6 C 62/2020-187

Rubrum

Okresní soud ve Svitavách rozhodl samosoudkyní JUDr. Lenkou Knapčokovou, Ph.D., ve věci žalobce: ; [celé jméno žalobce], [datum narození] bytem [adresa žalobce] zastoupený advokátem [titul] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] proti 1. žalovaným: ; 1. [celé jméno žalované], [datum narození] 2. 2. [celé jméno žalovaného], [datum narození] oba bytem [adresa žalovaného a žalované] oba zastoupeni advokátem [titul] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o zaplacení 20 000 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaní jsou povinni zaplatit žalobci částku 20 000 Kč s 10% zákonnými úroky z prodlení p. a. od 1. 2. 2020 do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku s tím, že plněním jednoho z žalovaných zaniká v rozsahu poskytnutého plnění povinnost druhého žalovaného.

II. Žalovaní jsou povinni nahradit žalobci, k rukám jeho právního zástupce [titul] [jméno] [příjmení] náklady řízení ve výši 22 296 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 11. 3. 2020 domáhal po žalovaných zaplacení částky 20 000 Kč se zákonnými úroky z prodlení od 1. 2. 2020 do zaplacení. Tvrdil, že dne 11. 10. 2019 byla mezi žalobcem a žalovanými uzavřena dohoda, kterou se žalovaní zavázali zaplatit za svého syna [jméno] [celé jméno žalovaného] dluh ve výši 500 000 Kč, a to do 31. 1. 2020. V dohodě dluh 500 000 Kč žalovaní uznali a za syna jej převzali. K žádosti žalovaných byly jako právní důvod vzniku dluhu 500 000 Kč uvedeny půjčky žalobce synovi žalovaných [jméno] [celé jméno žalovaného] v roce 2019, nicméně ve skutečnosti se jednalo o částku, kterou z žalobce syn žalovaných [jméno] [celé jméno žalovaného] dle žalobce podvodně vylákal společně a s další osobou (údajným zaměstnancem [exekutorský úřad]. [příjmení] z [obec]) pod záminkou prodeje bytu v exekuci žalobci. Částka 500 000 Kč měla být kupní cenou za tento byt. Když žalobce zjistil, že se s největší pravděpodobností jedná o podvod, kontaktoval následně i žalované jako rodiče [jméno] [celé jméno žalovaného], seznámil je s jednáním jejich syna a tito se mu zavázali za syna částku 500 000 Kč zaplatit, a to shora označenou dohodou. Protože nechtěli do dohody uvést skutečný důvod vzniku dluhu, byly do dohody jako důvod vzniku dluhu uvedeny na žádost žalovaných půjčky, byť všichni účastníci dohody znali skutečný důvod vzniku dluhu. V termínu splatnosti žalovaní ničeho nezaplatili, namísto toho byl žalobci doručen dopis jejich právního zástupce, který jménem žalovaných jakékoliv plnění odmítl s odkazem na psychologický nátlak žalobce na žalované při uzavření dohody. Žalobce tvrzený nátlak odmítá, žalovaní se k úhradě zavázali dobrovolně, k podpisu dohody je nijak nenutil. Dohoda byla uzavřena v říjnu 2019. S tvrzením o nátlaku žalovaní přišli až v lednu 2020, zřejmě po poradě s právním zástupcem. Do dnešního dne částka 500 000 Kč nebyla zaplacena ani žalovanými ani [jméno] [celé jméno žalovaného] Touto žalobou se proto žalobce domáhá zaplacení části dluhu ve výši 20 000 Kč.

2. Žalovaní nárok žalobce v žádném případě neuznávají ani co do důvodu ani co do výše. Žalobci žalovanému ničeho nedluží. Žalobce přímo v žalobě tvrdí taková tvrzení, která v podstatě činí listinu ze dne 11. 10. 1 2019 neplatným právním ujednáním, když sám žalobce v žalobě přiznává, že vůči [jméno] [celé jméno žalovaného] neměl nikdy pohledávku ve výši 500 000 Kč z titulu poskytnutých půjček. V žalobě potom tvrdí, že se nejednalo o dluh z půjček, ale že se jednalo o dluh z titulu bezdůvodného obohacení specifikovaného jako dluh z tvrzeného podvodného jednání [jméno] [celé jméno žalovaného]. Žalovaní činí sporným, že by jejich syn žalobce podvedl, ale i pokud by snad i jen teoreticky k tomuto došlo, nemohli by oni listinou předloženou v tomto řízení jako rozhodující důkaz převzít dluh z titulu neexistujících půjček, a dokonce takovýto dluh uznat. Žalovaní tvrdí, že žalobcem předložené uznání dluhu je neplatné jak co do části uznání dluhu, tak co do části převzetí dluhu, neboť označený dluh z titulu půjček nikdy nevzniknul a nikdy neexistoval. Syn žalovaných [jméno] [celé jméno žalovaného] žalobci nikdy ničeho nedlužil a tedy ani nemohl existovat žádný dluh, který by na sebe žalovaní převzali. Žalovaní se domnívají, že k převzetí dluhu je dle § 1888 o. z. nezbytný souhlas případného dlužníka. Uznání dluhu ze dne 11. 10. 2019 nemůže být posouzeno ani případně jako přistoupení k dluhu podle § 1892 o. z., neboť takovéto ujednání v předmětné listině absentuje a takovýto projev vůle obsahem uvedené listiny není. Listinu z 11. 10. 2019 není možné považovat za platnou i z toho důvodu, že žalovaní nejprve v ní uznávají dluh vůči žalobci z titulu půjček jejich syna [jméno] [celé jméno žalovaného], ač by teoreticky mohli uznat pouze dluh vlastní. Uznání cizího dluhu jako právní institut neexistuje. Žalovaní dále upozorňují na zcela zjevný fakt právní nejistoty žalobcových tvrzení, když ač tvrdí, že je oprávněným věřitelem žalovaných s pohledávkou ve výši 500 000 Kč s případnou smluvní pokutou, tak žalobou nárokuje pouze částku 20 000 Kč bez smluvní pokuty. Uplatněním pouze části tvrzeného nároku dává žalobce jednoznačně najevo svou právní nejistotu ohledně vykonstruovaného a neplatného nároku. Žalovaní dále uvádějí, že na žalobce podali trestní oznámení, které je šetřeno Policií ČR ve [obec].

3. Z listiny nazvané uznání dluhu ze dne 11. 10. 2019 uzavřené mezi žalobcem a žalovanými vyplývá, že dlužníci – žalovaní – uznávají svůj dluh ve výši 500 000 Kč vůči věřiteli [celé jméno žalobce]. Dluh vznikl z půjček jejich syna [jméno] [celé jméno žalovaného], který si od věřitele [celé jméno žalobce] v průběhu roku 2019 půjčil finanční hotovost v celkové výši 500 000 Kč. Dlužníci na sebe dluh svého syna [jméno] [celé jméno žalovaného] přebírají a tímto dokumentem uznávají svůj závazek vůči věřiteli co do důvodu a výše 500 000 Kč. Dlužníci uznávají, že tento dluh zaplatí a uznávají, že tato dlužná částka dosud nebyla ani z části splacena a dluh trvá v plné výši. Věřitel [celé jméno žalobce] tímto převzetí dluhu přijímá. V článku II. se dlužníci zavázali, že svůj dluh věřiteli splní a v plné výši jej věřiteli uhradí nejpozději dne 31. 1. 2020 na účet vedený u [právnická osoba] V případě, že se dlužníci dostanou do prodlení, jsou povinni zaplatit věřiteli smluvní pokutu ve výši 2% z dlužné částky za každý započatý měsíc ode dne prodlení až do zaplacení. Smluvní pokuta je splatná následujícího dne po jejím vzniku. V závěrečných ustanoveních je napsáno, že každá ze stran této dohody obdrží po jednom jejím vyhotovení. Dohoda se řídí právem české republiky. Účastníci prohlašují, že dohoda nebyla uzavřena v tísni, pod nátlakem, ani za nápadně nevýhodných podmínek. Podpisy všech účastníků na dané listině jsou ověřeny.

