6 C 78/2020-195

Rubrum

Okresní soud ve Vyškově rozhodl samosoudcem JUDr. Pavlem Vrchou, MBA, v právní věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] bytem [adresa žalobkyně] zastoupená advokátem [titul] [jméno] [příjmení], [titul]. se sídlem [adresa] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] bytem [adresa žalovaného] zastoupený advokátem [titul] [jméno] [příjmení] se sídlem [adresa] o vydání bezdůvodného obohacení, o vyklizení nemovitosti takto:

Výrok

I. Řízení se ohledně vyklizení pozemku p. [číslo] v k. ú. [obec] žalovaným zastavuje.

II. Žaloba v části týkající se zaplacení částky 197 830 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % p. a. z částky 205 330 Kč od 15. 10. 2019 do 28. 4. 2020, a dále se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % p. a. z částky 197 830 Kč od 29. 4. 2020 do zaplacení, se zamítá.

III. O zbývajícím žalobním nároku, tj. o zaplacení částky 3 645 Kč s příslušenstvím, představující vydání bezdůvodného obohacení za žalovaným užívání pozemků (jako komunikací) p. [číslo] p. [číslo] které leží v k. ú. [obec], a o náhradě nákladů tohoto řízení bude rozhodnuto v konečném rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobkyně (dne 29. 4. 2020) podala u zdejšího soudu žalobu, kterou se domáhá po žalovaném vydání bezdůvodného obohacení původně ve výši 208 975 Kč se zákonným ročním úrokem z prodlení ve výši 10 % ze žalované částky od 15. 10. 2019 do zaplacení. Žaloba je založena na tvrzení, že žalovaný po předmětnou dobu užíval bez právního důvodu (dále označené) pozemky ve výlučném vlastnictví žalobkyně, které leží v [katastrální uzemí]; jedná se vesměs o pozemky nacházející se v bývalém areálu [anonymizováno] [obec], dříve patřící [anonymizována tři slova] [obec].

2. Žaloba se sestává ze tří dílčích nároků:

3. Zaprvé (nárok 1) se žalobkyně domáhá vydání bezdůvodného obohacení po žalovaném, který dle žalobního tvrzení měl v období od ledna 2019 do března 2020, tj. po dobu 15 měsíců bez právního důvodu užívat pozemky ve vlastnictví žalobkyně, a to stavební parcelu [číslo] na které se nachází stavba žalovaného, a dále pozemky p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] část pozemku p. [číslo] ([anonymizována dvě slova] m), které leží v [katastrální uzemí], a jejichž celková výměra činí 4 592 m.

4. Žalobkyně si nechala vypracovat od [titul] [jméno] [příjmení] znalecký posudek a na základě něho pak v žalobě konstatuje, že výše bezdůvodného obohacení žalovaného za užívání těchto pozemků bez právního důvodu (nepočítaje v to započtení, které pak žalobkyně v další části své žaloby zohlednila a následně promítla do žalobního petitu; k tomu viz níže) činí – s přihlédnutím k tomu, že znalec [titul] [příjmení] ve svém posudku dospěl k závěru, že obvyklé měsíční nájemné těchto pozemků činí 3,70 Kč m, tj. ročně 44,40 Kč m – při propočtu 4 592 m x 44,40 Kč = 203 884,80 Kč ročně, což měsíčně činí 16 990,40 Kč a násobeno 15 měsíci, tj. za období leden 2019 až březen 2020 - částku 254 856 Kč, jež podle žalobkyně představovala výši bezdůvodného obohacení žalovaného.

5. Zadruhé (nárok 2) se žalobkyně po žalovaném domáhá vydání bezdůvodného obohacení žalovaného, který bez právního důvodu po předmětnou dobu užíval příjezdové komunikace na pozemcích žalobkyně, konkrétně na parcelách [číslo] p. [číslo] v k. ú. [obec], kdy rozsah užívání této cesty činí celkem 972 m (délka příjezdové cesty je [anonymizováno] m se šířkou [anonymizováno] m, tj. [anonymizováno] m x [anonymizováno] m = 972 m). V tomto případě žalobkyně za užívání této cesty žalovaným bez právního důvodu v období od ledna 2019 do března 2020, tj. za 15 měsíců, požaduje částku odpovídající obvyklému nájemnému, kdy žalobkyně opět vychází ze znaleckého posudku [titul] [příjmení], avšak v tomto případě nepožaduje po žalovaném obvyklé nájemné, resp. bezdůvodné obohacení odpovídající výši obvyklého nájemného ve výši 3,70 Kč m za rok (jak vyplývá z posudku [titul] [příjmení]), nýbrž pouze 3 Kč m za rok, tj. při propočtu: 972 m x 3 Kč = 2 916 Kč za rok, z toho za měsíc (2 916 Kč: 12 =) 243 Kč x 15 měsíců = 3 645 Kč, což představuje další žalobní požadavek žalobkyně v této části žaloby.

6. Zatřetí (nárok 3) se žalobkyně po žalovaném domáhá vyklizení pozemku v jejím vlastnictví – parcely [číslo] rovněž v k. ú. [obec] o výměře [anonymizována dvě slova] m, při skutkovém tvrzení, že žalovaný má na tomto pozemku uskladněné zbytky stavebního materiálu, palety, pneumatiky, dřevo, jakož i další různý odpad, přičemž podle žalobkyně její tvrzení jsou prokazována k žalobě připojenými fotografiemi, resp. kopiemi těchto fotografií.

7. Pokud jde tedy o vydání bezdůvodného obohacení za dílčí tvrzené žalobní nároky ad 1 a 2, ty činí celkem (254 856 Kč + 3 645 Kč =) 258 501 Kč.

8. Na částku 258 501 Kč žalobkyně pak započetla žalovaným uhrazené částky v celkové výši 49 526 Kč, kdy podle žalobního tvrzení žalovaný v lednu 2019 zaplatil žalobkyni částku 19 526 Kč a v lednu 2020 pak částku 30 000 Kč.

9. Po započtení těchto částek (19 526 Kč + 30 000 Kč) v celkové výši 49 526 Kč tak žalobkyně v podané žalobě po žalovaném požadovala vydání bezdůvodného obohacení ve výši (258 501 Kč – 49 526 Kč =) 208 975 Kč.

10. Po podání žaloby pak žalobkyně dalším podáním (na č. l. 45), doručeným zdejšímu soudu dne 26. 5. 2020 (č. l. 44), vzala částečně žalobu zpět co do částky 7 500 Kč, a v dalším podání ze dne 22. 6. 2020 (na č. l. 51) pak upřesnila, že bere zpět žalobu co do částky 7 500 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % p. a. z částky 7 500 Kč od 29. 4. 2020 do zaplacení.

