6 C 92/2022-103

Rubrum

Okresní soud v Klatovech rozhodl samosoudkyní Mgr. Martinou Jarošovou ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupený advokátem [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] pro zaplacení 140 000 Kč takto:

Výrok

I. Žaloba o zaplacení částky 140 000 Kč s příslušenstvím se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náklady řízení ve výši 62 005 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobou ze dne [datum] se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky 140 000 Kč s příslušenstvím. V žalobě uvedl, že dne [datum] uzavřel se žalovanou Smlouvu o dílo [číslo] (dále jen„ Smlouva“), jejímž předmětem bylo zhotovení dřevostavby rodinného domu na pozemku žalobce v k.ú. [část obce] u [obec]. V rámci Smlouvy se žalovaná mimo jiné zavázala k zajištění projektové dokumentace, která měla být podkladem pro získání nezbytných povolení. Nezbytná povolení, jakož i samotnou výstavbu základové desky měl svým jménem a na svůj náklad zajistit žalobce. Žalovaná se zavázala k zajištění projektové dokumentace do 45 pracovních dnů od splnění podmínek žalobcem dle ust. čl. II. odst. 3 Smlouvy. Dále bylo ve Smlouvě ujednáno, že cenu díla žalovaná garantuje pouze v případě, kdy žalobce zajistí do 12 měsíců od uzavření Smlouvy potřebné stavební povolení, jakož i zajistí výstavbu základové desky, na které bude dílo následně žalovanou zhotoveno. Žalobce po uzavření Smlouvy poskytoval žalované potřebnou součinnost a opakovaně aktivně žalovanou vybízel k plnění. Dne [datum] žalovaná, resp. její zástupce pan [příjmení] [příjmení] potvrdil převzetí podkladů a přislíbil zpracování potřebné projektové dokumentace. I přes to však byla žalovaná dále nečinná, a navzdory opakovaným urgencím žalobce projektovou dokumentaci nepřipravila, ani žalobce neinformovala o potřebě doplnění podkladů. Žalované bylo od samého počátku, kdy spolu strany vstoupily v jednání o uzavření smlouvy, známo, že žalobce musí v rámci doby 12-ti měsíců, po kterou se zavázala žalovaná garantovat žalobci cenu díla, krom samotné výstavby základové desky, zajistit ještě vydání předcházejícího územního rozhodnutí a stavebního povolení, kterému ještě navíc předchází zajištění vyjádření Krajské hygienické stanice a odboru životního prostředí. Žalovaná tedy byla seznámena s tím, že žalobce potřebuje projektovou dokumentaci získat co nejdříve. S ohledem ke skutečnosti, že projektová dokumentace nebyla dodána ani do poloviny měsíce února letošního roku, čímž došlo v důsledku nečinnosti žalované k faktickému zmaření garance ceny díla ve smyslu ust. čl. IV. odst.

4. Smlouvy, rozhodl se žalobce od Smlouvy pro její podstatné porušení dne [datum] odstoupit (s účinky ke dni doručení žalované, a to dne [datum]), přičemž žalobce shledal míru, do jaké žalovaná Smlouvu porušila, za podstatnou, a to pro dobu trvání prodlení s předložením projektové dokumentace a také současně pro zapříčinění následného navýšení ceny díla. Žalovaná ve své reakci uvedla, že k porušení Smlouvy nedošlo a považuje Smlouvu za ukončenou ve smyslu ust. čl. X. odst.

2. Smlouvy, tj. odstoupením bez uvedení důvodů s odstupným ve výši 4 % z ceny, tj. částkou ve výši 160 000 Kč, kterou žalobce složil jakožto zálohu na cenu díla. Dle ní k předání podkladů došlo až dne [datum], ovšem k uvedenému datu se žalovanou komunikoval žalobce pouze detaily týkající se kuchyně v rodinném domě, tj. skutečnosti, které nejsou pro vypracování projektové dokumentace podstatné. Žalobce chtěl věc řešit smírně a požádal žalovanou o vyčíslení účelně vynaložených nákladů, které žalovaná v souvislosti se Smlouvou byla nucena vynaložit a vyzval žalovanou k odečtení těchto nákladů od složené zálohy ve výši 160 000 Kč a k následnému vrácení zůstatku této zálohy žalobci. S tím žalovaná nesouhlasila a setrvala na svém stanovisku. S postupem žalované se žalobce neztotožňuje a má za to, že předmětné ustanovení (čl. X. odst. 2) je ustanovením nepřiměřeným ve smyslu ust. § 1813 NOZ a k jako takovému by nemělo být přihlíženo. Současně má žalobce za to, že ustanovení o odstupném je skrytou smluvní pokutou, která sice není výslovně v rámci spotřebitelských smluv zakázaná, nicméně by měla být přiměřená povaze věci, což v daném případě dle názoru žalobce není. I pro případ, kdy by se skutečně jednalo o odstupné, je jeho výše nepřiměřená. V daném případě došlo ke třem osobním setkáním, byla vedena emailová komunikace, ze které však žalobce neobdržel žádný faktický výstup, tedy nebyla mu žalovanou poskytnuta žádná služba. Jelikož žalovaná odmítla své účelně vynaložené náklady vyčíslit, učinil žalobce sám odhad těchto nákladů na částku ve výši 20 000 Kč. Žalobce jakožto spotřebitel fakticky neobdržel za zaplacených 160 000 Kč od žalované žádné plnění. Žalovaná postupovala při plnění svých povinností ze Smlouvy velmi liknavě a zapříčinila tak stav, kdy žalobce nemohl fakticky splnit své povinnosti ze Smlouvy a ztratil tak garanci ceny díla, pro kterou Smlouvu mimo jiné pod tlakem času uzavřel. Požaduje tedy vrátit složenou zálohu po odečtení oněch 20 000 Kč, tedy 140 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení.

