6 C 61/2011 - 1186

Rubrum

Okresní soud v Rokycanech rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Kantoříkovou ve věci žalobkyně: [Jméno žalobkyně], narozená [Datum narození žalobkyně] bytem [Adresa žalobkyně] zastoupená advokátkou [Jméno advokátky] sídlem [Adresa advokátky] proti žalovanému: [Jméno žalovaného], narozený [Datum narození žalovaného] bytem [Adresa žalovaného] zastoupený advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] pro vypřádání zaniklého společného jmění manželů takto:

Výrok

I. Společné jmění manželů účastníků se vypořádává tak, že do výlučného vlastnictví žalobkyně se přikazuje: pozemek parc. č. [Anonymizováno]. [Anonymizováno] o výměře [Anonymizováno] m, jehož součástí je budova č. p. [Anonymizováno] v [Anonymizováno] - bydlení a pozemek parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] o výměře [Anonymizováno] m, zapsaných na LV č. [hodnota] v k. ú. [adresa] u Katastrálního úřadu pro Plzeňský kraj, Katastrální pracoviště [adresa]; zařízení dětského pokoje, a to šatní skříň trojdílná – šířka 150 cm, výška 200 cm, z dýhovaného lamina, barva přírodní v kombinaci s modrou, stolek pod TV – šířka 100 cm, výška 47 cm, z dýhovaného lamina, barva přírodní, komoda – šířka 50 cm, výška 110 cm, z dýhovaného lamina, barva přírodní v kombinaci s modrou, psací stůl – šířka 150 cm, výška 73 cm, z dýhovaného lamina, barva přírodní, kancelářské křeslo – látkový potah v barvě modré v kombinaci s červenou, policová skříňka – šířka 51 cm, výška 155 cm, z dýhovaného lamina, barva přírodní, noční stolek – šířka 50 cm, výška 36 cm, z dýhovaného lamina, barva přírodní, postel – šířka 135 cm, délka 210 cm, z dýhovaného lamina, barva přírodní v kombinaci s modrou, televizor, dále kuchyňská linka – délka 570 cm, hloubka 60 cm, spodní část výška 87 cm, vrchní část výška 75 cm, dýhované desky v kombinaci s dřevem, barva přírodní v kombinaci se zelenou, 4ks židlí – výška 108 cm, šířka 45 cm, z hnědého dřeva, látkový podsedák v barvě zelené, sedací souprava – trojsedák + 2x křeslo, látkový potah, barva béžová v kombinaci s béžovo hnědou kostkou, konferenční stolek – deska kruhového tvaru 2x, kombinace dřevo a sklo, barva přírodní, komoda – délka 195 cm, hloubka 62 cm, výška 85 cm, 2x dvířka + 3x šuplík, ze dřeva masivu, barva přírodní, receiver [Anonymizováno] [Anonymizováno]-[IBAN], posilovací stroj [Anonymizováno] [Anonymizováno] – výška 200 cm, šířka 104 cm, barva bílá v kombinaci s černou, typ universal, dřevěná socha – výška 169 cm, ženská postava, tmavě hnědá barva a šatní skříň s posuvnými dveřmi – šířka 236 cm, výška 245 cm, hloubka 65 cm, dýhované desky v kombinaci se dřevem, barva přírodní; zůstatek na účtu stavebního spoření u [Anonymizováno] – [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno].[Anonymizováno]. číslo [č. účtu] v částce [částka] a odbytné vyplacené [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [právnická osoba]. v částce [částka]. Do výlučného vlastnictví žalovaného se přikazují: pozemek parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] o výměře [Anonymizováno] m a pozemek parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] o výměře [Anonymizováno] m, zapsaných na LV č. [hodnota] v k. ú. [adresa] u Katastrálního úřadu pro Plzeňský kraj, Katastrální pracoviště [adresa]; polohovací křeslo [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], sklo [Anonymizováno] pro kuchyňský stůl 75 x 130, dvoulůžko [Anonymizováno] č. [hodnota], noční stolek [Anonymizováno] 2 ks č. [hodnota], prkenný rošt v rámu 90 x 200 č. [hodnota], komoda [Anonymizováno] č. [hodnota], matrace [Anonymizováno] 2 ks [konst. symbol] x 200 č. [hodnota], DVD [Anonymizováno] [Anonymizováno]-[Anonymizováno] [Anonymizováno], mikrovlnná trouba [Anonymizováno] [Anonymizováno], kamna [adresa] C, lednice [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], konvice [Anonymizováno] a sedací souprava [Anonymizováno][Anonymizováno]a odkupné Investičního životního pojištění u [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [právnická osoba]. v částce [částka].

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni z titulu vypořádání částku 2 646 879 Kč, a to do dvou měsíců od právní moci rozsudku.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit státu na účet Okresního soudu v [adresa] na nákladech řízení částku [částka], a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

V. Žalovaný je povinen zaplatit státu na účet Okresního soudu v [adresa] na nákladech řízení částku [částka], a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobou ze dne [datum] se žalobkyně domáhala vypořádání zaniklého společného jmění manželů k datu [datum], kdy bylo manželství účastníků pravomocně rozvedeno. V žalobě uvedla, že součástí SJM jsou nemovité věci zapsané na LV č. [hodnota] pro k. ú. [adresa], obec [adresa], dále nemovité věci zapsané na LV č. [hodnota] pro k. ú. [adresa], obec [adresa] a nemovité věci zapsané na LV č. [hodnota] pro k. ú. [adresa], obec [adresa]. Žalobkyně rovněž tvrdila, že součástí SJM jsou v žalobě specifikované movité věci a zůstatky na účtech u [právnická osoba]. a [právnická osoba]. Navrhla, aby bylo určeno, že je vlastníkem nemovitých věcí zapsaných na LV č. [hodnota] pro k. ú. [adresa] a souboru movitých věcí tvořících zařízení a vybavení domu č. p. [Anonymizováno] v [Anonymizováno]. Žalovanému pak by měl být přikázán do vlastnictví zbývající majetek s povinností vyplatit jí z titulu vypořádání částku [částka].

2. Žalovaný se k žalobě vyjádřil tak, že zaniklé SJM ke dni jeho zániku tvoří nemovité věci zapsané na LV č. [hodnota] pro k. ú. [adresa], obec [adresa], nemovité věci zapsané na LV č. [hodnota] pro k. ú. [adresa], obec [adresa] a nemovité věci zapsané na LV č. [hodnota] pro k. ú. [adresa], obec [adresa]. Žalovaný pak se dále vyjadřoval k tvrzení žalobkyně ohledně movitých věcí a účtů, které by měly tvořit součást SJM. Dále pak uvedl, že dále tvoří součást SJM účet žalobkyně u [Anonymizováno] – stavební spořitelny, [Anonymizováno].[Anonymizováno]. a u [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] a neuhrazené závazky, které ve svém vyjádření blíže specifikoval. Dále pak učinil součást SJM závazek vůči [jméno FO] v částce [částka]. Navrhl, aby do výlučného vlastnictví žalobkyně byly přikázány nemovité věci zapsané na LV č. [hodnota] pro k. ú. [adresa] a do výlučného vlastnictví žalovaného zbývající nemovité a movité věci s povinností žalobkyně vyplatit žalovanému z titulu vypořádání částku [částka].

3. Soud ve věci rozhodl rozsudkem ze dne [datum] č. j. [spisová značka], v němž společné jmění účastníků vypořádal tak, že do výlučného vlastnictví žalobkyně přikázal: pozemek par. č. [Anonymizováno]. [Anonymizováno] o výměře [Anonymizováno] m, jehož součástí je budova č. p. [Anonymizováno] v [Anonymizováno]-[Anonymizováno] a pozemek parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] o výměře [Anonymizováno] m, zapsaných na LV č. [hodnota] v k. ú. [adresa] u Katastrálního úřadu pro Plzeňský kraj, Katastrální pracoviště [adresa]; zařízení dětského pokoje, a to šatní skříň trojdílná, stolek pod TV, komoda, psací stůl, kancelářské křeslo, policová skříňka, noční stolek, postel, televizor, dále kuchyňská linka, 4ks židlí, sedací souprava, konferenční stolek, komoda, receiver [Anonymizováno] [Anonymizováno][Anonymizováno][IBAN], posilovací stroj [Anonymizováno] [Anonymizováno], dřevěná socha a šatní skříň s posuvnými dveřmi; zůstatek na účtu stavebního spoření u [Anonymizováno] – [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno]. [Anonymizováno]. v částce [částka] a odbytné vyplacené [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], [Anonymizováno].[Anonymizováno]. v částce [částka]. Do výlučného vlastnictví žalovaného přikázal: pozemek parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] o výměře [Anonymizováno] m a pozemek parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] o výměře [Anonymizováno] m, zapsaných na LV č. [hodnota] v k. ú. [adresa] u [právnická osoba] pro Plzeňský kraj, Katastrální pracoviště [adresa] a podnik podnikatelského subjektu [Jméno žalovaného], IČ: [IČO] (výrok I.). Žalovanému uložil povinnost uhradit [jméno FO] půjčku v částce [částka] (výrok II.) Žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni z titulu vypořádání částku [částka] (výrok III.). Žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení (výrok IV.). Každému z účastníků uložil povinnost zaplatit státu na nákladech řízení částku [částka] (výrok V. a VI.). [právnická osoba] odvolání žalobkyně rozhodl Krajský soud v Plzni usnesením ze dne [datum] č. j. [spisová značka] o zrušení rozsudku soudu I. stupně a vrátil mu věc k dalšímu řízení. Odvolací soud uvedl, že je třeba odstranit nepřesnost označení vypořádávaných movitých věcí v [Anonymizováno], vypořádat se dále s movitými věcmi v bytě užívaného žalovaným v [adresa] a u věcí, které byly zřejmě součástí vypořádávaného podniku žalovaného postavit najisto, zda součást podniku skutečně tvořily, a to ve vztahu ke každé jednotlivé věci. Dále považoval za potřebné zpracování revizního znaleckého posudku, a pokud jde o půjčku od [jméno FO], tak půjčku ve výši [částka] nelze považovat za součást společného jmění manželů s ohledem na přesahující míru přiměřenou majetkovým poměrům manželů, a proto se jedná o výlučný závazek žalovaného.

5. Při jednání dne [datum] učinili účastníci nesporným, že předmětem SJM je i podnik žalovaného. Při jednání dne [datum] pak dále učinili účastníci nesporným, že součástí SJM účastníků jsou nemovité věci v k. ú. [adresa], a to pozemek parc. č. [hodnota], pozemek parc. č. st. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], pozemek parc. č. st. [Anonymizováno], pozemek parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], pozemek parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], pozemek parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], pozemek parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno][Anonymizováno]a budova č.p. [Anonymizováno] na stavebním pozemku parc. č. st. [Anonymizováno] zapsané na LV číslo [hodnota] pro k.ú. [adresa], dále nemovité věci v k. ú. [adresa], a to pozemek parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a pozemek parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] zapsané na LV číslo [hodnota] pro k. ú. [adresa] a účty žalobkyně u [Anonymizováno] stavební spořitelny, a. s. číslo [č. účtu] a u [Anonymizováno] [Anonymizováno] – [Anonymizováno] č. [č. účtu].