11. V důsledku uvedeného částečného zpětvzetí žaloby zdejší soud následně usnesením ze dne 16. 7. 2020, č. j. 6 C 78/2020-52, řízení co do částky 7 500 Kč a co do zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % p. a. z částky 7 500 Kč od 29. 4. 2020 do zaplacení zastavil; uvedené usnesení nabylo právní moci dne 11. 8. 2020.

12. Z důvodu uvedeného částečného zpětvzetí a následného částečného zastavení řízení se tedy žalobkyně po žalovaném domáhá za nároky ad 1 a 2 vydání bezdůvodného obohacení – pokud jde o jistinu – ve výši (208 975 Kč – 7 500 Kč =) 201 475 Kč.

13. Z posledně uvedeného dále plyne, že nárok žalobkyně ad 1, o kterém bylo výrokem II. rozhodnuto tímto částečným rozsudkem, činí (201 475 Kč – 3 645 Kč (žalobní nárok ad 2 představující vydání bezdůvodného obohacení za užívání komunikací na pozemcích p. [číslo] p. [číslo] v k. ú. [obec] o výměře 972 m) =) 197 830 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % p. a. z částky 205 330 Kč od 15. 10. 2019 do 28. 4. 2020, a dále se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % p. a. z částky 197 830 Kč od 29. 4. 2020 do zaplacení.

14. Žalovaný – až na požadavek žalobkyně na vydání bezdůvodného obohacení za užívání pozemku st. [parcelní číslo] v k. ú. [obec] – nepovažoval žalobu za důvodnou, přičemž ve svém písemném vyjádření ze dne 3. 11. 2020 (na č. l. 63-65) vyložil následující právní obranu:

15. K dílčímu žalobnímu nároku ad 1 žalovaný ve svém vyjádření uvedl, že předmětné pozemky užíval na základě nájemní smlouvy, která byla mezi účastníky uzavřena dne [datum] a došlo k obnovení nájemního vztahu i pro rok 2019. Žalovaný totiž tyto pozemky užíval i po 31. 12. 2018, přičemž žalobkyně jej jako pronajímatelka do 1 měsíce po tomto datu nevyzvala k vyklizení, čímž došlo k prolongaci nájemního vztahu dle § 2230 odst. 1 o. z. a nájemní vztah byl prodloužen o další jeden rok, tj. do 31. 12. 2019. Podle žalovaného proto požadavek žalobkyně na vydání bezdůvodného obohacení spočívajícího v užívání předmětných pozemků žalovaným bez právního důvodu, není důvodný, neboť nájemné za tuto dobu žalovaný žalobkyni zaplatil.

16. Podle žalovaného vydání bezdůvodného obohacení by připadalo v úvahu pouze za období leden 2020 až březen 2020, avšak žalovaný ve svém vyjádření uvedl, že po tuto dobu užíval jen některé z předmětných pozemků, jež byly původně jemu žalobkyní pronajaty.

17. Pokud jde o pozemky p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] v k. ú. [obec], pak k jejich vyklizení došlo v prosinci 2019, resp. tyto žalovaný k tomuto datu neužíval, a to v souvislosti se skončením platnosti předmětné nájemní smlouvy.

18. Žalovaným tak byly v období ledna 2020 až března 2020 užívány pouze pozemky st. [parcelní číslo] v k. ú [obec], neboť se na něm nachází jeho stavba [adresa], která dále ještě stojí na pozemku st. [parcelní číslo] v témže k. ú., jenž je ve vlastnictví žalovaného, a dále dílčí části pozemků p. [číslo] p. [číslo] v cit. k. ú., na nichž je zbudována komunikace; tyto posledně zmíněné pozemky žalovaný užívá (nikoliv však výlučně) jen pro účely přístupu ke své budově, a to pouze v některých případech, když jiný přístup ke své budově nemá.

19. Pozemek st. [parcelní číslo] v k. ú. [obec], na kterém stojí žalovaného stavba [adresa], byl původně předmětem nájmu, přičemž začátkem roku 2018, kdy byla nájemní smlouva uzavírána, bylo sjednáno nájemné ve výši 12 Kč m/rok, tj. částka 9 072 Kč ročně. Výše bezdůvodného obohacení za užívání tohoto pozemku dle žalobkyně má činit 44,40 Kč/1m, což činí 33 566,40 Kč ročně, s čímž žalovaný nesouhlasí. Žalobkyně v tomto směru odkazuje na znalecký posudek [titul] [příjmení], proti němuž má ovšem žalovaný výhrady, neboť tento posudek je postaven na nereálných základech a sám znalec v něm přiznává, že relevantní trh k porovnání zde neexistuje. Podle žalovaného výše obvyklého nájemného ve vztahu k tomuto pozemku se tak pohybovala okolo částky 12 Kč m/rok.

20. Pokud jde o pozemky pod komunikací, žalovaný ve svém vyjádření namítá, že ve smyslu zákona o pozemních komunikacích představují veřejně přístupnou účelovou komunikaci. Veškeré žalobou dotčené nemovitosti se nacházejí v bývalém areálu [anonymizována dvě slova] [obec], [anonymizováno] [obec]. Jelikož začal být areál pro [anonymizována dvě slova] [obec] nepotřebným, postupně zhruba již od roku 1999 docházelo k převodům jednotlivých nemovitostí, hal a komunikací na různé subjekty, mezi nimi rovněž na žalobkyni, žalovaného, ale také na [právnická osoba] [anonymizováno], [titul] [jméno] [příjmení] a na další osoby. Žalovaný nabyl mj. právě podíl ve výši 1/3 na účelových komunikacích v areálu, o čemž žalobkyně ví, neboť v rámci kupní smlouvy uzavřené mezi žalobkyní a [anonymizována dvě slova] [obec] ze dne [datum], žalobkyně nabyla zbývající podíl v rozsahu id. 2/3 těchto nemovitostí, přičemž v této kupní smlouvě je konstatováno, že žalovaný je vlastníkem v rozsahu id. 1/3 těchto komunikací. Převodem nemovitostí na jednotlivé vlastníky se areál stal veřejně přístupným. Problematiku, zda je komunikace v rámci uvedeného bývalého areálu skutečně veřejně přístupnou komunikací ve smyslu zákona o pozemních komunikacích, žalovaný konzultoval s dalšími dotčenými osobami a vlastníky budov v areálu, na základě čehož podala [právnická osoba] [anonymizováno] dne [datum] u [stát. instituce], odboru dopravy coby příslušného silničního správního úřadu žádost o stanovisko, zda se o veřejně přístupné komunikace skutečně jedná, přičemž řízení dosud pravomocně neskončilo.

