6 C 65/2020

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 6 rozhodl samosoudkyní JUDr. Zuzanou Barochovou ve věci žalobkyní: a) [celé jméno žalobkyně], [datum narození] bytem [adresa žalobkyně] b) [celé jméno žalobkyně], [datum narození] bytem [adresa žalobkyně, žalobkyně a žalobkyně] c) [celé jméno žalobkyně], [datum narození] bytem [adresa žalobkyně, žalobkyně a žalobkyně] d) [celé jméno žalobkyně], [datum narození] bytem [adresa žalobkyně, žalobkyně a žalobkyně] e) [celé jméno žalobkyně], [datum narození] bytem [adresa žalobkyně] všechny zastoupeny advokátem [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená advokátem JUDr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o zaplacení částky 2 358 766 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni a) kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení z částky 124 151 Kč ve výši 1 153,32 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Co do částky 27 495 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 10% p.a. od 22.5.2020 do zaplacení se žaloba žalobkyně a) zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni b) částku 137 945 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 10% p.a. od 22.5.2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Co do částky 413 835 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 10% p.a. od 22.5.2020 do zaplacení se žaloba žalobkyně b) zamítá.

V. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni c) částku 275 890 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 10% p.a. od 22.5.2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

VI. Co do částky 275 890 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 10% p.a. od 22.5.2020 do zaplacení se žaloba žalobkyně c) zamítá.

VII. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni d) částku 137 945 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 10% p.a. od 22.5.2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

VIII. Co do částky 413 835 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 10% p.a. od 22.5.2022 do zaplacení se žaloba žalobkyně d) zamítá.

IX. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni e) částku 275 890 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 10% p.a. od 22.5.2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

X. Co do částky 247 890 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 10% p.a. od 22.5.2022 do zaplacení se žaloba žalobkyně e) zamítá.

XI. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni a) na nákladech řízení částku 27 443,65 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet právního zástupce žalobkyně a).

XII. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni b) na nákladech řízení částku 55 527,63 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet právního zástupce žalobkyně b).

XIII. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni c) na nákladech řízení částku 77 210,83 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet právního zástupce žalobkyně c).

XIV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni d) na nákladech řízení částku 55 527,63 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet právního zástupce žalobkyně d).

XV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni e) na nákladech řízení částku 77 210,83 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet právního zástupce žalobkyně e). XVI. Žalovaná je povinna zaplatit na soudním poplatku České republice na účet zdejšího soudu částku 11 518 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobkyně podaly dne 17. 2. 2020 u zdejšího soudu žalobu o náhradu nemajetkové újmy, kterou se žalobkyně a) domáhala po žalované zaplatit částku 151 646 Kč s příslušenstvím a žalobkyně b), c), d) a e) každá zaplacení částky 551 780 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že dne 19. 2. 2017 cestovaly žalobkyně a) společně se žalobkyní c) jako spolujezdkyně v motorovém vozidle [anonymizováno], [registrační značka], řidičem vozidla byl [jméno] [příjmení], který v úseku silnice první třídy [číslo] v k. ú. [anonymizováno] ve směru jízdy od [obec] na [obec] nedodržel dostatečnou bezpečnostní vzdálenost za vpředu jedoucím nákladním vozidlem [anonymizována dvě slova], [registrační značka], a zavinil tak kolizi vozidel, čímž porušil § 125c) odst. 1 písm. h) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. V důsledku dopravní nehody žalobkyně a) utrpěla vážná zranění, mimo jiné poranění sleziny a jater, poranění páteře, sériovou frakturu žeber, otřes mozku a jiné, a žalobkyně c) utrpěla zlomeninu klíční kosti, zhmoždění hrudníku a stěny břišní. Motorové vozidlo [anonymizováno], [registrační značka], bylo ve smyslu § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, pro případ způsobení škody jeho provozem pojištěno u žalované. Pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla v souladu s § 6 zákona č. 168/1998 Sb. zahrnuje co do rozsahu mimo jiné náhradu: způsobené újmy vzniklé ublížením na zdraví nebo usmrcením, účelně vynaložených nákladů a způsobené škody vzniklé poškozením, zničením nebo ztrátou věci, jakož i škody vzniklé odcizením věci, pozbyla-li fyzická osoba schopnosti je opatrovat, ušlého zisku, účelně vynaložených nákladů spojených s právním zastoupením při uplatňování výše uvedených nároků. Žalobkyně jsou tedy oprávněny svoje nároky v souladu s § 9 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. uplatňovat přímo u pojistitele vozidla viníka dopravní nehody, tj. u žalované. Žalobkyni a) tak vznikl nárok na náhradu bolestného podle § 2958 občanského zákona. S ohledem na to byl v souladu s metodikou Nejvyššího soudu vypracován [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [titul za jménem], posudek o bolestném ze dne 7. 6. 2017, kterým bylo provedeno bodové ohodnocení žalobkyně a) s výsledkem 1782 bodů. Na podkladě tohoto posudku byl ze strany žalované tento nárok zcela uznán a vyplacen ve výši 491 636 Kč. Následně byl v souladu s metodikou vypracován [anonymizováno] [jméno] [příjmení] znalecký posudek ze dne 28. 5. 2019, na jehož základě byly potvrzeny závěry posudku o bolestném ze dne 7. 6. 2017, a ty byly současně doplněny o neuvedené položky v rozsahu 450 bodů. Těm odpovídá při sazbě 275,89 Kč za 1 bod bolestné v celkové výši 124 151 Kč. Na doplatku na bolestné žalovaná ke dni podání žaloby žalobkyni a) ničeho neuhradila. Žalobkyně b), c), d) a e) utrpěly v důsledku zvlášť závažného ublížení na zdraví žalobkyně a) duševní útrapy a mají tak právo na odčinění duševních útrap ve smyslu § 2959 občanského zákona ve formě peněžitého plnění. Pokud se týká výše plnění, odkázaly žalobkyně na rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 25 Cdo 894/2018 ze dne 19. 9. 2018. Základ nároku tak činí 551 780 Kč ve výši odpovídající dvacetinásobku průměrné hrubé mzdy v roce 2016 (27 589 Kč). Žalobkyně a) měla a stále má s ostatními žalobkyněmi velmi intenzivní vztahy a vzájemně je spojují blízké, rodinné, emocionální vazby. Žalobkyně a) je i po předmětné nehodě se všemi žalobkyněmi v pravidelném kontaktu, stále se s nimi navštěvuje a v rámci zdravotních možností žalobkyně a) společně tráví volný čas a dovolené. Před dopravní nehodou žalobkyně a) s ostatními žalobkyněmi sdílela veškeré své zájmy (cyklistika, lyžování, procházky, kultura), vypomáhala jim, atd. S ohledem na to má zvlášť závažné ublížení na zdraví žalobkyně a) zcela zásadní negativní dopady do duševní sféry ostatních žalobkyň, a vznikly jim tak duševní útrapy (smutek, pocity zoufalství a beznaděje, strach). Žalobkyně b) je dcera žalobkyně a), o dopravní nehodě se dozvěděla od viníka [jméno] [příjmení], který jí tuto informaci telefonoval s tím, že se nikomu nic vážného nestalo, a proto byl pro žalobkyni b) velký šok, když přijela za svou zraněnou matkou do nemocnice, kde jí bylo po dlouhém čekání najednou sděleno, že žalobkyně a) byla na operaci a že je ve velmi vážném stavu v ohrožení života. Žalobkyně b) se nemohla z této informace vzpamatovat, vůbec takovou špatnou zprávu nečekala. V následujících dnech se zdravotní stav žalobkyně a) nezlepšoval a byla nadále v ohrožení života, žalobkyně b) proto byla v každodenním strachu, zdali její matka vůbec přežije, navíc následně byla žalobkyně b) informována o tom, že žalobkyně a) má poraněnou páteř, a že je zde vysoké riziko úplného ochrnutí. Žalobkyně b) byla z celé situace velice zoufalá, nikdy nezapomene na pocity beznaděje, které ji v danou dobu pronásledovaly. Žalobkyně b) matku pravidelně navštěvovala, jak v nemocnicích, tak i v rehabilitačních ústavech či v lázních, tam se ji snažila její trápení všemožně ulehčit, omyla ji, natřela krémem kvůli proleženinám, podala jídlo atd. Veškerou svoji energii soustředila na to, aby se žalobkyně a) brzy uzdravila, začala chodit a byla taková jako dříve. Mezi návštěvami jednotlivých zdravotnických zařízení si dokonce žalobkyně b) brala žalobkyni a) k sobě domů, jelikož byt žalobkyně a) nebyl vzhledem k jejímu zdravotnímu stavu vhodný a díky tomu mohla žalobkyně b) o žalobkyni a) osobně pečovat, zajišťovala tak pravidelnou hygienu, vaření, podávání léků, aj., a to při svém stávajícím zaměstnání. Bylo to pro ni velmi náročné psychicky i fyzicky. Zdravotní stav žalobkyně a) se již ustálil, avšak zásadní zlepšení již pravděpodobně nelze očekávat. Skutečnost, že žalobkyně a) nebude nikdy chodit úplně sama (používá chodítko s podpůrnou deskou), nebude plně samostatná, a že již nic nebude tak, jako dříve, žalobkyni b) velice trápí a nemůže se s tím smířit. Je to pro ni veliká rána, a to i s ohledem na to, že žalobkyně a) byla vždy velmi aktivní člověk, milovala sport (cyklistiku, lyžování aj.) a ráda chodila do společnosti. Své zájmy sdílela také se žalobkyní b), v současnosti ji v těchto aktivitách limituje její zdravotní stav. Navíc žalobkyně a) se v současnosti ve společnosti jiných lidí bojí (aby do ní nikdo nevrazil nebo jí jinak neublížil), a je jí to obecně velmi nepříjemné, když ji někdo vidí s chodítkem, proto se uzavírá před světem u sebe doma. Už se tedy ani nevěnuje své vnučce, žalobkyni c), jako dříve, před předmětnou nehodou žalobkyně a) v tomto směru žalobkyni b) velmi pomáhala a žalobkyni c) pravidelně několikrát týdně hlídala, měla ji u sebe na prázdniny, jezdila s ní na kole, atd. Žalobkyně c) je vnučka žalobkyně a), měla ke své babičce vždy velmi blízký vztah a vzájemně je pojilo silné citové pouto. Žalobkyně a) si ji již od malička k sobě brala několikrát týdně, chodila s ní do kroužků, o prázdninách si ji vždy vzala a odjela s ní někam na výlet, na kola, apod. V den předmětné dopravní nehody jely ze společné dovolené na horách, žalobkyně c) seděla na zadním sedadle hned vedle žalobkyně a), po nárazu do vpředu jedoucího vozidla se žalobkyně c) pokusila vzpamatovat a pochopit, co se stalo. Vedle ní seděla v bezvědomí žalobkyně a), proto se ji žalobkyně c) pokusila zataháním za vlasy probudit. Na tyto pokusy však žalobkyně a) nereagovala a neodpovídala. Pro žalobkyni c) to byl velmi intenzivní negativní zážitek a ještě dlouhou dobu nemohla tuto vzpomínku dostat z hlavy pryč, nepřestávala kvůli tomu plakat. Žalobkyně c) byla celou situací velice otřesena a nedokázala se ze všeho vzpamatovat, s přihlédnutím k jejímu věku byla účast na předmětné dopravní nehodě pro žalobkyni c) o to citlivější a o to intenzivněji vše prožívala. I po dlouhých měsících od nehody měla úzkostné stavy, kdy propukala v nezastavitelný pláč. Dopravní nehoda změnila žalobkyni c) v mnoha ohledech její dosavadní život, najednou tu už pro ni nebyla její milovaná babička, se kterou jezdila na kole, chodila na procházky, lyžovala, atd. Namísto toho viděla žalobkyni a) v ohrožení života na oddělení jednotky intenzivní péče a dlouhou dobu ji mohla navštěvovat jen ve zdravotnických zařízeních. Nepřestávala však s ní udržovat pravidelný kontakt, po škole vždy nasedla na autobus a za žalobkyní a) do nemocnice přijela. V současnosti za ní stále několikrát týdně chodí domů, namísto hraní, výletů či jiných aktivit, které žalobkyně a) před úrazem organizovala, však žalobkyně c) nyní pomáhá své babičce prakticky se vším, co potřebuje. Žalobkyně d) je dcera žalobkyně a), o předmětné dopravní nehodě se dozvěděla od své sestry, žalobkyně b), která jí to telefonovala ještě téhož dne. Byla však žalobkyní b) uklidněna, že se matce nic vážného nestalo, když vycházela z informací od [jméno] [příjmení]. V nemocnici se však dozvěděla, že žalobkyně a) je v kritickém stavu, v ohrožení života, že ztratila spoustu krve a musela být ihned operována. Nic takového žalobkyně d) nečekala, proto byla v šoku a nemohla se vzpamatovat. V danou chvíli se nedokázala smířit s představou, že by její matka, která byla velmi aktivní člověk plný elánu a energie do života, měla zemřít. Následně se žalobkyně d) navíc dozvěděla, že u žalobkyně a) reálně hrozí v důsledku poranění míchy její imobilita, což pouze umocnilo její pocity úzkosti a strachu. Žalobkyně d) za žalobkyní a) pravidelně docházela do nemocnice i rehabilitačních ústavů i lázní, pomáhala jí s různými věcmi – podat jídlo, zajistit hygienu, atd. Žalobkyně a) o sebe vždy ráda pečovala, proto ji žalobkyně d) navíc pravidelně česala nebo natírala krémem. Vždy se v návštěvách u žalobkyně a) střídaly se starší sestrou, žalobkyní b), aby u ní každý den někdo byl a zajistil vše potřebné. Pro žalobkyni d) je teď velmi těžké se smířit s tím, že ani po tolika pobytech ve specializovaných zdravotnických zařízeních se zdravotní stav žalobkyně a) již výrazným způsobem nelepší. Žalobkyně d) dosud marně doufala, že žalobkyně a) bude schopna zase chodit sama bez chodítka a nebude odkázána na pomoc dalších osob. Přestože by si nepřála nic více, než aby její matka byla zase ta energická a aktivní žena se všemi koníčky a kamarády, je nucena se vyrovnávat se skutečností, že tato přání se jí nesplní. V současnosti tráví žalobkyně a) prakticky veškerý čas doma v bytě, nemůže se tak věnovat ani žalobkyni c) ani svým koníčkům, jak tomu bylo doposud. Před dopravní nehodou žalobkyně a) veškerou svou energii věnovala své milované vnučce, žalobkyni c), jezdila s ní na výlety, několikrát týdně ji hlídala, chodila do divadla, na koncerty atd. Žalobkyně e), matka žalobkyně a), se o dopravní nehodě dozvěděla telefonicky od své vnučky, žalobkyně b), a to nejdříve, že nejde o nic vážného, ale později, že stav žalobkyně a) je velmi vážný, že nelze předvídat další průběh a že se má připravit na všechno. Žalobkyně e) jako matka takovou informaci nesla velmi těžce a nechtěla tomu nejdříve vůbec věřit. Měla o žalobkyni a) velký strach. Pravidelně telefonovala žalobkyni b) a žalobkyni d) a zajímala se o zdravotní stav žalobkyně a). Zároveň s nimi chodila žalobkyni a) pravidelně navštěvovat do všech zdravotnických zařízení. Žalobkyně e) miluje žalobkyni a) tak, jak jen matka může milovat své dítě, proto jí nikdy nepřestane trápit, jak žalobkyni a) předmětná dopravní nehoda změnila život. Zpráva o tom, že je zde riziko úplného ochrnutí, byla pro žalobkyni e) velmi citelný negativní zásah, ze kterého se nemohla vzpamatovat a proplakala několik nocí. S každou další návštěvou u žalobkyně a) je však nutné se vyrovnávat s tím, že se zdravotní stav žalobkyně a) již výraznějším způsobem pravděpodobně nezlepší. Žalovaná na uplatňovaných nárocích žalobkyním b), c), d) a e) neuhradila ničeho. Žalobkyně a) uplatnila u žalované na základě dopisu ze dne 17. 4. 2019 i nárok na náhradu nákladů spojených s cestami do zdravotnických zařízení. Žalovaná uznala nárok žalobkyně a) co do důvodu tak, že přiznala žalobkyni odškodnění za náklady spojené s cestami do zdravotnických zařízení v roce 2017 a 2018, avšak nárok uhradila jen částečně, a to ve výši 25 494 Kč, a zbývá tak podle žalobkyně a) k uhrazení částka 27 495 Kč. Žalobkyně zaslaly žalované dne 6. 2. 2020 předžalobní výzvu, avšak žalovaná jim již ničeho nezaplatila.

