6 C 88/2019

Rubrum

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudcem Mgr. Filipem Bartošem ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupený advokátem [údaje o zástupci] proti žalovaným: 1) Ing. [celé jméno žalovaného], [datum narození] bytem [adresa žalobce, žalované a žalovaného] 2) Mgr. [celé jméno žalované], [datum narození] bytem [adresa žalobce, žalované a žalovaného] oba zastoupeni advokátkou JUDr. [jméno] [příjmení], Ph.D. sídlem [adresa] o ochranu osobnosti takto:

Výrok

I. Změna žaloby spočívající v tom, že se výše přiměřeného finančního zadostiučinění ponechává na úvaze soudu, se nepřipouští.

II. Žaloba o zdržení se pořizování jakýchkoli obrazových a zvukových záznamů, které zachycují žalobce a osoby jeho blízké, a to včetně činností žalobce a osob nacházejících se v rodinném domě žalobce a na pozemcích parc. č. st. [číslo] a parc. [číslo] v k. ú. [obec], [list vlastnictví], se zamítá.

III. Žaloba o zničení veškerých obrazových a zvukových záznamů, které zachycují žalobce a osoby jemu blízké, a [anonymizováno] včetně činností žalobce a osob nacházejících se v rodinném domě žalobce a na pozemcích parc. č. st. [číslo] a parc. [číslo] v k. ú. [obec], [list vlastnictví], se zamítá.

IV. Žaloba o omluvu ve znění:„ Omlouvám se [celé jméno žalobce] za to, že jsem o něm v časopise [anonymizováno] kurýr uvedl nepravdivé informace v článku [anonymizováno 5 slov], uveřejněného ve vydání září [rok] na straně [anonymizováno]“, se zamítá.

V. Žaloba o zaplacení částky 200 000 Kč se zamítá.

VI. Žalobce je povinen nahradit žalovaným náklady řízení ve výši 133 656,60 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupkyně žalovaných.

VII. Žalobce je povinen nahradit České republice na účet Okresního soudu Praha - východ náklady státu ve výši 3 548,84 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal zdržení se pořizování obrazových a zvukových záznamů, které zachycují žalobce a osoby jeho blízké, a to včetně činností žalobce a osob nacházejících se v rodinném domě žalobce a na pozemcích parc. č. st. [číslo] a parc. [číslo] v k. ú. [obec], [list vlastnictví], jejich zničení, dále se domáhal omluvy za nepravdivé informace publikované v časopise [anonymizováno] kurýr v článku [anonymizováno 5 slov], uveřejněného ve vydání září [rok] na straně [anonymizováno], a konečně také náhrady nemajetkové újmy ve výši 200 000 Kč, to vše z titulu ochrany proti zásahu do osobnostních práv žalobce. Tvrdil, že účastníci bydlí v [obec] a jsou sousedé, přičemž od roku 2012 je žalobce nucen ze strany žalovaných trpět šikanózní chování, neustálé sledování, zasahování do soukromí, urážky, pomluvy a smyšlená udání na Policii ČR a jiné státní orgány. Sousedskými spory mezi účastníky se několikrát zabývala Policie ČR, stavební úřad, živnostenský úřad, státní zastupitelství a Úřad pro ochranu osobních údajů, který k podnětu žalobce ohledně soustavného monitoringu ze strany žalovaných doporučil žalobci domáhat se ochrany svých práv v rámci soudního řízení na ochranu osobnosti. Ke skutkovým okolnostem uvedl, že kromě slovních, ale i fyzických útoků ze strany žalovaných, je neúnosné a neakceptovatelné výrazné narušování soukromí žalobce a jeho rodiny, a to tím, že ze strany žalovaných dochází již celou řadu let, minimálně od roku 2012, k soustavnému filmování a fotografování rodinného domu a zahrady žalobce, a to včetně osob zde se nacházejících a jejich činností. Žalovaní bez jakéhokoli svolení žalobce soustavně pořizují obrazové a zvukové záznamy zachycující události, osoby a věci nacházející se a odehrávající se na zahradě a v domě žalobce, kdy každá návštěva žalobce je vyfocena a„ zaprotokolována“. Žalobce opakovaně vyzýval žalované k okamžitému ukončení jakéhokoli pořizování obrazových a zvukových záznamů jeho osoby a dalších osob na jeho pozemku, leč neúspěšně. Monitoring byl žalovanými v minulosti činěn prostřednictvím přenosných kamer a fotoaparátů, dále žalovaní nainstalovali na okraj svého rodinného domu a v blízké vzdálenosti k rodinnému domu žalobce kamerový systém, prostřednictvím kterého žalovaní záměrně monitorují rodinný dům a zahradu žalobce. Uvedené chování žalovaných vzbuzuje v žalobci důvodné obavy a strach, kdy popsané aktivity jsou žalobci nepříjemné, neboť se nachází pod„ stálým dohledem“, rovněž takové jednání zcela vybočuje z běžných norem sousedského soužití a je v rozporu s právním řádem České republiky. Nelze opomenout ani další aktivity žalovaných, zejména smyšlená udání žalovaných v nejrůznějších záležitostech, jako např. užívání stavby pro účely podnikání, poškození cizího majetku, přestupky proti občanskému soužití, kdy veškerá udání se ukázala jako nedůvodná a absurdní, sledujíc pouze poškození osoby žalobce. Již pouhé projednávání uvedených věcí (podání vysvětlení, místní šetření) je pro žalobce nepříjemné a omezující. Žalovaní utočí proti osobě žalobce i veřejně, kdy z jejich strany došlo v [anonymizováno] [rok] k zveřejnění článku v časopise [anonymizována dvě slova], ve kterém žalovaní zcela nedůvodně obviňují žalobce z neoprávněného podnikání, a to i přesto, že tuto záležitost v minulosti opakovaně řešily státní orgány s negativním výsledkem. Cílem uvedeného článku je úmyslné veřejné poškozování dobrého jména žalobce, snížení jeho důstojnosti a vážnosti ve společnosti, a to na základě zveřejnění nepravdivých tvrzení. Negativním důsledkem počínání žalovaných je i určitá stigmatizace osoby žalobce v očích veřejnosti, kdy již samotné vyšetřování je způsobilé vyvolat u třetích osob podezření o jeho osobě, neboť řada přátel žalobce byla v rámci těchto řízení předvolána jako svědci či byli vyzvání k podání písemného vyjádření, přičemž veškerá řízení se ukázala jako nedůvodná, a žalobce tak musel svým přátelům složitě vysvětlovat, o co se jednalo. Žalobce má za to, že jednání žalovaných lze posoudit jako neoprávněný zásah do práva žalobce na ochranu osobnosti a nedotknutelnosti soukromí, kdy žalovaní nedisponují žádným zákonným důvodem opravňujícím je k zásahům do soukromí v popsaném rozsahu, v důsledku čehož způsobili žalobci závažnou újmu, kterou je třeba odčinit.

2. Žalovaní nárok žalobce neuznali, neboť veškeré žalobní nároky považují na nedůvodné. Odmítli tvrzení žalobce, že by z jejich strany docházelo k chování, kterým by byla porušována osobnostní práva žalobce, naopak je to právě chování žalobce, které lze hodnotit jako jednání dlouhodobě porušující práva žalovaných. Bylo to jednání žalobce, které vedlo žalované k instalaci kamer, avšak pouze za účelem ochrany a monitoringu majetku žalovaných. Naopak žalobce vyvěsil na svůj balkon plakát označený„ není nad dobré sousedské vztahy“, na němž je zachycen žalovaný 1), čímž žalobce nepochybně zasáhl práva na ochranu jeho soukromí. Není pravdou, že žalobcem zmíněná smyšlená udání byla vždy nedůvodná, neboť žalobce ignoruje výzvu Městského úřadu Říčany, kdy bylo žalobci uloženo, aby se neprodleně zdržel k užívání garáže k jinému než rodinnému využití, neboť tento soustavně a bez povolení ve svém domě provozuje autoservis, což je z hlediska platných právních předpisů nezákonné. Jde-li o článek uveřejněný v časopise [anonymizována dvě slova], tak žalovaní mají za to, že z něho nelze dovodit, že by tento článek cílil na osobu žalobce, kdy došlo pouze k uplatnění práva na svobodu projevu zakotveného v čl. 17 odst. 1 Listiny základních práva a svobod. Obsah zveřejněného článku nemá takovou intenzitu a nejedná se o stav, který by hovořil o osobě žalobce. Je tak třeba dle žalovaných poměřovat intenzitu a míru jednání všech zúčastněných, kdy jsou to žalovaní, kteří z testu proporcionality vychází jako ti, u nichž dochází k porušování chráněných osobnostních práv ze strany žalobce.

3. Žalobce k vyjádření žalovaných uvedl, že nelze souhlasit s tím, že instalaci kamerového systému učinili žalovaní za účelem ochrany svého majetku, neboť kamery záměrně monitorují rodinný dům a zahradu žalobce. Rovněž není pravdivé tvrzení, že žalobce ve svém domě soustavně a bez povolení provozuje autoservis, neboť žalobce svůj dům včetně garáže nevyužívá k žádnému podnikání, pouze příležitostně vypomáhá kamarádům při údržbě jejich vozidel v rámci sousedské výpomoci. Článek uveřejněný v časopise [anonymizována dvě slova] je jednoznačně směřován proti žalobci, kdy žalovaní se v článku identifikovali jako autoři a uvedli předmětnou ulici, přičemž článek koncipují jako stížnost proti sousedovi. Žalobce nesouhlasí ani s názorem, že uveřejnění článku bylo pouze projevem svobody slova a tedy právně nezávadné, neboť jde o záměrné šíření nepravdivých tvrzení a pomluv. Žalobce si není vědom, že by vůči žalovaným porušoval jakékoli jejich zákonem chráněné právo, kdy vyjádření žalovaných v tomto smyslu shledává účelovým. Žalovaní žádné konkrétní ataky ze strany žalobce netvrdí, a pokud v minulosti podávali desítky podnětů veřejným orgánům, tak tyto vždy po prošetření žádná porušení právních předpisů ze strany žalobce nezjistily. Toto šikanózní jednání žalovaných obtěžuje žalobce, který své nemovitosti užívá v souladu s právními předpisy a povolenými účely.

4. Žalovaní své vyjádření ve věci doplnili o vylíčení skutkových okolností, z nichž dovozují porušování osobnostních práv ze strany žalobce. Dne [datum] podal žalobce oznámení o skutečnostech nasvědčujících spáchání trestného činu, obsahující podobná tvrzení jako žaloba, přičemž jednání v uvedené věci nebylo zahájeno. Jako urážku vnímají žalovaní i samotná žalobní tvrzení. Dne [datum] v podaném vysvětlení žalobce uvádí, že si myslí, že žalovaný 1) je poloviční blázen a schizofrenik. Žalobce neopomene téměř jakoukoli příležitost, jak žalované urážet, troubit na ně, hvízdat jako na psy, žalovaného 1) oslovuje„ soudruhu inženýre, estébáku, ubožáku, debile“. Žalovaní popřeli, že by se dopustili vůči žalobci slovních či fyzických útoků, naopak žalobce již mnohokrát fyzicky napadl rodinu žalovaných, např. matku žalovaného 1) dne [datum] či žalovaného 1) dne [datum], přičemž dne [datum] měli žalovaní podruhé rozbité okno rodinného domu. Dne [datum] měl žalovaný 1) slovní konflikt s žalobcem, který celý den prováděl výměny pneumatik a pouštěl kompresor. Žalovaný 1) toho dne běžel kousek od lesa, žalobce jej dojel na kole a otevřenou dlaní jej velkou silou udeřil do týlu. V roce 2012 Krajský úřad Středočeského kraje zrušil rozhodnutí, kterým žalovaný 1) a jeho matka [jméno] [celé jméno žalované] byli uznáni vinnými, že hrubým jednáním úmyslně narušili občanské soužití, protože žalovaný 1) fotografoval a natáčel žalobce a jeho pozvané návštěvy, jeho matka zapisovala [registrační značka] žalobce do zápisníku, přičemž věc byla vrácena správnímu orgánu k novému projednání. Městský úřad následně vydal rozhodnutí o zastavení řízení. Žalobce dále v žalobě pomíjí, že stavební úřad [obec] na základě žalovanými předložených důkazů včetně DVD prokazující návštěvy žalobce v období 2010 - 2016 vydal dne [datum] Výzvu k zjednání nápravy, kdy se měl žalobce neprodleně zdržet využívání garáží k jinému než rodinnému využití. V roce 2012 požádal žalobce o legalizaci své autodílny, to mu bylo zamítnuto. K předmětnému kamerovému systému žalovaní doplnili, že kamery byly nainstalovány tak, aby nedocházelo k monitorování okolí, kdy zařízení je vybaveno softwarovou úpravou, tzv. maskováním s tím, že kamery slouží výhradně pro ochranu a monitoring majetku ve vlastnictví žalovaných. Žalované k pořízení kamerového systému donutily útoky na rodinný dům, kdy došlo 4x k rozbití okna i poškození fasády. Naopak je to žalobce, který měl svou kameru po dobu několika let ostentativně namířenou směrem na vchod do domu žalovaných. Pokud žalovaní podali na žalobce trestní oznámení, např. ohledně incidentu z října 2018, kdy došlo neznámým pachatelem k poškození jejich plotu, bylo to proto, že pojali podezření, že žalobce nebo osoba z jeho okolí se uvedeného skutku mohli dopustit, a to i s přihlédnutím k jednání žalobce, který vyvěsil na balkon svého rodinného domu plakát„ není nad dobré sousedské vztahy“, na němž je zachycen žalovaný 1), v podobném duchu je napsán i nápis na vratech„ BONZOVÁNÍ, UDÁVÁNÍ, ŠMÍROVÁNÍ S.R.O.“. Žalovaní jsou přesvědčeni, že od samého počátku měl žalobce za cíl využívat svůj rodinný dům jako autodílnu, jak plyne i z projektu, neboť uvnitř domu jsou dvě garáže, které jsou orientované směrem k domu žalovaných, v jedné z nich je přitom hydraulický zvedák, vedle garáže se nachází velký stojan s desítkami pneumatik, pozemek uvnitř parcely žalobce z velké části tvoří asfaltová příjezdová cesta a parkovací plocha pro auta zákazníků v těsné blízkosti plotu žalovaných. Již v průběhu stavby domu žalobce opravoval v malém množství auta, což pro žalované nebylo příjemné, ale brali to jako jev dočasný. V létě 2005 se žalobce zeptal matky žalovaného 1), zda by jim nevadilo, že by občas opravil auto někomu z rodiny, k tomu se matka žalovaného 1) vyjádřila, že pokud by se jednalo o občasnou opravu jen někoho z rodiny, tak by to nevadilo. Od té doby ale počet opravovaných aut začal strmě narůstat. V roce 2013 podali žalovaní trestní oznámení na neoprávněné podnikání, přičemž v rámci tohoto podání předložili obsáhlý důkazní materiál, který byl vytvořen náhodným monitoringem, kde za r. 2010 bylo zachyceno 190 vozidel a za rok 2011 - 2012 se jednalo o 670 vozů. Jak policejní orgán, tak státní zastupitelství pracovalo s pořízenými záznamy od žalovaných jako s důkazním materiálem. Dne [datum] podali žalovaní stížnost na žalobce k zastupitelům [územní celek], dne [datum] podali žalovaní stížnost přímo starostovi [územní celek], dne [datum] podali žalovaní podnět k stavebnímu úřadu, následně dne [datum] předložili žalovaní podklady k podnětu, dne [datum] podali žalovaní podnět k prošetření nečinnost stavebního úřadu, dne [datum] se žalovaní obrátili na Veřejného ochránce práv, žalovaní byli dále informováni, že žalobce opakovaně nepouští na svůj pozemek kontroly stavebního úřadu, dne [datum] se žalovaní obrátili opětovně na Veřejného ochránce práv v záležitostech, které souvisí s činností žalobce, dále žalovaní připomněli, že cca od března do poloviny června 2014 žalobce ve své nepřítomnosti pouštěl velmi nahlas rádio. Aktuálně pak dne [datum] vydal stavební úřad rozhodnutí, kterým uložil žalobci, aby svůj rodinný dům užíval pouze pro stanovený účel, tj. pro trvalé rodinné bydlení, přičemž stavební úřad mj. vycházel i krátkých videonahrávek na CD nosičích, které byly předloženy žalovaným 1) s tím, že dle předmětného rozhodnutí byly tyto nahrávky provedeny a založeny do spisu na základě kladného sdělení Úřadu pro ochranu osobních údajů ze dne [datum]. Zároveň se z předmětného rozhodnutí podává, že žalobce sám požádal stavební úřad o změnu užívání části stavby na pneuservis, což mu stavební úřad zakázal pro nesoulad s územně plánovací dokumentací. K rozsahu monitoringu žalovaní uvedli, že zcela popírají, že by kdy monitorovali soukromí žalobce nebo příslušníků jeho rodiny, a už vůbec ne nezletilých dětí. Pokud docházelo k monitoringu, týkal se pouze odhalení dle názoru žalovaných protiprávní činnosti žalobce spočívající v opravárenských pracích, tak jak to bylo řešeno správními orgány. V průběhu řízení žalovaní upřesnili, že se v rámci správního řízení domáhali ochrany svého vlastnického práva před nepřiměřenými imisemi ze strany žalobce, ať už se jedná o činnost opravárenskou nebo např. vyvěšenou plachtu„ není nad dobré sousedské vztahy“. Když se žalovaní na správní orgán obrátili, bylo jim doporučeno, aby předmětnou činnost zaznamenali. Žalovaní si tedy počínali na základě doporučení správního orgánu a sledovali tím legitimní cíl ochrany svých práv. V období před podáním žaloby i po jejím podání již k žádnému monitoringu z jejich strany nedocházelo.

