení pracovního poměru a k neuspokojivým pracovním výsledkům žalobce, neboť k těmto okolnostem mohli účastníci navrhovat důkazy již v řízení předcházejícím jednání dne [datum], a to před poučením soudu ve smyslu § 118b o. s. ř. a tvrzení o neuspokojivých výsledcích žalobce také nejsou v tomto řízení nové. Soud návrh žalované na provedení důkazu výslechem žalobce tedy zmítl, neboť má za to, že v řízení byly dostatečně zjištěny skutečnosti rozhodné pro rozhodnutí ve věci.

19. Soud dospěl k následujícímu skutkovému závěru: Dne [datum] byla uzavřena pracovní smlouva mezi žalobcem a žalovanou se sjednaným dnem nástupu do práce [datum], místem výkonu práce [adresa], na dobu neurčitou, s druhem práce ředitel obchodního zastoupení. Pracovní smlouva byla signována žalobcem na straně zaměstnance a zároveň jako oprávněné osoby na straně žalované /viz pracovní smlouva na č. l. 19 spisu/. Dne [datum] byla uzavřena pracovní smlouva mezi žalovanou a [tituly před jménem] [jméno FO] se sjednaným dnem nástupu do práce [datum] jako nástupce současného vedoucího pobočky, který měl převzít část úkolů žalobce. Pracovně právní vztah s [tituly před jménem] [jméno FO] byl uzavřen s ohledem na organizační změnu ze dne [datum] a tento byl již k datu [datum] veden v grafickém vyjádření působnosti žalované v pozici NL-Ltg, žalobce je k tomuto datu veden v pozici Key Account. /viz pracovní smlouva na č. l. 24-26 spisu, rozhodnutí o vnitřní organizační změně ze dne [datum] na č. l. 103 spisu, výslech svědků viz Protokol ze dne [datum] na č. l. 110 spisu a ze dne [datum] na č. l. 137spisu, grafické vyjádření působnosti žalované v pozici NL-Ltg. ze dne [datum] v [Anonymizováno] [Anonymizováno], podle kterého působí na pozici geschäftsfürehra Hr. Skaral, v pozici NL-Ltg. Neu Hr. [jméno FO], v pozici Key Account [Anonymizováno]. [Anonymizováno] na č. l. 21 spisu/. Dne [datum] žalobce signoval výpověď z pracovního poměru dle § 52 písm. c) zákoníku práce ze dne [datum], ke které žalovaná přistoupila v návaznosti na organizační změnu o restrukturalizaci své organizační struktury za účelem zvýšení efektivnosti práce a o zrušení pozice ředitele obchodního zastoupení /výpověď z pracovního poměru na č. l. 22-23 spisu, rozhodnutí o vnitřní organizační změně ze dne [datum] na č. l. 104 spisu/. Předání výpovědi předcházelo jednání o dohodě o ukončení pracovního poměru, kterou mělo být prohlášeno, že pracovní smlouva ze dne [datum] je neplatná a pracovní poměr vznikl konkludentně faktickým jednáním, kdy končí k [datum] a zaměstnanec nepožaduje uvedení důvodů ukončení pracovního poměru /viz návrh dohody o ukončení pracovního poměru na č. l. 29-32 spisu/. Dohodou ze dne [datum] žalobce s žalovanou, zastoupenou [Anonymizováno] [Anonymizováno], ujednal podmínky po skončení pracovního poměru, a to odstupné ve výši 6 průměrných měsíčních platů a převod vozidla tov. zn. Volkswagen Passat Variant, VIN [VIN kód], které na žalobce bylo převedeno po opravě provedené na náklady žalované dne [datum] /viz dohoda na č. l. 27spisu, protokol o předání vozidla na č. l. 20 a shodně na č. l. 64 spisu, faktura na č. l. 63 spisu /. Dopisem ze dne [datum] žalobce informoval žalovanou o tom, že trvá na dalším zaměstnávání a napadl platnost ukončení pracovního poměru /viz dopis na č. l. 28 spisu/.

20. Pro úplnost soud dodává, že z hlediska hodnocení platnosti ukončení pracovního poměru skutečnost o tom, že před převzetím motorového vozidla toto nechal žalobce opravit na náklady žalované, nemá význam. Stejně tak pro posouzení věci nemá význam protokol o převzetí věcí a fotodokumentace prokazující stav objektů a skladů, které měl žalobce svěřené, a proto tyto důkazy soud blíže nehodnotí.

