6 C 62/2017-832

Rubrum

Okresní soud v Klatovech rozhodl samosoudkyní Mgr. Martinou Matějkovou ve věci žalobců: a) [celé jméno žalobkyně], [datum narození] bytem [adresa žalobkyně] zastoupená advokátem Mgr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] b) [celé jméno žalobce], [datum narození] bytem [adresa žalobce] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] zastoupený advokátem Mgr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] za účasti vedlejšího účastníka [územní celek], [IČO] sídlem [adresa vedlejší účastnice] zastoupený advokátem [údaje o zástupci] pro: nahrazení projevu vůle na smlouvě o převodu pozemku takto:

Výrok

I. Nahrazuje se projev vůle žalovaného, souhlas s uzavřením smlouvy se žalobci, o bezúplatném převodu pozemků parc. [číslo] parc. [číslo] v k.ú. [anonymizováno], [územní celek], a parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] vše v k.ú. a obci [obec], okres [okres], v tomto znění: a) Česká republika jednající Státním pozemkovým úřadem, [IČO], se sídlem [adresa žalované], [PSČ] (dále jen„ převádějící“) A b) 1) [celé jméno žalobkyně], r.č.: [číslo], bytem [adresa žalobkyně] (dále jen„ Nabyvatel 1“) 2) [celé jméno žalobce], r.č.: [číslo], bytem [adresa žalobce] (dále jen„ Nabyvatel 2“) (Nabyvatel 1 a Nabyvatel 2 jsou dále společně označováni jen jako„ Nabyvatelé“) uzavírají tuto Smlouvu o převodu pozemku A.

1. Převádějící je vlastníkem pozemků parc. [číslo] parc. [číslo] v k.ú. [anonymizováno], [územní celek], a parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] vše v k.ú. a obci [obec], okres [okres], vše zapsáno u katastrálního úřadu pro Plzeňský kraj, KP [okres] (dále společně jen„ Pozemky“).

2. Převodce touto smlouvou převádí bezplatně do podílového spoluvlastnictví Nabyvatelů Pozemky, a to tak, že Nabyvatel 1 nabývá do svého vlastnictví podíl o id. [číslo] [číslo] z celku ve vztahu ke každému z převáděných Pozemků a Nabyvatel 2 nabývá do svého vlastnictví podíl o velikosti id. [číslo] z celku ve vztahu ke každému z převáděných Pozemků a Nabyvatelé Pozemky v tomto rozsahu do svého podílového spoluvlastnictví přijímají.

3. Nárok na bezúplatný převod pozemků z vlastnictví státu do vlastnictví Nabyvatelů vznikl na základě zákona č. 229/1991 Sb., v platném znění, a rozhodnutí Okresního úřadu [obec] [číslo jednací] a č. j. [spisová značka] [spisová značka] a rozhodnutí Okresního úřadu [obec] [číslo jednací].

4. Touto smlouvou bude vypořádán nárok Nabyvatele 1 [celé jméno žalobkyně] ve výši [částka] a nárok Nabyvatele 2 [celé jméno žalobce] ve výši [částka]. B.

1. Převodce převádí na Nabyvatele Pozemek se všemi právy a povinnostmi, součástmi a s příslušenstvím a Nabyvatelé takto Pozemky přijímají a nabývají do svého podílového spoluvlastnictví.

