6 Cmo 255/2021 - 98

Rubrum

Vrchní soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Josefa Holejšovského, Ph.D. a soudců JUDr. Františka Švantnera a JUDr. Ing. Dušana Hrabánka ve věci navrhovatelky: [Jméno navrhovatelky], narozená [Datum narození navrhovatelky] bytem [Adresa navrhovatelky] zastoupená advokátem [Jméno advokáta A] sídlem [Adresa advokáta A] za účasti: [adresa], IČO [IČO advokáta A] sídlem [Adresa advokáta A] zastoupené advokátem [Jméno advokáta B] sídlem [Adresa advokáta B] o vyslovení neplatnosti rozhodnutí přijatého mimo zasedání shromáždění vlastníků 29. 4. 2020, k odvolání navrhovatelky proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 9. července 2021 č. j. 72 Cm 88/2020-66, takto:

Výrok

Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 9. července 2021 č. j. 72 Cm 88/2020-66 se ve výrocích I. - V. a VII. zrušuje a věc se v tomto rozsahu vrací soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Odůvodnění

1. Návrhem došlým soudu dne 8. 6. 2020, doplněným podáními ze dne 8. 2. 2021 a ze dne 29. 4. 2021, se 3 navrhovatelé včetně výše jmenované navrhovatelky /původně navrhovatelky b)/ - jediné účastnice odvolacího řízení, jakožto členové účastníka domáhali vyslovení neplatnosti všech rozhodnutí účastníka učiněných mimo zasedání shromáždění účastníka ze dne 29. 4. 2020. Navrhovatelé uvedli, že pozvánkou ze dne 30. 3. 2020 svolal výbor účastníka shromáždění na den 16. 4. 2020 v 18.00 hodin do zasedací místnosti [adresa] s tím, že ve spodní části pozvánky byla tučným písmem uvedena poznámka ve znění: „Pokud bude v tomto termínu platit stále nouzový stav, bude hlasování per rollam“. Na programu jednání shromáždění měly být pro dům a vlastníky zcela zásadní body, a to instalace nových výtahů, renovace společných prostor, finanční úvěr ve výši 10 milionů Kč a zvýšení platby do fondu oprav. K pozvánce na shromáždění byla jako podklad přiložena pouze zpráva o hospodaření za rok 2019 a dále tam bylo uvedeno, že podrobný přehled účetnictví lze dohledat v aplikaci „eDomovník“ a rovněž, že dotazy k tomuto bodu programu lze adresovat na e-mail společenství vlastníků nebo písemně do schránky účastníka. Další podklady k pozvánce přiloženy nebyly, rovněž v pozvánce k bodům programu, s výjimkou bodu 4., nebylo uvedeno, kde se členové společenství mohou s příslušnými podklady seznámit. Shromáždění bylo svoláno na dobu, kdy stále platilo mimořádné opatření omezující volný pohyb osob na území ČR. Dle tohoto mimořádného opatření byl zakázán volný pohyb osob, byly zakázány veřejné akce a jiná shromáždění. Výbor účastníka byl upozorněn na nesouhlas s možností vyhlášení hlasování per rollam dle poznámky uvedené v pozvánce. Následně dne 16. 4. 2020, tedy v den původně svolaného shromáždění, byly rozeslány a rozdány do poštovních schránek vlastníků dokumenty k hlasování formou per rollam, a to ve formě nedatovaného sdělení vlastníkům, jímž byli vlastníci výborem vyrozuměni, že shromáždění svolané na 16. 4. 2020 se z důvodu prodloužení nouzového stavu nemohlo konat a „z titulu zásahu vyšší moci tedy bylo dle výboru shromáždění neusnášeníschopné a pokračuje se korespondenčním hlasováním“. Sdělení obsahovalo „komentář k jednotlivým bodům programu shromáždění“, kdy ke každému bodu dle původní pozvánky jsou uvedeny stručné poznámky o pár větách, které sice vlastníky informují o výběru konkrétních zhotovitelů jednotlivých okruhů činností, ale návrhy smluvní dokumentace přiloženy nebyly. Ke sdělení vlastníkům byl připojen hlasovací lístek se stanovenou lhůtou k hlasování do 24. 4. ve 20.00 hodin a vyznačenými možnostmi hlasování dle původně rozeslané pozvánky na shromáždění. Původní navrhovatel a/ spolu dalšími vlastníky podal podnět kontrolní komisi společenství vlastníků k prošetření postupu výboru v této věci. Namítal nemožnost vyvolání hlasování per rollam a nedostatečnost podkladů a informací předložených výborem k bodům hlasování, zejména pak nedostatečnost informací ke sjednávanému úvěru ve výši 10 milionů Kč a k renovaci výtahů včetně neznámých parametrů nových výtahů. Kontrolní komise dopisem ze dne 1. 5. 2020 neshledala v postupu výboru vady s tím, že k pozvánce byly přiloženy potřebné údaje, vlastníkům byly sděleny parametry výtahů a podrobnosti k průběhu každoroční revize výtahů, k úvěru žádaného společenstvím bylo sděleno, že komentář k tomuto bodu programu je dostatečný. Dne 29. 4. 2020 vyhodnotil výbor korespondenční hlasování, všechna napadená usnesení byla přijata.