2. Žalovaná ve vyjádření ze dne [datum] žalovaný nárok neuznala. Uvedla, že účastníci uzavřeli dne [datum] smlouvu o dílo [číslo] citovala některá její ustanovení. Dne [datum] proběhlo jednání mezi žalobce a projektantem panem [příjmení] [jméno] [příjmení], dodavatelem žalované, na kterém bylo žalobci sděleno, že pro zhotovení projektové dokumentace je nutné z jeho strany doložit podklady týkající se kuchyně, regulativa a umístění garáže. Na tuto skutečnost byl žalobce upozorněn opakovaně Ing. [příjmení] opakovaně dne [datum], přičemž žalobce sám potvrdil, že oboje doplní. Dne [datum] byl žalobce opakovaně upozorněn na skutečnost, že z jeho strany chybí dodat podklady týkající se kuchyně. Tyto žalobce dodal až [datum] a zároveň byl následující den seznámen s tím, že nyní dojde ke zpracování projektové dokumentace. Žalobce následně zaslal žalované písemné odstoupení od smlouvy ze dne [datum] a požadoval vrácení uhrazené ceny díla. Žalovaná žalobce informovala, že odstoupení pro podstatné porušení smlouvy neuznává a neakceptuje tedy, že žalobce odstoupil od smlouvy bez udání důvodu, přičemž dle ustanovení čl. X. 2. náleží žalované odstupné ve výši 160 000 Kč. Žalovaná zcela nesouhlasí s tvrzením žalobce, že dne [datum] došlo k předání podkladů. Je pravdou, že v této době došlo k předání podkladů od žalobce týkajících se geologie, hydrogeologie, radon a územního rozhodnutí k rodinnému domu a sítím, avšak s ohledem na podmínky uvedené v čl. II.3. smlouvy je zřejmé, že se nejedná o splnění veškerých podmínek potřebných k zahájení (a zejména vedoucí k úspěšnému dokončení) prací na projektové dokumentaci. Na tuto skutečnost byl žalobce upozorněn na osobním jednání dne [datum]. Dále není pravdou, že by žalovaná byla nečinná a žalobce by ji musel urgovat ohledně zahájení prací na projektové dokumentaci. Naopak dne 16. 12. bylo e-mailem žalobci na jeho žádost o zpracování projektové dokumentace sděleno, že dle domluvy z osobního jednání je nutné doplnit z jeho strany výše uvedené podklady, přičemž sám žalobce potvrdil, že podklady doplní. Nadto jej Ing. [příjmení] dále dne [datum] opětovně žádal o doplnění podkladů ke kuchyni, které byly investorem doplněny až [datum]. Dodání veškerých podkladů bylo žalobci potvrzeno e-mailem dne [datum] a zároveň mu Ing. [příjmení] sdělil, že nyní mají k dispozici veškeré podklady. Lhůta k předání projektové dokumentace žalobci tak měla uplynout [datum]. Žalovaná je přesvědčena, že podklady týkající se kuchyně nejsou drobnými detaily, když se jedná o skutečnosti, které jsou pro zhotovení projektové dokumentace stěžejní, zejména jedná-li se o rozvody, inženýrské sítě apod. Žalobce byl zároveň opakovaně vyzýván také ke sdělení, zda bude garáž součástí projektu či nikoliv. Tuto skutečnost pak žalobce doplnil až [datum] Ani v tomto případě se nemůže jednat o pouhou drobnost nedůležitou pro projektovou dokumentaci, když je zcela zřejmé, že skutečnost, zda bude součástí projektu garáž, zcela ovlivňuje podobu projektové dokumentace. Dle čl. X.2. smlouvy byl žalobce oprávněn odstoupit od smlouvy bez udání důvodů a pro takový případ náleží žalované odstupné ve výši vstupní zálohy, tj. 160 000 Kč. Dle názoru žalované se nejedná o žádné nepřiměřené ujednání, které by zakládalo významnou nerovnováhu práv nebo povinností v neprospěch spotřebitele. Žalobce o této skutečnosti věděl od počátku smluvního vztahu a bylo pouze jeho volbou, že chce od smlouvy odstoupit, ačkoliv žalovaná neporušila žádnou ze svých povinností. Žalovaná také naprosto odmítá, že by svým jednáním jakkoliv sledovala záměrné prodlužování zhotovení projektové dokumentace za účelem uplynutí garance ceny díla. Žalovaná při svém postupu nikterak nepochybila, byla připravena projektovou dokumentaci vyhotovit ve smluvně sjednaném termínu, avšak neměla od žalobce potřebné podklady a jako odborník ve stavební činnosti nemohla přistoupit k vyhotovení projektové dokumentace bez potřebných podkladů. Naopak žalovaná sama aktivně žalobce popoháněla, aby dodal veškeré stanovené podklady. Nadto smlouva byla uzavřena dne [datum], takže bylo zcela předčasné zmiňovat již v únoru navýšení ceny díla. Žalovaná k tomu dodává, že i v případě uplynutí dané garance není navíc žádným způsobem jisté, že by došlo k navýšení ujednané ceny rodinného domu. Žalovaná proto navrhla, aby soud žalobu zamítl.

3. K výzvě soudu žalovaná upřesnila, že na schůzce realizované dne [datum] mezi Ing. [příjmení] a žalobcem došlo ze strany žalobce k mnohým úpravám dispozice oproti tomu, jak bylo dílo sjednáno ve smlouvě. Po této schůzce bylo ze strany žalobce nutné doplnit návrh kuchyňské linky a upřesnit informace týkající se garáže. Pro zhotovení projektové dokumentace se jedná o stěžejní podklady z těchto důvodů: kde se budou jaké spotřebiče nacházet, aby bylo možné provést rozmístění elektroinstalace (zásuvky, vývody pro spotřebiče) - podmínka dle čl. II. 3 písm. a), kde se budou nacházet myčka a dřez z důvodů rozmístění vody a kanalizace, příp. zda bude nutné dovést vodu i k lednici – podmínka dle čl. II. 3 písm. a) a c), rozmístění podlahového vytápění (pod vestavným nábytkem se podlahové topení neinstaluje) - podmínka dle čl. II. 3 písm. a), umístění digestoř pro řešení a umístění odvodu vzduchu - podmínka dle čl. II. 3 písm. a) a c), zda bude garáž dřevostavba nebo zděná, jak bude umístěná – podmínka dle čl. II. 3 písm. c). Dílo je dřevostavba, která má svá specifika a je nutné mít v projektové dokumentaci vše zakresleno přesně a mnohé věci není možné řešit následně po zhotovení díla, jako je tomu u cihlových domů. Zásuvky, otvory na vodu apod. jsou již součástí panelů dovezených na stavbu a není možné je následně na místě měnit. I s ohledem na tuto skutečnost je nutné mít vše vyřešeno před zhotovením projektové dokumentace.

4. Účastníci učinili nesporným, že mezi nimi byla dne [datum] uzavřena Smlouva o dílo [číslo] zároveň, že byla ze strany žalobce uhrazena záloha z titulu této smlouvy ve výši 160 000 Kč. Dále, že dne [datum] došlo k osobnímu jednání mezi žalobcem a Ing. [příjmení], který zastupoval žalovanou.