4. Žalobce ve své účastnické výpovědi odkázal na to, co uvedl v protokolech o výslechu před Policií ČR a doplnil, že po té, co zjistil, že byl obětí podvodu, tak [jméno] v té době nekontaktoval, protože nemělo význam se s ním o tom bavit, informace sdělil pouze jejich společnému známému p. [příjmení] s tím, že půjde na Policii. Od něho se dozvěděl, že [jméno] je s rodiči a se svojí přítelkyní v Maďarsku na dovolené. Z Maďarska žalobci také později volala paní [celé jméno žalované] s tím, že na něj naléhala, abych nic nešel hlásit na Policii, že má [jméno] dítě a že by mu to zničilo život. Dále říkala, že pokud má zájem dostat peníze zpět, tak je určitě nedostane od [jméno] na základě trestního oznámení, ale pouze po jednání s nimi. [jméno] prý má tolik dluhů, že by z něho nic nedostal. Říkali, že to za něj zaplatí. Od začátku vždy hovořil o částce 565 000 Kč, ale paní [celé jméno žalované] říkala, že víc než 500 000 Kč nejsou schopni dát. Dohodli se, že jakmile dojedou domů, tak ho budou kontaktovat a domluví se. Po návratu opět volala paní [celé jméno žalované], nabízeli, že jsou schopni ihned mu dát částku 100 000 Kč a zbytek později, s tím však žalobce nesouhlasil, chtěl všechno najednou. Paní [celé jméno žalované] říkala, že tolik peněz nemají, že jim musí dát čas, nakonec se domluvili na tom, že celou částku 500 000 Kč uhradí k 31. 1. 2020. K tomu paní [celé jméno žalované] říkala, že do tohoto data peníze seženou, že má i nějaké peníze u advokáta v [obec] v úschově. Od návratu [příjmení] z Maďarska spolu vedli asi 3-4 hovory, spíše 4. Co se týká vlastního textu uznání dluhu, tak [celé jméno žalovaného] mu posílali na email své vlastní uznání a on to podle vzoru z internetu doplnil. Paní [celé jméno žalované] nechtěla, aby v textu znělo něco o tom, že se jedná o částku o podvodném jednání jejich syna, to tam nemělo být uvedeno. Takže vyplynulo, že jediné, co je tam možné dát, je půjčka. Zbytek textu napsal žalobce. Na tomto se dohodli po telefonu. Původně žalobce chtěl, aby šli k notáři a sepsali notářský zápis s doložkou vykonatelnosti, s tím ale [celé jméno žalovaného] nesouhlasili, neboť je prý v [obec] každý zná, proto se dohodli na podpisu textu na poště. Text uznání zpracoval žalobce během půl hodiny. [příjmení] poprvé viděl na poště, sešli se ve vestibulu dne 11. 10. 2019, asi to bylo dopoledne nebo těsně po obědě. Předal jim všechny doklady ohledně bytu – falešné plné moci ohledně prodeje, falešnou smlouvu o prodeji bytu (zhotovil si kopie) a kopie účetních příjmových dokladů (originály si nechal). Dále jim předložil listinu uznání dluhu. Nejdřív se podívali na doklady ohledně bytu, ty vzali zběžně a potom si četli uznání dluhu. Námitky žádné neměli, naopak mu říkali, že za něj zaplatili už tolik, že doufají, že je to to poslední, co udělal. Následně šli listiny podepsat před pracovnici. Před poštou se rozešli a od té doby žalobce žalované neviděl. Výtisky uznání byly dva, ověřovali oba dva. Po 31. 1. 2020, když zjistil, že nebylo nic uhrazeno, tak paní [celé jméno žalované] poslal pouze sms zprávu s tím, že to předává Policii a dále je již nekontaktoval. Další podmínkou k tomu, aby [celé jméno žalovaného] podepsali uznání dluhu, bylo to, že žalobce musel jít na Policii stáhnout oznámení ohledně auta a slíbil, že nepodá oznámení ohledně bytu. Následně byl volán i jako svědek na Policii do [obec], kde již nevypovídal, sdělil jim, že se domluvili a že by potom žádné peníze nedostal. Hned po podpisu uznání na poště šel na Policii, kde policistům řekl, jak to bylo s autem, že se s [příjmení] domluvil a že tedy musí stáhnout toto oznámení, Policie s tím problém neměla a uzavřeli to tak, že žalobce přehlédl sms od [jméno] [celé jméno žalovaného]. Protokol dostal, ofotil ho a týž den ho zaslal [příjmení] na email (na email pana [celé jméno žalovaného]). Trestní oznámení podal po té, co zjistil, že [celé jméno žalovaného] nezaplatili, bylo to 5. 2. 2020. Žalobce dále uvedl, že se dozvěděl, že asi dva dny po tom, co ho [jméno] podvedl, měl podvést i jeho známého, kterému chtěl prodat [motorové vozidlo] [anonymizováno] za 500 000 Kč (hodnota auta mohla být 1 000 000 Kč). Těch 500 000 Kč předával na benzince v [obec], bylo to v pátek, zřejmě 27. 9. 2019, na příjmovém dokladu, který žalobce obdržel, je podpis pana [příjmení], žalobce částku 500 000 Kč předával [jméno], [jméno] mu současně předal i příjmový doklad, který již měli vyhotovený. Po celou dobu předávání peněz pan [příjmení] telefonoval, hovořil o tom, že má mít nějakou dražbu. [jméno] si peníze zkontroloval, určitě to nepřepočítával kus po kuse, ale zkontroloval, jestli v balíčcích nejsou falešné peníze. Následně potom přijeli ještě k němu na hotel v neděli s tím, že potřebují ještě dalších 65 000 Kč a že pokud to nechce zaplatit, tak koupě padá a v pondělí mu vrátí 500 000 Kč. Pokud 65 000 Kč zaplatí, tak obchod vyjde. Žalobce částku zaplatil, dostal opět již předem vyhotovený příjmový doklad a ještě ten den mu nabízeli prodej domu v [obec] za 2 000 000 Kč, s tím, že po něm chtěli zálohu 1 000 000 Kč do dvou dnů. U přijetí 500 000 Kč mu [jméno] vysvětloval, že nemůže přijmout vyšší platbu než 250 000 Kč za den, proto že mu na další částku 250 000 Kč vystaví doklad následující den, jinak že by to muselo jít přes účet. Ten druhý doklad na 250 000 Kč žalobce později našel v autě [tovární značka], tento mu pan [celé jméno žalovaného] nepředával, našel ho až po té, co s [příjmení] bylo podepsáno uznání dluhu, auto dával na čištění a při čištění technici našli složku s listinami a s tímto dokladem.