5. Žalobce v dalším ze svých vyjádření zdůraznil, že žádným veřejným orgánem nebylo shledáno, že by se žalobce dopustil jakéhokoli protiprávního jednání, ať už ve vztahu k užívání nemovitosti, tak ve vztahu k žalovaným. Výzvu [stát. instituce] ze dne [datum] nelze shledat jako rozhodnutí o skutečnosti, že se žalobce protiprávního jednání dopustil. Současně zmínil, že s veškerými ostatními sousedy a spoluobčany má žalobce velmi dobré vztahy, žádná jiná osoba si na žalobce nestěžuje. Žalobce je přesvědčen, že je v projednávané věci zcela irelevantní, zda v minulosti žalobce provozoval či stále provozuje ve své nemovitosti podnikání či nikoliv, popř. zda došlo z jeho strany k protiprávnímu jednání směrem k žalovaným, neboť předmětem řízení je otázka, zda žalovaní svým jednáním porušují osobnostní práva žalobce. K instalaci kamer přistoupil v návaznosti na instalaci kamerového systému žalovanými. Jde-li o rozhodnutí [stát. instituce] ze dne [datum], tak především stavební úřad nedošel k závěru, že by se žalobce svým jednáním dopustil přestupku neoprávněného podnikání ani jiného přestupku v souvislosti s užíváním své nemovitosti. [ulice] úřad vychází z názoru, že rodinný dům nelze užívat ani pro účely sousedské výpomoci, tj. opravy a parkování vozů sousedů a známých, popř. uskladnění jejich pneumatik. Žalobce s tímto názorem nesouhlasí, přičemž proti rozhodnutí bude brojit opravným prostředkem. V průběhu řízení doplnil, že o odvolání žalobce proti rozhodnutí [stát. instituce] ze dne [datum] bylo rozhodnuto Krajským úřadem Středočeského kraje dne [datum] tak, že napadené rozhodnutí bylo zrušeno a věc byla vrácena stavebnímu úřadu k novému projednání, přičemž z odůvodnění kasačního rozhodnutí odvolacího orgánu plyne, že dosud nebylo prokázáno, že stavba není užívána k povolenému účelu, a uzavřel, že pokud sousedská výpomoc neodpovídá míře obvyklé pro rodinné bydlení a jeho funkce je v území rušící, lze se obrátit na soud a věc řešit občanskoprávní cestou. Pro úplnost žalobce odkázal též na rozhodnutí Krajského úřadu Středočeského kraje ze dne [datum], kterým byla zrušena žalobci uložená pokuta z důvodu přestupku dle stavebního zákona. K rozsahu monitoringu doplnil, že sami žalovaní se k němu hlásili ve svých podkladech, které předkládali správním orgánům, kde je také detailně uvedena četnost a výsledek monitoringu, přičemž nelze přehlédnout, že byl monitorován prostor domu a jeho okolí ve vlastnictví žalobce, což představuje soukromí žalobce. Monitoring mohl čítat tisíce až desetitisíce záznamů, kdy lze předpokládat, že žalovaní tyto záznamy sbírali, selektovali a následně jejich část dodali jako podkladový materiál k různým řízením. K otázce pořizování zvukových a obrazových záznamů odkázal na rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě sp. zn. 23 C 3/97 a rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 42/2011, xanon -119, 30 Cdo 970/2004, kdy vycházeje z tam judikovaných závěrů lze dospět k závěru, že monitoring souseda trvající přes 10 let bez podané žaloby, která byla ze strany kontrolních orgánů žalovaným několikrát doporučena jako postup v souladu s právem, je bez pochyby nepřiměřený. K vyvěšené plachtě, na kterou žalovaní v rámci své argumentaci poukázali, žalobce vysvětlil, že tyto plachty navěsil z důvodu, aby zabránil natáčení ze strany žalovaných.

6. Z listiny označené jako Stížnost na nepovolené podnikání [celé jméno žalobce] ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaní zaslali živnostenskému úřadu stížnost na žalobce, včetně příloh - Seznamu pořízených registračních značek opravovaných automobilů za květen 2012 + DVD pod názvem [celé jméno žalobce] 5/ 2012, dále Stanoviska ÚOOÚ ze dne [datum], dále Seznamu pořízených registračních značek opravovaných automobilů od [datum] + DVD pod názvem [celé jméno žalobce] od [datum], a to s cílem seznámit odpovědné kontrolní orgány [územní celek], že nejde jen o zájmovou činnost pana [celé jméno žalobce], ale o jeho pravidelnou práci od rána do večera, od pondělí do neděle včetně svátků, která je obtěžující jak hlukem a exhalacemi, tak ztrátou soukromí. Dále chtěli žalovaní upozornit na nebezpečné chování pana [celé jméno žalobce], které má charakter stalkingu event. dalšího nevhodného chování, přičemž lze doložit i další seznamy registračních značek včetně DVD od roku 2010 do [datum].

7. Z listiny označené jako PŘÍLOHA [číslo]: SEZNAM POŘÍZENÝCH REGISTRAČNÍCH ZNAČEK OPRAVOVANÝCH AUTOMOBILŮ U [příjmení] [příjmení] [příjmení] [datum] DO [datum] soud zjistil, že byl žalovanými vypracován seznam událostí od [datum] do [datum] s uvedením čísla stopy, data pořízení, identifikace [registrační značka], případně vysvětlující poznámky.

8. Z listiny označené jako [příjmení] [příjmení]„ ROZHLAS NAHLAS“ soud zjistil, že žalovaný 1) vypracoval seznam událostí od [datum] do [datum] s uvedením čísla snímku, data pořízení, času pořízení a vysvětlující poznámky.

9. Z listiny označené jako Autodílenská činnost - pneuservis pana [celé jméno žalobce] 2-8/ 2019 (1. - 6. strana) soud zjistil, že žalovaní vypracovali seznam událostí od 13. 2. (2019) do 19. 9. (2019) s uvedením čísla stopy, data a času pořízení vč. uvedení konkrétního dne v týdnu, případně také identifikace [registrační značka] a jejich počtu, a vysvětlující poznámky.

10. Z listiny vypracované žalovaným 1), která obsahuje přehled registračních značek osobních automobilů za období [datum] - [datum]; [datum] - [datum]; [datum] - [datum]; [datum] - [datum]; [datum] - [datum]; [datum] - [datum]; [datum] - [datum] a únor až srpen 2019 soud zjistil, že žalovaný 1) vypracoval přehled registračních značek automobilů za předmětná období s uvedením jejich celkového počtu.

11. Z článku nazvaného„ [anonymizováno 5 slov]“ uveřejněného v zářijovém vydání roku [rok] časopisu [anonymizováno] kurýr na straně [anonymizováno], jehož autory je rodina [příjmení] z [obec], [ulice] ulice, bylo zjištěno, že byl v předmětném časopise otištěn článek, jehož obsahem bylo:„ … [obec] mají ve svém centru pneuservis, který úspěšně funguje víc než 13 let, i když se vyznačuje podobnými atributy (hlukem, exhalacemi atd.) jako ostatní pneuservisy, tak není jen tak ledajaký. [obec] mají totiž PNEUSERVIS ZADARMO (PZ) …Jedinou podmínkou přijetí do tohoto elitního PZ, kde se neplatí, je, že jste přítelem pana majitele…nevadí, že provozujete PZ bez povolení, v domě, který je zkolaudován jako rodinný dům a na pozemku, který je určen podle územního plánu jen k bydlení…Od té doby, co jsme se vymezili vůči PZ, je nám soustavně kýmsi ničen majetek…a celá rodina je vystavována šikanování, psychickému teroru, verbálním a fyzickým útokům… 12. Ze znaleckého posudku Ing. Zbyňka Eiselta [číslo] 2020 ze dne [datum] soud zjistil, že kamerový systém nainstalovaný na domě žalovaných nemonitoruje sousední nemovitosti a kamerový systém žalobce částečně zabírá pozemek žalovaných. Z pořízené dokumentace záběrů jednotlivých kamer žalovaných, které jsou nedílnou součástí posudku, vyplývá, že na kamerovém systému žalovaných je nastaveno tzv. maskování postupem popsaným v posudku, a to těch částí záběru kamer zasahujících zorným polem na sousední pozemky včetně nemovitosti žalobce. Aktuální technické nastavení kamerového systému žalovaných zamezuje monitorování sousedních nemovitostí žalobce, v případě kamerového systému žalobce zčásti nikoli. Při změně technického nastavení však nelze obecně vyloučit možnost monitorování sousedních nemovitostí, kdy tuto změnu lze z pozice vlastníka, který má ke kamerovému systému přístup a disponuje patřičnými přístupovými právy, provést mnoha způsoby, počínaje nechanickým natočením kamer do požadovaného směru přes změny v nastavení ovládacího SW kamery až po instalaci dalších kamer. Znalec však nepovažuje za příliš pravděpodobné s výjimkou mechanického natočení kamer, že by takové operace zvládl běžný uživatel kamerového systému, kdy instalace a nastavení pokročilých funkcí zpracování kamerových záznamů je předmětem specializovaného technického školení a absolventi kurzů zpravidla obdrží po jeho úspěšném absolvování certifikát odborné způsobilosti.