6. Žalovaný při jednání dne [datum] změnil svá tvrzení tak, že podnik není součástí SJM, s ohledem na datum založení dne [datum] a je tedy třeba aplikovat § 143 obč. zák. s odkazem na judikaturu, a to sp. zn. 22 Cdo 1439/2000, 22 Cdo 684/2004 a 22 Cdo 2903/2005. Pokud jde o vnosy, není možné je takto vypořádat, neboť vnos musí být uplatněn do tří let po zániku manželství. Žalobkyně pak doplnila svá tvrzení tak, že byla registrována jako spolupracující osoba, tedy subjekt, který se považuje za OSVČ, byť nemusí mít živnostenské oprávnění pro danou činnost, neboť podmínky pro výkon samostatné výdělečné činnosti splňuje manžel. Nebyla jinde zaměstnána, naplno se věnovala práci v podniku, šlo o výkon samostatné výdělečné činnosti, není rozdíl mezi podnikatelem a spolupracující osobou, podnik náležel oběma manželům, jako podnikatelům. Pokud nebude podnik součástí SJM, nechť jsou položky označené v žalobě vypořádány jako vnosy nebo reinvestice, když není rozhodující, kdy bylo vydáno živnostenské oprávnění. Usnesením Okresního soudu v [adresa] ze dne [datum] č. j. [spisová značka] byli účastníci vyzváni, aby doplnili svá tvrzení, a to ohledně specifikace movitých věcí nacházejících se v rodinném domě v č. p. [Anonymizováno] v [Anonymizováno] a v bytě v [adresa] (žalobkyně) a dále, aby se oba účastníci vyjádřili k movitým věcem – osobní automobily, nákladní automobily, pracovní stroj [Anonymizováno], vysokozdvižné vozíky a další nástroje a nářadí – zda jsou součástí podniku.

7. Při jednání dne [datum] účastníci učinili dále nesporným, že následující věci jsou součástí podniku: osobní automobil [jméno FO] [jméno FO] RZ [SPZ], osobní automobil [jméno FO] [adresa] RZ [SPZ], osobní automobil [jméno FO] [adresa] RZ [SPZ], nákladní auto [jméno FO] RZ [SPZ], nákladní auto [Anonymizováno] RZ [SPZ], pracovní stroj [Anonymizováno] RZ [SPZ], vysokozdvižný vozík [Anonymizováno], vysokozdvižný vozík [Anonymizováno], přívěsný vozík RZ [SPZ] [Anonymizováno] (nová RZ [SPZ]), skladová buňka (prodejna a kancelář), 6 ks kontejnerů, sada lešení a podlážky, pěch na zhutnění půdy, 3 ks míchačky na maltu, deska na zhutnění půdy, vrtačky, 2 ks bourací kladivo [Anonymizováno], 1 ks bouracího kladiva [Anonymizováno], pákové nůžky velké, šalovací desky, oplocení pozemku + vrata, budova kanceláře na p. č. [hodnota], skladová hala na pozemku p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno]. Na následujících věcech se účastníci neshodli, zůstaly tedy spornými ohledně toho, jestli patří do podniku či nikoliv: dodávkové auto [Anonymizováno] RZ [SPZ], [Anonymizováno] ks bourací kladivo [Anonymizováno], 1 ks bourací kladivo [Anonymizováno], nivelační laser, pila na [Anonymizováno], přídavné rameno na nákladní vůz [Anonymizováno], materiál na skladě, 4 ks skladu plechového rozměr 4x3 m, montovaná hala složená, pojezdová vrata před garáží, přístavba k hale na materiál, garáž na pozemku p. č. [Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno], garáž na pozemku p. č. [Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno], skladová hala na pozemku p. č. [Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno]. Pokud se jedná o věci umístěné v nájemním bytě a adrese [adresa], uvedl žalovaný, že tyto věci nebyly v bytě ke dni zániku manželství a netvoří tedy součást SJM.

8. Podáním ze dne [datum] specifikovala žalobkyně věci umístěné v domě v [Anonymizováno], [adresa]: šatní skříň trojdílná – šířka 150 cm, výška 200 cm, z dýhovaného lamina, barva přírodní v kombinaci s modrou, stolek pod TV – šířka 100 cm, výška 47 cm, z dýhovaného lamina, barva přírodní, komoda – šířka 50 cm, výška 110 cm, z dýhovaného lamina, barva přírodní v kombinaci s modrou, psací stůl – šířka 150 cm, výška 73 cm, z dýhovaného lamina, barva přírodní, kancelářské křeslo – látkový potah v barvě modré v kombinaci s červenou, policová skříňka – šířka 51 cm, výška 155 cm, z dýhovaného lamina, barva přírodní, noční stolek – šířka 50 cm, výška 36 cm, z dýhovaného lamina, barva přírodní, postel – šířka 135 cm, délka 210 cm, z dýhovaného lamina, barva přírodní v kombinaci s modrou, televizor, dále kuchyňská linka – délka 570 cm, hloubka 60 cm, spodní část výška 87 cm, vrchní část výška 75 cm, dýhované desky v kombinaci s dřevem, barva přírodní v kombinaci se zelenou, 4ks židlí – výška 108 cm, šířka 45 cm, z hnědého dřeva, látkový podsedák v barvě zelené, sedací souprava – trojsedák + 2x křeslo, látkový potah, barva béžová v kombinaci s béžovo hnědou kostkou, konferenční stolek – deska kruhového tvaru 2x, kombinace dřevo a sklo, barva přírodní, komoda – délka 195 cm, hloubka 62 cm, výška 85 cm, 2x dvířka + 3x šuplík, ze dřeva masivu, barva přírodní, receiver [Anonymizováno] [Anonymizováno]-[IBAN], posilovací stroj [Anonymizováno] [Anonymizováno] –[Anonymizováno]výška 200 cm, šířka 104 cm, barva bílá v kombinaci s černou, typ universal, dřevěná socha – výška 169 cm, ženská postava, tmavě hnědá barva a šatní skříň s posuvnými dveřmi – šířka 236 cm, výška 245 cm, hloubka 65 cm, dýhované desky v kombinaci se dřevem, barva přírodní.

9. Soud ve věci rozhodl dalším rozsudkem ze dne [datum] č. j. [spisová značka], kdy společné jmění manželů účastníků vypořádal tak, že do výlučného vlastnictví žalobkyně se přikazuje: pozemek parc. č. [Anonymizováno]. [Anonymizováno] o výměře [Anonymizováno] m, jehož součástí je budova č. p. [Anonymizováno] v [Anonymizováno] - bydlení a pozemek parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] o výměře [Anonymizováno] m, zapsaných na LV č. [hodnota] v k. ú. [adresa] u [právnická osoba] pro Plzeňský kraj, Katastrální pracoviště [adresa]; zařízení dětského pokoje, a to šatní skříň trojdílná – šířka 150 cm, výška 200 cm, z dýhovaného lamina, barva přírodní v kombinaci s modrou, stolek pod TV – šířka 100 cm, výška 47 cm, z dýhovaného lamina, barva přírodní, komoda – šířka 50 cm, výška 110 cm, z dýhovaného lamina, barva přírodní v kombinaci s modrou, psací stůl – šířka 150 cm, výška 73 cm, z dýhovaného lamina, barva přírodní, kancelářské křeslo – látkový potah v barvě modré v kombinaci s červenou, policová skříňka – šířka 51 cm, výška 155 cm, z dýhovaného lamina, barva přírodní, noční stolek – šířka 50 cm, výška 36 cm, z dýhovaného lamina, barva přírodní, postel – šířka 135 cm, délka 210 cm, z dýhovaného lamina, barva přírodní v kombinaci s modrou, televizor, dále kuchyňská linka – délka 570 cm, hloubka 60 cm, spodní část výška 87 cm, vrchní část výška 75 cm, dýhované desky v kombinaci s dřevem, barva přírodní v kombinaci se zelenou, 4ks židlí – výška 108 cm, šířka 45 cm, z hnědého dřeva, látkový podsedák v barvě zelené, sedací souprava – trojsedák + 2x křeslo, látkový potah, barva béžová v kombinaci s béžovo hnědou kostkou, konferenční stolek – deska kruhového tvaru 2x, kombinace dřevo a sklo, barva přírodní, komoda – délka 195 cm, hloubka 62 cm, výška 85 cm, 2x dvířka + 3x šuplík, ze dřeva masivu, barva přírodní, receiver [Anonymizováno] [Anonymizováno]-[IBAN], posilovací stroj [Anonymizováno] [Anonymizováno] – výška 200 cm, šířka 104 cm, barva bílá v kombinaci s černou, typ universal, dřevěná socha – výška 169 cm, ženská postava, tmavě hnědá barva a šatní skříň s posuvnými dveřmi – šířka 236 cm, výška 245 cm, hloubka 65 cm, dýhované desky v kombinaci se dřevem, barva přírodní; zůstatek na účtu stavebního spoření u [Anonymizováno] – [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno].[Anonymizováno]. číslo [č. účtu] v částce [částka] a odbytné vyplacené [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [právnická osoba]. v částce [částka]. Do výlučného vlastnictví žalovaného se přikazují: pozemek parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] o výměře [Anonymizováno] m a pozemek parc. č.[Anonymizováno][Anonymizováno]/[Anonymizováno] o výměře [Anonymizováno] m, zapsaných na LV č. [hodnota] v k. ú. [adresa] u [právnická osoba] pro Plzeňský kraj, Katastrální pracoviště [adresa]; polohovací křeslo [Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno], sklo [Anonymizováno] pro kuchyňský stůl 75 x 130, dvoulůžko [Anonymizováno] č. [hodnota], noční stolek [Anonymizováno] 2 ks č. [hodnota], prkenný rošt v rámu 90 x 200 č. [hodnota], komoda [Anonymizováno] č. [hodnota], matrace [Anonymizováno] 2 ks [konst. symbol] x 200 č. [hodnota], DVD [Anonymizováno] [Anonymizováno]-[Anonymizováno] [Anonymizováno], mikrovlnná trouba [Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno], kamna [adresa] C, lednice [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], [Anonymizováno] [Anonymizováno] a sedací souprava [Anonymizováno] a odkupné Investičního životního pojištění u [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [právnická osoba]. v částce [částka]. Dále bylo žalovanému uloženo vyplatit žalobkyni z titulu vypořádání částku [částka], a to do 2 měsíců od právní moci rozsudku.