5. První žalovaná ve své účastnické výpovědi uvedla, že žalobce vidí podruhé v životě, nic mu nedluží. Na přelomu září a října byli celá rodina včetně dětí a vnoučat na dovolené v Maďarsku. Přiběhl k nim [jméno] s tím, že mu volal pan [příjmení], který pracuje jako [pozice] u žalobce, že ho žalobce nahlásil na Policii pro krádež [auta]. Je pravda, že [auto] převedl [jméno] v únoru na pana [celé jméno žalobce], který mu za něj dal peníze, protože je [jméno] potřeboval, s tím, že se domluvili, že mu postupně ty peníze bude vracet a [auto] si následně převede zpět. Prý zbývá doplatit 20 000 Kč. [jméno] [auto] normálně používal a toto oznámení na Policii nechápal. Auto prý je zabaveno v [obec], a po panu [příjmení] vzkazoval, že mu oni, jako rodiče, mají zavolat. Nevěděli, o co jde, tak mu z Maďarska telefonovala první žalovaná a pan [celé jméno žalobce] jí řekl, že mu [jméno] ukradl auto a že ho podvedl, že si napůjčoval peníze, mluvil o 250 000 Kč, a že když mu nezaplatí 500 000 Kč, tak že dá na Policii další trestní oznámení za další podvody a že to auto si nechá navrch. Byl ochoten přijet hned do Maďarska a dát nám k podpisu dlužní úpis. Na to nepřistoupili, byli v šoku, syn jim tvrdil, že má pouze dluh 20 000 Kč. Po příjezdu opět kontaktovala pana [celé jméno žalobce], všechno spěchalo, hrozil, že [jméno] hrozí 5-6 let vězení, chtěl vše řešit okamžitě a oni neměli čas se s nikým poradit. Cítili, že je na ně činěn nátlak, proto si hovor s ním nahráli a následně ho předali ho Policii. Pan [celé jméno žalobce] v hovoru říká, že syn vyrobil příjmové doklady, které prý podepsal. Proti synovi bylo v té době vedeno trestní řízení v [obec] a v krátké době mělo být rozhodnuto o odvolání, báli se, aby to synovi nepřitížilo a potřebovali alespoň k odvolání získat čas. Vše však bylo podle nich načasováno, všechno spěchalo, pan [celé jméno žalobce] muset hned dořešit věc s Policií. Nakonec se s manželem dohodli, že dlužní úpis podepíší a pak to budou řešit. Žádné doklady neviděli, [jméno] jim tvrdil, že panu [celé jméno žalobce] kromě nedoplatku na auto nedluží. Pan [celé jméno žalobce] chtěl sehnat notáře, ale toho prý tak narychlo nesehnal, dlužní úpis viděli až na poště, rozhodně netrvali na tom, aby tam byla uvedena půjčka. Bavili se o tom, že tam bude, že přebírají dluhy jako takové. Sám pan [celé jméno žalobce] mluvil o 250 000 Kč, o dokladech na 500 000 Kč nikdy nemluvil. Na poště jim předložil obálku asi 1 cm tlustou s doklady, které nebylo možno přečíst, dlužní úpis přečetli, ostatní doklady přečíst nešly. Následně listiny podepsali. Je pravda, že podmínkou podpisu bylo, že pan [celé jméno žalobce] odvolá fingovanou krádež auta. Po prostudování dokladů se nestačili divit, na dokladech nebylo žádné [jméno] jméno, ani žádný jeho podpis, byly tam dva příjmové doklady, oba podepsané jiným člověkem, ani jeden se netýkal [jméno]. Nabyli dojmu, že byli vydíráni. V tu chvíli si mysleli, že pan [celé jméno žalobce] uzná svoji vinu a dá jim pokoj, to se však nestalo, pan [celé jméno žalobce] jim poslal sms zprávu, následně se poradili s právníkem, který mu zaslal dopis, na něj nebylo reagováno. [příjmení] [celé jméno žalobce] nalítli. [jméno] má syna, který se teprve v 6 letech učí mluvit a má vážné zdravotní potíže, bez [jméno] by jeho matka výchovu nezvládla. Oni jako rodiče by pro něj udělali cokoli. První žalovaná následně upravila to, co je napsáno v protokolu na Policii – s panem [celé jméno žalobce] nahrávali pouze jeden jediný hovor a to ten z 10. 10., další hovory se týkaly pouze toho, že jim sdělil, že nesehnal notáře a že se sejdou tehdy a tehdy na poště. K dotazu, proč trestní oznámení podali až v únoru a ne hned v říjnu uvedla, že jim nedodal ani jediný doklad, kde by byl [jméno] podepsaný, tak si mysleli, že to vyšumí. Od podpisu dlužního úpisu panu [celé jméno žalobce] nedali vědět, že s doklady nesouhlasí a že mají nějaké námitky. Dne 2. 10. 2019 s panem [celé jméno žalobce] hovořila z Maďarska, zpátky se vraceli asi 3. 10. nebo i 2.

10. Další telefonát s panem [celé jméno žalobce] vedla až 10. 10., mezitím se radili se synem, který je právníkem, ten jim říkal, že tím, že to podepíší, tak získají čas a oni potřebovali čas minimálně jeden měsíc.

6. Druhý žalovaný ve své účastnické výpovědi uvedl, že vše začalo v Maďarsku, syn za nimi přišel s tím, že mu volal pan [příjmení], že se panu [celé jméno žalobce] ztratil [auto] a že jde na Policii a že panu [celé jméno žalobce] mají volat. Manželka mu tedy volala, chtěl po nich 80 000 Kč z nějakého důvodu či právě kvůli tomu autu, byl ochoten za nimi přijet do Maďarska, aby mu podepsali dlužní úpis. Manželka mu sdělila, že to vyřeší až po návratu domů. Následně se poradili se synem, který je vystudovaný právník a 10. 10. žalobci manželka volala, tento hovor si nahráli. Pan [celé jméno žalobce] říkal, že chce peníze, že mohou podepsat dlužní úpis, že vše strašně spěchá, dá se říci, že to oddálili o jeden den, telefonovali ve čtvrtek a v pátek šli podepsat listinu na poštu. [příjmení] [celé jméno žalobce] poprvé viděl na poště, do té doby ho neznal. Uznání dluhu četli, žádné připomínky k němu neměli a listinu podepsali. Listinu podepsali, ačkoli oni nic panu [celé jméno žalobce] nedluží, ani si od něho nic nepůjčili, hlavním důvodem bylo, že se blížilo odvolací líčení u [název soudu]. Předpokládali, že by toto trestní oznámení mohlo synovi ublížit. To byl důvod, proč listinu podepsali s tím, že to nikdy nechtějí zaplatit a že budou dělat vše, aby se z toho vyvlíkli. Lhůta k zaplacení byla do konce ledna, nechali ji doběhnout do nejzazšího termínu, předpokládali, že se to mimosoudně vyrovná, zvláště když dostali doklady, kde nebylo žádné [jméno] jméno, ani jeho podpis. Na poště od pana [celé jméno žalobce] dostali obálku formát A4 tlustou 1-2 cm, nepamatuje si, že by ji na poště prohlíželi. Ono by to stejně nemělo žádný smysl, jestli by to četli na poště nebo doma, na poště byl velký šrumec. Pokud by zjistili, že tam není [jméno] jméno, tak by asi nic nepodepsali. Když zjistili, že na dokladech není jméno ani podpis [jméno], chtěli s panem [celé jméno žalobce] uzavřít dohodu, kterou pan [příjmení] [příjmení] poslal panu [celé jméno žalobce] v lednu, nebylo na ni přistoupeno. Rozdíl v požadovaných částkách (80 000 Kč x 500 Kč) druhý žalovaný vysvětloval tak, že neví, jak to přesně bylo zdůvodňováno, u [auto] předpokládali, že to byla zástava, u částky 500 000 Kč nemohli moc přemýšlet, bylo to podáno tak, že jinak to bude řešeno na Policii. Pan [celé jméno žalobce] mluvil o [jméno] činnosti, že mu [jméno] dluží peníze, o které ho připravil. Nahrávali si asi tři hovory s panem [celé jméno žalobce], ty další dva byly nepodstatné, osobně druhý žalovaný přepsal ten jeden čtyřstránkový, ty ostatní dva již nemají. Při podpisu uznání dluhu panu [celé jméno žalobce] neříkali, že to stejně nezaplatí, nemluvili o tom. Je pravda, že následně jim byl zaslán email o stažení oznámení o ukradeném [auto]. Je možné, že z jeho emailu byl odeslán panu [celé jméno žalobce] jejich návrh jejich představy o uznání dluhu. K dorazu, proč podali trestní oznámení až v únoru, druhý žalovaný uvedl, že čekali, že se to urovná. Ještě před Vánoci vše sdělili jejich právnímu zástupci, který říkal, že něco sepíše a odešle to panu [celé jméno žalobce]. Nechali to tedy na něm a po dohodě s ním koncem února podali trestní oznámení.

