6 C 72/2022 - 218

Rubrum

Okresní soud ve Vyškově rozhodl samosoudcem JUDr. Pavlem Vrchou, MBA, ve věci žalobkyně: [Jméno zainteresované osoby 0/0][Datum narození zainteresované osoby 0/0] [Adresa zainteresované osoby 0/0] právně zastoupená [Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0] advokátem [Adresa zainteresované osoby 1/0] proti žalovaným: 1) [Jméno zainteresované osoby 2/0][Datum narození zainteresované osoby 2/0], [Adresa zainteresované osoby 2/0] 2) Ing. [Jméno zainteresované osoby 3/0][Datum narození zainteresované osoby 3/0], [Adresa zainteresované osoby 3/0] oba právně zastoupeni [Jméno zástupce zainteresované osoby 3/0] advokátkou [Adresa zainteresované osoby 4/0] o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovitostem takto:

Výrok

I. Podílové spoluvlastnictví žalobkyně a žalovaných 1) a 2) k pozemkům st. p. č. [Anonymizováno] (na pozemku stojí stavba v obci [adresa] bez čp/če, zemědělská stavba, list vlastnictví [Anonymizováno], která je ve výlučném vlastnictví žalobkyně), p. č. [Anonymizováno] a p. č. [Anonymizováno], které leží v katastrálním území [adresa], se zrušuje.

II. Pozemky označené ve výroku I. se přikazují do výlučného vlastnictví žalobkyně.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované 1) na vypořádání jejího spoluvlastnického podílu částku ve výši 106 166,67 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému 2) na vypořádání jeho spoluvlastnického podílu částku ve výši 318 500 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

V. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

VI. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu ve Vyškově na jeho účet [Anonymizováno], variabilní symbol [var. symbol] na náhradě nákladů řízení částku ve výši 7 914 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

VII. Žalovaná 1) je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu ve Vyškově na jeho účet [Anonymizováno], variabilní symbol [var. symbol] na náhradě nákladů řízení částku ve výši 11 414 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

VIII. Žalovaný 2) je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu ve Vyškově na jeho účet [Anonymizováno], variabilní symbol [var. symbol] na náhradě nákladů řízení částku ve výši 9 664 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. [Žaloba] Žalobkyně podala dne 21. 4. 2022 u zdejšího soudu (dále již „soud“) žalobu o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví účastníků ke shora (ve výroku ad I.) označeným pozemkům s tím, že je spoluvlastnicí těchto pozemků o velikosti spoluvlastnického podílu id 1/3, kdežto žalovaná 1) je spoluvlastnicí těchto pozemků o velikosti id. 1/6 a žalovaný 2) je spoluvlastníkem těchto pozemků o velikosti id. 3/6. Na pozemku st. p. č. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa] (dále budou v dalším textu tohoto odůvodnění rozsudku předmětné pozemky označovány i bez označení katastrálního území, v kterém leží) stojí zemědělská stavba, která je ve výlučném vlastnictví žalobkyně. Pozemky jsou využívány převážně ze strany žalobkyně, kdy žalovaní nejeví zájem v jejich užívání. Rozdělení pozemků je dle žalobkyně spíše překážkou. Žalobkyně spatřuje ve sjednocení vlastnického práva prospěch vůči celému průmyslovému objektu, zejména ve vztahu k podnikatelským aktivitám, které jsou v něm provozovány; z tohoto důvodu má žalobkyně zájem, aby pozemky byly v souvislosti s rozhodnutím soudu o zrušení tohoto podílového spoluvlastnictví přikázány do jejího výlučného vlastnictví. Žalobkyně zaslala žalovaným předžalobní výzvu ve smyslu shora uvedeného, leč do podání žaloby od žalovaných neobdržela žádnou odpověď. Vzhledem k uvedené charakteristice pozemků má žalobkyně za to, že v daném případě – s ohledem na informace plynoucí z realitního trhu – jejich (obvyklá) cena by mohla činit 1 000 Kč/m2. 2. [Vyjádření žalovaných k žalobě a jejich další (měnící se) návrhy na způsob vypořádání spoluvlastnictví v průběhu řízení] Žalovaní (prostřednictvím své právní zástupkyně) podáním ze dne 18. 7. 2022 (na č. l. 23), které bylo doručeno soudu dne 19. 7. 2022, se nesouhlasně vyjádřili k podané žalobě potud, že nesouhlasí s tvrzením žalobkyně, že „nejeví zájem v užívání nemovitostí.“ Žalovaní jsou si vědomi toho, že v případě pozemku st. p. č. [Anonymizováno] na němž je postavena předmětná hala ve výlučném vlastnictví žalobkyně, je situace taková, že tento pozemek nelze jiným způsobem využít, nicméně i v tomto případě nelze argumentovat užíváním pozemku, kdy vlastník, respektive spoluvlastník není povinen pozemek aktivně využívat a může jej využít jako tzv. pozemek investiční, což je v tomto případě, kdy jde o výrobní a průmyslovou zónu s potencionálním budoucím rozvojem, pochopitelné. Nadto žalovaný 2) měl zájem v budoucí době, především pozemek p. č. [Anonymizováno], využít vzhledem ke svým podnikatelským aktivitám. Žalovaní rovněž nesouhlasí s cenou navrženou žalobkyní ve výši 1 000 Kč/m2 předmětných pozemků, neboť podle jejich názoru nereflektuje cenu obvyklou v daném místě. Podle žalovaných je třeba zohlednit, že v případě pozemků jde dle územního plánu o plochy smíšené výroby – polyfunkční areál, který má dobrou dopravní dostupnost ([adresa], dálnice [Anonymizováno]), v areálu se nachází technická infrastruktura (komunikace procházející areálem je ve vlastnictví obce [adresa], areál je zasíťovaný apod.), dále v areálu sídlí více firem, což zvyšuje její perspektivnost. Žalovaní jsou ochotni o způsobu provedení vypořádání s žalobkyní jednat a zvážit její návrh na vypořádání podílového spoluvlastnictví, avšak jimi shora uvedené skutečnosti je třeba zohlednit. V závěru svého vyjádření žalovaní uvedli, že se obrátili na odborníka stran stanovení ceny pozemků a v návaznosti na takto zjištěné informace se k danému ještě vyjádří.