2. Nabyvatelé prohlašují, že jejich nároky, které mají být touto smlouvou vypořádány, dosud vypořádány nebyly a že je nepostoupily ani nepostoupí třetí osobě.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobcům náhradu nákladů řízení ve výši [částka] do 3 dnů od právní moci rozsudku. III. [ulice] účastník nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobci se žalobou ze dne [datum] podanou u Okresního soudu v Tachově domáhali nahrazení projevu vůle žalovaného uzavřít s nimi smlouvu o převodu pozemků, které v návrhu specifikovali. Usnesením Okresního soudu v Tachově č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] bylo řízení ve vztahu k převodu pozemku p. [číslo] v k.ú. [anonymizováno] vyloučeno k samostatnému řízení a věc byla postoupena zdejšímu soudu z důvodu místní nepříslušnosti. K samotné věci žalobci uvedli, že jsou oprávněnými osobami ve smyslu zákona č. 229/1991 Sb., a to žalobkyně a) [celé jméno žalobkyně] na základě rozhodnutí Okresního úřadu [obec] referátu Okresního pozemkového úřadu č. j. [spisová značka] [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] s právní moci dne [datum], kde vzniklo žalobkyni a) právo na vydání náhradních pozemků za nevydané pozemky v k. ú. [anonymizováno] u [obec] v hodnotě [částka], z něhož nebyl ke dni podání žaloby, vypořádán nárok ve výši [částka]. Dále žalobkyni a) vzniklo právo na vydání pozemků na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne [datum], uzavřené mezi [jméno] [příjmení] a žalobkyní a) ve spojení s rozhodnutím Okresního úřadu [obec] referátu okresního pozemkového úřadu [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] (v právní moci dne [datum]), týkající se nevydaných pozemků v k. ú. [obec] v hodnotě [částka]. Žalobkyně a) evidovala nevypořádaný nárok ze shora uvedených rozhodnutí v hodnotě [částka]. Žalobci b) [celé jméno žalobce] vznikl nárok na základě usnesení Obvodního soudu pro Prahu 3, č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] (v právní moci dne [datum]) ve spojení s rozhodnutím Okresního úřadu [obec] referátu Pozemkového úřadu č. j. 168 - [číslo] ze dne [datum] (v právní moci dne [datum]) na vydání náhradních pozemků za nevydané pozemky v hodnotě [částka], který doposud vypořádán nebyl. Žalobci nemají doposud vypořádány restituční nároky z důvodu liknavého postupu žalovaného za situace, kdy se zúčastnili vícero veřejných nabídkových řízení, avšak bez výsledku. K uplatněným žádostem žalobců a následným zpětvzetím žádostí žalobcem b) tento uvedl, že tyto vzal zpět nikoliv z důvodu, že by o předmětné pozemky pozbyl zájem, ale výhradně z důvodu, že o tytéž pozemky projevily zájem i další oprávněné osoby. Za takového stavu věci pak žalovaný uzavře smlouvu o bezúplatném převodu pozemku s tou osobou, která ve druhém kole nabídkového řízení ve smyslu § 11a odst. 9 zákona o půdě učiní nejvyšší nabídku. Jelikož žalobce b) vyčerpal celý svůj nárok v maximální hodnotě, jaká mu náležela, již ve své primární žádosti, nemohl pak učinit v dalším průběhu nabídkového řízení nabídku vyšší, a tedy ani reálně se svojí žádostí uspět. Předmětné pozemky pak byly převedeny jiným oprávněným osobám, které učinily nabídku vyšší, než kolik činil nárok žalobce b). Těmito okolnostmi byl žalobce b) nucen vzít svoji žádost zpět, neboť jinak by byl jeho nárok bez reálné šance na úspěch blokován žalovaným do doby skončení nabídkového řízení a převodu předmětných pozemků ve prospěch úspěšných žadatelů.

2. Žalovaný nárok žalobců neuznal. Nesporoval, že jsou žalobci oprávněnými osobami, namítal ovšem, že se nedopustil liknavosti či svévole, a že nemůže jít k jeho tíži, že žalobci nevysoutěžili pozemky ve veřejných nabídkách. Pozemek p. [číslo] v k.ú. [anonymizováno] je pak dle žalovaného vyloučen z převodu dle § 6 odst. 1 zk. Č. 229/1991 Sb.

3. Podáním ze dne [datum] vstoupil do řízení na straně žalované vedlejší účastník [územní celek], přičemž tento namítal nemožnost převodu pozemku p. [číslo] v k.ú. Alžbětín dle § 6 odst. 1 písm. b) zk. Č. 503/2012 Sb. z důvodu veřejně prospěšné stavby, konkrétně cyklostezky a stavby čistírny odpadních vod.