2. Všichni původní navrhovatelé byli přesvědčeni, že popsaný postup společenství vlastníků byl nezákonný, neboť podmínky stanov a občanského zákoníku pro vyvolání hlasování per rollam a pro přijetí rozhodnutí tímto způsobem nebyly splněny. Dle mínění navrhovatelů nemohla být zjištěna neusnášeníschopnost shromáždění v důsledku mimořádného opatření omezujícím volnost pohybu a nemohlo tak dojít ke korespondenčnímu hlasování. Dále namítali, že vlastníci se nemohli seznámit s podklady k bodům programu, nebyl uveden údaj, kde jsou podklady uveřejněny, nebyly připojeny návrhy smluvní dokumentace, u renovace společných prostor schází i údaj o subjektu, který měl renovaci provádět, návrh smlouvy není připojen. Podklady ke korespondenčnímu hlasování předložené vlastníkům neobsahovaly konkrétně formulovaný návrh usnesení k programu obsaženému v původní pozvánce, a to ani na vlastním hlasovacím lístku, jenž by měl dle požadavků zákona obsahovat plné znění navržených usnesení. Vlastníci tedy vůbec nevěděli, o čem přesně hlasují. Obsah přijatých usnesení, respektive jejich přesné znění není navrhovatelům do dnešního dne znám. Lhůta k oznámení hlasování vlastníkem nesmí být dle zákona kratší než 15 dní, 15-ti denní lhůta nebyla zachována, neboť původní shromáždění se mělo konat dne 16. 4. 2020, hlasování bylo uzavřeno dne 24. 4. 2020, hlasovací lístek není datován. V rozporu s požadavky zákona není patrné, kolik členů společenství se korespondenčního hlasování účastnilo a zda tedy bylo dodrženo stanovami požadované kvorum. Navrhovatelé měli za to, že body programu původně svolaného shromáždění, o nichž bylo následně hlasováno per rollam, byly vzhledem k obrovským finančním výdajům pro společenství, a tedy i pro vlastníky samotné, natolik závažné, že nelze jejich projednání obejít a zjednodušit korespondenčním hlasováním, které je mimořádným postupem v praxi společenství vlastníků a pro nějž nadto nebyly splněny podmínky kladené stanovami a zákonem. Hlasováno korespondenčním způsobem rovněž bylo o zvýšení platby vlastníků do fondu oprav, což představuje přímý zásah do majetkových práv vlastníků a měl by jako takový být řádně zdůvodněn, projednán s možností vlastníků klást dotazy a obdržet k nim vysvětlení svolavatele shromáždění.

3. Účastník k návrhu uvedl, že jej může podat jen přehlasovaný vlastník a pouze tehdy, je-li pro to důležitý důvod. Navrhovatelka b/ souhlasila s volbou člena kontrolní komise [tituly před jménem], tedy v této části považoval účastník její aktivní legitimaci za nedostatečnou. Dále měl účastník za to, že shromáždění per rollam se konat mohlo, neboť shromáždění svolané na den 16. 4. 2020 se nekonalo z důvodu, že se vlastníci jednotek nesešli. Pokud se tedy nekonalo shromáždění z důvodu toho, že se na ně nedostavil dostatečný počet účastníků, byl statutární orgán účastníka oprávněn postupovat tak, že svolal náhradní shromáždění per rollam. I přes jisté formální nedostatky procesu přijímání rozhodnutí mimo zasedání a vyhlašování výsledků byla všechna rozhodnutí přijata drtivou většinou hlasů vlastníků jednotek, kteří vyjádřili vůli přijmout napadená rozhodnutí. Dále účastník uvedl, že dodávka montáže nových výtahů již byla provedena, dílo bylo předáno, rovněž byla provedena rekonstrukce společných prostor na domech a také ze smlouvy o úvěru již bylo plněno, úvěr byl čerpán. Účastník měl za to, že v případě, že by soud dospěl k závěru, že pochybení účastníka nebylo jen formální, jsou dány objektivní důvody pro to, aby soud ve smyslu § 260 občanského zákoníku neplatnost napadených usnesení nevyslovil.

