6 C 93/2025 - 38

Rubrum

Okresní soud v Břeclavi rozhodl samosoudkyní Mgr. Darinou Slámovou ve věci žalobce: [Jméno žalobce]., IČO [IČO žalobce] sídlem [Adresa žalobce] zastoupený advokátkou [Jméno advokátky] sídlem [Adresa advokátky] proti žalovanému: [Jméno žalovaného], narozený [Datum narození žalovaného] bytem [Adresa žalovaného] o zaplacení 33.170 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobci částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] od čtvrtého dne následujícího po právní moci výroku I. tohoto rozsudku do zaplacení ve výši odpovídající ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž se žalovaný dostane do prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobce domáhal uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalobci částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do třetího dne následujícího po právní moci výroku I. tohoto rozsudku, zamítá.

III. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku [částka], a to k rukám zástupkyně žalobce, advokátky [Jméno advokátky]

IV. Žalobce je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit České republice - Okresnímu soudu v [adresa] doplatek soudního poplatku za žalobu (návrh na zahájení řízení) ve výši [částka], a to na účet č. [č. účtu], variabilní symbol [var. symbol].

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou, soudu doručenou dne [datum], vůči žalovanému domáhal zaplacení částky [částka] spolu s příslušenstvím, představovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení.

2. K návrhu žalobce uvedl, že mezi žalobcem a žalovaným došlo dne [datum] k uzavření smlouvy o úvěru č. [hodnota] (uzavřené smluvními stranami elektronickými prostředky komunikace na dálku dle § 562 o. z.), na základě které poskytl žalobce žalovanému peněžní prostředky ve výši [částka], které žalovaný obdržel dne [datum] bezhotovostním převodem na jeho účet. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaný zavázal zaplatit žalobci jistinu úvěru ve výši [částka] spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši [částka], celkem tedy částku ve výši [částka], nejpozději do [datum]. Žalovaný na poskytnutý úvěr a poplatek za poskytnutí úvěru žalobci neuhradil ničeho. Žalobci tak vznikl kromě nároku na vrácení jistiny úvěru ve výši [částka] a poplatku za poskytnutí úvěru ve výši [částka] rovněž nárok na zákonný úrok z prodlení z jistiny úvěru ode dne následujícího po datu splatnosti, tedy od [datum] do zaplacení. Dále podle čl. IX.1.a. smlouvy o úvěru vznikl žalobci v důsledku prodlení žalovaného nárok na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky [částka] od [datum] do [datum] v celkové výši [částka]. Před podáním žaloby byl žalovaný vyzván k úhradě celkové dlužné částky předžalobní výzvou dle § 142a o. s. ř., zaslanou mu e-mailovou zprávou.

3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, po celou dobu řízení zůstal nečinný.

4. Vzhledem k tomu, že ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě žalobcem předložených listinných důkazů a účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, rozhodl soud věc v souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších (dále jen „o. s. ř.“), aniž ve věci nařizoval jednání.

5. Z předložených listinných důkazů zjistil soud následující skutečnosti.

6. Z předložené smlouvy o úvěru č. [hodnota], datované dnem [datum], soud zjistil, že tuto smlouvu uzavřeli žalobce jako úvěrující a žalovaný jako úvěrovaný. Smlouva neobsahuje vlastnoruční podpisy stran. Žalobce poskytl žalovanému bezhotovostním převodem na jeho účet jako jednorázový a bezúčelový spotřebitelský úvěr částku [částka], přičemž žalovaný se zavázal vrátit žalobci částku ve výši [částka], a to jednorázově do 28 dnů od poskytnutí úvěru. Roční procentní sazba nákladů na úvěr (RPSN) činí 3921 %.

7. Ze smlouvy o úvěru shora a ze sdělení žalobce bylo zjištěno, že částka čerpaná žalovaným činila celkem [částka] a že žalovaný na smlouvu o úvěru shora neuhradil žalobci ničeho.

8. Z výzvy k úhradě dluhu, předžalobní upomínky podle § 142a o. s. ř. ze dne [datum], adresované žalovanému, soud zjistil, že žalobce prostřednictvím své zástupkyně vyzval žalovaného k zaplacení žalované pohledávky a současně ho upozornil na další postup v případě jejího neuhrazení, včetně možnosti jejího vymáhání soudní cestou.