3. Žalovaní v podání ze dne 6. 9. 2022 (na č. l. 42) s odkazem na jimi předložené odborné vyjádření realitní kanceláře [právnická osoba], IČO [IČO], se sídlem [adresa], uvedli, že obvyklá cena předmětných pozemků činí 3 800 Kč až 4 000 Kč/m2. Proto v případě, že by mělo dojít k vypořádání tak, že pozemky by byly přikázány do výlučného vlastnictví žalobkyně, by cena těchto pozemků (za účelem vypořádání spoluvlastnických podílů žalovaných) měla být určena dle tržní ceny. Dále by měla být zohledněna také skutečnost týkající se budoucího růstu cen. A v neposlední řadě žalovaní považují za nezbytné zohlednit také skutečnost, že ze strany žalobkyně dosud nebylo hrazeno žádné nájemné odpovídající podílům žalovaných za pozemek st. p. č. [Anonymizováno] nacházející se pod stavbou haly, a stejně tak nájemné odpovídajícím podílům za pronájem pozemků p. č. [Anonymizováno] a p. č. [Anonymizováno], kdy minimálně pozemek p. č. [Anonymizováno] byl užíván pro skladování dřevní hmoty.

4. Při jednání konaném před soudem dne 19. 9. 2022 žalovaní prostřednictvím své právní zástupkyně s odkazem na odborné vyjádření ad 3 formulovali svůj požadavek týkající se jimi sledované obvyklé ceny předmětných pozemků, a to ve výši 4 000 Kč/m2.

5. Po vypracování znaleckého posudku (dále již „ZP“) soudem ustanoveným znalcem [tituly před jménem] [jméno FO], se sídlem [adresa] (k ZP viz níže) žalovaní ve svém podání ze dne 23. 5. 2023 (na č. l. 122-123), doručeném soudu dne 25. 5. 2023, nesouhlasili se znalcem stanovenou obvyklou cenou pozemků ve výši 2 400 Kč/m2 a byli ochotni akceptovat hodnotu předmětných pozemků ve výši 3 200 Kč/m2. Kromě toho žalovaní navrhli další možnosti vypořádání podílového spoluvlastnictví, „a to směnou pozemků, případně směnou pozemků a finančním vyrovnáním následujícími způsoby:

6. Varianta A: žalovaná č. 1 obdrží do podílového spoluvlastnictví id. z části pozemku p. č. [Anonymizováno] dosud ve výlučném vlastnictví žalobkyně a žalovaný č. 2 obdrží do podílového spoluvlastnictví id. z části pozemku p. č. [Anonymizováno] dosud ve vlastnictví žalobkyně, část pozemku p. č. [Anonymizováno], o výměře [Anonymizováno] m2, která připadne do podílového spoluvlastnictví žalovaných, bude oddělena z pozemku (p. č.) [Anonymizováno] a do podílového spoluvlastnictví obou žalovaných bude přikázán pozemek p. č. [Anonymizováno]. Žalobkyni budou do výlučného vlastnictví přikázány pozemky p. č. [Anonymizováno] a p. č. [Anonymizováno].

7. Varianta B: žalovaným bude přikázán do podílového spoluvlastnictví pozemek p. č. [Anonymizováno] o výměře [Anonymizováno] m2, přičemž žalobkyni budou přikázány do výlučného vlastnictví pozemek p. č. [Anonymizováno] o výměře [Anonymizováno] m2 a pozemek p. č. [Anonymizováno] o výměře [Anonymizováno] m2, a žalobkyni bude zavázána uhradit žalovaným dorovnání za 449 m2 ve výši 3 200 Kč za m2, celkem 1 436 800 Kč.“ 8. Při jednání před soudem konaném dne 27. 10. 2023 (viz protokol o tomto jednání na č. l. 151 a násl.) žalovaní (prostřednictvím své právní zástupkyně) zrekapitulovali, že jejich „původní návrh, co se týče ceny, byl někde mezi 3 000 – 4 000 Kč (poznámka soudu: roz. cena za jeden metr čtvereční), následně jsme upravili a snížili (cenu) na 3 600 Kč (za m2)…od posledního našeho stanoviska, co se týče ceny 3 200 Kč (za m2) došlo k dalšímu určitému posunu – to naše stanovisko je, že ta cena, byť ta cena dle ZP 2 400 Kč (za m2)…neodpovídá, tak by bylo možné ještě jednat za naši stranu o ceně nižší…“ Žalovaní při tomto jednání dále uvedli, že: „za současné situace a za současných podmínek žalovaní nemají zájem o získání pozemků do svého výlučného vlastnictví…“ 9. V podání ze dne 13. 11. 2023 (na č. l. 158) žalovaní – v souvislosti se sdělením soudu účastníkům ohledně nutnosti ustanovení dalšího znalce za účelem vypracování revizního znaleckého posudku (k tomu odůvodnění níže) mj. uvedli, že: „by souhlasili i s rozdělením nemovitostí a vypořádáním tak, jak to navrhli ve svém podání ze dne 23. 5. 2023, s tím, že by souhlasili s dorovnáním za m2 ve výši 2 400 Kč na základě znaleckého posudku. Soud dle názoru žalovaných nezohlednil při rozhodování takovou variantu vypořádání, tak jak byla uvedena v návrhu žalovaných. Žalovaní navrhovali přikázat do spoluvlastnictví žalovaných případně do výlučného vlastnictví žalovaného č. [hodnota] pozemek p. č. [Anonymizováno], který je přístupný z účelové komunikace v rámci areálu, a zbylé pozemky, tedy pozemek p. č. [Anonymizováno] a p. č. [Anonymizováno] přikázat do výlučného vlastnictví žalobkyně s již zmíněným finančním dorovnáním.“ 10. Při jednání konaném před soudem dne 5. 6. 2024 žalovaní prostřednictvím svého právní zástupkyně mj. uvedli: „…navrhujeme, že by bylo možné a vhodné rozdělit to spoluvlastnictví tím způsobem, že by žalovaným byl přikázán pozemek p. č. [Anonymizováno] a žalobkyni ty ostatní dva pozemky p. č. [Anonymizováno] a [Anonymizováno] s tím, že žalobkyně by byla povinna uhradit žalovaným vypořádací podíly v intencích ve výši toho původního ZP (poznámka soudu: roz. ZP vypracovaného [tituly před jménem] [jméno FO]). Alternativně potom navrhujeme to přikázání všech 3 pozemků do výlučného vlastnictví žalobkyně za náhradu v intencích toho původní ZP a případně tedy navrhujeme provedení dražby…“ 11. [Dílčí skutková zjištění] Soud učinil následující dílčí skutková zjištění:

12. Účastníci jsou spoluvlastníky pozemků st. p. č. [Anonymizováno] o výměře [Anonymizováno] m2 (na kterém je stavba v obci [adresa], bez čp/če, zemědělská stavba, která je ve výlučném vlastnictví žalobkyně) a p. č. [Anonymizováno] o výměře [Anonymizováno] m2 a p. č. [Anonymizováno] o výměře [Anonymizováno] m2, a to žalobkyně se spoluvlastnickým podílem o velikosti id. 1/3, žalovaná 1) se spoluvlastnickým podílem o velikosti id. 1/6, a žalovaný 2) se spoluvlastnickým podílem o velikosti id. 3/6 (zjištěno z výpisu z katastru nemovitostí na č. l. 193, z pořízené kopie části katastrální mapy zachycující situování předmětných pozemků na č. l. 35, a dále z informace o pozemku na č. l. 6 a na č. l. 53).

13. Žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce dopisy ze dne 11. 11. 2021 vyzvala samostatně nyní žalovanou 1) a žalovaného 2) ke zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k pozemkům ad 12 s tím, že má zájem na nabytí těchto pozemků do svého výlučného vlastnictví oproti vypořádání spoluvlastnických podílů žalovaných. Žalobkyně současně vyzvala (v sedmidenní lhůtě) žalované ke sdělení předmětné částky na vypořádání, jinak v dané věci podá předmětnou žalobu. Tyto dopisy byly žalovaným doručeny dne 18. 11. 2021 (zjištěno z cit. dopisů na č. l. 7 a 7 verte a z dodejek na č. l. 8).

14. Žalovaní ke svému podání ad 3 předložili „stanovisko – posudek [právnická osoba] k ceně pozemků“ (na č. l. 43-45), které (bez uvedení data) vypracovala [jméno FO], realitní makléřka podnikající pod obchodní firmou „realitní kancelář [právnická osoba]“, se sídlem [adresa]. V tomto materiálu uvedená realitní makléřka dospívá k závěru, že: „předmětné pozemky jsou v daném čase a místě prodejné za částku kolem 3 800 Kč – 4 000 Kč/m2“ s tím, že jmenovaná by „za takovou cenu…nemovitosti přijala do své realitní nabídky.“ 15. K výzvě soudu (ohledně omezení vjezdu do areálu bývalého [adresa], který je částečně představován pozemky st. p. č. [Anonymizováno] p. č. [Anonymizováno] a p. č. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa]) [právnická osoba] [adresa], odbor [Anonymizováno] sdělením ze dne 12. 10. 2022, č. j. [Anonymizováno], uvedl, že na základě žádosti obce [adresa] vydal dne [datum] pod č. j. [Anonymizováno] podle § 77 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách zákonů, opatření obecné povahy, kterým stanovil místní úpravu na dotčené pozemní komunikaci, dle které se mj. pro shora uvedený bývalý [Anonymizováno] areál stanoví místní úprava provozu, a to v rámci doplnění trvalého svislého dopravního značení B4 ‚Zákaz vjezdu nákladních automobilů‘ s uvedením hodnoty nejvyšší povolené hmotnosti 15 tun s dodatkovou tabulkou E13 s textem ‚mimo vozidla s povolením obce [adresa]‘, z důvodu zamezení vjezdu nákladních automobilů s největší povolenou hmotností 15t s dodatkovou tabulkou – zamezení poškozování a ničení pozemních komunikací, které nejsou určeny pro provoz nákladními těžkými vozidly.“ (zjištěno z cit. sdělení na č. l. 60-62).

16. Soud usnesením ze dne 6. 10. 2022, č. j. 6 C 72/2022-54, ustanovil znalcem z oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady, [tituly před jménem] [jméno FO], bytem [adresa], jemuž uložil, aby podal znalecký posudek ohledně zjištění aktuální obvyklé ceny předmětných pozemků. Znalec [tituly před jménem] [jméno FO] dne 14. 3. 2023 pod číslem položky [Anonymizováno] vypracoval ZP, v němž zjistil obvyklou cenu předmětných pozemků v celkové výši 2 646 800 Kč, tj. 2 400 Kč/m2. Podle znalce předmět ocenění jako celek je relativně dobře obchodovatelný. Závěr znalce plynoucí z toho ZP (tj. obvyklá cena pozemků ve výši 2 646 800 Kč) soud ovšem pro své rozhodnutí ve věci samé nepřevzal (/k tomu ještě odůvodnění níže).

17. Soud usnesením ze dne 10. 11. 2023, č. j. 6 C 72/2022-155, ustanovil [tituly před jménem] [jméno FO], se sídlem shora, znalcem z oboru ekonomika, odvětví a odhady nemovitých věcí (dále též „revizní znalec“), a to za účelem podání revizního znaleckého posudku ve vztahu k ZP ad 15. Soud nezbytnost vypracování revizního ZP odůvodnil tím, že znalec [tituly před jménem] [jméno FO] v ZP sice vycházel mj. z toho, že předmětná [Anonymizováno] stavba není součástí pozemku st. p. č. [Anonymizováno], a v době předložení ZP tak měl soud za to, že s touto okolností znalec dále (implicitně) pracoval, takže jím stanovená obvyklá cena odráží odlišný právní režim uvedených nemovitých věcí, tedy mj. i s posouzením, že na uvedeném pozemku stojí předmětná [Anonymizováno] stavba, což v sobě odráží posouzení, zda, a pokud ano, pak v jakém rozsahu, respektive do jaké míry má tato okolnost význam na obvyklou cenu tohoto pozemku. Ovšem v situaci, kdy znalec [tituly před jménem] [jméno FO] musel výslovně reagovat na námitky žalobkyně, bylo zřejmé, že ve zpracovaném ZP jmenovaný znalec vůbec (tedy ani implicitně) nevyhodnotil okolnost, že na posledně uvedeném pozemku stojí předmětná [Anonymizováno] stavba a jednoduše vycházel z toho, jakoby taková stavba na tomto pozemku vůbec nebyla a vzal za porovnatelné pozemky, na kterých žádné stavby nebyly, čímž tento ZP zatížil nepřezkoumatelností. Vzhledem k tomuto závažnému defektu, který se obnažil teprve po vyjádření uvedeného znalce na námitky žalobkyně, a s přihlédnutím k reakci znalce na uvedenou okolnost, kdy znalec nebyl schopen ZP pod vlivem uvedené okolnosti korigovat ani smysluplně vysvětlit, proč takové korekce není zapotřebí, bylo zřejmé, že pro tento postoj a úvahy znalce již od něj nelze požadovat vypracování případného dodatku ZP, ale že je nezbytné tento ZP podrobit revizi, respektive je třeba vyhotovit revizní ZP.