10. Proti rozsudku podala žalobkyně odvolání a Krajský soud v Plzni svým usnesením ze dne [datum] č. j. [spisová značka] rozsudek soudu prvního stupně zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení s tím, že soud prvého stupně správně rozhodl tak, že podnik žalovaného nespadá do SJM a rovněž je správný postup, že pro potřebu vypořádání SJM je nutno zahrnout do masy společného majetku hodnotu podniku ke dni zániku SJM. Potvrdil postup soudu při zjištění hodnoty podniku, s tím že lze na uvedených znaleckých závěrech postavit konečné rozhodnutí ve věci. Soud by se měl zabývat tvrzenou osobní spotřebou žalovaného z peněz vybraných z finančních prostředků podniku a to v roce 2008 v částce [částka] a v roce 2009 v částce přesahující [částka]. Ohledně dodávkového vozidla Renault pak soudu uložil, aby bylo postaveno najisto, z jakých finančních prostředků zaplatil žalovaný kupní cenu vozidla. Nájemné za byt v [adresa] pak žalobkyně uplatnila pozdě a investice do rekonstrukce tohoto bytu rovněž do SJM nepatří, neboť žalovaný nebyl vlastníkem bytu a tak provedené investice nebyly plněním ze společného majetku na jeho výlučný majetek. Není důvodná námitka žalobkyně, že v řízení nebyly vypořádány veškeré nemovitosti uplatněné žalobním návrhem na vypořádání SJM. Za stávajícího stavu dokazování má odvolací soud za to, že nejsou splněny předpoklady pro soudní odklon od základního pravidla o rovnosti vypořádacích podílů. Zásoby zboží a materiálu tvoří společně s dalšími věcmi movitými a nemovitými určenými k podnikání podnik jako věc hromadnou a jsou ve výlučném vlastnictví žalovaného. Tyto věci proto nemohou být samostatně předmětem vypořádání SJM. Žalovaný by se měl vyjádřit k výraznému poklesu aktiv podniku, finančního majetku a zásob. Námitka žalobkyně, že soud nevypořádal zůstatky na stavebním spoření a důchodovém spoření žalovaného je nekonkrétní a nevyplývá z ní, o jaké spoření jde, zda uvedený majetek se stal předmětem řízení, a to návrhem uplatněným v zákonné tříleté lhůtě od zániku SJM. Dále je potřebné aktualizovat cenu nemovitostí patřících do SJM. Usnesením ze dne [datum] č. j. [spisová značka] vyzval soud dle § 118a o. s. ř. účastníky, aby doplnili rozhodné skutečnosti, a to žalobkyně ty, které jsou postiženy informačním deficitem v důsledku chování žalovaného, při jejichž možném začlenění do uvažovaného chodu podniku v době rozhodné, s přihlédnutím k vnitřním a vnějším podmínkám, za nichž byl podnik provozován, které by byly pravděpodobně způsobilé navýšit v reálné podobě (nikoliv hypoteticky) hodnotu podniku, oproti skutkovým zjištěním získaným ze znaleckých posudků; tvrzení, že částka [částka] (2008) a částka přesahující [částka] (2009), které měl vybrat žalovaný z účtu u peněžního ústavu na osobní spotřebu, byly nabyty za trvání manželství a žalovaným z účtu v označených letech vybrány, případně vyjádřit souhlas či nesouhlas při zjištění, jakým způsobem bylo s takto vybranými finančními prostředky naloženo; vyjádřit se k tomu, že pozemky zapsané na LV č. [hodnota] pro k. ú. [adresa], obec [adresa] a pozemek parc. č. st. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], pozemek parc. č. st. [Anonymizováno], pozemky parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [Anonymizováno][Anonymizováno]11, nebyly vypořádány přikázáním do vlastnictví některého z účastníků, neboť ohledně nich měl soud za to (rovněž s přihlédnutím k obsahu znaleckých posudků), že jsou součástí hmotného majetku podniku, který je ve výlučném vlastnictví žalovaného, nicméně hodnota těchto pozemků byla v řízení mezi účastníky vypořádána a přesto v odvolání brojí proti zařazení části pozemků zapsaných na LV č. [hodnota] pro k. ú. [adresa], a to pozemků par. č. st. [Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno], parc. č. st. [Anonymizováno] a pozemků parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a [Anonymizováno]/[Anonymizováno] do majetku podniku s tím, že tyto pozemky jsou součástí společného jmění manželů, když z její strany nebylo učiněno žádné právní jednání, na jehož základě by se tyto nemovitosti staly součástí podniku a vyjádřit se ke způsobu rozdělení pozemků v k. ú. [adresa], které žalobkyně rozporuje, zda nedošlo ke změně jejího stanoviska, resp. ke skutečnostem rozhodným pro jejich vypořádání. Žalovaný pak doplnit tvrzení, jakým způsobem byly finanční prostředky ve výši [částka] a ve výši přesahující [částka], které vybral z účtu v roce 2008 a 2009, použity a jakým způsobem s těmito prostředky naložil; proč oproti stavu ke dni [datum], došlo k [datum] – tj. k době zániku společného jmění manželů, k výraznému poklesu aktiv podniku, finančního majetku a zásob a věrohodně prokázat, že se tak nestalo jeho účelovým jednáním směřujícím ke snížení hodnoty podniku v době rozhodné a vyjádřit se ke způsobu rozdělení pozemků v k. ú. [adresa], které je rozporováno žalobkyní, zda nedošlo ke změně jeho stanoviska, resp. ke skutečnostem rozhodným pro jejich vypořádání.

11. Podáním ze dne [datum] doplnil žalovaný svá skutková tvrzení tak, že od [datum] do [datum] nevybral z účtu podnikání žádné finanční prostředky. V roce 2008 pak došlo k výběrům v částce [částka], kdy tyto vybrané prostředky byly vloženy na pokladnu podniku a sloužily výhradně k uspokojování potřeb podniku. Podnik žalovaného představuje malou provozovnu stavebnin a značnou část nákupů [právnická osoba] na konkrétní stavby se hradí v hotovosti. Tato praxe je dlouhodobá a zcela běžná. V hotovosti se v podniku žalovaného vyplácely též mzdy zaměstnanců, kteří každý měsíc přijetí prostředků ze mzdy potvrzovali svým podpisem. I z těchto důvodů se na pokladnu doplňovaly prostředky z účtu. Při osmi zaměstnancích pak je roční výdaj na čisté mzdové prostředky v částce přes [částka]. Důvod poklesu stavu majetku, aktiv financí a zásob podniku je vyjádřen v obou soudem vyžádaných znaleckých posudcích. Dle žalovaného není nikterak zarážející stav podniku, pokud se poměřuje stav aktiv podniku v roce 2007 (údajných [částka]), v roce 2008 (údajných [částka]) a toliko k polovině roku 2009 (údajných [částka]). Když se jedná o polovinu roku a jistě hypoteticky při normální poptávce na trhu by to druhá polovina roku 2009 mohla ještě dohnat. K poklesu aktiv se vyjádřil i znalec [tituly před jménem] [jméno FO], který uváděl, že pokles v prvé polovině roku je pro daný segment podnikání (stavebnictví) normální a to z důvodu sezónnosti. Na případné nedosažení výsledků roku 2008 bude mít patrný vliv recese. V souhrnu tedy měla na pokles aktiv k sedmému měsíci roku 2009 vliv: 1. sezónnost stavebních prací a 2. následky celosvětové hospodářské recese (krize).

12. Podáním ze dne [datum] žalobkyně doplnila svá skutková tvrzení tak, že informačním deficitem v důsledku chování žalovaného jsou postiženy všechny skutečnosti svědčící o chodu podniku a jeho hospodaření. Žalobkyně v době rozvodu neměla přístup k žádným z těchto dokladů. Lze důvodně předpokládat, že pokud by soud, respektive znalci disponovali kompletní účetní a daňovou evidencí, byla by hodnota podniku při jejím reálném zobrazení vyšší, než je uvedeno ve znaleckých posudcích. Žalovaný v řízení neprokázal, proč zrovna v rozhodné době došlo k výraznému poklesu aktiv podniku, finančního majetku a zásob. Částky na osobní spotřebu byly nabyty za trvání manželství a z účtu žalovaným vybrány. Žalovaný tyto prostředky použil výhradně pro sebe. Ohledně způsobu vypořádání pozemků v k. ú. [adresa] nezměnila stanovisko, když pozemky jsou samostatnými nemovitými věcmi, jsou schopny samostatně plnit svoji funkci a není třeba žádné jejich funkční ani právní propojení.

13. Při jednání dne [datum] pak byl žalovaný opětovně poučen, že je třeba vysvětlit finanční částky uvedené jednak ve vyjádření ze dne [datum], když z přílohy znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO] vyplývá, že osobní spotřeba byla skutečně ve výši [částka] a že na mzdy zaměstnanců byla vynaložena částka [částka].

14. V podání ze dne [datum] pak žalovaný dotvrdil, že co se týče výběrů na osobní spotřebu tak pokud takovéto finanční prostředky patří do SJM, měla je žalobkyně tvrdit nejpozději do [datum] a učinit předmětem řízení. Toto se v žádném případě nestalo a ze soudního spisu je zřejmé, že do tří let po zániku SJM ([datum]) ze strany žalobkyně nezaznělo jediné tvrzení, že by součástí SJM měly být finanční prostředky ve výši [částka] vybrané údajně v roce 2008 a ve výši [částka] vybrané údajně v roce 2009. Vzhledem k tomu, že v řízení o vypořádání SJM může soud vypořádat jen ten majetek či hodnoty tvořící SJM, které účastníci v řízení navrhli k vypořádání do tří let od jeho zániku, není možno o finančních prostředcích shora uvedených vést důkazní řízení, natož uvažovat o jejich zohlednění v rámci vypořádání SJM, neboť by takový postup byl nezákonný.

15. Z výpovědi žalobkyně jako účastnice řízení bylo zjištěno, že popsala jednotlivé movité věci, které se nacházely v domě v [Anonymizováno] a to tak, kdy byly pořízeny, kde se nachází a jakou mají podle ní hodnotu. Rovněž pak stejným způsobem popsala movité věci, které se nachází v bytě v [adresa]. V bytě v [adresa] byly prováděny dále stavební úpravy, které rovněž blíže ve své výpovědi specifikovala. Osobní i nákladní automobily byly vedeny v podnikání žalovaného. Její činnost v podniku žalovaného byla ukončena k [datum]. Starala se zejména o chod [Anonymizováno]. Činnost podniku byla financována z vlastních zdrojů, pouze auta byla na leasing. Nejprve bylo vedeno v podniku jednoduché účetnictví, ale pak měl žalovaný vysoké obraty a začalo se vést podvojné účetnictví.

16. Z výpovědi žalovaného jako účastníka řízení bylo zjištěno, že se vyjadřoval k hodnotě movitých věcí, které tvoří součást SJM, v některých případech souhlasil s hodnotou, kterou uváděla žalobkyně, a u některých movitých věcí měl ohledně hodnoty jiný názor. [jméno FO] [Anonymizováno] nepatří do SJM, neboť bylo pořízeno dne [datum], tedy až po rozvodu manželství účastníků. Půjčky od pana [jméno FO] uzavíral za účelem vypořádání s žalobkyní. Žalobkyně původně požadovala z titulu vypořádání [částka] a tyto peníze si tedy půjčil, neboť předpokládal, že je bude potřebovat. [jméno FO] mu je předával hotově a on je potom ukládal na svůj účet. [jméno FO] 1[Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno], nákladní auto [Anonymizováno] a nákladní auto [jméno FO] patřily do podniku a ten náleží do SJM. Peníze od pana [jméno FO] si půjčoval více než rok před rozvodem a to proto, že jednali mimosoudně v rámci rozvodového řízení o vypořádání majetku. Nic z peněz mu nevrátil a mají dohodnutou splatnost do konce roku 2012. Žalovaný se dále vyjadřoval ke stavebním úpravám, které prováděl v bytě v [adresa].

17. Z výpovědi svědka [jméno FO] bylo zjištěno, že půjčoval žalovanému finanční prostředky a to [Anonymizováno], když [Anonymizováno]. půjčka byla na [částka] a celková výše částky byla [částka]. Bylo to v roce 2008. Žalovaný byl ve finanční tísni a potřeboval peníze na majetkové vypořádání. Peníze mu předával v hotovosti na základě písemné smlouvy, kde si sjednali splatnost, úrok a sankci při neplacení. Splatnost je dohodnuta do konce roku 2012. Nic mu zatím vráceno nebylo. Smlouvy o půjčce připravil on, neboť je obchodník, obchoduje s nemovitostmi, má smlouvy k dispozici a pouze je upravuje. Na každou částku je jednotlivá smlouva o půjčce. Peníze nikde nevyzvedával, má je doma, protože jako obchodník musí mít u sebe nějakou větší hotovost.