7. Soud provedl k důkazu přehrání telefonického rozhovoru mezi paní [celé jméno žalované] a panem [celé jméno žalobce] ze dne 10. 10. 2019, který je obsažen na CD disku v připojeném spise sp. zn. [spisová značka] na č. l.

30. Přepis textu je na č. l. 22 – 25 téhož spisu a souhlasí se zachyceným rozhovorem. Z rozhovoru vyplývá, že paní [celé jméno žalované] prosí žalobce jako máma, aby nechodil na Policii, nechce se jí věřit, že by to [jméno] udělal, jsou ochotni to řešit a řeší to, vypadá to, že si [jméno] nalít. Pan [celé jméno žalobce] hovoří o tom, že je ochoten nejít na Policii, ale chce mít garanci, že peníze dostane zpět, záruku mu mohou dát jen [celé jméno žalovaného], u [jméno] by to bylo bezcenné. Nevadí mu, když by tam byly splátky, chce mít jistotu, že peníze dostane zpět. Paní [celé jméno žalované] zpočátku říká, že peníze nemají, že mu nemohou slíbit něco, co by nesplnili, že jsou v důchodu, posléze připouští, že by se mohlo jednat o tři splátky, protože se něco má fakturovat u nich ve firmě. Co se týká částky, tak pan [celé jméno žalobce] hovoří o částce 500 000 Kč, uvádí, že jsou dva doklady, na 65 000 a na 150 000 a zbytek dával [jméno] bokem. Paní [celé jméno žalované] na to říká, že [jméno] tvrdí, že jsou dva doklady na 215 000 Kč a na 65 000 Kč. Závěrem paní [celé jméno žalované] uvádí, že se poradí s manželem a dají si vědět. Také uvádí, že pokud mu podepíší ten papír, tak ty peníze bude shánět [jméno], oni nic nemají. Celý rozhovor soud posuzuje jako vedený v klidu, konstruktivně, se snahou z obou stran problém vyřešit. Je pravda, že v rozhovoru pan [celé jméno žalobce] hovoří o tom, že příjmové doklady podepsal [jméno] [celé jméno žalovaného] a že záznamy z kamer jsou staženy. K rozhovoru žalobce uvedl, že telefon neočekával, přesně se na ty doklady nedíval, proto uváděl jinou částku, věděl, že cílová částka je úplně jiná. Navíc si myslí, že tento hovor navazoval na nějaký předchozí, hovorů mezi nimi proběhlo těch víc. Ohledně stažení záznamů z benzinky blafoval.

8. Ze spisu Policie ČR, oddělení obecné kriminality ve [obec] sp. zn. [anonymizováno] [číslo] [spisová značka] bylo zjištěno, že usnesením policejního orgánu ze dne 8. 6. 2020 byla odložena trestní věc podezření ze spáchání přečinu vydírání podle § 175 odst. 1 tr. zákoníku, kterého se měl dopustit [celé jméno žalobce] tím, že v době od 2. 10. 2019 až do 11. 10. 2019 převážně na území města Poličky se snažil pohrůžkou jiné těžké újmy přinutit poškozené [celé jméno žalované] a [celé jméno žalovaného] k tomu, aby něco konali, a to konkrétně to, že naléháním na poškozené, že pokud na sebe nepřevezmou finanční závazek ve výši 500 000 Kč za svého syna [jméno] [celé jméno žalovaného], který měl vzniknout na základě podvodného jednání vůči panu [celé jméno žalobce], tak mimo již podaného trestného oznámení na jejich syna pro krádež motorového vozidla, na něj oznámí ještě údajné podvodné vylákání uvedených peněz a dostane ho na 6 let do vězení, kdy poškození ze strachu o svého syna a na pozadí toho, že proti tomuto je již vedeno jiné trestní řízení, prověřovanému podepsali dne 11. 10. 2019 listinu uznání dluhu, čímž na sebe měli převzít závazek svého syna, neboť ve věci nejde o podezření z trestného činu a není na místě věc vyřídit jinak. Stížnost [titul] [celé jméno žalované] a [titul] [celé jméno žalovaného] byla státní zástupkyní Okresního státního zastupitelství zamítnuta, neboť není důvodná. Z důkazů provedených v tomto trestním řízení vyplývá, že manželé [celé jméno žalovaného] věděli o tom, že jejich syn je trestně stíhán u [název soudu], věděli o tom, že jejich syn [celé jméno žalobce] dluží peníze. Ač manželé [celé jméno žalovaného] tvrdí, že dluh neexistoval, přesto [celé jméno žalobce] podepsali uznání dluhu a přesto od něj převzali„ údajně kompromitující materiál usvědčující jejich syna z trestné činnosti“, z čehož (a také z přepisu části telefonátu) je patrné, že sami tvrzení jejich syna [jméno] [celé jméno žalovaného] (o tom, že od [celé jméno žalobce] peníze nepřevzal) nevěří. Listina uznání dluhu byla podepsána dne 11. 10. 2019 a trestní oznámení manželi [příjmení] bylo podáno až dne 26. 2. 2019. Pakliže se manželé [celé jméno žalovaného] cítili podvedeni a vydíráni, nečekali by na konec splatnosti dluhu a věc by řešili s orgány činnými v trestním řízení mnohem dříve, nikoliv až po splatnosti dluhu a poté, co [celé jméno žalobce] nereagoval na jejich ultimátum o smírném řešení. [celé jméno žalobce] splnil všechny požadavky manželů [příjmení], přinesl jim„ údajně kompromitující materiál usvědčující jejich syna z trestné činnosti“, nepodal trestní oznámení na jejich syna (týkající se podvodu při koupi bytu) a dne 11. 10. 2019 šel na policii a snažil se„ stáhnout“ trestní oznámení na jejich syna týkající se krádeže automobilu. Z uvedeného jednoznačně vyplývá dohoda mezi manželi [příjmení] a [celé jméno žalobce], kdy [celé jméno žalobce] své splnil, kdežto manželé [příjmení] začali tvrdit, že byli vydíráni. Pozdní podání trestního oznámení nemá vliv na to, zda ke skutku došlo či nedošlo, nicméně se jedná o další skutečnost podporující úmysl manželů [příjmení] pozdržet [celé jméno žalobce] v podání trestního oznámení na jejich syna. Jednání [celé jméno žalobce] mělo spočívat v tom, že manžele [příjmení] pohrůžkou jiné těžké újmy nutil podepsat uznání dluhu, přitom pro naplnění tohoto přečinu vydírání podle § 175 odst. 1 tr. zákoníku není podstatné, zda dluh [jméno] [celé jméno žalovaného] vznikl či nikoliv. Věc krádeže osobního automobilu byla na základě podaného vysvětlení [celé jméno žalobce] usnesením ze dne 1. 11. 2019 odložena.

9. Dne 28. 1. 2021 zaslal soudu mail pan [jméno] [příjmení], tento mail následně doplnil i písemným podáním, v němž uvádí, že byl kamarádem [jméno] [celé jméno žalovaného] informován, že u zdejšího soudu pan [celé jméno žalobce] žaluje manžele [celé jméno žalovaného] o zaplacení finanční částky, kterou si od něho půjčil on. Potvrzuje, že si od pana [celé jméno žalobce] půjčil 150 000 Kč a že mu na doklad podepsal 230 000 Kč. To navýšení měl být úrok, který pan [celé jméno žalobce] chtěl. [příjmení] [celé jméno žalobce] ještě dlužnou částku nevrátil, neboť mu v tom prozatím brání jeho ekonomická situace, kterou znesnadnil Covid.