2. Vzhledem ke skutečnosti, že žalobkyně c) je nezletilá, vyzval soud žalobkyni b) usnesením č. j. 6 C 65/2020-15 ze dne 18. 2. 2020, které nabylo právní moci dne 20. 2. 2020, aby soudu skutkově dotvrdila a prokázala, zda bylo podání žaloby za nezletilou žalobkyni c) jako neběžné záležitosti v jejím životě schváleno opatrovnickým soudem.

3. Následně Okresní soud v Pardubicích rozsudkem č. j. 21 P 62/2008-403 ze dne 19. 5. 2020, který nabyl právní moci dne 19. 5. 2020, schválil právní jednání nezletilé žalobkyně c), a to podání žaloby na peněžitou náhradu za duševní útrapy nezletilé u Obvodního soudu pro Prahu 6 pod sp. zn. 6 C 65/2020.

4. Soud uložil žalované usnesením č. j. 6 C 65/2020-33 ze dne 29. 5. 2020, které bylo žalované doručeno dne 2. 6. 2020, v souladu s ust. § 114b odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších (dále jen o. s. ř.), aby se ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení tohoto usnesení písemně vyjádřila ve věci samé k připojené žalobě.

5. Žalovaná ve včasném vyjádření, doručeném soudu dne 25. 6. 2020, žalované částky neuznala a navrhla zamítnutí žaloby. Učinila nesporným, že dne 19. 2. 2017 došlo na silnici [číslo] v k. o. [anonymizováno] k dopravní nehodě, kterou způsobil výlučně [jméno] [příjmení] jako řidič vozidla [značka automobilu], [registrační značka], přičemž při dopravní nehodě došlo ke zranění řidiče [jméno] [příjmení] a spolucestujících ve vozidle – žalobkyně a) a žalobkyně c) a dále řidiče [jméno] [příjmení]. Alkohol u řidičů byl vyloučen negativní dechovou zkouškou v místě dopravní nehody, technická závada jako příčina dopravní nehody nebyla na místě dopravní nehody ohledáním Policií ČR zjištěna. [jméno] [příjmení], jako jediný viník dopravní nehody, nebyl za způsobení újmy na zdraví žalobkyně a) a žalobkyně c) potrestán ani v trestním řízení, ani ve správním řízení, neboť žalobkyně a) uvedla, že [jméno] [příjmení] je ve vztahu k ní blízkou osobou, a přes výzvu správního orgánu nedala souhlas k zahájení správního řízení a stejně jako žalobkyně c) odmítla poskytnout souhlas s vydáním lékařských zpráv o svých zraněních pro účely správního řízení. Viníku dopravní nehody tak nebyla uložena povinnost k náhradě újmy, kterou svým jednáním způsobil. Žalovaná dále učinila nesporným, že uzavřela pojistnou smlouvu [číslo] jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti z provozu k vozidlu [anonymizováno], [registrační značka], jehož vlastníkem v době dopravní nehody byl [jméno] [příjmení]. Pojistná událost je žalovanou registrována pod [číslo]. Na základě vlastního šetření škodní události vyplatila žalovaná mimo jiné žalobkyni a) na odškodnění bolestného částku 491 636 Kč a doplatek na odškodnění bolestného ve výši 124 151 Kč, na náhradu nákladů vypracování posudku pro hodnocení bolestného částku 1 000 Kč, na odškodnění ztížení společenského uplatnění částku 635 169 Kč, na náhradu nákladů vypracování posudku pro stanovení ZSÚ částku 10 000 Kč, na náhradu ztráty na výdělku částku 23 360 Kč, na náhradu nákladů právního zastoupení částku 40 650 Kč a na náhradu cestovného částku 25 494 Kč, celkem tak vyplatila žalobkyni a) pojistné plnění ve výši 1 351 466 Kč. Žalobkyni c) vyplatila žalovaná na bolestném částku 30 348 Kč a na náhradu nákladů vypracování posudku pro hodnocení bolestného částku 500 Kč. Toto pojistné plnění považuje žalovaná za zcela odpovídající zjištěnému skutkovému stavu a v souladu se zásadami, vyjádřenými Nejvyšším soudem ČR. Pokud se žalobkyně a) domáhá doplatku bolestného ve výši 124 151 Kč, pak tento nárok není důvodný, neboť žalovaná dne 22. 6. 2020 vyplatila žalobkyni a) pojistné plnění v této výši jako doplatek bolestného převodem na účet. Pokud se týká nároků na odškodnění újmy žalobkyň b), c) d) a e), pak podle názoru žalované žalobkyně a) utrpěla při dopravní nehodě zranění, která nelze považovat z medicínského hlediska za zranění zvlášť závažná ve smyslu ust. § 2959 občanského zákona. Osoby blízké mají nárok na odškodnění duševních útrap, které jim způsobuje nepříznivý zdravotní stav osoby, k níž je pojí rodinné a citové pouto, půjde však jen o ta nejtěžší zdravotní poškození, zejména o komatické stavy, závažná poškození mozku či o ochrnutí výrazného rozsahu. Podle žalované ze systematického zařazení dílčího nároku do ustanovení upravujícího náhradu za úmrtí (ztrátu) osoby blízké vyplývá, že se musí jednat o tak závažné a trvalé poškození zdraví, které je srovnatelné svou závažností s úmrtím poškozeného. Musí se tedy jednat o faktickou ztrátu poškozeného pro své okolí, kdy poškozený je sice z biologického pohledu stále naživu, ale jeho kvalita života je zcela minimální. Podle názoru žalované nejsou zákonné podmínky pro přiznání tohoto nároku žalobkyním b) až e) splněny, neboť žalobkyně a) není trvale vyřazena z většiny sfér společenského uplatnění a nezměnila se v osobu trpící výjimečně nepříznivým zdravotním stavem. Nenasvědčuje tomu ani rozsah a závažnost trvalých následků, ani to není v žalobě tvrzeno. Z tvrzení v žalobě naopak vyplývá, že žalobkyně a) žije sama ve své domácnosti, je přiměřeně soběstačná a nevyžaduje nepřetržitou péči žalobkyň b) až e). Žalobkyně opírají svůj názor pouze o tvrzení, že již se žalobkyní a) nemohou trávit volný čas zábavnou aktivní formou či tím, že již žalobkyně a) nemůže hlídat vnoučata a naopak jsou to nyní žalobkyně, kdo žalobkyni a) pomáhá. Takový stav je však podle názoru žalované mezi nejbližšími příbuznými běžný, že si vzájemně vypomáhají. Žalovaná sporuje tvrzení žalobkyň b) až e), že v souvislosti se zraněním žalobkyně a) utrpěly duševní újmy. Tato tvrzení nejsou v žalobě ničím podložena. Z pohledu nároku podle § 2959 občanského zákona žalobkyně a) neutrpěla újmu na zdraví, která by byla zvlášť závažná. Nárok žalobkyň b) až e) proto nevznikl. Pro případ, že by soud uznal nárok žalobkyň b) až e) za oprávněný co do základu, považuje žalovaná za zcela nepřiměřenou i výši požadovaného odškodnění, kdy dosahuje maximální výše doporučení Nejvyššího soudu pro případy úmrtí nejbližších rodinných příslušníků. Podle názoru žalované by měly být hlavním měřítkem rozsahu rozsah a závažnost trvalých následků na zdraví poškozené, od kterého se tento typ nároku odvíjí. Žalobkyně b) až e) nejsou na žalobkyni a) hmotně závislé, netvoří s ní společnou domácnost, žalobkyně a) vede sama svou domácnost a je schopna chodit za použití chodítka. Ze znaleckého posudku [anonymizováno] [příjmení] vyplývá, že žalobkyně a) chodítko používá čistě z obavy, že by upadla, nikoli proto, že by bez vodítka nebyla schopna chůze. Pokud se žalobkyně a) domáhá doplatku nákladů cestovného ve výši 27 495 Kč složeného z pevných nákladů na provoz vozidla [anonymizována dvě slova], [registrační značka], v období od 19. 2. 2017 do 8. 5. 2018, pak tento nárok není důvodný. Žalovaná poskytla pojistné plnění na cestovné předmětným vozidlem pouze v rozsahu nákladů na pohonné hmoty, bez náhrady pevných nákladů na provoz vozidla, které žalobkyni b) nevznikly, neboť nebyla vlastníkem vozidla a vozidlo jí bylo zapůjčeno k užívání bezplatně. Žalobkyni a) tak nevznikl podle § 2960 občanského zákona nárok na doplatek cestovného v žalované výši. Žalovaná dále namítala, že žalobkyně b) až e) uplatnily nároky na odčinění duševních útrap poprvé až v předžalobní výzvě ze dne 6. 2. 2020 a neposkytly žalované potřebnou součinnost k šetření pojistné události. Žalovaná proto nemůže být v prodlení.