18. Z výpovědi svědka [tituly před jménem] [jméno FO] bylo zjištěno, že trvá na závěrech vypracovaného znaleckého posudku. Jeho úkolem bylo ocenění nemovitého majetku předmětného areálu. Provedl osobní prohlídku. Pro obvyklou cenu je standardní zejména porovnávací metoda, ale zde byl problém, že místní šetření se konalo v roce 2013 a nemovité věci se měly oceňovat k roku 2009. Využil tedy možnost použití metody podle vyhlášky. Je si vědom toho, že nemovité věci, které oceňoval, jsou součástí podniku. Detailně nezná procesní a hmotně právní zásady oceňování věcí, které jsou součástí SJM. Ocenění provedl k datu, které mu sdělila žalobkyně. Použil vyhlášku č. 3/2008 Sb., neboť jiná vyhláška o oceňování majetku není. Venkovní úpravy rovněž oceňoval, neboť mu to ukládá zákon. Koeficienty, které použil, jsou předepsané vyhláškou a např. koeficient prodejnosti je daný po jednotlivých katastrálních územích. Je možnost přirážky, ale koeficienty, které použil, považoval za správné.

19. Z výpovědi svědkyně [jméno FO] bylo zjištěno, že pan [jméno FO] od nich měl pronajatý byt o velikosti 2+1 v [adresa]. Bylo to v době od [datum] do [datum]. Byl jejich prvním nájemníkem, byt přebíral po rekonstrukci a poté tam prováděl ještě nějaké stavební úpravy, s nimiž souhlasili. Jednalo se o výměnu podlah, dal tam plovoucí podlahy a v chodbě dlažbu, vybudoval vestavěnou šatnu v chodbě, vyboural zárubně v komorách a nahradil je posuvnými dveřmi, vyměnil dveře za nové nebo potažené fólií. Úpravy platil pan [jméno FO] sám. Pokud jde o vestavěnou šatnu, dohodli se na částce [částka], kterou mu posléze započetli na nájemné. Pokud jde o bytové zařízení, tak byt byl vybaven pouze kuchyňskou linkou, sporákem s digestoří, kombinovaným kotlem a koupelnou.

20. Z výpovědi svědka [jméno FO] bylo zjištěno, že pan [jméno FO] si od nich pronajal byt v [adresa] od roku 2007 do 2011. Byt byl po základní rekonstrukci. Poté ještě pan [jméno FO] v bytě provedl stavební úpravy, které sám financoval a poté náklady asi ve výši [částka] odbydlel. Z jejich strany byla v bytě jen vybavená koupelna, kuchyňská linka, sporák, plynový kotel a radiátory. Do bytu nechodil, takže neví, jaký další nábytek tam pan [jméno FO] měl.

21. Z výpovědi svědkyně [jméno FO] bylo zjištěno, že panu [jméno FO] dělala účetní v letech 2009 a 2010. Zpracovala veškeré účetní doklady za rok 2009 a předala je panu [jméno FO] a ten je předal účetní firmě Medvěd, která mu zpracovala daňové přiznání. V roce 2010 mu daňové přiznání zpracovávala ona. Účetnictví se musí archivovat 10 let vzhledem k tomu, že pan [jméno FO] je plátcem DPH.

22. Z rozsudku Okresního soudu v [adresa] ze dne [datum] č. j. [spisová značka] bylo zjištěno, že manželství účastníků bylo rozvedeno a rozsudek nabyl právní moci dne [datum]. K důkazu byly rovněž konstatovány výpisy z katastru nemovitostí týkajících se nemovitých věcí tvořící součást SJM. Z účetních dokladů bylo zjištěno, že žalovaný zakoupil [datum] dvoulůžko za částku [částka]. Dne [datum] byly zakoupeny elektrické spotřebiče a to [Anonymizováno], trouba, kamna, konvice a lednice za částku [částka]. Žalovaný dále zakoupil dne [datum] sedací soupravu za částku [částka]. Z návrhů dohod o vypořádání SJM vyplývá, že účastníci se pokoušeli dohodnout na vypořádání majetku. Ze smlouvy o půjčce ze dne [datum] bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi [jméno FO] jako věřitelem a [Jméno žalovaného] jako dlužníkem, když předmětem byla finanční částka [částka]. Účastníci si sjednali smluvní úrok ve výši 4,5% ročně a splatnost nejpozději do [datum]. Ze smlouvy o půjčce ze dne [datum] bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi [jméno FO] jako věřitelem a [Jméno žalovaného] jako dlužníkem, když předmětem byla finanční částka [částka]. Účastníci si sjednali smluvní úrok ve výši 4,5% ročně a splatnost nejpozději do [datum]. Ze smlouvy o půjčce ze dne [datum] bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi [jméno FO] jako věřitelem a [Jméno žalovaného] jako dlužníkem, když předmětem byla finanční částka [částka]. Účastníci si sjednali smluvní úrok ve výši 4,5% ročně a splatnost nejpozději do [datum]. Ze smlouvy o půjčce ze dne [datum] bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi [jméno FO] jako věřitelem a [Jméno žalovaného] jako dlužníkem, když předmětem byla finanční částka [částka]. Účastníci si sjednali smluvní úrok ve výši 4,5% ročně a splatnost nejpozději do [datum]. Ze smlouvy o půjčce ze dne [datum] bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi [jméno FO] jako věřitelem a [Jméno žalovaného] jako dlužníkem, když předmětem byla finanční částka [částka]. Účastníci si sjednali smluvní úrok ve výši 4,5% ročně a splatnost nejpozději do [datum]. Ze smlouvy o půjčce ze dne [datum] bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi [jméno FO] jako věřitelem a [Jméno žalovaného] jako dlužníkem, když předmětem byla finanční částka [částka]. Účastníci si sjednali smluvní úrok ve výši 4,5% ročně a splatnost nejpozději do [datum]. Z výpisů z účtu žalovaného vyplynulo, že dne [datum] byl proveden vklad částky [částka], dne [datum] částky [částka], dne [datum] částky [částka], dne [datum] částky [částka], dne [datum] částky [částka] a dne [datum] částky [částka]. Z nájemní smlouvy ze dne [datum] bylo zjištěno, že manželé [jméno FO], jako pronajímatelé a [Jméno žalovaného], jako nájemce, uzavřeli smlouvu o nájmu bytu č. [hodnota] na adrese [adresa], a to na dobu určitou od [datum] do [datum] za celkovou částku [částka] měsíčně. Ze žádosti o provedení úprav ze dne [datum] bylo zjištěno, že nájemce bytu [Jméno žalovaného] žádal pronajímatele o stavební úpravy bytu, s nimiž pronajímatelé souhlasili. Zprávou [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [právnická osoba]. ze dne [datum] bylo zjištěno, že [Jméno žalobkyně] měla u jejich společnosti pojistnou smlouvu č. [hodnota], která byla ukončena k datu [datum] a dne [datum] bylo vyplaceno odkupné ve výši [částka]. Z výpisů [právnická osoba]. za rok 2009 bylo zjištěno, že konečný zůstatek na účtu majitele [Jméno žalovaného] [jméno FO] byl v lednu 2009 ve výši [částka], v únoru 2009 ve výši [částka], v březnu 2009 ve výši [částka], v dubnu 2009 ve výši [částka], v květnu 2009 ve výši [částka], v červnu 2009 ve výši [částka], v červenci 2009 ve výši [částka]. Ze zprávy [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], [právnická osoba]. ze dne [datum] bylo zjištěno, že [Jméno žalovaného] má uzavřené [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] a k datu [datum] bylo odkupné [částka].

23. Ze znaleckého posudku č. [hodnota]-[Anonymizováno]-[Anonymizováno] vypracovaného [jméno FO] bylo zjištěno, že na žádost žalovaného znalec zjišťoval ceny nemovitých věcí zapsaných na LV č. [hodnota] pro k. ú. [adresa] ke dni [datum] a výslednou cenu určil částkou [částka].

24. Ze znaleckého posudku č. [hodnota]-[Anonymizováno]/[Anonymizováno] vypracovaného [tituly před jménem] [jméno FO] bylo zjištěno, že na žádost žalobkyně znalec zjišťoval cenu nemovitých věcí a to prodejny stavebnin, stavby garáže o dvou stáních, skladové haly, skladového přístřešku, stavby parkoviště a pozemků včetně venkovních úprav, zapsaných na LV č. [hodnota] pro k. ú. [adresa] ke dni [datum] a zjištěnou cenu stanovil bez koeficientu Kp částkou [částka]. Soud nejprve považoval tento znalecký posudek jako listinný důkaz předložený žalobkyní, ale dne [datum] byl vyhotoven dodatek č. [hodnota] k tomuto znaleckému posudku, který obsahoval znaleckou doložku. Soud tedy nadále znalecký posudek hodnotil ve smyslu § 127a o. s. ř., jako znalecký posudek.

25. Ze znaleckého posudku č. [hodnota]-[Anonymizováno]/[Anonymizováno] vypracovaného [tituly před jménem] [jméno FO] bylo zjištěno, že znalec měl na žádost soudu určit hodnotu podniku žalovaného, veškerých nemovitých věcí, které jsou součástí SJM a movitých věcí v domě v [Anonymizováno]. Hodnotu podniku žalovaného určil znalec částkou [částka]. Hodnotu nemovitých věcí, a to budovy č. p. [Anonymizováno] – rodinný dům a pozemků parc. č. st. [Anonymizováno] a parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] určil částkou [částka]. Hodnotu nemovitých věcí v k. ú. [adresa] určil částkou [částka]. Hodnotu movitých věcí v domě v [Anonymizováno] pak znalec určil částkou [částka]. V průběhu řízení vyšlo najevo, že podnik žalovaného tvoří ještě další movité věci, a proto znalec vyhotovil doplněk [Anonymizováno] ke znaleckému posudku, kdy hodnotu podniku žalovaného stanovil částkou v rozmezí [částka] – [částka]. Své závěry znalec potvrdil i při své výpovědi před soudem, kdy uvedl, že nelze přičítat k vlastnímu kapitálu aktiva, neboť na jedné straně je vlastní kapitál, který je na straně pasiv a je to to, za co byl majetek nakoupen, a na druhé straně jsou aktiva a tyto dvě položky nelze sčítat. Zjednodušeně řečeno vlastní kapitál představuje rozdíl mezi aktivy a závazky. Co se týče movitých věcí, tak při návštěvě byly přítomny obě strany a proti seznamu nikdo neměl žádné námitky. Pokud se v majetku podniku nacházely další movité věci, tak je schopen je docenit. Znalecký posudek obsahuje seznam dokladů, z kterých při oceňování vycházel. Ne všechny tyto podklady jsou připojeny v příloze ke znaleckému posudku. U hodnoty podniku použil metodu věcnou, neboť v případě výnosové metody by byla částka výrazně nižší. Movité věci oceňoval on a měl k tomu konzultanta [jméno FO]. U pohledávek vycházel z dobytelnosti v průměru 45%, vycházel z určité zásady opatrnosti, kdy pohledávky jsou méně dobytelné, když uplyne delší doba od jejich splatnosti. U automobilu pořizovací cena v rámci ocenění nehraje prakticky žádnou roli, neboť se oceňuje porovnávací metodou, tedy tak, že se určí částka, za kterou by se prodal na trhu. Co se týče zboží, které je v neustálém pohybu, tak zde by se nedalo zpětně věcně překontrolovat. Pokud tyto věci byly ke dni zániku manželství ve vlastnictví podnikatele a evidentně určeny k podnikání, tak by je podle § 6 obchodního zákoníku zahrnul do ceny podniku. Pokud pak k rozhodnému dni ve vlastnictví podnikatele nebyly, tak by je neoceňoval.