13. Z výpovědi znalce Ing. Zbyňka Eiselta bylo zjištěno, že ohledně možností přenastavení kamerového systému žalovaných je třeba rozlišit dva druhy nastavení, respektive přenastavení, a to mechanické a elektronické. Ohledně mechanického přenastavení se jedná vlastně o jiné nasměrování kamery do požadovaného směru, kdyby se muselo odmontovat kamerové víko a ten záběrový mechanismus pootočit, je třeba povolit několik šroubů, nejedná se o operaci komplikovanou. Na místě nezaznamenal žádné mechanické stopy po přesunu či mechanickém přenastavení. Samotná kamera by nezaznamenala, že tímto způsobem bylo s kamerou manipulováno. Pokud jde o druhý způsob, tzn. elektronické přenastavení, jednalo by se o zásah do elekroniky kamery, pro který by bylo potřeba odbornějších znalostí. Je velice nepravděpodobné, že by elektronické přenastavení žalovaní zvládli, a to i vzhledem k tomu, jak viděl uživatelské znalosti žalovaných při ovládání kamerového systému na počítači, kdy se zjevně jedná o běžné uživatele. Kamerový systém svou logikou připomíná počítač, proto jakákoliv softwarová rekonfigurace není jednoduše zvládnutelná a vyžadovala by nejpokročilejší znalosti výpočetní techniky. Při svých úvahách vycházel ze svých zkušeností s obdobnými přístroji od obdobných výrobců. Kamerový systém má logovací paměť, která ukládá provozní stavy kamery, tj. jenom ty záběry, tedy to, co ta kamera vidí, nikoliv změny v nastavení. Nadto logovací paměť slouží po dobu zhruba 1 měsíce. Žádný kamerový systém spolehlivě nezaznamenává každou operaci, která se učiní. Při svém zkoumání se nezaměřil na otázku ověření manipulace s kamerovým systémem žalovaných v předchozích dobách, nepřímo však vyloučil, že se tak stalo, neboť měl k dispozici od žalovaných snímky z kamery, kde už to maskování je velmi podobné jako maskování, které viděl na vlastní oči při místním šetření. Jednalo se o snímky z roku 2019. Zda do nastavení bylo zasahováno, by zjistil pouze, pokud by zásah byl uložen, jinak ne. Je otázkou, zda se zásahy do nastavení ukládají nebo ne, nicméně co se týče předmětného maskování a případného monitoringu pozemku žalobce, jednalo by se maximálně o kameru [číslo] dle přílohy 3.7 s tím, že pokud by se to maskování zrušilo, došlo by stejně pouze k okrajovému monitoringu pozemku žalobce zhruba ve stejném rozsahu jako u kamery CMS4 obrázek 11 a kamery CMS3, tj. u třetí kamery žalovaných. To platí pro denní režim. Existuje ovšem noční režim, kde se spustí infračervený přísvit, který by znehodnotil noční záběr, neboť pokud by maskování nebylo nastaveno, došlo by k odrazu přísvitového paprsku, konkrétně u toho obrázku 17 by došlo k odrazu od těch tújí, které tam jsou u plotu mezi účastníky, i proto se domnívá, že by bylo nesmyslné maskování rušit. [příjmení] náročnost mechanického přenastavení by byla 5 až 10 minut. Jde-li o otázku, zda by byl schopen softwarové přenastavení zvládnout IT specialista, tak těžko říct, zřejmě by musel mít jednu zkušenost s přenastavováním kamerového systému, ovšem obecně samozřejmě nelze vyloučit, že i běžný IT specialista by to zvládnul. Co se týče možností správce kamerového systému, tak tam je situace jiná, ten by to samozřejmě k žádosti uživatelů bezproblémově zvládnul, a to i dálkově, kdyby se připojil přes vzdálený přístup k ploše uživatelů, anebo také komplikovanější cestou by byl schopen se připojit přímo ke kameře. Co se týče časové náročnosti rekonfigurace prostřednictvím správce, byla by to otázka několika desítek vteřin. Vrácení kamery do původní polohy v případě, že by se s ní mechanicky hýbalo, je téměř nemožné, protože to nikdy nepůjde vrátit do úplně stejné polohy tak, aby to snímalo úplně stejné snímky jako předtím. To ostatně platí i pro softwarové přenastavení, které totiž funguje ohledně maskování tak, že maskování je možné udělat formou až 4 obdelníků u tohoto typu kamer, jak to i odpovídá snímku dle posudku, tam je také vidět, že se jedná o obdélníky, a pokud by chtěl uživatel maskování zrušit a vrátit to zpátky do původních rozměrů, jednalo by se téměř o nemožnou věc, respektive o věc vysoce specializovanou, kterou by běžný uživatel nezvládnul, a to proto, že se to nastavení neukládá. Proto není možné to i jakkoliv zkopírovat nebo vycházet z předešlého nastavení. Pokud jde o srovnání snímků, které obdržel od žalovaných a které byly pořízeny v roce 2019, tak určité odchylky tam jsou, kdy vizuální komparací lze dospět k závěru, že tam změna v nastavení být musela, jedná se totiž o výrazné markanty, které nemohly vzniknout např. chybou tisku nebo nějakým jiným způsobem. Je ale zřejmé ze všech snímků, že zakrývají to, co se zakrýt mělo, tzn. sousední pozemek. Co se týče snímání kamer žalovaných ve vztahu k domu žalobce, tento není snímán ani z vnější strany a už vůbec ne zevnitř, jak vyplývá z místního šetření a z posudku. Co se týče funkcí kamerového systému žalobce, uvedl, že ačkoliv to kamerový systém žalobce umožňuje, maskování žalobce nastaveno nemá a nepoužívá jej. Jedná se o trochu jiný typ kamer, tzv. doutníkový typ, který je jednodušeji manipulovatelný mechanicky, neboť je ukotven pouze na kloubu, který když se odaretuje, tak lze jednoduchým způsobem kameru přesměrovat. Jinak jsou technické parametry obou kamerových systémů obdobné s tím, že u kamerového systému žalobce je trošku jiný způsob ukládání. Pokud by žalovaní zrušili maskování a přenastavili mechanicky kameru tak, aby zabírala pozemek či dům žalobce, byl by vidět dům žalobce i příjezdová cesta, protože tento typ kamer má široký záběr a určitě by to šlo takto přenastavit.

14. Z dopisu označeného jako„ Stížnost na dovolené podnikání pana [celé jméno žalobce] a postup příslušných odborů“ ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaní předali [stát. instituce] stížnost s poukazem na nepovolené podnikání žalobce (opravy automobilů) a postup Ing. [příjmení] při jednání dne [datum] ve věci zn. [číslo] 2010.

15. Z dopisu starostky [územní celek] ze dne [datum] soud zjistil, že zastupitelstvo [územní celek] bylo informováno o stížnosti na žalobce v rámci zasedání dne [datum] s tím, že„ podnikání“ žalobce bylo prověřeno živnostenským úřadem, kdy byla provedena místní šetření na adrese rodinného domu žalobce, přičemž v době kontrol nestálo u žalobce žádné auto a nebyla viditelná ani podnikatelská činnost týkající se oprav automobilů.

16. Z emailové zprávy zaslané z adresy [email] na adresu [email] ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný 1) zaslal [jméno] [příjmení] zprávu, že situace kolem pana [celé jméno žalobce] se vyhrotila, kdy nejenže své podnikání nadále provozuje, navíc se schylovalo k fyzickému napadení matky žalovaného 1), přičemž v nejbližší době bude podána na pana [celé jméno žalobce] stížnost na místní živnostenský úřad.

17. Z podání označené jako Stížnost na neoprávněné podnikání [celé jméno žalobce] ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaní adresovali [stát. instituce], odbor živnostenský, k rukám vedoucí odboru Ing. [příjmení], stížnost na neoprávněné podnikání [celé jméno žalobce], který měl neoprávněně poskytovat autoopravárenské služby s tím, že autoopravárenské podnikání vykonává nadále, a to téměř každý den, od rána a často do pozdního večera, včetně sobot a nedělí, ačkoli je jeho dům zkolaudován jako rodinný dům, přičemž činnost autoopravny zásadním způsobem snižuje kvalitu bydlení jak venku na zahradě, tak i ve vnitřních prostorách domu.

18. Z odpovědi [stát. instituce], odbor obecní, živnostenský úřad ze dne [datum] bylo zjištěno, že od posledního podnětu ke kontrole žalobce ze dne [datum] pracovnice kontrolního oddělení průběžně monitorují ulici [příjmení], kdy o neoprávněné podnikání se u tohoto podnikatele nejedná s tím, že stížností se bude úřad zabývat, ale výsledky kontrol sdělovat nelze.

19. Z emailové zprávy odeslané z adresy [email] na adresu [email] ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný 1) zaslal Úřadu pro ochranu osobních údajů zprávu s tím, že požádal o radu ve věci monitorování činností cizí osoby za použití videokamery, fotografického aparátu, včetně zapisování skutečností, které jsou v rozporu se zákonem, s odůvodněním, že soused již několik let po celé dny provozuje nepovolenou autodílnu, kdy jeho činnost je obtěžuje hlukem, plyny, ztrátou soukromí apod., s dotazem, zda může za účelem dokázání činností, které nejsou v souladu se zákonem nebo se domnívá, že nejsou v souladu se zákonem, monitorovat činnost souseda, a pokud ano, v jakém rozsahu, aby nebyla porušena osobnostní práva monitorovaného.

20. Z odpovědi Úřadu pro ochranu osobních údajů ze dne [datum] soud zjistil, že podle názoru úřadu je právem provozovatele kamerového systému předložit správnímu úřadu, případně orgánu činnému v trestním řízení, záznamy kamerového systému, o kterých se domnívá, že dokládají protiprávní jednání, přičemž právem příslušných orgánu je rozhodnutí o případném přijetí těchto důkazních prostředků, to vše s poukazem na ust. § 12 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník.

21. Z rozhodnutí [stát. instituce], odbor právní, ze dne 28. 1. 2013 č. j. [číslo] 2013 [spisová značka] soud zjistil, že příslušný správní orgán zastavil řízení o přestupku proti občanskému soužití dle § 49 odst. 1 písm. c) přestupkového zákona, kterého se měli dopustit žalovaný 1) a [jméno] [celé jméno žalované], [datum narození] tím, že opakovaně narušovali občanské soužití tím, že žalovaný 1) fotografoval a natáčel na videokameru přes plot žalobce, jeho dceru a pozvané návštěvy a [jméno] [celé jméno žalované] si zapisovala do zápisníku [registrační značka] a rodinných příslušníků žalobce, kdy naposledy to bylo dne [datum], neboť skutková podstata pro uznání viny nebyla po vyhodnocení důkazního materiálu naplněna.

22. Z podání označeného jako trestní oznámení o skutečnostech nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestní čin neoprávněného podnikání dle § 251 trestního zákoníku, popřípadě zkrácení daně poplatku a podobné povinné platby dle § 240 trestního zákoníku [celé jméno žalobce], narozeným [datum], bytem [adresa žalobce, žalované a žalovaného], PSČ: [PSČ], ze dne [datum], soud zjistil, že žalovaný 1) adresoval Okresnímu státnímu zastupitelství [okres] oznámení o možné naplnění skutkové podstaty trestného činu neoprávněného podnikání dle § 251 trestního zákoníku s poukazem na činnost žalobce, kterou detailně popsal, a důkazy, kterými může svá tvrzení prokázat, což jsou seznamy opravovaných aut v letech 2010, 2011 a 2012, videozáznamy z května 2012, a dalšími důkazními prostředky.

23. Z vyrozumění Policie ČR, Krajské ředitelství Policie Středočeského kraje, Územní odbor [obec] - venkov - jih, ze dne 25. 10. 2013, [číslo jednací] soud zjistil, že policejní orgán vyrozuměl žalovaného 1), že provedeným šetřením dle § 158 odst. 1 trestního řádu nebyly zjištěny skutečnosti důvodně nasvědčující tomu, že byl spáchán trestný čin, kdy od oznamovatele byly obdrženy seznamy 195 opravovaných vozidel s uvedením RZ, jejichž majitelé byly požádáni o vyplnění dotazníku, kdy policejnímu orgánu se vrátilo 129 vyplněných dotazníků, přičemž bylo zjištěno, že 61 majitelů potvrdilo různorodou činnost žalobce v souvislosti s opravami jejich vozidel, kdy se zejména jednalo o výměnu pneumatik a drobné opravy, přičemž pouze ve dvou případech obdržel žalobce hotovostní částku (2 500 Kč a 800 Kč), dále že 68 majitelů vyloučilo opravu jejich vozu žalobcem, kdy někteří z nich byli pouze na návštěvě nebo jej neznají.

24. Z podnětu k přezkoumání postupu policejního orgánu státním zástupcem ve smyslu § 157 odst. 2 trestního řádu ke sp. zn. ZN [anonymizováno] 2013 ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný 1) adresoval Okresnímu státnímu zastupitelství [okres] podnět k přezkumu policejního orgánu ve věci trestního oznámení o skutečnostech nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestní čin neoprávněného podnikání dle § 251 trestního zákoníku, popřípadě zkrácení daně poplatku a podobné povinné platby dle § 240 trestního zákoníku [celé jméno žalobce], narozeným [datum], bytem [adresa žalobce, žalované a žalovaného], PSČ: [PSČ], ze dne [datum], s poukazem na nesprávný a nedostatečný postup policejního orgánu, který podle podatele dostupnými metodami neprovedl patřičná šetření k osobě a činnosti žalobce.

25. Z odpovědi Okresního státního zastupitelství [okres] ze dne [datum] sp. zn. ZN [anonymizováno] 2013 bylo zjištěno, že podnět žalovaného 1) byl vyhodnocen jako důvodný, neboť okresní státní zástupkyně shledala postup policejního orgánu v předmětné věci jako nedostatečným, přičemž zdůraznila, že je s podivem, že nedošlo k výslechu podatele (žalovaného 1), dále byl obhajován smysl tzv. dotazníkové metody, souhlasila s názorem, že počet„ známých, přátel a rodinných příslušníků“ je dost vysoký, kdy ovšem osobní výslech těchto osob nemusí přinést konkrétnější informace; dále státní zástupkyně vyzvala podatele k předložení veškerých dokumentů, kterými disponuje, a poděkovala za snahu přispět k odhalení případné trestné činnosti s tím, že policejnímu orgánu budou uloženy pokyny k dalšímu prověřování věci.

26. Ze sdělení Okresního státního zastupitelství [okres] ze dne [datum] sp. zn. ZE [číslo] 2013 označené jako„ [příjmení] podání ze dne [datum] - přezkoumání postupu policejního orgánu dle § 157a odst. 1 tr. ř.“ soud zjistil, že poté, co policejní orgán odložil dne [datum] věc týkající se neoprávněného podnikání žalobce, byl k podnětu žalovaného 1) přezkoumán policejní spis týkající se uvedené věci, přičemž státní zástupkyně dospěla k závěru, že policejní orgán opatřil na základě trestního oznámení žalovaného 1) a jím dodaných materiálů další rozsáhlé důkazní materiály (vyjádření několika desítek údajných zákazníků žalobce), přičemž na základě výsledků prověřování nebylo možno učinit závěr o tom, že by jednání žalobce mohlo naplnit skutkovou podstatu trestného činu neoprávněného podnikání dle § 251 tr. zák. s tím, že je skutkovou podstatou vyžadováno provádění činnost„ ve větším rozsahu“ přičemž se zejména přihlíží k tomu, zda je cílem provozované činnosti získání trvalého zdroje finančních příjmů; v projednávané věci se však nepodařilo potvrdit to, že by účelem činnosti žalobce byla snaha po získání příjmů.

27. Z žádosti žalobce ve věci Oznámení změny v užívání stavby, doručené [stát. instituce], stavební úřad, dne [datum] soud zjistil, že žalobce požádal stavební úřad o změnu v užívání k navrhovanému účelu - živnostenská dílna - pneuservis.