5. Žalobce u jednání soudu dne [datum] uvedl, že si zjišťoval, jak dlouho trvají předmětná řízení o vydání stavebního povolení a územního rozhodnutí s tím, že dospěl k závěru, že toto trvá minimálně 6 až 9 měsíců a těch 6 měsíců v lepším případě. Závěrem setrval na podané žalobě, přičemž namítal nevěrohodnost svědecké výpovědi svědka [příjmení], z důvodu, že tento uvedl, že předložený plánek kuchyně, založený ve spisu neviděl, zároveň však nevěděl, jak plánek, který mu byl předložen u jednání s žalobcem, vypadal. [příjmení] ze spisu by byl dle svědka dostačující jako podklad pro projektovou dokumentaci, žalobce tedy jeho předložením svou povinnost splnil a lhůta tak počala běžet [datum]. Žalobce zároveň odkázal na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 33 Cdo 2330/2009 a 28 Cdo 988/2016. Žalovaná v závěrečném návrhu zopakovala své námitky zejména o tom, že nebyla v prodlení, tedy se nemohlo jednat o podstatné porušení smlouvy.

6. Soud provedl účastníky navržené důkazy, z nichž zjistil následující skutečnosti.

7. Dle smlouvy o dílo [číslo] ze dne [datum] se žalovaná zavázala pro žalobce provést dodávku a montáž rodinného domu. Žalobce v souladu s čl. II. odst. 2. smlouvy uhradil žalované část ceny díla ve výši 160 000 Kč (což učinili účastníci nesporným). Žalovaná se v souladu s čl. II. odst. 3. smlouvy zavázala zajistit zhotovení projektové dokumentace nejpozději do 45 pracovních dnů od splnění všech podmínek ze strany žalobce, a to od a) předání podkladů nutných ke zpracování projektové dokumentace uvedených v příloze [číslo] smlouvy, včetně případných dalších podkladů objektivně požadovaných projektantem, b) zaplacení části ceny díla ve výši 160 000 Kč a za c) písemného odsouhlasení konečného a již neměnného tvarového a dispozičního řešení předmětu smlouvy, včetně specifikace všech rozvodů inženýrských sítí a technologií (kanalizace, vodovod, elektroinstalace, topení apod.) a včetně specifikace jeho výškového a polohového umístění v rámci místa stavby. Dle čl. II. odst. 8. smlouvy pokud žalobce nesplní všechny povinnosti dle této smlouvy tak, aby ve lhůtě do 12 měsíců od nabytí účinnosti této smlouvy mohla žalovaná zahájit montáž rodinného domu, je žalovaná oprávněna zvýšit cenu díla v souladu s čl. IV odst. 4 smlouvy. Dle čl. IV odst. 4 smlouvy žalovaná garantuje cenu díla po dobu 12 měsíců ode dne nabytí účinnosti smlouvy. Pokud bude do tohoto termínu zahájena montáž rodinného domu, zhotovitel garantuje tuto cenu po celou dobu montáže. Po uplynutí této lhůty je žalovaná oprávněna, v případě, že v průběhu této lhůty dojde ke zvýšení cen dodávek rodinných domů zhotovitele, cenu díla dle této smlouvy odpovídajícím způsobem zvýšit. Jestliže nebude objednatel toto zvýšení písemně akceptovat, nastávají dnem odmítnutí akceptace zvýšení ceny účinky odstoupení od smlouvy žalovanou, a to bez nároku žalobce na náhradu případné škody. Žalobce se v takovém případě zavazuje uhradit žalované v plné výši všechny náklady, které žalované v souvislosti s přípravou plnění povinností vyplývajících z této smlouvy prokazatelně vznikly. Dle čl. X odst. 2. smlouvy žalobce je oprávněn odstoupit od smlouvy před splněním podmínek uvedených v čl. III. odst. 1 písm. a), b), c) (před nastoupením k montáži díla) bez udání důvodu. Pro tento případ si účastníci sjednávají odstupné ve výši části ceny díla dle čl. II odst. 2 smlouvy (160 000 Kč). Odstupné je možné uhradit i formou zápočtu na již složenou část ceny díla.

8. E-mailem ze dne [datum] žalobce informoval Ing. [příjmení], že děkuje za podklady, počká na avizované úpravy a nechá zapracovat do studie. Provedli by také umístění na pozemek, předpokládá, že se jedná o parcelu [číslo]. Dne [datum] informoval žalobce [příjmení] [příjmení] o špatné komunikaci s panem [příjmení] s tím, že díky jeho přístupu došlo k nemalému zdržení při řešení problematiky stavebního povolení, na což bylo reagováno, že Ing. [příjmení] věc s panem [příjmení] probere, mrzí ho, že ztratili čas a věří, že další postup bude bez problémů. Dne [datum] se žalobce dotazoval na spolupráci žalované ve vztahu k hydrogeologickému průzkumu a poté získal kontakt na Ing. [příjmení].

9. Z předložené e-mailové komunikace mezi žalobcem a Ing. [příjmení] bylo zjištěno, že od [datum] spolu začali domlouvat osobní schůzku na pozemku a konzultovat problematiku umístění stavby na pozemku. Termín schůzky byl stanoven na den 27.

9. Poté e-mailem ze dne [datum] žalobce požadoval zaslat návrh usazení domu na pozemku s tím, že potřebné průzkumy již byly provedeny a jakmile je obdrží, zašle je. Na to je reagováno [datum]:„ Dobrý den, máte pravdu, mám také poznamenáno, že připravím umístění stavby s garáží a podáme na úřad k předjednání. Zpracuji a omlouvám se za prodlení.“ Dne [datum] zaslal žalobce průzkum na výskyt radonu a geologický a hydrologický průzkum v místě stavby. Dne [datum] žalobce napsal Ing. [příjmení], že„ Uplynul další týden a od vás nic nepřišlo. Takovým tempem to nepostavíme ani za deset let. Znovu upozorňuji, že zpracovaný projekt je nedílnou součástí stavebního povolení. Prosím o zaslání požadovaných informací.“ Ing. [příjmení] téhož dne reagoval:„ Dobrý den, mám to rozdělané a pošlu Vám to nejdéle zítra. Včera mi od Vás přišly podklady, tak se můžeme projektu pro vás naplno věnovat. Domluvíme si schůzku v kanceláři, jak jsme předjednali. Ale nyní nejprve je na mně dořešit to umístění stavby na pozemku.“ Na to reagoval žalobce, že takto mu to bohatě stačí. Dne [datum] byl žalobci zaslán náhled umístění garáže s přístřeškem a umístění rodinného domu na pozemku. Dne [datum] byl žalobci zaslán e-mail, kterým byla po telefonické domluvě potvrzena osobní schůzka dne 10. 12. s přehledem témat, která budou řešena, mimo jiné umístění stavby na pozemku, vytápění, rozmístění spotřebičů v kuchyni a elektroinstalace. E-mailem ze dne [datum] navázal Ing. [příjmení] na jednání téhož dne a zaslal v příloze žalobci náhled úprav. Dne [datum] žalobce požádal Ing. [příjmení] o zpracování návrhu stavby pro stavební řízení, aby bylo možné počátkem roku zahájit potřebná řízení ohledně povolení stavby s tím, že upozornil, že musí ještě žádat o vyjádření hygienu a odbor životního prostředí, poté musí požádat o změnu územního plánu a posléze o stavební povolení. Upozornil, že úřady mají své časové limity, které mohou ohrozit zahájení stavby. Ing. [příjmení] informoval žalobce, že v lednu budou na projektu pracovat, jen prosí o doplnění chybějících údajů, které si 10.