26. Z revizního znaleckého posudku č. [hodnota]-[Anonymizováno]/[Anonymizováno] zpracovaného znaleckým ústavem [právnická osoba]., [adresa], bylo zjištěno, že obvyklá cena nemovitých věcí zapsaných na LV [Anonymizováno] a LV [Anonymizováno], k. ú. [adresa], obec [adresa], vedeném Katastrálním úřadem pro Plzeňský kraj, Katastrální pracoviště [adresa], je ke dni ocenění [datum] určena ve výši [částka]. Z daňového přiznání [Jméno žalovaného] za rok 2009 bylo zjištěno, že základ daně po odečtení ztráty činil [částka]. Dle závěru Dodatku č. [hodnota] znaleckého posudku č. [hodnota]-[Anonymizováno]/[Anonymizováno] byla hodnota závodu pana [Jméno žalovaného] ke dni [datum] ve výši [částka]. Z potvrzení o pojistném zaplaceném poplatníkem [Jméno žalovaného] bylo zjištěno, že na soukromé životní pojištění uhradil v roce 2009 částku [částka], kterou může uplatnit jako odpočet od základu daně. Ve věci byl vyslechnut [tituly před jménem] [jméno FO], zpracovatel znaleckého posudku, kdy uvedl, že provedl revizi znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO], pokud jde o podnik. Pokud se revize dotýkala nemovitých věcí, tak s kolegyní [tituly před jménem] A. [jméno FO]. Hodnotu podniku ocenil částkou [částka], kdy součástí tohoto ocenění je i hodnota nemovitých věcí sloužících k podnikání. Rozdíl mezi jejich znaleckým posudkem a znaleckým posudkem [tituly před jménem] [jméno FO] je zejména v tom, že se liší ocenění nemovitých věcí, dále co se týče zásob, tak [tituly před jménem] [jméno FO] provedl korekci zásob a oni je ponechali v účetní hodnotě a dále z hlediska časového odstupu nebylo možno ověřit movité věci, a proto hodnotili pouze metodickou stránku. Neměli k dispozici výpisy z účtu ani peněžní deník žalovaného. Zpracovatelka znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO] pak uvedla, že zpracovávala tu část znaleckého posudku, kde se určovala hodnota nemovitých věcí, kdy dospěla k ceně [částka]. Mezi základní rozdíly, proč je cena vyšší o cca [částka] je v tom, že ve znaleckém posudku [tituly před jménem] [jméno FO] nebyla použita porovnávací metoda, zatímco v jejich znaleckém posudku byla použita jak porovnávací metoda, tak i výnosová metoda a cena vychází z průměru mezi těmito metodami. Z dodatku č. [hodnota] znaleckého posudku č. [hodnota]-[Anonymizováno][Anonymizováno] je zřejmé, že znalecký ústav měl ocenit majetek podniku žalovaného k aktuálnímu datu. Učinil to tak, že cenu podniku navýšil o průměrnou roční inflaci 27,9 % kromě nemovitých věcí, kde je nárůst 81,9 % a určil hodnotu závodu částkou [částka]. Následně pak znalecký ústav vyhotovil ještě dodatek č. [hodnota] ke znaleckému posudku č. [hodnota]-[Anonymizováno]/[Anonymizováno], kterým opravil pouze chybu v dodatku č. [hodnota], kde došlo omylem k záměně movitých a nemovitých věcí a hodnotu závodu tak určil částkou [částka]. Zpracovatel dodatků ke znaleckému posudku byl před soudem opětovně vyslechnut, kdy uvedl, že vypracoval dodatek a nemovité věci přecenil pouze ty, které jsou součástí závodu. U movitých věcí zohlednil pouze inflační koeficient a u nemovitých věcí byla k dispozici pouze statistika změn cen nemovitého majetku v Plzeňském kraji. Byl vypracován tedy dodatek s tím, že se jedná o majetek ve stavu v roce 2009 s reflektováním změn cen na trhu v současné době. V rozhodné době došlo k poklesu aktiv, tak jak je uvedeno ve znaleckém posudku. Pokud dojde k tomuto poklesu, tak to v žádném případě nevypovídá bez jakýchkoliv pochybností, že došlo k poklesu prosperity podniku. Může to být vysvětleno např. tím, že došlo k uhrazení nějakého závazku. Metoda u dodatků je rovněž majetková jako u původního znaleckého posudku s tím, že na základě zadání soudu to přepočítali na současné ceny. Znamená to, že pouze převedli uvedené věci do současné cenové hladiny.

27. Ve věci byl vypracován [tituly před jménem] [jméno FO] znalecký posudek č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] na určení aktuální ceny nemovitých věcí. Z důvodu hospodárnosti ekonomické i časové pro případné další využití soud nechal vypracovat i aktuální cenu nemovitých věcí, které jsou součástí podniku. Znalec určil obvyklou cenu nemovitých věcí a to pozemků v k. ú. [adresa] celkem částkou [částka], rodinného domu č. p. [Anonymizováno] v [Anonymizováno] včetně pozemků celkem částkou [částka] a areálu stavebnin v [Anonymizováno] celkem částkou [částka]. Při svém výslechu před soudem uvedl, že navýšení obvyklé ceny pozemků v k. ú. [adresa] ovlivnil zejména vývoj na trhu, kdy uplynula doba deseti let, což je dlouhá doba a stavební pozemky se takto v současné době obchodují. Vývoj obzvláště u pozemků byl v posledních letech opravdu markantní. Pokud by bylo třeba ocenit nemovitosti, které jsou součástí areálu stavebnin samostatně, tak by se musela použít náhradní metoda, neboť by nebylo možné použít sjednané ceny, když se takto věci obvykle neobchodují a obchoduje se vždy celý soubor nemovitých věcí. Stejně tak je to u rodinného domu, kdy se obchoduje soubor nemovitých věcí jako celek, tedy pozemek i stavba. Zřejmě by se musela použít nákladová metoda. Přihlíží se k celkovému stavebnětechnickému stavu oceňované nemovitosti a zohledňuje se to. Není samozřejmě možné porovnávat nemovitost starou třicet let a novostavbu. Je oceňovaná nemovitost a pak vzorky, tedy nemovitosti, u kterých zjistil realizovanou cenu, a podle terminologie a definice obvyklé ceny tak zjistí realizovanou cenu a cenovým porovnáním pomocí koeficientů odlišnosti zjistí nebo odvodí cenu oceňované nemovitosti. Cenotvorné faktory jsou vždy uvedeny a u pozemků se jedná zpravidla o velikost, lokalitu, dopravní dostupnost, zainvestovanost, zejména z hlediska inženýrských sítí, což jsou nejstěžejnější cenotvorné faktory. U nemovitostí pak hodnotí, zda jsou funkční z hlediska provozu, tedy že v případě podniku se jedná o funkční provoz podniku. Snaží se vždy v dané lokalitě vyhledat co nejvíce vzorků a použít vzorky z té lokality. Může se stát, že se v rámci vzorku narazí na cenu, která jednoznačně nedopovídá trhu, jsou tam extrémní odchylky, ať už s nízkou nebo vysokou hodnotou nemovitosti a použije se potom nějaký střed. Pokud není schopen v dané lokalitě nasbírat dostatečný počet relevantních vzorků, tak musí sáhnout do jiné lokality. To, že je to daleko od oceňované nemovitosti nehraje až tak velkou roli, je důležité, aby ta lokalita byla obdobná např. co do velikosti města. Pokud nejsou relevantní vzorky, tak je zapotřebí sáhnout třeba i do jiného kraje. Trvá na tom, že ty vzorky, které byly vybrány, mají relevantní vypovídací schopnost ve vztahu k ceně.

28. Dle § 143 odst. 1 písm. a) a b) občanského zákoníku ve znění účinném do [datum] společné jmění manželů tvoří majetek nabytý některým z manželů nebo jimi oběma společně za trvání manželství, s výjimkou majetku získaného dědictvím nebo darem, majetku nabytého jedním z manželů za majetek náležející do výlučného vlastnictví tohoto manžela, jakož i věcí, které podle své povahy slouží k osobní potřebě jen jednoho z manželů, a věcí vydaných v rámci předpisů o restituci majetku jednoho z manželů, který měl vydanou věc ve vlastnictví před uzavřením manželství a nebo jemuž byla věc vydána jako právnímu nástupci původního vlastníka. Závazky, které některému z manželů nebo oběma manželům společně vznikly za trvání manželství, s výjimkou závazků týkajících se majetku, který náleží výhradně jednomu z nich, a závazků, jejichž rozsah přesahuje míru přiměřenou majetkovým poměrům manželů, které převzal jeden z nich bez souhlasu druhého. Dle § 144 občanského zákoníku pokud není prokázán opak, má se za to, že majetek nabytý a závazky vzniklé za trvání manželství tvoří společné jmění manželů. Dle § 149 odst. 1, 2 a 3 občanského zákoníku společné jmění manželů zaniká zánikem manželství. Zanikne-li společné jmění manželů, provede se vypořádání, při němž se vychází z toho, že podíly obou manželů na majetku patřícím do jejich společného jmění jsou stejné. Každý z manželů je oprávněn požadovat, aby mu bylo uhrazeno, co ze svého vynaložil na společný majetek. Stejně tak se vychází z toho, že závazky obou manželů, vzniklé za trvání manželství, jsou povinni manželé splnit rovným dílem. Při vypořádání se přihlédne především k potřebám nezletilých dětí, k tomu, jak se každý z manželů staral o rodinu a k tomu, jak se zasloužil o nabytí a udržení společného jmění. Při určení míry přičinění je třeba vzít též zřetel k péči o děti a k obstarávání společné domácnosti.

29. Soud nepřipustil důkazy navrhované žalobkyní, a to daňové přiznání žalovaného a doložení financování nabitých nemovitých věcí žalovaným po roce 2009, neboť nemohou být pro závěry soudu relevantními. Soud při hodnocení znaleckého posudku soudem nemůže hodnotit odborné závěry znalce, ale to, zda jsou náležitě odůvodněny a podloženy obsahem nálezu, zda znalec hodnotil všechny skutečnosti, k nimiž bylo třeba přihlédnout, a zda odůvodnění odpovídá pravidlům logického myšlení (NS [spisová značka]). K vypracování posudku musí dojít v souladu s obecně uznávanými postupy a standardy daného oboru a odvětví (NS [spisová značka]). Pochybnosti o správnosti znaleckého posudku nemůže soud nahradit vlastním názorem (NS [spisová značka]). Ze stejného důvodu neměly žádnou vypovídací schopnost ani fotografie a popis porovnávaných nemovitostí, když soud z nich nemůže vyvodit žádné vlastní závěry, je vázán znaleckým posudkem a nemůže zjištěné skutečnosti hodnotit jinak. Pokud jde o výpisy z katastru nemovitostí žalovaného doložené žalobkyní, dle kterých měl žalovaný po rozvodu manželství nabývat nemovitosti a financovat je ze zisku podniku, tak ani tato argumentace není přiléhavá, neboť soud nevypořádává podnik, který by byl součástí SJM, ale pouze částku, kterou je žalovaný povinen nahradit do SJM a jež se rovná pozitivnímu rozdílu mezi aktivy a pasivy jeho podnikání, ale pouze ke dni zániku SJM. Je proto nerozhodné, jaký zisk měl žalovaný z podniku několik let poté.