4. Rozsudkem zdejšího soudu ze dne [datum] byla žaloba zamítnuta z důvodu nepřevoditelnosti požadovaného pozemku. Žalobci podali proti rozsudku včasné odvolání a rozsudkem Krajského soudu v Plzni č. j. 18 Co 162/2018-516 ze dne 24. 7. 2019 byl rozsudek soudu prvního stupně ve výroku I. a III. potvrzen a ve výroku II. změněn ve vztahu k náhradě nákladů řízení. Usnesením Nejvyššího soudu ČR č. j. 28 Cdo 4010/2019-547 ze dne 11. 2. 2020 bylo dovolání žalobců odmítnuto. Nálezem Ústavního soudu IV. ÚS 1152/2020 ze dne [datum] bylo rozhodnuto, že usnesením Nejvyššího soudu ze dne 11. února 2020 č. j. 28 Cdo 4010/2019-547, rozsudkem Krajského soudu v Plzni ze dne 24. července 2019 č. j. 18 Co 162/2018-516 a rozsudkem Okresního soudu v Klatovech ze dne 17. dubna 2018 č. j. 6 C 62/2017-370, bylo porušeno právo stěžovatelů na soudní ochranu zaručené v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a tato rozhodnutí, se ruší. Porušení práva stěžovatelů na soudní ochranu (čl. 36 odst. 1 Listiny) Ústavní soud shledal v tom, že obecné soudy nedostály své povinnosti vyzvat stěžovatele k označení jiných vhodných pozemků způsobilých k vykrytí uplatněného restitučního nároku. Okresní soud porušil právo stěžovatelů na řádně vedené soudní řízení tím, že v situaci, kdy shledal, že žalobou původně požadovaný pozemek nelze pro zákonnou překážku převést, nezjistil, zda k uspokojení svého nároku stěžovatelé souhlasí s převodem i jiných vhodných pozemků, a projevili-li by stěžovatelé takový souhlas, nezvolil postup v součinnosti s jednou či druhou stranou s cílem nalézt jiné vhodné pozemky.

5. K výzvě soudu žalobci dne [datum] sdělili, že v průběhu řízení bylo rozsudkem Okresního soudu v Tachově č. j. [číslo jednací] ve spojení s pravomocným rozsudkem Krajského soudu v Plzni č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] rozhodnuto o uspokojení nároku žalobkyně a) v rozsahu částky [částka] a o uspokojení nároku žalobce b) v rozsahu částky [částka], tedy zbývá nevypořádaný restituční nárok žalobkyně a) ve výši [částka] a v případě žalobce b) ve výši [částka]. Žalobci požádali, aby byly do jejich vlastnictví převedeny jako náhradní pozemky za pozemky odňaté a nevydané pozemky parc. [číslo] parc. [číslo] v k.ú. [anonymizováno], [územní celek], a parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] vše v k.ú. a obci [obec], okres [okres], jejichž cena by měla činit [částka]. 6. [ulice] účastník podáním ze dne [datum] sdělil, že v případě, že soud připustí změnu žaloby, nebude již jeho právní zájem na výsledku řízení nadále dán a nebude mít zájem vystupovat v řízení jakožto vedlejší účastník.

7. K návrhu žalobců soud usnesením č. j. 6 C 62/2017-731 ze dne 1. 6. 2021 připustil změnu žaloby s tím, že žalobní petit zní, tak jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, pouze v rámci určení ceny převáděných pozemků došlo na jednání soudu dne [datum] k upřesnění výše uspokojeného nároku žalobkyně a), kdy namísto původně určených [částka] se jedná o [částka].

