6 C 84/2025 - 40

Rubrum

Okresní soud v Břeclavi rozhodl samosoudkyní Mgr. Darinou Slámovou ve věci žalobce: [Jméno žalobce]., IČO [IČO žalobce] sídlem [Adresa žalobce] zastoupený advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] proti žalované: [Jméno žalované], narozená [Datum narození žalované] bytem [Adresa žalované] o zaplacení 123.530,25 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobci částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] od čtvrtého dne následujícího po právní moci výroku I. tohoto rozsudku do zaplacení ve výši odpovídající ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž se žalovaná dostane do prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, a částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] od čtvrtého dne následujícího po právní moci výroku I. tohoto rozsudku do zaplacení ve výši odpovídající ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž se žalovaná dostane do prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobce domáhal uložení povinnosti žalované zaplatit žalobci částku [částka] s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka], s kapitalizovaným úrokem ve výši [částka], se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15,00 % ročně z částky [částka] od [datum] do třetího dne následujícího po právní moci výroku I. tohoto rozsudku a dále z částky [částka] od čtvrtého dne následujícího po právní moci výroku I. tohoto rozsudku do zaplacení a s úrokem ve výši 15,00 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, částku [částka] s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka], s kapitalizovaným úrokem ve výši [částka], se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15,00 % ročně z částky [částka] od [datum] do třetího dne následujícího po právní moci výroku I. tohoto rozsudku a dále z částky [částka] od čtvrtého dne následujícího po právní moci výroku I. tohoto rozsudku do zaplacení a s úrokem ve výši 15,00 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou, soudu doručenou dne [datum], doplněnou podáním ze dne [datum], soudu doručeným dne [datum], vůči žalované domáhal zaplacení částky [částka] spolu s příslušenstvím, představovaným kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka], kapitalizovaným úrokem ve výši [částka], zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a úrokem 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení (nárok č. 1), a částky [částka] spolu s příslušenstvím, představovaným kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka], kapitalizovaným úrokem ve výši [částka], zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a úrokem 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení (nárok č. 2).

2. K nároku č. 1 žalobce uvedl, že mezi právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba], a žalovanou došlo dne [datum] k uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [hodnota], na základě které poskytl právní předchůdce žalobce žalované peněžní prostředky ve výši [částka] v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaná stvrdila svým podpisem smlouvy. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaná zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobce dále částku [částka], sestávající z úroku 15 % ročně za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši [částka], částku za zpracování zápůjčky ve výši [částka], částku za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši [částka] a pojistného (bylo-li sjednáno), a to zároveň s poskytnutou jistinou ve 24 měsíčních splátkách po [částka], přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas, poslední platba na pohledávku byla ze strany žalované uhrazena dne [datum]. Žalovaná celkově právnímu předchůdci žalobce zaplatila částku [částka], žalobci neuhradila ničeho. Pohledávka vyplývající z výše uvedené smlouvy byla ze strany společnosti [právnická osoba] postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] s účinností ke dni [datum] žalobci jako novému věřiteli a postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno. Před podáním žaloby byla žalovaná vyzvána k úhradě celkové dlužné částky předžalobní výzvou dle § 142a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“).

3. K nároku č. 2 žalobce uvedl, že mezi právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba], a žalovanou došlo dne [datum] k uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [hodnota], na základě které poskytl právní předchůdce žalobce žalované peněžní prostředky ve výši [částka] v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaná stvrdila svým podpisem smlouvy. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaná zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobce dále částku [částka], sestávající z úroku 15 % ročně za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši [částka], částku za zpracování zápůjčky ve výši [částka], částku za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši [částka] a pojistného (bylo-li sjednáno), a to zároveň s poskytnutou jistinou ve 24 měsíčních splátkách po [částka], přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas, poslední platba na pohledávku byla ze strany žalované uhrazena dne [datum]. Žalovaná celkově právnímu předchůdci žalobce zaplatila částku [částka], žalobci neuhradila ničeho. Pohledávka vyplývající z výše uvedené smlouvy byla ze strany společnosti [právnická osoba] postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] s účinností ke dni [datum] žalobci jako novému věřiteli a postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno. Před podáním žaloby byla žalovaná vyzvána k úhradě celkové dlužné částky předžalobní výzvou dle § 142a o. s. ř.

4. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, po celou dobu řízení zůstala nečinná.

5. Vzhledem k tomu, že ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě žalobcem předložených listinných důkazů a účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, rozhodl soud věc v souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších (dále jen „o. s. ř.“), aniž ve věci nařizoval jednání.

6. Z předložených listinných důkazů zjistil soud následující skutečnosti.

7. Z předložené smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [hodnota], datované dnem [datum], soud zjistil, že tuto smlouvu uzavřeli společnost [právnická osoba], jako úvěrující, a žalovaná jako zákazník. Smlouva obsahuje vlastnoruční podpisy stran. Jmenovaná společnost poskytla žalované částku [částka] jako spotřebitelský úvěr, přičemž část ve výši [částka] byla použita na splacení (refinancování) zůstatku celkové dlužné částky žalované z dříve uzavřené smlouvy o zápůjčce nebo o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] a zbývající část ve výši [částka] byla vyplacena žalované v hotovosti. Žalovaná se zavázala vrátit tuto částku, úrok ve výši [částka], částku za zpracování spotřebitelského úvěru ve výši [částka], částku za rozšířenou doplňkovou službu komfortního ([částka]) a flexibilního ([částka]) splácení celkem ve výši [částka], a pojistné ve výši [částka], tedy celkovou dlužnou částku ve výši [částka], a to ve 24 měsíčních hotovostních splátkách, první až předposlední po [částka], poslední ve výši [částka].

8. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru shora, z tabulky umoření k této smlouvě ze dne [datum] a ze sdělení žalobce bylo zjištěno, že částka čerpaná žalovanou činila [částka] a žalovanou uhrazené platby právnímu předchůdci žalobce, resp. žalobci činily celkem částku [částka].

9. Z předložené smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [hodnota], datované dnem [datum], soud zjistil, že tuto smlouvu uzavřeli společnost [právnická osoba], jako úvěrující, a žalovaná jako zákazník. Smlouva obsahuje vlastnoruční podpisy stran. Jmenovaná společnost poskytla žalované částku ve výši [částka] jako spotřebitelský úvěr, přičemž část ve výši [částka] byla použita na splacení (refinancování) zůstatku celkové dlužné částky žalované z dříve uzavřené smlouvy o zápůjčce nebo o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] a zbývající část ve výši [částka] byla vyplacena žalované v hotovosti. Žalovaná se zavázala vrátit tuto částku, úrok ve výši [částka], částku za zpracování spotřebitelského úvěru ve výši [částka], částku za rozšířenou doplňkovou službu komfortního ([částka]) a flexibilního ([částka]) splácení celkem ve výši [částka], tedy celkovou dlužnou částku ve výši [částka], a to ve 24 měsíčních hotovostních splátkách, první až předposlední po [částka], poslední ve výši [částka].

10. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru shora, z tabulky umoření k této smlouvě ze dne [datum] a ze sdělení žalobce bylo zjištěno, že částka čerpaná žalovanou činila [částka] a žalovanou uhrazené platby právnímu předchůdci žalobce, resp. žalobci činily celkem částku [částka].

11. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], z přílohy č. [hodnota] k této smlouvě – seznamu postoupených pohledávek, z potvrzení o uhrazení úplaty za postoupené pohledávky ze dne [datum] a z oznámení o postoupení pohledávek s výzvou k úhradě dlužné částky ze dne [datum], adresovaného žalované, a z poštovního podacího lístku ze dne [datum] soud zjistil, že pohledávky věřitele [právnická osoba] z uvedených smluv o spotřebitelském úvěru shora byly postoupeny žalobci, žalovaná byla o této skutečnosti informována, a že žalobce vyzval žalovanou k zaplacení žalovaných pohledávek.

12. Z výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne [datum], adresované žalované, a z poštovního podacího lístku ze dne [datum] soud zjistil, že žalobce prostřednictvím svého zástupce vyzval žalovanou k zaplacení žalovaných pohledávek a současně ji upozornil na další postup v případě jejich neuhrazení, včetně možnosti jejich vymáhání soudní cestou.