28. Z rozhodnutí o zákazu změny v užívání stavby [stát. instituce], odbor stavební úřad ze dne 4. 12. 2017 čj. [číslo] 2017 [spisová značka], které nabylo právní moci [datum], soud zjistil, že stavební úřad rozhodl o zákazu změny v užívání stavby: garáž na pneuservis, neboť změna v užívání stavby není v souladu se záměry územního plánování.

29. Z výzvy ke sjednání nápravy [stát. instituce], odbor - [ulice] úřad, ze dne [datum], č. j. [číslo] 2017 [spisová značka], soud zjistil, že stavební úřad vydal výzvu k zjednání nápravy ve vztahu k žalobci z důvodu využívání garáží rodinného domu [adresa], [obec] k jiným účelům než rodinným, tj. opravy a odstavování automobilů apod., které nemají přímou souvislost s užíváním rodinného domu, a to jak v garážích, tak přilehlé zahradě.

30. Z rozhodnutí [stát. instituce], odbor [ulice] úřad ze dne 11. 12. 2019 č. j. [číslo] 2019 [spisová značka] soud zjistil, že stavebním úřadem bylo nařízeno žalobci bezodkladné sjednání nápravy tím, že stavba bude užívána jen pro stanovený účel, tj. pro trvalé rodinné bydlení, kdy stavební úřad vyhodnotil veškeré provedené důkazy, zejména výsledky místního šetření a kontrolních prohlídek, výsledek monitoringu Policie ČR, vyjádření vlastníka, podkladů doložených žalovaným 1) - krátké videonahrávky, dopis od občanů ohledně uskladněných pneumatik, přičemž dospěl k závěru, že využití předmětných prostor pouze pro rodinné bydlení není dodrženo.

31. Z rozhodnutí Krajského úřadu Středočeského kraje ze dne 16. 3. 2020 [číslo jednací] soud zjistil, že rozhodnutí [stát. instituce], odbor [ulice] úřad ze dne 11. 12. 2019 čj. [číslo] 2019 [spisová značka] o nařízení sjednání nápravy bylo zrušeno a věc vrácena k novému projednání, neboť pokud sousedská výpomoc neodpovídá míře obvyklé pro rodinné bydlení a je rušící, lze se obrátit na soud a záležitost řešit občanskoprávní cestou s tím, že po vrácení spisového materiálu stavební úřad zjistí skutečný stav věci postupem popsaným ve zrušujícím rozhodnutí a bude nadále postupovat podle zjištěných závěrů.

32. Z podnětu žalovaných ze dne [datum] označeného jako podnět přezkoumání dodržování výzvy stavebního úřadu a sjednání nápravy, adresovaného vedoucímu odboru Stavebního úřadu [územní celek], včetně podkladů k podnětu (1x DVD - videonahrávky), soud zjistil, že žalovaní zaslali vedoucímu odboru Stavebního úřadu [územní celek] vyjádření, podle něhož i přes výzvu stavebního úřadu nadále dochází k porušování stavebního zákona a územního plánu města žalobcem a to tím, že garáže a plochu před nimi využívá v rozporu s kolaudačním rozhodnutím jako autoopravnu, převážně jako pneuservis, kdy v této souvislosti dochází na jeho pozemku k odstavování a parkování značného počtu automobilů, které nemá souvislost s užíváním rodinného domu, nadto dochází i k obtěžování žalovaných nadměrným hlukem a exhalacemi, přičemž žalovaní nabídli stavebnímu úřadu i umístění technických prostředků na jejich pozemku za účelem zjištění skutečného stavu věci, tak aby bylo možno přijmout adekvátní opatření ze strany stavebního úřadu.

33. Ze zprávy o šetření ombudsmana JUDr. [jméno] [příjmení] ve věci stavby oplocení a užívání stavby v rozporu s povoleným účelem, [číslo jednací] ze dne 22. 6. 2020, soud zjistil, že stavební úřad pochybil, když své rozhodnutí ze dne [datum] dostatečně neodůvodnil, byť disponuje dostatkem důkazního materiálu, podle kterého lze usuzovat na nepovolené užívání stavby garáže, tyto důkazy však stavební úřad ve svém rozhodnutí nepopsal, v důsledku čehož se stalo odůvodnění rozhodnutí nepřesvědčivým a tudíž nepřezkoumatelným, nadřízenému správnímu orgánu tak nezbylo nic jiného, než rozhodnutí stavebního úřadu zrušit. Veřejný ochránce práv ovšem vyslovil přesvědčení, že se samotným závěrem stavebního úřadu, že je stavba garáže užívána v rozporu s povoleným účelem, se lze ztotožnit.

34. Z videozáznamů (k důkazu provedených při jednání dne [datum]) pod označením 7, 18, 47, 60, 62, 65, 82, 83, 93, 99, 100, 125, 134, 136, 141, 144, 160, 163, 175, 176, 187, 200, 203, 204, 218, 246, 286, 333, 334, 335, 336, 337, 341, 342, 354, 361, 369, 375, 378, 385, 395 a 423 a (k důkazu provedených při jednání dne [datum]) pod označením 4, 5, 6, 26, 31, 32, 33, 36, 46, 51, 53, 65, 75, 94, 95, 98, 99, 100, 105, 106, 107, 108, 109, 110, 111, 117, 119, 120, 124, 125, 126, 127, 128, 129, 131, 146, 147, 148, 149 a 173 soud zjistil rozsah monitoringu ze strany žalovaných ve vztahu k rodinnému domu žalobce ze strany směrem k rodinnému domu žalovaných.

35. Z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení] soud zjistil, že je kamarádkou žalobce, ohledně natáčení její osoby či monitoringu soukromí žalobce ze strany žalovaných ví toliko, že kdykoli přijela na návštěvu s dcerou, tak se u žalovaných hýbala záclona. Neví, kdo za ní byl, to nebylo poznat, ale konkrétně paní [celé jméno žalované] si je natáčela na kameru z okna, natáčela i na verandičce, svědkyně si to nafotila a předala žalobci, aby měl důkaz. To bylo před čtyřmi, pěti lety nazpět. Nic nedělali, nekřičeli, nebyli hlasití, účelem byla pouze přátelská návštěva. To byl jediný případ, kdy viděla konkrétní osobu, jak je natáčí. Přímo žalovanými natáčena nebyla, pouze paní [celé jméno žalované], ten pohyb za záclonou nedokázala rozeznat, resp. se snažila toho nevšímat. Identifikovat osobu dokázala, až když ta osoba vešla na verandu. Ohledně natáčení jiných osob rodinou žalovaných, takto jí nic známo není, nebyla svědkem ničeho takového. Jiné konflikty s žalovanými nemá, více méně se s nimi nezná. Žalobce má hodně známých a kamarádů, s jejím mužem jezdili na kolo, na hory, myslí, že je nekonfliktní, přátelský člověk. Co se týká pomoci s autem, tak ano žalobce pomáhal, když třeba vypadlo okénko, tak za ním zajela, jestli by jí to nespravil. To bylo formou přátelské pomoci, ne jako autoservis. Když u něj byla, tak byli dopředu domluveni, takže tam nikdo jiný nebyl, žádná auta na opravu, nedomlouval si nic s nějakými klienty. Co se týká pomoci s auty ohledně ostatních kamarádů, o tom neví. Co se týká periodika [anonymizována dvě slova], ten nečte.

36. Svědek [jméno] [příjmení] vypověděl, že s žalobcem mám kamarádský vztah, pan [celé jméno žalovaného] je lhář, podvodník, vztah je k němu velmi negativní. S žalobcem se zná dlouho, žalovaného poznal, když ho začal natáčet, tak za ním zašel, jestli mu to není špatný, že by taky na to mohl doplatit, to se mu nelíbilo, začal řvát, volat policii, začal svědkovi skákat před auto, svědek odjel, načež byl pozván na přestupkové řízení, kdy pan [příjmení] všechny křivé výpovědi a zmanipulované svědky, kteří vypovídali lež, prokázal se totiž opak. [příjmení] [příjmení], co tam soudí, rovnou řekla, že buď ji dá svědek 1 000 Kč a skončí to, anebo se bude soudit až do vyřešení a bude to stát 30 000 Kč. Svědek to vyhrál, kdyby paní [příjmení] dělala, co má, tak tu dnes nestojí. S paní [celé jméno žalované] nebo někoho jiného z rodiny nezná, pouze jejich syna, ten proti němu také křivě vypovídal. Ohledně předmětu sporu uvedl, že se jedná o to, že žalovaný pořád posílá nějaká udání na žalobce. Co se týká natáčení ze strany žalovaných ve vztahu k žalobci a jeho soukromí či činnosti, uvedl, že i on byl natáčen z balkonu, resp. fotografován, ví, že žalobce s tím natáčením má problémy. Svědek osobně byl natáčen jednou. Svědek navštíví žalobce tak jednou za měsíc, což platí pro posledních deset let, bydlí v [obec], ale nesousedí s ním. Jde-li o účel návštěv, tak třeba když praskne žárovka, tak jestli by nevyměnil žárovku, aby nemusel do servisu, nedávno tam byl kvůli oleji, ale jezdí tam i za jiným účelem. Žalobce ho na natáčení několikrát upozornil, ale neřešil to. Kdo konkrétně ho natáčel, neví, byla to kamera. Ten jeden případ řešil, když šel od žalobce, tak pan [celé jméno žalovaného] byl venku, tak mu řekl, jestli mu to není hloupý, že by na to mohl doplatit, možná to pochopil jako vyhrožování, trval na tom, že zavolá policii, svědek chtěl odjíždět, on však věčně skáče před auto, ani jednou do něj nestrčil, což on tvrdil, že ho tam porazil, na to si pozval syna, kamaráda a pak svědkovi přišla obsílka od úřadu jako že měl spáchat přestupek, ale ukázalo se, že co tvrdil pan [celé jméno žalovaného], nebyla pravda. Byl zproštěn viny. Žádný jiný incident s žalovanými nebyl. Nikdy se nedozvěděl důvod toho natáčení. Žalobce se neptal na ten důvod, dodnes to neví. Co se týká těch jiných návštěv, kdy ho žalobce měl upozorňovat na natáčení, tak ví to, že pan [celé jméno žalovaného] na něj pořád posílá nějaká udání, že tam dělá opravy aut, ale jezdí k němu hodně kamarádů, když mají nějaké problémy s autem, úplata tam však žádná není, maximálně za materiál, ale že by se u něj provozoval servis, takto ne. Naposledy u něj byl měnit gumy na podzim minulého roku. V ten moment nic ohledně natáčení neříkal, naposledy to bylo možná někdy na jaře minulý rok nebo tak nějak, k tomu natáčení mohlo dojít asi tak předtím rokem, je to možný, že se o tom bavili, ale jistý si není. V těch předešlých letech to říkal, ale ne při každé návštěvě. Ohledně jiných osob, které měly být natáčeny, uvedl, že se jedná např. o [jméno] [příjmení], další jména si nevybaví. Pan [anonymizováno] mu říkal, že byl u přestupkového řízení ohledně hučení kompresoru. [jméno] byla i svědkova dcera, ta mu také říkala, že byla natáčena, ale neřešila to. [anonymizována dvě slova] čte jak kdy, ale na žádný článek, který by si spojil s žalobcem, si nevzpomíná. To natáčení jeho osoby mohlo proběhnout asi před 5 lety.

37. Z výpovědi svědka [příjmení] [jméno] [příjmení] soud zjistil, že žalobce zná delší dobu, jezdí s ním a dalšími kamarády asi 15 let na kole, k žalovaným žádný vztah nemá, byť ví, že se jedná o sousedy žalobce. Viděl paní [celé jméno žalované], zeptal se jí, proč dělají, co dělají, ona na to neodpověděla, pana [celé jméno žalovaného] nepotkal. Je mu známo, že žalovaní různým způsobem dokumentují, co se děje u žalobce, odevzdávají to různým institucím, kdy dochází k tomu, že on se musí dostavovat k podání vysvětlení, co u svého kamaráda dělal. Byl tehdy filmován na soukromém pozemku. K věci uvedl, že je mu známo, že na pozemku žalobce je filmován kdokoli, kdo se tam objeví, což považuje za neslušné. Byl sám vyzván živnostenským úřadem, aby podal vysvětlení na základě videozáznamu, ze kterého je patrná i SPZ jeho vozu. Ví od spousty známých, že i jim se toto dělo, jedná se o osoby, co společně jezdí na kole. [příjmení] z nich musela podávat vysvětlení jako on, ale jmenovitě neví. Všichni to považují za nehorázné. K tomu natáčení své osoby uvedl, že viděl, jak byl natáčen, hovořil s maminkou žalovaného nebo žalované, byl upozorněn na to, že na pozemku žalobce nemá co dělat, že to má nafilmováno a bude volat bezpečnost, svědek říkal, ať ji zavolá, že si to vysvětlí. Filmování jeho osoby bylo potvrzeno i živnostenským úřadem, on sám byl svědkem natáčení své osoby jednou, nicméně netušil, že ho může někdo natáčet, tak se o to nezajímal. Natáčela jej starší paní, asi matka jednoho z žalovaných, paní žalovanou pak potkal na ulici, představil se a zeptal se, proč byl natáčen, načež paní žalovaná neodpověděla, nepředstavila se a odešla. To bylo někdy před rokem. Co se týká účelu návštěvy, tak možná tehdy jeli na kola, možná si k žalobci dával věci, možná si tam dával kolo, možná něco jiného, je to kamarád, nevidí důvod, proč by ho nemohl navštívit, jezdí za ním často. Svědek nevyloučil, že žalobce navštívil z důvodu, že potřeboval pomoc s autem. Pamatuje si, že tam byl tehdy autem. Co se týká návštěv žalobce, tak před obdobím koronaviru to mohlo být častěji v létě, třeba 5x měsíčně, dělali společně kola, nakládali věci, v zimě třeba 1x měsíčně. Takto to probíhalo posledních 15 let. Stejně tak se ale potkávali i u něj nebo u někoho jiného. [příjmení] být monitorován opakovaně, jak se dozvěděl na úřadě, kdy se ho ptali, co ten a ten den dělal, tak předpokládá, že v ty dny byl natočen. Mohlo se jednat o 5 - 10 dnů. To vysvětlení na živnostenském úřadě podával asi v roce 2019. Ty dny, na které se dotazovali na úřadě, byli dříve, třeba v roce 2016, 2017. Vím obecně, že mezi účastníky panují sousedské spory, že snad u žalobce má probíhat nějaká činnost, bližší věci mu známy nejsou. [anonymizována dvě slova] čte, ví, že tam byl nějaký článek o žalobci, tehdy se tomu divil, co tam takový článek dělá, takže si ten článek s osobou žalobce spojil. Ohledně četnosti návštěv u žalobce za účelem výpomoci s autem uvedl, že za ním zajede s nějakým problémem 1 - 2x ročně, možná ani to ne. Za posledních 10 let si u žalobce nechal vyměnit pneumatiky asi 4 - 5x. Pravidelně k němu na výměnu nejezdí, navštěvuje pneuservis. V roce 2020 před zimou měnil pneumatiky na služebním voze přes servis, auto manželky přezouval sám.