8. Žalovaný opětovně namítal nevhodnost či nezpůsobilost nově označených pozemků k převodu. Pozemky parc. [číslo] parc. [číslo] v k.ú. [anonymizováno], [územní celek] z důvodu, že jsou ohraničené pozemky ve vlastnictví třetích osob a nevede k nim přístupová cesta, parc. [číslo] tvoří funkční celek se sousedními pozemky parc. Č. [anonymizováno] a parc. Č. [číslo] a [anonymizováno], parc. [číslo] parc. [číslo] platným územním plánem zařazeny do plochy„ veřejná zeleň“, parc. [číslo] je funkčně propojen se sousedními pozemky, ke kterým je připlocen, a sice k pozemkům parc. [číslo] parc. č. st. 52 a parc. [číslo] u pozemku parc. [číslo] neshledal zákonné překážky bránící převodu ovšem namítá skutečné využití pozemku, který má výměru 5 m. Žalovaný nadále sporoval, že by byl jeho postup vůči žalobcům svévolný či liknavý. Pokud měli žalobci pocit, že restituční řízení trvá dlouho, pak tito měli vyčerpat možnosti na takovýto postup správních orgánů, jako je například žaloba na nečinnost. Žalobci se zároveň v poslední době nezúčastnili žádných veřejných nabídek žalované, tedy tito neprojevili dostatečnou aktivitu k uspokojení svých nároků. Pokud bylo v řízení vedeném před Okresním soudem v Tachově a následujícím řízení u Krajského soudu v Plzni a NS ČR rozhodnuto o liknavosti žalovaného, pak to neznamená, že pokud je žalovaný jednou liknavý, je tak provždy a že už nikdy nemůže být postupováno jiným způsobem a pokud se poměry od roku 2018 změnily, a žalobcům je nyní dána jiná možnost k uplatnění jejích nároků, pak se tito dle něho měli snažit uspokojit tyto své nároky v rámci veřejných nabídek, jelikož v opačném případě pokud by soud uznal to, že jednou liknavý je provždy liknavý, by znamenalo, že by účastníci mohli podávat své žaloby např. i po 10 či 20 letech.

9. Účastníci učinili nesporným, že ohledně žalobkyně a) činí zbývající nárok částku [částka] a ohledně žalobce b) je to [částka] a tito již nevedou žádné jiné soudní řízení ohledně uspokojení svých nároků. Účastníci zároveň učinili nesporným závěry znaleckého posudku Ing. [jméno] [příjmení] [jméno] [číslo] 2018 o ceně pozemků, dle něhož byla určená cena pozemku parc. [číslo] ve výši [částka], parc. [číslo] ve výši [částka], parc. [číslo] ve výši [částka], parc. [číslo] ve výši [částka], parc. [číslo] ve výši [částka], parc. [číslo] ve výši [částka] a parc. [číslo] ve výši [částka], to je celkem [částka].

10. Soud provedl účastníky navržené důkazy, z nichž zjistil následující skutečnosti.

11. V prvé řadě k otázce, zda jsou žalobci oprávněnými osobami, soud sděluje, že tato skutečnost nebyla žalovaným sporována, přesto se soud seznámil s obsahem předložených rozhodnutí, přičemž nárok žalobců vyplývá u žalobkyně a) z rozhodnutí Okresního úřadu [obec] referátu Okresního pozemkového úřadu č. j. [spisová značka] [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] s právní moci dne [datum], kde vzniklo žalobkyni a) právo na vydání náhradních pozemků za nevydané pozemky v k. ú. [anonymizováno] u [obec] v hodnotě [částka], z něhož nebyl ke dni podání žaloby vypořádán nárok ve výši [částka] a dále ze smlouvy o postoupení pohledávky ze dne [datum], uzavřené mezi [jméno] [příjmení] a žalobkyní a) ve spojení s rozhodnutím Okresního úřadu [obec] referátu okresního pozemkového úřadu [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] (v právní moci dne [datum]), týkající se nevydaných pozemků v k. ú. [obec] v hodnotě [částka]. Žalobci b) [celé jméno žalobce] vznikl nárok na základě usnesení Obvodního soudu pro Prahu 3, č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] (v právní moci dne [datum]) ve spojení s rozhodnutím Okresního úřadu [obec] referátu Pozemkového úřadu č. j. 168 - [číslo] ze dne [datum] (v právní moci dne [datum]) na vydání náhradních pozemků za nevydané pozemky v hodnotě [částka].

12. Z předložených žádostí o převod pozemků na základě veřejných nabídek žalovaného a jejich vyřízení (č.l. 148-216 spisu) bylo zjištěno, že se žalobkyně a) se opakovaně účastnila veřejných nabídek žalovaného, přičemž tato byla v některých případech úspěšná (vypořádán nárok ve výši [částka]). Žalobce b) se taktéž opakovaně přihlašoval do veřejných nabídek, ovšem od žádostí opakovaně odstoupil (č.l. 138 – 140 spisu.)

