6 C 94/2021

Rubrum

Okresní soud v Trutnově rozhodl soudkyní Mgr. Gabrielou Řezníčkovou ve věci žalobkyně: [Jméno zainteresované osoby 0/0], narozená [Datum narození zainteresované osoby 0/0] bytem [Adresa zainteresované osoby 0/0] se sídlem [Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0] proti žalovanému: [Jméno zainteresované osoby 1/0], narozený [Datum narození zainteresované osoby 1/0] bytem [Adresa zainteresované osoby 1/0] zastoupený advokátem [Jméno zástupce zainteresované osoby 1/0] se sídlem [Adresa zástupce zainteresované osoby 1/0] o 1.298.074 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1.298.074 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1.298.074 Kč od 26. 2. 2020 do zaplacení do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 9.680 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 9.680 Kč od 26. 2. 2020 do zaplacení do 3 dnů od právní moci rozsudku.

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení 80.505 Kč k rukám zástupce žalobkyně [tituly před jménem] [jméno FO] do 3 dnů od právní moci rozsudku.

IV. Žalovaný je povinen nahradit České republice náklady řízení ve výši 43.385 Kč na účet Okresního soudu v Trutnově do 3 dnů od právní moci rozsudku.

V. Žalovaný je povinen zaplatit České republice soudní poplatek 12.981 Kč na účet Okresního soudu v Trutnově do 3 dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se v soudním řízení zahájeném dne 8. 4. 2021 domáhala po žalovaném zaplacení částek 1.298.074 Kč a 9.680 Kč s příslušenstvím. Částku 1.298.074 Kč žalobkyně požadovala za újmu na svých přirozených právech, konkrétně za ztížení společenského uplatnění, které žalobkyni žalovaný způsobil trestným jednáním. Rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 24. 7. 2020, č. j. [spisová značka] ve spojení s rozsudkem Vrchního soudu v Praze ze dne 15. 12. 2020, č. j. [spisová značka], byl žalovaný pravomocně odsouzen k úhrnnému nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání 8,5 let za zločin znásilnění, zločin sexuálního nátlaku, zločin vydírání a přečin nebezpečného pronásledování, které spáchal ve vztahu k žalobkyni jako poškozené. Citováním výroku o vině odsuzujícího rozsudku žalobkyně popsala, v čem spočívalo trestné jednání žalovaného trvající od první poloviny roku 2013 do října 2018, respektive do zadržení žalovaného v lednu 2019. Následkem protiprávního jednání žalovaného se u žalobkyně v říjnu 2018 rozvinula posttraumatická stresová porucha projevující se plačtivostí, depresivním laděním, zvýšenou lekavostí a ostražitostí, tendencí vyhýbat se sociálním kontaktům, zhoršeným soustředěním, ztrátou zájmu o aktivity, které u ní dříve vyvolávaly potěšení, ztrátou energie, sníženou schopností prožívat radost, senzitivní vztahovačností na veřejnosti, strachem v situacích, kdy vidí osobu nebo auto podobající se žalovanému a jeho autu, a vyhýbáním se takovým situacím, pocity ponížení, pocity ztráty perspektivy s pocitem omezených možností do budoucna, snížením volních schopností, bezděčnými reminiscencemi živých vzpomínek prožitých událostí s žalovaným, sníženým zájmem i účastí na důležitých činnostech v životě, nekvalitním spánkem s předčasným ranním probouzením, sníženou chutí k jídlu s celkovým váhovým úbytkem a sníženým libidem, s nejistou prognózou zlepšení a úzdravy, což soud kvalifikoval jako těžkou újmu na zdraví. Rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové byla žalobkyni přiznána náhrada za výše uvedenou nemajetkovou újmu, se kterou se žalobkyně řádně a včas dne 25. 2. 2020 u hlavního líčení připojila do trestního řízení, částkou 1.298.074 Kč. Vrchní soud v Praze však svým rozsudkem v tomto rozsahu výrok rozsudku soudu prvního stupně zrušil a odkázal žalobkyni na řízení ve věcech občanskoprávních, a to z důvodu nedodržení procesního postupu při provádění důkazu znaleckým posudkem, jakož i s ohledem na skutečnost, že posuzování přesné výše náhrady nemajetkové újmy jde nad rámec potřeb trestního řízení. V souvislosti s nárokem na náhradu nemajetkové újmy požadovala žalobkyně dále částku ve výši 9.680 Kč s příslušenstvím z titulu náhrady škody. Žalobkyně tuto částku vynaložila za posudek vypracovaný znalcem [tituly před jménem] [jméno FO], který podle Metodiky Nejvyššího soudu k náhradě nemajetkové újmy na zdraví stanovil výši náhrady za ztížení společenského uplatnění žalobkyně. I tuto částku uplatnil právní zástupce poškozené k náhradě při hlavním líčení dne 25. 2. 2020.