12. říkali – návrh kuchyňské linky a upřesnění, zda bude garáž [příjmení] součástí projektu. Žalobce sdělil Ing. [příjmení], že kuchyňskou linku dodá a dotazoval se na informace k ceně garáže. E-mailem ze dne [datum] se žalobce dotazoval, zda může Ing. [příjmení] kontaktovat jejich bytová designérka, a zda s touto může spolupracovat. [datum] bylo žalobci sděleno, že je může designérka kontaktovat s jejími požadavky. Dne [datum] žalobce sdělil, že po obdržení kalkulace výstavbu garáže od žalované realizovat nebudou. Výstavbu garáže bude řešit dodatečně s jinou firmou, rovněž plot s bránou, chodníky apod., ale prosí do projektu zahrnout všechny tyto věci. Ing. [příjmení] na to reagoval tak, že garáž projektuje jako zděnou, cena projektu je od nich 15 000 Kč + DPH, a ať dá žalobce vědět, zda s tímto souhlasí, aby garáž zahrnul do celkového projektu jako druhý objekt. Dne [datum] byl žalobce upozorněn, že pro další práce je potřeba dodat návrh kuchyňské linky. Návrh kuchyně zaslal žalobce dne [datum], na což reagoval Ing. [příjmení] dne [datum] tak, že nyní by měli mít vše a až zpracují stavební a situační výkresy, zašlou náhledy žalobci.

10. Žalobce e-mailem ze dne [datum] sdělil panu [příjmení], že není zcela spokojen s dosavadní spoluprací. Za téměř 5 měsíců má pouze návrh umístění stavby na pozemku. Vyjádřil obavu nad tím, aby se stihl plánovaný termín zahájení stavby. Zároveň uvedl, že pokud to správně pochopil, tak pan [příjmení] už s žalovanou nespolupracuje. Dotazoval se na spolupráce s firmami na podlahy, koupelny a dveře. Na to bylo panem [příjmení] reagováno, že s žalovanou již nespolupracuje na dalších projektech, ale ten žalobce spolu dotáhnou do konce. E-mailem ze dne [datum] byl žalobce informován panem [jméno] [příjmení], že Ing. [příjmení] již není obchodní zástupce žalované, tedy ať veškeré dotazy směřuje na něj. Žalobce dne [datum] sdělil panu [příjmení], že je velmi nespokojen s dosavadní spoluprací s žalovanou, neboť za 7 měsíců spolupráce má od firmy pouze umístění stavby na pozemku. Upozornil, že ještě potřebuje vyjádření hygieny a odbor životního prostředí a požádal o urychlení veškerých činností. V e-mailu ze dne [datum] požádal pana [příjmení] o dodání kompletní projektové dokumentace do konce měsíce ledna 2022.

11. Žalobce k důkazu předložil kopii nákresu kuchyňské linky (č. l. 77), který byl dle něho předložen Ing. [příjmení] na schůzce [datum] s tím, že ze strany Ing. [příjmení] bylo žalobci sděleno, že tento požaduje návrh kuchyně v grafické podobě a okótovaný.

12. Dle odstoupení od Smlouvy o dílo [číslo] ze dne [datum] (dle připojené doručenky doručeno dne [datum]) žalobce odstoupil od smlouvy pro její podstatné porušení dle § 2002 odst. 1 o.z., přičemž toto porušení spatřuje v prodlení se splněním povinnosti k zajištění projektové dokumentace, ale i následným navýšením ceny díla v důsledku nemožnosti zajištění pravomocného stavebního povolení pro zahájení stavby rodinného domu ve smyslu ust. čl. II. odst. 8., resp. čl. IV. odst.

4. Smlouvy.

13. Dopisem ze dne [datum] žalovaná sdělila, že k porušení smlouvy z její strany nedošlo a v této fázi zakázky má žalobce možnost odstoupit od smlouvy bez udání důvodů, avšak v tom případě žalované náleží uhrazená část díla ve výši 160 000 Kč. Žalobce v dopise ze dne [datum] setrval na důvodech odstoupení s tím, že toto považuje za účinné ke dni [datum]. Odstupné dle něho představuje skrytou smluvní pokutu, proto požaduje vyčíslení účelně vynaložených nákladů žalované, odečtení těchto od složené zálohy a vrácení zbytku peněz. Žalovaná dne [datum] zaslala žalobci fakturu k odstoupení od smlouvy, kdy po odečtení složené zálohy činí částka k úhradě 0 Kč. Setrvala na tom, že k porušení smlouvy z její strany nedošlo a respektuje rozhodnutí žalobce od smlouvy odstoupit ve smyslu příslušných ustanovení smlouvy. Žalobce žalovanou poté dopisem ze dne [datum] vyzval před podáním žaloby k vydání části zaplacené zálohy ve výši 140 000 Kč, když práci žalované odhadl na částku 20 000 Kč. Dopisem ze dne [datum] žalovaná setrvala na tom, že jí náleží odstupné v plné výši.