13. Z rozsudku Okresního soudu v Tachově č. j. [číslo jednací] ze dne 7. 12. 2017 soud zjistil, že soud vyhověl žalobě žalobců a dalších osob o nahrazení projevu vůle k uzavření smlouvy o převodu pozemků, přičemž předmětnou smlouvou dojde k vypořádání nároku žalobkyně a) ve výši [částka] a žalobce b) ve výši [částka]. Toto rozhodnutí bylo potvrzeno Krajským soudem v Plzni č. j. [číslo jednací] ze dne 28. 3. 2018, přičemž oba soudy dospěly k závěru, že postup žalovaného vůči žalobcům byl liknavý, jelikož tento neučinil vše potřebné proto, aby mohli žalobci uspokojit své nároky z veřejných nabídek.

14. Dle výpisu z katastru nemovitostí je žalovaný vlastníkem veškerých pozemků, jež jsou předmětem převodu a u těchto nejsou evidována žádná omezení vlastnického práva. Z výpisu z katastru nemovitostí včetně výřezu z katastrální mapy soud zjistil, jaká je výměra a tvar jednotlivých pozemků, zda pozemky sousedí s pozemky ve vlastnictví žalovaného či třetích osob a jaké je jejich využití dle katastru nemovitostí. Pozemek parc. [číslo] – ostatní plocha o výměře 40 m, parc. [číslo] – trvalý travní porost o výměře 179 m, parc. [číslo] – zahrada o výměře 626 m, parc. [číslo] – ostatní plocha o výměře 73 m, parc. [číslo] – orná půda o výměře 5 m, parc. [číslo] – orná půda o výměře 128 m, parc. [číslo] – orná půda o výměře 39 m.

15. Z ohledání na místě samém na pozemcích parc. [číslo] parc. [číslo] v obci [obec] bylo zjištěno, že část obou pozemků se pravděpodobně nachází tzv. za plotem (fotodokumentace na č.l. 751a) a násl.), přičemž k pozemku parc. [číslo] předložil žalovaný nájemní smlouvu dle níž tento pozemek o výměře 626 m pronajímá fyzické osobě za roční nájem [částka].

16. Z vyjádření Městského úřadu Tachov, v jehož obvodu se nachází náhradní pozemky parc. [číslo] v k.ú. [obec] bylo zjištěno, že pozemky nejsou dotčeny veřejně prospěšnou stavbou ani stavbou dopravní infrastruktury. Dle sdělení MÚ [obec] nebylo k těmto pozemkům vydáno žádné územní rozhodnutí o umístění stavby ani stavební povolení pro stavbu.

17. Z obsahu veřejných nabídek bylo zjištěno, že žalovaný zahrnuje obdobné pozemky, které jsou požadovány žalobci do veřejných nabídek. Jedná se např. o pozemek parc. [číslo] v k.ú. [obec], který byl v době zveřejnění nabídky oplocen a pronajímán.

18. Žalobci navržený důkaz svědeckým výslechem pana [jméno] [příjmení] byl zamítnut pro nadbytečnost. Žalobci tohoto svědka navrhovali, neboť se jedná o vlastníka několika přilehlých pozemků, s nímž již měli jednat o případném propachtování či prodeji pozemků, které jsou předmětem převodu. Pro soud však není rozhodující, jak budou do budoucna žalobci s pozemky fakticky nakládat, tedy, zda je budou sami využívat, či je převedou na jiné osoby, či propachtují. Dle soudu mohou žalobci pozemky využívat totožným způsobem jako žalovaný a pokud vzhledem k výměře a faktickému stavu do budoucna budou řešit věc v součinnosti s vlastníkem sousedních pozemků, pak je toto samozřejmě výhodné pro žalobce i souseda, ovšem nikoliv rozhodující pro posouzení převoditelnosti pozemků.