6. Žalobkyně a) podáním ze dne 8. 7. 2020, doručeným soudu téhož dne, vzala žalobu zpět co do částky bolestného ve výši 124 151 Kč s odůvodněním, že žalovaná již žalobkyni tuto částku zaplatila. Soud proto usnesením č. j. 6 C 65/2020-58 ze dne 17. 9. 2020, které nabylo právní moci dne 8. 10. 2020, řízení ve vztahu mezi žalobkyní a) a žalovanou co do částky 124 151 Kč, odpovídající nároku na bolestné, zastavil.

7. Žalobkyně v písemné replice ze dne 1. 2. 2021 odkázaly na rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. 6. 2019, sp. zn. 25 Cdo 4210/2018, podle něhož kromě případů s nejzávažnějšími následky může jít i o případy velmi těžkých zranění, která budou primární oběť po delší dobu ohrožovat na životě nebo po delší dobu zatěžovat výrazně nepříznivým zdravotním stavem, což bude mít citelný dopad do osobnostní sféry blízkých osob, a jejich duševní útrapy tak budou do té míry intenzivní, že musí být odškodněny i přesto, že následky zranění nebudou nejtěžší. Dále odkázaly na rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 23. 9. 2020, sp. zn. 25 Cdo 378/2019, podle něhož výklad pojmu zvlášť závažné ublížení na zdraví je nutno vnímat nikoli striktně restriktivně a aplikovat uvedené pouze na zdravotní stav primárně poškozeného blížící se vegetativnímu stavu. Tento judikát podtrhuje smysl nároku sekundárně poškozených i v případě dalších velmi těžkých zranění, kdy poškozený je po delší dobu ohrožen na životě či je po delší dobu zatěžován výrazně nepříznivým zdravotním stavem. Zadostiučinění pro sekundární oběti má odpovídat a odrážet obecně sdílené představy o spravedlnosti a slušnosti, jakou lze v předmětných životních situacích požadovat. Za další proměnnou pro shledání zvlášť závažného ublížení na zdraví u poškozeného uvádí Nejvyšší soud ČR délku léčby poškozeného a míru, s jakou je v důsledku dopravní nehody vyřazen z různých sfér společenského uplatnění. Žalobkyně mají za to, že žalobkyně a) utrpěla velmi těžká zranění, která ji po delší dobu zatěžují výrazně nepříznivým zdravotním stavem. Žalobkyně a) utrpěla v důsledku dopravní nehody ze dne 19. 2. 2017 vážná zranění, mimo jiné poranění sleziny a jater, poranění páteře, sériovou frakturu žeber, otřes mozku. Vzhledem k rozsáhlým zraněním měla žalobkyně a) neustálé komplikace s hojením a stabilizací svého zdravotního stavu a opakovaně podstupovala různé operativní zákroky. Problémy a následky utrpěných zranění přitom pociťuje v každodenních úkonech dodnes, a to i navzdory dlouhodobému procesu léčby. Bez akutního zásahu lékařů a bez dlouhodobé léčby by všechna zranění utrpěná při dopravní nehodě vedla k úmrtí žalobkyně a). Tyto skutečnosti vyplývají jak z lékařské zprávy anesteziologicko-resuscitačního oddělení [nemocnice] Pardubického kraje a.s., tak i ze znaleckého posudku na určení výše bolestného vypracovaného MUDr. [jméno] [příjmení], [titul za jménem], ze dne 7. 6. 2017. Žalobkyně a) se také byla nucena podrobit opakovaným operacím a hospitalizacím a rehabilitaci. Imobilita žalobkyně a) byla velmi vysoká a neustále u ní ve vysoké míře přetrvává, jak plyne i ze znaleckého posudku zpracovaného [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ze dne 28. 5. 2019. U žalobkyně a) došlo k velmi výraznému snížení pohyblivosti, kdy i po několika letech od dopravní nehody a po dlouhodobé léčbě ujde pouze pár metrů bez zastavení. Rozdílnost v neschopnosti jejího pohybu je pro všechny žalobkyně o to citelnější, že žalobkyně a) byla před dopravní nehodou fyzicky velmi aktivní. Díky nestabilitě nohou není schopna zařizovat pro sebe základní potřeby běžné k životu, jako osobní hygieny, nákupu potravin, dojíždění k lékařským prohlídkám, na úřady, ale také na běžné procházky či jiné volnočasové aktivity. Žalobkyně a) sice pobývá sama v domácnosti, nebyla by však schopna ji sama vést bez pomoci žalobkyň b) až d). Není také schopna cestovat bez pomoci druhých osob, jelikož pro brnění rukou nedokáže ovládat bezpečně invalidní vozík. Není ani schopna se plně věnovat práci, když její pracovní způsobilost podle závěru posudku o invaliditě poklesla o 70 %, a proto jí byl také přiznán invalidní důchod třetího stupně, není ani schopna plně se účastnit všech aktivit, které byly pro její život naplněním a normalitou. Kromě toho také trpí psychická sféra žalobkyně a). Vlivem dopravní nehody došlo k vyřazení žalobkyně a) z různých sfér společenského uplatnění a k výraznému zásahu do jejího osobního života. V důsledku následků spojených s úrazem byla žalobkyně a) také nucena změnit své dosavadní bydliště a nastěhovat se do bezbariérového bytu. Je nutné rovněž vyzdvihnout, že žalovaná přiznala žalobkyni a) její nárok na náhradu ztížení společenského uplatnění v celé uplatněné výši a uznala tak závěry znaleckého posudku [anonymizováno] [příjmení], a taktéž uznala v celé výši nárok na náhradu bolestného. Bagatelizování zdravotního stavu žalobkyně a) tak považuje žalobkyně a) ze strany žalované za účelové. Žalobkyně proto mají za to, že žalobkyně a) utrpěla v důsledku předmětné dopravní nehody zvlášť závažné ublížení na zdraví ve smyslu ust. § 2959 občanského zákona, když tato zranění nelze bez dalšího považovat za zranění lehká či zanedbatelná, jelikož bez urgentního zásahu lékařů by měla fatální následky. Tato utrpěná zranění žalobkyni a) dosud zatěžují výrazně nepříznivým zdravotním stavem. Žalobkyně rovněž nesouhlasí s tvrzením žalované, že neutrpěly psychickou újmu. Dopravní nehoda, která se stala žalobkyním a) a c), byla celou rodinou vnímána jako velké rodinné neštěstí. Žalobkyně b) až e) byly vystaveny značnému šoku a obavám, trpěly strachem, úzkostí a bezmocí, a to i s ohledem na skutečnost, že vztahy mezi žalobkyněmi byly hluboce propojené již před předmětnou událostí. Duševní útrapy žalobkyň b) až e) dosud přetrvávají, jelikož se odvíjejí od dosavadního zdravotního stavu žalobkyně a), vnímání jejích potíží a bolestí v rámci každodenního života. Žalobkyně b) až e) jsou svědkyněmi jistého uzavírání se žalobkyně a) před světem, a to jak ze zdravotních, tak i psychických důvodů. Jsou tak nadále prakticky každodenně konfrontovány s negativními dopady zdravotního stavu žalobkyně a) a budou je pociťovat i nadále v jejich každodenním rodinném životě.

8. Z výpovědi žalobkyně a) soud zjistil, že potřebuje denní péči od žalobkyň b), c) a d), a to pomoc s osobní hygienou, vařením, praním a úklidem. Nevydrží stát, nemá stabilitu a rovnováhu, má problémy s vyměšováním, ochromené nohy, bere prášky na bolesti, i opiáty. Před úrazem v nemocnici, kromě porodů, nikdy nebyla. Vnímá, že se psychicky změnila, není ten člověk, kterým byla před úrazem. Připustila, že bývá protivná a odnášejí to dcery nebo vnučka. Tyto nálady jsou spojeny s bolestmi. Po úrazu trvalo rok a tři měsíce, než se dostala po léčení domů, žalobkyně ji navštěvovaly každý den a pomáhaly jí s osobní hygienou. Žalobkyně a) má ruce v pořádku, ale není schopna dobře koordinovat ruce a nohy. Před úrazem jezdila na kole, na hory, věnovala se turistice, navštěvovala koupaliště, jezdila na dovolené k moři, nyní již to samozřejmě není možné. Žalobkyně využívá služeb rehabilitační sestry, žádné jiné sociální služby nevyužívá. Pomoc psychologa nebo psychiatra nevyhledala.