14. Svědkyně [jméno] [příjmení], přítelkyně žalobce mimo jiné vypověděla, že je součástí věci od začátku celého procesu. Byli se podívat na vzorovém domě od [anonymizováno] a tam se setkali s panem [příjmení], líbilo se jim jeho jednání, takže i jedna z těch věcí ve výběru firmy pro jejich dům, bylo jednání pana [příjmení]. Ví, že se bavili o tom, že aby měli tu cenu baráku, je potřeba, aby smlouvu podepsali do [datum]. Na základě doporučení pana [příjmení] kontaktovali pana [příjmení], přes kterého chtěli řešit komunikaci s úřady, protože jsou naprostí laici a nechtěli tomu věnovat čas. Pan [anonymizováno] se jim bohužel neozýval, takže to vždycky řešili přes pana [příjmení], který na to nějakým způsobem reagoval. Po nějaké době se jeli podívat přímo na pozemek a po dohodě pana [příjmení] se zkontaktovali s panem [příjmení] a ten se s nimi jel na pozemek podívat [datum]. [jméno] apelovali na to, že jim nejde pouze o povolení na stavbu a že potřebují ještě změnu územního rozhodnutí a že si dokáží představit, že to na těch úřadech dlouho trvá. [příjmení] jim řekl, že to není problém, že jim připraví nějaký návrh, a že je bude kontaktovat. Když už se jim to zdálo nějaké delší, tak poprosili, jestli by mohli dostat nějakou informaci o tom, jak se to vyvíjí. Víceméně jim nikdy nebylo reagováno. Poté byli pozvaní na schůzku s tím projektantem v [obec a číslo] 12., což je nějakých dva a půl měsíce po setkání, což už jí přišlo jakoby dlouho. Nicméně byli připraveni, co se tam bude projednávat, takže si nastudovali i různé materiály, co se týče jako zařízení nebo standardního vybavení domu, protože chtěli dům na klíč, aby se o to nemuseli víceméně moc interesovat. Svědkyně si prostě nakreslila kuchyň, včetně rozměrů, s tímto přijela v doprovodu žalobce na jednání 10. 12., kdy to probíhalo vcelku fajn až do té doby, kdy se před nimi objevil plánek domu, kdy ta kuchyně byla zrcadlově obrácena. Nicméně se snažili podle svého laického vědomí a svědomí reagovat bezprostředně na spousty věcí, co jim nebylo jasné, tak se ptali. Dokonce si pamatuje větu pana [příjmení], který řekl, že už takhle dlouho tady neměli takto připravený klienty. Odjížděli ze schůzky s tím, že jsme znovu zdůrazňovali, že pořád prostě 30. 6. májí mít postavenou tu základovou desku, která není součástí toho baráku ani součástí smlouvy od žalované a věděli, že jim zbývá půl roku a potřebovali co nejdříve mít projekt, aby s tím dál mohli fungovat. Svědkyně předložila u jednání 10. 12. nákres kuchyně (jako je na č. l. 77 spisu), na což jí bylo sděleno, že je to v tužce, a že to nestačí, že by bylo dobré doplnit grafický návrh s kótami. Finální návrh kuchyně zaslali panu [příjmení] [příjmení] koncem ledna. Změny oproti tomu návrhu, který mu předložili v prosinci, v tomto konečném návrhu nebyly. Ten návrh, který posílali v lednu, byl na žádost pana projektanta okótován. Některá specifika ve vztahu k výstavbě dřevostavby jim byla sdělena, třeba to, že u dřevostavby musí být některé věci dány, stanoveny předem, že se tam potom třeba dodatečně nedá někde vrtat nebo dělat nějaká díra navíc. K důvodu odstoupení svědkyně uvedla, že to bylo asi na základě mnoho faktorů, kdy pořád operovali s tím 30. 6., věděli, že je čekají dvě řízení na úřadech, takže se dle nich tento termín nedal stihnout. Bylo jim řečeno, že barák se musí fyzicky začít stavět do roka od podepsání smlouvy, proto ten datum 30.

6. Bylo jim řečeno, že pokud se nezačne stavět, bude cena navýšena zhruba o milion korun. Ta informace o navýšení padla určitě na té schůzce 10. 12., myslí, že to zaznělo od pana [příjmení].

15. Svědek [příjmení] [příjmení], externí projektant žalované, při svém výslechu vypověděl, že byl v určité fázi upozorněn žalovanou, aby přestal pracovat na rozpracovaném projektu, a pak po nějaké době byl vyzván, aby vyfakturoval tu část, kterou měl zpracovanou, a aby zpracoval, jakým způsobem probíhalo zpracování dokumentace, resp. projektu a komunikace s žalobcem. V termínu [datum] přišla objednávka na projektovou dokumentaci od žalované, 27. 8. přišel podklad k přípojce vody čistírny odpadních vod, 6. 9. přišel další poklad, který se týkal existence sítí a geodetického zaměření předmětného pozemku, 9. 9. přišel od investora e-mailem situační výkres s projektem sítí v lokalitě, komunikace, a dále 21. 9. se s investorem domluvil na tom, že se sejdou na pozemku 27.