38. Z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení] soud zjistil, že je dcerou žalobce, s žalovanými konflikt neměla, znají se od vidění. Viděla paní [celé jméno žalované] za oknem, dříve u otce i bydlela, o nahrávání ví od něho. Co se týká monitoringu ze strany žalovaných vůči žalobci, uvedla, že byla svědkem natáčení, je to docela dlouho, přesné datum neví, paní [celé jméno žalované] stála za záclonkou, něco křičela, jednou na zahradě s přáteli grilovali, taky na ně něco pořvávali, ona se do žádného konfliktu nepouštěla. Když byla malá, tak na ně taky křičeli. To natáčení se mělo týkat aut, co k žalobci jezdí, to ví od žalobce, i ona tam často jezdí si luxovat služební auto nebo když něco potřebuje na autě. Přítomna natáčení byla dvakrát, to mohlo být v době, kdy u žalobce ještě pobývala, tak 4 - 5 let nazpět, možná déle. Tehdy si tam často luxovala auto, furt se tam něco za záclonkou dělo, teď tam jsou ty kamery. Tehdy viděla siluetu a kameru. Moc to neřešila, netrápila se tím. Furt se tam ty záclonky hýbaly, a to třeba i při soukromých aktivitách na zahradě, ale moc se tím nezabývala, do žádného konfliktu se nedostala. Neví, zda byla natáčena při nějaké aktivitě na zahradě, byl tam pohyb za záclonkou, ale nemůže potvrdit, zda byla natáčena, to může potvrdit pouze, když luxovala auto ve dvou případech, tehdy totiž viděla i kameru. Od otcových kamarádů ví, že byli natáčeni, to se dozvěděla při návštěvách u otce, toto téma se tam řešilo v době, kdy u žalobce bydlela, tj. před cca 5 lety, možná déle. Podrobnosti si nevybavuje. Ta paní, která na ně pořvávala, byla starší paní [celé jméno žalované], není to zde přítomná paní [celé jméno žalované]. [anonymizována dvě slova] příliš nečte, občas inzeráty vzadu, žalobce jí ale říkal o nějakém článku, něco„ autoservis zadarmo“, ale samotný článek nečetla.

39. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že k žalovaným vztah nemá, k žalobci má vztah kamarádský. Žalované zná jako siluety za oknem či záclonou, když je spatřil s telefonem v ruce při návštěvách žalobce. Co se týká vědomosti o předmětu sporu, uvedl, že asi ví, o co se jedná, je to dlouhodobé a pokud by byl v roli žalobce, tak by asi také byl naštvaný, pokud by měl sousedy, kteří jej neustále natáčejí nebo natáčí lidi, kteří k němu chodí. Sám to zažil, když jeli na dovolenou, tak se sešli s partou lidí u žalobce, kde nechávali auto. Tehdy asi pan [celé jméno žalovaného] stál ve vjezdu a natáčel si to. To je jeden případ, ale k žalobci jezdí, protože jsou kamarádi, pomáhají si, přitom za plotem je někdo schovaný a asi poslouchá, nebo žalobce říká, ať se podívá k nim do okna, že si tam natáčí, co se dole děje. V rámci party lidí kolem žalobce se to řeší, protože ti kamarádi k němu také jezdí, řeší se, že jsou natáčeni, pak to řeší město, ty lidi jsou pak otráveni, že se musí někam dostavovat. Co se týká natáčení jeho osoby při návštěvě u žalobce, takto byl ten případ, kdy odjížděli na dovolenou, tam evidentně stál asi pan [celé jméno žalovaného] ve vjezdu do dvora a vyloženě si natáčel, co se tam děje. Pak byl ještě jednou svědkem, když jeli s žalobcem lesem někde na [obec], přičemž žalobce mu ukázal pana [celé jméno žalovaného], který ho neustále natáčí, tak přibrzdili, pan [příjmení] hned telefon, tak si myslí, že i on byl tehdy natáčený. Co se týká domu žalobce a jeho osoby, tak se domnívá, že byl natáčen v ten jeden případ, ale neví, jestli ho jindy nenatáčí z toho okna, někdy mu to tak připadalo, protože tam byl někdo nalepen na okně. Myslí, že to byla maminka, ta tam byla nalepená na plotě, ale jestli jen poslouchala nebo i natáčela, to nemůže tvrdit přesně. Ten případ s dovolenou to už je delší dobu, možná někdy v r. 2015. Ty další případy, kdy někoho viděl za oknem nebo plotem, to mohlo být tak 3 - 5x, pak na tom kole jednou, což mohlo být v horizontu 3 let. Ta paní nalepená za plotem byla patrně starší osoba než paní žalovaná. Co se týká těch siluet za oknem v prvním patře, tak ta osoba patrně držela fotoaparát. Naposledy to bylo loni, někdy v r. 2020, mohlo to být někdy v druhé polovině roku. Žalobce navštěvuje asi 4x za měsíc kvůli různým věcem, buď mu přiveze vajíčka, nebo se chtějí na něčem domluvit, normální kamarádský vztah to je. Ten minulý rok tam mohl být minimálně 2x za měsíc. Naposledy tam byl minulý měsíc nebo dva měsíce zpět, včera se viděli, ale ne u něj. Potvrdil, že za žalobcem jezdí i kvůli autu, má služební auto, pak mají s manželkou auto v osobním vlastnictví. Když potřebuje něco řešit, tak tam jede na radu. Dcera svědka má také auto a taky potřebuje občas poradit. Kdy tam byl kvůli autu naposledy, to už neví, co se týká přezouvání pneumatik, tak má kola i gumy své, kvůli tomu tam nejezdí, se služebním autem jezdí do servisu. Letos si gumy přezouval sám u sebe na zahradě. Ale samozřejmě k němu autem jezdí, parkuje vždy u něj na dvoře, není to problém. Je to minimálně rok, kdy tam mohl být kvůli autu, myslí, že to byla výměna oleje. O tom autě ty návštěvy nejsou, občas se něco přihodí spíš na autě manželky, ale nic zásadního. Také si dost věcí udělá sám, je elektrikář, takže žalobci pomáhá třeba s elektrikou, žalobce zas pomůže třeba se dřevem nebo s autem, když je automechanik. Nikdy o důvodech natáčení s žalovanými nehovořil a vlastně ho to ani nezajímá, akorát lituje žalobce, protože to není normální. Ale v rámci té party na to přijde řeč, ale asi ani oni neznají ten důvod, proč to dělají, hovořil i s lidmi, kteří byli natáčeni, bylo to několik lidí, taky je litoval, protože kvůli tomu museli jezdit na úřady. Svědek nikam k podání vysvětlení nemusel. Průběh natáčení není schopen popsat, prostě tam někdo byl a nehýbal se, řekl by, že to bylo cíleně na ně, jak byli dole. To při té dovolené bylo tak, že byli natáčeni všichni, jak tam nakládají věci do auta, takže podle svědka to bylo cílené pro získání nějakého záznamu, který pak chtěli použít. [anonymizována dvě slova] čte docela pravidelně, ale nemá pocit, že by tam vyšel nějaký článek, který by si spojil s osobou žalobce. Ohledně množství kamarádů žalobce uvedl, že zná hlavně partu těch cyklistů, může to být třeba 50 lidí, které zná on, ale celkově jich může být třeba 200 nebo 500. Žalobce je v partě oblíbený. Datum natáčení při dovolené si přesně nevybaví, ale bylo to září, orientačně to mohl být rok 2013 - 2015. Jednalo se o cyklistickou dovolenou. Tehdy je natáčel pan [celé jméno žalovaného], stál nahoře u vjezdu před vraty. Co se týká případu, kdy měl auto na hydraulickém zvedáku u žalobce, tak ano, mohla to být ta výměna oleje u auta manželky. Ale jinak jezdí pouze na konzultaci nebo i žalobce jezdí k němu. Není si vědom toho, že žalobce vyměňuje pneumatiky ostatním.

40. Z výpovědi svědka [příjmení] [jméno] [příjmení] soud zjistil, že žalobce je jeho soused, žalovaný 1) je švagrem. Žalobce mu nepřipadá jako solidní člověk, byť s ním osobní konflikt neměl. Pokud jde o předmět sporu, tak občanské soužití tam nebylo v pořádku od nastěhování žalobce, spor trvá od roku 2011, kdy tam byla nějaká stížnost od žalovaných kvůli živnosti. Docela dobře slyší, je tam hluk, domek žalobce je asi 25 metrů vzdálen od jeho domu. Žalovaní jej o sporech s žalobcem informují, bylo tam i nějaké fyzické napadení. Poslední neděli tam byl také hluk, způsobený asi nějakým kompresorem, vysavačem. Byl se tam podívat a skutečně to bylo z jeho nemovitosti, bylo tam 5 aut, asi jak je sezona, tak byli vyměňovat pneumatiky. V minulosti tam bylo pouštěno nahlas rádio nebo kompresor. Měl dojem, že to bylo schválně, neboť to třeba bylo i v den pracovního klidu nebo po 22. hodině. V minulosti byl jeho syn nahlásit na policii, že došlo k rozbití okna u domu žalovaných. Byl i přímo zatažen do procesu, když byl předvolán městským úřadem, aby svědčil ohledně hlučnosti. Pak byl i na policii v [obec], kde se řešil problém s nedovoleným podnikáním. Jsou tam natažené plachty, kterými lomcuje vítr a je to takový zajímavý hluk. K činnosti žalobce uvedl, že ho rušil hluk, jednalo se o kompresor, pneumatický šroubovák, dále tam je vysoká frekvence příjezdu vozidel. Domnívá se, že tolik vozů k žalobci jezdí kvůli službám ze strany žalobce, tj. vysávání, výměna pneumatik. Jedná se dle jeho názoru o nepřiměřené množství služeb, které vykonává. Pokud jde o nějakou činnost, kterou viděl na vlastní oči, tak teď je to obtížné, protože tam žalobce natáhl plachtu. Je tam ale rušivý hluk, byť ten zdroj hluku neviděl, ale domnívá se, že to je dáno poskytováním služeb ze strany žalobce. Také mu vadí, že se tam provádí jakási podnikatelská činnost v rozporu s předpisy města. To dovozuje z frekvence aut s tím, že klient žalobce přijede, má otevřená vrata a pak zase odjede. Proto věří tomu, že tam opravuje auta, už jen proto, že je autoopravář. Kdykoli je na ulici, tak si těch aut všimne. [příjmení] teď v neděli viděl pět aut, která stála dole u něj na pozemku. Šel kolem, slyšel hluk, nahlížel přes otevřená vrata a takto zjistil. [jméno] opravárenskou činnost neviděl. Co se týká hluku, tak ten je způsobený pneumatickým šroubovákem a kompresorem, pak tam bylo puštěno velmi nahlas rádio. Pokud jde o délku rušivé činnosti, tak je to velmi dlouho, asi 10 let, je to od té doby, co se tam přestěhoval. Ale aktuálně to stejné není, teď už to tolik nevnímá, ale třeba během sezonních prací tam ten hluk pořád je. Není to trvalá hlučná činnost. Pokud jde o tu frekvenci, takto bylo několik hodin v rámci jednoho dne a několik dnů v rámci jednoho měsíce. Bylo to nahodilé, v různou denní dobu, v různé dny. Když pracoval, tak ten hluk slyšel nepravidelně, třeba o víkendech nebo v pátek, když přišel z práce. Ale hlavně šlo o víkendy. Někdy byl hluk slyšet i po 22. hodině. Pokud jde o sezonní práce, tedy výměny pneumatik, tak se spíše jedná o setrvalý stav, tedy činnost v průběhu celého roku. Ten kompresor byl spíše ojedinělý. Nejvíce ho ten pneumatický šroubovák. Orientačně ten šroubovák mohl slyšet třeba 10x za rok, ale je to hrubý odhad. Dále se tam troubí, další zvuky tolik nevnímá. Pokud jde o hluk z rádia, takto už je před několika lety, mohlo se jednat třeba o 3 případy za tu dobu. Ty plachty jej ruší od doby, co byly instalovány. Slyší je, když je silný vítr. Pokud jde o filmování, tak tam došlo k nějakým záznamům, to doporučoval i stavební úřad, který chtěl důkazy po žalovaných kvůli sporu s žalobcem, kdy to šetřil i městský úřad a policie, potřebovali zjistit tu frekvenci. U natáčení nebyl. Zda k monitoringu dochází i v současnou dobu, neví. Jde-li o článek o žalobci v [anonymizována dvě slova], tak každý, kdo je z [obec], se musel usmívat, že tam takový článek je. Pokud jde o parkování v ulici [ulice], tak parkovat se tam nedá, když přijede návštěva, musí parkovat ve vjezdu nebo na pozemcích.