19. Podle § 4 odst. 1 zák. č. 229/1991 Sb.:„ oprávněnou osobou je státní občan [obec] a [anonymizována tři slova], jehož půda, budovy a stavby, patřící k původní zemědělské usedlosti, přešly na stát nebo na jiné právnické osoby v době od [datum] do [datum] způsobem uvedeným v § 6 odst. 1.“.

20. Podle § 6 odst. 1 písm. b) zák. č. 229/1991 Sb.:„ oprávněným osobám budou vydány nemovitosti, které přešly na stát nebo na jinou právnickou osobu v důsledku odnětí bez náhrady postupem podle zákona č. 142/1947 Sb., o revizi první pozemkové reformy, nebo podle zákona č. 46/1948 Sb., o nové pozemkové reformě.“.

21. Podle § 11 odst. 1 zák. č. 229/1991 Sb.:„ pozemky nelze vydat v případě, že a) k pozemku bylo zřízeno právo osobního užívání, s výjimkou případů, kdy bylo toto právo zřízeno za okolností uvedených v § 8, b) na pozemku bylo po přechodu nebo převodu do vlastnictví státu nebo jiné právnické osoby zřízeno veřejné nebo neveřejné pohřebiště, c) pozemek byl po přechodu nebo převodu do vlastnictví státu nebo jiné právnické osoby zastavěn; pozemek lze vydat, nebrání-li stavba zemědělskému nebo lesnímu využití pozemku, nebo jedná-li se o stavbu movitou, nebo dočasnou, nebo jednoduchou, nebo drobnou anebo stavbu umístěnou pod povrchem země. Za zastavěnou část pozemku se považuje část, na níž stojí stavba, která byla zahájena před 24. červnem 1991, a část pozemku s takovou stavbou bezprostředně související a nezbytně nutná k provozu stavby. Zahájením stavby se rozumí datum skutečného zahájení stavby, zapsané do stavebního deníku a oznámené stavebnímu úřadu, pokud byla stavba zahájena do dvou let od vydání stavebního povolení, d) na pozemku byla na základě územního rozhodnutí, s výjimkou osad dočasně umístěných, zřízena zahrádková nebo chatová osada, nebo se na pozemku nachází zahrádková nebo chatová osada, která byla zřízena před 1. říjnem 1976, e) na pozemku, který byl vyňat ze zemědělského půdního fondu, bylo na základě územního rozhodnutí zřízeno tělovýchovné nebo sportovní zařízení nebo se na pozemku nachází tělovýchovné nebo sportovní zařízení, které bylo zřízeno před 1. říjnem 1976, f) nelze-li provést identifikaci parcel z důvodu nedokončeného přídělového řízení podle dekretu [číslo] Sb., dekretu [číslo] Sb., zákona č. 142/1947 Sb. a zákona č. 46/1948 Sb.“.

22. Po zhodnocení shora uvedených skutečností, s přihlédnutím k obsahu provedeného dokazování, dospěl soud k závěru, že návrhu žalobců je možno vyhovět, a to tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Důvodem je ta skutečnost, že žalobci v daném řízení prokázali, že mají ve vztahu k žalovanému nevypořádaný restituční nárok dle § 11 odst. 2 zákona č. 229/1991 Sb. Ve vztahu k posouzení liknavosti žalovaného soud nemá důvod se odchylovat od rozhodnutí vydaného v řízení před Okresním soudem v Tachově. Žalobci se opakovaně účastnili veřejných nabídek žalovaného, ovšem v těchto nebyly dlouhodobě jejich nároky uspokojeny, přičemž soud nezpochybňuje důvodnost zpětvzetí žádostí žalobcem b) s ohledem na relativně nízkou zbývající výši jeho nároku, kdy byl jeho úspěch ve veřejných nabídkách téměř nereálný. Dle soudu pak není možné spravedlivě požadovat po žalobcích, aby se účastnili nových veřejných nabídek poté, kdy se věcí začal zabývat zdejší soud a Okresní soud v Tachově. Pokud tedy žalovaný argumentuje tím, že se poměry od roku 2018 změnily a účastníci mohli svůj zbývající nárok, který je předmětem tohoto řízení, uplatnit ve veřejných nabídkách s tím, že v opačném případě by mohli tito uplatnit své nároky např. i po 10 či 20 letech, soud s tímto nemůže souhlasit, neboť pokud účastníci svůj nárok řádně uplatnili před soudem v roce 2017, tak nelze říci, že by tito byli nečinní. V tomto směru je nutné upozornit i na to, že účastníci se svých práv museli dovolávat v této věci až u Ústavního soudu, přičemž mezitím byli úspěšní v řízení před OS v [obec] i v následném odvolacím řízení.