9. Dne 27. 9. se tedy na pozemku setkali s investorem a jeho přítelkyní, říkali si nějaké věci co na tom pozemku, on jako technik odborník vidí, jak dál bude probíhat práce na projektu, aby investor byl spokojený a projekt byl zpracován. Říkali si ještě nějaké další podklady, on takto objíždí zhruba 70 pozemků ročně, takže má prostě naučený nějaký postup, co si s tím dotyčným zákazníkem říkají, aby všechno probíhalo tak, jak má. Převzal ten den na pozemku od investora vytištěný e-mail od odboru územního plánování, kde byly nějakým způsobem popsaný regulativa, ale bylo to tam poměrně nepřesně, bylo to pak dál potřeba dořešit. 9. 11. přišel další důležitý podklad od investora, na který čekal, geologie, hydrogeologie, radon, územní rozhodnutí k rodinným domům a sítím na těch pozemcích, čili 9. 11. pro něj byl důležitý mezník, že se to někam začíná posouvat. 11. 11. odeslal investorovi náhled s umístěním stavby na pozemku. 10. 12. se sešli tak, jak se schází s každým zákazníkem, aby si pečlivě všechno prošli, co k tomu rodinnému domu, pozemku, i k té garáži je potřeba. Většinou to bývá jednání na 3-4 hodiny. Když investor odjížděl, poznamenal si, že jim chybí podklady ke kuchyňské lince, dořešení těch regulativ a potom rozhodnout, jestli ta garáž, kterou investor chtěl mít součástí projektu, bude zděná stavba nebo to bude systém žalované. Ještě ten samý den po tom jednání odeslal dotaz na odbor územního plánování, aby mu doplnili ta regulativa. Potom o šest dní 16. 12. jim z odboru územního plánování přišlo doplnění na jeho dotaz, takže věděl, že jsou správně, poslal to tedy pravděpodobně investorovi a psal, že podle smlouvy chybí stále ta kuchyňská linka a upřesnění, jestli ta garáž má být tedy zděná nebo v tom systému žalované. 18. 1. e-mailem investorovi připomínal dodání podkladu ke kuchyni a přikládal znovu ten výkres s tou studií, aby ho nemusel zpětně v e-mailech dohledávat. Ten podklad k té kuchyni přišel 24. 1., tedy měl všechno k tomu, abych mohl začít pracovat. Jeho kolega 9. 2. začal pracovat na těch výkresech, 15. 2. májí uložený DVG v AutoCADu, kde je kompletní stavební část včetně základů střechy, základů deska, situační výkresy, takže poměrně velká část toho projektu 15. 2. byla hotova a v podstatě to bylo připravené na to, aby začali dělat profese, avšak 16. 2. měl telefonát, že mají práce ukončit. Kdyby na to měli o 2 týdny déle, tak projekt měli vytištěný, hotový včetně všech profesí. Dle svědka je lepší si počkat na veškeré finální podklady, protože po tomto zpracování základní stavební části projektu jim trvalo nějakých 7 dnů a pak se dělají ty jednotlivé profese a další úpravy, což ví, že zvládá tak za dva týdny, takže třeba za tři týdny může mít celou projektovou dokumentaci hotovou a on věděl, že mají 45 dnů od dodání těch podkladů. Svědek dále vysvětlil, že dřevostavba má určitá specifika a tam bylo tedy nutné vědět informace pro ty následující profese. Co se týká např. elektroinstalace, tak dřevostavby jsou dodávány tak, že ve stěnových panelech jsou již konkrétní vývody, kam se potom dávají zásuvky a další věci, takže už takovéto přivezou přímo na stavbu, proto je nutné toto dopředu vědět, kde přesně budou spotřebiče umístěny. Další specifikum, které bylo nutné ke vztahu ke kuchyňské lince znát, bylo to, že v domě bylo uvažováno o podlahovém topení a toto se nedělá pod pevně stojícími předměty, takže ani pod kuchyňskou linkou nebo případně pokud by tam byl nějaký ostrůvek a dále se to vztahovalo k části ZTI tedy kanalizaci a vodě, kdy bylo nutné vědět třeba, kde přesně bude umístěný dřez v kuchyni. Svědek uvedl, že nákres na č. l. 77 neviděl a pokud by hypoteticky byl takovýto nákres svědkovi předložen tak by mu stačil a byl by s tím spokojen. Pouze pokud by byl na nákresu zachycen v levé části ostrůvek, tak z tohoto není jasné, v jakém místě místnosti by byl tento umístěn. Kuchyňská linka, pokud je rohová, tak by byl schopen z toho dovodit, kde má být umístěna, ale nikoliv u toho ostrůvku. Svědek vykázal projektantské práce žalované v celkové částce 55 188,10 Kč včetně DPH. Ohledně doby trvání získání změny územního rozhodnutí a stavebního povolení, svědek sdělil, že on přímo toto nevyřizuje, ale ze zkušenosti od klientů, kteří absolvovali tato řízení ví, že co se týká změny územního rozhodnutí, to může být přibližně jeden měsíc, záleží tam na vyjádření dotčených orgánů a jak dlouho tedy toto trvá a co se týká potom získání stavebního povolení, tak záleží jestli je to formou ohlášení, tam to může být opravdu velmi rychlé např. ve lhůtě jednoho týdne, pokud probíhá standardní stavební řízení, tak tam to může být otázka měsíce a půl až dvou měsíců i déle, protože tam záleží na mnoha faktorech. Na tom, zda tam tedy vstupují do toho řízení sousedé, jakým způsobem, jakou rychlostí postupuje daný úředník a vyřizuje to, takže co má zkušenosti, tak dokáže říct, že právě pokud to bude probíhat formou ohlášení, tak by veškerá řízení mohla být vyřízena ve lhůtě jednoho měsíce a jednoho týdne, ale má zkušenost s nejdelším řízením klientů např. i 3,5 roku. Pro územní řízení by byl dostačující jiný projekt, ovšem on měl zadáno zhotovení nikoliv projektu pro územní řízení, ale pro stavební řízení, případně stejný projekt právě pro řízení s ohlášením, proto tedy takovýto projekt nezpracovával. Řízení, jak to územní, tak potom to stavební mohou běžet souběžně na základě jedné finální projektové dokumentace, která bude předložena, protože v opačném případě tak, jak zde vysvětlovat ony lhůty, tak tyto by tedy běžely za sebou, čímž by tedy došlo k prodloužení těchto řízení.

16. Navržený důkaz fakturou vyhotovených projektantských prací byl soudem pro nadbytečnost zamítnut, jelikož se nejednalo o důkaz, který by mohl změnit rozhodnutí soudu ve věci samé, když soud se vzhledem ke zjištěným okolnostem nezabýval otázkou hodnoty skutečně odvedené práce.

17. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.

18. Podle § 2586 odst. 1 a 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“):„ Smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu. Cena díla je ujednána dostatečně určitě, je-li dohodnut alespoň způsob jejího určení, anebo je-li určena alespoň odhadem. Mají-li strany vůli uzavřít smlouvu bez určení ceny díla, platí za ujednanou cena placená za totéž nebo srovnatelné dílo v době uzavření smlouvy a za obdobných smluvních podmínek.“.

19. Dle § 2587 o.z.:„ Dílem se rozumí zhotovení určité věci, nespadá-li pod kupní smlouvu, a dále údržba, oprava nebo úprava věci, nebo činnost s jiným výsledkem. Dílem se rozumí vždy zhotovení, údržba, oprava nebo úprava stavby nebo její části.“.

20. Dle § 2002 odst. 1 o.z.:„ Poruší-li strana smlouvu podstatným způsobem, může druhá strana bez zbytečného odkladu od smlouvy odstoupit. Podstatné je takové porušení povinnosti, o němž strana porušující smlouvu již při uzavření smlouvy věděla nebo musela vědět, že by druhá strana smlouvu neuzavřela, pokud by toto porušení předvídala; v ostatních případech se má za to, že porušení podstatné není.“.

21. Podle § 2048 odst. 1 o.z.:„ Ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.“.

22. Dle § 1992 o. z.:„ Ujednají-li si strany, že jedna z nich může závazek zrušit zaplacením odstupného, ruší se závazek zaplacením odstupného obdobně jako při odstoupení od smlouvy. Právo zrušit závazek zaplacením odstupného však nemá strana, která již, byť i jen zčásti, plnění druhé strany přijala nebo druhé straně sama plnila.“.