21. Z vyložených důvodů proto žalovaný ve svém vyjádření navrhl, aby soud žalobu žalobkyně zamítl s výjimkou nároku na vydání bezdůvodného obohacení za užívání pozemku pod budovou ve vlastnictví žalovaného, kdy se jedná o pozemek st. [parcelní číslo] v k. ú. [obec], a to za období leden až březen 2019.

22. Soud konstatuje, že s účinností od 1. 1. 2022 došlo v souvislosti se změnou Rozvrhu práce u zdejšího okresního soudu v této právní věci ke změně v obsazení soudu samosoudcem (v souvislosti s dočasným přidělením dosavadního samosoudce JUDr. Petra Ševčíka, jenž rozhodoval v této právní věci, ke Krajskému soudu v Brně), kterážto skutečnost byla účastníků řádně a včas oznámena.

23. Při jednání ve věci samé, konaném dne 31. 8. 2022, soud naznal, že v této věci lze ohledně nároků žalobkyně ad 1 a 3 (jak již bylo stran jejich skutkového vymezení shora zreferováno) rozhodnout částečným rozsudkem, což bylo také účastníkům při tomto jednání procesně signalizováno a byla jim dána možnost se k tomuto postupu soudu vyjádřit.

24. Jelikož žalobkyně při jednání u zdejšího soudu, konaného dne 31. 8. 2020, vzala ohledně nároku ad 3, tj. stran žalobního požadavku na vyklizení pozemku p. [číslo] v k. ú. [obec] žalovaným, žalobu zpět (částečné zpětvzetí žaloby), proti čemuž žalovaný procesně nebrojil, soud výrokem I. tohoto rozsudku dle § 96 odst. 2 o. s. ř. řízení v této části zastavil. I když soud v této fázi řízení o náhradě nákladů řízení (a tedy i ve vztahu k tomuto částečnému zastavení řízení) nerozhoduje, konstatuje nyní, že dosud žalobní tvrzení žalobkyně o nevyklizení předmětného pozemku žalovaným k datu podání žaloby prokázána nebyla; před vydáním konečného rozhodnutí v této věci však bude žalobkyni soudem poskytnut adekvátní procesní prostor označit důkazy k tomuto jejímu tvrzení, jistěže též při zachování stejného procesního prostoru žalovanému k uplatnění jeho případné právní obrany k řešení uvedené otázky.

25. Ohledně žalobního nároku ad 1 pak soud rozhodl – s přihlédnutím k judikovaným právním závěrům obsaženým např. v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 11. 2018, sp. zn. 28 Cdo 3721/2018 - tímto částečným rozsudkem, tj. výrokem II. Soud má za to, že v této věci byly splněny podmínky pro vydání částečného rozsudku ohledně žalobního nároku ad 1, neboť v této procesní situaci se to jeví jako účelné, hospodárné, když lze předpokládat, že v mezidobí se pravomocně vyřeší předmětná správní věc u zdejšího silničního správního orgánu.

26. Soud meritorní výrok II. vydal s následujícím odůvodněním skutkových zjištění, zjištěným závěrem o skutkovém stavu a s níže rozvedeným právním posouzením věci.

27. Žalobkyně je výlučnou vlastnicí mj. dále uvedených pozemků, které leží v [katastrální uzemí], a to st. p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] všechny v k. ú. [obec] (zjištěno z výpisu z katastru nemovitostí, listu vlastnictví [číslo] pro k. ú. [obec] na č. l. 90-91; v další části tohoto odůvodnění budou pro stručnost povětšinou uváděna příslušná parcelní čísla pozemků bez uvedení katastrálního území s tím, že všechny takto označené pozemky leží v k. ú. [obec]); mezi účastníky je současně nesporné, že uvedené pozemky leží v bývalém areálu [anonymizováno] [obec] [anonymizována tři slova] [obec] (dále též„ [anonymizováno] [obec]“).

28. Žalovaný je mj. vlastníkem zemědělské stavby [adresa] v obci [obec] (v bývalém areálu [anonymizováno] [obec]) postavené mj. na st. [parcelní číslo] v k ú. [obec] (zjištěno z výpisu z katastru nemovitostí, listu vlastnictví [číslo] pro obec a k. ú. [obec] na č. l. 8-9).

29. Žalobkyně coby pronajímatelka uzavřela dne 5. 1. 2018 s žalovaným coby nájemcem nájemní smlouvu, jejímž předmětem byl pronájem pozemků v bývalém areálu [anonymizováno] [obec], jejímž předmětem byly mj. pozemky – st. p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] mj. též p. [číslo] ležící v k. ú. [obec], o výměře 5 462 m, a to za roční nájemné ve výši 30 000 Kč. V nájemní smlouvě bylo účastníky mj. ujednáno, že:„ 1) Tato smlouva se uzavírá na dobu jednoho roku – tedy do 31. 12. 2018 2) Její obnovení, či zrušení pro rok následující 2019 a další, písemně nájemce sdělí pronajímateli nejpozději do 30. 9. 2018 předcházejícího příslušného roku.“ (zjištěno z cit. nájemní smlouvy na č. l. 68 a z nesporného tvrzení účastníků ohledně výše nájmu za pronájem těchto pozemků).

30. Mezi účastníky vznikl spor o to, zda nájem pozemků shora se pro žalovaného obnovil i pro rok 2019 (jak tvrdí žalovaný), či nikoliv (jak tvrdí žalobkyně). Žalovaný přitom učinil nesporným, že po skončení nájmu bez právního důvodu užíval pozemky st. p. [číslo] část pozemku p. [číslo] (o výměře 2 541 m) a p. [číslo] v období leden 2020 až březen 2020.

31. Žalobkyně v žalobě učinila nesporným, že od žalovaného přijala v souvislosti s užíváním předmětných pozemků od žalovaného následující platby: v lednu 2019 částku 19 526 Kč a v lednu 2020 částku 30 000 Kč (viz. čl. II, bod č. 8 žaloby) a dne 28. 4. 2020 částku 7 500 Kč s označením, že jde o„ nájem 01-03 2020“ (zjištěno z výpisu z účtu žalobkyně na č. l. 47). Účel platby 7 500 Kč coby za užívání pozemků od ledna 2020 do března 2020 pak žalovaný výslovně sdělil žalobkyni dopisem ze dne 28. 4. 2020 (zjištěno z cit. dopisu na č. l. 159).