41. Z výpovědi svědka [příjmení] [jméno] [příjmení] soud zjistil, že obě strany jsou jeho ne úplně přímí sousedé, bydlí v jedné ulici. Žalovaný je ob jeden dům, žalobce ob dva. S žalobcem se zná, potkává se s ním na ulici, prohodí zdvořilostní frázi, toť vše. Podobný vztah má k žalovaným, možná o trochu silnější, protože bydlí blíže jeho domu, a také spolu působili dříve v občanském sdružení, ale nenavštěvují se. Pokud jde o rušivé hluky ze strany žalobce, tak jej to nijak neruší, byť ty rušivé vlivy eviduje, ví o tom, slyší to, a to i za zavřenými okny, ale z jeho pohledu to není tak intenzivní, že by mu to vadilo. Co se týká žalovaných, coby přímých sousedů, tak chápe, že ta intenzita může být podstatně vyšší. Pokud by měl popsat hluk, který přímo slyšel, takto je staršího data, v poslední době si to neuvědomuje, dříve to byla hlasitá produkce rádia, později zvuk jakoby motoru, takové vrčení, o tom s žalobcem tehdy mluvili, kdy žalobci sděloval, že tento zvuk musí asi panu [celé jméno žalovaného] vadit, načež mu bylo žalobcem sděleno, že je to vodní čerpadlo, že za to nemůže, že to dělá hluk. Ta intenzita poté klesla, ale neustalo to úplně. Jiné zdroje hluku si neuvědomuje. Pokud jde o četnost, mohly to být nízké jednotky hodin denně a cca 4 dny v týdnu, jde-li o to rádio. [příjmení] v sobotu to bylo od 10 do 16 hodin, v neděli o něco méně, ve všední dny nemůže říci, to se vracel domů kolem páté, ale i takto někdy zaslechl. To čerpadlo bylo méně, to mohlo být hodinu 2-3x týdně, pak to podstatně kleslo. Řekl by, že se to zlepšilo poté, co žalobci řekl, že by to mohlo sousedům vadit. Co se týká opravárenské činnosti žalobce, takto zná od pana [celé jméno žalovaného]. Řekl by, že k němu jezdí aut více, než je běžné u rodinného domku, myslí, že nějaké opravy tam probíhají. Neví o žádných sousedech, kteří by si na žalobce stěžovali. Jde-li o článek v [anonymizována dvě slova], který by se týkal sporu mezi účastníky, tak myslí, že něco takového tam kdysi bylo.

42. Z výpovědi svědka [příjmení] [jméno] [příjmení] soud zjistil, že spor mezi účastníky se v roce 2017 dostal na stavební úřad, dříve to řešily jiné odbory úřadu. Dle jeho názoru je tam důvodné podezření na nepovolené užívání domu žalobce. Žalobce má garáž vybavenou zvedákem, svědek se v dřívějších letech, coby vedoucí stavebního úřadu, snažil prokázat, zda tam je porušení užívacího práva rodinného domu nebo ne. K samotné kauze uvedl, že se o ní dozvěděl v roce 2017 při jednání vedoucích na úřadě, a protože tehdy vedl stavební úřad v [obec], tak se k tomu dostal, tehdy to měla na starosti paní [příjmení]. Svědek konzultoval postup kolegyně, na spornější jednání chodil. Předmětem řízení bylo zprvu dodatečné povolení stavby kůlny, potom se začal řešit spor údajného nepovoleného užívání rodinného domu. Pokud jde o pořizování důkazů žalovanými pro účely předmětného řízení před městským úřadem, uvedl, že na to psal vysvětlení s tím, že úřad je zatížen a že zajištění potřebných důkazů by bylo náročné, takže vyzývá osoby dotčené imisemi, aby úřadu s těmi důkazy pomohli, což tehdy udělal i u žalovaných. Myslím, že řešili i konkrétní důkazní prostředky, tj. obrazové záznamy, je proto dost možné, že řekl, že potřebuje průkazný materiál, kdy tyto důkazy se mu jevily jako vhodné a možné. Zprvu se jelo standardní cestou, poté došlo na to doporučení vůči [celé jméno žalovaného], bylo to s nějakým odstupem od toho roku 2017. Byly tam i jiné podobné případy, kdy došlo k důkazní nouzi na straně úřadu. Pan [celé jméno žalovaného] byl ochoten ty důkazy pořídit. Následně tedy doložil nahrávky, bylo to několik CD, byly tam desítky souborů, projel to, a částečně z nich bylo vidět, že ta četnost vozů nebyla malá, ale že by dospěl k závěru, že se jednalo o důkazy s nějakou kvalitou, vypovídací hodnotou, to zase ne. Výsledkem bylo, že nařídil zdržet se užívacích práv mimo kolaudovaná užívací práva, ale krajský úřad to z formálních důvodů zrušil, následně byly nařízeny nějaké kontrolní prohlídky, ze kterých se žalobce omlouval, celkem tam byl 3x, svolal těch prohlídek asi 10. Výsledkem je, že se nic jednoznačného nepodařilo prokázat, asi ta činnost ustala nebo se omezila, takže to šlo z pohledu stavebního úřadu do ztracena. [ulice] podání nemá, když jel okolo, tak tam známky nepovolené činnosti neviděl. Pokud jde o vědomost ohledně činnosti žalobce týkající se oprav vozů, uvedl, že by se o této činnosti nebýt své práce na úřadě nedozvěděl. Pokud jde ale o úplatu, o tom nebyla řeč. Co se týká stížností na imise ze strany žalobce vůči sousedům, tak jednou mu volal nějaký pán, jméno si nepamatuje, do protokolu to dát nechtěl. Sděloval, že u žalobce to funguje jako pneuservis. Pokud jde o hluk, tak žádné stížnosti nebyly. Zaznamenal, že mu pan [celé jméno žalovaného] sděloval nějaké pouštění kompresoru, jakoby na truc, jinak si to nevybavuje, neboť takových případů má dost. Pokud jde o stížnosti na hlasitou hudbu od žalobce, to s jistotou nemůže říct, jde spíše o podezření, ale s jistotou si pamatuje pouze kompresor. Těmi důkazy pořízenými žalovanými se zabývali pouze on a paní [příjmení], obdrželi také nějaké nahrávky od živnostenského úřadu, těmi starými nahrávkami se moc nezabývali, protože se řešilo užívací právo v daném okamžiku, a co bylo v minulosti, je nezajímalo. Článek v [anonymizována dvě slova] ohledně tohoto sporu nezaznamenal, neboť ho nečte.

43. Z podnětu k prošetření nečinnosti Stavebního úřadu v [obec] ze dne [datum], adresovaného Krajskému úřadu Středočeského kraje a opatření proti nečinnosti správního orgánu Krajského úřadu Středočeského kraje, odbor územní plánování a stavebního řádu ze dne 7. 1. 2019 [číslo jednací] neučinil soud žádná pro věc významná skutková zjištění.

44. Další důkazy navržené účastníky soud pro nadbytečnost neprováděl, neboť z provedených důkazů zjištěný skutkový stav postačuje pro rozhodnutí ve věci.

45. Vzhledem k časovému zařazení skutku, který je pokračující povahy, je zapotřebí aplikovat jak zákonná ustanovení právních předpisů účinných do 31. 12. 2013 (zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů - dále jen„ obč. zák.“), tak ustanovení právních předpisů účinných od 1. 1. 2014 (zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů - dále jen„ o. z.“).

46. Podle ust. § 11 obč. zák. má fyzická osoba právo na ochranu své osobnosti, zejména života a zdraví, občanské cti a lidské důstojnosti, jakož i soukromí, svého jména a projevů osobní povahy.

47. Podle ust. § 12 obč. zák. se písemnosti osobní povahy, podobizny, obrazové snímky a obrazové a zvukové záznamy týkající se fyzické osoby nebo jejích projevů osobní povahy smějí být pořízeny nebo použity jen s jejím svolením. Svolení není třeba, použijí-li se písemnosti osobní povahy, podobizny, obrazové snímky nebo obrazové a zvukové záznamy k účelům úředním na základě zákona. Podobizny, obrazové snímky a obrazové a zvukové záznamy se mohou bez svolení fyzické osoby pořídit nebo použít přiměřeným způsobem též pro vědecké a umělecké účely a pro tiskové, filmové, rozhlasové a televizní zpravodajství. Ani takové použití však nesmí být v rozporu s oprávněnými zájmy fyzické osoby.

48. Podle ust. § 13 obč. zák. má fyzická osoba právo se zejména domáhat, aby bylo upuštěno od neoprávněných zásahů do práva na ochranu její osobnosti, aby byly odstraněny následky těchto zásahů a aby jí bylo dáno přiměřené zadostiučinění. Pokud by se nejevilo postačujícím zadostiučinění podle odstavce 1 zejména proto, že byla ve značné míře snížena důstojnost fyzické osoby nebo její vážnost ve společnosti, má fyzická osoba též právo na náhradu nemajetkové újmy v penězích. Výši náhrady podle odstavce 2 určí soud s přihlédnutím k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k porušení práva došlo.

49. Podle ust. § 81 o. z. je chráněna osobnost člověka včetně všech jeho přirozených práv. Každý je povinen ctít svobodné rozhodnutí člověka žít podle svého. Ochrany požívají zejména život a důstojnost člověka, jeho zdraví a právo žít v příznivém životním prostředí, jeho vážnost, čest, soukromí a jeho projevy osobní povahy.

50. Podle ust. § 82 odst. 1 o. z. člověk, jehož osobnost byla dotčena, má právo domáhat se toho, aby bylo od neoprávněného zásahu upuštěno nebo aby byl odstraněn jeho následek.

51. Podle ust. § 84 o. z. zachytit jakýmkoli způsobem podobu člověka tak, aby podle zobrazení bylo možné určit jeho totožnost, je možné jen s jeho svolením.

52. Podle ust. § 86 o. z. nesmí nikdo zasáhnout do soukromí jiného, nemá-li k tomu zákonný důvod. Zejména nelze bez svolení člověka narušit jeho soukromé prostory, sledovat jeho soukromý život nebo pořizovat o tom zvukový nebo obrazový záznam, využívat takové či jiné záznamy pořízené o soukromém životě člověka třetí osobou, nebo takové záznamy o jeho soukromém životě šířit. Ve stejném rozsahu jsou chráněny i soukromé písemnosti osobní povahy.

53. Podle ust. § 88 o. z. svolení není třeba, pokud se podobizna nebo zvukový či obrazový záznam pořídí nebo použijí k výkonu nebo ochraně jiných práv nebo právem chráněných zájmů jiných osob. Svolení není třeba ani v případě, když se podobizna, písemnost osobní povahy nebo zvukový či obrazový záznam pořídí nebo použijí na základě zákona k úřednímu účelu nebo v případě, že někdo veřejně vystoupí v záležitosti veřejného zájmu.

54. Podle ust. § 90 o. z. zákonný důvod k zásahu do soukromí jiného nebo k použití jeho podobizny, písemnosti osobní povahy nebo zvukového či obrazového záznamu nesmí být využit nepřiměřeným způsobem v rozporu s oprávněnými zájmy člověka.

55. K otázce, kterou bylo potřeba zodpovědět v projednávané věci, se váže rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 5264/2014, podle něhož v režimu § 127 odst. 1 obč. zák., resp. § 1013 odst. 1 o. z. je možné poskytnou ochranu i proti tzv. imateriálním imisím v podobě obtěžování pohledem, fotografováním nebo pořizováním jiného obrazového záznamu. Obtěžování pohledem je imisí, proti které právo poskytuje ochranu jen v případě, jde-li o mimořádnou situaci a zvlášť závažné a soustavné narušování soukromí vlastníka nebo uživatele sousední nemovitosti. Musí tak jít o případy svou intenzitou a rozsahem výrazně a neodůvodněně zasahující do soukromí vlastníka, který se proti takovým imateriálními imisím brání. Zda tomu tak je, je nutno posoudit vždy s přihlédnutím k individuálním okolnostem každého případu. Z odůvodnění citovaného rozhodnutí se přitom podává, že v tam řešené věci vyšel odvolací soud ze skutkového stavu, že žalovaní při snímání svého pozemku kamerami a fotografováním zabírají také zčásti pozemek žalobců. [příjmení] záznamy a fotografie slouží toliko pro účely opatření důkazů pro správní a soudní řízení vedená žalovanými v souvislosti s tvrzeným protiprávním jednáním žalobců.

56. V projednávaném případě se žalobce domáhá ochrany svých osobnostních práv, konkrétně práva na soukromí a rodinný život, proti zásahům ze strany žalovaných coby přímých sousedů, kteří měli soukromí žalobce bez jeho svolení narušovat soustavnými monitoringem (pořizováním zvukových a obrazových záznamů) jeho rodinného domu trvajícím přes 10 let, jeho činnosti a osob žalobce navštěvující. Žalobce se na podporu svých tvrzení odvolával na různé přehledy monitoringu včetně videonahrávek, které žalovaní po tuto dobu pořizovali, nashromáždili v počtu několika set, možná i tisíc, a následně předkládali různým správním orgánům z důvodu údajného protiprávního jednání žalobce, které však nebylo nikdy žádným správním orgánem prokázáno či konstatováno. Monitoring soukromí žalobce měl probíhat nejprve prostřednictvím fotoaparátu či přenosné kamery, později instalací kamerového systému na nemovitosti žalovaných. Zdůraznil zejména délku monitoringu, kterou považuje za zcela klíčovou z pohledu nepřiměřenosti zásahu do svých osobnostních práv žalovanými.

57. Žalobce se dále domáhal ochrany osobnosti s poukazem na článek uveřejněný v časopisu [anonymizována dvě slova], jehož autory měli být žalovaní a v článku o žalobci pronášet nepravdivá tvrzení, když žalobce se cítil dotčen ohrožením své cti a vážnosti ve společnosti.

58. Žalovaní v zásadě nebrojili proti samotné existenci monitoringu, ani proti jeho rozsahu vyplývajícímu z předmětných přehledů, které sami či žalovaný 1) vypracovali, ani proti absenci svolení ze strany žalobce, zásadně však nesouhlasili se závěrem, že se tímto způsobem dopustili zásahu do osobnostních práv žalobce v podobě práva na soukromí a rodinný život, neboť tvrdili, že předmětným monitoringem sledovali legitimní, zákonem aprobovaný cíl. [příjmení] záznamy totiž měli pořídit a použít k ochraně svých práv a právem chráněných zájmů, a dále pro účely úřední, tj. z důvodu veřejného zájmu. Konkrétně namítali, že k pořizování obrazových záznamů (krátkých videonahrávek) se uchýlili z důvodu prokázání činnosti žalobce, kterou považovali za protiprávní, a dále z důvodu zachycení obtěžujících rušivých zvuků, které mohou naplňovat znaky nepřípustných imisí. Žalovaní tvrdili, že onu protiprávní činnost žalobce představují autoopravárenské služby, které jsou žalobcem poskytovány neurčenému většími počtu osob, které za tím účelem žalobce navštěvují, přičemž tato činnost může naplňovat znaky přestupku dle živnostenského zákona, trestného činu či přestupku dle stavebního zákonu. Z toho důvodu žalovaní pořídili velké množství nahrávek, které mají neoprávněnou činnost žalobce dokumentovat a prokazovat, a za tím účelem je předložili správním orgánům (živnostenskému úřadu, policii, stavebnímu úřadu) k posouzení v rámci správních či trestních řízení, která byla z jejich podnětu vedena.