23. Jak již bylo konstatováno shora, po uspokojení nároků žalobců v řízení vedeném před OS v [obec] u žalobkyně a) činí zbývající nárok částku [částka] a ohledně žalobce b) je to [částka] Cena převáděných pozemků byla stanovena znaleckým posudkem ve výši [částka], což odpovídá zbývajícímu nároku žalobců.

24. Soud tedy následně posuzoval, zda pozemky, které žalobci navrhli k převodu, jsou k tomuto způsobilé, přičemž jejich vhodnost k převodu posuzoval i dle stávající judikatury (např. Usnesení Nejvyššího soudu ČR 28 Cdo 1275/2019 ze dne 4. 11. 2019). U žádného z označených pozemků nebyly shledány zákonné překážky bránící jejich převodu. Pokud se týká velmi malé výměry některých pozemků ve vztahu k jejich možnému zemědělskému využití, pak zde soud přihlédl k tomu, že pozemky jsou v převážné většině obklopeny pozemky vlastníků odlišných od žalované, tedy ani tato není sama schopna pozemky řádně využívat, ačkoliv tyto jsou evidovány i jako orná půda. Žalobcům však ničeho nebrání, aby tito do budoucna s pozemky nakládali tak, že tyto prodají či propachtují, aby mohli být spolu se sousedními pozemky zemědělsky využitelné. Tímto bude vyřešen například i omezený přístup na pozemky, který opět stejně jako žalobci, musí s třetími osobami řešit i žalovaný, tedy tato argumentace se soudu jeví jako účelová. Převodu pozemků pak dle soudu nemůže bránit ani skutečnost, že je pozemek fakticky využíván třetí osobou, ať již na základě nájemní smlouvy, případně dokonce bez právního titulu. V tomto směru žalobci vstoupí do právního postavení žalovaného a bude opět pouze na nich, jak budou s uživateli pozemků dále jednat a věc řešit. Ačkoliv si je soud vědom toho, že v obdobných případech posuzoval převoditelnost pozemků přísněji, a snažil se upřednostnit převod pozemků, které mohou být samostatně zemědělsky využitelné, tedy i s vlastním přístupem a větší výměry a vhodného tvaru, v tomto konkrétním případě zohlednil i skutečnost, že oběma žalobcům zbývá uspokojit již velmi nízký nárok a nalézt takovéto vhodné pozemky není vůbec snadné. Soud přitom musí usilovat o to, aby tzv. restituční nároky byly uspokojeny v co nejvyšší možné míře. Z tohoto důvodu dospěl k závěru, že veškeré označené pozemky jsou k převodu vhodné a žalobcům vyhověl.

25. V řízení bylo prokázáno, že díky liknavému postupu žalovaného, spočívajícímu zejména v tom, že tento nenabízel dostatečné množství vhodných pozemků, aby mohly být nároky žalobců uspokojeny v rámci veřejných nabídek, nebyl nárok žalobců do současné doby zcela uspokojen, proto soud návrhu vyhověl a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

26. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. a jejich náhradu přiznal žalobkyni, která byla ve věci co do základu zcela úspěšná. Soud v daném případě zohlednil zejména to, že žalovaná až do konce řízení sporovala, že postupovala svévolně a liknavě, ačkoliv o tomto bylo již soudy v jiných řízeních pravomocně rozhodnuto. Soud se zároveň domnívá, že nemůže jít k tíži žalobců to, že v průběhu řízení bylo zjištěno, že jimi označené pozemky jsou k převodu nevhodné, jelikož tyto informace nejsou veřejně známy a žalobci si je nemají možnost řádně ověřit před podáním žaloby. Tarifní hodnota byla stanovena dle hodnoty převáděných pozemků, tedy ve vztahu k žalobkyni a) je to [částka] a ve vztahu k žalobci b) je to [částka], což představuje dle § 7 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. sazbu [částka] za každý úkon za každého žalobce, tedy celkem [částka]. Jelikož zástupce žalobců činil společné úkony za oba žalobce, ponížil soud odměnu o 20 %, tedy na [částka] za jeden úkon právní služby. Soud přiznal žalobcům na nákladech soudního řízení odměnu za 31 úkonů právní služby dle § 11 odst. 1 (převzetí a příprava zastoupení, žaloba, 16 x písemné podání ve věci samé, 11 x účast na jednání soudu z toho 2 x jednání přesahovalo dvě hodiny), tedy 31 x [částka], tj. [částka], za 2 úkony právní služby dle § 11 odst. 2 (2 x jednoduché sdělení ve věci), tedy 2 x [částka], tj. [částka], 33 x režijní paušál po [částka] dle § 13 odst. 3 téže vyhlášky (tj. [částka]). Dále žalobcům náleží hotové náklady na cestovné dle § 13 odst. 1 AT za cestu [obec] – [obec] a zpět (vzdálenost celkem 98km, při kombinované spotřebě vozidla 7,2 BA litrů na 100 km k jednáním dne [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum]) a k místnímu šetření dne [datum] ([obec] – [obec a číslo] km) tj. celkem [částka], náhrada za promeškaný čas dle § 14 odst. 3 AT za 36 půlhodin po [částka], tj. [částka], 21 % DPH v částce [částka] dle § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř., celkem tedy činí náklady žalobkyně [částka], což žalovaný zaplatí ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).

27. Ačkoliv vedlejší účastník z řízení vystoupil, poté kdy došlo ke změně žalobního petitu a tento přestal mít zájem na výsledku sporu, o náhradě jeho nákladů řízení mohl soud rozhodnout až v rámci konečného rozhodnutí ve věci. [ulice] účastník v řízení podporuje hlavního účastníka, jemuž tak pomáhá uspět ve sporu, čímž realizuje svůj právní zájem na výsledku sporu. Z hlediska úspěchu a neúspěchu ve věci tak vedlejší účastník„ následuje osud hlavního účastníka“. Žalovaný byl v tomto řízení neúspěšný, proto mu právo na náhradu nákladů řízení nevzniklo a naopak mu byla uložena povinnost zaplatit náhradu nákladů řízení žalobcům. Dle soudu tak nevzniklo právo na náhradu nákladů řízení ani vedlejšímu účastníkovi. [ulice] účastník i žalobci měli možnost se k náhradě nákladů vyjádřit, přičemž žalobci mimo jiné požádali soud o případnou aplikaci § 150 o. s. ř. ve vztahu k náhradě nákladů vedlejšího účastníka vzhledem k tomu, že uplatněný nárok je dle nich v rozporu s dobrými mravy, když trojnásobně převyšuje hodnotu restitučního nároku. Žalobci se do tohoto sporu dostali zaviněním státu, navíc pokud by byli řádně poučeni o možnosti označit jiný vhodný pozemek k převodu před prvním rozhodnutím ve věci, nedosáhly by náklady právního zastoupení tak vysoké částky. Soud se s tímto názorem žalobců ztotožňuje a i v případě, že by vedlejšímu účastníkovi vzniklo právo na náhradu nákladů řízení, tyto by mu dle § 150 o. s. ř. nepřiznal, a to s ohledem na specifičnost celého tohoto soudního sporu a nepřiměřené výši nákladů řízení ve vztahu k hodnotě předmětu řízení. [ulice] účastník není pánem sporu a je„ pouhým“ podporovatelem strany řízení, tedy vždy vstupuje do určitého rizika, které se týká i náhrady nákladů řízení. Soud tedy vedlejšímu účastníkovi ze všech těchto důvodů náhradu nákladů řízení nepřiznal.