6 C 51/2022-63

Rubrum

Okresní soud ve Vyškově rozhodl samosoudcem JUDr. Pavlem Vrchou, MBA, ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] bytem [adresa žalobkyně] proti žalovaným: 1. [celé jméno žalovaného], narozen dne [datum] 2. [celé jméno žalované], narozená dne [datum] oba společně bytem [adresa žalované a žalovaného] oba zastoupeni advokátem Mgr. Bc. [jméno] [příjmení] [název advokátní kanceláře], [anonymizována tři slova] se sídlem [adresa] o neoprávněnosti výpovědi z nájmu bytu takto:

Výrok

I. Žaloba, aby bylo určeno, že výpověď z nájmu bytu [číslo] nacházejícího se v [číslo] nadzemním podlaží domu [adresa] na adrese [adresa], je neoprávněná, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovaným, oprávněným společně a nerozdílně, na náhradě nákladů řízení částku 20 703,10 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám Mgr. Bc. [jméno] [příjmení], advokáta [právnická osoba], se sídlem [adresa].

Odůvodnění

1. Dne 28. 3. 2022 žalobkyně podala u zdejšího soudu žalobu proti žalovaným, kterou se domáhala přezkoumání oprávněnosti výpovědi z nájmu bytu [číslo] nacházejícího se ve [číslo] nadzemním podlaží domu [adresa] na ulici [ulice] [anonymizováno] ve [obec] (dále již„ byt“), když nájemní smlouvu, a to na dobu určitou do 31. 12. 2021, žalobkyně (jako nájemkyně) uzavřela s žalovanými (jako pronajímateli) dne 31. 1. 2021. Dne 14. 2. 2022 byla žalobkyni doručena výpověď z nájmu bytu z důvodu, že žalobkyně neuhradila žalovaným nájemné a náklady na služby za dobu alespoň tří měsíců, a to za měsíce říjen až prosinec 2021 a leden 2022, v celkové výši 62 000 Kč, čímž se měla coby nájemkyně dopustit porušení svých povinností zvlášť závažným způsobem ve smyslu § 2291 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále již„ o. z.“). S ohledem na tuto skutečnost pak žalovaní vypověděli nájemní smlouvu dle § 2291 o. z. s tím, že doručením této výpovědi mělo dojít k ukončení nájemního poměru a proto žalovaní žalobkyni vyzvali k bezodkladnému odevzdání bytu, nejpozději do jednoho měsíce od skončení nájmu.

2. Proti této výpovědi z nájmu bytu žalobkyně uplatnila námitky, v nichž uvedla, že s podanou výpovědí nesouhlasí, neboť má za to, že nájemné bylo za uvedené měsíce žalovaným uhrazeno. Dle uzavřené nájemní smlouvy měla žalobkyně jakožto nájemkyně hradit nájemné ve výši 12 500 Kč a dále zálohy na služby ve výši 3 000 Kč měsíčně, vždy nejpozději do 15. dne stávajícího měsíce na měsíc stávající. Nájemné měla žalobkyně platit převodem na účet žalovaných, avšak během trvání nájemního vztahu docházelo i k úhradě nájemného v hotovosti; toto odchýlení se od ujednání uvedených v nájemní smlouvě bylo vždy sjednáno dohodou stran.

3. Žalobkyně v žalobě dále tvrdila, že nájemné a náhrady na služby za měsíc říjen 2021 žalovaným uhradila v hotovosti. Rovněž nájemné a náhrady na služby za měsíc listopad 2021 (tj. nájemné splatné k datu 15. 11. 2021) žalobkyně uhradila žalovaným v hotovosti, a to ve splátkách ve výši 10 000 Kč, 2 000 Kč a 3 500 Kč, přičemž„ tomu, kdy žalobkyně vezla předávat tyto platby žalovaným, byl vždy přítomen rovněž tehdejší partner p. [jméno] [příjmení]“ Rovněž nájemné za měsíc prosinec 2021, splatné ke dni 15. 12. 2021, žalobkyně uhradila žalovaným v hotovosti (dle obvyklé praxe smluvních stran),„ kdy na předání dané částky vezl žalobkyni opět její partner.“ 4. Z vyložených důvodů se proto žalobkyně domáhá přezkumu oprávněnosti předmětné výpovědi z nájmu bytu.