2. Žalovaný žalobní nárok ani z části neuznal, označil jej za nedůvodný a předčasný. Trestní řízení vedené u Krajského soudu v Hradci Králové pod sp. zn. [spisová značka] sice bylo již pravomocně skončeno, nicméně žalovaný podal ve věci dovolání, ve kterém se domáhá zrušení dosavadních rozhodnutí a zproštění obžaloby. O podaném dovolání nebylo v době sepisu vyjádření k žalobě rozhodnuto. Žalovaný poukázal na nedostačující žalobní tvrzení týkající se vzniku újmy na straně žalobkyně a příčinné souvislosti mezi jednáním žalovaného a takovou újmou, resp. mezi existencí tvrzeného ztížení společenského uplatnění žalobkyně a jednáním žalovaného. Žalovaný nesporoval, že je soud vázán výrokem trestního rozsudku o vině žalovaného, nicméně v tomto výroku nezaznívá ničeho konkrétního o existenci ztížení společenského uplatnění žalobkyně, což by ji v tomto ohledu zbavilo povinnosti tvrzení a důkazní v rámci zdejšího civilního procesu. Stran nároku na náhradu nemajetkové újmy byla žalobkyně odkázána do občanskoprávního řízení právě proto, aby jej mohla náležitě tvrdit a prokázat; což je jejím právem, ale i procesní povinností. Z podané žaloby podle žalovaného nijak nevyplývá, jaké trvalé následky se u žalobkyně vyskytují, jak tyto souvisí s jednáním žalovaného a jakými důkazy chce žalobkyně tyto skutečnosti prokázat. Již v rámci trestního řízení vyvstaly relevantní pochybnosti o správnosti znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO], znalce z oboru zdravotnictví, odvětví stanovení nemajetkové újmy na zdraví ze dne 11. 1. 2020 (který tvoří přílohu žaloby). K uvedenému posudku si žalovaný v průběhu trestního řízení nechal vyhotovit posudek oponentní ze strany [tituly před jménem] [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem], který označil žalovanou předložený posudek a jeho závěry o výši finančního odškodnění za nesprávné a nepodložené. Žalovaný s žalobkyní dosud nijak nejednal o náhradě uplatněného odškodnění, neboť je přesvědčen o své nevině a o tom, že žalobkyni nepoškodil. Jak žalovaný uváděl i v trestním řízení, lituje toho, že nedokázal lépe reagovat na ukončení jejich dlouholetého mileneckého vztahu, nicméně žalobkyni nechtěl ublížit a neublížil jí tak, jak ona tvrdí.