9. Z potvrzení [právnická osoba]. ze dne [datum] o provedené odchozí platbě a ze sdělení (odpovědi na výzvu soudu) [právnická osoba]. ze dne [datum] soud zjistil, že majitelem účtu, uvedeného ve smlouvě o úvěru shora jako účet určený k výplatě úvěru, byl v době výplaty úvěru žalovaný a že na tento účet byla dne [datum] připsána částka poskytnutého úvěru ve výši [částka].

10. Z žádosti o poskytnutí úvěru [Anonymizováno] a vyhodnocení úvěruschopnosti ze dne [datum] na jméno žalovaného soud zjistil, že na žalovaného byla provedena lustrace na exekuce, v insolvenčním rejstříku, v databázi odcizených a neplatných dokladů (vše bez záznamu), a v registrech dlužníků REPI a EUCB. Žalovaný v žádosti o úvěr uvedl rodinný stav partnerské soužití, počet vyživovaných dětí 0, příjmy ve výši [částka], výdaje [částka], náklady na bydlení [částka], příjem ostatních členů domácnosti [částka], měsíční výdaje splátek úvěrů [částka]. Při ověření žádosti bylo zjištěno průměrný měsíční příjem [částka] (ověřeno podklady [Anonymizováno] – [právnická osoba]), výdaje domácnosti [částka], jiné finanční závazky [částka], náklady na bydlení [částka], příjem ostatních členů domácnosti [částka], životní minimum [částka], čistý příjem domácnosti [částka], náklady celkem [částka].

11. Z výpisu z registru platebních informací na jméno žalovaného - úvěrové a platební historie ke dni [datum] soud zjistil, že na jméno žalovaného zde není evidován žádný otevřený kontrakt, je zde evidováno 16 ukončených kontraktů za období od [datum] do [datum], vše spotřebitelské úvěry vesměs na nižší částky (v řádu jednotek tisíců až do [částka]) s krátkou lhůtou splatnosti (vesměs do jednoho měsíce).

12. Z výpisu služby Kontomatik na jméno žalovaného soud zjistil, že žalovaný čerpal půjčky resp. úvěry v období květen 2024 ve výši [částka] ([právnická osoba]), [částka] ([právnická osoba].) a [částka] ([právnická osoba]), za období červen 2024 ve výši [částka] ([právnická osoba]) a [částka] ([právnická osoba]), za období červenec 2024 ve výši [částka] ([právnická osoba]) a [částka] ([právnická osoba]), a za období srpen 2024 ve výši [částka] ([právnická osoba]). Dále bylo z tohoto výpisu zjištěno, že žalovanému byly připsány platby od plátce [právnická osoba] za měsíc/ve výši květen 2024/[částka], červen 2024/[částka], červenec 2024/[částka], srpen 2024/[částka]. Dále bylo z tohoto výpisu zjištěno, že žalovanému byly odepsány platby pro příjemce [Anonymizováno] za měsíc/ve výši květen 2024/[částka], červen 2024/[částka], červenec 2024/[částka], srpen 2024/[částka].

13. Z výpisů z běžného účtu (totožného s účtem, na nějž byla vyplacena částka poskytnutého úvěru), vedeného na jméno žalovaného u [právnická osoba]. za období březen a duben 2024, soud zjistil, že za období [datum] – [datum] činil počáteční zůstatek [částka] a konečný zůstatek [částka], celkem přišlo [částka] a celkem odešlo -[částka]. V tomto období bylo provedeno 174 odchozích plateb ve prospěch účtu [Anonymizováno] v celkové výši [částka] a dále 13 odchozích plateb ve prospěch účtů [Anonymizováno] v celkové výši [částka]. Na účet byla připsána výplata půjčky od [právnická osoba] ve výši [částka]. Dále byla na účet dne [datum] připsána platba ve výši [částka] od plátce [právnická osoba] Za období [datum] – [datum] činil počáteční zůstatek [částka] a konečný zůstatek [částka], celkem přišlo [částka] a celkem odešlo -[částka]. V tomto období bylo provedeno 284 odchozích plateb ve prospěch účtu [Anonymizováno] v celkové výši [částka] a na účet bylo připsáno celkem [hodnota] výplat úvěrů, resp. půjček v celkové výši [částka] od plátců [právnická osoba], [právnická osoba], [Anonymizováno] [právnická osoba]. Dále byla na účet dne [datum] připsána platba ve výši [částka] od plátce [právnická osoba]

14. Na základě učiněných zjištění soud dospěl k závěru, že předmětem řízení jsou žalobci postoupené nároky věřitele vyplývající ze smlouvy o zápůjčce, uzavřené podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“), a podle zákona č. 257/2016 Sb., zákon o spotřebitelském úvěru (dále jen „z. s. ú.“), jako spotřebitelský úvěr.