4. Městský soud v Praze usnesením ze dne 9. července 2021 č. j. 72 Cm 88/2020-66 rozhodl tak, že „Návrh, aby soud vyslovil neplatnost usnesení [adresa], IČ [IČO advokáta A], [adresa] učiněné mimo zasedání shromáždění účastníka ze dne 29. 4. 2020, kterým byla přijata zpráva o hospodaření SVJ za rok 2019, s e z a m í t á (výrok I.), že „Návrh, aby soud vyslovil neplatnost usnesení [adresa], IČ [IČO advokáta A], [adresa] učiněné mimo zasedání shromáždění účastníka ze dne 29. 4. 2020 o instalaci nových výtahů firmou [Anonymizováno], s e z a m í t á“ (výrok II.), „Návrh, aby soud vyslovil neplatnost usnesení [adresa], IČ [IČO advokáta A], [adresa] učiněné mimo zasedání shromáždění účastníka ze dne 29. 4. 2020 o renovaci společných prostor [Anonymizováno], s e z a m í t á“ (výrok III.), „Návrh, aby soud vyslovil neplatnost usnesení [adresa], IČ [IČO advokáta A], [adresa] učiněné mimo zasedání shromáždění účastníka ze dne 29. 4. 2020, kterým byl schválen finanční úvěr ve výši 10 mil. Kč, s e z a m í t á“ (výrok IV.), „Návrh, aby soud vyslovil neplatnost usnesení [adresa], IČ [IČO advokáta A], [adresa] učiněné mimo zasedání shromáždění účastníka ze dne 29. 4. 2020 o zvýšení platby do fondu oprav o 5,5 %, s e z a m í t á“ (výrok V.), „Návrh, aby soud vyslovil neplatnost usnesení [adresa], IČ [IČO advokáta A], [adresa] učiněné mimo zasedání shromáždění účastníka ze dne 29. 4. 2020 o volbě člena kontrolní komise [tituly před jménem], s e z a m í t á“ (výrok VI.), a dále že „Navrhovatelé jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit účastníkovi náhradu nákladů řízení ve výši 12 342 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám právního zástupce účastníka“ (výrok VII.).

5. V odůvodnění soud prvního stupně ohledně výše jmenované navrhovatelky /původně navrhovatelky b)/ uvedl, že soud ji poučil ve smyslu §118a odst. 1 a 3 o. s. ř., aby uvedla, z jakých konkrétních skutečností bude zřejmá existence důležitého důvodu pro přezkoumání každého jednotlivého rozhodnutí přijatého na shromáždění účastníka, jež mají být soudem posouzená jako neplatná, tedy že přijetím každého z těchto usnesení došlo k zásahu do samotného právního postavení navrhovatelek, nebo do podstaty jejich vlastnictví z hlediska účelu jeho využití, včetně případného finančního dopadu do majetkové sféry navrhovatelek a konkrétních přezkoumatelných skutečností, z nichž takto vyčíslený dopad bude zřejmý, tyto skutečnosti měly navrhovatelky doplnit ve vztahu ke každému z jednotlivých rozhodnutí samostatně a k tomu měly označit důkazy s tím, že je soud poučil o následcích nevyhovění výzvy. Podle soudu prvního stupně k tomu navrhovatelka b) doplnila tvrzení ve vyjádření ze dne 29. 4. 2021. Navrhovatelka b/ shledávala důležitý důvod pro přezkoumání usnesení č. 1 ve skutečnosti, že v rámci zprávy o hospodaření SVJ za rok 2019 došlo ke schválení účetní závěrky za rok 2019 obsahující náklady vynaložené neoprávněně z rozhodnutí výboru v roce 2019, jedná se o náklady na objednávku zhotovení geometrického plánu na vyměření rozsahu věcného břemene a právní poradenství, přičemž zatížení společné nemovitosti věcným břemenem shromážděním nikdy schváleno nebylo. Důležitý důvod pro přezkoumání usnesení č. 2 shledávaly obě tehdejší navrhovatelky ve skutečnosti, že rozhodnutím o instalaci nových výtahů bylo zasaženo do jejich majetkových práv, bylo rozhodováno o změnách společných částí domu, na nichž navrhovatelkám náleží majetková účast v podobě podílu na společných částech nemovitosti, a to aniž by smluvní podmínky a podoba výtahů byly předem projednány s vlastníky, potažmo shromážděním, výbor byl pověřen výběrem dodavatele, aniž by výbor byl pověřen uzavřením smlouvy s konkrétním dodavatelem výtahů a tím spíše, že výbor uzavřel smlouvu o dílo na výtahy dne 11. 3. 2020, tedy před usnesením č. 2, chybělo odsouhlasení financování tohoto investičního záměru shromážděním, podmínky díla, zejména pak vzhled výtahů a technické parametry (velikost výtahů, otevírání výtahů na čipy) nebyly vlastníkům včetně navrhovatelek předem známy, některé funkce výtahu vlastníci včetně navrhovatelek zjistili až po jejich instalaci - tedy velikost výtahu a ovládání pomocí čipů. Navrhovatelkám bylo odňato právo rozhodovat o věci v jejich vlastnictví, kdy jim nebyla dána šance rozhodnout o prostředí společných prostor domu, kde se budou po následující desítky let denně pohybovat ony i jejich rodiny. Cena instalace výtahů ve výši přes 5 milionů Kč musí být pochopitelně financována z nějakých zdrojů. Jediné zdroje, které připadají v úvahu, a jediné osoby, na které v konečném důsledku náklady finančně dopadnou, jsou vlastníci jednotek v domě. Došlo k zásahu do majetku navrhovatelek, jejichž finanční prostředky budou/byly na instalaci nových výtahů použity - viz usnesení č.