3. Soud vycházel z rozsudku Krajského soudu v [adresa] ze dne 24. 7. 2020, č. j. [spisová značka], který byl potvrzen rozsudkem Vrchního soudu v Praze ze dne 15. 12. 2020, sp. zn. [spisová značka]. Obžalovaný [Jméno zainteresované osoby 1/0] byl pravomocně uznán vinným, že 1) od přesně nezjištěného dne první poloviny roku 2013 do 7. 10. 2018 na různých místech Královéhradeckého kraje, zejména ve [Anonymizováno] [právnická osoba], u [adresa], a dále na různých místech v [adresa], [jméno FO] a Praze, a dalších místech, pod pohrůžkou zaslání jejích intimních fotografií jejímu manželovi, rozšíření těchto fotografií po [Anonymizováno] [právnická osoba] a zveřejnění jejich mileneckého vztahu, a zneužívaje své fyzické převahy a posléze též rezignace poškozené, a dále přes její zjevnou nevoli, s četností až šestkrát týdně nutil poškozenou [Jméno zainteresované osoby 0/0] k souložím a orálním a análním pohlavním stykům, přičemž při vykonávání pohlavních styků zpravidla odmítal respektovat poškozenou namítanou menstruaci či bolesti hlavy či břicha, a anální pohlavní styky, při kterých ji držel za boky, vykonával i přesto, že ho poškozená prosila, že nechce, říkala mu, že ji to bolí, a brečela, přičemž v důsledku jednání obžalovaného se u poškozené v říjnu 2018 rozvinula posttraumatická stresová porucha trvající nejméně do doby znaleckého vyšetření dne 14. 10. 2019 a projevující se plačtivostí, depresivním laděním, zvýšenou lekavostí a ostražitostí, tendencí vyhýbat se sociálním kontaktům, zhoršeným soustředěním, ztrátou zájmu o aktivity, které u ní dříve vyvolávaly potěšení, ztrátou energie, sníženou schopností prožívat radost, senzitivní vztahovačností na veřejnosti, strachem v situacích, kdy vidí osobu nebo auto podobající se žalovanému a jeho autu, a vyhýbáním se takovým situacím, pocity ponížení, pocity ztráty perspektivy s pocitem omezených možností do budoucna, snížením volních schopností, bezděčnými reminiscencemi živých vzpomínek prožitých událostí s žalovaným, sníženým zájmem i účastí na důležitých činnostech v životě, nekvalitním spánkem s předčasným ranním probouzením, sníženou chutí k jídlu s celkovým váhovým úbytkem a sníženým libidem, s nejistou prognózou zlepšení a úzdravy, 2) v přesně nezjištěné době od první poloviny roku 2013 do 7. 10. 2018 z přesně nezjištěného místa požadoval po poškozené, aby se vyfotila vkleče na čtyřech před zrcadlem tak, aby byl vidět detail jejího přirození, a fotky mu poslala e-mailem s tím, že pokud mu nevyhoví, vyfotí si ji on sám a ona nad tím nebude mít kontrolu, a prozradí jejich milenecký vztah jejímu manželovi, přičemž poškozená mu z obavy ze splnění vyhrůžky a za situace, kdy jí i při jiných příležitostech hrozil zasláním jejích intimních fotografií jejímu manželovi a zveřejněním jejich mileneckého vztahu, vyhověla a přesně nezjištěný počet fotografií vyfotila a poslala mu je, přičemž v důsledku jednání obžalovaného se u poškozené v říjnu 2018 rozvinula posttraumatická stresová porucha trvající nejméně do doby znaleckého vyšetření dne 14. 10. 2019 a projevující se plačtivostí, depresivním laděním, zvýšenou lekavostí a ostražitostí, tendencí vyhýbat se sociálním kontaktům, zhoršeným soustředěním, ztrátou zájmu o aktivity, které u ní dříve vyvolávaly potěšení, ztrátou energie, sníženou schopností prožívat radost, senzitivní vztahovačností na veřejnosti, strachem v situacích, kdy vidí osobu nebo auto podobající se žalovanému a jeho autu, a vyhýbáním se takovým situacím, pocity ponížení, pocity ztráty perspektivy s pocitem omezených možností do budoucna, snížením volních schopností, bezděčnými reminiscencemi živých vzpomínek prožitých událostí s žalovaným, sníženým zájmem i účastí na důležitých činnostech v životě, nekvalitním spánkem s předčasným ranním probouzením, sníženou chutí k jídlu s celkovým váhovým úbytkem a sníženým libidem, s nejistou prognózou zlepšení a úzdravy, 3) od první poloviny roku 2013 do října 2018 na různých místech Královéhradeckého kraje, zejména ve [Anonymizováno] [právnická osoba], poté co se poškozená opakovaně pokoušela ukončit jejich vztah, pod pohrůžkou zaslání jejích intimních fotografií jejímu manželovi, rozšířením těchto fotografií po [Anonymizováno] [právnická osoba] a zveřejněním jejich mileneckého vztahu, požadoval po poškozené, aby se sním i nadále stýkala a udržovala s ním intimní vztah, přičemž po 8. 10. 2018, kdy poškozená vztah definitivně ukončila, až do svého zadržení dne 10. 1. 2019 jí na podporu svých výhrůžek e-mailem a SMS zprávami na ukázku zasílal její intimní fotografie, které měl, a statistiku jejich sexuálních styků, kterou si vedl, a dále DVD, na němž jsou nahrané jednak její intimní fotografie, jednak tajně pořízené videonahrávky zachycující ji mj. při pohlavních stycích s žalovaným, dále v předmětném období vyžadoval pravidelné zasílání SMS zpráv a předávání dárků při předem stanovených příležitostech, a v době hospitalizace v nemocnici ve [Anonymizováno] [právnická osoba] v polovině roku 2013 vyžadoval pravidelné návštěvy jako podmínku toho, že nebude dále řešit incident, při kterém ho v souvislosti se snahou chránit poškozenou fyzicky napadl [jméno FO], přičemž v důsledku jednání obžalovaného se u poškozené v říjnu 2018 rozvinula posttraumatická stresová porucha trvající nejméně do doby znaleckého vyšetření dne 14. 10. 2019 a projevující se plačtivostí, depresivním laděním, zvýšenou lekavostí a ostražitostí, tendencí vyhýbat se sociálním kontaktům, zhoršeným soustředěním, ztrátou zájmu o aktivity, které u ní dříve vyvolávaly potěšení, ztrátou energie, sníženou schopností prožívat radost, senzitivní vztahovačností na veřejnosti, strachem v situacích, kdy vidí osobu nebo auto podobající se žalovanému a jeho autu, a vyhýbáním se takovým situacím, pocity ponížení, pocity ztráty perspektivy s pocitem omezených možností do budoucna, snížením volních schopností, bezděčnými reminiscencemi živých vzpomínek prožitých událostí s žalovaným, sníženým zájmem i účastí na důležitých činnostech v životě, nekvalitním spánkem s předčasným ranním probouzením, sníženou chutí k jídlu s celkovým váhovým úbytkem a sníženým libidem, s nejistou prognózou zlepšení a úzdravy, 4) od první poloviny roku 2013 do 10. 1. 2019 na různých místech Královéhradeckého kraje, zejména ve [Anonymizováno] [právnická osoba] a v Trutnově, poté co se poškozená opakovaně pokoušela ukončit jejich vztah, vyhledával její osobní blízkost tím, že se dožadoval schůzek postupně až šestkrát týdně, v případě, že mu poškozená neodpověděla na SMS zprávy, jezdil za ní do zaměstnání, čekal na ni, resp. pohyboval se na místech, o nichž věděl, že se tam má nacházet, sledoval ji při jejích cestách automobilem, kontroloval, zda se její vozidlo nachází v pracovní době na firemním parkovišti, a pokud tomu tak nebylo, požadoval vysvětlení, až několikrát za den projížděl kolem její kanceláře, prozváněl ji a požadoval, aby se ukázala v okně, vytrvale ji kontaktoval tím, že jí denně zasílal nejméně pět nevyžádaných SMS zpráv a četnost zpráv zvyšoval, pokud odmítala schůzky, zasílal jí řádově i desítky e-mailů denně, vytrvale ji telefonicky kontaktoval, od října 2018 i ze skrytých čísel, sledoval a oslovoval ji přes webové portály, na nichž byla činná, nejméně v 40 případech přelezl min. 2,3 m vysoké oplocení pozemku u domu čp. [Anonymizováno] v [adresa] ve [Anonymizováno] [právnická osoba], a dožadoval se u poškozené vstupu do domu, resp. tajně sledoval poškozenou a dění v domě, opakovaně jí na parkovišti jejího zaměstnavatele blokoval auto, požadoval, aby mu hlásila veškeré své aktivity, a pokud tak neučila, požadoval po ní vysvětlení, přičemž vzhledem k tomu, že situace, kdy opustila domov, bral jako příležitost vidět se, minimalizovala poškozená své volnočasové aktivity, a po incidentu z října 2018 z obavy z žalovaného se již mimo domov pohybovala výhradně v doprovodu manžela; přičemž jeho jednání bylo v kontextu opakovaně vznášených výhružek rozeslání jejích intimních fotografií a zveřejnění jejich vztahu způsobilé dát vzniknout duševní poruše, která se u poškozené následně rozvinula a to ve formě posttraumatické stresové poruchy, 1) v období od 30. 11. do 16. 12. 2018 ve [Anonymizováno] [právnická osoba] nastříkal zelenou barvou na dvacet stromů v lesním porostu v blízkosti [adresa] nápis „JE“, červenou barvou na dva stromy u parkoviště před budovou smuteční síně v [adresa] nápis „[jméno FO] JE COURA“, které následně poté, co byl nápis znečitelněn, postříkal stejným nápisem zelené barvy, a červenou barvou na dva stromy v lesním porostu u [adresa] nápis „[jméno FO] JE COURA“.