21. Po právní stránce soud hodnotí věc dle § 50 odst. 1, 2, 4 zákona č. 262/2006 Sb. zákoník práce, ve znění účinném ke dni [datum], dále jen „zákoník práce“, výpověď z pracovního poměru musí být písemná, jinak se k ní nepřihlíží. Zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď jen z důvodu výslovně stanoveného v § 52. Dá-li zaměstnavatel zaměstnanci výpověď (§ 52), musí důvod ve výpovědi skutkově vymezit tak, aby jej nebylo možno zaměnit s jiným důvodem. Důvod výpovědi nesmí být dodatečně měněn.

22. Podle § 52 písm. c) zákoníku práce může zaměstnavatel dát zaměstnanci výpověď, stane-li se zaměstnanec nadbytečným vzhledem k rozhodnutí zaměstnavatele nebo příslušného orgánu o změně jeho úkolů, technického vybavení, o snížení stavu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivnosti práce nebo o jiných organizačních změnách. O rozhodnutí o organizačních změnách jde tehdy, jestliže sledovalo změnu úkolů zaměstnavatele, technického vybavení, snížení počtu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivnosti práce nebo jinou organizační změnu, pomocí níž zaměstnavatel chce regulovat počet svých zaměstnanců a jejich profesní nebo kvalifikační složení tak, aby zaměstnával jen takový počet zaměstnanců a v takovém profesním nebo kvalifikačním složení, jaké odpovídá jeho potřebám. Jestliže ale rozhodnutím zaměstnavatele nebo "příslušného orgánu" (jeho realizací u zaměstnavatele) byly od počátku sledovány jiné cíle a zaměstnavatel nebo "příslušný orgán" jen předstíral přijetí organizačního opatření (změnu svých úkolů, technického vybavení, snížení stavu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivnosti práce nebo jinou organizační změnu) se záměrem zastřít své skutečné záměry, pak nebyl splněn první z předpokladů výpovědního důvodu podle ustanovení § 52 písm. c) zák. práce /viz srovnej rozhodnutí NS v Brně ve věci vedené pod sp.zn. [spisová značka]/.

23. Podle § 52 odst. f) zákoníku práce zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď, nespňuje-li zaměstnanec předpoklady stanovené právními předpisy pro výkon sjednané práce nebo nesplňuje-li bez zavinění zaměstnavatele požadavky pro řádný výkon této práce, spočívá-li nesplňování těchto požadavků v neuspokojivých pracovních výsledcích, je možné zaměstnanci z tohoto důvodu dát výpověď, jen jestliže byl zaměstnavatelem v době posledních 12 měsíců písemně vyzván k jejich odstranění a zaměstnanec je v přiměřené době neodstranil.

24. Podle § 72 zákoníku práce neplatnost rozvázání pracovního poměru výpovědí, okamžitým zrušením, zrušením ve zkušební době nebo dohodou může jak zaměstnavatel, tak i zaměstnanec uplatnit u soudu nejpozději ve lhůtě 2 měsíců ode dne, kdy měl pracovní poměr skončit tímto rozvázáním.

25. Soud posoudil důkazy jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, kdy primárně zjišťoval, zda pracovní poměr vznikl, zda žalovaná učinila úkon k jeho ukončení a zda byla žaloba podána v zákonné lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy měl pracovní poměr skončit. Soud se rovněž zabýval otázkou existence organizačních změn, a zda důvodem pro organizační změny ze strany žalované nebyly neuspokojivé pracovní výsledky žalobce. Soud konstatuje, že bylo prokázáno, že pracovní poměr mezi účastníky řízení vznikl, byť žalobce vykonával práci pro žalovanou pouze na základě ústně či konkludentně uzavřené pracovní smlouvy (písemnou pracovní smlouvu ze dne [datum] podepsanou pouze žalobcem na straně jak zaměstnavatele, tak zaměstnance je třeba považovat za neplatnou). Soud vzal dále za prokázané, že žalobci byla ze strany žalované dána výpověď dne [datum], která mu byla téhož dne doručena, žalovaná dodržela formální náležitosti kladené zákoníkem práce na výpověď z pracovního poměru. Žalobce podal žalobu dne [datum], tedy včas s odkazem na ust. § 72 zákoníku práce.