10. Ve spise [spisová značka] je na č. l. 20 založen příjmový doklad [číslo] ze dne 27. 9. 2019, z něhož se podává, že za [titul] [jméno] [příjmení], [exekutorský úřad] [část obce] přijal od [celé jméno žalobce] částku 250 000 Kč jako kupní cenu na nemovitosti [obec a číslo], [číslo jednací] [anonymizováno] [číslo]. Podepsán je [titul] [jméno] [příjmení]. K tomuto dokladu pan [příjmení] při výslechu na policii uvedl, že podpis je jeho. Dále je na č. l. 21 téhož spisu založen příjmový doklad [číslo] ze dne 29. 9. 2019, z něhož se podává, že za [titul] [jméno] [příjmení], [exekutorský úřad] [část obce] přijal [titul] [jméno] [příjmení] od [celé jméno žalobce] částku 65 000 Kč jako kupní cenu na nemovitosti [obec a číslo], [číslo jednací] [anonymizováno] [číslo]. Opět je zde jako příjemce uveden [titul] [jméno] [příjmení]. K tomuto dokladu pan [příjmení] uvedl, že podpis není jeho.

11. Ve spise (č. l. 46) je založen příjmový doklad [číslo] ze dne 30. 9. 2019, z něhož se podává, že za [titul] [jméno] [příjmení], [exekutorský úřad] [část obce] přijal [titul] [jméno] [příjmení] od [celé jméno žalobce] částku 250 000 Kč jako kupní cenu na nemovitosti [obec a číslo], [číslo jednací] [anonymizováno] [číslo]. K tomuto dokladu žalobce uvedl, že jej našel v autě [auto] až po podání trestního oznámení.

12. Z mailové korespondence mezi [celé jméno žalovaného] a [celé jméno žalobce] (č. l. 50pv, 51 spisu) soud zjistil, že dne 11. 10. 2019 v 9. 21 hodin odeslal pan [celé jméno žalovaného] (2. žalovaný) žalobci mail s předmětem informace, kdy v příloze byla listina nazvaná uznání dluhu, která zněla následovně:“ Náš návrh: uznání dluhu, [příjmení], níže podepsaní manželé [celé jméno žalované], [datum narození] a [celé jméno žalovaného], [datum narození], oba bytem [adresa žalovaného a žalované], uznáváme, že dlužíme panu [celé jméno žalobce], [datum narození], bytem [adresa žalobce], částku = 500 000 Kč (=pětsettisíc Kč) a prohlašujeme, že ji splatíme do dne 31. 1. 2020. V [obec] 11. 10. 2019 Pan [celé jméno žalobce] týž den v [číslo] odeslal na mailovou adresu [celé jméno žalovaného] sdělení: Dobrý den, dle naší dohody zasílám kopii mého podání vysvětlení, je důležité, aby se [jméno], až půjde k výslechu, držel striktně mé verze, protokoly bude číst ještě státní zástupce, tak ať se v tom zbytečně„ nezamotá“. [celé jméno žalobce].