9. Z výpovědi žalobkyně b) soud zjistil, že vztahy mezi žalobkyněmi a), b), c) a d) jsou mimořádně blízké, byly vždy na sebe fixované i z toho důvodu, že od dětských let žalobkyně b) a d) žily jenom s maminkou. Všechny žalobkyně doufaly, že se zdravotní stav žalobkyně a) po úrazu zlepší o hodně více, než se ve skutečnosti stalo. Jsou také psychicky frustrované ze stávající situace, kdy byly přesvědčené, že jako„ ženská parta“ všechno zvládnou, ale neděje se tak. Žalobkyně a) se psychicky změnila, bývá zlá, protože nevidí zlepšení svého stavu, uvědomuje si, že život, který měla před autonehodou, se nikdy nevrátí. Žalobkyně b), c) a d) za žalobkyni a) docházejí každý den do jejího bezbariérového bytu a dochází tam ještě i pečovatelka. I pro žalobkyni c) se život změnil radikálně nejen z toho důvodu, že byla účastna dopravní nehody a viděla žalobkyni a) v těžkém zdravotním stavu, ale na rozdíl o předúrazové doby, kdy se babička starala o žalobkyni c), teď sama tato žalobkyně, byť je ještě útlého věku, pomáhá s pravidelnou péčí o babičku. Žalobkyně a) před úrazem nebyla nikdy nemocná, byla sportovně aktivní, za každého počasí jezdila na kole, žalobkyně trávily pravidelně společné dovolené, žalobkyně se účastnila plesů, chodila na koncerty, lyžovala, milovala chození po horách. V době úrazu jí bylo 57 let. Nyní je negativně laděná, odkázána na léky proti bolesti. Pro žalobkyni e) je pak frustrující vidět v tomto stavu žalobkyni a) a uvědomit si, že žalobkyně a) žalobkyni e) nebude moci poskytovat na její stáří takovou péči, se kterou žalobkyně e) počítala.

10. Z výpovědi žalobkyně d) soud zjistil, že si byla před dopravní nehodu se žalobkyní a) velmi blízká, byly spolu v častém kontaktu, protože bydlely blízko sebe, trávily spolu hodně času. Teď jsou všechna rodinná setkání komplikovaná, protože žalobkyně a) potřebuje všude odvézt. Psychický stav žalobkyně a) se v posledních dvou letech zhoršil, protože ztratila naději, že se její zdravotní stav zlepší. Této frustraci přičítá žalobkyně d) změnu psychického ladění žalobkyně a), která je i podle ní zlá a nepříjemná, a vylévá si na dcerách vztek za to, že jí někdo vzal její původní krásný a plný život. Žalobkyně d) vnímá tuto změnu stavu tak, že přišla o mámu. Dříve si byly velmi blízké, povídaly si, ale teď, zřejmě i vlivem nejrůznějších léků, které musí žalobkyně brát, se tato psychická blízkost vytrácí. Úraz spojený s dopravní nehodou žalobkyni a) zcela změnil život. Zásadně se změnil i kontakt žalobkyně a) se žalobkyní c), který byl před úrazem naprosto výjimečný, i pokud se týká způsobu společného trávení volného času.

11. Z výpovědi žalobkyně e) soud zjistil, že úraz žalobkyně a), její dcery, jí velmi ovlivnil život, protože pokud byla žalobkyně a) zdravá, navštěvovala žalobkyni e) a snažila se jí pomáhat, např. s nákupy, uvařit, uklidit apod. V současné době tuto pomoc zajišťují ostatní žalobkyně. Žalobkyně e) se snaží, pokud jí to zdraví dovolí, žalobkyni a) navštěvovat, mají to k sobě ale tři kilometry. Žalobkyně a) žalobkyni e) bez cizí pomoci navštěvovat není schopna. Žalobkyně před úrazem toho zvládala velmi mnoho, jezdila na kole, pomáhala žalobkyni e), ale v současné době je úplně odříznutá od světa. Se stavem žalobkyně a) po úrazu se žalobkyně e) nevyrovnala a nikdy se s tím jako matka nevyrovná.

12. Z výslechu svědkyně [jméno] [příjmení], známé účastnic, soud zjistil, že se zná s rodinou žalobkyň cca 20 let, před úrazem žalobkyně a) s ní společně chodila na procházky, jezdily na kole, na výlety, na dovolené. V době, kdy byla žalobkyně a) hospitalizovaná, ji občas svědkyně navštívila v nemocnici, a teď jí občas pomůže uklidit v bytě. Svědkyně je v častějším kontaktu se žalobkyní b). Se žalobkyní a) chodila svědkyně také na koncerty. Všechny žalobkyně mají k sobě velmi blízký vztah, dlouho žily společně, mají se rády. Úraz žalobkyně rodinu spíše ještě stmelil, ale čas spolu tráví odlišně, neboť ho z převážné části věnují péči o žalobkyni a), která není soběstačná a jejich pomoc potřebuje. Pro žalobkyni b) až e) byl úraz žalobkyně a) a jeho přetrvávající následky velkým traumatem, zejména zpočátku, když nevěděly, zda žalobkyně vůbec přežije. Žalobkyně a) se po úrazu psychicky změnila, je zahořklá, nemá náladu ani na společenské aktivity, které by mohla třeba absolvovat na vozíku. O pomoci psychologa žalobkyně a) podle svědkyně zatím neuvažuje. Žalobkyně b), c) a d) poskytují žalobkyni a) pravidelnou pomoc a péči – vaření, úklid, obstarávání nákupů, osobní hygiena.

13. Z výslechu svědkyně [jméno] [příjmení], přítelkyně žalobkyně a), soud zjistil, že se se žalobkyní a) zná přes 20 let, před úrazem byly spolu v kontaktu i 2x 3x týdně, jsou nejlepší přítelkyně. Dříve spolu sportovaly, chodily na výlety, na procházky, jezdily na kole, navštěvovaly kina, divadla, koncerty, plesy, cvičily spolu jógu. Po úrazu se žalobkyně změnila, stal se z ní jiný člověk, je uzavřenější a neustále mluví o tom, co se jí stalo, a že nemůže žít tak, jako před úrazem, stěžuje si, že má málo radosti. Svědkyně žalobkyni a) navštěvuje jednou týdně. Ví o tom, že žalobkyně b), c) a d) žalobkyni velmi pomáhají s běžnými denními záležitostmi. Podle svědkyně vztah všech žalobkyň navzájem vždy byl a je perfektní, dobře si rozumějí, potřebují se, a o to je teď pro ně složitější stav žalobkyně a). Té se podle svědkyně změnil život z aktivní živé ženské, která dělala sport, a teď nemůže dělat téměř nic, ani o kulturní aktivity nemá zájem, protože je fyzicky limitována, nerada chodí na veřejnosti s chodítkem. Pro rodinu byl úraz žalobkyně velkým stresem a traumatem, nejdříve se obávaly o její život a později o zdraví a možnost vrátit se zpět do života před úrazem.

14. Ze znaleckého posudku o stanovení výše bolestného ze dne 7. 6. 2017, který zpracoval soudní znalec [příjmení] [jméno] [příjmení], [titul za jménem], soudní znalec v oboru traumatologie a úrazové chirurgie, soud zjistil, že v souvislosti s předmětným úrazem přiznal žalobkyni a) úhrnem [číslo] bodů.

15. Ze znaleckého posudku z oboru ortopedie, traumatologie a stanovení nemateriální újmy na zdraví ze dne 28. 5. 2019, zpracovaného soudním znalcem [příjmení] [jméno] [příjmení], znalcem z oboru zdravotnictví, ortopedie – traumatologie, stanovení nemateriální újmy na zdraví, soud mimo jiné zjistil, že žalobkyně a) utrpěla dne 19.2.2017 polytrauma jako účastník autonehody. Byla přivezena rychlou záchrannou službou na anesteziologicko-resuscitační oddělení nemocnice [obec], kde byla primárně ošetřena, a byly zajištěny životní funkce. Na Sono a později CT bylo zjištěno roztržení sleziny s výrazným krvácením do břišní dutiny, vpáčená zlomenina [číslo] žebra vlevo s pneumothoraxem a krvácením do dutiny hrudní, nestabilní zlomenina 12. hrudního obratle s prominencí do páteřního kanálu s útlakem míchy a zlomenina trnových výběžků dvou hrudních obratlů. Ihned v den přijetí byla akutně operována, provedeno odstranění sleziny a sešití poškozeného střeva. Během operace bylo zjištěno i poranění jater ošetřené sešitím, také byl diagnostikován těžký otřes mozku. Dne 21.2.2017 byla na neurochirurgické klinice [anonymizováno] [obec] provedena repozice zlomeniny 12. hrudního obratle a stabilizace Th 11-L1. Poúrazově i pooperačně trvá u žalobkyně a) porucha čití a hybnosti dolních končetin (tibioperoneální paréza) s omezením funkce svěračů. V souvislosti s úrazem má žalobkyně a) psychické obtíže s anxiózně depresivní symptomatologií, pro které je sledována (v době vyhotovení znaleckého posudku) v ambulanci klinické psychologie [nemocnice] [územní celek]. Pro trvalé následky autonehody se cítí být omezena v celém svém životě. Subjektivně si stěžuje zejména na necitlivost a částečné ochrnutí obou dolních končetin, nemožnost samostatného pohybu, poruchy rovnováhy, časté pády, zhoršené vyprazdňování moči i stolice a občasnou inkontinenci. Není schopna samoobsluhy bez cizí pomoci, nezvládá sama uspokojovat základní potřeby, hygienu. Není schopna obstarat, nakoupit a donést základní životní potřeby, dojít si k lékaři, vyřídit sama věci na úřadech. Nedokáže cestovat bez pomoci, používat hromadnou dopravu, pro brnění rukou nedokáže ovládat bezpečně invalidní vozík, není schopna řídit automobil, protože nedokáže ovládat pedály a také se dnes bojí intenzivní dopravy. Sama se obleče, je mobilní s chodítkem, ale potřebuje pomoc při celkové hygieně, musí používat čtyřkolové chodítko. Cítí se výrazně omezena také ve svých aktivitách volnočasových, dříve byla zvyklá rekreačně sportovat, lyžovala, běhala, plavala, jezdila na kole, provozovala pěší turistiku, to vše nyní nemůže. Výrazné omezení cítí také v životě společenském. Dnes může jen velmi obtížně navštěvovat divadlo a kino, vůbec se nemůže účastnit plesů a podobných společenských aktivit. V objektivním nálezu při vyšetření znalec zaznamenal poúrazovou obrnu dolních končetin, výrazné omezení hybnosti v hlezenních kloubech a kloubech obou nohou se zkrácením Achillovy šlachy oboustranně, nemožnost došlápnout na celé chodidlo, necitlivost dolních končetin od kolen dolů, nestabilitu – neschopnost stoje bez opory a neschopnost chůze bez speciální obuvi nebo bez chodítka, to vše jako následek tříštivé zlomeniny hrudního obratle s poškozením míchy. Znalec ohodnotil ztížení společenského uplatnění v souvislosti s úrazem žalobkyně a) na částku 635 169 Kč.

16. Z listiny Sdělení výše pojistného plnění ze dne 6. 3. 2020, adresovaného žalovanou žalobkyni a), soud zjistil, že jí odškodnila trvalé následky v částce 635 169 Kč a náklady za posudek ve výši 10 000 Kč. Ze Sdělení výše pojistného plnění ze dne 4. 7. 2017, adresovaného žalovanou žalobkyni a), soud zjistil, že jí odškodnila bolestné v částce 491 636 Kč, a za znalecký posudek 1 000 Kč.