26. Soud se dále zabýval otázkou, zda byly dány předpoklady pro aplikaci § 52 písm. c) zákoníku práce, tedy existenci organizační změny, a zda výpověď byla žalobci dána v příčinné souvislosti s touto organizační změnou. V této souvislosti soud uvádí, že v případě výpovědního důvodu z tzv. organizačních změn je stěžejní, zda předmětné výpovědi z pracovního poměru předcházelo rozhodnutí o organizační změně a zda právě a pouze v důsledku organizační změny žalobce nemohl vykonávat práce sjednané v pracovní smlouvě, tedy zda k organizační změně nedošlo pouze formálně s cílem zbavit se konkrétního zaměstnance. Z ustálené judikatury plyne, že o rozhodnutí o organizačních změnách jde tehdy, jestliže sledovalo změnu úkolů zaměstnavatele, technického vybavení, snížení počtu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivnosti práce nebo jinou organizační změnu, pomocí níž zaměstnavatel chce regulovat počet svých zaměstnanců a jejich profesní nebo kvalifikační složení tak, aby zaměstnával jen takový počet zaměstnanců a v takovém profesním nebo kvalifikačním složení, jaké odpovídá jeho potřebám. Jestliže ale rozhodnutím zaměstnavatele byly od počátku sledovány jiné cíle a zaměstnavatel nebo "příslušný orgán" jen předstíral přijetí organizačního opatření (změnu svých úkolů, technického vybavení, snížení stavu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivnosti práce nebo jinou organizační změnu) se záměrem zastřít své skutečné záměry, pak nebyl splněn první z předpokladů výpovědního důvodu podle § 52 písm. c) zákoníku práce (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum] sp. zn. [spisová značka]).

27. Z rozsudku Nejvyššího soudu ČR dále plyne, že rozhodnutí o organizační změně není právním jednáním směřujícím ke vzniku, změně, zániku pracovněprávního vztahu, samo o sobě nezpůsobí následky v pracovněprávním vztahu, je pouze hmotněprávním předpokladem pro právní jednání dle § 52, písm. c) zákoníku práce. Jedná se tudíž o tzv. faktický úkon, který musí být učiněn, kdy tudíž postačí pouze zjištění o jeho existenci. Soud se tedy zabýval otázkou, zda bylo rozhodnuto o organizační změně, zda toto rozhodnutí bylo přijato k tomu oprávněnou osobou a zda organizační změna byla skutečným důvodem výpovědi pro nadbytečnost. V této souvislosti vzal soud za prokázané, že rozhodnutí o organizační změně bylo ze strany zaměstnavatele žalobce přijato ke dni [datum] osobou oprávněnou tuto organizační změnu učinit, a to jednatelem společnosti žalované, a mělo požadovanou písemnou formu. Organizační změnou došlo ke dni [datum] k zániku pozice ředitele obchodního zastoupení a key account. Dle závěrů dokazování soudu nesledovalo rozhodnutí o organizačních změnách výhradně změnu úkolů zaměstnavatele, technického vybavení, snížení počtu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivnosti práce nebo jinou organizační změnu, pomocí níž zaměstnavatel chce regulovat počet svých zaměstnanců v souvislosti s jejich profesní nebo kvalifikační složením tak, aby zaměstnával jen takový počet zaměstnanců a v takovém profesním nebo kvalifikačním složení, jaké odpovídá jeho potřebám. Jak organizační změna ze dne [datum], tak organizační změna ze dne [datum], byla zjevnou reakcí na nedostatky v řídící činnosti obchodního zastoupení, které bylo představováno osobou žalobce, o čemž svědčí obsah samotných rozhodnutí o organizační změně, výpověď pana Alfreda Skarala, jednatele žalované. Žalovaná nebyla dlouhodobě spokojena s plněním úkolů stran žalobce, sama žalovaná v průběhu ústního jednání dne [datum] uvedla, že se chtěla vyhnout hádkám o to, zda žalobce pracuje řádně či nikoliv, proto nechtěla pracovní poměr ukončit dle § 52 písm. f) nebo g) zákoníku práce. Svědek [Anonymizováno] [Anonymizováno] vypověděl před soudem dne [datum], že druhou organizační změnu (myšleno z [datum]) udělal, protože [tituly před jménem] [jméno FO] a žalobce nebyli schopni komunikace. Faktickým cílem popsané organizační změny provedené žalovanou v měsíci srpen roku 2018, která předcházela výpovědi z pracovního poměru žalobce, tak podle názoru soudu bylo ukončit pracovně právní vztah s žalobcem, u něhož žalovaná nebyla spokojena s dosahovanými pracovními výsledky, kdy jednatel žalované dlouhodobě vyjadřoval nespokojenost s fungováním žalované v České republice. Vytýkal žalobci nedostatečné reportování o obchodní činnosti, nedostatečnou péči o sklady žalované. Na tomto závěru nic nemění ani skutečnost, že úkoly vykonávané žalobcem po jeho odchodu nejsou plněny jinou osobou, která by žalobce nahradila. Žalovaná pravděpodobně po ukončení pracovního poměru s žalobcem skutečně dospěla k závěru, že pozice, kterou zastával žalobce je pro obchodní zastoupení v České republice zbytná. Z provedeného dokazování plyne, že důvodem pro ukončení pracovně právního vztahu s žalobcem byla primárně dlouhodobá nespokojenost s plněním úkolů stran žalobce, která také byla skutečným důvodem pro přijetí organizační změny jak dne [datum] tak dne [datum], které na sebe poměrně v krátkém časovém období navazovaly. Soud tak dospěl k závěru, že organizační změna nebyla skutečným důvodem výpovědi podané žalobci. Dosahuje-li tedy zaměstnanec bez zavinění zaměstnavatele nespokojivé pracovní výsledky, smí s ním zaměstnavatel rozvázat pracovní poměr výpovědí je při splnění všech předpokladů uvedených v ust. § 52 písm f) zákoníku práce. Z pohledu soudu je nepřípustné, aby za situace, kdy zaměstnanec objektivně dosahuje neuspokojivých pracovních výsledků, bylo toto důvodem pro přijetí organizační změny, na základě níž se zaměstnanec stane nadbytečným. Takový důvod /tedy neuspokojivé pracovní výsledky zaměstnance/ nejsou způsobilým důvodem pro rozvázání pracovního poměru se zaměstnancem ve smyslu ust. § 52 odst. 1 písm c) zákoníku práce /srovnej s rozhodnutím ve věci NS v Brně vedené pod sp.zn. [spisová značka]/, ale za splnění zákonných předpokladů dle ust. § § 52 odst. f) zákoníku práce.