32. Zatímco tedy žalovaný měl za to, že nájemní smlouva z roku 2019 se pro užívání mj. pozemků v areálu bývalé [anonymizováno] [obec] prodloužila i pro rok 2019 s výší nájmu 30 000 Kč, a že v období leden 2020 až březen 2020 žalovaný již bez právního důvodu užíval pouze část pozemků p. č. p. [číslo] (o výměře 2 541 m) a pozemek p. [číslo] za což dne 28. 4. 2020 zaplatil žalobkyni alikvotní část„ nájemného“ ve výši 7 500 Kč, tak žalobkyně oproti tomu vycházela ze závěru, že k obnovení nájemního vztahu pro žalovaného pro rok 2019 již nedošlo a že tudíž žalovaný od ledna 2019 do března 2020 předmětné pozemky ve vlastnictví žalobkyně užíval bez právního důvodu; proto žalobkyně přistoupila k objednání znaleckého posudku stran zjištění obvyklé ceny nájemného v daném místě a čase; na podporu tohoto žalobního tvrzení pak žalobkyně předložila dále uvedený znalecký posudek [titul] [jméno] [příjmení].

33. Dne 10. 6. 2019 vypracoval [titul] [jméno] [příjmení] pod [číslo] znalecký posudek mj. obvyklého nájemného z pozemků, které byly původně předmětem nájemní smlouvy z roku 2018, uzavřené mezi účastníky. Znalec v posudku mj. konstatoval, že:„ vzhledem k současným parametrům oceňovaných pozemků v k. ú. [obec], které mají vliv na jeho pronajímatelnost – konfiguraci pozemku, jeho povrhu, tvaru, rozloha, zatížení věcnými břemeny, možnosti komunikačního napojení – pozemek není přístupný z veřejného prostranství a způsoby možného užívání, stanovuji obvyklé nájemné na oceňovaných pozemcích ve výši 3, 70 Kč“, což tedy činí 44,40 Kč ročně/m. (viz znalecký posudek na č. l. 11-20).

34. Dopisem ze dne 25. 7. 2019 žalobkyně prostřednictvím svého advokáta zaslala žalovanému e-mailem (doručeným advokátovi žalovaného dne 25. 7. 2019) předžalobní výzvu, v níž byl žalovaný vyzván, aby zaplatil žalobkyni z titulu vydání jeho bezdůvodného obohacení za užívání předmětných pozemků za období leden až červen 2019 částku 107 670 Kč (zjištěno z cit. výzvy na č. l. 24verte-26). Následně byl pak žalovaný žalobkyní vyzván mj. k úhradě částky 116 397,20 Kč dopisem ze dne 4. 10. 2019 (zjištěno z cit. dopisu na č. l. 27verte-28).

35. Soud si za účelem provedení dokazování dle § 122 odst. 2 o. s. ř. ze spisu vedeného u zdejšího soudu po sp. zn. [spisová značka], v právní věci, v níž se žalobkyně po jiné fyzické sobě domáhá rovněž vydání bezdůvodného obohacení za užívání pozemků v bývalém areálu [anonymizováno] [obec], zajistil znalecký posudek [právnická osoba], se sídlem [ulice a číslo], [PSČ] [obec] (dále již„ znalecký ústav“ nebo jen„ ZÚ“) ze dne 18. 1. 2021, [číslo] jehož předmětem (dle zadání soudu dle usnesení zdejšího soudu ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]) bylo„ provést posouzení v místě obvyklého nájemného u pozemků par. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] st. (p. č.) [číslo], st. (p. č.) [číslo], zapsaných v katastru nemovitostí u [stát. instituce] [stát. instituce], na [list vlastnictví] pro obec a k. ú. [obec], s tím, že znalecký ústav zejména zvláště ocení v místě obvyklém nájemné pro pozemky, na nichž se nalézají budovy ( (st. /p. č./ [číslo], st. /p. č./ [číslo] a st. /p. č./ [číslo]) zvlášť pozemky, na nichž se nachází příjezdová komunikace (parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo]). Znalecký ústav se dále vypořádá se znaleckým posudkem znalce [titul] [jméno] [příjmení] tržním oceněním (ne) movitých věcí [titul] [jméno] [příjmení] se vypořádá s důvody, pro které se závěry obou ocenění liší…“, a z tohoto posudku zohlednil následující ZÚ učiněná verifikační kritéria a poté učinil dále uvedená skutková zjištění:

36. Znalecký ústav posuzoval obvyklé nájemné (k datu 24. 11. 2020) předmětných pozemků v bývalém areálu [anonymizováno] [obec]; ačkoliv se jednalo o jiné pozemky, než ty, které jsou předmětem tohoto řízení, závěry znaleckého ústavu jsou přesto podle názoru soudu i pro tuto věc relevantní, validní, neboť jde o podobné pozemky rovněž se nacházející v předmětném areálu bývalé [anonymizováno] [obec].

37. Při zpracování znaleckého posudku ZÚ použil dvě metody zjištění obvyklého nájemného posuzovaných pozemků, a to 1) metodu srovnávací (tržní, statistické), v níž je porovnáváno nájemné, a dále 2) metodu simulovaného nájemného (vycházející z praxe, že nájemné je tím vyšší, čím je vyšší obvyklá cena pozemku; vliv na výši nájemného má druh podnikání, které je na pozemku provozováno nebo které je na pozemku umožněno, a to dle znaleckých standardů znaleckého ústavu AREAS Brno a Asociace znalců a odhadců ČR, o. s. z listopadu 2013).

38. Znalecký ústav při ocenění vycházel z toho, že předmětné nemovité věci (pozemky) jsou situovány mimo zastavěnou část [územní celek] ve svažitém terénu v [anonymizováno] areálu, kdy přístup k nim je zajištěn po zpevněné komunikaci. Jako pozitivum ZÚ zohlednil, že se jedná o oplocený areál vzdálený od rezidenční zástavby. Jako negativum ZÚ zase zohlednil omezené připojení na inženýrské sítě, vnitroareálové komunikace ve zhoršeném až havarijním technickém stavu, dále fakt, že v areálu je více uživatelů a vlastníků (což přináší problematické dělení nákladů na investice, opravy a údržby).

39. Znalecký ústav za účelem srovnávací metody vycházel ze srovnání ceny nájmů komerčních pozemkům (v Kč/m/rok) v lokalitách [obec] (62 Kč), [obec] (52 Kč), [obec] (21 Kč), [příjmení] [příjmení], [obec] – [část obce] (22 Kč) s tím, že v rámci znalecké verifikace vycházel z parametrů pozemků – poloha, využití, velikost a tvar, přístup a ostatní (srovnání existence venkovních úprav a možnost napojení na inženýrské sítě).