4. Popsanými skutky obžalovaný spáchal 1) zločin znásilnění dle § 185 odst. 1, 2 písm. a), odst. 3 písm. c) zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku, 2) zločin sexuálního nátlaku dle § 186 odst. 1, 5 písm. b) trestního zákoníku, 3) zločin vydírání dle § 175 odst. 1, 3 písm. a) trestního zákoníku, 4) přečin nebezpečného pronásledování dle § 354 odst. 1 písm. a), b), c), d) trestního zákoníku a přečin porušování domovní svobody dle § 178 odst. 1, 2 trestního zákoníku, 7) přečin poškození cizí věci dle § 228 odst. 2 trestního zákoníku. Za uvedené trestné činy a další dva přečiny spáchané ve vztahu k jiné poškozené byl obžalovaný odsouzen k úhrnnému nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání 8,5 (osmi a půl) roků. Poškozená [Jméno zainteresované osoby 0/0] byla se svým uplatněným nárokem na náhradu nemajetkové újmy odkázána na řízení ve věcech občanskoprávních.

5. Rozhodnutí o vině a trestu obžalovaného [Jméno zainteresované osoby 1/0] (zde žalovaného), nabylo právní moci dne 15. 12. 2020. Usnesením ze dne 16. 6. 2021 čj. [spisová značka] zamítl Okresní soud v Trutnově návrh žalovaného na přerušení řízení o náhradu nemajetkové újmy do skončení řízení o dovolání, které odsouzený podal v trestní věci dne 3. 5. 2021 a kterým se domáhal zrušení dosavadních rozhodnutí a zproštění obžaloby. V podání ze dne 12. 5. 2022 žalovaný k dotazu soudu sdělil, že v rámci dovolání podaného v trestním řízení nebyl úspěšný.

6. Ústavním znaleckým posudkem Ústřední vojenské nemocnice – Vojenské fakultní nemocnice [adresa] a výslechem zástupce znaleckého ústavu [tituly před jménem] [jméno FO] vzal soud za prokázané, že před datem 1. 1. 2013 nebyly u žalobkyně dokladovány či uváděny žádné duševní obtíže. Posttraumatická stresová porucha nastalá v důsledku jednání žalovaného, které je popsáno ve výroku o vině v bodech 1), 2), 3), 4) odsuzujícího rozsudku Krajského soudu v [adresa] ze dne 24. 7. 2020 sp. zn. [spisová značka] ve spojení s rozsudkem Vrchního soudu v Praze ze dne 15. 12. 2020 sp. zn. [spisová značka] převážně odezněla a přetrvává dosud lehčí zbytková neurotická symptomatika. Podle znalce není dokladována či uváděna žádná jiná příčina, která by mohla evokovat uvedenou proběhlou posttraumatickou stresovou poruchu, nežli jednání žalovaného popsané ve výroku o vině odsuzujícího rozsudku. Odeznění posttraumatické stresové poruchy je výrazně pozvolné v řádu vyšších jednotek měsíců a nelze vymezit přesněji dobu jejího odstupu, zbytková symptomatika přetrvává u poškozené dosud (úzkostné ladění, reminiscence apod.) K ustálení zdravotního stavu žalobkyně došlo v průběhu její léčby v období 2018 – 2020, spíše k roku 2020. Porucha se u žalobkyně projevovala úzkostí a s úzkostí sdruženými příznaky (narušení spánku, chuti k jídlu). Nedošlo k prokazatelnému omezení v porovnání s jejím běžným způsobem života (zachována byla pracovní schopnost i výkon běžných sociálních činností). Duševní újma byla charakterizována subjektivní nepohodou. Diskomfort byl tvořen úzkostnými stavy.

7. Písemný znalecký posudek obsahuje závěr o pozitivní prognóze dalšího vývoje zdravotního stavu žalobkyně a konstatování, že u žalobkyně nedošlo k trvalým zdravotním následkům. Závěr o zdravotních následcích u žalobkyně byl upřesněn na základě výslechu [tituly před jménem] [jméno FO] tak, že na základě psychiatrického i psychologického vyšetření žalobkyně došlo k ustálení jejího zdravotního stavu zjm. ve druhé polovině roku 2020, a to v souvislosti s odsouzením pana žalovaného. V ustáleném stavu se objevují pouze zbytky posttraumatické stresové poruchy, která se dostala do lehčí fáze a její intenzita se následně neměnila. Stav poškozené není sice optimální, ale nezlepšuje se a ani se nezhoršuje. Žalobkyně přestala chodit k psychiatrovi, nebere léky. Znalecké závěry ohledně míry ztížení společenského uplatnění žalobkyně se vztahují právě k době ustálení zdravotního stavu žalobkyně v roce 2020. U zjištěných zdravotních problémů žalobkyně není předpoklad jejich vymizení, znalcem popsané trvalé následky lehké újmy budou nadále přetrvávat. Psychologickým ani psychiatrickým vyšetřením nebyla podle znalce prokázána nevěrohodnost či snížená věrohodnost žalobkyně. Při hodnocení věrohodnosti znalec využil dlouholeté klinické zkušenosti, nic nenasvědčovalo tomu, že by žalobkyně zkreslovala prožité události, z jejích tvrzení bylo možno vycházet. K případnému vlivu budoucího kontaktu mezi účastníky po propuštění žalovaného z výkonu trestu znalec uvedl, že lze předpokládat určitou zvýšenou pohotovost z hlediska stresové poruchy žalobkyně. Záleží na tom, zda se účastníci setkají, na dalším chování žalovaného. V případě, že k žádným atakům ze strany žalovaného nedojde, mělo by dojít ke zklidnění stavu žalobkyně na současnou úroveň. Údaj o pozitivní prognóze znamená, že by se zdravotní stav žalobkyně neměl zhoršovat.