18. Z revizního ZP vypracovaného znalcem [tituly před jménem] [jméno FO] dne 30. 3. 2024 pod číslem položky [Anonymizováno] soud zjistil, že aktuální obvyklá cena předmětných pozemků ad 12 činí 637 000 Kč.

19. Jako silné stránky posuzovaných pozemků znalec v revizním ZP uvedl: a) dobrá dostupnost pozemků po zpevněné komunikaci, b) dostupnost zastávky autobusu ve vzdálenosti do cca [Anonymizováno] m, c) rovinatý až mírně svažitý terén.

20. Za slabé stránky pozemků znalec v revizním ZP uvedl: a) pozemek st. p. č. [Anonymizováno] je zastavěn částí zemědělské stavby bez čp/če ve vlastnictví jiného vlastníka, b) soubor pozemků je rozdělen [Anonymizováno] stavbou, c) absence přípojek inženýrských sítí vodovodu a plynu, d) neoplocený soubor pozemků je situován uprostřed místního průmyslového areálu, e) pozemky jsou součástí pásma hygienické ochrany.

21. Pokud jde o revizní vyjádření k ZP [tituly před jménem] [jméno FO], revizní znalec k tomu uvedl následující výhrady, připomínky a nedostatky:

22. Při určení obvyklé ceny nemovitostí znalec [tituly před jménem] [jméno FO] vycházel z porovnávací metody (porovnání nemovitostí jako celku), kdy pro porovnávání používá pouze údaje o inzerovaných nabídkových cenách pěti komerčních pozemků. Pro stanovení obvyklé ceny ve smyslu její definice však nelze použít pro srovnání nabídkové inzerované ceny. Z toho je zřejmé, že znalcem nebyla určena obvyklá cena nemovitostí v souladu s definicí obvyklé ceny dle zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku, která v § 2 odst. 2 mj. vyjadřuje hodnotu majetku nebo služby s tím, že se určí porovnáním ze sjednaných cen.

23. Kromě toho – v návaznosti na ad 22 – pro porovnávání nebyly v některých případech vybrány srovnatelné nemovitosti, neboť a) první dva srovnávací komerční pozemky ([adresa]) jsou volné a nejsou ani zčásti zastavěny stavbou jiného vlastníka; rovněž výměry těchto dvou pozemků jsou několikanásobně větší oproti posuzovaným pozemkům, takže tyto pozemky nejsou ideálně vhodné pro srovnání, b) dva ze srovnávacích komerčních pozemků ([adresa]) jsou mimo lokalitu [adresa]; v tomto směru revizní znalec uvádí, že je naprosto zřejmé, že pozemek na území lokality krajského města [adresa]) není zrovna ideální pro srovnání s pozemkem v k. ú. [adresa].

24. U koeficientů redukce v porovnávací metodě na str. 16 a 17 (č. l. 100 a 101) není zřejmé jak a proč byly koeficienty redukce (0,96 a 1,00) použity. Koeficient polohy je znalcem uveden u všech srovnávacích pozemků stejný (1,00), s čímž nelze souhlasit, neboť minimálně pozemek situovaný v k. ú. [adresa] na území krajského města je objektivně situován v lepší poloze. Dále v ZP není nikde uvedeno, co vyjadřuje koeficient pozemku „Kpozemku“ a z jakého důvodu u všech srovnávacích pozemků mimo poslední tento koeficient znalec navyšuje jednotkovou cenu posuzovaných pozemků. Minimálně v těchto bodech je ZP nepřezkoumatelný.

25. Revizní znalec dále nesouhlasí se závěrem znalce [tituly před jménem] [jméno FO], že předmět ocenění je v podstatě jako celek relativně dobře obchodovatelný, neboť obecně vlastnický podíl pozemku zastavěného částí stavby jiného vlastníka není na trhu nemovitostí zájmový. Jednoznačně objektivní zájem na koupi vlastnického podílu posuzovaného nemovitosti má obecně některý vlastník (nebo spoluvlastník) či uživatel (nebo spoluuživatel) předmětné nemovitosti, a to především v objektu stavby, jak je tomu v tomto případě. Každopádně předmětný spoluvlastnický podíl na posuzovaných pozemcích není obecně zájmovým pro další třetí osobu. Dále revizní znalec uvádí, že znalec [tituly před jménem] [jméno FO] v ZP v provedené porovnávací metodě nezohlednil skutečnost existence části [Anonymizováno] stavby bez čp/če ve vlastnictví jiného vlastníka na pozemku st. p. č. [Anonymizováno]. Podle revizního znalce s ohledem na výše uvedené proto znalcem [tituly před jménem] [jméno FO] stanovená obvyklá cena předmětných pozemků je naprosto nereálná a nelze s ní souhlasit. 26. [Námitky žalovaných proti reviznímu ZP a vyjádření revizního znalce k těmto námitkám] K reviznímu ZP se kriticky vyjádřili pouze žalovaní, přičemž předmětem výslechu revizního znalce při jednání konaném dne 5. 6. 2024 bylo právě objasnění, zda revizní ZP může i ve světle dále vyložených námitek žalovaných obstát, či nikoliv. K dále uvedeným námitkám žalovaných se revizní znalec vyjádřil následovně:

27. Námitka, že v revizním ZP měla být rovněž zohledněna povinnost vlastníka stavby hradit nájemné, což učiněno nebylo: K tomu revizní znalec při výslechu uvedl, že jeho úkolem bylo stanovit aktuální obvyklou cenu předmětných pozemků, přičemž při tomto oceňování nebyl důvod zohledňovat nebo posuzovat jakékoliv nájemné, které „tam je aktuálně a za pár měsíců tam být nemusí apod.“ 28. Námitka, že v revizním ZP není zohledněno, že zastavěný je pouze pozemek st. p. č. [Anonymizováno], nikoliv pozemky ostatní: K tomu revizní znalec uvedl, že při porovnávání sjednaných cen postupoval co nejlépe podle srovnatelných nebo obdobných nemovitostí; proto postupoval tak, že na části pozemku je část stavby a snažil se najít v místě a v blízkém okolí pozemky, na nichž se vyskytuje buď stavba nebo část stavby a tento soubor posuzovaných pozemků jako celek podrobil porovnání podle komparativní neboli porovnávací metody. Posuzované pozemky jako celek nejsou volné a tento soubor je ovlivněn tím, že na části předmětného pozemku je stavba. Je-li pozemek volný, k dispozici jako celek, lze s ním jakkoli nakládat, lze tam naprojektovat nějaký plán podle souladu s územním plánem, naplánovat realizaci nějaké stavby, lze se tam pohybovat naprosto volně, kdežto pakliže na pozemku, části souboru pozemků, je objekt nějaké stavby a navíc je ve vlastnictví jiného vlastníka, tak tato okolnost významně eliminuje, jak se na tomto pozemku, respektive souboru pozemků pohybovat a nakládat s ním. Revizní znalec nahlíží na zastavěný pozemek jako na část ze souboru tří pozemků, jako na komplex, jako na jednu ucelenou plochu, na které stojí stavba. Z tohoto důvodu proto i do porovnání použil veškeré nemovité věci záměrně zcela na [adresa], přičemž srovnatelné pozemky hledal zejména v místě a blízkém okolí [adresa], které mají tento typ, pokud možno co nejvíce podobný typ nemovitosti a které byly za poslední období 2 roků zobchodovány bez toho, aniž by ta stavba byla součástí prodeje, tzn. byl prodán čistě pozemek bez stavby. Reviznímu znalci nepřijde rozumné stanovovat cenu zastavěného a nezastavěného pozemku, když ta stavba ovlivňuje celý soubor toho celku, těch tří pozemků.

29. Námitka, že revizní znalec v revizním ZP nezohlednil jako tzv. silnou stránku, že příjezdová komunikace p. č. [Anonymizováno], vedoucí přímo k pozemku p. č. [Anonymizováno], potažmo také ke stavbě na pozemku p. č. [Anonymizováno] a dalších, je ve vlastnictví obce [adresa]; přístup k pozemku p. č. [Anonymizováno] je tak přímo z pozemku ve vlastnictví obce [adresa], který je navíc veden jako ostatní komunikace; pozemek je tedy běžně přístupný, přičemž právě tato okolnost nebyla v ceně zohledněna, respektive byla uvedena jako tzv. slabá stránka: K tomu revizní znalec uvedl, že veškeré srovnávané pozemky, které jsou v porovnávací metodě použity, jsou prakticky součástí podobných areálů bývalých zemědělských družstev nebo průmyslových celků, větších areálů a v koeficientu dopravní dostupnosti, kde takové areály tímto koeficientem zohledňuje, tak je zohledněna přístupnost technická; právní hledisko zejména v otázce přístupnosti k pozemkům revizní znalec nezohledňoval, neboť u všech porovnávaných pozemků včetně posuzovaných pozemků, je přístup zajištěn. 30. [Soud přejímá závěry z revizního ZP pro své rozhodnutí] Soud závěr plynoucí z uvedeného revizního ZP stran obvyklé ceny předmětných pozemků v celkové výši 637 000 Kč přebírá jako skutkové zjištění plynoucí z odborného posouzení předmětných skutečností, a konstatuje, že revizní ZP splňuje zákonem stanovené náležitosti, je po obsahové stránce určitý, srozumitelný a logicky odůvodněný. Soud rovněž považuje shora vyložené odpovědi revizního znalce na námitky žalovaných za určité, srozumitelné, logické a v tomto směru tak uzavírá, že výslechem znalce byl stvrzen jím učiněný závěr v jeho revizním ZP a byly shora vyloženým způsobem vytěsněny rovněž shora (v posloupnosti strukturované) námitky účastníků. Znalec při porovnávání pozemků cíleně a podle názoru správně vycházel z pozemků nejblíže obci [adresa], přičemž pohlížel při stanovení obvyklé ceny na pozemky jako na daný ucelený soubor; v tomto směru pak revizní znalec přesvědčivě soudu vysvětlil relevantní vliv stavby na pozemku st. p. č. [Anonymizováno] ve vztahu k ostatním dvěma pozemkům, neboť na všechny pozemky je třeba při stanovení obvyklé ceny pohlížet jako na soubor pozemků, a nelze v tomto směru je oceňovat separovaně. Rovněž nezohlednění nájemného za pronájem stavby na uvedeném pozemku nemá vliv na obvyklou cenu všech posuzovaných pozemků, s kterýmžto dílčím závěrem znalce soud rovněž souhlasí, respektive ani v tomto jeho dílčím závěru neshledává nelogičnost, nesrozumitelnost či neurčitost znalecké úvahy. Revizní znalec pak v revizním ZP přehledně objasnil, proč nelze akceptovat závěry znalce [tituly před jménem] [jméno FO] v jeho zpracovaném ZP, přičemž i v tomto ohledu soud sdílí závěry revizního ZP a zcela na ně odkazuje. Soud tedy konstatuje, že ani v průběhu výslechu revizního znalce nevyvstala žádná relevantní okolnost, která by mohla v tomto kterém rozsahu narušit správnost revizním znalcem učiněný závěr o obvyklé ceně posuzovaných pozemků ve výši 637 000 Kč; z tohoto důvodu proto soud závěr revizního znalce o obvyklé ceně pozemků ve výši 637 000 Kč přejímá jako své skutkové zjištění z provedeného dokazování. 31. [Nemožnost reálného rozdělení] K dotazu soudu na možnost reálného rozdělení (oddělení) předmětných pozemků oslovený [právnická osoba], stavební úřad implicitně negativně odpověděl sdělením ze dne 6. 6. 2023 pod č. j. [Anonymizováno], když uvedl, že se pozemek vždy vymezuje tak, aby svými vlastnosti, zejména velikostí, polohou, plošným a prostorovým uspořádáním, umožňoval využití pro navrhovaný účel a byl dopravně napojen na veřejně přístupnou pozemní komunikaci, přičemž toto napojení musí být bezprostřední. Z tohoto sdělení stavebního úřadu tedy plyne, že takové rozdělení v daném případě možné není, neboť na pozemku st. p. č. [Anonymizováno] je shora již zmíněná [Anonymizováno] stavba ve výlučném vlastnictví žalobkyně, přesahující ještě na pozemky p. č. [Anonymizováno] a p. č. [Anonymizováno], přičemž pozemek p. č. [Anonymizováno] má výměru pouze [Anonymizováno] m2, a pozemek p. č. [Anonymizováno] má rovněž malou výměru pouze [Anonymizováno] m2, takže u zbylých dvou pozemků je s ohledem na vyjádření stavebního úřadu vyloučené uvažovat o jejich rozdělení dle spoluvlastnických podílů účastníků, či jiným způsobem. Kromě toho (k tomu však podrobně níže) takové rozdělení pozemků by vedlo k výraznému snížení jejich hodnoty a z hospodářského hlediska by bylo krajně nevhodné.