13. V odpovědi na výzvu soudu, aby označil důkazy k prokázání svého tvrzení, že se původní věřitel před uzavřením smluv o spotřebitelském úvěru shora řádně zabýval schopností žalované splácet poskytnuté úvěry, zejména listiny, na jejichž základě si ověřil tvrzení žalované uvedená v zákaznických kartách - žádostech o spotřebitelský úvěr ohledně výše jejích měsíčních příjmů a výdajů, žalobce soudu podáním ze dne [datum], soudu doručeným dne [datum], sdělil, že žalobcův právní předchůdce posoudil schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr, resp. zápůjčku, na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalované před uzavřením předmětné smlouvy, jak jsou uvedeny v příslušné zákaznické kartě. Žalovaná byla dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry, a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům uvedeným v zákaznické kartě v části „Ověřené dokumenty“. V zákaznických kartách ze dne [datum] a ze dne [datum] je uvedeno, že právní předchůdce žalobce ověřil majetkovou situaci žalované z pracovní smlouvy a z výplatních pásek (za měsíce [Anonymizováno], resp. za měsíce [Anonymizováno]). Současně si z insolvenčního rejstříku ověřil, že vůči žalované není vedeno insolvenční řízení. Žalovaná v zákaznické kartě ze dne [datum] uvedla, že je zaměstnána na hlavní pracovní poměr jako ošetřovatelka v [adresa], její čistý měsíční příjem činí [částka] a další čisté příjmy domácnosti činí [částka], žije ve vlastním bytě či domě bez zástavy, nemá úvěr z kreditní karty ani zápůjčku u jiné společnosti. S ohledem na výši jejího příjmu a výši požadované zápůjčky dospěl právní předchůdce žalobce k názoru, že schopnost žalované splácet tuto zápůjčku je dostatečná. V zákaznické kartě ze dne [datum] žalovaná uvedla, že je zaměstnána na hlavní pracovní poměr jako ošetřovatelka v [adresa], její čistý měsíční příjem činí [částka] a další čisté příjmy domácnosti činí [částka], nemá úvěr z kreditní karty ani zápůjčku u jiné společnosti. S ohledem na výši jejího příjmu a výši požadované zápůjčky dospěl právní předchůdce žalobce k názoru, že schopnost žalované splácet tuto zápůjčku je dostatečná. Dále žalobce uvedl, že on ani jeho právní předchůdce nemají k dispozici kopie dokladů žalované. Uchazeči o zápůjčku dokumenty a doklady zástupci věřitele pouze předkládají při sjednávání a uzavírání smlouvy.

14. Ze zákaznické karty ze dne [datum] soud mimo jiné zjistil, že žalovaná byla vdaná, dosažené vzdělání učňovské, druh bydlení nájemník, počet vyživovaných osob 2, majitel auta – ano, zdroj příjmů – finančních prostředků plný úvazek, zaměstnavatel [adresa], IČO [IČO], [adresa], pracovní zařazení pečovatelka, její čistý měsíční příjem měl činit částku [částka] coby čistý příjem při počtu zdrojů příjmu 1, ostatní příjmy žadatele 0, další čisté příjmy domácnosti [částka], celkem [částka]. Její běžné měsíční výdaje činily, jako odhadované měsíční výdaje žadatele, [částka]. Externí splátky dle žadatele činily 0, interní splátky [Anonymizováno] činily [částka]. Nemá kreditní kartu ani spotřebitelský úvěr u jiné společnosti. Jako ověřené dokumenty byly uvedeny pracovní smlouva na dobu neurčitou a 2 výplatní pásky ([Anonymizováno]), bez další specifikace. Jako účel a zamýšlená povaha spotřebitelského úvěru je zde uvedeno jiné - svátky.

15. Ze zákaznické karty ze dne [datum] soud mimo jiné zjistil, že žalovaná byla vdaná, dosažené vzdělání středoškolské, druh bydlení spoluvlastník, počet vyživovaných osob 1, majitel auta – ano, zdroj příjmů – finančních prostředků plný úvazek, zaměstnavatel [adresa], IČO [IČO], [adresa], pracovní zařazení ošetřovatelka, její čistý měsíční příjem měl činit částku [částka] coby čistý příjem při počtu zdrojů příjmu 1, ostatní příjmy žadatele 0, další čisté příjmy domácnosti [částka], celkem [částka]. Její běžné měsíční výdaje činily, jako odhadované měsíční výdaje žadatele, [částka]. Externí splátky dle žadatele činily 0, interní splátky [Anonymizováno] činily [částka]. Nemá kreditní kartu ani spotřebitelský úvěr u jiné společnosti. Jako ověřené dokumenty byly uvedeny pracovní smlouva a 2 výplatní pásky ([Anonymizováno]), bez další specifikace. Jako účel a zamýšlená povaha spotřebitelského úvěru zde není vyplněno nic.