59. Jde-li o zásah do osobnostních práv uveřejněním článku v časopise [anonymizována dvě slova], tak zde se žalovaní bránili námitkou, že byť článek o osobě žalobce pojednával, žalovaní jej v článku nikterak blíže neidentifikovali, tudíž případný čtenář předmětného časopisu si článek nemohl spojit právě s osobou žalobce.

60. V řešené věci se soud zaměřil jednak na prokázání trvalého monitoringu ze strany žalovaných prostřednictvím kamerového systému nainstalovaného na domě žalovaných, jednak na prokázání okolností, za kterých bylo lze usuzovat na naplnění důvodů pro institut tzv. zákonné licence, předvídané v ust. § 12 obč. zák. u skutků nastalých před [datum], resp. ust. § 88 o. z. u skutků nastalých po [datum], a konečně na prokázání zásahu do osobnostních práv žalobce uveřejněním předmětného článku, když všechny tyto otázky byly mezi účastníky sporné.

61. Jde-li o kamerový systém umístěný na nemovitosti žalovaných, tak žalovaní potvrdili instalaci kamerového systému, nicméně bránili se, že kamerový systém instalovali nikoli za účelem monitoringu osoby žalobce či jeho majetku, nýbrž za účelem ochrany majetku svého s poukazem na„ nevyřešená“ trestní oznámení, která žalovaní podávali z důvodu poškození svého majetku. Žalovaní se dále bránili, že kamerový systém ve skutečnosti nemovitost žalobce nesnímá, neboť je vybaven nastavením tzv. maskování, které zakrývá tu část záběru, na kterém může být vidět nemovitost žalobce.

62. K otázce směřování kamer, které žalovaní umístili na svém rodinném domě, a k otázce možného snímání nemovitosti žalobce, soud provedl důkaz znaleckým posudkem, z něhož ve spojení s výpovědí znalce [příjmení] [příjmení] má za prokázané, že kamerový systém nainstalovaný na domě žalovaných sousední nemovitosti, tedy i nemovitost ve vlastnictví žalobce, nemonitoruje, když z pořízené dokumentace záběrů jednotlivých kamer vyplývá, že na kamerovém systému je nastaveno tzv. maskování, a to právě těch částí záběrů, které zasahují zorným polem na sousední pozemky včetně nemovitosti žalobce. Zároveň ze znaleckého posudku vyplývá, že aktuální technické nastavení kamerového systému žalovaných zamezuje monitorování sousedních nemovitostí žalobce, byť při jeho změně nelze obecně vyloučit možnost monitorování sousedních nemovitostí. Znalec se vyjádřil k možnostem technického přenastavení, tedy i vypnutí tzv. maskování, přičemž toto lze z pozice vlastníka provést mnoha způsoby, zejména nechanickým natočením kamer do požadovaného směru, a dále softwarovým nastavení kamery. Znalec však nepovažoval za pravděpodobné s výjimkou mechanického natočení kamer, že by takovou operaci zvládl běžný uživatel, neboť se jedná o nastavení pokročilých funkcí. Znalec potvrdil, že změnu nastavení může bez problému učinit správce kamerového systému, a to i dálkově.

63. Soud s ohledem na znalecké závěry uzavřel, že bylo prokázáno, že kamerový systém instalovaný žalovanými na jejich nemovitost nemonitoruje nemovitost žalobce, a to ani zčásti, z důvodu nastavení tzv. maskování, tedy zatmavení těch částí záběru, které jsou k nemovitosti žalobce směrovány. Byť lze souhlasit s žalobcem, že a priori nelze vyloučit možnost, že dojde v budoucnu k technickému přenastavení kamer např. vypnutím maskování či mechanickým natočením kamer, nelze k této námitce přihlédnout, neboť se jedná o ryze spekulativní závěr. Žalobce nesnesl žádné další důkazy, že by snad žalovaní maskování vypnuli, pořídili snímky z kamer, na nichž by byla vyobrazena nemovitost žalobce či jeho část, soud proto nemá důvodu odchýlit se od znaleckého závěru, že aktuálně (ke dni rozhodnutí soudu) mají žalovaní kamerový systém nastaven po technické stránce tak, aby sousední nemovitosti včetně nemovitostí žalobce snímány nebyly.

64. Pokud jde o další ze skutků, konkrétně článek v časopisu [anonymizována dvě slova], tak soud vychází ze skutkového zjištění získaného z textu předmětného článku, který byl proveden k důkazu, aby dospěl k závěru, že námitce žalovaných tkvící v neadresnosti osoby, o níž se v článku pojednává, nelze upřít důvodnost. Z textu článku a v něm zvolených formulací lze bez pochyby dovodit, že žalobce není nikterak individualizován uvedením svého jména či příjmení, případně jiným identifikačním znakem, který by mohl být běžným čtenářem daného periodika spojován právě s osobou žalobce. Jediným vodítkem vedoucím k osobě žalobce by mohlo být uvedení názvu ulice ([ulice]) ve spojení s uvedením příjmení žalovaných (rodina [příjmení] z [obec]), ovšem dle přesvědčení soudu pouze u osob znalých poměrů mezi žalobcem a žalovanými, tedy rozhodně ne u naprosté většiny obyvatel města Říčany, jehož populace čítá přes 16 000 obyvatel (viz veřejně dostupná informace na [webová adresa]). Dokonce i ze svědeckých výpovědí vyplynulo, že vyjma jednoho svědka si nikdo předmětný článek s osobou žalobce nespojil (lhostejno z jakého důvodu), byť se jednalo o osoby, které jsou v různé podobě či rozsahu s projednávanou věcí obeznámeni, ba dokonce se jednalo o přátele žalobce.

65. Posledním ze skutků je žalobcem tvrzený dlouhodobý monitoring ze strany žalovaných prostřednictvím mobilních zařízení (přenosné kamery, telefonu, fotoaparátu), a to od roku 2012. Z přehledů, které žalovaní předkládali různým správním orgánům (seznam pořízených registračních značek opravovaných automobilů, monitoring„ rozhlas nahlas“, autodílenská činnost pana [celé jméno žalobce] atd.), má soud za prokázané, že žalovaní pořídili několik set snímků za období roku 2013 - 2019. Pro úplnost soud uvádí, že žalovaní potvrdili jejich autenticitu, tj. že jsou autory uvedených přehledů, nesporovali ani jejich obsahovou správnost, ani skutečnost, že je předkládali různým správním orgánům. V rámci těchto přehledů žalovaní každou natočenou událost zaevidovali s uvedením data, případně také přesného času pořízení, dále registrační značku snímaného automobilu, případně také poznámky či vysvětlivky, co je z daného snímku patrné.

66. Z pohledu dikce ust. § 12 obč. zák., resp. § 86 o. z. lze dospět k dílčímu závěru, že žalobce unesl v tomto směru důkazní břemeno k tvrzení, že žalovanými byly o jeho osobě a majetku pořizovány obrazové záznamy bez jeho svolení, a to ve velkém množství, tyto uchovány, předloženy správním orgánům k posouzení a tedy zpřístupněny třetím osobám v rámci toho kterého správního řízení.

67. I přes tato skutková zjištění má ovšem soud v návaznosti na obranu žalovaných za prokázané, že pořízením předmětných nahrávek byl žalovanými sledován výlučně legitimní cíl předvídaný zákonem, konkrétně ust. § 12 obč. zák. a § 88 o. z., podle kterých svolení není třeba, použijí-li se obrazové snímky nebo záznamy k účelům úředním na základě zákona, příp. pořídí-li se nebo použijí-li se k výkonu či ochraně jiných práv nebo právem chráněných zájmů jiných osob či z důvodu veřejného zájmu (tzv. zákonná úřední licence).

68. K otázce naplnění podmínek zákonné úřední licence, která je v projednávané věci kryta zájmem žalovaných na odhalení a prokázání činnosti žalobce, o níž byli žalovaní přesvědčeni, že může naplňovat skutkovou podstatu trestného činu, případně některou ze skutkových podstat přestupků na dle živnostenského či stavebního zákona, případně též zájmem na ochraně práv soukromoprávní povahy, soud provedl rozsáhlé dokazování listinami, svědeckými výpověďmi a výběrem některých nahrávek dle návrhu žalobce.

69. Potencionální protiprávnost činnosti žalobce mohla konkrétně tkvít jednak v provozování neoprávněného podnikání (živnosti), jednak užívání nemovitosti v rozporu s kolaudačním rozhodnutím, když monitoring byl zaměřen na činnost týkající se opravy, úpravy či údržby osobních automobilů třetích osob před rodinným domem žalobce, konečně také mohla spočívat v produkci nezákonných imisí v podobě nepřiměřeného hluku.

70. Z předložených přehledů a seznamů evidujících rozsah monitoringu žalovaných lze dle přesvědčení soudu uzavřít, že veškeré pořízené záznamy a snímky (byť jich bylo v souhrnu velké množství) zachycují výlučně události, které lze vyhodnotit jako důkazy k prokázání činnosti, která by mohla být správním orgánem, případně také policejním orgánem posouzena jako protiprávní. Ze všech informací k jednotlivým případům (snímkům) lze souhrnně uvést, že demonstrují počet vozidel přijíždějících k žalobci. V této souvislosti je potřeba zdůraznit, že činnost žalobce, o níž žalovaní tvrdí, že se jedná o neoprávněné podnikání, případně užívání rodinného domu v rozporu s kolaudačním rozhodnutím, je přímo odvislá od objemu prací a četnosti jednotlivých„ případů“ oprav vozidel.

71. Na základě všech provedených důkazů má soud za prokázané, že žalovaní monitorovali zejména rodinný dům žalobce a činnost, která u domu probíhala, dále vozidla, která k rodinnému domu žalobce přijížděla, a konečně také hluk směřující od rodinného domu žalobce. Tato zjištění byla učiněna z několika desítek žalobcem vybraných nahrávek.

72. Soud má za prokázané, že žalovaní pořízené záznamy nikterak nezneužili, veřejně nešířili ani nepoužili na účel zákonem nikoli aprobovaný. Na základě celé řady listinných důkazů má soud za prokázané, že žalovaní sami iniciativně podávali řadu oznámení a podnětů k prošetření různým státním institucím (policejní orgán, státní zastupitelství, živnostenský úřad, stavební úřad) a veřejným činitelům (starosta, zastupitelé [územní celek], veřejný ochránce práv), lze tak dovodit, že vyvinuli potřebnou snahu docílit přezkumu činnosti žalobce úřední cestou, byť neúspěšně. Pokud žalovaní dodali důkazní materiál v podobě předmětných záznamů, žádným ze správních orgánů nebyli upozorněni na možnou nelegálnost jejich pořízení, případně důkazní nepoužitelnost v rámci toho kterého správního řízení.

73. Dále má soud za prokázané, že žalovaní pořizovali záznamy způsobem a v rozsahu přiměřeném kýženému účelu, tj. především nemonitorovali soukromí žalobce bez vazby na jeho činnost týkající se práce s vozidly, případně na hluk, v němž spatřovali nepřiměřenou imisi. Takový závěr nevyplynul ani ze svědeckých výpovědí, když slyšení svědci byli schopni zpravidla uvést jeden, maximálně dva případy„ natáčení“, a to s výraznějším časovým odstupem, přičemž řadu z nich ani nezajímal důvod natáčení. Zároveň všichni svědci vesměs potvrdili, že žalobce navštěvují mj. i z důvodu oprav na vozidle.

74. Jde-li o klíčovou námitku žalobce týkající se délky a rozsahu monitoringu, který měl trvat mnoho let, a mělo být takto pořízeno stovky záznamů, nelze přehlédnout, že všechny předložené záznamy se týkaly právě buď vozidla, které mělo přijet k nemovitosti žalobce, nebo hluku vyvolaného rádiem. Z žádného záznamu, který byl soudem demonstrativně přehrán k důkazu, nevyplývá, že by byl záznam pořízen z jiného důvodu. Jde-li o četnost záznamů, tak je třeba reflektovat skutečnost, že i správní orgán by při vyhodnocení takto pořízeného důkazního materiálu posuzoval případnou protiprávnost činnosti žalobce v návaznosti na počet zjištěných případů. Jinými slovy soud je toho názoru, že pro naplnění podmínek tvrzené zákonné licence, nebyl do určité míry relevantní argument, že protiprávní činnost žalobce nebyla žádným z orgánů shledána jako protiprávní, když za podstatné považuje soud, zda výsledek takového monitoringu by mohl v představě průměrně inteligentní osoby, která záznamy pořizovala, vést k závěru o možné protiprávnosti předmětné činnosti.

75. Stejně tak není rozhodné, zda žalobce měl obdržet úplatu za poskytnuté služby v souvislosti s opravami aut, když otázka počtu„ placených oprav“ může hrát roli pouze při posouzení, zda je tímto naplněna skutková podstata trestného činu neoprávněného podnikání. V daném případě však mohla být za protiprávní označena i činnost žalobce, na základě které vykonával autoopravárenské služby bezúplatně, jak je patrno přinejmenším z rozhodnutí [stát. instituce], odbor - [ulice] úřad. Pokud se tak žalobce de facto dovolával faktu, že své služby poskytoval pouze určitému okruhu svých přátel a známých, kterých má mnoho, neboť je osobou ve městě známou, nelze tomuto argumentu přisvědčit, neboť není podstatné, komu své služby poskytoval (zda pouze svým známým nebo i třetím osobám), nýbrž četnost oprav a s tím souvisejících návštěv žalobce.

76. Žalovaným bylo stavebním úřadem, který vydal ve věci nepovoleného užívání garáží rodinného domu žalobce výzvu k zjednání nápravy a následně zjednání nápravy nařídil, signalizováno, že i sousedská výpomoc ohledně oprav a údržby osobních automobilů není z pohledu stavebního zákona přípustná, byť rozhodnutí o nařízení zjednání nápravy bylo následně nadřízeným správním orgánem zrušeno a věc vrácena k novému projednání.