8. Znalec ke dni ustálení zdravotního stavu žalobkyně (2. polovina r. 2020) určil stupeň jejího postižení v jednotlivých doménách do 25 %. Co se týká úbytku hmotnosti žalobkyně v důsledku stresové poruchy, vycházel znalec z konstatování ve zdravotnické dokumentaci a obsahu předchozích posudků. Konstatoval, že informace o hmotnosti žalobkyně neměla žádný zásadní vliv na výpočet ztížení společenského uplatnění. U žalobkyně došlo k narušení rodinných vztahů i její důvěry k ostatním lidem. Za hlavní příčinu vzniku posttraumatické stresové poruchy žalobkyně znalec označil vyhrožování žalovaného zveřejněním fotografií a videí z intimního života žalobkyně v kombinaci s obavami poškozené, že dojde k vyzrazení podrobností jejího vztahu s žalovaným rodině i širšímu okolí. [tituly před jménem] [jméno FO] při svém výslechu doplnil obsah písemného posudku znaleckého ústavu, přesvědčivě reagoval na dotazy účastníků. Upřesnil, že u žalobkyně došlo následkem jednání žalovaného k trvalým zdravotním následkům v rozsahu popsaném v části posudku s výpočtem ztížení společenského uplatnění. Částka odpovídající ztížení společenského uplatnění žalobkyně byla stanovena podle Metodiky Nejvyššího soudu ČR k náhradě nemajetkové újmy a byla za použití odborných znalostí zpracovatele posudku vypočtena na 392.490 Kč.

9. Žalobkyně se původně domáhala zaplacení částky 1.298.074 Kč pouze titulu náhrady škody na zdraví v důsledku ztížení svého společenského uplatnění. Po vyčíslení újmy na zdraví soudem ustanoveným znalcem na částku 392.490 Kč žalobkyně upřesnila svůj požadavek na náhradu nemajetkové újmy v podání ze dne 18. 4. 2023. Žalobkyně doplnila, že se v důsledku trestné činnosti žalovaného potýkala a stále se potýká s dalšími obtížemi, které negativně ovlivnily její život. Jde o reminiscenci, prohloubení narušení spánku, somatizaci, zásah do důstojnosti, zásah do soukromí a stalking. Žalovaný žalobkyni sledoval prakticky na každém kroku, žalobkyně se mu musela hlásit, nuceně ho navštěvovat, sdělovat mu svůj denní program. Žalovaný žalobkyni nutil k sexuálním praktikám, u toho si ji bez jejího vědomí nahrával a vedl si podrobné záznamy o jejím životě (menstruace, schůzky s žalovaným, pohlavní styky). Protiprávní jednání žalovaného v žalobkyni vyvolávalo strach o život a v podstatě permanentní stres, starost o budoucnost a pocity méněcennosti. Žalovaný žalobkyni vydíral, že pokud nebude jednat tak, jak si žalovaný přeje, předá veškeré informace včetně videonahrávek a jiných záznamů o jejím životě jejímu manželovi, její rodině a tyto rovněž zpřístupní veřejnosti. V důsledku toho byla žalobkyně nucena strpět veškeré požadavky žalovaného, včetně těch sexuálních, čímž bylo zásadně zasaženo do její důstojnosti. Celá věc byla veřejně projednávána v rámci trestního řízení, kdy informace z tohoto trestního řízení se dostaly na veřejnost a rodina, přátelé, kolegové žalobkyně i široká veřejnost zná podrobné informace ze sexuálního života žalobkyně. Tím bylo zásadně zasaženo do důstojnosti a soukromí žalobkyně a byla snížena její vážnost ve společnosti. Žalobkyně další nemajetkovou újmu ocenila částkou 905.584 Kč, kdy podle jejího přesvědčení uvedená částka odpovídá zásadám slušnosti a ohleduplnosti vůči žalobkyni jako oběti trestných činů žalovaného.

10. Žalobkyně se s přihlédnutím k výsledkům dokazování začala kromě náhrady újmy spočívající ve zdravotních následcích domáhat rovněž odškodnění za zásah do svých osobnostních práv. I tato další tvrzená nemajetková újma měla základ v protiprávním zaviněném jednání žalovaného, za které byl odsouzen a potrestán. Soud neměl důvod nepřipustit projednávání a rozhodování o změně (rozšíření) žaloby z 18. 4. 2023, neboť výsledky dosavadního řízení mohly být podkladem pro řízení o změněném návrhu. Soud proto podle § 95 o.s.ř. rozhodl o připuštění změny žaloby při jednání dne 8. 9. 2023.