5. Žalovaní v písemném vyjádření k žalobě zcela odmítli uplatněnou žalobní argumentaci, vyjma části týkající se úhrady nájemného za měsíc říjen 2021, které bylo žalobkyní žalovaným uhrazeno. Uvedli také, že od žalobkyně přijali hotovost (ohledně platby nájmu) pouze v jednom případě, a to při úhradě nájmu za měsíc květen 2021, přičemž o této transakci bylo (o přijetí této platby) vystaveno potvrzení. Žalovaní popřeli, že by od žalobkyně inkasovali platby stran úhrady nájemného za měsíce listopad až prosinec 2021, a dále za měsíc leden 2022. Uvedli, že v daném případě byly naplněny podmínky pro výpověď z nájmu bytu, pročež nynější žaloba o přezkoumání oprávněnosti této výpovědi je nedůvodná. Navrhli proto zamítnutí této žaloby a přiznání náhrady nákladů řízení.

6. Soud na základě provedeného dokazování učinil následující dílčí skutková zjištění:

7. Dne 31. 1. 2021 žalovaní coby pronajímatelé uzavřeli s žalobkyní coby s nájemkyní smlouvu o nájmu (shora již označeného) bytu, a to na dobu určitou od 1. 2. 2021 do 31. 12. 2021, při sjednání nájemného ve výši 12 500 Kč měsíčně a měsíčních zálohách na služby spojené s užíváním bytu ve výši 3 000 Kč, celkem tedy za částku 15 500 Kč měsíčně s tím, že žalobkyně bude hradit žalovaným dohodnutou částku vždy k 15 dni stávajícího měsíce na měsíc stávající, počínaje 15. 2. 2021 za měsíc únor t. r. až do ukončení nájmu na (ve smlouvě) označený bankovní účet žalovaných (zjištěno z cit. nájemní smlouvy na č. l. 6-7).

8. Žalovaní dopisem (učiněným prostřednictvím jejich právního zástupce) ze dne 3. 2. 2022 vyzvali žalobkyni k odstranění závadného chování; v této výzvě žalovaní podrobně popsali, že se žalobkyně coby nájemkyně uzavřením nájemní smlouvy zavázala platit žalovaným měsíčně nájemné a náklady na služby v celkové výši 15 500 Kč, a to na označený bankovní účet žalovaných, avšak že nájemné a náklady na služby za měsíce říjen, listopad prosinec 2021, a dále za měsíc leden 2022 žalovaným nezaplatila, v důsledku čehož žalovaní tímto vyzývají žalobkyni, aby nejpozději do 7 dnů od doručení této výzvy uhradila žalovaným dlužnou částku ve výši 62 000 Kč, a to spolu se zákonným úrokem z prodlení, a nestane-li se tak, jsou pro takový případ žalovaní oprávněni žalobkyni vypovědět předmětný nájem bez výpovědní doby (zjištěno z cit. výzvy na č. l. 28 a z podacího lístku na č. l. 27); žalobkyně přitom existenci doručení této výzvy nezpochybnila.

9. Dne 14. 2. 2022 byla žalobkyni doručena žalovanými učiněná výpověď z nájmu bytu s odůvodněním, že žalobkyně ke dni podání této výpovědi nezaplatila žalovaným nájemné a náklady za služby za dobu alespoň tří měsíců, a to za měsíce říjen, listopad, prosinec 2021 a leden 2022, a to za každý z těchto měsíců částku 15 500 Kč, tj. celkem 62 000 Kč, čímž porušila svou povinnost nájemce zvlášť závažným způsobem ve smyslu § 2291 odst. 2 o. z. V této výpovědi žalovaní také poučili žalobkyni o jejím právu podat proti této výpovědi námitky a dále také o jejím právu domáhat se soudního přezkoumání oprávněnosti výpovědi z nájmu bytu, a to ve lhůtě do dvou měsíců ode dne doručení této výpovědi (zjištěno z cit. výpovědi, přičemž den doručení výpovědi z nájmu bytu žalované – 14. 2. 2022 – byl mezi účastníky rovněž nesporný).