77. Nadto dle názoru soudu žalobce sám potvrdil hypotézu pojatou žalovanými ohledně neoprávněného podnikání - autoopravárenství, když sám požádal stavební úřad o změnu užívání části stavby na pneuservis, což mu však stavební úřad zakázal pro nesoulad s územně plánovací dokumentací.

78. Pro posouzení věci není bez významu, že v návaznosti na vrácení věci stavebnímu úřadem byla žalovaným doručena zpráva veřejného ochránce práv ze dne [datum], z níž vyplývá, že veřejný ochránce práv nabyl přesvědčení, že stavba garáže žalobce je užívána v rozporu s povoleným účelem.

79. Pro úplnost soud uvádí na pravou míru, že jde-li o terminologický spor mezi účastníky, zda došlo k monitoringu„ soukromí“ žalobce, tak nutno připomenout, že žalobce vnímal jako soukromí jakýkoli prostor na svém pozemku, tedy definoval pojem soukromí v obecném (širším) slova smyslu. Jakkoli soud souhlasí s žalobcem, že v obecném slova smyslu je soukromí chráněno v rozsahu definovaném žalobcem, je zapotřebí v dané věci rozlišit soukromí v širším slova smyslu (viz pojetí žalobce) a soukromí v užším slova smyslu dle pojetí žalovaných, kteří kategoricky popřeli, že by kdy monitorovali či jiným způsobem narušovali soukromí žalobce a jeho rodiny mimo zákonný rámec úřední licence či veřejný zájem jako takový, tedy zejména osobu žalobce, rodinných příslušníků, známých a také prostoru bez souvislosti s činností žalobce, tedy provádění autoopravárenských prací či případně produkce hluku pocházejícího od nemovitosti žalobce.

80. Toto rozlišení má dle názoru soudu ten důsledek, že je třeba jinou optikou nahlížet na případné prokázání narušení soukromí monitoringem žalovaných, neboť zatímco v případě monitoringu činnosti žalobce související s opravami aut na pozemku ve vlastnictví žalobce (soukromí v širším slova smyslu) je třeba zabývat se tvrzenými důvody monitoringu se strany žalovaných, které lze právně podřadit pod zákonnou úřední licenci právě pouze ve vztahu k předmětné činnosti žalobce, u narušení soukromí monitoringem s touto činností (případně tvrzenými imisemi) nesouvisející by se bez dalšího nepochybně o zásah do soukromí jednalo z důvodu absence zákonné licence k pořízených takových záznamů.

81. V projednávaném případě však nebylo prokázáno, že by žalovaní jakkoli svévolně monitorovali osobu žalobce, jeho rodinu, případně známé„ jen tak“, tedy při činnostech a v situacích, které nikterak nesouvisely s účelem a důvody, pro které žalovaní předmětné záznamy pořizovali (např. osoby nacházející se na zahradě, tj. mimo prostor garáží, vevnitř rodinného domu přes okna, na terase rodinného domu žalobce apod.).

82. Poměřeno testem proporcionality, který soud v souladu s konstantní judikaturou Ústavního soudu týkající se střetu dvou základních ústavních práv, v daném případě podstoupil, je soud přesvědčen, že v tomto testu je třeba prosadit práva žalovaných, kteří záznamy pořizovali výlučně za účelem jejich předložení příslušným správním orgánům k posouzení. V rámci testu proporcionality svědčí ve prospěch žalovaných to, že jim bylo jedním ze správních orgánů v pozdější fázi i doporučeno, aby tyto záznamy pořídili z důvodu důkazní nouze správního orgánu, který nedisponoval jinými důkazními prostředky, které by mohly napomoci objasnit stav věci, jak vyplynulo z výpovědi svědka [příjmení] [příjmení]. V rámci tohoto testu je zapotřebí vyhodnotit veškeré okolnosti, za kterých mělo k zásahu dojít, včetně chování osoby dotčené (poškozené) na osobnostních právech. V této souvislosti nelze přehlédnout, že některé z reakcí žalobce na daný stav nepovažuje soud za vhodné a přiměřené, zejména má soud na mysli vyvěšení plachty na terase rodinného domu žalobce, což žalobce v rámci ústního jednání nedementoval, když uvedl, že plachtu vyvěsil z důvodu, aby zabránil natáčení ze strany žalovaných, což je zjevně nesmyslné, neboť obsah předmětné plachty nepochybně nemohl mít za cíl účinně zabránit dalšímu natáčení, nýbrž ironizujícím způsobem popsat„ problém“ s žalovanými pomocí hesla„ není nad dobré sousedské vztahy“. K tíži žalobce je třeba hodnotit i znalecky zjištěnou skutečnost, že sám žalobce se dopouští monitoringu nemovitosti žalovaných (viz znalecký závěr, že kamerový systém žalobce částečně zabírá nemovitost žalovaných), neboť i on má nainstalovaný kamerový systém na svém domě, který na rozdíl od kamerového systému žalovaných nemá nastaven tzv. maskování.

83. Pokud žalobce v žalobě uváděl, že žalovaní podávali opakovaně smyšlená podání různým státním orgánům, nelze než s takovým názorem nesouhlasit, neboť obsah všech podnětů, žádostí, stížností, které žalovaní podávali, nelze rozhodně považovat za smyšlený. Ve všech podáních totiž žalovaní detailně vylíčili skutkový stav (činnost žalobce), uvedli, proč jim takový stav vadí (obtěžování hlukem, exhalacemi), sdělili své právní hodnocení (může se jednat o neoprávněné podnikání či užívání domu v rozporu s kolaudačním rozhodnutím) a případné také odkázali na soubor důkazů (nahrávek), jimiž má být skutkový stav prokázán.

84. Za právně rozhodnou okolnost soud v řešené věci považuje určení nejzazšího okamžiku, do kterého je možno shledat monitoring legitimním ve vazbě na sledovaný cíl, kterým nemůže být nic jiného, nežli autoritativní rozhodnutí oprávněného orgánu o tom, že i přes pořízené nahrávky coby procesně použitelné a provedené důkazy nelze monitorovanou činnost žalobce shledat jako neoprávněnou. V této souvislosti nutno konstatovat, že z žádného soudem provedeného důkazu nevyplynulo, že by žalovaní po podání žaloby pokračovali v soustavném monitoringu, a to i přes okolnost, že dosud stále nebylo patrně pravomocně rozhodnuto stavebním úřadem, zda žalobce užívá rodinný dům, resp. garáže v rozporu se stanoveným účelem, tj. rodinným bydlením. Posledním úkonem v této věci je rozhodnutí Krajského úřadu Středočeského kraje ze dne 16. 3. 2020 [číslo jednací], kterým bylo rozhodnutí [stát. instituce], odbor [ulice] úřad ze dne 11. 12. 2019 čj. [číslo] 2019 [spisová značka] o nařízení zjednání nápravy zrušeno a věc byla stavebnímu úřadu vrácena k novému projednání.

85. Soud se zabýval i korektivem vyjádřeným v ust. § 90 o. z., podle něhož zákonný důvod k zásahu do soukromí jiného nebo k použití zvukového či obrazového záznamu nesmí být využit nepřiměřeným způsobem v rozporu s oprávněnými zájmy člověka. V projednávaném případě má soud za to, že přesně takovým způsobem žalovaní k pořizování záznamů přistupovali, když monitoring probíhal více méně skrytě (tedy neokázale), což mj. zdůrazňoval i samotný žalobce, vyplynulo to také z výpovědí svědků, přičemž žádný z nich nepopsal takové zásadní okolnosti, z nichž bylo lze dovodit, že monitoring probíhal bezohledně bez zájmu na šetření práv dotčené osoby.

86. Odkazoval-li žalobce na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 42/2011, xanon [číslo], 30 Cdo 970/2004, tak má soud za to, že právní a skutkové závěry učiněné z provedených důkazů se obecně judikovaným závěrům nepříčí, a to z důvodů, které jsou popsány shora.

87. Jde-li o odkaz na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 42/2011, kterým byl přijat a odůvodněn názor, že při každém použití podobizen a obrazových snímků, ať k nim dochází na jiných zákonných licencí nebo na podkladu svolení, či na základě jiného oprávnění, musí být zachovány dvě základní podmínky: použití se musí stát vždy přiměřeným způsobem a dále použití nesmí být v rozporu s takovými osobnostními zájmy oprávněného, jichž je třeba bezpodmínečně respektovat, a které jsou tedy za všech okolností nedotknutelné, kdy přiměřeným je použití pouze tehdy, pokud je co do formy, rozsahu a obsahu odůvodněno potřebou užití k účelu, k němuž oprávněný dal svolení nebo pro který byla stanovena zákonná licence a jestliže tomuto účelu vyhovuje i svým způsobem, tak promítnuto do poměrů souzené věci, žalobce především nespecifikoval žádné takové okolnosti, které by mohly vést k závěru o použití obrazových snímků nepřiměřeným způsobem (co do formy, rozsahu a obsahu) a v rozporu s osobnostními zájmy žalobce, jichž je třeba bezpodmínečně respektovat, vyjma odkazu na délku monitoringu, počet pořízených snímků, a závěru správních orgánů o neprokázání protiprávního jednání žalobce, přičemž k důvodnosti těchto argumentů se soud vymezil výše.

88. Namítal-li žalobce, že na některých pořízených snímcích jsou vidět osoby, které pouze k žalobci přijely na návštěvu, tak je zapotřebí dodat, že smyslem evidence registračních značek, kterou si žalovaní vedli a tyto také dokumentovali, bylo zjevně nashromáždit údaje o přijíždějících vozech k rodinnému domu žalobce bez ohledu na důvod návštěvy. Upřít důvodnost této námitce by nebylo možno pouze v případě, že by takové snímky, tj. snímky, z nichž je patrný příjezd vozidla k domu žalobce, nikoli ovšem jakákoli opravárenská činnost žalobce v souvislosti s předmětným vozem, převažovaly nad ostatními záznamy, z nichž taková činnost patrná je, nebo byly pořizovány ve výrazně větším rámci, což soud nemá za prokázané, neboť ve většině případů je z nahrávky v menším či větším rozsahu tato souvislost (případně souvislost s imisemi) zřejmá.

89. Závěrem soud konstatuje, že se nezabýval námitkou promlčení, kterou v průběhu řízení žalovaní vznesli ve vztahu k právu na náhradu nemajetkové újmy, neboť předmětem žaloby byly také zdržovací nároky, které se nepromlčují, a jimiž se proto soud musel tak či tak věcně zabývat.

90. Soud proto vzhledem k výše uvedenému dospěl k závěru, že žaloba nebyla podána po právu, a to ani zčásti, neboť v řízení vyšlo najevo, že žalovaní 1) nezasáhli do osobnostních práv žalobce, zejména práva na soukromí, tvrzeným monitoringem z jejich strany prostřednictvím kamerového systému instalovaného na domě žalovaných bez svolení žalobce, když kamerový systém nemovitost žalobce nesnímá, 2) nezasáhli do osobnostních práv žalobce, zejména práva na čest a vážnost, uveřejněním článku v časopisu Říčanský kurýr, když osobu žalobce žalovaní neidentifikovali, a 3) nezasáhli do osobnostních práv žalobce, zejména práva na soukromí, monitoringem z jejich strany prostřednictvím mobilních zařízení spočívajícím v dlouhodobém pořizování obrazových záznamů rodinného domu žalobce bez jeho svolení, neboť tvrzený monitoring probíhal po celou dobu z titulu zákonné úřední licence, kdy žalovaní záznamy pořizovali, uchovávali, shromažďovali a předkládali různým státním orgánům z důvodu veřejného zájmu pro účely úřední, případně z důvodu ochrany svých vlastních práv.

91. Soud proto žalobu v plném rozsahu zamítl (výroky II. - V.).

92. Výrokem I. o nepřipuštění změny žaloby, že se výše přiměřeného finančního zadostiučinění ponechává na úvaze soudu, soud rozhodl z důvodu možné neprojednatelnosti takto změněné žaloby, neboť konkrétní výše plnění je obligatorní náležitostí žaloby.

93. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. (výrok VI.) a přiznal plně úspěšným žalovaným náhradu nákladů řízení v celkové výši 133 656,60 Kč, která sestává ze snížené odměny (o 20%) za zastupování 2 účastníků advokátem podle § 7 a § 12 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. za 21 úkonů právní služby dle § 11 odst. 1 citované vyhlášky po 3 100 Kč (příprava a převzetí věci, 6x sepis vyjádření ve věci - dne [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum], 7x účast při jednání dne [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] - přes 2 hodiny, [datum] - přes 2 hodiny, [datum], 5x další porada s klientem), z částky 6 300 Kč představující paušální náhradu hotových výdajů za 21 úkonů právní služby podle § 13 odst. 3 citované vyhlášky a z náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 21% podle § 137 odst. 3 o.s.ř., neboť zástupkyně žalovaných doložila osvědčení o registraci plátce DPH. O splatnosti náhrady nákladů řízení k rukám advokáta úspěšného účastníka soud rozhodl podle § 149 odst. 1 o.s.ř.

94. Pro úplnost soud uvádí, že nesdílí názor žalovaných, že je třeba přiznat odměnu a paušální náhradu hotových výdajů za 4 řízení, neboť má soud za to, že žalobcem navržené finanční zadostiučinění se souhrnně vztahuje na všechny (nanejvýše 2) žalobní nároky, kdy ovšem naprosto stěžejním nárokem, který vyžadoval rozsáhlé dokazování, se týkal oprávněnosti monitoringu žalovaných. V zásadě se tak vedlo jedno jediné řízení k této otázce, byť lze souhlasit s pojetím, že formálně bylo rozhodnuto o 2 na sobě nezávislých nárocích se samostatným skutkovým základem (zásah do soukromí žalobce monitoringem žalovaných; zásah do cti žalobce uveřejněním článku žalovaných v místním periodiku).

95. O náhradě nákladů státu (výrok VII.) bylo rozhodnuto dle ust. § 148 odst. 2 o.s.ř., kdy zcela neúspěšný žalobce je povinen nahradit státu náklady vzniklé v souvislosti s proplaceným znalečným za výslech znalce Ing. Eiselta při jednání.

Poučení