13. Ze spisu Policie ČR, oddělení obecné kriminality ve [obec] [anonymizována dvě slova] [číslo] [spisová značka] [číslo] bylo zjištěno, že na základě podání vysvětlení [celé jméno žalobce] dne 5. 2. 2020 byly zahájeny úkony trestního řízení ve věci [jméno] [celé jméno žalovaného] a jeho podvodného jednání při prodeji bytu s tím, že je na podkladě zjištěných skutečností dostatečně odůvodněn závěr, že v době od 26. 9. 2019 do 29. 9. 2019 mohl být [jméno] [celé jméno žalovaného] spáchán zločin podvodu tím, že s úmyslem obohatit sebe nebo jiného, nabídl k prodeji poškozenému [příjmení]. [celé jméno žalobce] byt [číslo] v domě [adresa] na ulici [anonymizováno]. [příjmení] ve [obec], za částku 500 000 Kč, na základě dalšího jednání, kterého se zúčastnila další dosud neustanovená osoba, která vystupovala jako pracovník exekutorské kanceláře [titul] [jméno] [příjmení], kdy právě tato kancelář měla předmětný prodej bytu realizovat, poškozený provedl úhradu kupní ceny za byt v celkové výši 565 000 Kč, byt však poškozený nenabyl do svého vlastnictví a kupní cena mu do současné doby nebyla vrácena. Dne 2. 10. 2019 se na Policii ČR, OO [obec] dostavil žalobce a uvedl, že v měsíci únoru 2019 koupil od paní [celé jméno žalované] [značka automobilu], [registrační značka]. Toto vozidlo užíval pan [jméno] [celé jméno žalovaného], psáno bylo na jeho matku. Po koupi toto vozidlo používal žalobce jako záložní vůz. [jméno] [celé jméno žalovaného] měl toto vozidlo zapůjčené a vrátil jej 29. 9. 2019, kdy jej žalobce viděl naposledy. Dne 2. 10. 2019 zjistil, že vozidlo není na svém místě. Je přesvědčen, že vozidlo mu odcizil pan [jméno] [celé jméno žalovaného], který jej podvedl o částku kolem 500 000 Kč ohledně koupě bytu a jelikož věděl, že se to provalí, tak mu vzal i auto. Oznámení o prodeji bytu učiní 3. 10. 2019 až si nachystá podklady. Dne 17. 2. 2020 policejní komisař spojil tuto věc s trestní věcí vedenou pod [číslo jednací], v níž byl projednáván přečin neoprávněného užívání cizí věci, neboť v obou trestních věcech se jedná o stejné osoby prověřovaného i poškozeného a ke spáchání obou věcí došlo v obdobné místní i časové souvislosti. Ve své výpovědi na Policii ČR ve dnech 5. 2. 2020 žalobce uvedl, že ho dne 26. 9. 2019 kontaktoval jeho známý [jméno] [celé jméno žalovaného], který věděl, že má zájem koupit nějakou nemovitost a nabídl mu ke koupi byt ve [obec], [anonymizováno]. [příjmení] [číslo]. Tento byt prodává Exekutorská kancelář [titul] [příjmení] a [jméno] v ní má svého kamaráda [titul] [jméno] [příjmení], který mu dokáže byt prodat za výhodnou cenu. Téhož dne ho navštívil [jméno] [celé jméno žalovaného] společně s [jméno] [příjmení], domluvili se, že prodej bytu spěchá, že jej není možno prohlédnout, neboť v něm majitelé stále bydlí, že je nutno počítat s tím, že byt bude v dezolátním stavu. Kvůli tomuto stavu mu nabídli cenu 500 000 Kč. Dne 27. 9. 2019 zaslal žalobce [jméno] [celé jméno žalovaného] své nacionále s tím, že tento je předá [titul] [příjmení] k vypracování kupní smlouvy. [příjmení] [jméno] [celé jméno žalovaného] žalobci volal, že se sejdou na benzínové čerpací stanici v [obec], neboť [titul] [příjmení] měl mít v okolí dražbu. Na čerpací stanici se sešli všichni tři, pan [příjmení] se žalobci prokázal občanským průkazem a průkazem exekutorské komory a plnou mocí od [anonymizováno] Částku 500 000 Kč předal Mgr. [příjmení], ten mu řekl, že mu nemůže vystavit doklad ne celou částku, ale jen na 250 000 Kč, dále uvedl, že nestihl napsat smlouvu z důvodu pracovního vytížení a že se sejdou v pondělí 30. 9. 2019 v [obec], kde mu předá druhý příjmový doklad a kupní smlouvu. S tímto žalobce souhlasil. Dne 29. 9. 2019 žalobce opět navštívil [jméno] [celé jméno žalovaného] spolu s [titul] [příjmení] s tím, že se [titul] [příjmení] zdá cena ve výši 500 000 Kč nízká a že vystavil příjmový doklad ještě na částku 65 000 Kč. Tuto částku žalobce opět v hotovosti [titul] [příjmení] vyplatil a dohodli se, že se sejdou příští den. Dne 30. 9. 2019 žalobce nikdo nenavštívil. Toto bylo žalobci podezřelé, současně zjistil, že mu bylo odcizeno vozidlo [tovární značka] zřejmě [jméno] [celé jméno žalovaného], jel do exekutorské kanceláře [titul] [příjmení] a zjistil, že [titul] [příjmení] u nich nepracuje a předmětný byt se prodávat nebude, neboť majitelé jsou v insolvenci. Přes společného známého vzkázal [celé jméno žalovaného], že ví o krádeži vozidla i o podvodu a jde to hlásit na policii. Následně ho kontaktovala paní [celé jméno žalované] s tím, že jsou v současné době na dovolené v Maďarsku i s [jméno] a jeho přítelkyní a prosila ho, aby celou věc s vozidlem nehlásil, že vozidlo je v [obec] a že po příjezdu z dovolené začnou řešit za [jméno] vrácení peněz, o které ho podvedl při prodeji bytu. Brečela mu do telefonu, že [jméno] již byl v minulosti trestaný a že nesmí v žádném případě do vězení. Upozornila ho, že trestní stíhání není v jeho zájmu, neboť by peníze nikdy nedostal zpět, neboť [jméno] nemá žádný majetek. Po příjezdu z dovolené mu [celé jméno žalovaného] řekli, že peníze nemají v hotovosti, že je [jméno] už nemá. Dohodli se tedy, že mu podepíší uznání dluhu a vynutili si splatnost dluhu 500 0000 Kč do 31. 1. 2020. Podmínkou podepsání uznání dluhu bylo, že stáhne oznámení o odcizení vozidla, což žalobce dne 11. 10. 2019 učinil a poslal [příjmení] kopii výpovědi do mailu. Tuto svoji výpověď žalobce podrobně rozvinul ve výpovědi dne 27. 2. 2020 s tím, že v této výpovědi uvedl (na rozdíl od předešlé), že peníze předával [jméno] [celé jméno žalovaného], který se na ně podíval, a aniž by je přepočítával, tak je uložil do přihrádky před sedadlem spolujezdce ve vozidle [tovární značka], které měl v té době od žalobce zapůjčené. [jméno] [celé jméno žalovaného] vypovídal na Policii ČR dne 4. 10. 2019 ohledně vozidla, uvedl, že má k vozidlu druhé klíče, o čemž pan [celé jméno žalobce] věděl. Dále byl [jméno] [celé jméno žalovaného] vyslýchán dne 3. 3. 2020, to vypovídal ohledně vozidla, k podvodu při prodeji bytu oznámil, že nebude vypovídat a že se k věci vyjádří až po projednání trestního oznámení rodičů proti panu [celé jméno žalobce] pro vydírání. Ve spise jsou obsaženy sms zprávy mezi žalobcem a [jméno] [celé jméno žalobce] z období od 26. 9. 2019 do 2. 10. 2019 a mezi žalobcem a paní [celé jméno žalované] ze dne 11. 10. 2019. Paní [celé jméno žalované] ve věci vypovídala dne 28. 2. 2020 a uvedla, že se dne 2. 10. 2019 na dovolené v Maďarsku měli dozvědět od syna [jméno], že měl pan [celé jméno žalobce] oznámit, že mu [jméno] odcizil auto. Pan [celé jméno žalobce] údajně vzkazoval, že chce mluvit pouze s rodiči [jméno], s [jméno] ne. Následně dne 2. 10. 2019 paní [celé jméno žalované] žalobci volala, pan [celé jméno žalobce] jí začal říkat, že mu syn ukradl vozidlo a ho měl podvést o částku 200 000 Kč, ale on chce vrátit částku 500 000 Kč. Mělo jít o prodej nějakého bytu a údajně mu měl [jméno] podepsat dva příjmové doklady. Jeho podmínka byla, že dostane 500 000 Kč a nepůjde na Policii. Po návratu do ČR s panem [celé jméno žalobce] opakovaně telefonovala, pořídila si do telefonu nahrávací aplikaci a veškeré hovory mezi ní a panem [celé jméno žalobce] si nahrávala. Jednu nahrávku předložili policii k trestnímu oznámení na pana [celé jméno žalobce]. V té době byli pod velkým psychickým tlakem. [jméno] byl obžalován pro nějakou trestnou činnost, mělo se rozhodovat o podaném odvolání. S manželem se domnívali, že by další trestní oznámení mohlo při odvolacím řízení [příjmení] přitížit. Proto hráli o čas a začali jednat s panem [celé jméno žalobce] o nějakém uznání toho dluhu, i když dopředu bylo jasné, že mu ho nemůžou zaplatit, protože nemají z čeho. Uznání dluhu podepsali, pan [celé jméno žalobce] jim předal nějaké listiny, kde ale nikde nebyl podpis [jméno] Pan [celé jméno žalovaného] při své výpovědi dne 12. 3. 2020 uvedl, že o všem s panem [celé jméno žalobce] jednala jeho manželka, on byl o všem informován. Uznání dluhu panu [celé jméno žalobce] podepsali, i když od začátku neměli v úmyslu tu částku platit. Usnesením ze dne 6. 1. 2021 policejní orgán odložil trestní věci podvodu a neoprávněného užívání cizí věci. Ke stížnosti žalobce státní zástupkyně stížnost ve vztahu ke skutku 1 – neoprávněné užívání cizí věci stížnost zamítla a ve vztahu ke skutku 2 – podvod usnesení zrušila a uložila, aby věc byla znovu projednána a rozhodnuta. Dne 11. 3. 2021 se policejnímu orgánu podařilo vyslechnout [jméno] [příjmení], který schůzku na benzinové čerpací stanici s [jméno] [celé jméno žalovaného], kterého zná dlouhodobě, a s panem [celé jméno žalobce] potvrdil. Požádal pana [celé jméno žalovaného] o to, zda nezná někoho, kdo by mu mohl půjčit 200 000 Kč. Při této schůzce mu pan [celé jméno žalobce] zapůjčil částku 150 000 Kč, přičemž zapůjčení domlouval pan [celé jméno žalovaného]. Převzetí peněz potvrdil na příjmový doklad svým podpisem, co na tomto dokladu bylo napsáno, nezjišťoval. Žádné razítko tam nebylo, jen ho překvapil titul [titul] před svým jménem. Doklad mu byl předložen [jméno] O splatnosti se vůbec nebavili, na ničem se dále nedomlouvali. Peníze si přepočítal. Odmítal, že by řešili prodej nějakého bytu nebo převod vlastnických práv. O pár dní později mu pan [celé jméno žalobce] půjčil zbylou částku 50 000 Kč, peníze si vyzvedl spolu s panem [celé jméno žalovaného] v nějaké restauraci [jméno] žádný příjmový doklad nebyl a pan [celé jméno žalobce] přinesl bílý papír, na který svojí rukou napsal příjmový doklad, asi na něj napsal částku 65 000 Kč, to měly být úroky. Podpis na předloženém příjmovém dokladu není jeho. [jméno] mu řekl o tom, že pan [celé jméno žalobce] chce peníze po jeho rodičích, tak napsal na soud, že si peníze od pana [celé jméno žalobce] a půjčil a vlivem špatné finanční situace mu je ještě nevrátil.