32. Žalobkyně po celou dobu prvoinstančního řízení měla zájem o přikázání všech pozemků do jejího výlučného vlastnictví a to s kontinuálně tvrzenou vazbou na její budoucí podnikatelské aktivity na těchto pozemcích, které se nacházejí v předmětném areálu, přičemž v řízení rovněž prokázala svou solventnost vypořádací podíly žalovaných vyplatit. 33. [Podnikatelské aktivity a solventnost žalobkyně] Za tím účelem soud z čestného prohlášení syna žalobkyně pana [jméno FO], narozeného dne [datum][Adresa zainteresované osoby 0/0], ze dne 25. 10. 2023 (na č. l. 149) zjistil, že jmenovaný čestně prohlásil, že má finanční prostředky na svém účtu č. [hodnota] (účet vedený u [Anonymizováno]), přičemž stav účtu ke dni 25. 10. 2023 činil [částka]), přičemž tyto prostředky jsou určeny k tomu, aby byly poskytnuty jeho matce – žalobkyni k případnému vypořádání spoluvlastnických podílů v souvislosti se zrušením a vypořádání podílového spoluvlastnictví v této právní věci. K tomuto čestnému prohlášení uvedený syn žalobkyně připojil přehled finančních prostředků ke dni 25. 10. 2023, které má na svém shora označeném účtu u rovněž shora uvedené banky, tedy v částce – zjistil dále soud – ve výši [částka].

34. Při jednání konaném dne 5. 6. 2024 pak právní zástupce žalobkyně potvrdil, že finanční prostředky ad 33 má žalobkyně k vyplacení spoluvlastnických podílů stále připravené; vzhledem k tomu, že revizním znaleckým posudkem byla obvyklá cena posuzovaných pozemků podstatným způsobem zredukována (až na částku 637 000 Kč), nebylo podle soudu již zapotřebí verifikovat aktuální majetkové poměry žalobkyně, a to i s přihlédnutím k uvedenému prohlášení jejího právního zástupce. Soud tedy vychází ze zjištění, proti kterému nebrojili ani žalovaní, že žalobkyně je stran případného vypořádání spoluvlastnických podílů solventní. 35. [Závěr o skutkovém stavu] Soud učinil tento závěr o skutkovém stavu věci: Účastníci jsou spoluvlastníky pozemků st. p. č. [Anonymizováno] o výměře [Anonymizováno] m2 (na kterém je stavba v obci [adresa], bez čp/če, [Anonymizováno] stavba, která je ve výlučném vlastnictví žalobkyně) a p. č. [Anonymizováno] o výměře [Anonymizováno][Anonymizováno]m2 a p. č. [Anonymizováno] o výměře [Anonymizováno] m2, a to žalobkyně se spoluvlastnickým podílem o velikosti id. 1/3, žalovaná 1) se spoluvlastnickým podílem o velikosti id. 1/6, a žalovaný 2) se spoluvlastnickým podílem o velikosti id. 3/6. U účastníků panuje shoda na zrušení podílového spoluvlastnictví k pozemků, nejsou schopni se shodnout na jejich obvyklé ceně, která v řízení byla znalecky (revizním ZP) zjištěna na částku 637 000 Kč. Reálné rozdělení pozemků není (jak bude vyloženo níže) dle požadavků stavebního úřadu přípustné a ve smyslu dále uvedené judikatury by ani nebylo hospodárné. Žalobkyně jako výlučná vlastnice zemědělské stavby stojící mj. na pozemku st. p. č. [Anonymizováno] po celé řízení usiluje, aby pozemky byly přikázány do jejího vlastnictví oproti povinnosti vypořádat spoluvlastnické podíly žalovaných, kdežto žalovaní o přikázání všech pozemků do vlastnictví jednoho z nich neusilovali a v průběhu řízení, respektive žalovaný 2) v tomto směru činil návrhy shora již zreferované, které mj. vycházely, respektive byly podmíněny obvyklou cenou pozemků, jež byla výrazně vyšší než obvyklá cena zjištěná revizním znalcem v tomto řízení. 36. [Právní posouzení věci] Po právní stránce soud posoudil věc následovně:

37. Podle § 1140 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále již „o. z.“) nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat. Podle druhého odstavce téhož par. každý ze spoluvlastníků může kdykoli žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků.

38. V posuzované věci je shoda účastníků na nezbytnosti zrušení a vypořádání jejich spoluvlastnictví k předmětnému nemovitému majetku.

39. Podle § 1143 o. z. nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.

40. Podle § 1144 odst. 1 o. z. je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota. Podle druhého odstavce posledně uvedeného paragrafu rozdělení věci však nebrání nemožnost rozdělit věc na díly odpovídající přesně podílům spoluvlastníků, vyrovná-li se rozdíl v penězích.