10. Mezi účastníky bylo taktéž nesporné, že žalobkyně žalovaným ve splátkách – převodem na účet označený v nájemní smlouvě - uhradila nájemné a náklady na služby spojené s užíváním bytu za měsíc říjen 2021.

11. Dopisem ze dne 16. 3. 2022 žalobkyně (prostřednictvím své tehdejší advokátky) uplatnila vůči žalovaným (prostřednictvím jejich advokáta) námitky proti shora dané výpovědi z nájmu bytu s odůvodněním, že nájemné bylo za uvedené měsíce žalobkyní žalovaným uhrazeno (zjištěno z cit. dopisu na č. l. 11).

12. Z výslechu žalovaného 1) a žalované 2) soud zjistil, že žalobkyně jim v hotovosti nájemné a náklady za služby spojené s užíváním bytu za měsíce listopad a prosinec 2021 a leden 2022 nezaplatila, a to ani v hotovosti. Jediná platba učiněná v hotovosti žalobkyní žalovaným se uskutečnila, po domluvě mezi účastníky, pouze v květnu 2021, přičemž o přijetí této platby (ve výši 15 500 Kč) vystavil žalovaný 1) žalobkyni příjmový pokladní doklad (což soud zjistil z cit. dokladu na č. l. 29).

13. K nařízenému jednání u zdejšího soudu na den 14. 9. 2022 byla žalobkyně řádně předvolána. Jelikož se k tomuto jednání bez omluvy nedostavila, soud postupoval podle § 101 odst. 3 o. s. ř., jež stanoví, že nedostaví-li se řádně předvolaný účastník k jednání a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, může soud věc projednat a rozhodnout v nepřítomnosti takového účastníka; vychází přitom z obsahu spisu a provedených důkazů.

14. V návaznosti na výše uvedenou procesní okolnost proto jednání konané u zdejšího soudu dne 14. 9. 2022 proběhlo v nepřítomnosti žalobkyně, o čemž bylo usnesením také rozhodnuto.

15. Soud zvažoval, zda jsou důvody pro odročení jednání za účelem opětovného předvolání žalobkyní navrženého svědka [jméno] [jméno], bývalého přítele žalobkyně, který byl soudem obeslán na adresu svého bydliště uvedeného žalobkyní, leč předvolání k výslechu mu doručující poštou nebylo doručeno, neboť při doručení zásilky obsahující toto předvolání nebyl jmenovaný poštovní doručovatelkou zastižen a předmětnou výzvu o uložení zásilky mu nebylo možné v místě jeho bydliště zanechat, poněvadž jmenovaný na své adrese nemá poštovní schránku. Soud přihlédl i k okolnosti, že o výše uvedeném bezprostředně písemně informoval žalobkyni a vyzval ji písemně (žalobkyni byla tato soudní výzva doručena dne 9. 8. 2022 – viz potvrzení o dodání a doručení do datové schránky na č. l. 52 verte), aby jím navrženého svědka vyrozuměla o termínu tohoto jednání, resp. aby zajistila jeho účast u předmětného jednání, k čemuž ovšem nedošlo, když ani žalobkyně, byť řádně k jednání obeslaná, se k tomuto jednání bez omluvy nedostavila.