17. Z kopie posudku o invaliditě, zn. [spisová značka] – [anonymizována dvě slova] ze dne 7. 12. 2017, zpracovaného posudkovou lékařkou [anonymizováno] [jméno] [příjmení], soud zjistil, že u žalobkyně se v souvislosti s předmětným úrazem, utrpěným 19. 2. 2017, jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav ve smyslu § 26 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, v platném znění. Žalobkyně a) je invalidní podle § 39 odst. 1 citovaného zákona, přičemž se jedná o invaliditu třetího stupně. Z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla její pracovní schopnost o 70 % v souvislosti s úrazem ze dne 19. 2. 2017. Jako den vzniku invalidity je stanoveno datum 14. 11. 2017. Z posudkového zhodnocení je zřejmé, že žalobkyně a) má středoškolské vzdělání ekonomického směru, převážně pracovala jako administrativní pracovnice, naposledy jako prodavačka. Příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu jsou následky autonehody ze dne 19. 2. 2017. Žalobkyně a) je po polytraumatu a následných operacích, navíc v květnu 2017 došlo ke zlomenině krčku kosti stehenní vlevo při pádu, po soustavné rehabilitaci klinicky přetrvává paraparéza dolních končetin, chodí s chodítkem, přičemž dochází ke kyfotizaci Th páteře, chůze je šouravá, peroneální. V souvislosti s úrazem má psychické obtíže, anxiózně depresivní symptomatologii. Následky po polytraumatu jsou hodnoceny jako zvláště těžké, zejména motorické, stav odpovídá invaliditě třetího stupně. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně a), s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti, je zdravotní postižení uvedené v kapitole XV., oddíl A, položka 7d přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti 70 %.

18. Ze 40 černobílých fotografií zachycujících rodinu žalobkyň v předúrazovém a poúrazovém období je patrné, že všechny žalobkyně spolu trávily aktivně volný čas a různé sváteční příležitosti, i po úrazu jsou žalobkyně b), c) d) i e) se žalobkyní a) v kontaktu.

19. Z kopie listiny Sdělení výše pojistného plnění ze dne 27. 5. 2019, adresovaného žalovanou žalobkyni a), soud zjistil, že žalovaná vyplatila žalobkyni a) na cestovném [značka automobilu] 520 Kč, [značka automobilu] za rok 2017 částku 9 207 Kč a za rok 2018 částku 2 767 Kč, celkem tedy 25 494 Kč.

20. Z kopie osvědčení o registraci vozidla, část II., soud zjistil, že vlastníkem [značka automobilu], [registrační značka], je [jméno] [příjmení].

21. Z kopie Čestného prohlášení o zapůjčení vozidla ze dne 20. 2. 2017, podepsaného [jméno] [příjmení], [datum narození], soud zjistil, že vyslovil souhlas s používáním vozidla paní [celé jméno žalobkyně], narozenou [datum], s platností zapůjčení od 19. 2. 2017 na neurčito. Jedná se o vozidlo [anonymizována tři slova], [registrační značka].

22. Z kopie dopisu žalované, adresovaného žalobkyni [celé jméno žalobkyně] ze dne 24. 4. 2020, soud zjistil, že uhradila žalobkyni náklady právního zastoupení v částce 40 656 Kč.

23. Z usnesení o odložení věci, vydaného [stát. instituce], odborem dopravy, ze dne 19. 9. 2017, soud zjistil, že tímto rozhodnutím bylo odloženo oznámení o přestupku podle § 125c odst. 1 písm. h) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, kterého se měl dopustit [jméno] [příjmení], [datum narození], a to dne 19. 2. 2017 při řízení osobního motorového vozidla, [značka automobilu], [registrační značka], tím, že způsobil dopravní nehodu, při které bylo jinému ublíženo na zdraví, kdy jinou osobou je jeho osoba blízká, paní [celé jméno žalobkyně], [datum narození], a nezletilá [celé jméno žalobkyně], narozena 2. 11. 2007, neboť jako řidič porušil povinnosti a pravidla provozu na pozemních komunikacích v ust. § 19 odst. 1 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, neboť správní orgán, aniž řízení zahájí, věc usnesením odloží, jestliže osoba přímo postižená spácháním přestupku nedala souhlas k zahájení řízení, neboť tento souhlas vzala zpět před zahájením řízení, nejedná-li se o přestupek, který lze projednat i bez takového souhlasu. Z odůvodnění tohoto usnesení je patrné, že žalobkyně a) a žalobkyně c) nedaly souhlas ve stanovené lhůtě k zahájení řízení.

24. Z kopie Sdělení výše pojistného plnění, adresovaného žalovanou žalobkyni c), soud zjistil, že jí žalovaná uhradila na bolestném částku 30 348 Kč, ze Sdělení ze dne 12. 11. 2018 soud zjistil, že žalovaná uhradila žalobkyni c) na nákladech za vypracování posudku částku 500 Kč.

25. Z kopie Sdělení výše pojistného plnění ze dne 22. 6. 2020 soud zjistil, že žalovaná uhradila žalobkyni a) doplatek bolestného ve výši 124 151 Kč, celkem tedy na bolestném uhradila žalobkyni a) částku 616 787 Kč.

26. Z předžalobní výzvy ze dne 6. 2. 2020, adresované zástupcem všech žalobkyň žalované, soud zjistil, že všechny žalobkyně uplatnily své nároky vůči žalované na odškodnění újmy v souvislosti s předmětnou dopravní nehodou ze dne 19. 2. 2017, když žalobkyně a) požadovala na bolestném částku 124 151 Kč, na náhradě ztížení společenského uplatnění částku 635 169 Kč, na nákladech na pořízení znaleckého posudku částku 10 000 Kč a na nákladech spojených s cestami do zdravotnických zařízení částku 27 495 Kč, žalobkyně b) nárokovala částku 551 780 Kč, žalobkyně c) rovněž částku 551 780 Kč, žalobkyně d) rovněž částku 551 780 Kč a žalobkyně e) rovněž částku 551 780 Kč, a dále náklady právního zastoupení, a to do sedmi dnů ode dne odeslání této výzvy. Z listiny sledování pošta online soud zjistil, že zásilka byla dodána žalované dne 11. 2. 2020.

27. Z ostatních v řízení provedených důkazů již soud nezjistil žádné podstatné skutečnosti pro rozhodující skutková zjištění nebo pro právní posouzení věci, a proto je dále nehodnotil.

28. Soud zhodnotil v řízení provedené důkazy v souladu s ust. § 132 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen o. s. ř.), a dospěl ke zjištění následujícího skutkového stavu: žalobkyně a) a žalobkyně c) se jako spolujezdkyně v [značka automobilu], [registrační značka], které řídil [jméno] [příjmení], staly dne 19. 2. 2017 účastnicemi dopravní nehody, při které řidič nedodržel dostatečnou bezpečnostní vzdálenost za vpředu jedoucím nákladním vozidlem a zavinil kolizi vozidel a v důsledku dopravní nehody žalobkyně a) utrpěla vážná zranění, mimo jiné poranění sleziny a jater, poranění páteře, sériovou frakturu žeber, otřes mozku a jiné a žalobkyně c) zlomeninu klíční kosti, zhmoždění hrudníku a stěny břišní. Motorové vozidlo [anonymizováno], které zavinilo dopravní nehodu, je pojištěno u žalované. Žalobkyně a) při nehodě utrpěla závažná, život ohrožující poranění, která jí i po prodělané dlouhodobé nemocniční a rehabilitační léčbě vyřazují z dříve provozovaných aktivit (jízda na kole, turistika, procházky, návštěvy divadel, kin, koncertů, tanec, dovolené u moře), snižují její schopnost se sama o sebe postarat v běžných činnostech (péče o domácnost, nákupy, příprava jídla, osobní hygiena) a způsobují snížení její pracovní schopnosti o 70 %. Tato zdravotní omezení působí žalobkyni a) psychické trauma a deprese. Rodinné vazby mezi všemi žalobkyněmi byly i v době před úrazem velmi těsné a vřelé, navzájem si pomáhaly a podporovaly se, zejména vztah mezi žalobkyní a) žalobkyní c) byl a je mimořádně intenzivní. Žalobkyně b), c), d) a e) prožívaly v prvních dnech po dopravní nehodě intenzivní obavy o život žalobkyně a) a po částečné konsolidaci jejího zdravotního stavu citově a psychicky trpí jejím fyzickým i psychickým strádáním, které nejsou schopny překonat ani každodenní péčí o žalobkyni a) a projevovaným zájmem o ni.

29. Po právním zhodnocení prokázaného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žaloba je co do základu důvodná.

30. Podle ust. § 6 odst. 1 a 2 zákona č. 168/1999 Sb., v platném znění, pojištění odpovědnosti se vztahuje na každou osobu, která je povinna nahradit újmu způsobenou provozem vozidla uvedeného v pojistné smlouvě. Nestanoví-li tento zákon jinak, má pojištěný právo, aby pojistitel za něj uhradil v rozsahu a ve výši podle občanského zákoníku poškozenému a) způsobenou újmu vzniklou ublížením na zdraví nebo usmrcením, b) účelně vynaložené náklady spojené s péčí o zdraví zraněného zvířete a způsobenou škodu vzniklou poškozením, zničením nebo ztrátou věci, jakož i škodu vzniklou odcizením věci, pozbyla-li fyzická osoba schopnost ji opatrovat, c) ušlý zisk, d) účelně vynaložené náklady spojené s právním zastoupením při uplatňování nároku podle písmene a) až c); v souvislosti se škodou podle písm. b) nebo c), však jen v případě marného uplynutí lhůty podle § 9 odst. 3, nebo neoprávněného odmítnutí anebo neoprávněného krácení pojistného plnění pojistitelem, pokud poškozený svůj nárok uplatnil a prokázal a pokud ke škodné události, ze které tato újma vznikla a kterou je pojištěný oprávněn hradit, došlo v době trvání pojištění odpovědnosti, s výjimkou doby jeho přerušení.

31. Podle ust. § 9 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. poškozený má právo uplatnit svůj nárok na plnění podle § 6 u příslušného pojistitele nebo u Kanceláře, jedná-li se o nárok na plnění z garančního fondu podle § 24. Při uplatnění nároku je povinen předložit společný záznam o dopravní nehodě, jedná-li se od dopravní nehodu nepodléhající oznámení Policii České republiky podle zákona upravujícího provoz na pozemních komunikacích.

32. Podle ust. § 2959 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákon v platném znění, při usmrcení, nebo zvlášť závažnému ublížení na zdraví odčiní škůdce duševní útrapy manželu, rodiči, dítěti nebo jiné osobě blízké peněžitou náhradou vyvažující plně jejich utrpení. Nelze-li výši náhrady takto určit, stanoví se podle zásad slušnosti.

33. Podle ust. § 2960 občanského zákona škůdce hradí též účelně vynaložené náklady spojené s péčí o zdraví poškozeného, s péčí o jeho osobu nebo jeho domácnost tomu, kdo je vynaložil; požádá-li o to, složí mu škůdce na tyto náklady přiměřenou zálohu.

34. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 23. 9. 2020, sp. zn. 25 Cdo 378/2019, ústavně konformní výklad § 2959 o. z. označil přístup, kdy obecné soudy při stanovení výše náhrady nemajetkové újmy aplikují kritéria vymezená judikaturou Nejvyššího soudu, který se snaží u této normy s relativně neurčitou hypotézou nastavit základní východiska a sjednotit rozhodovací praxi obecných soudů. Jde však jen o vodítko, které nezbavuje soudy nižších stupňů povinnosti zvažovat a náležitě vyložit, zda konkrétní případ neodůvodňuje odchylku od takového výkladového základu, a musí se přitom vyvarovat nežádoucí paušalizace, nesmí rezignovat při vědomí nastavených objektivizačních kritérií na individuální posouzení každého případu s přihlédnutím k jeho jedinečným okolnostem a musí postupovat nezávisle, neexcesivně a předvídatelně.

35. Podle usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 26. 11. 2020, sp. zn. 25 Cdo 4478/2018, má-li mít orientační určení výše náhrad za duševní útrapy spojené s usmrcením osoby blízké ve smyslu § 2959 o. z. způsobilost sjednotit soudní praxi a dosáhnout účelu sledovaného v § 13 o. z. (tj. v obdobných případech rozhodnout obdobně), měla by základní částka být modifikována s ohledem na specifické okolnosti na straně škůdce či poškozeného zpravidla již jen v řádu desítek procent, nikoli vícenásobků.

36. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 18. 5. 2016, sp. zn. 6 Tdo 1421/2015, zásah do vazeb citově spjatých osob lze stavět na roveň fyzické újmě. Rozhodování o nároku oprávněné osoby na náhradu nemajetkové újmy nemůže být toliko částečné, neboť nemajetková újma ve smyslu § 2959 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, představuje ucelené duševní útrapy… Společná domácnost poškozeného a jeho manžela, rodiče, dítěte nebo jiné osoby blízké není zákonnou podmínkou či hlediskem pro přiznání náhrady nemajetkové újmy nebo její výše. Za osobu blízkou lze považovat i manžela dítěte poškozeného.

37. Podle nálezu Ústavního soudu ČR ze dne 16. 2. 2021, sp. zn. I. ÚS 3449/19, vyjádření útrap sekundární oběti je jen těžko uchopitelné a pomyslným odrazovým můstkem může být právě zdravotní stav primární oběti. Nelze zpochybnit, že sekundární oběti si během úrazu osob blízkých procházejí značným emocionálním vypětím, nicméně, toto lze jen stěží objektivizovat (navíc si lze relativně snadno představit situaci, kdy i u méně závažného poranění budou osoby blízké subjektivně vnímat poranění velmi intenzivně). Z toho důvodu je nesnadné nalezení hranice, při které budou obecné soudy osobám blízkým přiznávat nároky plynoucí z ust. § 2959 o. z., a kdy nikoliv. Hledání této hranice je pak ponecháno především na judikatuře obecných soudů.

38. Podle nálezu Ústavního soudu ČR ze dne 31. 3. 2020, sp. zn. IV. ÚS 2578/19, ústavně konformní výklad § 2959 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, upravujícího odčinění duševních útrap při usmrcení osoby blízké, vyžaduje, aby obecné soudy aplikovaly kritéria pro výpočet odčinění imateriální újmy vymezené judikaturou Nejvyššího soudu jen jako vodítko, které je však nezbavuje povinnosti zvažovat a náležitě vyložit, zda konkrétní případ neodůvodňuje odchylku od takového výkladového základu (nahoru, či dolů); jinak se dopustí porušení čl. 34 odst. 1 ve spojení s čl. 10 odst. 2 Listiny základních práv a svobod.

39. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 19. 9. 2018, sp. zn. 894/ 2018, při určení výše náhrady za duševní útrapy spojené s usmrcením osoby blízké je třeba zohlednit okolnosti jak na straně pozůstalého, tak i na straně škůdce. Na straně pozůstalého je významná zejména intenzita jeho vztahu se zemřelým, věk zemřelého a pozůstalých, případná existenční závislost na zemřelém a případná jiná satisfakce (jako např. omluva, správní postih škůdce či jeho trestní odsouzení), která obvykle není sama o sobě dostačující, její poskytnutí však může mít vliv na snížení peněžitého zadostiučinění. Zohlednit lze rovněž, byl-li pozůstalý očitým svědkem škodní události, byl-li s jejími následky bezprostředně konfrontován či jakým způsobem se o nich dozvěděl. Kritéria odvozená od osoby škůdce jsou především jeho postoj ke škodní události, dopad události do jeho duševní sféry, forma a míra zavinění a v omezeném rozsahu i majetkové poměry škůdce, které jsou významné pouze z hlediska toho, aby výše náhrady pro něj nepředstavovala likvidační důsledek. Požadavek srovnání výše náhrad přiznaných v některých případech zásahů do práva na čest, důstojnost, popřípadě soukromí veřejně známých osob ze strany informačních médií a v případě jiných zásahů do osobnostních práv nelze mechanicky vykládat tak, že by náhrada za usmrcení osoby blízké měla být vždy vyšší než náhrada za zásah do jiných osobnostních práv. Za základní částku náhrady, modifikovatelnou s užitím zákonných a judikaturou dovozených z hledisek, lze považovat v případě nejbližších osob (manžel, rodiče, děti) dvacetinásobek průměrné hrubé měsíční nominální mzdy na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství za rok předcházející smrti poškozeného.

40. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. 6. 2019, sp. zn. 25 Cdo 4210/2018, při vymezení pojmu„ zvlášť závažné ublížení na zdraví“ ve smyslu § 2959 občanského zákona je nutno vycházet zejména ze závažnosti následků primární oběti. Půjde zpravidla o ta nejtěžší zdravotní poškození, zejména o kómatické stavy, závažná poškození mozku či ochrnutí výrazného rozsahu, tj. o následky srovnatelné s usmrcením osoby blízké, kdy duševní útrapy sekundárních obětí dosahují určité vyšší intenzity. Jedná se o duševní útrapy (smutek, pocity zoufalství a beznaděje, strach) spojené s vědomím, že tato osoba byla trvale vyřazena z většiny sfér společenského uplatnění a změnila se v osobu trpící výjimečně nepříznivým zdravotním stavem. Nesmrtelná újma musí být svou závažností srovnatelná s usmrcením blízké osoby. Kromě případů s nejzávažnějšími důsledky může jít i o případy velmi těžkých zranění, která budou primární oběť po delší dobu ohrožovat na životě nebo po delší dobu zatěžovat výrazně nepříznivým zdravotním stavem, což bude mít citelný dopad do osobnostní sféry blízkých osob, jejich duševní útrapy tak budou do té míry intenzivní, že musí být odškodněny i přesto, že následky zranění nebudou nejtěžší. Za zvlášť závažné ublížení na zdraví (§ 2959 o. z.) nelze bez dalšího považovat každou vážnou poruchu zdraví trvající nejméně šest týdnů (§ 122 odst. 2 písm. i) trestního zákoníku). V trestní soudní praxi je delší dobu trvající porucha zdraví vykládána jako vážná porucha zdraví trvající nejméně šest týdnů. Jako těžkou újmu na zdraví kvalifikovala soudní praxe, např. i zlomeninu nohy v kotníku, jejíž léčení trvalo sedm týdnů. Takový přechodný stav poruchy zdraví však nelze označit jako zvlášť závažné ublížení na zdraví, které by bylo způsobilé vyvolat duševní útrapy osob blízkých poškozenému v intenzitě odčinitelné peněžitou náhradou podle § 2959 o. z.

41. V řízení bylo prokázáno shora citovanými znaleckými posudky a lékařskými zprávami o poraněních žalobkyně a) při dopravní nehodě v nich citovanými, a posudkem o invaliditě ze dne 7.12.2017, že žalobkyně a) utrpěla při dopravní nehodě dne 19.2.2017 těžká poranění, která ji ohrožovala na životě, a že i její současný nepříznivý zdravotní stav, který je již ustálený, a nelze jej tedy označit za přechodný, ji významně omezuje v běžných denních činnostech, neboť bez pomoci dalších osob nezvládá osobní hygienu, péči o domácnost, obstarávání nákupů, docházku k lékaři, nemluvě o podstatném omezení (či úplném vymizení) jejích možností realizovat volnočasové aktivity, na které byla zvyklá z doby před úrazem, a že ji neměnnost jejího zdravotního stavu osobnostně změnila a působí jí psychické problémy. Vážnost následků úrazu žalobkyně a) zjevně akceptuje i žalovaná, protože žalobkyni a) odškodnila bolestné i ZSU v jí požadované výši. Zároveň má soud za prokázáno výpověďmi obou slyšených svědkyň, souborem rodinných fotografií a výpověďmi žalobkyň a), b), d) a e), že rodinné vazby všech žalobkyň byly vždy (tedy i před úrazem) a stále jsou velmi pevné a vřelé, že si vždy pomáhaly a držely při sobě, že újmu každé z nich silně pociťují jako újmu vlastní. Jsou tak, při respektování ustálené judikatury Nejvyššího soudu i Ústavního soudu, naplněny podmínky pro přiznání odškodnění podle § 2959 občanského zákona, neboť žalobkyně a) utrpěla při dopravní nehodě velmi těžká, život ohrožující zranění, jejichž důsledky ji trvale zatěžují, a která nepochybně vyvolala u ostatních žalobkyň velký strach o její život, úzkost a pocity bezmoci, a i nyní citově a psychicky strádají při vnímání utrpení žalobkyně a).

42. V souladu s právním názorem a doporučením, vyjádřeným v citovaném rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 19.9.2018, sp.zn. 25 Cdo 894/2018, soud při stanovení výše odškodnění žalobkyň b), c), d) a e) vycházel z průměrné hrubé měsíční nominální mzdy na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství za rok předcházející zdravotnímu poškození žalobkyně a), která činila v roce 2016 částku 27 589 Kč. Při výpočtu výše odškodnění soud primárně přihlédl k míře zdravotní újmy žalobkyně a), která se nenachází ve vegetativním stavu, ani zcela neztratila schopnost, byť za pomoci dalších osob, sebeobsluhy a zajišťování běžných životních potřeb. Základní výši odškodnění újmy žalobkyň b), c), d) a e) ve výši dvacetinásobku částky 27 589 Kč, proto soud nepovažuje za přiměřenou v projednávané věci. V případě žalobkyň b) a d), které jsou dcerami žalobkyně a), považuje soud za přiměřený pětinásobek částky 27 589 Kč. Soud zohlednil, že tyto žalobkyně nebyly přímými účastnicemi dopravní nehody, že nejsou závislé na žalobkyni a), a také jejich nižší střední věk a s ním spojená vyšší psychická odolnost (oproti žalobkyním c) a e)) dává předpoklad snazšího vyrovnání se s nastalou situací. Pokud se týká žalobkyně c), která je vnučkou žalobkyně a), zohlednil soud skutečnost, že tato žalobkyně, navíc v útlém věku, byla přímou účastnicí dopravní nehody, a tedy i svědkyní těžkého úrazu žalobkyně a), a rovněž v řízení nepochybně prokázanou hlubokou citovou vazbu mezi oběma žalobkyněmi. Proto soud považuje za přiměřené odškodnění nemateriální újmy ve výši desetinásobku částky 27 589 Kč. Pokud se týká žalobkyně e), která je matkou žalobkyně a), zohlednil soud jejich nejbližší rodinný vztah, dále vyšší věk žalobkyně e), která je již psychicky zranitelnější a dále přímý dopad trvalého zdravotního omezení žalobkyně a) po úrazu do každodenního života žalobkyně e), které žalobkyni a) znemožňuje poskytovat nyní i do budoucna žalobkyni e) péči. I v jejím případě proto soud považuje za přiměřené odškodnění ve výši desetinásobku částky 27 589 Kč.