11. Pro posouzení nároku na část nemajetkové újmy, kterou žalobkyně učinila předmětem řízení po změně žaloby, považuje soud za stěžejní skutečnosti vyplývající z výroku o vině trestního rozsudku a to zejména - žalobkyně se byla nucena déle než pět let podřizovat sexuálním požadavkům žalovaného, nedobrovolně s ním vykonávala četné soulože, orální styky i anální styky. Žalovaný přitom zpravidla odmítal respektovat, že žalobkyně měla menstruaci, že jí bolí hlava či břicho, že jsou pro ni anální styky bolestivé a příčí se jí, - žalobkyně musela na žádost žalovaného pořizovat detailní fotografie intimních částí svého těla (přirození) a poskytnout je žalovanému, - žalovaný si vedl podrobnou statistiku a popisy sexuálních styků účastníků, nahrál na DVD jednak intimní fotografie žalobkyně, jednak tajně pořízené videonahrávky zachycující pohlavní styky účastníků, které zaslal žalobkyni na vědomí poté, co se v říjnu 2018 zhroutila a ukončila s ním vztah, - žalovaný dlouhodobě vyhledával osobní blízkost žalobkyně, dožadoval se schůzek s ní postupně až šestkrát týdně za účelem intimních kontaktů. V případě, že mu žalobkyně neodpověděla na SMS zprávy, jezdil za ní do zaměstnání, čekal na ni, resp. pohyboval se na místech, o nichž věděl, že se tam má nacházet, sledoval ji při jejích cestách automobilem, kontroloval, zda se její vozidlo nachází v pracovní době na firemním parkovišti, až několikrát za den projížděl kolem její kanceláře, prozváněl ji a požadoval, aby se ukázala v okně, vytrvale ji kontaktoval tím, že jí denně zasílal nejméně pět nevyžádaných SMS zpráv a četnost zpráv zvyšoval, pokud odmítala schůzky, zasílal jí řádově i desítky e-mailů denně, vytrvale ji telefonicky kontaktoval atd. Požadoval, aby mu žalobkyně hlásila veškeré své aktivity, a pokud tak neučila, požadoval po ní vysvětlení. Žalobkyně postupně minimalizovala své volnočasové aktivity, neboť žalovaný situaci, kdy opustila domov, bral jako příležitost vidět se s ní, - žalovaný žalobkyni hrozil, že zašle její intimní fotografie jejímu manželovi, rozšíří tyto fotografie po [Anonymizováno] [právnická osoba] a zveřejnění jejich milenecký vztah, čímž přiměl žalobkyni k tomu, že se s ním dlouhodobě stýkala a udržovala s ním intimní vztah, ačkoli jej opakovaně měla v úmyslu ukončit, - žalovaný na veřejném místě vytvořil nápisy „[jméno FO] JE COURA“, - žalovaným svým jednáním způsobil, že minimálně od října 2018 do října 2019 byla žalobkyně plačtivá, trpěla depresemi, zvýšenou lekavostí a ostražitostí, ztrátou energie, snížením volních schopností, nekvalitním spánkem s předčasným ranním probouzením, sníženou chutí k jídlu. Žalobkyně měla tendenci vyhýbat se sociálním kontaktům, zhoršilo se její soustředění, ztratila zájem o aktivity, které u ní dříve vyvolávaly potěšení, snížila se u ní schopnost prožívat radost. Žalobkyně měla strach v situacích, kdy viděla osobu podobající se žalovanému nebo auto podobající se jeho autu, strádala bezděčnými reminiscencemi živých vzpomínek prožitých událostí s žalovaným. Žalobkyni trápily pocity ponížení a ztráty perspektivy s pocitem omezených možností do budoucna.

12. Na základě shora popsaných skutečností lze shrnout, že žalobkyně se žalovanému řadu let nedobrovolně sexuálně zcela podřizovala. Žalobkyně byla nucena podstupovat intimní i jiné kontakty s žalovaným proti své vůli. Z původně vzájemného partnerského vztahu se vyvinul žalobkyní nechtěný a vynucený poměr založený na nátlaku, dominanci a vydírání ze strany žalovaného. Život žalobkyně byl dlouhodobě (déle než pět let) negativně poznamenán, přičemž trvalý stres a pocit ohrožení přivodil žalobkyni zdravotní následky v podobě posttraumatické stresové poruchy.

13. Podle § 135 občanského soudního řádu je soud je vázán rozhodnutím soudů o tom, že byl spáchán trestný čin. V nálezu Ústavního soudu I. ÚS 1424/09 ze dne 8. 3. 2012 konstatoval Ústavní soud následující: Z citovaného ustanovení se – pokud jde o trestné činy – dle ustálené judikatury (např. R 22/1979) podává, že soud rozhodující v civilním řízení soudním je vázán pravomocným rozsudkem trestního soudu. Vázanost se však týká pouze rozsudků odsuzujících, a v rámci nich toliko toho, že byl spáchán trestný čin a kdo jej spáchal. […] Soud je vázán pouze výrokem, a nikoli odůvodněním odsuzujícího trestního rozsudku. Z výroku o vině je pak nutno vycházet jako z celku a brát v úvahu jeho právní i skutkovou část s tím, že řeší naplnění znaků skutkové podstaty trestného činu konkrétním jednáním pachatele. Rozsah vázanosti civilního soudu rozhodnutím o tom, že byl spáchán trestný čin a kdo jej spáchal, je tedy dán tím, do jaké míry jsou znaky skutkové podstaty trestného činu zároveň okolnostmi významnými pro rozhodnutí soudu v civilním řízení, kupř. pro rozhodnutí o náhradě škody. Výrokem odsuzujícího trestního rozsudku tedy může být pro civilní řízení závazně určena především otázka zaviněného protiprávního jednání určitého pachatele, ale – za předpokladu, že způsobení škody je znakem skutkové podstaty trestného činu – též otázky vzniku škody a příčinné souvislosti mezi protiprávním jednáním a škodou.“ 14. Podle § 2894 odst. 2 zákona š. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále o. z.) nebyla-li povinnost odčinit jinému nemajetkovou újmu výslovně ujednána, postihuje škůdce, jen stanoví-li to zvlášť zákon. V takových případech se povinnost nahradit nemajetkovou újmu poskytnutím zadostiučinění posoudí obdobně podle ustanovení o povinnosti nahradit škodu.

15. Podle § 81 odst. 1 o. z. chráněna je osobnost člověka včetně všech jeho přirozených práv. Každý je povinen ctít svobodné rozhodnutí člověka žít podle svého.

16. Podle § 81 odst. 2 o. z. ochrany požívají zejména život a důstojnost člověka, jeho zdraví a právo žít v příznivém životním prostředí, jeho vážnost, čest, soukromí a jeho projevy osobní povahy.

17. Podle § 86 o. z. nikdo nesmí zasáhnout do soukromí jiného, nemá-li k tomu zákonný důvod. Zejména nelze bez svolení člověka narušit jeho soukromé prostory, sledovat jeho soukromý život nebo pořizovat o tom zvukový nebo obrazový záznam, využívat takové či jiné záznamy pořízené o soukromém životě člověka třetí osobou, nebo takové záznamy o jeho soukromém životě šířit.

18. Podle § 84 o. z. zachytit jakýmkoli způsobem podobu člověka tak, aby podle zobrazení bylo možné určit jeho totožnost, je možné jen s jeho svolením.