16. Soud nepřehlédl, že žalobkyně v žalobě výslech svědka [jméno] [jméno] odůvodnila, pokud mělo ze strany žalobkyně jít o úhradu nájemného a nákladů na služby za měsíc listopad 2021 a dále za měsíc prosinec 2022, tím, že v obou případech, kdy„ žalobkyně vezla předávat tyto platby žalovaným, byl vždy přítomen rovněž tehdejší partner žalobkyně p. [jméno] [příjmení] je schopen svou výpovědí…tyto skutečnosti objasnit“, resp. (pokud se jednalo o údajnou platbu v hotovosti v prosinci 2021)„ kdy na předání dané částky vezl žalobkyni opět její partner…“ 17. Žalobkyně tedy v žalobě netvrdila, že u těchto údajných plateb v hotovosti byl přímo (rozuměno u předání peněz žalobkyní žalovaným) její (dnes již bývalý) přítel [jméno] [jméno].

18. Poněkud odlišnější verzi pak při jednání konaném u zdejšího soudu dne 1. 7. 2022 učinila tehdejší právní zástupkyně žalobkyně Mgr. [jméno] [příjmení], která předně uvedla, že ohledně plateb v hotovosti konkrétní informace zná žalobkyně, která jí sdělila informace, jež uvedená právní zástupkyně při jednání (ve vztahu k [jméno] [jméno]) vyložila následovně:„ Pokud vím, tak u té platby za prosinec byl přítomen pan [jméno]. Pokud se jedná u těch částečných plateb za listopad, tam myslím probíhalo jednou to předání hotovosti v bydlišti žalobkyně a jedno předání hotovosti v bydlišti žalovaných, ale bližší informace, kdo u toho byl přítomen, zda to byl rovněž pan [jméno], mám za to, že byl, ale nejsem si v tuto chvíli úplně jistá touto informací.“ (viz cit. protokol o jednání na č. l. 37, třetí odstavec in fine).

19. Za uvedené situace, s přihlédnutím k tomu, že žalovaní při výslechu vystupovali značně přesvědčivě a soud proto z jejich výslechu učinil pro rozhodnutí zásadně významné dílčí skutkové zjištění, že žádnou platbu nájemného a na náhrady za služby spojené s užíváním bytu za měsíce listopad a prosinec 2021 a leden 2022 v hotovosti od žalobkyně nepřijali, soud ustoupil od provedení výslechu svědka [jméno] [jméno], neboť sama žalobkyně v podané žalobě ani výslovně netvrdila, že by [jméno] [jméno] měl být přítomen přímo u předání peněz v hotovosti žalobkyní žalovaným, NB v situaci, kdy žalobkyně navrhla tohoto svědka, k nařízenému jednání – ač byla k jednání řádně předvolána - se nedostavila, a svědka [jméno] [jméno] se soudu ani nepodařilo k jednání předvolat, a to ani poté, co vyzval žalobkyni, aby jmenovanému sdělila termín nařízeného jednání a zajistila (když jej jako svědka navrhovala) jeho účast při jednání.

20. Jestliže účastník tvrdí ve svém podání skutečnosti, které – i kdyby byly prokázány – by beztak nemohly založit pro rozhodnutí zásadně významné skutečnosti (např. právě při tvrzení, že měl žalobkyní navržený svědek pouze doprovázet žalobkyni na cestě k žalovaným za účelem údajného předání peněžní hotovosti, nikoliv již, že by měl být přímo přítomen u takového předání peněz), a pokud účastník se nedostaví k nařízenému jednání, k němuž byl soudem řádně předvolán, v situaci, kdy k jednání se nedostavil ani účastníkem navrhovaný svědek, je pak na uvážení rozhodujícího soudu, zda jednání odročí anebo za podmínek předvídaných v § 101 odst. 3 o. s. ř. v meritu věci rozhodne v nepřítomnosti takového účastníka (jenž by jinak, byl-li by jednání účasten, mohl in eventum procesně reagovat na neúčast navrženého svědka a trvat na jeho výslechu pro skutečnosti, jež by soudu při tomto jednání mohl dále upřesnit ve prospěch závěru, že výslech takového svědka je pro rozsouzení věci nezbytný), vycházeje z obsahu spisu a z dosud provedených důkazů. V této věci soud procesně postupoval právě v intencích § 101 odst. 3 o. s. ř. a s přihlédnutím k vyloženým (procesním) okolnostem.