28. S ohledem na uvedené, soud uzavírá, že žaloba byla důvodná, žalobce dostatečně hodnověrně prokázal, že pro ukončení pracovního poměru dle § 52 písm. c) zákoníku práce nebyly stran žalované splněny podmínky, a proto soudu nezbylo jinak, než žalobě v plném rozsahu vyhovět a určit, že výpověď daná žalovanou žalobci dne [datum] je neplatná.

29. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 ve spojení s § 146 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka]. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku za podání žaloby ve výši [právnická osoba] Kč, za podání odvolání ve výši [právnická osoba] Kč, za podání dovolání ve výši [částka], a dále z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1, § 7 bod 5., § 9 odst. 3 písm. a), § 11 odst. 1 písm. a), d), g), k), § 11 odst. 2 písm. f) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), a to za 12 celých úkonů a 1 úkon ve výši jedné poloviny právní služby z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý úkon právní služby ve věci (převzetí zastoupení, návrh ve věci samé, podání ze dne [datum], odvolání, dovolání, účast na jednání dne [datum], dne [datum], [datum] přesahující 2 hodiny, dne [datum], dne [datum] přesahující 2 hodiny) a z částky [částka] za úkon právní služby ve výši jedné poloviny (účast na jednání, při kterém došlo pouze k vyhlášení rozhodnutí dne [datum]), náhrady hotových výdajů za 13 úkonů právní služby po [částka] dle § 13 odst. 1, 4 a. t.. Soud dále přiznal žalobci dle § 13 odst. 5 a. t náklady spojené s cestou k jednání dne [datum], [datum] a [datum] ze sídla právního zástupce žalobce [adresa], [adresa] k soudu a zpět osobním motorovým vozidlem reg. zn. [SPZ] dle údajů vyplývajících z technického průkazu (průměrná spotřeba 7,8/4,4/5,8 l/100 km) při ujetí celkem [hodnota] km při náhradě za pohonné hmoty ve výši [částka]/l a náhradě za opotřebení vozidla ve výši [částka]/km, tj. celkem ve výši [částka] dle vyhlášky č. 333/2018 Sb., dále za cestu k k jednání dne [datum] ze sídla právního zástupce žalobce k soudu a zpět osobním motorovým vozidlem reg. zn. [SPZ] dle údajů vyplývajících z technického průkazu (průměrná spotřeba 7,0/5,7/6,2 l/100 km) při ujetí celkem [hodnota] km při náhradě za pohonné hmoty ve výši [částka]/l a náhradě za opotřebení vozidla ve výši [částka]/km, tj. celkem ve výši [částka] dle vyhlášky č. 116/2022 Sb., náhrady za promeškaný čas dle § 14 odst. 1 písm. a), odst. 3 a. t. za 16 půlhodin po [částka], a to za čas strávený na cestě k soudu a zpět ve dnech [datum], [datum], [datum] a dne [datum] a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka]. [adresa] k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. a platební místo dle § 149 odst. 1 o. s. ř.

30. Soud rovněž rozhodl ve výroku III. tohoto rozsudku o nepřiznání náhrady za přizvání tlumočníka k tomu, aby účastník mohl v občanského soudním řízení jednat ve své mateřštině. Soud daný úkon tlumočníka hodnotí jako úkon spojený s právem jednat v mateřštině s odkazem na ust.§ 126 odst. 3 o.s.ř a ust. §131 o.s.ř.

Poučení