40. Znalecký ústav poté dospěl k závěru, že v současné době se srovnatelné pozemky (pozemky výrobně zemědělské) běžně pronajímají v rozmezí přepočtových jednotkových cen 7 Kč až 17 Kč, přičemž s ohledem na výše uvedené skutečnosti, především stávající využití pozemků, přístup, tvar, možnosti připojení na inženýrské sítě a lokalitu, stanovil srovnávací výši nájmu předmětných pozemků při spodní hranici uvedeného rozpětí 7 Kč.

41. Pokud jde o ZÚ aplikovanou druhou metodu zjištění obvyklého nájemného předmětných pozemků, ZÚ při metodě simulovaného nájemného vyšel z předpokladu, že vliv na výši nájemného má druh podnikání, které je na pozemku provozováno, resp. umožněno, přičemž vycházel zde ze srovnání cen prodeje označených pozemků v předmětném bývalém areálu [anonymizováno] [obec], a dále v [anonymizována tři slova] [obec], v [obec], ve [obec] – [část obce] s tím, že v současné době se srovnatelné pozemky běžně obchodují v rozmezí přepočtených jednotkových cen 69 Kč až 197 Kč, přičemž s ohledem na posuzované (v posudku vyložené) skutečnosti, především s ohledem na stávající využití (posuzovaných) pozemků, přístup, tvar, venkovní úpravy, možnosti připojení na IS a lokalitu, stanovil srovnávací výši nájmu v průměrné ceně 137 Kč.

42. Na základě uvedených metod a učiněných verifikačních kritérií ZÚ dospěl k závěru, že obvyklé nájemné u předmětných pozemků uvnitř bývalého areálu [anonymizováno] [obec] podle srovnávací metody činí 7 K/m/rok.

43. Jelikož ZÚ posuzoval obdobné pozemky v témže areálu, soud ze znaleckého posudku ZÚ učinil skutkové zjištění, že obvyklá cena nájemného u pozemků v areálu bývalé [anonymizováno] [obec] v roce 2020 činil 7 Kč.

44. Uvedené skutkové zjištění soud učinil i ve vazbě na ZÚ učiněnou kritiku posuzovaného znaleckého posudku vypracovaného [titul] [jméno] [příjmení] ze dne 10. 6. 2019 [číslo] který provedl ocenění srovnávací metodou, k níž použil 5 vzorků z realitní inzerce v nabídkové jednotkové ceně nájemného v rozmezí 48 Kč až 190 Kč, a na základě přepočtu korekčními koeficienty, které v posudku uvedený znalec dále nijak nepopisuje, přepočetl obvyklé nájemné na rozmezí 23,76 Kč až 82,6 Kč, kdy průměrná jednotková přepočtená cena nájemného činila 44,04 Kč, pročež znalec tedy stanovil výslednou cenu obvyklého nájemného ve výši 44,40 Kč, což je podle ZÚ významně nadhodnocené. Soud učiněný závěr ZÚ o nadhodnocení obvyklého nájemného [titul] [jméno] [příjmení] v předmětném posudku pro své rozhodnutí přejímá.

45. Soud rovněž nemohl vycházet ani z tržního ocenění nemovitých věcí, jež bylo provedeno [titul] [jméno] [příjmení] dne 16. 8. 2019, když v tomto směru rovněž přisvědčuje výhradě ze strany ZÚ, že se v tomto případě nejedná o znalecký posudek, nýbrž o pouhé tržní ocenění, které se užívá např. pro potřeby úvěrových řízení, kdy nálezová část tohoto ocenění je nedostatečná, chybí v ní bližší popis předmětných pozemků, omezení, možností napojení na inženýrské sítě či územního plánu, přičemž učiněné posouzení je z hlediska celku nepřezkoumatelné. I v tomto případě tedy soud přejímá shora učiněný závěr ZÚ z tržního ocenění nemovitých věcí [titul] [jméno] [příjmení], z něhož (z důvodů popsaných ve znaleckém posudku ZÚ) žádné skutkové zjištění pro rozhodnutí neučinil.

46. Žalobkyně před podáním žaloby nevyzvala žalovaného k vyklizení pozemků tvořících předmět nájmu (viz vyjádření žalobkyně prostřednictvím jejího právního zástupce při jednání konaném dne 31. 8. 2022 – viz protokol o tomto jednání na č. l. 191).

47. Na základě výše uvedeného pak soud učinil následující závěr o skutkovém stavu věci: Nájemní smlouvou ze dne 5. 1. 2018 žalobkyně pronajala předmětné pozemky, které leží v bývalém areálu [anonymizováno] [obec], žalovanému. Jednalo se o pozemky o celkové výměře 4 592 m, a to za nájemné ve výši 30 000 Kč ročně, což odpovídá nájemnému 6,50 Kč. Žalovaný předmětné pozemky užíval i v roce 2019, maje za to, že tak činí dle obnoveného nájmu dle cit. nájemní smlouvy, kdežto žalobkyně vycházela zase z právní situace, že od 1. 1. 2019 žalovaný předmětné pozemky užívá bez právního důvodu. V lednu 2020 žalovaný zaplatil žalobkyni částku 30 000 Kč s tím, že jde o nájemné za předchozí rok dle obnoveného nájmu, což žalobkyně zpochybňovala a předmětnou částku započetla na jí tvrzené bezdůvodné obohacení žalovaného na úkor žalobkyně za bez právního důvodu užívání předmětných pozemků. Žalovaný dále zaplatil žalobkyni v dubnu 2020 částku 7 500 Kč coby alikvotní část odpovídající dle žalovaného výši obvyklého nájemného za užívání st. p. [číslo] (část) pozemku p. [číslo] (v rozsahu užívání komunikace na tomto pozemku) a p. [číslo] což ovšem žalobkyně započetla z téhož (shora již uvedeného) důvodu na svou pohledávku za žalovaným z důvodu jeho (dle žalobkyně) vzniklého bezdůvodného obohacení za užívání předmětných pozemků od ledna 2019 do března 2020, jak žalobkyně skutkově v rámci nároku ad 1 vymezila ve své žalobě. Soud v řízení učinil skutkové zjištění ze znaleckého posudku ZÚ, že výše obvyklého nájemného u pozemků v rámci areálu bývalé [anonymizováno] [obec] činí 7 Kč/1m. Žalobkyně před podáním žaloby nevyzvala žalovaného k vyklizení pozemků tvořících předmět nájmu, maje za to, že tato skutečnost plynula již ze samotné nájemní smlouvy.

48. Žaloba v části týkající se žalobního nároku ad 1 není důvodná.