21. Soud poté učinil následující závěr o skutkovém stavu věci:

22. Žalovaní pronajali žalobkyni byt, a to na základě smlouvy ze dne 31. 1. 2021 s tím, že žalobkyně měla žalovaným platit nájemné a náklady na služby v celkové výši 15 500 Kč měsíčně se shora již uvedenou splatností ten který měsíc. Jednalo se o nájem na dobu určitou. Žalobkyně za měsíce listopad a prosinec 2021 a dále za měsíc leden 2022 žalovaným nájem a náklady na služby neuhradila. Žalovaní dopisem ze dne 3. 2. 2022 vyzvali žalobkyni, aby nejpozději do 7 dnů ode dne doručení této výzvy zaplatila žalovaným dlužné nájemné a náklady na služby v celkové výši 62 000 Kč s příslušenstvím. Žalovaní dali žalobkyni výpověď z nájmu bytu z důvodu, že žalobkyně nezaplatila žalovaným nájemné a náklady na služby za měsíce říjen, listopad a prosinec 2021 a dále za měsíc leden 2022, a to za každý z těchto měsíců částku 15 500 Kč, celkem 62 000 Kč, čímž žalobkyně porušila svou povinnost nájemce zvlášť závažným způsobem ve smyslu § 2291 odst. 2 o. z. Žalovaní v této výpovědi současně žalobkyni poučili o tom, že proti této výpovědi má právo vznést námitky a má rovněž právo podat návrh k soudu, aby přezkoumal, zda je výpověď oprávněná, a to ve lhůtě do dvou měsíců ode dne, kdy byla výpověď žalobkyni doručena. Žalovanými učiněná výpověď z nájmu bytu byla žalobkyni doručena dne 14. 2. 2022, přičemž žalobkyně podala tuto žalobu u zdejšího soudu dne 28. 3. 2022.

23. Žaloba není důvodná.

24. Podle § 2286 odst. 1 věty první o. z. výpověď z nájmu vyžaduje písemnou formu a musí dojít druhé straně.

25. V daném případě žalovaní učinili žalobkyni výpověď z nájmu bytu písemně a splnili tak zákonem stanovenou podmínku písemné formy výpovědi z nájmu bytu.

26. Podle § 2286 odst. 2 o. z. vypoví-li nájem pronajímatel, poučí nájemce o jeho právu vznést proti výpovědi námitky a navrhnout přezkoumání oprávněnosti výpovědi soudem, jinak je výpověď neplatná.

27. Žalovaní ve výpovědi z nájmu bytu žalobkyni explicitně poučili o jejím právo vznést proti výpovědi námitky, stejně jako o soudním přezkumu oprávněnosti výpovědi z nájmu bytu; i v tomto případě tedy žalovaní postupovali v souladu se zákonem.

28. Podle § 2290 o. z. nájemce má právo podat návrh soudu, aby přezkoumal, zda je výpověď oprávněná, do dvou měsíců ode dne, kdy mu výpověď došla.

29. Žalobkyni byla výpověď z nájmu bytu doručena dne 14. 2. 2022, přičemž žalobkyně podala u zdejšího soudu dne 28. 3. 2022 žalobu o přezkoumání této výpovědi, pročež dodržela zákonem stanovenou dvouměsíční lhůtu k podání této žaloby; žalobkyni přitom svědčí aktivní věcná legitimace, neboť se stala adresátem této výpovědi coby nájemkyně bytu.

30. Podle § 2291 odst. 1 o. z. poruší-li nájemce svou povinnost zvlášť závažným způsobem, má pronajímatel právo vypovědět nájem bez výpovědní doby a požadovat, aby mu nájemce bez zbytečného odkladu odevzdal byt, nejpozději však do jednoho měsíce od skončení nájmu.