30. V řízení bylo prokázáno, že manželství účastníků bylo rozvedeno rozsudkem zdejšího soudu ze dne [datum], který nabyl právní moci dne [datum]. Účastníci se na vypořádání společného jmění manželů nedohodli, přestože se o to delší dobu snažili, a proto žalobkyně podala ke zdejšímu soudu žalobu, aby vypořádání společného jmění manželů proběhlo soudní cestou.

31. V průběhu řízení učinili účastníci nesporným, že součástí společného jmění manželů byly nemovité věci v k. ú. [adresa] zapsané na LV č. [hodnota] a v k. ú. [adresa] zapsané na LV č. [hodnota], dále účty žalobkyně u [Anonymizováno] – [Anonymizováno] [Anonymizováno], [Anonymizováno]. [Anonymizováno]., č. účtu [č. účtu] a u [Anonymizováno] [Anonymizováno] – [Anonymizováno], č. účtu [č. účtu] a č. smlouvy [Anonymizováno] a účet žalovaného u [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [právnická osoba]. č. smlouvy [Anonymizováno]. Účastníci pak se shodli i na movitých věcech, které se nacházejí v domě v [Anonymizováno], ale nedokázali se shodnout na jejich hodnotě a dále se neshodli na rozsahu movitých věcí v bytě v [adresa], ale pouze na tom, že jejich hodnota ke dni zániku SJM činila odečet 20 % od jejich pořizovací ceny.

32. V průběhu řízení se hlavní námitky účastníků soustředily na to, zda podnik patří do SJM a na stanovení hodnoty podniku. V průběhu řízení žalovaný změnil svá skutková tvrzení s tím, že podnik není součástí SJM, a pokud by soud zohledňoval pouze vnos, tak ten není možné rovněž vypořádat, neboť musí být uplatněn do tří let po zániku manželství, což žalobkyně neučinila. Z výpisu z živnostenského rejstříku žalovaného, IČ: [IČO] vyplývá, že byl zapsán jako podnikající subjekt dne [datum]. Z tvrzení účastníků i z listinných důkazů pak je zřejmé, že podnikatelem byl pouze žalovaný a žalobkyně byla osobou spolupracující. V žádném případě nelze souhlasit s tvrzením žalobkyně, a to, že pokud byla spolupracující osobou, tak se považuje za OSVČ a není třeba živnostenského oprávnění a hledí se na ní jako na podnikatele. Byť se na chodu podniku aktivně podílela, tak v žádném případě nelze říci, že byla rovněž podnikatelem tak jako žalovaný. Lze tedy uzavřít, že podnikatelem byl pouze jeden z manželů, a to žalovaný. Rovněž je nepochybné, že podnik sloužil k výkonu jen jeho povolání, neboť účastníci po poučení soudu neuvedli žádný jiný účel, ke kterému by měl být podnik za trvání manželství využíván. Podnik tedy náleží do odděleného vlastnictví žalovaného. Zákonem č. 91/1998 Sb. byl novelizován občanský zákoník tak, že s účinností od [datum] je majetkovým společenstvím manželů společné jmění manželů. V § 143 obč. zák. pak již nejsou věci sloužící výkonu povolání jen jednoho z manželů ze SJM vyloučeny. Podle článku VIII bodu 2 zákona č. 91/1998 Sb. platí, že věci, které ke dni [datum] tvořily bezpodílové spoluvlastnictví manželů, se stávají součástí SJM. Podnik žalovaného se tak ke dni [datum] (účinnosti zákona č. 91/1998 Sb.) předmětem SJM nestal. Pokud pak není podnik žalovaného v SJM, jsou ale předmětem vypořádání SJM vnosy vynaložené na tento výlučný majetek z majetku společného. Soud v tomto směru odkazuje na judikaturu Nejvyššího soudu ČR, zejména pak rozhodnutí ze dne [datum] sp. zn. [spisová značka]. V daném případě se jedná o to, aby byla co nejpřesněji zjištěna hodnota vnosů, které byly vynaloženy ze společného majetku do podniku žalovaného, hovoříme zde o reinvesticích. Je velmi obtížné vyčíslit, jakou konkrétní částku by měl žalovaný do SJM nahradit. Z judikatury vyplývá, že podnikající manžel by měl do SJM nahradit takovou částku, která se rovná pozitivnímu rozdílu mezi aktivy a pasivy jeho podnikání ke dni zániku SJM. To ale zpravidla představuje cenu podniku. Tento závěr pak je učiněn zejména s ohledem na dynamickou povahu podnikatelské činnosti. Výše prostředků vynaložených ze společného na oddělený majetek jednoho z manželů sloužící k jeho podnikání se tedy rovná obecné ceně jeho podniku ke dni zániku SJM. V tomto směru soud odkazuje na shora uvedené, tedy zejména závěry revizního znaleckého posudku znaleckého ústavu [právnická osoba]. s tím, že se jedná o částku [částka]. Soud se zabýval i námitkou žalovaného, že vnosy nebyly žalobkyní uplatněny do tří let od zániku SJM. S tímto názorem se soud neztotožňuje. Jednotlivé vnosy byly žalobkyní specifikovány již v samotné žalobě, kde žalobkyně přímo neuvádí, že by součástí SJM měl být podnik žalovaného, ale specifikuje jednotlivé movité a nemovité věci, účty a finanční hotovost, které podnik žalovaného tvoří. Je pravdou, že zde vyloženě neuvádí, že se jedná o vnos, ale vzhledem k tomu, že to z jejího tvrzení jednoznačně vyplývá, má soud za to, že pokud by pouze proto, že žalobkyně nepoužila slovo vnos, tak by neaplikoval shora uvedené rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, bylo nepřiměřeně přísným rozhodnutím. Tento názor Okresního soudu potvrdil i Krajský soud v Plzni s tím, že je správný postup soudu pokud nezahrnul podnik do SJM. Za souladný pak považoval krajský soud i postup zdejšího soudu, že pro potřeby vypořádání SJM je třeba zahrnout do masy společného majetku hodnostu podniku ke dni zániku SJM. Shodná stanoviska pak jsou uvedena i v ustálené judikatuře (např. rozhodnutí nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 2380/2012, 22 Cdo 4625/2014, 22 Cdo 1797/2015, 22 Cdo 4943/2016 a 22 Cdo 2280/2017). Co se týče hodnoty podniku, tak měl soud nejdříve k dispozici dva znalecké posudky, jednak znalecký posudek vyhotovený na žádost žalobkyně [tituly před jménem] [jméno FO] a dále znalecký posudek znalce ustanoveného soudem [tituly před jménem] [jméno FO]. Soud pak při určení ceny podniku nejprve vycházel ze znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO], a to proto, že oceňoval podnik ve smyslu § 6 obchodního zákoníku, vyjádřil se ke všem námitkám účastníků a závěry svého znaleckého posudku obhájil i při své výpovědi před soudem. Soud považoval jeho znalecký posudek za věcně správný, úplný, jasný a dostatečný. Zatím co znalec [tituly před jménem] [jméno FO] oceňoval nikoliv podnik, ale nemovitý majetek, který je součástí areálu podniku. Při svém výslechu před soudem pak uvedl, že si skutečnosti, že nemovité věci jsou součástí podniku, byl vědom. Detailně nezná procesní a hmotně právní zásady oceňování věcí, které jsou součástí SJM. Jak již bylo shora uvedeno, soud proto vycházel z určení ceny podniku znalcem [tituly před jménem] [jméno FO], který jeho cenu stanovil jako cenu maximální v částce [částka]. Krajský soud v Plzni pak v prvním zrušujícím usnesení zdejšímu soudu uložil vypracovat revizní znalecký posudek. Tento revizní znalecký posudek byl zpracovaný znaleckým ústavem [právnická osoba]., [adresa]. Z jeho závěrů pak jednoznačně vyplývá, že hodnota podniku je ke dni [datum] v částce [částka]. Své závěry pak stvrdili i zpracovatelé znaleckého posudku, a to [tituly před jménem] [jméno FO], který zpracovával znalecký posudek ohledně revize podniku a [tituly před jménem] [jméno FO], která prováděla revizi znaleckého posudku v části hodnoty nemovitých věcí sloužících k podnikání. Oba pak vysvětlili změnu výše hodnoty podniku ve vztahu ke znaleckému posudku zpracovanému [tituly před jménem] [jméno FO], a to proto, že se liší ocenění nemovitých věcí, dále pokud jde o zásoby, tak [tituly před jménem] [jméno FO] provedl korekci zásob a oni je ponechali v účetní hodnotě a rovněž z hlediska časového odstupu nebylo možno ověřit movité věci a byla tedy hodnocena pouze metodická stránka. Rozdíl v hodnotě nemovitých věcí v částce cca o [částka] je v tom, že ve znaleckém posudku [tituly před jménem] [jméno FO] nebyla použita porovnávací metoda a ve znaleckém posudku znaleckého ústavu použita byla, a to rovněž i výnosová metoda a cena vychází z průměru mezi těmito metodami. Zpracovatelé znaleckého posudku se zcela jednoznačně vyjádřili k tomu, že znalecký posudek vypracovaný [tituly před jménem] [jméno FO] je po formální stránce v pořádku, nebyl vypracován v rozporu s metodami stanovenými zákonem o oceňování majetku a není na místě ani kritika postupu věcné hodnoty. Rovněž pak zpracovatelé znaleckého posudku podrobně vysvětlili to, proč dospěli k jiné hodnotě podniku žalovaného. Soud proto vycházel z tohoto znaleckého posudku, který byl jednak vypracován znaleckým ústavem a v podstatě potvrdil i závěry prvého znaleckého posudku vypracovaného znalcem [tituly před jménem] [jméno FO], který byl ve věci ustanoven soudem. Hodnota podniku žalovaného ke dni [datum] pak je v částce [částka]. Soud pak zadal znaleckému ústavu [právnická osoba]., vyhotovit dodatek ke znaleckému posudku (č. [hodnota]) a ocenit podnik žalovaného k aktuálnímu datu vypořádání. Znalecký ústav dodatek vypracoval, ale pouze tak, že původní hodnotu podniku navýšil o roční inflaci za roky 2009 až 2021, tedy o 27,9% a u nemovitých věcí o 81,9%. Následně byl vyhotoven ještě další dodatek (č. [hodnota]), neboť došlo omylem k záměně vstupní hodnoty movitých a nemovitých věcí. Dle názoru soudu ale nelze vycházet z těchto dodatků, neboť nelze takto aktualizovat cenu podniku, dodatky jsou nepřezkoumatelné a neodpovídají ani znalecké metodice. Soud proto při stanovení hodnoty podniku vycházel z názoru Krajského soudu v Plzni, když tento považoval výsledek znaleckého zkoumání za použitelný pro rozhodnutí věci, neměl výhradu k postupu znalců a k závěrům zdejšího soudu, pokud ze závěrů znalců vyšel, pakliže vzal za základ svého rozhodnutí hodnotu podniku určenou revizním znaleckým posudkem, která byla navíc pro žalobkyni přijatelnější. Dále uvedl, že postup soudu při zjištění hodnoty podniku, při nezměněném skutkovém stavu, lze považovat za souladný se zákonem a ustálenou soudní judikaturou, a na znaleckých závěrech lze postavit konečné rozhodnutí ve věci. Skutkový stav se nezměnil a proto soud i nadále vychází z ceny podniku žalovaného v částce [částka].