16. Žádné jiné doklady ohledně ověření úvěruschopnosti žalované nebyly soudu předloženy ani žalobcem tvrzeny.

17. Na základě učiněných zjištění soud dospěl k závěru, že předmětem řízení jsou žalobci postoupené nároky věřitele vyplývající ze smluv o zápůjčce, uzavřených podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014 (dále jen „o. z.“), a podle zákona č. 257/2016 Sb., zákon o spotřebitelském úvěru (dále jen „z. s. ú.), jako spotřebitelský úvěr.

18. Podle § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

19. Podle § 2392 odst. 1 věta první o. z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky.

20. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný.

21. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Tímto prováděcím předpisem je nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se stanoví výše úroků z prodlení a poplatku z prodlení podle občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014.

22. Podle § 1879 o. z. věřitel může svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit smlouvou jinému.

23. Podle § 1880 odst. 1 o. z. s postoupenou pohledávkou nabývá postupník také její příslušenství a práva s ní spojená, včetně jejího zajištění.

24. Má se za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání (§ 573 o. z.).

25. Podle § 104 z. s. ú. platí, že smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy.

26. Dle ustanovení § 86 odst. 1 z. s. ú. 2016 poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

27. Dle ustanovení § 86 odst. 2 věta první z. s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

28. Dle ustanovení § 87 odst. 1 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

29. Dle judikatury Ústavního soudu (např. I. ÚS 3308/16, IV. ÚS 702/20) i rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3. 2020 ve věci C-679/18 (OPR-Finance s.r.o. vs. GK), je soud povinen z moci úřední zkoumat, zda poskytovatel spotřebitelského úvěru před uzavřením smlouvy řádně s odbornou péčí prověřoval úvěruschopnost osoby, které měl být úvěr poskytnut, a zda zjištěné okolnosti odůvodňovaly závěr poskytovatele, že taková osoba bude schopna řádně splácet sjednaný úvěr.

30. Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 uvedl, že věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázi dlužníků.

31. Povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je shora citovaným zákonem o spotřebitelském úvěru uložena věřiteli pod sankcí neplatnosti smlouvy, a to dle dikce zákona ve znění platném ku dni uzavření smlouvy neplatností relativní. Ústavní soud ve svém nálezu ze dne 6. 10. 2021, sp. zn. Pl. ÚS 3/20, však konstatoval, že takto stanovenou neplatnost smlouvy, k níž v důsledku daného porušení dochází, je přitom nutno chápat jako absolutní, k níž musí soud přihlížet již z úřední povinnosti, když uvedl, že články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o spotřebitelském úvěru musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodit důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu.