5. Navrhovatelkám bylo odňato právo spolurozhodnout o způsobu financování instalace výtahů, když mohly poměrnou část připadající na jejich spoluvlastnický podíl uhradit rovnou, z vlastních prostředků. Důležitý důvod pro přezkoumání usnesení č. 3 shledávaly navrhovatelky ve skutečnosti, že rozhodnutím o renovaci společných prostor domu bylo zasaženo do jejich majetkových práv, nutnost renovace společných prostor a její důvody nebyly předem projednány s vlastníky, potažmo shromážděním, navrhovatelky byli seznámeni pouze s tím, že předběžná cena je kolem 4 milionů Kč. Navrhovatelkám byla jednáním účastníka odňata možnost rozhodovat o jejich majetku tak, že by mohly rozhodnout o obsahu rekonstrukce, nebyla jim dána šance rozhodnout o prostředí společných prostor domu, kde se budou po následující desítky let denně pohybovat ony i jejich rodiny. Navrhovatelky nedostaly možnost vyjádřit se a spolurozhodnout například o barvě výmalby, krytin schodišťových stupňů, barvě nátěru zábradlí, podobě nových madel atd. Navrhovatelky byly dotčeny i sjednanou cenou díla, jíž bylo finančně zatíženo SVJ tedy i navrhovatelky. Cena schválené rekonstrukce ve výši cca 4 miliony Kč bude financována z fondu oprav, kam přispívají, nebo primárně formou úvěru, který je však opět splácen buď přímo každý měsíc poměrnou částí jednotlivými vlastníky, nebo přímo z fondu oprav z navýšených příspěvků za tímto účelem. Ve všech těchto scénářích však dochází k zásahu do majetku navrhovatelek, jejichž finanční prostředky byly na rekonstrukci použity - viz usnesení č.

5. Navrhovatelky nemohly svou část připadající na jejich spoluvlastnický podíl uhradit rovnou, z vlastních prostředků. Důležitý důvod pro přezkoumání usnesení č. 4 shledávaly navrhovatelky ve skutečnosti, že rozhodnutím o sjednání úvěru ve výši 10 milionů korun bylo zasaženo do jejich majetkových práv, neboť jejich majetek byl tímto rozhodnutím zatížen úvěrem a úvěr bude rovněž hrazen z prostředků, kterými na společný majetek navrhovatelky přispívají do fondu oprav. Nebyly jim sděleny všechny zásadní podmínky úvěrové smlouvy, ty si navrhovatelky zjistily až po předložení smlouvy o úvěru účastníkem. Důležitý důvod pro přezkoumání usnesení č. 5 shledávaly navrhovatelky ve skutečnosti, že rozhodnutím o zvýšení platby do fondu oprav bylo zasaženo do jejich majetkových práv, neboť na základě tohoto dílčího usnesení jim vznikla povinnost hradit více prostředků do fondu oprav. Úvěr je splácen právě z fondu oprav, odůvodnění spočívající ve zvýšení cen na trhu s inflačním nárůstem alespoň o 10 % nedává smysl. Z výslechu navrhovatelky b/ soud zjistil, že do jejích majetkových práv v případě usnesení č. 2, usnesení č. 3 i usnesení č. 4 bylo zasaženo tak, že se jí zvýší platba do fondu oprav v důsledku usnesení č. 5 o 98 Kč měsíčně.