33. Krajský soud v Plzni pak uložil zdejšímu soudu, aby vyzval žalovaného k vyjádření ohledně námitky žalobkyně, že došlo oproti stavu ke dni [datum] k [datum] k výraznému poklesu aktiv podniku, finančního majetku a zásob. Soud v tomto směru žalovaného vyzval k doplnění tvrzení a ten tvrzení doplnil tak, že není nikterak zarážející stav podniku, pokud se poměřuje stav aktiv podniku v roce 2007 (údajných [částka]), v roce 2008 (údajných [částka]) a toliko k polovině roku 2009 (údajných [částka]). Když se jedná o polovinu roku a jistě hypoteticky při normální poptávce na trhu by to druhá polovina roku 2009 mohla ještě dohnat. K poklesu aktiv se vyjádřil i znalec [tituly před jménem] [jméno FO], který uváděl, že pokles v prvé polovině roku je pro daný segment podnikání (stavebnictví) normální a to z důvodu sezónnosti. Na případné nedosažení výsledků roku 2008 bude mít patrný vliv recese. V souhrnu tedy měla na pokles aktiv k sedmému měsíci roku 2009 vliv: 1. sezónnost stavebních prací a 2. následky celosvětové hospodářské recese (krize). Již znalec [tituly před jménem] [jméno FO] ve svém znaleckém posudku potvrdil, že podnik zaznamenal výrazný pokles tržeb v prvém pololetí roku 2009 v porovnání s rokem 2008. I když příjmy prvého pololetí jsou ovlivněny sezónností, není pravděpodobné, že výsledek konce roku 2009 by byl na úrovni roku 2008. Vliv recese bude patrný. Soud považuje tvrzení žalovaného za zcela logická, zejména v tom směru, že v roce 2009 se mohla jevit aktiva podniku žalovaného jako klesající zejména proto, že se porovnával stav podniku za celý rok 2008 oproti pouze polovině roku 2009. V druhé polovině roku 2009 pak nepochybně mohlo dojít ke změně aktiv podniku. Stejně tak se soud ztotožňuje i s druhým důvodem, který potvrdil i znalec [tituly před jménem] [jméno FO] ve svém znaleckém posudku a to, že k poklesu aktiv podniku došlo vlivem recese, tedy celkové ekonomické aktivity.

34. Dle pokynu Krajského soudu v Plzni pak soud dále žalovaného vyzval, aby doplnil skutková tvrzení i ohledně výběrů v roce 2008 a 2009 na osobní spotřebu z majetku podniku. Žalovaný jednak v tomto směru skutková tvrzení doplnil, ale zároveň uvedl, že bylo na žalobkyni, aby tvrdila ve lhůtě do tří let od zániku SJM, že tyto finanční prostředky patří do SJM. Ze strany žalobkyně, ale nezaznělo jediné tvrzení a soud o těchto finančních prostředcích nemůže vést důkazní řízení, natož uvažovat o jejich zohlednění v rámci vypořádání SJM, neboť by takový postup byl nezákonný. Soud se s tímto názorem ztotožňuje, když co se týče otázky včasnosti uplatnění hodnot a investic tvořících součást zákonného majetkového společenství manželů soud může vypořádat pouze ty, které účastníci učiní předmětem řízení ve lhůtě tří let od zániku majetkového společenství. Lhůta pro uplatnění nároků účastníkům v daném případě skončila ke dni [datum]. Žalobkyně pak v této lhůtě netvrdila, že by finanční prostředky v částkách [částka] a [částka] patřily do SJM. Tento nárok proto nelze v soudním řízení vypořádat právě z důvodu jeho pozdního uplatnění.

35. Při jednání dne [datum] účastníci učinili nesporným, že součástí podniku jsou osobní automobil [jméno FO] [jméno FO] RZ [SPZ], osobní automobil [jméno FO] [adresa] RZ [SPZ], osobní automobil [jméno FO] [adresa] RZ [SPZ], nákladní auto [jméno FO] RZ [SPZ], nákladní auto [Anonymizováno] RZ [SPZ], pracovní stroj Bobcat RZ [SPZ], vysokozdvižný vozík Desta, vysokozdvižný vozík [Anonymizováno],[Anonymizováno]přívěsný vozík RZ [SPZ] 07 (nová RZ [SPZ]), skladová buňka (prodejna a kancelář), 6 ks kontejnerů, sada lešení a podlážky, pěch na zhutnění půdy, 3 ks míchačky na maltu, deska na zhutnění půdy, vrtačky, 2 ks bourací kladivo [Anonymizováno], 1 ks bouracího kladiva [Anonymizováno], pákové nůžky velké, šalovací desky, oplocení pozemku + vrata, budova kanceláře na p. č. [hodnota], skladová hala na pozemku p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno]. Zbývající věci pak zůstaly sporné, a to dodávkové auto [Anonymizováno] RZ [SPZ], 2 ks bourací kladivo [Anonymizováno], 1 ks bourací kladivo [Anonymizováno], nivelační laser, pila na [Anonymizováno], přídavné rameno na nákladní vůz [Anonymizováno], materiál na skladě, 4 ks skladu plechového rozměr 4x3 m, montovaná hala složená, pojezdová vrata před garáží, přístavba k hale na materiál, garáž na pozemku p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], garáž na pozemku p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a skladová hala na pozemku p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno]. Ohledně ostatních věcí pak soud odkazuje na přílohy č. [hodnota], 4 a 6 znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO], z kterých vyplývá, že tyto věci tvořily součást podniku žalovaného, jako dlouhodobý hmotný majetek.

36. Pokud jde o dodávkové auto [Anonymizováno] RZ [SPZ], tak soud vycházel jednak ze znaleckého posudku vypracovaného znalcem [tituly před jménem] [jméno FO] a dále pak z osvědčení o registraci vozidla, typového listu, rozhodnutí [právnická osoba] [adresa] ze dne [datum] zn. [Anonymizováno]/[Anonymizováno]/[Anonymizováno]/[Anonymizováno] a kupní smlouvy ze dne [datum], z kterých bylo zjištěno, že předmětné auto žalovaný koupil od [jméno FO] dne [datum], a to pro firmu [Jméno žalovaného], [jméno FO], stavební a obchodní firma se sídlem [adresa]. Dne [datum] bylo auto schváleno k provozu na pozemních komunikacích v ČR. Krajský soud v Plzni pak přisvědčil skutkovému závěru zdejšího soudu, že toto vozidlo se nestalo součástí podniku a ani SJM. Mělo by být ale postaveno na jisto, z jakých finančních prostředků zaplatil žalovaný kupní cenu vozidla, ohledně nichž není vyloučeno, že patřily do SJM. Nutno se však nejprve zabývat tím, zda žalobkyně uplatnila v řízení návrh na vypořádání těchto případných společných prostředků v zákonné tříleté lhůtě od zániku SJM. Žalobkyně učinila návrh na vypořádání finančních prostředků na pořízení vozidla ze SJM v podání ze dne [datum], tedy v zákonné tříleté lhůtě. Žalovaný byl poučen, aby prokázal, z jakých finančních prostředků zaplatil kupní cenu vozidla s poučením, že pokud tak neučiní, bude rozhodnuto v jeho neprospěch. Žalovaný žádná skutková tvrzení neuvedl a ani neprokázal, z jakých finančních prostředků zaplatil kupní cenu vozidla. Soud proto vycházel z toho, že finanční částka na zakoupení vozidla ve výši [částka] je vnosem ze SJM. Na výlučný majetek žalovaného.

37. Žalobkyně pak požadovala, aby soud rozhodl o vypořádání hodnoty podniku v poměru podílů účastníků 60:40 ve prospěch žalobkyně, a to proto, že žalovaný využívá všechny věci podniku od roku 2008 výhradně k vlastnímu užitku, odmítl poskytnout žalobkyni i část věcí v podniku k jejímu využití a čerpal z provozu podniku pro vlastní potřebu vysoké částky. Soud dospěl k závěru, že pro disparitu podílů nebyly splněny podmínky, a to zejména proto, že do společného jmění manželů nespadá podnik, který je v odděleném vlastnictví žalovaného, ale pouze vnosy ze SJM, jsou tedy ve vlastnictví žalovaného i jednotlivé věci, které tvoří součást podniku a má rovněž nárok na zisk. Tak jak již bylo shora opakovaně uvedeno, žalobkyně má nárok pouze na vnosy ze SJM na podnik. Ani jiné důvody pro disparitu podílů soud neshledal. K disparitě podílů se vyjádřil i Krajský soud v Plzni ve svém usnesení ze dne [datum], kdy potvrdil, že za stávajícího stavu dokazování je i odvolací soud shodného názoru jako soud prvního stupně, že nejsou splněny předpoklady pro soudní odklon od základního pravidla o rovnosti vypořádacích podílů. Žalobkyně pak nepojmenovala žádný právně relevantní důvod pro stanovení disparity pro vypořádání společného jmění účastníků.

38. Při určení ceny nemovitých věcí pak soud nejprve vycházel ze znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO], když k určení této ceny neměli účastníci námitky. Krajský soud v Plzni ale ve svém usnesení ze dne [datum] uložil zdejšímu soudu, aby aktualizoval cenu nemovitostí patřících do SJM, když je nutno vycházet z judikatury, jež ustáleně stanoví, že při stanovení ceny věci pro účely vypořádání SJM se vychází z ceny věci v době vypořádání, avšak z jejího stavu v době zániku společného jmění. Při určení hodnoty nemovitých věcí zapsaných na LV č. [hodnota] v k. ú. [adresa] vycházel proto soud z aktuálního znaleckého posudku vypracovaného znalcem [tituly před jménem] [jméno FO], který stanovil jejich hodnotu částkou [částka]. Co se týče případných námitek proti znaleckému posudku, odkazuje soud na odstavec 27 tohoto rozsudku, když závěry znalce byly řádně odůvodněny, podloženy nálezem uvedeným ve znaleckém posudku a znalec pak své závěry stvrdil i při svém výslechu před soudem. Pokud jde o vypořádání těchto nemovitých věcí, tak se účastníci shodli na tom, že by měly být přikázány do výlučného vlastnictví žalobkyně.

39. Pozemky zapsané na LV č. [hodnota] pro k. ú. [adresa], pozemky parc. č. st. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [Anonymizováno], a pozemky parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a [Anonymizováno]/[Anonymizováno], pak soud nevypořádával přikázáním do vlastnictví některého z účastníků, neboť má za to, že jsou součástí podniku, který je ve výlučném vlastnictví žalovaného. Hodnota těchto pozemků pak byla v řízení mezi účastníky vypořádána, což potvrdil i ve svém rozhodnutí Krajský soud v Plzni. Na základě shora uvedeného má tedy soud za to, že byly vypořádány veškeré nemovitosti uplatněné žalobkyní žalobou na vypořádání SJM.