43. Úroky z prodlení z přiznaných částek soud žalobkyním b), c), d) a e) přiznal ode dne následujícího po splatnosti pohledávek jednotlivých žalobkyň, kterou žalobkyně stanovily v doplnění žaloby ze dne 17.2.2022 ve vazbě na předžalobní výzvu ze dne 6.2.2020, a to podle ust. § 1970 občanského zákona ve výši podle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. v platném znění.

44. Vzhledem ke skutečnosti, že žalobkyně b), c), d) a e) požadovaly každá částku 551 780 Kč, soud co do částek nad rozsah částek přiznaných žalobu jednotlivých žalobkyň zamítl, včetně požadovaného příslušenství, jak specifikováno ve výrocích IV., VI., VIII. a X. tohoto rozsudku.

45. Pokud se týká požadavku žalobkyně a) na zaplacení částky 27 495 Kč jako doplatku nákladů cestovného, spojeného s cestami žalobkyně b) do zdravotnických zařízení za žalobkyní a), která představuje souhrn pevných nákladů na provoz vozidla, pak tento nárok není důvodný, neboť žalobkyně b) není vlastnicí vozidla [anonymizována tři slova], [registrační značka], kterým měla tyto cesty podnikat. Z Čestného prohlášení o zapůjčení vozidla ze dne 20. 2. 2017, podepsaného [jméno] [příjmení], totiž soud zjistil, že jeho souhlas s používáním vozidla paní [celé jméno žalobkyně], narozenou [datum], s platností zapůjčení od 19. 2. 2017 na neurčito nebyl podmíněn žádnou finanční kompenzací, a tedy žalobkyni b) nevznikl závazek vypůjčiteli takové náklady uhradit. Soud proto žalobu žalobkyně a) v této části jako nedůvodnou zamítl, včetně požadovaného příslušenství pohledávky.

46. Výrokem I. soud uložil žalované zaplatit žalobkyni a) úroky z prodlení z částky 124 151 Kč, kterou žalovaná zaplatila žalobkyni a) až po podání žaloby, dne 22.6.2020, a to v kapitalizované částce od 22.5.2020 (splatnost této částky) do 22.6.2020 (zaplacení) ve výši 10 % p.a. v souladu s ust. § 1970 občanského zákona ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. v platném znění 47. Výrok XI., kterým soud rozhodl o nákladech řízení žalobkyně a), je odůvodněn ust. § 146 odst. 2 věta druhá o.s.ř. (v rozsahu zpětvzetí žaloby co do částky 124 151 Kč pro plnění ze strany žalované po podání žaloby) a ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. (v části, ve které byla žaloba zamítnuta, neboť rozhodnutí o této části žalobou uplatňovaného nároku nezáviselo na znaleckém posudku ani na úvaze soudu). Žalobkyni a) soud přiznal náklady za právní zastoupení za 4 úkony právní služby z punkta 151 646 Kč (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva k plnění ze dne 6. 2. 2020, sepis žaloby, písemné částečné zpětvzetí žaloby ze dne 8.7.2020) a za 5 úkonů právní služby z punkta 27 495 Kč (písemné vyjádření ze dne 1. 2. 2021, účast na jednání soudu dne 25. 8. 2021, účast na jednání soudu dne 25. 10. 2021, účast na jednání soudu dne 25. 1. 2022 a účast na jednání soudu dne 18. 2. 2022). V souladu s ust. § 12 odst. 4 soud snížil výši odměny o 20 % za pět zastoupených. V souladu s ust. § 13 odst. 3 citované vyhlášky soud přiznal i hotové výdaje advokáta spojené s 9 úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva k plnění ze dne 6. 2. 2020, sepis žaloby, písemné částečné zpětvzetí žaloby ze dne 8.7.2020, písemné vyjádření ze dne 1. 2. 2021, účast na jednání soudu dne 25. 8. 2021, účast na jednání soudu dne 25. 10. 2021, účast na jednání soudu dne 25. 1. 2022 a účast na jednání soudu dne 18. 2. 2022) ve výši 60 Kč za jeden úkon (žalobkyně mají celkem nárok na hotové výdaje spojené s jedním úkonem právní služby ve výši 300 Kč, každá ze žalobkyň proto 60 Kč). V souladu s ust. § 13 odst. 1 citované vyhlášky soud přiznal i náklady cestovného právnímu zástupci žalobkyň ke čtyřem jednáním soudu [značka automobilu], [registrační značka], s průměrnou spotřebou benzínu 5,3 litru na 100 km, při obousměrné vzdálenosti jedné cesty 410 km, a to k jednání soudu dne 25. 8. 2021 podle vyhlášky č. 589/2020 Sb.: cena benzínu 27,80 Kč, cena náhrady 4,4 Kč na 1 km, celkem tedy 2 408,09 Kč, cestovné k jednání soudu dne 25. 10. 2021 podle vyhlášky č. 375/2021 Sb. při ceně benzínu 33,80 Kč, výši náhrady 4,4 Kč na 1 km, celkem tedy 2 538,47 Kč, cestovné k jednání soudu dne 25. 1. 2022 podle vyhlášky č. 511/2021 Sb. při ceně benzínu 37,10 Kč, výši náhrady 4,7 Kč za 1 km, celkem tedy 2 733,80 Kč a cestovné k jednání soudu dne 18. 2. 2022 podle vyhlášky č. 511/2021 Sb. při ceně benzínu 37,10 Kč, výši náhrady 4,7 Kč na 1 km, celkem tedy 2 733,18 Kč. Celková výše cestovného tak činí 10 413 Kč, pro každou ze žalobkyň 1/5, tedy 2 082,60 Kč. Dále soud přiznal žalobkyni a) náhradu za ztrátu času za 48 započatých půlhodin po 100 Kč ve výši 4 800 Kč pro všechny žalobkyně, na každou ze žalobkyň proto připadá 960 Kč. V souladu s ust. § 137 odst. 1, 3 o. s. ř. soud zvýšil odměnu za úkony právní služby, hotové výdaje advokáta, náklady cestovného a náhradu za promeškaný čas o 21 % DPH v částce 7 442,12 Kč, protože zástupce žalobkyně a) je plátcem této daně. Celkové náklady řízení žalobkyně a) tak činí 42 880,71 Kč. Vzhledem ke skutečnosti, že žalobkyně a) byla v řízení úspěšná v rozsahu 64% (od úspěchu žalobkyně ve výši 82% je třeba odečíst úspěch žalované ve výši 18%), činí výše žalobkyni a) přiznaných nákladů řízení částku 27 443,65 Kč.

48. Výroky XII. až XV. o nákladech řízení jsou odůvodněny ust. § 142 odst. 3 o. s. ř., podle něhož, i když měl účastník ve věci úspěch jen částečný, může mu soud přiznat plnou náhradu nákladů řízení, měl-li neúspěch v poměrně nepatrné části nebo záviselo-li rozhodnutí o výši plnění na znaleckém posudku nebo na úvaze soudu. Základ nároku, uplatňovaný všemi žalobkyněmi, soud shledal důvodným, výše plnění závisela na úvaze soudu. Soud proto každé ze žalobkyň přiznal plnou náhradu nákladů řízení za jejich právní zastoupení, a to podle § 7 a 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif) ve znění pozdějších předpisů.

49. Žalobkyni b) soud přiznal náklady za právní zastoupení z punkta 137 945 Kč (jeden úkon 6 620 Kč) za 8 úkonů právní služby (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva k plnění ze dne 6. 2. 2020, sepis žaloby, písemné vyjádření ze dne 1. 2. 2021, účast na jednání soudu dne 25. 8. 2021, účast na jednání soudu dne 25. 10. 2021, účast na jednání soudu dne 25. 1. 2022 a účast na jednání soudu dne 18. 2. 2022). V souladu s ust. § 12 odst. 4 soud snížil výši odměny o 20 % za pět zastoupených. V souladu s ust. § 13 odst. 3 citované vyhlášky soud přiznal i hotové výdaje advokáta spojené s 8 úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva k plnění ze dne 6. 2. 2020, sepis žaloby, písemné vyjádření ze dne 1. 2. 2021, účast na jednání soudu dne 25. 8. 2021, účast na jednání soudu dne 25. 10. 2021, účast na jednání soudu dne 25. 1. 2022 a účast na jednání soudu dne 18. 2. 2022) ve výši 60 Kč za jeden úkon (žalobkyně mají celkem nárok na hotové výdaje spojené s jedním úkonem právní služby ve výši 300 Kč, každá ze žalobkyň proto 60 Kč). V souladu s ust. § 13 odst. 1 citované vyhlášky soud přiznal i náklady cestovného právnímu zástupci žalobkyň ke čtyřem jednáním soudu [značka automobilu], [registrační značka], s průměrnou spotřebou benzínu 5,3 litru na 100 km, při obousměrné vzdálenosti jedné cesty 410 km, a to k jednání soudu dne 25. 8. 2021 podle vyhlášky č. 589/2020 Sb.: cena benzínu 27,80 Kč, cena náhrady 4,4 Kč na 1 km, celkem tedy 2 408,09 Kč, cestovné k jednání soudu dne 25. 10. 2021 podle vyhlášky č. 375/2021 Sb. při ceně benzínu 33,80 Kč, výši náhrady 4,4 Kč na 1 km, celkem tedy 2 538,47 Kč, cestovné k jednání soudu dne 25. 1. 2022 podle vyhlášky č. 511/2021 Sb. při ceně benzínu 37,10 Kč, výši náhrady 4,7 Kč za 1 km, celkem tedy 2 733,80 Kč a cestovné k jednání soudu dne 18. 2. 2022 podle vyhlášky č. 511/2021 Sb. při ceně benzínu 37,10 Kč, výši náhrady 4,7 Kč na 1 km, celkem tedy 2 733,18 Kč. Celková výše cestovného tak činí 10 413 Kč, pro každou ze žalobkyň 1/5, tedy 2 082,60 Kč. Dále soud přiznal žalobkyni b) náhradu za ztrátu času za 48 započatých půlhodin po 100 Kč ve výši 4 800 Kč pro všechny žalobkyně, na každou ze žalobkyň proto připadá 960 Kč. V souladu s ust. § 137 odst. 1, 3 o. s. ř. soud zvýšil odměnu za úkony právní služby, hotové výdaje advokáta, náklady cestovného a náhradu za promeškaný čas o 21 % DPH v částce 9 637,04 Kč, protože zástupce žalobkyně b) je plátcem této daně. Celkové náklady řízení žalobkyně b) tak činí přiznaných 55 527,63Kč.