19. Podle § 2956 o. z. vznikne-li škůdci povinnost odčinit člověku újmu na jeho přirozeném právu chráněném ustanoveními první části tohoto zákona, nahradí škodu i nemajetkovou újmu, kterou tím způsobil; jako nemajetkovou újmu odčiní i způsobené duševní útrapy.

20. Podle § 2958 o. z. při ublížení na zdraví odčiní škůdce újmu poškozeného peněžitou náhradou, vyvažující plně vytrpěné bolesti a další nemajetkové újmy; vznikla-li poškozením zdraví překážka lepší budoucnosti poškozeného, nahradí mu škůdce i ztížení společenského uplatnění. Nelze-li výši náhrady takto určit, stanoví se podle zásad slušnosti.

21. Pro vznik povinnosti nahradit nemajetkovou újmu vyžaduje občanský zákoník naplnění čtyř předpokladů: protiprávní čin, vznik újmy, příčinná souvislost mezi protiprávním činem a vznikem újmy a zavinění. Všechny předpoklady jsou v projednávaném případě bezpochyby naplněny. Žalovaný se dopustil trestného jednání (protiprávního činu), popsaného v rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 24. 7. 2020, č. j. [spisová značka], který byl potvrzen rozsudkem Vrchního soudu v Praze ze dne 15. 12. 2020, sp. zn. [spisová značka]. Žalovaný svým zaviněným trestným jednáním způsobil žalobkyni trvalou újmu na zdraví, spočívající ve ztížení jejího společenského uplatnění, vznik újmy byl zjištěn a potvrzen znalcem. V období po odhalení trestné činnosti žalovaného žalobkyně prokazatelně strádala v důsledku propuknutí posttraumatické stresové poruchy (viz její příznaky a projevy popsané v trestním rozsudku). Útrapy žalobkyně psychického i fyzického rázu trvající po dobu minimálně jednoho roku zhodnotil soud jako tzv. další nemajetkovou újmu ve smyslu § 2958 o. z. Soud má rovněž za prokázané, že protiprávním jednáním žalovaného byla hrubě porušena osobnostní práva žalobkyně. Žalobkyně na pět let ztratila možnost svobodně žít podle svého, byla vystavena stresu ze stupňujícího se nátlaku žalovaného, podrobovala se jeho požadavkům zasahujícím do její nejintimnější sféry. Skutečnostmi uvedenými v odstavci 11. shora došlo k porušení práva žalobkyně na čest, důstojnost i soukromí.

22. Žalobkyně tvrdila, že na veřejnost se dostaly informace z trestního řízení a že rodina, přátelé, kolegové a i jiná široká veřejnost se dozvěděla podrobnosti ze sexuálního života žalobkyně. Soud nezkoumal, zda a v jakém rozsahu fakticky došlo k šíření informací o intimním životě žalobkyně. Žalobkyně v tomto směru ani žádné důkazní návrhy neučinila, k posouzení další nemajetkové újmy navrhovala vycházet pouze z obsahu trestního rozsudku. Soud však musel zohlednit objektivní skutečnost, že žalobkyně jako poškozená byla vyslýchána policií i soudem, podstupovala znalecké zkoumání. V souvislosti s objasňováním a rozhodováním o trestné činnosti žalovaného se s informacemi o sexuálním životě žalobkyně obeznámilo nezanedbatelné množství lidí (policisté, advokáti, znalci, státní zástupce, soudci, administrativní personál atd.), což soud hodnotí jako další zásah do důstojnosti žalobkyně.

23. Stěžejní otázkou, kterou se soud v tomto řízení zabýval, bylo určení výše náhrady nemajetkové újmy, což byl ostatně důvod, proč Vrchní soud v Praze odkázal žalobkyni s jejím nárokem na civilní řízení. Soud na základě posudku Ústřední vojenské nemocnice – Vojenské fakultní nemocnice Praha uzavřel, že žalobkyně má po ustálení zdravotního stavu ztížené společenské uplatnění, k jehož odčinění náleží částka 392.490 Kč. Námitka žalovaného, že žalobkyně uplatněním náhrady tzv. další újmy požaduje odškodnění téhož, není důvodná. Žalobkyně žádá odčinění nejen překážky lepší budoucnosti (tedy újmy na zdraví v podobě trvalých následků), ale také újmy vznikající jí po dobu páchání trestné činnosti žalovaným, která samozřejmě nebyla a ani nemohla být znalcem ohodnocena. Při stanovení výše náhrady za vznik další újmy, spočívající v útrapách žalobkyně způsobených žalovaným a v zásahu do jejích osobnostních práv, neposuzoval soud skutečnosti, k nimž by bylo třeba odborných znalostí. Soud přihlédl k prokázané povaze, intenzitě a dlouhodobosti jednání žalovaného a je přesvědčen o tom, že necelý milion Kč požadovaný žalobkyní představuje v projednávaném případě přiměřenou náhradu.

24. V souvislosti s nárokem na náhradu nemajetkové újmy požadovala žalobkyně též částku ve výši 9.680 Kč s příslušenstvím z titulu náhrady škody. Uvedenou částku žalobkyně nesporně vynaložila za zpracování znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO]. Posudek o ztížení společenského uplatnění žalobkyně byl nezbytným podkladem k uplatnění práv žalobkyně jako poškozené v trestním řízení a byl jím dokládán vznik újmy na zdraví i při zahájení tohoto řízení.

25. Na základě výše uvedeného soud dospěl k závěru, že uplatněný nárok žalobkyně na náhradu újmy v částce 1.298.074 Kč (392.490 Kč + 905.584 Kč) i škody v částce 9.680 Kč je opodstatněný. Žalobkyně požadovala též zaplacení zákonného úroku z prodlení z částek 1.298.074 Kč a 9.680 Kč ve výši 8,25 % ročně od 26. 2. 2020 do zaplacení. Žalobkyně se dne 25. 2. 2020 při hlavním líčení připojila do řízení v pozici poškozené s nárokem na náhradu nemajetkové újmy a škody, ode dne následujícího se žalovaný ocitl v prodlení (viz žalobkyní zmíněný nález Ústavního soudu II. ÚS 2149/17 ze dne 10. prosince 2019). Úrok z prodlení žalobkyně uplatnila v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Soud důvodně podané žalobě o náhradu újmy i škody vyhověl a rozhodl, jak je uvedeno ve výrocích I. a II. rozsudku.