14. Ve spise jsou založeny rozsudky Okresního soudu ve Svitavách ze dne 22. 6. 2007 a rozsudky Okresního soudu v Olomouci ze dne 5. 4. 2019 a Krajského soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci ze dne 9. 12. 2019, které se týkají možné trestné činnosti [jméno] [celé jméno žalovaného]. Dle sdělení zástupce žalovaných byl [jméno] [celé jméno žalovaného] po zrušujícím usnesení krajského soudu obžaloby zproštěn, tento rozsudek soud nemá k dispozici. Soud z těchto důkazů nezjistil žádné podstatné skutečnosti. Za důležité však soud považuje část textu odvolání vypracovaného zástupcem obžalovaného [jméno] [celé jméno žalovaného], v němž je uvedeno, že je pravdou, že [celé jméno žalovaného] obdržel určité finanční prostředky, je pravdou, že následně na již poskytnuté finanční prostředky strany sepsaly smlouvu o půjčce. Valná většina těchto prostředků byla věřitelům vrácena ve splátkách (bod 6. usnesení Krajského soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci ze dne 9. 12. 2019).

15. Podle § 1888 o. z. kdo ujedná s dlužníkem, že přejímá jeho dluh, nastoupí jako dlužník na jeho místo, dá-li k tomu věřitel souhlas původnímu dlužníku nebo přejímateli dluhu.

16. Podle § 1892 odst. 1 o. z. kdo bez dlužníkova souhlasu ujedná s věřitelem, že za dlužníka splní jeho dluh, stává se novým dlužníkem vedle původního dlužníka a je spolu s ním zavázán společně a nerozdílně.

17. Podle § 2053 o. z. uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.

18. Podle § 4 odst. 1 o. z. á se má za to, že každá svéprávná osoba má rozum průměrného člověka i schopnost užívat jej s běžnou péčí a opatrností a že to každý od ní může v právním styku důvodně očekávat. Podle § 6 o. z. každý má povinnost jednat v právním styku poctivě a nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu. Nikdo nesmí těžit ani z protiprávního stavu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu.

19. Podle § 555 o. z. odst. 1 se právní jednání posuzuje podle svého obsahu. Má-li být určitým právním jednáním zastřeno jiné právní jednání, posoudí se podle jeho pravé povahy.

20. Z rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 26. 9. 2012, sp. zn. 33 Cdo 4036/2011 vyplývá, že plyne-li z písemného prohlášení, že důvodem uznávaného dluhu je např. půjčka, nelze tento důvod vzniku závazku vzhledem k nutnosti zachování písemné formy nahrazovat novým důvodem. Vzhledem k tomu, že uznání dluhu je právním úkonem, pro který je pod sankcí neplatnosti stanovena písemná forma, musí být určitost projevu vůle dlužníka uznat dluh co do důvodu a výše dána obsahem listiny, na níž je zaznamenán; nestačí, že dlužníku, který tento jednostranný právní úkon učinil, případně věřiteli, jemuž byl tento úkon adresován, byl zřejmý jak důvod, tak výše uznávaného dluhu, není-li to seznatelné již z textu listiny. Důvod uznávaného dluhu musí být z textu listiny objektivně seznatelný a nezaměnitelný, tzn. nevzbuzovat pochybnosti ani mezi nezúčastněnými osobami, o jaký konkrétní dluh se jedná. Právě odkazem na půjčku je však tento důvod jasně a nezaměnitelně v obecné rovině formulován tak, že se nemůže jednat o dluh z jiného obecně definovaného právního úkonu.

21. Z výše uvedené judikatury týkající se uznání dluhu soud nemůže v řešeném případě vyjít z listiny nazvané jako uznání dluhu. Nárok žalobce na zaplacení dlužné částky však soud spatřuje v dalších důkazech, které byly soudem provedeny. Soud ve smyslu ustanovení § 132 o. s. ř. hodnotí důkazy podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti; přitom pečlivě přihlíží ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci.

22. V daném případě bylo v řízení prokázáno, a žalovaní tuto skutečnost ani nepopírali, že podepsali žalobci uznání dluhu s tím, že však tento dluh nechtěli plnit a chtěli se z uzavření této smlouvy posléze nějak vyvléci. Z výpovědi účastníků i ze záznamu jejich telefonického rozhovoru vyplývá, že žalobce i 1. žalovaná věděli, jakého případu se jejich rozhovor týká, že se jedná o podvodné jednání jejich syna [jméno] vůči žalobci, který spolu s panem [příjmení] vylákal z žalobce určité finanční prostředky. Sami žalovaní následně dne 11. 10. 2019 zaslali žalobci mailem jejich návrh uznání dluhu, v němž uznali, že dluží panu [celé jméno žalobce] částku 500 000 Kč a prohlašují, že ji splatí do dne 31. 1. 2020. Sama 1. žalovaná ve své výpovědi uvedla, že se s žalobcem bavili o tom, že tam (míněno v uznání dluhu) bude, že přebírají dluhy jako takové. Tyto skutečnosti potvrdil i druhý žalovaný. Pro přistoupení k dluhu není nutná písemná forma. K přistoupení dochází na základě smlouvy (byť ústní) uzavřené mezi věřitelem a třetí osobou. Součinnost dlužníka není zapotřebí, přistoupení k dluhu se může stát i proti jeho vůli. Přistoupení k závazku předpokládá i samu existenci dluhu. K závazkům, jež zanikly nebo platně nevznikly nelze přistoupit. Z výslechu účastníků i z provedeného záznamu telefonického hovoru mezi nimi bylo zjištěno, že účastníci vědí, jaký závazek měl být předmětem přistoupení k dluhu. Jednalo se jednoznačně o závazek [jméno] [celé jméno žalovaného] vůči žalobci z titulu podvodného vylákání finančních prostředků. Tento důvod, který z telefonického hovoru žalobce s 1. žalovanou zcela jednoznačně vyplývá, však není uveden v písemné podobě uznání dluhu, což sice způsobuje úspěšnost vyvrácení obsahu domněnky uvedené v uznání dluhu, ale nezpůsobuje neplatnost ústního ujednání o přistoupení k dluhu [jméno] [celé jméno žalovaného] mezi účastníky a následně bylo i podpořeno zasláním mailu, v němž se žalovaní zavazují dluh ve výši 500 000 Kč uhradit do 31. 1. 2020.

23. Soudu se jeví logické tvrzení žalobce, že žalovaní nechtěli, aby byl pravý důvod v uznání uveden, a tak tento pravý důvod byl zastřen jiným právním jednáním, a to půjčkou. Soud tedy má za prokázané, že žalovaní řádně přistoupili k dluhu svého syna [jméno] [celé jméno žalobce] vůči žalobci, který vznikl z titulu neoprávněného převzetí finančních prostředků a dohodli se s ním, že mu tento dluh uhradí do 31. 1. 2020. Výslechem účastníků a záznamem telefonického rozhovoru jsou tyto skutečnosti prokázány a soud tak žalované zavázal k zaplacení částky 20 000 Kč ovšem nikoliv z titulu uznání závazku, ale z titulu uzavření ústní smlouvy o přistoupení k závazku a dohody o zaplacení dané částky vyplývající z písemného prohlášení žalovaných učiněného mailem, že žalobci částku 500 000 Kč uhradí do 31. 1. 2020. Byl-li nedostatek vůle k právnímu jednání (přistoupení k dluhu a k dohodě o zaplacení částky) pouze na straně žalovaných, tak šlo na jejich straně pouze o tzv. mentální rezervaci, která však nemá vliv na platnost daného právního jednání. Žalovaní tuto svoji vůli vůbec smlouvu neuzavřít neprojevili navenek a druhá strana ji tak nemohla odhalit. Proto se k ní při posuzování platnosti právního jednání vůbec nepřihlíží. Žalobce neměl důvod pochybovat o vážnosti vůle žalovaných uzavřít dané právní jednání a na jeho základě mu i plnit.