15. Podle § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

16. Podle § 2392 odst. 1 věta první o. z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky.

17. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný.

18. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Tímto prováděcím předpisem je nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se stanoví výše úroků z prodlení a poplatku z prodlení podle občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014.

19. Podle § 1879 o. z. věřitel může svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit smlouvou jinému.

20. Podle § 1880 odst. 1 o. z. s postoupenou pohledávkou nabývá postupník také její příslušenství a práva s ní spojená, včetně jejího zajištění.

21. Podle § 104 z. s. ú. platí, že smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy.

22. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od 1. 1. 2024 (dále jen „z. s. ú.“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

23. Podle § 86 odst. 2 z. s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

24. Podle § 87 odst. 1 z. s. ú., ve znění účinném od 29. 5. 2022, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

25. Dle judikatury Ústavního soudu (např. I. ÚS 3308/16, IV. ÚS 702/20) i rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3. 2020 ve věci C-679/18 (OPR-Finance s.r.o. vs. GK), je soud povinen z moci úřední zkoumat, zda poskytovatel spotřebitelského úvěru před uzavřením smlouvy řádně s odbornou péčí prověřoval úvěruschopnost osoby, které měl být úvěr poskytnut, a zda zjištěné okolnosti odůvodňovaly závěr poskytovatele, že taková osoba bude schopna řádně splácet sjednaný úvěr.

26. Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 uvedl, že věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázi dlužníků.

27. Povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je shora citovaným zákonem o spotřebitelském úvěru uložena věřiteli pod sankcí absolutní neplatnosti smlouvy podle § 87 odst. 1 z. s. ú. Soud se proto z úřední povinnosti zabýval tím, zda se žalobce řádně zabýval úvěruschopností žalovaného při uzavírání smlouvy o úvěru shora. Na základě výše uvedených zjištěných skutečností má soud za to, že žalobce neprokázal, že by při uzavírání této smlouvy řádně ověřoval úvěruschopnost žalovaného, jak mu to ukládal zákon o spotřebitelském úvěru, neboť dle názoru soudu potřebné skutečnosti v této otázce dostatečně pečlivě nezjišťoval, resp. ty zjištěné řádně nezohlednil. S ohledem k příjmům žalovaného soud z žádosti o poskytnutí úvěru shora zjistil, že tyto měly plynout jednak (zřejmě z pracovního poměru žalovaného) od plátce [právnická osoba] v průměrné měsíční výši [částka]. Tento údaj byl doložen, resp. ověřen z výpisu ze služby Kontomatik a dále z předložených výpisů z běžného účtu žalovaného shora. Dále se mělo jednat o příjem ostatních členů domácnosti ve výši [částka], bez jakékoli bližší konkretizace (kdo tuto domácnost tvoří, z jakých zdrojů tyto příjmy pocházejí), tyto navíc nebyly (ani tvrzeně) nijak doloženy. Údaje o příjmu žalovaného (resp. čistém příjmu domácnosti ve výši [částka] dle žádosti shora) se tak soudu jeví jako nekompletní, částečně nedoložené a tudíž nepřesné, neurčité a v důsledku toho nepřezkoumatelné, a proto nevěrohodné, s velmi sníženou vypovídací hodnotou, obzvláště pak ve spojení s charakterem údajů o výdajové stránce žalovaného, jak je popsáno níže. Ohledně výdajů žalovaného byly v žádosti o úvěr shora jako jeho měsíční výdaje uvedeny výdaje ve výši [částka], náklady na bydlení ve výši [částka], měsíční výdaje splátek úvěrů ve výši [částka], resp. při ověření žádosti zjištěné výdaje domácnosti ve výši [částka], jiné finanční závazky ve výši [částka], náklady na bydlení ve výši [částka], životní minimum [částka], resp. náklady celkem [částka], vše bez jakéhokoli bližšího upřesnění a konkretizace co do výše a charakteru jednotlivých druhů těchto výdajů, a bez uvedení zdrojů a způsobu verifikace těchto údajů, což již samo o sobě nevzbuzuje důvěru ve validitu těchto údajů. Především však nebyl ze strany žalobce nijak reflektován zásadní rozpor v údajích o výdajích žalovaného uvedených v žádosti o úvěr a výdajích vyplývajících z výpisů z běžného účtu žalovaného shora, resp. z výpisu ze služby Kontomatik shora, potažmo zejména nebyla žalobcem nijak zohledněna skutečnost, že žalovaný v měsících předcházejících žádosti o poskytnutí úvěru, konkrétně v měsících březen až srpen 2024, prosázel pouze u společnosti [Anonymizováno] částky ve výši [částka], [částka], [částka], [částka], [částka] a [částka]. Údaje o výdajích žalovaného uvedené v žádosti o poskytnutí úvěru a vyhodnocení úvěruschopnosti žalovaného jsou tak dle názoru soudu neúplné, skutečný stav nepostihující, a soudu se jeví ve vztahu k finanční realitě žalovaného jako očividně účelové a postrádající elementární výpovědní hodnotu. Rovněž v žádosti shora uvedený argument, že žalobcem byly provedeny lustrace se zjištěním, že vůči žalovanému není vedena exekuce ani insolvenční řízení, a že není evidován v databázi neplatných dokladů, se soudu jeví jako úkony pro forma činěné, s bagatelní výpovědní hodnotou (z neexistence exekučního či insolvenčního řízení vůči osobě nevyplývá ani její solventnost, ani její nezadluženost, z neexistence zcizených nebo neplatných dokladů nevyplývá ve vztahu k úvěruschopnosti žalovaného nic), nota bene v situaci, kdy z údajů uvedených ve výpisech z běžného účtu žalovaného a z registru platebních informací shora vyplývá, že žalovaný již závazky z půjček, popř. úvěrů měl a má, a to ve značném počtu a vesměs krátkodobých, a tedy s nevýhodnými (co do výše ceny půjčených peněz) úvěrovými podmínkami. Rovněž tato skutečnost nebyla žalobcem nijak komentovaná ani reflektovaná, a přitom se dle názoru soudu jedná o skutečnost, která jednoznačně směřuje k tomu, že by právní předchůdce žalobce měl nabýt pochyb o schopnosti žalovaného poskytnutý úvěr řádně a včas splácet, resp. dle názoru soudu, s ohledem na výši žalovaným prosázených částek shora, měl žalobce v tomto směru nabýt pochyby hraničící s jistotou, že toho žalovaný schopen nebude. Soud tak dospěl k závěru, že v případě posouzení úvěruschopnosti žalovaného se právní předchůdce žalobce dostatečně nevypořádal především s výdajovou stránkou finančních poměrů žalovaného, kdy tato byla dle názoru soudu zmíněna, resp. prověřena jen velmi zběžně a pro forma, a tedy naprosto nedostatečně, a dále pak byly naprosto nesprávně vyhodnoceny i ty údaje, které byly (nebo měly a mohly být) žalobcem zjištěny. Lze tak uzavřít, že žalobce nedodržel veškeré podmínky pro uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru dle citovaného zákona o spotřebitelském úvěru a úvěruschopnost žalovaného zejména po stránce výdajové řádně neověřil. Soud proto podle ustanovení § 87 odst. 1 z. s. ú. považuje výše uvedenou smlouvu o spotřebitelském úvěru za sjednanou absolutně neplatně.