40. U nemovitých věcí zapsaných na LV č. [hodnota] v k. ú. [adresa], tak jejich cena byla určena dle znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO] částkou [částka]. V žalobě a v průběhu řízení až do závěrečného návrhu ze dne [datum] žalobkyně navrhovala, aby oba pozemky ve [adresa] byly přikázány do výlučného vlastnictví žalovaného. Toto své stanovisko změnila právě až v závěrečném návrhu, kdy navrhla v tomto směru změnu žaloby, ale bez jakéhokoliv bližšího odůvodnění. Dle názoru soudu je vhodnějším řešením, aby oba pozemky, které spolu bezprostředně sousedí, byly ve vlastnictví jednoho z účastníků, a to i proto, že soud má rozhodovat tak, aby se předcházelo dalším sporům mezi účastníky, což by nepochybně v opačném případě mohlo nastat. Soud se tedy přiklonil k původnímu návrhu žalobkyně a i v tomto svém rozhodnutí přikázal oba pozemky do výlučného vlastnictví žalovaného. Toto stanovisko soudu je neměnné. Krajský soud v Plzni uložil zdejšímu soudu, aby vyzval účastníky k opětovnému vyjádření ke způsobu rozdělení pozemků v k. ú. [adresa], což učinil a stanoviska účastníků zůstala také neměnná.

41. Movité věci, které se nacházejí v domě v Radnicích, pak účastníci specifikovali a byly oceněny znalcem [tituly před jménem] [jméno FO] částkou [částka]. Shodný byl ze strany účastníků i způsob vypořádání, a to aby byly přikázány do výlučného vlastnictví žalobkyně. Soud pouze dle pokynu Krajského soudu v Plzni doplnil jejich bližší specifikaci.

42. Ohledně movitých věcí umístěných v bytě v [adresa], tak soud vycházel v části ze shodného tvrzení účastníků, a to ohledně skla [Anonymizováno], křesla [Anonymizováno] [Anonymizováno] a sedací soupravy [Anonymizováno], kdy účastníci se shodli, že tyto věci jsou součástí SJM. Zbývající movité věci pak mezi účastníky zůstaly sporné. Pokud jde o dvoulůžko ONTARIO, [Anonymizováno] noční stolky [Anonymizováno], dva prkenné rošty v rámu 90 x 200, komodu [Anonymizováno] a dvě matrace [Anonymizováno] 90 x 200, tak byla k důkazu konstatována faktura č. [hodnota] s tím, že jako dodavatel je uvedená společnost [právnická osoba]., [adresa] a jako odběratel [Jméno žalovaného], [adresa]. Faktura byla vystavena a zaplacena [datum]. Z paragonu č. [hodnota] ze dne [datum] pak vyplývá, že v uvedený den bylo koupeno [Anonymizováno], trouba, kamna, konvice a lednice, vše za částku [částka]. U paragonu je dopsána poznámka L. [jméno FO] [částka] a rozepsány ceny za jednotlivé spotřebiče. K věcem dle faktury žalovaný uvedl, že tyto skutečně kupoval, ale nikoliv pro sebe, ale pro firmu. Tato svá tvrzení i přes poučení soudu nijak neprokázal. Co se týče věcí z paragonu, tak k těmto uvedl, že je nikdy neviděl, nic o nich neví a nikdy s nimi nedisponoval. Dle § 144 obč. zák. platí, že pokud není prokázán opak, má se zato, že majetek nabytý a závazky vzniklé za trvání manželství tvoří SJM. Z rozsudku o rozvodu účastníků vyplývá, že účastníci v něm potvrdili, že žalovaný žije odděleně od září 2007. Faktura pak byla vystavena právě v září 2007 a paragon v říjnu 2007. Jedná se v daném případě o hodnověrný sled událostí. Dle názoru soudu proto nebyl hodnověrným způsobem prokázán opak, a proto má zato, že všechny tyto věci tvoří SJM.

43. Ohledně nájemného, které hradil žalovaný za byt v [adresa] a investic do rekonstrukce bytu v [adresa] ze SJM, odkazuje soud na odůvodnění uvedené v rozsudku zdejšího soudu ze dne [datum], když nárok z nájemného byl pozdě uplatněn a investice nemohou být vypořádány, neboť v rámci vypořádání SJM je každý z manželů oprávněn požadovat, aby mu bylo uhrazeno, co ze svého vynaložil na společný majetek, a je povinen nahradit, co ze společného majetku bylo vynaloženo na jeho ostatní majetek. Ani o jeden z případů se nejedná, neboť pokud žalovaný nebyl vlastníkem bytu, tak provedené investice do rekonstrukce bytu nebyly hrazením ze společného majetku na jeho výlučný majetek. V rámci tohoto řízení tedy nemohou být předmětné investice vypořádány. Tyto závěry pak potvrdil i ve svém rozhodnutí Krajský soud v Plzni.

44. Soud rovněž vypořádal účet žalobkyně u [Anonymizováno] – [Anonymizováno] [Anonymizováno], [Anonymizováno]. [Anonymizováno]., č. účtu [č. účtu], když zprávou této společnosti bylo prokázáno, že ke dni [datum] byl na něm zůstatek [částka]. Pokud jde o účet žalobkyně u[Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno] – [Anonymizováno], č. účtu [č. účtu] a č. smlouvy [Anonymizováno] bylo zprávou této pojišťovny prokázáno, že ke dni [datum] bylo pojištění ukončeno a žalobkyni bylo vyplaceno odbytné v částce [částka] dne [datum]. Soud tedy do vypořádání zahrnul částku [částka].

45. Soud vypořádal i účet žalovaného u [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [právnická osoba]., číslo smlouvy [Anonymizováno], když zprávou této společnosti bylo v řízení prokázáno, že ke dni [datum] činí odkupné [částka]. Pokud jde o účet u [právnická osoba]., tak ze zprávy ze dne [datum] vyplývá, že stavební spoření bylo ukončeno ke dni [datum], tedy v době, kdy účastníci ještě vedli společnou domácnost, a v řízení nebylo prokázáno, že by ke dni právní moci rozsudku o rozvodu manželství účastníků, tedy ke dni [datum], žalovaný disponoval nějakým dalším stavebním spořením. Co se týče dalších účtů žalovaného, tak odvolací soud k tomu uvedl, že námitka žalobkyně, že soud nevypořádal zůstatky na stavebním spoření a důchodovém spoření žalovaného je nekonkrétní, nevyplývá z ní, o jaké spoření jde, zda uvedený majetek se stal předmětem řízení a to návrhem uplatněným v zákonné tříleté lhůtě od zániku SJM. Soud se s tímto závěrem rovněž ztotožňuje, když žalobkyně nekonkretizovala další účty žalovaného a tyto nároky neuplatnila v zákonné tříleté lhůtě od zániku SJM.

46. Pokud jde o účty u [právnická osoba]., č. účtu [Anonymizováno] a u [právnická osoba]., č. účtu [Anonymizováno], tak soud je do vypořádání nezahrnul, neboť se jedná o účty podniku a byly zohledněny znalcem v rámci ceny podniku. K tomu soud dodává, že výpisy z účtů bylo v řízení prokázáno, že znalec při určení ceny podniku vycházel ze stejných stavů účtů, které zjistil soud.

47. Ohledně půjčky žalovanému od [jméno FO] v částce [částka] vycházel soud z právního názoru vysloveného Krajským soudem v Plzni v jeho usnesení ze dne [datum]. Krajský soud v Plzni v něm uvedl, že závazky převzaté jedním z manželů bez souhlasu druhého a přesahující míru přiměřenou majetkovým poměrům manželů nejsou neplatné, ale netvoří součást společného jmění manželů a jsou výlučným závazkem manžela, který je převzal. Peníze z půjčky od [jméno FO] nelze považovat za součást SJM, neboť se jedná o výlučný závazek žalovaného.

48. Soud se zabýval i tvrzeními žalobkyně ohledně pohledávky za Obcí [adresa], když odkazuje zcela na vypracovaný znalecký posudek [tituly před jménem] [jméno FO] a znaleckého ústavu [právnická osoba]., a to včetně výslechu znalce a zpracovatelů znaleckého posudku, když shodně vysvětlili důvod krácení pohledávky při ocenění podniku. Pohledávka tak byla zohledněna v rámci ocenění podniku, z kterého soud při svém rozhodnutí vycházel.

49. Do výlučného vlastnictví žalobkyně tedy přikázal soud nemovité věci zapsané na LV č. [hodnota] v k. ú. [adresa] v částce [částka], movité věci nacházející se v domě v [Anonymizováno] v částce [částka], účet u [Anonymizováno] – [Anonymizováno] [Anonymizováno], a.s., č. účtu [č. účtu] se zůstatkem [částka] a odbytné pojistného u [Anonymizováno] [Anonymizováno] – [Anonymizováno], č. účtu [č. účtu], č. smlouvy [Anonymizováno] v částce [částka]. Do výlučného vlastnictví žalovaného pak přikázal nemovité věci zapsané na LV č. [hodnota] v k. ú. [adresa] v částce [částka], movité věci z bytu v [adresa] v částce [částka] a odbytné pojistného u [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [právnická osoba]. č. smlouvy [Anonymizováno] v částce [částka] a přikázal mu k úhradě vnos ze SJM do jeho podniku v částce [částka] a vnos ze SJM na zakoupení vozidla [Anonymizováno] RZ [SPZ] v částce [částka]. Žalobkyně tedy převezme aktiva v částce [částka], žalovaný pak aktiva v částce [částka], rozdíl pak představuje částku [částka], po vydělení dvěma je to částka [částka], což je částka, kterou musí žalovaný žalobkyni uhradit z titulu vypořádání.

50. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 o. s. ř. vzhledem k tomu, že každý u účastníků měl úspěch jen částečný, rozhodl soud, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo. Soud rovněž při rozhodnutí o náhradě nákladů řízení přihlédl k charakteru sporu.

51. Dle § 148 odst. 1 o. s. ř. má stát podle výsledku řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil. Dle názoru soudu pak by se měli účastníci podílet na náhradě nákladů řízení rovným dílem. Oba účastníci zaplatili zálohu, každý v částce [částka]. Náklady státu představují znalečné [tituly před jménem] [jméno FO] ježka v částce [částka], když částka [částka] byla uhrazena ze záloh účastníků a ze státních prostředků byla tedy vyplacena částka [částka]. Dále je to znalečné [tituly před jménem] [jméno FO] za účast před soudem v částce [částka] a za vyhotovení doplňku ke znaleckému posudku v částce [částka]. Ve věci vypracován revizní znalecký posudek znaleckým ústavem [právnická osoba], za který bylo uhrazeno celkem [částka], a zpracovatelé revizního znaleckého posudku byli vyslechnuti před soudem, za což jim byla vyplacena odměna [částka]. Byly vypracovány dodatky k reviznímu znaleckému posudku znaleckým ústavem [právnická osoba] celkem za částku [částka] a znalecký posudek [tituly před jménem] [jméno FO], kterému bylo přiznáno znalečné v částce [částka] a za jeho výslech před soudem znalečné v částce [částka]. Ze státních prostředků bylo tedy celkem vyplaceno [částka]. Podíl žalobkyně na nákladech řízení je v částce [částka] a podíl žalovaného je rovněž v částce [částka].

Poučení