23. Podle § 642 odst. 1 a 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákona účinného do 31. 12. 2013:„ Až do zhotovení díla může objednatel od smlouvy odstoupit; je však povinen zaplatit zhotoviteli částku, která připadá na práce již vykonané, pokud zhotovitel nemůže jejich výsledek použít jinak a nahradit mu účelně vynaložené náklady. Objednatel je oprávněn odstoupit od smlouvy i tehdy, je-li zřejmé, že dílo nebude včas hotovo nebo nebude provedeno řádně, a jestliže zhotovitel neučiní nápravu ani v poskytnuté přiměřené lhůtě.“.

24. Účastníci spolu uzavřeli smlouvu o dílo v intencích § 2586 a násl. o.z. Předmětem smlouvy byla montáž rodinného domu – dřevostavby s tím, že žalovaná měla žalobci zajistit zhotovení projektové dokumentace nejpozději do 45 pracovních dnů od splnění všech podmínek ze strany žalobce, a to od a) předání podkladů nutných ke zpracování projektové dokumentace uvedených v příloze [číslo] smlouvy, včetně případných dalších podkladů objektivně požadovaných projektantem, b) zaplacení části ceny díla ve výši 160 000 Kč a za c) písemného odsouhlasení konečného a již neměnného tvarového a dispozičního řešení předmětu smlouvy, včetně specifikace všech rozvodů inženýrských sítí a technologií (kanalizace, vodovod, elektroinstalace, topení apod.) a včetně specifikace jeho výškového a polohového umístění v rámci místa stavby. Žalobce od smlouvy dne [datum] (doručením odstoupení) odstoupil, přičemž jako důvod uvedl podstatné porušení smlouvy, spočívající v prodlení žalované se zhotovením projektové dokumentace a dále nemožnost zahájení montáže do [datum], tedy zánik garance sjednané ceny díla, k čemuž došlo liknavostí žalované.

25. Soud se nejprve zabýval tím, zda měl žalobce právo od smlouvy odstoupit dle § 2002 odst. 1 o.z. pro podstatné porušení smlouvy ze strany žalované a dospěl k závěru, že toto právo žalobce neměl. Z provedeného dokazování a vyjádření účastníků vyplývá, že žalobce splnil své povinnosti dle čl. II. odst. 3 písm. a) a b) smlouvy. Sporné pak bylo, kdy došlo ke splnění povinností dle písm. c), a sice písemnému odsouhlasení konečného a již neměnného tvarového a dispozičního řešení předmětu smlouvy, včetně specifikace všech rozvodů inženýrských sítí a technologií (kanalizace, vodovod, elektroinstalace, topení apod.) a včetně specifikace jeho výškového a polohového umístění v rámci místa stavby. Z e-mailové komunikace, jakož i výslechu obou svědků jednoznačně vyplývá, že účastníci měli dne [datum] schůzku, kde řešili podklady pro vyhotovení projektové dokumentace, přičemž žalobce přislíbil doplnění informací ke garáži a zaslání návrhu kuchyně. Soud nedokáže na základě sdělení svědků jednoznačně určit, zda návrh kuchyně, založený ve spisu, byl skutečně předložen na schůzce 10. 12. projektantovi, jelikož tento před soudem vypověděl, že tento návrh vidí u soudu poprvé, a že by případně byl takový návrh jako podklad dostačující (vyjma umístění kuchyňského ostrůvku). Rozhodující ovšem je, že žalobce jednoznačně přistoupil na to, že návrh kuchyně doplní, což také udělal, po několika e-mailových urgencích, dne [datum], což je tedy den, kdy došlo ke splnění poslední povinnosti žalobce dle písm. c) a k počátku běhu lhůty 45 dnů pro zhotovení projektové dokumentace. Z výslechu svědků je zjevné, jaká specifika má realizace dřevostaveb, čehož si byl žalobce i dle výslechu jeho přítelkyně vědom. Dle soudu tak bylo opravdu nutné pro projektovou dokumentaci předložit návrh kuchyně, z něhož bylo možné zjistit veškeré potřebné informace zejména ve vztahu k rozvodům vody, elektřiny a topení. Je s podivem, pokud žalobce zaslal [datum] návrh kuchyně totožný s tím, který údajně předkládal již na schůzce 10. 12., pouze doplněný o kvóty, přičemž se nejednalo o žádný graficky zpracovaný návrh, ale žalobce se svědkyní jej dle jejího sdělení nakonec doplňovali sami, proč tento nezaslali projektantovi dříve, což by mohlo věc urychlit. Mohli takto učinit i např. s dotazem, zda je to takto dostačující, nebo je nutné ještě něco doplnit. V tomto směru se soud domnívá, že při schůzce 10. 12. došlo k nepochopení účastníků v tom směru, jaké skutečnosti ke kuchyni jsou vlastně pro projekt nutné doplnit, a žalobce nadbytečně během ledna oslovil kuchyňské studio, aniž by od něj návrh kuchyně získal a ztratil tím další čas. Toto však dle soudu nelze klást za vinu žalované. Žalobci tak bylo dne [datum] výslovně oznámeno, že dodal veškeré podklady a na projektové dokumentaci se může pracovat. Žalobce od smlouvy odstoupil dopisem ze dne [datum] (doručeným [datum]), tedy jednoznačně v tuto dobu běžela lhůta pro zhotovení projektové dokumentace a ze strany žalované tak k porušení smlouvy nedošlo. Odstoupení žalobce v tomto směru bylo jednoznačně předčasné. Stejně tak bylo dle soudu předčasné namítat„ zmaření garance ceny díla“ žalovanou. Cena díla byla garantována dle ustanovení smlouvy do [datum], v únoru 2022 tak k navýšení ceny díla dojít nemohlo a také nedošlo a nelze říci, zda by žalobce po obdržení projektové dokumentace opravdu nebyl schopen zajistit potřebná správní rozhodnutí a stavební povolení, aby mohl postavit základovou desku, a ve sjednaném termínu do [datum] mohla začít montáž dřevostavby. V době odstoupení od smlouvy se tak jednalo o pouhé spekulace. Z výslechu svědka vyplývá, že získání potřebných rozhodnutí mohlo trvat v řádech měsíců, ale i let. Sám žalobce pak soudu sděloval, že dle jeho zjištění bylo možné získat daná rozhodnutí ve lhůtě 6 – 9 měsíců. To ovšem znamená, že už v prosinci, kdy měl žalobce schůzku s projektantem a řešili zásadní podklady pro projekt i v lednu, kdy stále žalobce vyvíjel součinnost a podklady dodával, musel být tento přesvědčen, že splnění lhůty pro garanci ceny díla není z jeho pohledu reálně možné. Účastníkům muselo být již při sjednání smlouvy jasné, v jakých lhůtách postupují správní úřady, a že pro žalobce je v tomto směru garance ceny díla po dobu 1 roku hraniční, ne –li nereálná, jelikož potřebná povolení mohl získávat po dobu delší než jeden rok i v případě, že by měl projekt k dispozici bezprostředně po uzavření smlouvy. Soud v tomto směru navíc upozorňuje ve vztahu k navýšení ceny díla po 30. 6., že dle čl. II. odst. 8. smlouvy po uplynutí této lhůty je žalovaná oprávněna, v případě, že v průběhu této lhůty dojde ke zvýšení cen dodávek rodinných domů zhotovitele, cenu díla dle této smlouvy odpovídajícím způsobem zvýšit. Oprávněna, nikoliv povinna. Zároveň žalobce nemusel navýšení ceny akceptovat a dle smlouvy v takovém případě mohl od smlouvy odstoupit a uhradit žalované v plné výši všechny náklady, které žalované v souvislosti s přípravou plnění povinností vyplývajících z této smlouvy prokazatelně vznikly.