41. Z dále uvedených důvodů rozdělení nemovitých věci není možné.

42. Ohledně rozdělení společné věci lze odkázat na judikaturu, kterou shrnuje např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 23. 3. 2020, sp. zn. [spisová značka], a z jehož závěrů vyplývá, že zatímco dohodou mohou spoluvlastníci spoluvlastnictví zrušit a vypořádat kterýmkoli ze způsobů uvedených v § 1141 o. z., ustanovení § 1143 až 1147 o. z. ukládají soudu primárně vypořádat zrušené spoluvlastnictví reálným rozdělením věci. Pouze „není-li to dobře možné“, lze přikázat věc za přiměřenou náhradu spoluvlastníkovi, a jen nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, lze nařídit její prodej ve veřejné dražbě a rozdělit výtěžek mezi spoluvlastníky.

43. Reálné rozdělení nemovitostí není dobře možné v případech, kdy by ani po adaptaci nemohly vzniknout rozdělením samostatné věci, a v případech, kde by části vzniklé rozdělením nemohly sloužit vlastníkovi způsobem odpovídajícím jejich povaze. O prvotním způsobu vypořádání spoluvlastnictví, tj. o reálném rozdělení společné věci, je třeba uvažovat zejména v případech, kdy se jedná o předmět spoluvlastnictví fakticky i funkčně dělitelný, což je dáno u nezastavěných pozemků (srov. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 28. 8. 2007, sp. zn. 22 Cdo 2163/2006, ze dne 28. 11. 2013, sp. zn. 22 Cdo 2437/2012, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 6. 12. 2016, sp. zn. 22 Cdo 3736/2016).

44. Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 17. 6. 2015, sp. zn. 22 Cdo 1450/2015 vyložil právní názor, že i při rozhodování o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví k souboru prostorově navazujících nemovitostí musí soud dbát o to, aby dělení bylo z hospodářského hlediska účelné, aby nebyla podstatně snížena jejich hodnota a aby některý ze spoluvlastníků nebyl dělením vážně poškozen.

45. Nejvyšší soud přitom již v rozsudku ze dne 3. 2. 2010, sp. zn. 22 Cdo 3685/2008, vyložil a odůvodnil právní názor že samotná skutečnost, že určitý způsob dělení nemovitosti není „optimální“, ještě neznamená, že by šlo o dělení nemožné. Reálné rozdělení by nebylo „dobře možné“ zejména v případě, že by nově vzniklé nemovitosti nebylo možno řádně užívat anebo pokud by náklady na rozdělení věci byly nepřiměřeně vysoké. Nejvyšší soud tento právní názor potvrdil i pro poměry nové civilní úpravy např. v usnesení ze dne 13. 9. 2016, sp. zn. 22 Cdo 5439/2015.

46. Jak již shora bylo zmíněno, v prvé řadě reálné rozdělení předmětných pozemků neodpovídá požadavkům sděleným příslušným stavebním úřadem, kdy jeden ze souboru tří pozemků (st. p. č. [Anonymizováno]) je zcela zastavěn a z pozemku p. č. [Anonymizováno] by nebylo možné zajistit přímé napojení na pozemní účelovou komunikaci, kdy nejbližší napojení je toliko z pozemku p. č. [Anonymizováno] na obecní účelovou pozemní komunikaci na pozemku p. č. [Anonymizováno]. Navíc pozemky mají malou výměru, takže jejich rozdělením by zásadním způsobem klesla jejich obvyklá cena, ovšem tato okolnost je toliko druhořadá, neboť rozdělení pozemků – odhlédnuvše od zmíněné (implicitně negativního – viz odůvodnění shora) vyjádření stavebního úřadu – by bylo krajně nehospodárné a tedy neúčelné. Judikatura sice připouští i takovou formu vypořádání podílového spoluvlastnictví, kdy např. jednotlivé pozemky se případně „rozdělí“ tak, že se ten který (celý) pozemek přikáže do výlučného vlastnictví toho kterého účastníka a případné finanční „vyrovnání“ se řeší uložením povinnosti tomu kterému účastníkovi zaplatit, respektive na vypořádání spoluvlastnického podílu zbylých účastníků nebo některého z nich doplatit příslušnou peněžitou částku. Nicméně v prvé řadě sehrává důležitou roli podmínka hospodárného využití věci, která nemůže být vytěsněna toliko technickou možnosti reálného rozdělení pozemků nebo rozdělení pozemků dle jednotlivých kusů účastníkům. Soud totiž musí vždy dbát o to, aby dělení bylo z hospodářského hlediska účelné, aby bylo spravedlivé a aby některý ze spoluvlastníků nebyl dělením případně vážně poškozen. Pakliže žalobkyně – podnikatelka je výlučnou vlastnicí [Anonymizováno] stavby na st. p. č. [Anonymizováno], pak podle názoru soudu – s přihlédnutím k velmi malým výměrám všech tří pozemků, které jsou předmětem tohoto řízení – by především vůči žalobkyni bylo nespravedlivé přistoupit k rozdělení pozemků, nehledě na okolnost, že k tomu ve smyslu stanoviska shora již uvedeného stavebního úřadu nejsou splněny podmínky, a kdy takové rozdělení by bylo krajně nehospodárné, a to vše s přihlédnutím k tomu, že žalobkyně coby podnikatelka by mohla na takto nově jí přikázaných pozemcích realizovat své případné budoucí podnikatelské záměry. Žalovaná 1) nepodniká, žalovaný 2) se sice v jednom ze svých podání zmiňoval o podnikání, avšak nic netvrdil ani neprokazoval stran svého možného podnikání na uvedených pozemcích, takže v tomto ohledu jednoznačně hospodárné využití pozemků je přičitatelné ve vztahu k žalobkyni, která si v rámci výlučného vlastnictví těchto pozemků může do budoucna upravit i optimálnější využití své stávající [Anonymizováno] stavby na pozemku st. p. č. [Anonymizováno].

47. Žalobkyně pro případ, že rozdělení pozemků možné není, projevila zájem, aby tyto byly přikázány do jejího výlučného vlastnictví.

48. Žalobkyně současně v řízení prokázala, že má zajištěné (prostřednictvím svého syna [jméno FO]) finanční prostředky přesahující částku [Anonymizováno] Kč, tedy že má dostatečné finanční prostředky na případné vypořádání spoluvlastnických podílů žalovaných.