26. O nákladech řízení rozhodoval soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. a úspěšné žalobkyni přiznal právo na náhradu nákladů řízení. Žalobkyně byla zastoupena advokátem, kterému náleží odměna a náhrady podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif). Advokát žalobkyně účtoval odměnu podle § 7 odst. 6 advokátního tarifu z hodnoty nemajetkové újmy 1.298.074 Kč ve výši 13.500 Kč za úkon právní služby. Soud odkazuje např. na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka], na které navazuje další v podstatě již ustálená judikatura senátu 25 Co Nejvyššího soudu, podle níž ve věcech peněžité náhrady nemajetkové újmy při ublížení na zdraví podle § 2958 o. z., jež představuje zásah do osobnostního práva, není pro stanovení mimosmluvní odměny advokáta tarifní hodnotou částka požadované či přisouzené peněžité náhrady, nýbrž paušální tarifní hodnota 50.000 Kč podle § 9 odst. 4 písm. a) advokátního tarifu. Vzhledem k tomu, že každý z nároků na náhradu nemajetkové újmy na zdraví dle § 2958 o. z. se posuzuje samostatně, neboť samostatně vznikají i zanikají a samostatně se promlčují, je třeba každý z takto uplatněných nároků ocenit zvlášť. Soud v tomto řízení odškodňoval ztížení společenského uplatnění, další nemajetkovou újmu a majetkovou škodu, pro účely stanovení odměny advokáta proto vycházel z tarifní hodnoty 109.680 Kč (50.000 Kč + 50.000 Kč + 9.680 Kč). Výše odměny za jeden úkon právní služby v daném případě činí 5.500 Kč.

27. Advokátovi žalobkyně přiznal soud právo na odměnu za převzetí a přípravu zastoupení, za podání žaloby, za návrh na vydání předběžného opatření, za podání ve věci z 1. 6. 2021 (reakce na vyjádření žalovaného), za účast na jednání soudu dne 16. 11. 2021, za podání ze dne 29. 9. 2022 obsahující námitky ke znaleckému posudku, za účast na jednání soudu dne 17. 1. 2023, za doplnění tvrzení - změnu žaloby z 18. 4. 2023, za účast na jednáních soudu ve dnech 25. 4. 2023, 4. 8. 2023 a 8. 9. 2023 tj. za 11 úkonů právní služby. Soud nepřiznal odměnu za podání ze dne 15. 12. 2021, jehož obsahem je v podstatě pouze označení důkazních návrhů, stručné vyjádření k posudku předloženému žalovaným a požadavek na ustanovení znalce soudem, což soud nepovažuje za podání ve věci samé. Advokátovi žalobkyně tedy náleží odměna za 11 úkonů právní služby ve výši 10 x 5.500 Kč, 1 x 2.750 Kč (poloviční odměna za návrh předběžného opatření) a 11 x paušální náhrada ke každému z úkonů x 300 Kč, celkem 61.050 Kč. Za ztrátu času stráveného cestou z [adresa] k jednání soudu vznikl advokátovi žalobkyně vždy nárok na náhradu 3 promeškaných půlhodin. Za účast u 5 jednání soudu byla advokátovi přiznána náhrada 5 x 3 x 100 Kč, celkem 1.500 Kč. Advokát žalobkyně v souladu s předpisy o cestovních náhradách vyúčtoval cestovné k jednotlivým jednáním za cesty z Hradce Králové do Trutnova a zpět automobily, jejichž technický průkaz byl doložen. Náklady cestovného činily k jednání dne 16. 11. 2021 při ujetých 100 km 570 Kč, k jednání dne 17. 1. 2023 při ujetých 100 km 720 Kč, k jednání dne 25. 4. 2023 při ujetých 102 km 958,80 Kč, k jednání dne 4. 8. 2023 při ujetých 102 km 867 Kč, k jednání dne 8. 9. 2023 při ujetých 102 km 867 Kč, celkem po zaokrouhlení 3.983 Kč. Advokát žalobkyně je plátcem DPH, odměny a náhrady v celkové výši 66.533 Kč se navyšují o DPH ve výši 21 % tj. o 13.972 Kč. Celková výše nákladů řízení žalobkyně činí 80.505 Kč, podle § 149 odst. 1 o.s.ř. se náklady platí k rukám advokáta žalobkyně.

28. O náhradě nákladů řízení státu rozhodoval soud podle § 148 odst. 1 o.s.ř. Žalobkyně byla ve věci úspěšná, žalovanému vznikla podle výsledku řízení povinnost k náhradě státem vynaložených nákladů. Stát zaplatil za ústavní znalecký posudek a za náklady výslechu znalce [tituly před jménem] [jméno FO] u jednání celkem částku 43.385 Kč. Výrokem IV. soud uložil tyto státem zálohované náklady žalovanému k náhradě.

29. Žalobkyně je podle ustanovení § 11 odst. 2 písm. d), q) zákona č. 549/1991 Sb. osvobozena od soudních poplatků. Vzhledem k výsledku řízení přešla podle § 2 odst. 3 zákona o soudních poplatcích poplatková povinnost na neúspěšného žalovaného. Soud vyměřil poplatek podle položky 3 odst. 1 písm. b) sazebníku a uložil žalovanému zaplacení soudního poplatku výrokem V. rozsudku. 30. [adresa] k plnění stanovil soud podle § 160 odst. 1 o.s.ř.

Poučení