26. Soud se dále zabýval ujednáním dle čl. X odst. 2. smlouvy, dle něhož byl žalobce oprávněn odstoupit od smlouvy před splněním podmínek uvedených v čl. III. odst. 1 písm. a), b), c) (před nastoupením k montáži díla) bez udání důvodu, přičemž pro tento případ bylo sjednáno odstupné ve výši 160 000 Kč. Žalobce namítal, že se dle něho jedná o skrytou smluvní pokutu, případně, že je odstupné nepřiměřeně vysoké, když odkazoval i na judikaturu Nejvyššího soudu. Dle soudu se nemůže jednat o smluvní pokutu, jelikož ta je dle § 2048 odst. 1 o.z. vázána na porušení povinnosti ze smlouvy. V daném případě však bylo možné závazek ukončit odstoupením bez udání důvodů, tedy čistě rozhodnutím žalobce. Pokud pak jde o samotný institut odstoupení se sjednaným odstupným, v tomto směru soudu nezbývá než konstatovat, že oproti úpravě v zákoně č. 40/1964 Sb., občanském zákoníku, účinném do 31. 12. 2013 je nový občanský zákoník č. 89/2012 Sb. umožňuje větší míru smluvní svobody než jeho předchůdce. Pokud si tedy strany v rámci svého dispozitivního oprávnění ve smlouvě dobrovolně sjednali možnost žalobce od smlouvy do určité fáze odstoupit bez udání důvodů při zaplacení odstupného, je toto ujednání dle soudu platné. V dřívější úpravě, dle níž ostatně rozhodoval i Nejvyšší soud v rozhodnutích označených žalobcem, byl objednatel oprávněn odstoupit od smlouvy až do zhotovení díla s tím, že byl povinen zaplatit zhotoviteli částku, která připadala na práce již vykonané. Nový občanský zákoník však takovou možnost u smlouvy o dílo objednateli nedává, proto dle soudu ujednání o možnosti odstoupit ve smlouvě je naopak výhodou pro žalobce jako objednatele, který by byl jinak nucen setrvat v závazkovém vztahu až dokonce, pokud by nedošlo k porušení smluvních povinností žalované. Žalobce pak přistoupil ve smlouvě i na zcela konkrétně sjednanou výši odstupného. Je zjevné, že předmětná částka nemusí vůbec odpovídat skutečně odvedené práci, ovšem takto funguje princip odstupného, na které lze nahlížet jako na určitou paušalizovanou náhradu škody vzniklou v souvislosti s předčasným ukončením sjednané smlouvy. Pokud si účastníci výslovně sjednali přesné podmínky, do kdy lze od smlouvy žalobcem odstoupit, bylo by dle soudu přílišným formalismem posuzovat odstoupení za neplatné pouze na základě ů 1992 věty druhé o.z. dle něhož právo zrušit závazek zaplacením odstupného nemá strana, která již, byť i jen zčásti, plnění druhé strany přijala nebo druhé straně sama plnila. Pokud by soud vycházel doslovně z tohoto ustanovení, zanikla by možnost odstoupení uhrazením odstupného již složením zálohy žalobcem. Dle soudu je nutné v tomto směru za hlavní plnění posuzovat samotný předmět smlouvy, tedy montáž dřevostavby a zcela logicky byla ujednána možnost odstoupení s odstupným pro žalobce právě do chvíle, než začne samotná montáž. Neplatnost odstoupení ostatně účastníci nenamítali, pouze zde byl spor, zda se jedná o odstoupení ze zákona či z titulu smluvního ujednání.

27. V řízení tedy nebylo prokázáno, že by došlo ze strany žalované k porušení smlouvy, natož k podstatnému porušení, které by opravňovalo žalobce od této odstoupit v intencích § 2002 odst. 1 o.z. Za této situace nezbylo soudu než předmětné odstoupení posoudit jako odstoupení dle čl. X odst. 2 smlouvy, za které bylo sjednané odstupné ve výši 160 000 Kč. Výše odstupného byla mezi účastníky jednoznačně sjednána, bez ohledu na to, jaká činnost bude ze strany žalované do doby odstoupení učiněna. Proto soud tuto nemohl nijak moderovat. Na základě shora uvedeného tak soud žalobu žalobce zamítl.

28. Podle § 142 odst. 1 o. s. ř. účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Soud přiznal procesně úspěšné žalované na nákladech soudního řízení odměnu za 7 úkonů právní služby dle § 11 odst. 1 (převzetí a příprava zastoupení, 3 x písemné podání ve věci samé a 2 x účast na jednání soudu z toho 1 x přesahující dvě hodiny,) ve spojení s § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. po 6 700 Kč (tj. 46 900 Kč), 6 x režijní paušál po 300 Kč dle § 13 odst. 3 téže vyhlášky (tj. 1 800 Kč). Dále žalované náleží hotové náklady na cestovné dle § 13 odst. 1 AT při kombinované spotřebě vozidla 5,2 litrů na 100 km, MN dle předloženého technického průkazu vozidla k jednání soudu dne [datum] za cestu [obec] – [obec] a zpět (vzdálenost 2 x 80 km) ve výši 1 144 Kč, za cestu [obec] – [obec] a zpět (vzdálenost 2 x 35 km) k jednání soudu dne [datum] ve výši 500 Kč, tj. v celkové částce 1 644 Kč, náhrada za promeškaný čas dle § 14 odst. 3 AT za 9 půlhodin po 100 Kč, tj. 900 Kč, a DPH 21 % 10 761 Kč, celkem tedy činí náklady žalované 62 005 Kč, což zaplatí žalobce v zákonné lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).

Poučení