49. Mezi účastníky nebylo ostatně ani sporu o tom, že ohledně předmětných pozemků, nyní tvořících dle žaloby nárok ad 1, účastníci uzavřeli dne 5. 1. 2018 nájemní smlouvu s ročním nájemným ve výši 30 000 Kč, byť tato smlouva se v jejím originálu nezachovala; účastníci se však již rozcházeli v právním názoru, zda se tato nájemní smlouva obnovila i pro rok 2019, či nikoliv.

50. Podle § 2230 odst. 1 o. z. užívá-li nájemce věc i po uplynutí nájemní doby a pronajímatel ho do jednoho měsíce nevyzve, aby mu věc odevzdal, platí, že nájemní smlouva byla znovu uzavřena za podmínek ujednaných původně. Byla-li původně nájemní doba delší než jeden rok, platí, že nyní byla uzavřena na jeden rok; byla-li kratší než jeden rok, platí, že nyní byla uzavřena na tuto dobu.

51. V případě nájmů, které byly sjednány na dobu určitou, nastupuje nevyvratitelná domněnka uzavření nové nájemní smlouvy, ačkoli žádná uzavřena nebyla. Zatímco dřívější úprava i judikatura vycházely z toho, že jde o obnovení téhož nájmu, nikoli o nový nájem (srov. např. R 10/1999, případně rozhodnutí v dovolací věci sp. zn. 26 Cdo 4903/2008 aj.), podle platné právní úpravy jde o domněnku uzavření smlouvy nové (viz arg.:„ nájemní smlouva byla znovu uzavřena“). Právní domněnka (uzavření nové nájemní smlouvy) nastupuje tehdy, jestliže nájemce i po uplynutí té doby, na kterou byl nájem sjednaný na dobu určitou ujednán, dál pokračuje v užívání předmětu nájmu, přičemž pronajímatel nájemce do jednoho měsíce od uplynutí doby nájmu nevyzval k odevzdání předmětu nájmu. Takovým dalším užíváním je třeba i nevyklizení pronajaté nemovitosti. Žádný právní význam přitom nemá, že pronajímatel například neví, že nájemce nemovitost nevyklidil; významné je jen to, zda je předmět nájmu po skončení doby nájmu sjednaného na dobu určitou i nadále užíván. Pronajímatel může nástupu právní domněnky uzavření nové smlouvy zabránit dvěma způsoby: buď dá ještě před skončením nájemního vztahu najevo, že nájem skončí, případně ho dokonce i vypověděl, anebo ve lhůtě jednoho měsíce od skončení nájmu vyzve nájemce k odevzdání předmětu nájmu (k tomu srov. KINDL, M.; ROZEHNAL, A. a kol. Občanský zákoník, Praktický komentář. Plzeň: Aleš Čeněk, 20419, s. 418).

52. Ustanovení § 2230 odst. 1 o. z. tedy řeší právní domněnku uzavření nové nájemní smlouvy. Lze zčásti přisvědčit argumentaci žalovaného (učiněné v jeho vyjádření k žalobě na č. l. 63 verte v posledním odstavci), že:„ nájemní smlouva neobsahuje ustanovení, které by vylučovalo účinky ustanovení § 2230 odst. 1 o. z., tj. účinky zákonné automatické prolongace nájmu (resp. právní domněnky uzavřené nové nájemní smlouvy).“ 53. Nelze již ale souhlasit s právní názorem žalovaného, že čl. VI. bod č. 2 nájemní smlouvy upravuje toliko další možnost, jak nájem prodloužit či zrušit, a to pouze pro stranu nájemce, neboť tento výklad by vlastně z rozhodnutí nájemce vylučoval užití § 2230 odst. 1 o. z.; ve skutečnosti v nájemní smlouvě byla účastníky sjednána (pouze) povinnost, aby nájemce písemně avizoval pronajímatelce další užívání předmětu nájmu, přičemž tato okolnost podle názoru soudu nemohla vést a ani nevedla k právní domněnce uzavření nové nájemní smlouvy, přičemž ani porušení této povinnost ze strany žalovaného (nájemce) na trvání stávajícího či případně znovu uzavření nájemní smlouvy nemohlo mít vliv. Podstatné totiž je, že se naplnily v hypotéze § 2230 odst. 1 o. z. předvídané skutečnosti – žalovaný předmětné pozemky i po 1. 1. 2019 nadále užíval a žalobkyně žalovaného do jednoho měsíce po uplynutí nájemní doby žalovaného (nájemce) nevyzvala, aby jí věc odevzdal, resp. pozemky vyklidil; pak tedy platí, že nastaly účinky právní domněnky o uzavření nové nájemní smlouvy téhož obsahu k témuž předmětu nájmu ve smyslu § 2230 odst. 1 o. z.

54. Z posledně uvedené plyne, že žalobkyní uplatněný nárok na zaplacení částky za bezdůvodné užívání pozemků za období od 1. 1. 2019 do 31. 12. 2019 je zcela nedůvodný, neboť žalovaný žalobkyni (smlouvou sjednaný) nájem za rok 2019 ve výši 30 000 Kč uhradil.

55. Pokud se týká pozemků spadajících do nároku ad 1 žalobkyně, je nesporné, že žalovaný po skončení (shora již vyloženého uzavření nové nájemní smlouvy) nájmu k 31. 12. 2019 po tomto datu užíval pozemek p. [číslo] neboť se na něm nachází stavba [adresa] v jeho vlastnictví, jež stojí též i na pozemku p. [číslo] který je již ve vlastnictví žalovaného.

56. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

57. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

58. Podle § 2999 odst. 1 věty první o. z. není-li vydání předmětu bezdůvodného obohacení dobře možné, má ochuzený právo na peněžitou náhradu ve výši obvyklé ceny.

59. Pozemek [parcelní číslo] ve vlastnictví žalobkyně žalovaný bez právního důvodu užíval v období od ledna 2020 do konce března 2020, kdy tento pozemek vyklidil. Pozemek [parcelní číslo] má výměru 756 m a pokud jde o zjištění výši bezdůvodného obohacení žalovaného za užívání tohoto pozemku v období od ledna 2020 do března 2020, soud zde vyšel z ceny obvyklého nájemného v bývalém areálu [anonymizováno] [obec], jak ji zjistil znalecký ústav, a to ve výši 7 Kč. Jestliže tedy pozemek [parcelní číslo] má výměru 756 m, pak v roce 2020 – dle závěrů plynoucích ze znaleckého posudku ZÚ, v němž bylo posuzováno obvyklé nájemné v předmětném období srovnatelných pozemků v témže areálu bývalé [anonymizováno] [obec] – obvyklé roční nájemné činilo (756 x 7 Kč =) 5 292 Kč, a tudíž měsíční obvyklé nájemné u tohoto pozemku činilo 441 Kč. Pokud žalovaný užíval bez právního důvodu pozemek [parcelní číslo] ve vlastnictví žalobkyně v období od ledna 2020 do března 2020, tj. 91 dní, resp. 3 měsíce, pak obvyklé nájemné za toto období činilo (441 Kč x 3 =) 1 323 Kč.