24. Má-li být určitým právním úkonem, tj. konkrétně právním úkonem předstíraným – učiněným naoko – zastřen jiný právní úkon, je simulovaný právní úkon pro nedostatek potřebné vůle subjektů jej uzavřít neplatný. Zásadně proto platí tento jiný, tj. zastřený právní úkon. Podmínkou však je, že zastřený právní úkon odpovídá vůli subjektů, a dále, že jsou u něj splněny i ostatní náležitosti požadované zákonem pro jeho platnost, např. že vyhovuje zákonu, že jej neobchází, resp. že se nepříčí dobrým mravům (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 1. 2017, sp. zn. 22 Cdo 5387/2016). O neplatnosti smlouvy pro nedostatek vážnosti vůle stran spočívající v simulaci lze uvažovat jen v případě, že vůli smlouvu uzavřít nemá žádná ze stran smlouvy. Pokud jedna strana chce smlouvu uzavřít a být jejím obsahem vázána, zatímco druhá jedná„ na oko“, aniž by to druhé straně muselo být zřejmé, jde u strany jednající nevážně jen o mentální rezervaci, která nemůže mít vliv na platnost právního úkonu (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 16. 9. 2009, sp. zn. 30 Cdo 833/2008).

25. Všechny tyto skutečnosti se potom časově i věcně odrážejí v listině nazvané jako uznání dluhu. Do listiny nazvané uznání dluhu tak následně účastníci vložili svoji vůli k převzetí dluhu za svého syna vůči žalobci ve výši 500 000 Kč a k jeho zaplacení do 31. 1. 2020. Jediné, co v textu této listiny simulovali, byl právní důvod vzniku závazku. Nejednalo se o závazek z půjček poskytnutých žalobcem panu [jméno] [celé jméno žalovaného], ale o závazek z titulu bezdůvodného obohacení pana [jméno] [celé jméno žalovaného] na úkor žalobce z důvodu úmyslného vylákání finančních prostředků za neuskutečněný prodej bytu. Tento důvod vzniku závazku byl oběma stranám znám.

26. Pokud má soud hodnotit důkazy v jejich vzájemných souvislostech, tak nelze odhlédnout od toho, že listinou nazvanou uznání dluhu vlastně účastníci písemně potvrdili to, na čem se s žalobcem ústně či konkludentně předtím domluvili (kromě právního důvodu uznání). Soud tedy uznání dluhu posuzuje pouze jako listinu, která nemá účinky uznání dluhu jako takového, ale která dokresluje právní jednání učiněné účastníky řízení. Důvody, které žalované vedly k převzetí dluhu, k zaslání mailu týkajícího se zaplacení dané částky a následně k podepsání listiny nazvané uznání dluhu, nejsou podle názoru soudu důvody, které by jejich právní jednání nějak zneplatňovaly. Oba žalovaní jsou osobami s vysokoškolským vzděláním a jsou schopni si vyhodnotit důsledky svého právního jednání. Pokud chtěli mít nějaké záruky, měli na předložení listin trvat před tím, než se zavázali, že žalobci danou částku zaplatí. Skutečnost, že v trestním řízení dosud není vzneseno obvinění proti jejich synovi [jméno] [celé jméno žalovaného], neznamená, že by se jejich syn tohoto činu vůči žalobci nedopustil, byť za součinnosti jiné další osoby – údajného pana [příjmení]. Výpověď žalobce učiněná v trestním spise i před soudem působí na soud věrohodně, je podpořena i příjmovými doklady na částky 250 000 Kč a 65 000 Kč (potažmo i na dalších 250 000 Kč, který objevil skrytý ve svém autě) a soud nemá důvod žalobci nevěřit v tom směru, že pan [jméno] [celé jméno žalovaného] se tohoto jednání mohl dopustil společně s další osobou. [jméno] žalovaní zřejmě museli mít od syna nějaké informace, jinak by k uznání dluhu tak bezhlavě nepřistupovali. První žalovaná v telefonickém rozhovoru připouští, že jim [jméno] o nějakých příjmových dokladech řekl. Pokud žalovaní chtěli mít nějaké záruky, měli na předložení listin trvat před tím, než se zavázali, že žalobci danou částku zaplatí. Pokud nyní tvrdí, že je žalobce podvedl, neboť na žádných listinách není podpis jejich syna a že by za této situace uznání dluhu nepodepisovali, tak tato dodatečná tvrzení nejsou pro soud podstatná. Žalovaní se sami rozhodli, že chtějí dluh za svého syna zaplatit a zda toto učiní, bylo pouze na jejich vlastním svobodném rozhodnutí.

27. Z výše uvedených důvodů tedy soud žalobě co do požadované částky 20 000 Kč vyhověl, když dospěl k závěru, že žalovaní přistoupili k dluhu, který má jejich syn vůči žalobci z titulu bezdůvodného obohacení a dohodli se, že danou částku zaplatí žalobci do 31. 1. 2020. Soud vyšel ze zjištění, že příjmovými pokladními doklady z 27. 9. 2019 bylo žalobci potvrzeno převzetí částky 250 000 Kč a z 29. 9. 2019 potom převzetí částky 65 000 Kč Mgr. [titul] [příjmení], za exekutorský úřad [titul] [jméno] [příjmení]. Žalobce následně doložil i třetí doklad z 30. 9. 2019 na částku 250 000 Kč, který našel ukrytý v autě a který mu nebyl ani panem [jméno] [celé jméno žalovaného] ani panem [příjmení] [jméno] [příjmení] předán, nicméně zřejmě byl nachystán. Ačkoliv je na všech těchto dokladech podpis [titul] [jméno] [příjmení], tak žalobce tvrdí, že finanční prostředky předával synovi žalovaných, který je také přepočítával. [jméno] [celé jméno žalovaného] v trestním řízení nevypovídal, výpověď pana [příjmení] učiněná v trestním řízení potom vůbec nekoresponduje s pokladními doklady a s tvrzeními žalobce a soudu se jeví jako značně nevěrohodná.

28. Součástí dohody účastníků také bylo, že žalobce nepůjde na policii oznámit trestnou činnost [jméno] [celé jméno žalovaného] a stáhne trestní oznámení ohledně vozidla [tovární značka]. Žalobce tuto svoji část dohody splnil a předpokládal, že žalovaní splní svoji část dohody. V důsledku uzavřeného uznání dluhu potom došlo k tomu, že některé možné důkazy, např. kamerové záznamy z čerpací stanice, již nemohly být v trestním řízení opatřeny. Důvod vzniku závazku mezi žalobcem a synem žalovaných je tedy dle názoru soudu dostatečně prokázán, což v civilním řízení postačí. Podle soudu není podstatné, komu byly finanční prostředky žalobcem předávány, podstatné je, že na straně, která se vylákání těchto prostředků dopustila, aktivně působil vedle pana [příjmení] i [jméno] [celé jméno žalovaného].

29. Soud nepovažuje za podstatné, že se žalobce v tomto řízení domáhá zaplacení pouze částky 20 000 Kč, nikoliv celých 500 000 Kč. Jedná se o právně složitou věc a je logické, že žalobce zřejmě nechce, pro případ možného neúspěchu, vynakládat velké množství finančních prostředků.

30. O nákladech řízení soud rozhodl dle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobce byl v řízení plně úspěšný, přísluší mu proto proti žalovaným právo na náhradu nákladů řízení, které v řízení účelně vynaložil. Náklady řízení žalobce jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 1 000 Kč a náklady jeho právního zástupce, a to odměnou za 8 úkonů právní služby (§ 7 bod 5. vyhlášky č. 177/1996 Sb.) za převzetí zastoupení, podaní žaloby, vyjádření, účast u 3 jednání, přičemž jedno jednání trvalo přes 2 hodiny, závěrečný návrh po 1 900 Kč a 8 paušálními náhradami hotových výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 citované vyhlášky. Celková výše nákladů řízení žalobce s připočtením 21% DPH činí částku 22 296 Kč a je splatná do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).

Poučení