31. Podle § 2291 odst. 2 nájemce porušuje svou povinnost zvlášť závažným způsobem, zejména nezaplatil-li nájemné a náklady na služby za dobu alespoň tří měsíců, poškozuje-li byt nebo dům závažným nebo nenapravitelným způsobem, způsobuje-li jinak závažné škody nebo obtíže pronajímateli nebo osobám, které v domě bydlí nebo užívá-li neoprávněně byt jiným způsobem nebo k jinému účelu, než bylo ujednáno.

32. Podle judikatury Nejvyššího soudu nezaplatí-li nájemce řádně a včas nedoplatek vzniklý zvýšením nájemného (v řízení podle § 2249 odst. 3 o. z.), poruší tím své povinnosti vyplývající z nájmu; půjde-li o porušení hrubé či zvláště závažné, má pronajímatel právo nájem vypovědět (§ 2288 odst. 1 písm. a), § 2291 o. z. (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 13. 12. 2017, sp. zn. 26 Cdo 4848/2016)).

33. V soudní rozhodovací praxi se rovněž ustálil právní názor, že nezaplacení nájemného za dobu alespoň tří měsíců znamená to, že není zcela nebo zčásti (tzn. v nižší nebo dohodnuté částce) zaplaceno nájemné za tři měsíce. Měsíce, za které nebylo zaplaceno nájemné, nemusí jít po sobě. Je rovněž právně nevýznamné, zda nájemce nezaplatil část nájemného, nebo část zálohy na služby; podstatné je totiž to, že nájemce nezaplatil za daný měsíc v plné výši částku odpovídající součtu nájemného a zálohy na služby.

34. V této věci žalobkyně (vůbec) neuhradila žalovaným nájemné a náklady na služby za měsíce listopad a prosinec 2021, a dále za měsíc leden 2022, takže lze konstatovat, že žalobkyně zvlášť závažným způsobem porušila svou povinnost plynoucí z postavení nájemce, neboť nezaplatila žalovaným za dobu alespoň tří měsíců nájemné a náklady na služby. K porušení povinnosti nájemce, předvídané v § 2291 odst. 2 o. z., tedy ze strany žalobkyně došlo.

35. Podle § 2291 odst. 3 o. z. neuvede-li pronajímatel ve výpovědi, v čem spatřuje zvlášť závažné porušení nájemcovy povinnosti, nebo nevyzve-li před doručením výpovědi nájemce, aby v přiměřené době odstranil své závadné chování, popřípadě odstranil protiprávní stav, k výpovědi se nepřihlíží.

36. Jakkoliv z dikce § 2291 odst. 3 o. z. by mohl běžný interpret tohoto zákonného textu vyvodit, že jsou v něm v podstatě obsaženy dvě varianty plynoucí pro právně relevantní postup pronajímatele stran výpovědi z nájmu bytu bez výpovědní doby, a to že pronajímatel a) buďto až ve výpovědi precizuje důvody zvlášť závažného porušení povinností nájemce, nebo b) ještě před výpovědí vyzve nájemce (nejlépe písemně) k tomu, aby v přiměřené době odstranil své závadné chování spočívající v neplacení nájmu a nákladů na služby (tj. aby dlužné platby pronajímateli ve stanovené lhůtě uhradil), jež naplňují podmínky pro podání výpovědi bez výpovědní doby, Nejvyšší soud ustanovení § 2291 odst. 3 o. z. interpretuje poněkud jinak.

37. Podle Nejvyššího soudu před tím než pronajímatel přistoupí k podání výpovědi musí podle § 2291 odst. 3 o. z. vyzvat nájemce, aby své závadné chování v přiměřené lhůtě odstranil (popř. odstranil protiprávní stav). Jde o hmotněprávní podmínku, která odráží závažnost důsledků spojených s výpovědí bez výpovědní doby („ okamžité“ skončení nájmu, povinnost nájemce byt vyklidit bez zbytečného odkladu, nejpozději do jednoho měsíce od skončení nájmu), a jen při jejím splnění může být výpověď oprávněná a platná (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 11. 10. 2018, sp. zn. 26 Cdo 4872/2017, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 9. 2019, sp. zn. 26 Cdo 1190/2019).