50. Žalobkyni c) soud přiznal náklady za právní zastoupení z punkta 275 890 Kč (jeden úkon 9 420 Kč) za 8 úkonů právní služby (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva k plnění ze dne 6. 2. 2020, sepis žaloby, písemné vyjádření ze dne 1. 2. 2021, účast na jednání soudu dne 25. 8. 2021, účast na jednání soudu dne 25. 10. 2021, účast na jednání soudu dne 25. 1. 2022 a účast na jednání soudu dne 18. 2. 2022). V souladu s ust. § 12 odst. 4 soud snížil výši odměny o 20 % za pět zastoupených. V souladu s ust. § 13 odst. 3 citované vyhlášky soud přiznal i hotové výdaje advokáta spojené s 8 úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva k plnění ze dne 6. 2. 2020, sepis žaloby, písemné vyjádření ze dne 1. 2. 2021, účast na jednání soudu dne 25. 8. 2021, účast na jednání soudu dne 25. 10. 2021, účast na jednání soudu dne 25. 1. 2022 a účast na jednání soudu dne 18. 2. 2022) ve výši 60 Kč za jeden úkon (žalobkyně mají celkem nárok na hotové výdaje spojené s jedním úkonem právní služby ve výši 300 Kč, každá ze žalobkyň proto 60 Kč). V souladu s ust. § 13 odst. 1 citované vyhlášky soud přiznal i náklady cestovného právnímu zástupci žalobkyň ke čtyřem jednáním soudu [značka automobilu], [registrační značka], s průměrnou spotřebou benzínu 5,3 litru na 100 km, při obousměrné vzdálenosti jedné cesty 410 km, a to k jednání soudu dne 25. 8. 2021 podle vyhlášky č. 589/2020 Sb.: cena benzínu 27,80 Kč, cena náhrady 4,4 Kč na 1 km, celkem tedy 2 408,09 Kč, cestovné k jednání soudu dne 25. 10. 2021 podle vyhlášky č. 375/2021 Sb. při ceně benzínu 33,80 Kč, výši náhrady 4,4 Kč na 1 km, celkem tedy 2 538,47 Kč, cestovné k jednání soudu dne 25. 1. 2022 podle vyhlášky č. 511/2021 Sb. při ceně benzínu 37,10 Kč, výši náhrady 4,7 Kč za 1 km, celkem tedy 2 733,80 Kč a cestovné k jednání soudu dne 18. 2. 2022 podle vyhlášky č. 511/2021 Sb. při ceně benzínu 37,10 Kč, výši náhrady 4,7 Kč na 1 km, celkem tedy 2 733,18 Kč. Celková výše cestovného tak činí 10 413 Kč, pro každou ze žalobkyň 1/5, tedy 2 082,60 Kč. Dále soud přiznal žalobkyni b) náhradu za ztrátu času za 48 započatých půlhodin po 100 Kč ve výši 4 800 Kč pro všechny žalobkyně, na každou ze žalobkyň proto připadá 960 Kč. V souladu s ust. § 137 odst. 1, 3 o. s. ř. soud zvýšil odměnu za úkony právní služby, hotové výdaje advokáta, náklady cestovného a náhradu za promeškaný čas o 21 % DPH v částce 13 400,24 Kč, protože zástupce žalobkyně b) je plátcem této daně. Celkové náklady řízení žalobkyně c) tak činí přiznaných 77 210,83 Kč.

51. Žalobkyni d) soud přiznal náklady za právní zastoupení z punkta 137 945 Kč (jeden úkon 6 620 Kč) za 8 úkonů právní služby (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva k plnění ze dne 6. 2. 2020, sepis žaloby, písemné vyjádření ze dne 1. 2. 2021, účast na jednání soudu dne 25. 8. 2021, účast na jednání soudu dne 25. 10. 2021, účast na jednání soudu dne 25. 1. 2022 a účast na jednání soudu dne 18. 2. 2022). V souladu s ust. § 12 odst. 4 soud snížil výši odměny o 20 % za pět zastoupených. V souladu s ust. § 13 odst. 3 citované vyhlášky soud přiznal i hotové výdaje advokáta spojené s 8 úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva k plnění ze dne 6. 2. 2020, sepis žaloby, písemné vyjádření ze dne 1. 2. 2021, účast na jednání soudu dne 25. 8. 2021, účast na jednání soudu dne 25. 10. 2021, účast na jednání soudu dne 25. 1. 2022 a účast na jednání soudu dne 18. 2. 2022) ve výši 60 Kč za jeden úkon (žalobkyně mají celkem nárok na hotové výdaje spojené s jedním úkonem právní služby ve výši 300 Kč, každá ze žalobkyň proto 60 Kč). V souladu s ust. § 13 odst. 1 citované vyhlášky soud přiznal i náklady cestovného právnímu zástupci žalobkyň ke čtyřem jednáním soudu [značka automobilu], [registrační značka], s průměrnou spotřebou benzínu 5,3 litru na 100 km, při obousměrné vzdálenosti jedné cesty 410 km, a to k jednání soudu dne 25. 8. 2021 podle vyhlášky č. 589/2020 Sb.: cena benzínu 27,80 Kč, cena náhrady 4,4 Kč na 1 km, celkem tedy 2 408,09 Kč, cestovné k jednání soudu dne 25. 10. 2021 podle vyhlášky č. 375/2021 Sb. při ceně benzínu 33,80 Kč, výši náhrady 4,4 Kč na 1 km, celkem tedy 2 538,47 Kč, cestovné k jednání soudu dne 25. 1. 2022 podle vyhlášky č. 511/2021 Sb. při ceně benzínu 37,10 Kč, výši náhrady 4,7 Kč za 1 km, celkem tedy 2 733,80 Kč a cestovné k jednání soudu dne 18. 2. 2022 podle vyhlášky č. 511/2021 Sb. při ceně benzínu 37,10 Kč, výši náhrady 4,7 Kč na 1 km, celkem tedy 2 733,18 Kč. Celková výše cestovného tak činí 10 413 Kč, pro každou ze žalobkyň 1/5, tedy 2 082,60 Kč. Dále soud přiznal žalobkyni d) náhradu za ztrátu času za 48 započatých půlhodin po 100 Kč ve výši 4 800 Kč pro všechny žalobkyně, na každou ze žalobkyň proto připadá 960 Kč. V souladu s ust. § 137 odst. 1, 3 o. s. ř. soud zvýšil odměnu za úkony právní služby, hotové výdaje advokáta, náklady cestovného a náhradu za promeškaný čas o 21 % DPH v částce 9 637,04 Kč, protože zástupce žalobkyně d) je plátcem této daně. Celkové náklady řízení žalobkyně d) tak činí přiznaných 55 527,63 Kč.

52. Žalobkyni e) soud přiznal náklady za právní zastoupení z punkta 275 890 Kč (jeden úkon 9 420 Kč) za 8 úkonů právní služby (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva k plnění ze dne 6. 2. 2020, sepis žaloby, písemné vyjádření ze dne 1. 2. 2021, účast na jednání soudu dne 25. 8. 2021, účast na jednání soudu dne 25. 10. 2021, účast na jednání soudu dne 25. 1. 2022 a účast na jednání soudu dne 18. 2. 2022). V souladu s ust. § 12 odst. 4 soud snížil výši odměny o 20 % za pět zastoupených. V souladu s ust. § 13 odst. 3 citované vyhlášky soud přiznal i hotové výdaje advokáta spojené s 8 úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva k plnění ze dne 6. 2. 2020, sepis žaloby, písemné vyjádření ze dne 1. 2. 2021, účast na jednání soudu dne 25. 8. 2021, účast na jednání soudu dne 25. 10. 2021, účast na jednání soudu dne 25. 1. 2022 a účast na jednání soudu dne 18. 2. 2022) ve výši 60 Kč za jeden úkon (žalobkyně mají celkem nárok na hotové výdaje spojené s jedním úkonem právní služby ve výši 300 Kč, každá ze žalobkyň proto 60 Kč). V souladu s ust. § 13 odst. 1 citované vyhlášky soud přiznal i náklady cestovného právnímu zástupci žalobkyň ke čtyřem jednáním soudu [značka automobilu], [registrační značka], s průměrnou spotřebou benzínu 5,3 litru na 100 km, při obousměrné vzdálenosti jedné cesty 410 km, a to k jednání soudu dne 25. 8. 2021 podle vyhlášky č. 589/2020 Sb.: cena benzínu 27,80 Kč, cena náhrady 4,4 Kč na 1 km, celkem tedy 2 408,09 Kč, cestovné k jednání soudu dne 25. 10. 2021 podle vyhlášky č. 375/2021 Sb. při ceně benzínu 33,80 Kč, výši náhrady 4,4 Kč na 1 km, celkem tedy 2 538,47 Kč, cestovné k jednání soudu dne 25. 1. 2022 podle vyhlášky č. 511/2021 Sb. při ceně benzínu 37,10 Kč, výši náhrady 4,7 Kč za 1 km, celkem tedy 2 733,80 Kč a cestovné k jednání soudu dne 18. 2. 2022 podle vyhlášky č. 511/2021 Sb. při ceně benzínu 37,10 Kč, výši náhrady 4,7 Kč na 1 km, celkem tedy 2 733,18 Kč. Celková výše cestovného tak činí 10 413 Kč, pro každou ze žalobkyň 1/5, tedy 2 082,60 Kč. Dále soud přiznal žalobkyni e) náhradu za ztrátu času za 48 započatých půlhodin po 100 Kč ve výši 4 800 Kč pro všechny žalobkyně, na každou ze žalobkyň proto připadá 960 Kč. V souladu s ust. § 137 odst. 1, 3 o. s. ř. soud zvýšil odměnu za úkony právní služby, hotové výdaje advokáta, náklady cestovného a náhradu za promeškaný čas o 21 % DPH v částce 13 400,24 Kč, protože zástupce žalobkyně e) je plátcem této daně. Celkové náklady řízení žalobkyně e) tak činí přiznaných 77 210,83 Kč.

53. Soud žádné ze žalobkyň nepřiznal účtovanou odměnu a hotové výdaje za písemné podání ze dne 21.5.2020 (pouhé doložení souhlasu opatrovnického soudu s podáním žaloby), písemné podání ze dne 23.7.2021 (pouhé navržení důkazů bez skutkových tvrzení) a za písemné podání ze dne 1.11.2021 (pouhé navržení důkazů bez skutkových tvrzení), protože ani v jednom případě se nejednalo o úkon ve věci samé ve smyslu § 11 advokátního tarifu.

54. V souladu s ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. uložil soud žalované zaplatit žalobkyním náklady řízení na účet jejich právního zástupce.

55. Výrok XVI. rozsudku je odůvodněn ust. § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, v platném znění, podle něhož je-li navrhovatel v řízení od poplatku osvobozen a soud jeho návrhu vyhověl, zaplatí podle výsledku řízení poplatek nebo jeho odpovídající část žalovaný, nemá-li proti navrhovateli právo na náhradu nákladů řízení nebo není-li též od poplatku osvobozen. Žalobkyně jsou osvobozeny od zaplacení soudního poplatku ve smyslu ust. § 11 odst. 2 písm. d) citovaného zákona, poplatková povinnost je proto přenesena na žalovanou. Výše soudního poplatku je stanovena v položce 3 Sazebníku soudních poplatků, podle které je stanovena výše soudního poplatku za návrh na zahájení řízení s návrhem na náhradu nemajetkové újmy v penězích do částky 200 000 Kč včetně ve výši 2 000 Kč a v částce vyšší než 200 000 Kč 1 % z této částky. Z v řízení přiznaných částek jednotlivým žalobkyním tak činí poplatková povinnost žalované ve vztahu k žalobkyni a), b) a d) vždy částku 2 000 Kč a ve vztahu k žalobkyním c) a e) částku 2 759 Kč, celkem tedy výše soudního poplatku činí částku 11 518 Kč.

Poučení