28. Vzhledem k tomu, že soud posoudil smlouvu o úvěru shora jako absolutně neplatnou, je žalovaný podle § 87 odst. 1 věty třetí z. s. ú. povinen žalobci vydat to, oč se na jeho úkor bezdůvodně obohatil plněním poskytnutým na základě absolutně neplatného právního jednání. Z provedeného dokazování vyplývá, že žalobce poskytl žalovanému v případě uplatňovaného nároku částku ve výši [částka] a že žalovaný na poskytnutou částku nezaplatil ničeho. Žalovaný je tedy povinen nesplacenou částku jistiny ve výši [částka] žalobci vrátit jako bezdůvodné obohacení. Soud žalovanému uložil povinnost tuto částku žalobci uhradit společně se zákonným úrokem z prodlení, který žalobci přiznal z nesplacené částky jistiny od čtvrtého dne následujícího po právní moci výroku I. tohoto rozsudku, neboť má za to, že do prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení se žalovaný dostane až v případě nesplnění povinnosti, uložené mu ve výroku I. tohoto rozsudku. Soud v této souvislosti odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021, v němž Nejvyšší soud dospěl k závěru, že ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů „lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené). Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů. Nadto z konstantní judikatury dále vyplývá, že soud při určení toho, kolik je případně dlužník povinen vrátit, přihlédne i k částce, která již byla dlužníkem na úvěr v průběhu trvání smluvního vztahu uhrazena. Soud s ohledem na právě citované závěry Nejvyššího soudu zavázal žalovaného k úhradě dlužné částky v klasické třídenní lhůtě, neboť vzhledem k tomu, že žalovaný byl v řízení nečinný, nebylo možné zjistit jeho současné majetkové a další poměry, přičemž tato skutečnost nemůže jít k tíži žalobce, je naopak na žalovaném, aby tvrdil a prokázal, že není schopen bezdůvodné obohacení žalobci vrátit ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku.

29. Ve zbývajícím rozsahu požadované jistiny a příslušenství soud žalobu s ohledem na shora uvedené jako nedůvodnou zamítl, neboť z neplatné smlouvy nemohou žalobci náležet žádné další smluvní nároky (poplatek za poskytnutí úvěru, smluvní pokuta). Soud rovněž zamítl žalobu v části požadovaného úroku z prodlení z důvodu, že do prodlení se žalovaný dostane až v případě nesplnění povinnosti, uložené mu ve výroku I. tohoto rozsudku, jak je blíže popsáno shora.

30. Účastník, který měl ve věci plný úspěch, má právo na náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl (§ 142 odst. 1 o. s. ř.). Měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo (§ 142 odst. 2 o. s. ř.). Žalovanému žádné náklady řízení nevznikly, náklady žalobce potřebné k účelnému uplatňování nebo bránění práva sestávají z nákladů za zastoupení advokátem stanovených dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.“), dle níž náleží právnímu zástupci žalobce odměna dle § 14b odst. 1 bod 3. a. t. za tři úkony právní pomoci dle § 11 odst. 1 písm. a) a d) a. t. (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé, sepis a podání žaloby) ve výši [částka] za úkon (počítáno z tarifní hodnoty ve výši [částka] dle § 8 odst. 1 a. t.), a tři paušální náhrady hotových výdajů po [částka] dle § 14b odst. 6 písm. a) a. t., tedy celkem [částka]. Právní zástupkyni žalobce přitom náleží též daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka], což činí částku [částka]. Náklady za právní zastoupení žalobce tak činí včetně daně z přidané hodnoty celkem [částka]. Žalobci dále bylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení ve výši [částka] za jím placený soudní poplatek z žaloby. Celková částka nákladů řízení účelně vynaložená žalobcem tak činí částku [částka]. Protože však žalobce byl ve věci zčásti neúspěšný, resp. byl úspěšný pouze částečně, je jeho nárok na náhradu nákladů řízení přepočten koeficientem úspěšnosti 26,62 %, tedy výše náhrady nákladů řízení, které je žalovaný povinen zaplatit žalobci, činí částku [částka]. Lhůtu k zaplacení dlužné částky stanovil soud do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.), tato je splatná na účet právního zástupce žalobce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).

31. Vzhledem ke skutečnosti, že žalobce do okamžiku vyhlášení rozsudku neuhradil doplatek soudního poplatku za podání žaloby ve výši [částka], k jehož úhradě mu vznikla povinnost v důsledku nevydání elektronického platebního rozkazu ve spojení s pokračováním v řízení, a k jehož úhradě byl vyzván usnesením soudu ze dne [datum], č. j. [spisová značka], byla mu tato povinnost uložena rozhodnutím, uvedeným v bodě IV. výroku rozsudku shora. Žalobce po vyhlášení rozsudku doplatek soudního poplatku již uhradil, soud je nicméně vázán rozhodnutím, jakmile jej vyhlásil, a proto již tuto skutečnost nebylo možné reflektovat ve výroku tohoto rozsudku.

Poučení