38. I když v cit. judikatuře dovolacího soudu není – mj. též s ohledem na předmětnou pasáž důvodové zprávy k § 2291 odst. 3 o. z. – přesvědčivě, resp. vůbec vyloženo, z jakého důvodu je třeba spojku„ nebo“, užitou v § 2291 odst. 3 o. z., považovat za zákonodárcem nesprávně do textu cit. ustanovení vloženou, a namísto toho (jak vlastně plyne z judikovaného závěru dovolacího soudu) je třeba místo spojky„ nebo“ text interpretovat via facti se spojkou„ a“, která pak textu dává zcela jiný význam, je třeba současně konstatovat (reflektovat), že nalézacímu soudu nepřísluší s Nejvyšším soudem v této otázce (jakkoliv) polemizovat, a snad za„ přípustné“ lze toliko považovat, pakliže nalézací soud na uvedenou okolnost v odůvodnění svého rozhodnutí poukáže.

39. V této věci ovšem žalovaní – zastoupeni advokátem - postupovali plně v intencích rozhodovací praxe dovolacího soudu, neboť žalobkyni ještě před podáním výpovědi písemně vyzvali ke zjednání nápravy, tj. aby dlužné nájemné (jak již shora bylo vyloženo) a náklady na služby za předmětné měsíce žalovaným ve stanovené lhůtě zaplatila, jinak bude přistoupeno k podání výpovědi bez výpovědní doby bez výpovědní doby.

40. Lze tedy konstatovat, že žalovaní i z pohledu § 2291 odst. 3 o. z. a shora vyložené praxe dovolacího soudu postupovali zcela souladně.

41. Jelikož v případě žalovaných byl naplněn důvod k podání výpovědi z nájmu bytu bez výpovědní doby a žalovaní stran podání této výpovědi postupovali v souladu se shora již vyloženou zákonnou úpravou a rozhodovací praxí Nejvyššího soudu, nezbylo soudu, než žalobu, kterou se žalobkyně domáhala soudního přezkoumání oprávněnosti této výpovědi z nájmu bytu, jako nedůvodnou zamítnout.

42. Podle § 142 odst. 1 o. s. ř. účastníků, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl.

43. Žalovaní v tomto řízení dosáhli (tím, že uvedená žaloba byla zamítnuta) plného procesního úspěchu a proto je žalobkyně dle § 142 odst. 1 o. s. ř. povinna jim nahradit (v plném rozsahu) účelně vynaložené náklady řízení, které žalovaným v tomto řízení vznikly. Výše těchto nákladů činí celkem částku 20 703,10 Kč; náklady řízení žalovaných se přitom sestávající z:

44. A) odměny advokáta: a) za zastupování žalovaného 1): aa) dle § 9 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů (dále již„ AT“), § 7 bod č. 4 a (při redukci odměny při zastupování dvou a více osob) § 12 odst. 4 AT za 4 úkony právní služby po 1 200 Kč (1. převzetí a příprava zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a/ AT, 2. sepis vyjádření k žalobě dle § 11 odst. 1 písm. d/ AT, 3. účast advokáta žalovaného 1/ na jednání před zdejším soudem konaném dne 1. 7. 2022 dle § 11 odst. 1 písm. g/ AT, 4. účast advokáta žalovaného 1/ na jednání před zdejším soudem konaném dne 14. 9. 2022 dle rovněž posledně uvedeného ust. AT), a dále za 1 úkon právní služby ve výši jedné poloviny, tj. ve výši 600 Kč (5. účast advokáta žalovaného 1/ při jednání zdejšího soudu konaného dne 19. 9. 2022, při kterém došlo pouze k vyhlášení rozsudku dle § 11 odst. 2 písm. f/ AT), celkem tedy odměna ve výši 5 400 Kč; ab) za 5 náhrad hotových výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 AT, tj. celkem ve výši 1 500 Kč; za ad aa) a ab) celkem ve výši 6 900 Kč; b) za zastupování žalované 2): ba) shodně jako u žalovaného 1), tj. za ad aa) a ab) v celkové výši 6 900 Kč; celkem tedy za ad a) a b) částka 13 800 Kč; (Za účelně vynaložené výdaje však soud nepovažoval advokátem žalovaných účtované porady s klientem, resp. klienty, tj. žalovanými dne 12. 4. 2022 a dne 9. 8. 2022, neboť z obsahu spisu, ale ani z advokátem podaného vyčíslení nákladů řízení se nepodává jejich účelnost (např. pro výraznou skutkovou či právní složitost věci, mezinárodní prvek atd.). Soud připomíná, že za účelně vynaložené náklady ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř. lze považovat toliko náklady, které musela procesní strana nezbytně vynaložit, aby mohla řádně hájit své porušené nebo ohrožené subjektivní právo u soudu. Jakkoli náklady spojené se zastoupením advokátem tomuto vymezení zpravidla budou odpovídat, nelze dané pravidlo vnímat jako absolutní; mohou se vyskytovat i situace, za nichž nikdy spojení se zastoupením advokátem nebude možno považovat za nezbytné k řádnému uplatňování nebo bránění práva u soudu (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. února 2015, sp. zn. 30 Cdo 3190/2014). Ústavní soud pak v usnesení ze dne 8. března 2016, sp. zn. III. ÚS 492/16, mj. uvedl, že není porušením práva na právní pomoc, nepřizná-li soud tyto náklady úspěšnému účastníkovi, dospěje-li k závěru, že jsou naplněna zákonná kritéria, za nichž soud náhradu nákladů řízení přiznat nemůže, kupř. právě proto, že jde o náklady, které nebyly potřebné k účelnému uplatňování nebo bránění práva. V tomto případě soud dospěl k závěru, že shora advokátem žalovaných vykázané porady nelze považovat za účelně vynaložené výdaje v této právní věci, která zajisté není věcí složitou jak po skutkové, tak ani po právní stránce.); 45. B) z cestovného ze sídla advokáta ([obec], [příjmení] [příjmení] [anonymizováno]) ke zdejšímu soudu (Vyškov, Kašíkova 314) a zpět, a to za tři cesty ve dnech 1. 7. 2022, 14. 9. 2022 a dne 19. 9. 2022 (podle trasování dle www.mapy.cz jedna cesta 92 km, 3 cesty tedy celkem 276 km), při použití osobního automobilu zn. [anonymizována dvě slova] [registrační značka], při kombinované spotřebě 6,26 l NF/100 km, s přihlédnutím k sazbě základní náhrady za používání silničních vozidel (4,70 Kč km) dle § 1 písm. b) vyhl. č. 511/2011, o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad, tj. 276 km x 4,70 Kč = (po zaokrouhlení) 1 2970 Kč, a dále s přihlédnutím k výši průměrné ceny pohonných ve výši 47,10 Kč l NM dle vyhl. č. 116/2022 Sb., tj. za cestovní náklady pohonné hmoty ve výši 813 Kč, celkem tedy cestovné (po zaokrouhlení) ve výši 2 110 Kč; 46. C) z náhrady za ztrátu času za 12 půlhodin po 100 Kč (viz čas cesty dle trasování dle ad B) za cesty advokáta k soudním jednáním shora již uvedeným, dle § 14 odst. 3 AT za každou započatou půlhodinu ve výši 100 Kč, v celkové výši 1 200 Kč.

47. D) z DPH 21 % za ad A) až C) (z částky 17 110 Kč) v celkové výši 3 593,10 Kč.

48. Náklady řízení dle výroku II. je žalobkyně povinna zaplatit žalovaným, oprávněným společně a nerozdílně, k rukám jejich právního zástupce (§ 149 odst. 2 o. s. ř.)

49. Lhůta k plnění vyplývá z § 160 odst. 1 věty před středníkem o. s. ř.

Poučení