60. Dokazováním bylo zjištěno, že žalovaný převedl na účet žalobkyně dne 28. 4. 2020 za jím učiněné užívání pozemků [číslo] a dále komunikací na p. [číslo] p. [číslo] částku 7 500 Kč. V případě pozemku [parcelní číslo] bylo již shora vyloženo, že obvyklé nájemné za období leden 2020 až březen 2020 činilo částku 1 323 Kč. V případě pozemků p. [číslo] p. [číslo] na nichž jsou komunikace, a jež tvoří nárok ad 2 žalobkyně, který není předmětem tohoto částečného rozsudku (a soud jej nyní zmiňuje toliko z hlediska„ propočtu“ obvyklého nájemného pro případ, že by komunikace na těchto pozemcích nebyly veřejně přístupné účelové komunikace, resp. tyto komunikace by byly součástí uvedených pozemků), a jejichž výměra činí 972 m, by obvyklé nájemné za období od ledna 2020 do března 2020 činilo (972 m x 7 Kč dle posudku shora cit. ZÚ = 6 804 Kč: 12 měsíců = 567 Kč na jeden měsíc x 3 měsíce =) 1 701 Kč.

61. Z uvedeného je patrno, že pokud jde o obvyklé nájemné u pozemku [parcelní číslo] za vymezené období ve výši 1 323 Kč, toto žalovaný zcela nepochybně platbou žalobkyni v dubnu 2020 ve výši 7 500 Kč uhradil.

62. Z těchto všech vyložených důvodů proto ohledně nároku ad 1 žalobkyně byla žaloba tímto částečným rozsudkem jako nedůvodná zamítnuta.

63. Jelikož řízení o žalobním nároku žalobkyně ad 3 na vyklizení pozemku p. [číslo] žalovaným bylo výrokem I. tohoto rozsudku (z důvodu zpětvzetí žaloby v této její části) zastaveno, pak v případě nabytí právní moci tohoto částečného rozsudku bude předmětem dalšího řízení toliko žalobní nárok ad 2 ohledně požadavku žalobkyně na vydání bezdůvodného obohacení žalovaného za tvrzené užívání částí komunikací žalovaným na pozemcích p. [číslo] p. [číslo] o celkové výměře 972 m s příslušenstvím, kde ohledně jistiny žalobkyně po žalovaném požaduje zaplacení částky – za období od ledna 2019 do března 2020 (tj. za 15 měsíců) částky 3 645 Kč představující (žalobkyní navíc ve zredukované výši) výši obvyklého nájemného.