32. S ohledem na judikaturu Ústavního soudu a Nejvyššího soudu ČR, jakož i judikaturu Soudního dvora EU se soud z úřední povinnosti zabýval tím, zda se žalobce, resp. jeho právní předchůdce řádně zabýval úvěruschopností žalované při uzavírání smluv o zápůjčce, resp. spotřebitelském úvěru shora. Na základě výše uvedených zjištěných skutečností má soud za to, že právní předchůdce žalobce při uzavírání těchto smluv řádně neověřoval úvěruschopnost žalované, jak mu to ukládal v příslušném okamžiku platný zákon o spotřebitelském úvěru, neboť tento dle názoru soudu potřebné skutečnosti v této otázce dostatečně pečlivě nezjišťoval, resp. ty zjištěné řádně nezohlednil. Žalobce soudu nepředložil (kromě zákaznických karet shora) žádné konkrétní dokumenty, ze kterých právní předchůdce žalobce při posuzování úvěruschopnosti žalované vycházel, resp. jím uváděné dokumenty řádně nekonkretizoval. Pokud jde o příjmy žalované, soud ze zákaznických karet zjistil, že tyto měly plynout jednak z pracovního poměru žalované na plný úvazek, doložené údajně pracovní smlouvou a dvěma výplatními páskami, dle zákaznických karet ve výši [částka], resp. [částka], žádná z těchto listin však nebyla soudu předložena a rovněž nebyl ze strany žalobce ani jeho právního předchůdce nijak reflektován rozdíl ve výši těchto příjmů (od stejného zaměstnavatele) s ohledem na krátké rozmezí (devět měsíců) mezi sledovanými obdobími. Dále se mělo jednat o další čisté příjmy domácnosti ve výši [částka], resp. [částka], bez jakékoli bližší konkretizace (kdo tuto domácnost tvoří, z jakých zdrojů tyto příjmy pocházejí), tyto navíc nebyly (ani tvrzeně) nijak doloženy, přičemž ze strany žalobce ani jeho právního předchůdce opět nebyl nijak reflektován rozdíl (již poměrně značný) ve výši těchto příjmů. Stejně tak jimi nebyly reflektovány další nesrovnalosti, resp. rozpory v údajích uvedených v zákaznických kartách shora (dosažené vzdělání učňovské vs středoškolské, druh bydlení nájemník vs spoluvlastník, počet vyživovaných osob 2 vs 1). Údaje o příjmu žalované se soudu jeví jako nepřesné, neurčité, nedoložené a tudíž nevěrohodné, nepřezkoumatelné, a tedy s velmi sníženou vypovídací hodnotou, obzvláště pak ve spojení s charakterem údajů o výdajové stránce žalované, jak je popsáno níže. Ohledně výdajů žalované byly jako její jediné běžné měsíční výdaje uvedeny v zákaznické kartě ze dne [datum] interní splátky [Anonymizováno] ve výši [částka] a v zákaznické kartě ze dne [datum] interní splátky [Anonymizováno] ve výši [částka], a v obou zákaznických kartách odhadované měsíční výdaje žadatele ve výši [částka], bez jakéhokoli bližšího upřesnění a konkretizace co do výše a charakteru jednotlivých druhů těchto odhadovaných výdajů, a bez uvedení zdrojů a způsobu verifikace těchto údajů, což již samo o sobě nevzbuzuje důvěru ve validitu těchto údajů. Údaje o výdajích žalované jsou tak naprosto neprůkazné a nepřezkoumatelné, z pohledu soudu jen účelově, resp. pro forma uváděné. Ze zákaznických karet nevyplývá, že by právní předchůdce žalobce vůbec nějak ověřoval uváděné výdaje žalované, nejsou zde zmíněny žádné doklady předložené k ověření výdajové stránky žalované. Oba tyto údaje jsou dle názoru soudu navíc ve zcela zjevném rozporu s dalšími údaji uvedenými v zákaznických kartách (žalovaná bydlela ve vlastním domě nebo bytě, resp. v nájmu, vlastnila automobil, měla 2, resp. 1 vyživovanou osobu), resp. se skutečnostmi z nich vyplývajícími, když dle názoru soudu si lze jen stěží (či spíše přesněji si ani nelze) představit, že by žalovaná (a obecně i jakákoli jiná osoba v její situaci) neměla v rámci i jen běžného ekonomického provozu žádné další, resp. vyšší výdaje, než výdaje v uváděné výši [částka], resp. že by tato uváděná částka postačila na úhradu jen samotnou žalovanou zmíněných důvodů jejích výdajů (náklady na provoz automobilu, náklady spojené s bydlením, doprava do místa zaměstnání, náklady na vyživované osoby), nemluvě o těch nezmiňovaných (strava, oblečení apod.). Údaje o výdajích žalované jsou tak dle názoru soudu neúplné, skutečný stav nepostihující, a soudu se jeví ve vztahu k finanční realitě žalované (v její předpokládané pestrosti) jako očividně účelové a postrádající elementární výpovědní hodnotu. Rovněž v doplnění žalobního návrhu shora uvedený argument, že právním předchůdcem žalobce bylo provedeno ověření z insolvenčního rejstříku, že vůči žalované není vedeno insolvenční řízení, se soudu jeví jako úkon pro forma činěný, s bagatelní výpovědní hodnotou (z neexistence insolvenčního řízení vůči osobě nevyplývá ani její solventnost, ani její nezadluženost), nota bene v situaci, kdy z údajů uvedených v obou zákaznických kartách i přímo ve smlouvách o úvěru vyplývá, že žalovaná již závazky z půjček, popř. úvěrů má (interní splátky [Anonymizováno] ve výši [částka] a [částka], resp. zůstatky refinancovaných úvěrů ve výši [částka] a [částka]). Rovněž tato skutečnost nebyla žalobcem ani jeho právním předchůdcem nijak komentovaná ani reflektovaná, a přitom se dle názoru soudu jedná o skutečnost, která přisvědčuje tomu, že by právní předchůdce žalobce měl nabýt pochyb o schopnosti žalované poskytnuté úvěry řádně a včas splácet. Soud tak dospěl k závěru, že v případě posouzení úvěruschopnosti žalované se právní předchůdce žalobce v případě obou smluv dostatečně nevypořádal především s výdajovou stránkou finančních poměrů žalované, kdy tato byla dle názoru soudu zmíněna, resp. prověřena jen velmi zběžně a pro forma, a tedy naprosto nedostatečně. Lze tak uzavřít, že žalobce, resp. jeho právní předchůdce nedodržel veškeré podmínky pro uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru dle citovaného zákona o spotřebitelském úvěru a úvěruschopnost žalované zejména po stránce výdajové řádně neověřil. Soud proto podle ustanovení § 87 odst. 1 z. s. ú. ve spojení s výše citovanou judikaturou považuje obě výše uvedené smlouvy o spotřebitelském úvěru za sjednané absolutně neplatně.