49. Soud proto přistoupil ke zrušení podílového spoluvlastnictví účastníků a vypořádal jej tak, že předmětné pozemky přikázal do výlučného vlastnictví[Anonymizováno]žalobkyně s tím, že žalobkyni uložil povinnost: 50. a) zaplatit žalované 1) (která byla dosud vlastnicí spoluvlastnického podílu na předmětných pozemcích o velikosti id 1/6), s přihlédnutím k aktuální obvyklé ceně pozemků ve výši 637 000 Kč, částku (tj. 1/6 z částky 637 000 Kč) ve výši 106 166,67 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku; a 51. b) zaplatit žalovanému 2) (který byl dosud vlastníkem spoluvlastnického podílu na předmětných pozemcích o velikosti id 3/6, s přihlédnutím k aktuální obvyklé ceně pozemků ve výši 637 000 Kč, částku (tj. 3/6 z částky 637 000 Kč) ve výši 318 500 Kč, a to rovněž do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

52. Jelikož žalobkyně má předmětnou částku k vypořádání spoluvlastnických podílů žalovaných k dispozici, soud rozhodl, že žalobkyně předmětné platební povinnosti musí splnit v běžné pariční lhůtě, tj. do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. 53. [Náklady řízení mezi účastníky] Výrok o náhradě nákladů řízení, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, je důsledkem aplikace § 142 odst. 2 o. s. ř. a respektováním stanoviska pléna Ústavního soudu ze dne 13. 9. 2023, sp. zn. Pl. ÚS-st. 59/23, dle kterého v řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, majícím povahu iudicii duplicis, není-li žaloba zamítnuta, zpravidla nelze určit, který účastník měl ve věci plný úspěch (§ 142 odst. 1 o. s. ř.). Je proto obecným východiskem pro rozhodování o nákladech řízení souladným s ochranou vlastnického práva podle čl. 11 odst. 1 a práva na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, aby žádný z účastníků neměl právo na náhradu nákladů řízení vůči jinému účastníku, ledaže by pro to byly dány zvláštní důvody. Soud přitom, konstatuje, že v daném případě neshledal žádné zvláštní důvody k odchýlení se od cit. stanoviska, a to i s ohledem na v průběhu řízení se do určité míry měnící procesní postoje a požadavky žalovaných. 54. [Náklady řízení státu] Usnesením soudu ze dne 27. 4. 2023, č. j. 6 C 72/2022-119, bylo znalci [tituly před jménem] [jméno FO] za podání ZP ohledně zjištění obvyklé ceny pozemků přiznáno znalečné ve výši 7 419 Kč. Na každého z účastníků tak při participaci na úhradě těchto státu vzniklých nákladů řízení připadá částka (7 419 Kč : 3 =) 2 473 Kč, od níž je třeba ještě zohlednit (odečíst) tím kterým účastníkem zaplacenou zálohu na znalečné, která byla usnesením zdejšího soudu ze dne 6. 10. 2022, č. j. 6 C 72/2022-54, stanovena u žalobkyně na částku ve výši 3 500 Kč a u žalovaných (každému) na částku 1 750 Kč.

55. Žalobkyně zálohu na znalečné ve výši 3 500 Kč uhradila, takže ohledně tohoto znalečného jí vznikl přeplatek na záloze na znalečné ve výši 1 027 Kč (a to při výpočtu: znalci [tituly před jménem] [jméno FO] přiznané znalečné ve výši 7 419 Kč : 3 = 2 473 Kč - záloha zaplacená žalobkyní ve výši 3 500 Kč = přeplatek na záloze na znalečné ve výši 1 027 Kč).

56. Žalovaná 1) zálohu na znalečné ve výši 1 750 Kč dle usnesení ad 54 vůbec soudu neuhradila, takže s ohledem na přiznané znalečné znalci [tituly před jménem] [jméno FO] dle usnesení ad 54 je povinna ohledně této položky zaplatit státu na náhradě nákladů řízení částku 2 473 Kč.

57. Žalovaný 2) zálohu na znalečné ve výši 1 750 Kč dle usnesení ad 54 uhradil, takže s ohledem na znalci [tituly před jménem] [jméno FO] přiznané znalečné dle usnesení ad 54 je nyní povinen ohledně této položky zaplatit státu na náhradě nákladů řízení částku (7 419 Kč : 3 = 2 473 Kč – 1 750 Kč =) ve výši 723 Kč.

58. Usnesením soudu ze dne 8. 4. 2024, č. j. 6 C 72/2022-198, bylo reviznímu znalci [tituly před jménem] [jméno FO] za podání revizního ZP přiznáno znalečné ve výši 25 237 Kč. Na každého z účastníků tak při participaci na úhradě těchto státu vzniklých nákladů řízení připadá částka (25 237 Kč : 3 =) ve výši 8 412,34 Kč, když žádný z účastníků zálohu na znalečné tohoto ZP dle usnesení soudu ze dne 10. 11. 2023, č. j. 72/2022-155, nesložil.

59. Usnesením ze dne 12. 6. 2024, č. j. 6 C 72/2022-217, bylo reviznímu znalci soudem přiznáno znalečné za jeho výslech při jednání konaném před soudem dne 5. 6. 2024 ve výši 1 586 Kč. Na každého z účastníků tak při participaci na úhradě těchto státu vzniklých nákladů řízení připadá částka (1 586 : 3 =) ve výši 528,67 Kč.

60. Z vyloženého plyne, že žalobkyně je povinna státu na účet soudu zaplatit na náhradě nákladů řízení částku [8 412,345 Kč – 1 027 Kč (přeplatek na záloze na znalečné prvního ZP, který soud zohlednil rovněž jako část žalobkyní složené zálohy na znalečné revizního ZP) + 528,67 Kč =] ve výši 7 914 Kč, jak je uvedeno ve výroku VI. tohoto rozsudku, žalovaná 1) částku ve výši (2 473 Kč + 8 412,34 Kč + 528,67 Kč =) ve výši 11 414 Kč, jak je uvedeno ve výroku VII. tohoto rozsudku, a žalovaný 2) částku ve výši (723 Kč + 8 412,34 Kč + 528,67 Kč =) ve výši 9 664 Kč, jak je uvedeno ve výroku VIII. tohoto rozsudku.

Poučení