64. Aniž by soud ohledně tohoto žalobního nároku ad 2 měl podklady k meritornímu rozhodnutí a tímto částečným rozsudkem o tomto nároku rozhodoval, neboť v předmětné správní věci probíhá u zdejšího silničního správního orgánu ([stát. instituce], odboru dopravy, silničního správního orgánu pod sp. zn. [anonymizováno] [číslo] [spisová značka]) řízení o deklaraci, zda předmětné pozemky jsou, či nikoliv veřejně přístupné účelové komunikace, v důsledku čehož bez tohoto rozhodnutí nelze v této věci rozhodnout (leč soud právě s ohledem na hospodárnost řízení nyní přistoupil k rozhodnutí tímto částečným rozsudkem o žalobním nároku ad 1, když současně ohledně žalobního nároku ad 3 řízení zastavil, maje za to, že v mezidobí předmětný silniční správní orgán o předběžné otázce týkající se nároku ad 2 meritorně rozhodne a soud z takto vyřešené předběžné otázky bude vycházet při meritorním rozhodování o žalobním nároku ad 2; nezbytnost rozhodnutí o žalobním nároku ad 1/ plynula také z okolnosti žalobkyní tvrzeného prodlení žalovaného, kdy v případě důvodnosti tohoto nároku – tj. jak stran jistiny, tak i úroků z prodlení – by případné přerušení řízení do pravomocného rozhodnutí v oné správní věci silničním správním orgánem mohlo zcela zbytečně přivodit navýšení příslušenství, a proto soud i ve světle těchto okolností přistoupil k vydání tohoto částečného rozsudku), přesto považuje za nezbytné uvést následující okolnosti, které by mohla a měla žalobkyně pro další průběh řízení reflektovat, resp. je alespoň v další své úvaze a v případném jejím dalším procesním postupu zohlednit, a to mj., že: a) ze smlouvy o převodu nemovitostí, uzavřené dne [datum] mezi [anonymizována tři slova] [PSČ] [anonymizováno] (dále též„ [anonymizováno] [obec]“) a [jméno] [příjmení], bytem [adresa žalovaného] (nyní žalovaným) a [jméno] [příjmení], bytem [obec a číslo] (na č. l. 70-71), se mj. podává, že v době uzavření této smlouvy [anonymizováno] [obec] mělo být výlučným vlastníkem pozemních komunikací v bývalém areálu [anonymizováno] [obec], přičemž touto smlouvou mj. převedlo pouze id. [anonymizováno] těchto komunikací na oprávněné osoby – [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], každému v rozsahu id. [anonymizováno] z id. [anonymizováno], což znamená, že by podle této smlouvy měla být na každou z těchto oprávněných osob převedena id. [číslo] těchto komunikací, takže po tomto převodu účastníci této smlouvy chtěli dosáhnout stran spoluvlastnictví těchto komunikací vlastnického poměru v rozsahu – [anonymizováno] [obec] id. [číslo] a oprávněné osoby pod id. [číslo], tedy žalovaný by měl být spoluvlastníkem těchto komunikací v rozsahu id. [číslo] vzhledem k celku; b) v kupní smlouvě (na č. l. 66-67, resp. na č. l. 163-166), kterou žalobkyně (jako kupující) uzavřela se [anonymizováno] [obec] (jako prodávajícím) dne (je otázkou zda) [datum] (neboť tato smlouva nebyla uzavírána mezi přítomnými účastníky, nýbrž zřejmě návrh kupní smlouvy dne 14. 12. 2018 učinilo prodávající [anonymizováno] a žalobkyně tuto listinu podepsala dne 18. 12. 2018, přičemž je otázkou, zda akceptovaný návrh poté žalobkyně zaslala na vědomí prodávajícímu anebo tuto listinu s vkladovým návrhem předložila příslušnému katastrálnímu úřadu), se mj. uvádí, že se kupující mj. prodává id. [anonymizováno] povrhu pozemních komunikací z id. [anonymizováno] účelových pozemních komunikací ve vlastnictví prodávajícího, když ve smlouvě je dále konstatováno, že:„ vlastníkem veškerých zbývajících spoluvlastnických podílů k věcem uvedeným v tomto odst. 5 (který se mj. týká pozemních komunikací v uvedeném [anonymizováno] areálu) je pan [celé jméno žalovaného], [datum narození], bytem [obec a číslo], který se vzdal svého zákonného předkupního práva k převáděným spoluvlastnickým podílům…“, což znamená, že v tuto dobu žalobkyně nejen akceptovala a projevila vůli nabýt spoluvlastnický podíl na předmětných pozemních komunikacích v onom [anonymizováno] areálu, ale (což je nejpodstatnější) reflektovala a v tuto dobu také respektovala deklaraci prodávajícího [anonymizováno] o spoluvlastnictví těchto pozemních komunikacích žalovaným; v tomto směru proto je třeba též vnímat právní obranu žalovaného, který mj. považuje nynější žalobní požadavek žalobkyně na vydání bezdůvodného obohacení žalovaným za jím učiněné užívání těchto komunikací za kolidující s dobrými mravy; c) z čl. I bodu č. 4 smlouvy ad b) mj. vyplývá, že [anonymizováno] [obec] prohlašuje, že je spoluvlastníkem id. [anonymizováno] účelových komunikací v areálu [anonymizováno] [obec], přičemž z čl. I. bodu [číslo] smlouvy se dále podává, že z id. [anonymizováno] těchto účelových komunikací uvedené [anonymizována dvě slova] převádí na nynější žalobkyni id. [anonymizováno], což lze předběžně interpretovat tak, že smluvní strany chtěly dosáhnout toho, aby na nynější žalobkyni byl převeden spoluvlastnický podíl na těchto komunikacích v rozsahu id. [číslo], zatímco uvedené [anonymizováno] bude mít ve spoluvlastnictví id. [číslo], přičemž ve smyslu shora již konstatovaného původní oprávněné osoby, resp. [jméno] [příjmení], [celé jméno žalovaného] (žalovaný) a dále [jméno] [příjmení] měli být spoluvlastníky těchto komunikací, a to každý v rozsahu od. [číslo] vzhledem k celku; d) v čl. II. bodu č. 3 smlouvy ad b) se uvádí, že:„ smluvní strany si výslovně sjednávají, že pokud by kupní smlouva týkající se některé dílčí složky předmětu převodu uvedené v čl. I 1 – I. 4 této smlouvy byla neplatná, nemá to vliv na převod vlastnického práva k ostatním věcem tvořícím předmět převodu“, z čehož lze předběžně vyvodit závěr, že toto ujednání se netýká situace, pakliže by se mělo jednat o neplatnost převodu spoluvlastnického podílu na pozemních komunikacích uvedeného bývalého areálu [anonymizováno] [obec] pro případ, že by předmětné komunikace netvořily samostatnou věc, tudíž by nebylo možné ani převádět spoluvlastnický podíl na této věci, a převodní smlouva by tak musela být považována za absolutně neplatnou ve smyslu tehdy účinného občanského zákoníku (zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, v rozhodném znění), neboť pro případ nemožnosti převodu spoluvlastnictví pozemních komunikací v uvedeném bývalém areálu [anonymizováno] [obec] smluvní strany uvedené smlouvy projevily vůli zneplatnit celou tuto převodní smlouvu, což nepochybně z pohledu převádějící [anonymizováno] [obec] mělo ratio v tom směru, že jen s převodem spoluvlastnictví k těmto pozemním komunikacím bylo spojeno sledované nerušené spoluužívání těchto komunikací v rámci daného areálu, jinak by bez této úpravy nemělo smysl převádět nemovité věci na oprávněné osoby, aniž by současně byla provedena odpovídající smluvní úprava k jednotlivým nemovitým věcem v tomto areálu; e) v návaznosti na ad d) lze tedy předběžně vycházet ze dvou eventualit – buďto předmětné komunikace oproti vůli tehdejších účastníků smlouvy netvořily samostatný předmět občanskoprávní dispozice a v takovém případě lze předběžně vyslovit názor o absolutní neplatnosti celé kupní smlouvy ad b), pakliže by bylo vyjasněno, že vůbec došlo k jejímu právně perfektnímu uzavření (k tomu srov. např. závěry plynoucí z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 27. 3. 2020, sp. zn. 24 Cdo 3278/2019), anebo zde může být druhá eventualita v případě jinak řádně uzavřené smlouvy, že tyto komunikace tvořily samostatný předmět občanskoprávní dispozice, o čemž v době uzavření této smlouvy smluvní strany nijak nepochybovaly, a v takovém případě by žalobkyně byla toliko spoluvlastnicí těchto komunikací v rozsahu id. [číslo], zatímco žalovaný v rozsahu id. [číslo], v důsledku čehož by se žalovaný jako spoluvlastník nemohl dopustit užívání těchto komunikací bez právního důvodu, aniž by nebyla řešena otázka užívání těchto komunikací spoluvlastníky, to vše s přihlédnutím k účelu, jež se podává z uvedených smluv, že nepochybně [anonymizováno] [obec] chtělo docílit rozumného uspořádání při užívání komunikací v rámci převádění jednotlivých objektů a pozemků v areálu bývalé [anonymizováno] [obec] a zcela jistě nechtělo zavdat k tomu, aby pro futuro docházelo ke sporům o užívání komunikací mezi jednotlivými nabyvateli původního [anonymizováno] nemovitého majetku v daném areálu.

65. Poněvadž shora vyložené otázky by mohly v konečném důsledku přivodit (i) pro žalobkyni (možné) nepřiznivé důsledky, otevírá se pro žalobkyni zcela nepochybně určitý časový prostor ke zvážení, zda na žalobním nároku ad 2) bude i nadále setrvávat, resp. zda případně v součinnosti s žalovaným se pokusí otázku spoluužívání předmětných komunikací na uvedených pozemcích vyřešit smírnou cestou, pročež za tím účelem soud považoval za žádoucí možný výčet otázek k řešení – nad rámec odůvodnění upínajícího se k meritu rozsouzeného žalobního nároku ad 1 – nastínit.

66. Vzhledem k tomu, že tímto rozsudkem bylo rozhodnuto toliko o částečném žalobním nároku (ad 1/) žalobkyně, bude o náhradě (celkových) nákladů tohoto řízení rozhodnuto za podmínek dle § 151 odst. 1 o. s. ř.