33. Soud má za prokázané, že na základě neplatných smluv právní předchůdce žalobce poskytl ve prospěch žalované v případě uplatňovaného nároku č. 1 částku [částka] a v případě uplatňovaného nároku č. 2 částku [částka]. Žalovaná na poskytnuté částky zaplatila v případě uplatňovaného nároku č. 1 částku [částka] a v případě uplatňovaného nároku č. 2 částku [částka], proto je povinna nesplacené částky jistiny ve výši [částka] (nárok č. 1) a ve výši [částka] (nárok č. 2) žalobci jakožto postupníkovi vrátit jako bezdůvodné obohacení. Soud žalované uložil povinnost tyto částky žalobci uhradit společně se zákonným úrokem z prodlení, který žalobci přiznal z nesplacených částek jistiny od čtvrtého dne následujícího po právní moci výroku I. tohoto rozsudku, neboť má za to, že do prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení se žalovaná dostane až v případě nesplnění povinnosti, uložené jí ve výroku I. tohoto rozsudku. Soud v této souvislosti odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021, v němž Nejvyšší soud dospěl k závěru, že ustanovení § 87 z. s. ú. lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů „lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené). Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů. Nadto z konstantní judikatury dále vyplývá, že soud při určení toho, kolik je případně dlužník povinen vrátit, přihlédne i k částce, která již byla dlužníkem na úvěr v průběhu trvání smluvního vztahu uhrazena. Soud s ohledem na právě citované závěry Nejvyššího soudu zavázal žalovanou k úhradě dlužných částek v klasické třídenní lhůtě, neboť vzhledem k tomu, že žalovaná byla v řízení nečinná, nebylo možné zjistit její současné majetkové a další poměry, přičemž tato skutečnost nemůže jít k tíži žalobce, je naopak na žalované, aby tvrdila a prokázala, že není schopna bezdůvodné obohacení žalobci vrátit ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku.

34. Ve zbývajícím rozsahu požadované jistiny a příslušenství soud žalobu s ohledem na shora uvedené jako nedůvodnou zamítl, neboť z neplatné smlouvy nemohou žalobci náležet žádné další smluvní nároky (smluvní úrok). Soud rovněž zamítl žalobu v části požadovaného úroku z prodlení z důvodu, že do prodlení se žalovaná dostane až v případě nesplnění povinnosti, uložené jí ve výroku I. tohoto rozsudku, jak je blíže popsáno shora.

35. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. a žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal, jelikož úspěch každého z nich v tomto řízení byl pouze částečný, resp. žalované žádné náklady nevznikly.

Poučení