6. Soud prvního stupně dospěl po provedeném dokazování k následujícím skutkovým zjištěním a závěrům. Navrhovatelé jsou členy účastníka. Dne 16. 4. 2020 se mělo konat shromáždění účastníka, které mělo dle pozvánky projednávat a schvalovat: zprávu o hospodaření SVJ za rok 2019, instalaci nových výtahů firmou [Anonymizováno], renovaci společných prostor domů [Anonymizováno] až [Anonymizováno], finanční úvěr ve výši 10 mil. Kč, zvýšení platby do fondu oprav o 5,5 % a volbu člena kontrolní komise navržen [tituly před jménem]. Dne 16. 4. 2020 se shromáždění nekonalo z důvodu zákazu volného pohybu osob na území ČR dle mimořádných opatření Ministerstva zdravotnictví v důsledku nebezpečí vzniku a rozšíření onemocnění COVID-19. Účastník přistoupil se korespondenčnímu hlasováním, předložil členům shromáždění komentář k jednotlivým bodům programu dle původní pozvánky. Proběhlo korespondenční hlasování o bodech programu dle pozvánky. Shromáždění schválilo mimo zasedání „Zprávu o hospodaření SVJ za rok 2019“, pro přijetí usnesení č. 1 hlasovalo 82,4 %, proti bylo 8 %, zdrželo se 9,6 %, „Instalaci nových výtahů firmou [Anonymizováno]“, pro přijetí usnesení č. 2 hlasovalo 78,3 % hlasů, proti bylo 10,6 % hlasů, zdrželo se 5,1 % hlasů, „Renovaci společných prostor [Anonymizováno]“, pro přijetí usnesení č. 3 hlasovalo 77,4 % hlasů, proti bylo 16,6 % hlasů, zdrželo se 6 % hlasů, „Finanční úvěr ve výši 10 mil. Kč“), pro přijetí usnesení č. 4 hlasovalo 72,3 % hlasů, proti bylo 19,7 % hlasů, zdrželo se 8 % hlasů, „Zvýšení platby do fondu oprav o 5,5 %“, pro přijetí usnesení č. 5 hlasovalo 92,3 % hlasů, proti bylo 19,7 % hlasů, zdrželo se 8 % hlasů, „Volbu člena kontrolní komise [tituly před jménem]“, pro přijetí usnesení č. 6 hlasovalo 86,1 % hlasů, proti bylo 2,3 % hlasů, zdrželo se 11,6 % hlasů. Volební komise účastníka vyhlásila výsledky voleb a platné. Navrhovatel a/ nehlasoval. Navrhovatelka b/ hlasovala proti usnesením č. 1, 2, 3, 4, 5 a pro usnesení č.

6. Navrhovatelka c/ hlasovala proti usnesením č. 2, 3, 4, 5 a pro usnesení č. 1 a 6. Ze smlouvy o dílo na výtahy bylo plněno, účastníkovi bylo předáno šest výtahů. Ze smlouvy o dílo na rekonstrukci bylo plněno, v bytových domech, které spravuje účastník je provedena rekonstrukce společných prostor. Účastník načerpal úvěr ze smlouvy o úvěru. Navrhovatelce b/ se zvýší platba do fondu oprav o 98 Kč měsíčně.

7. Podle soudu prvního stupně se navrhovatelé domáhali vyslovení neplatnosti usnesení účastníka specifikovaných ve výrocích I. až VI. jeho usnesení ze dne 9. 7. 2021. Usnesením č. 1 byla schválena zpráva o hospodaření SVJ za rok 2019, usnesením č. 2 byla schválena instalace nových výtahů firmou [Anonymizováno], usnesením č. 3 byla schválena renovace společných prostor [Anonymizováno], usnesením č. 4 byl schválen finanční úvěr ve výši 10 mil. Kč, usnesením č. 5 bylo schváleno zvýšení platby do fondu oprav o 5,5 % a usnesením č. 6 byla schválena volba člena kontrolní komise [tituly před jménem]. Napadená usnesení byla dle soudu prvního stupně přijata mimo zasedání (per rollam). Navrhovatelé se domáhali vyslovení neplatnosti přijatých usnesení, tedy šlo o návrh na vyslovení (určení) neplatnosti usnesení shromáždění podle § 1209 o. z.. Návrh byl podán k soudu dne 8. 6. 2020 a přijaté usnesení je datováno dnem 29. 4. 2020, návrh byl tedy podán včas (§ 1209 odst. 1 o. z.). Navrhovatelka b/ hlasovala pro přijetí usnesení č. 6, proto ji nelze považovat za přehlasovaného vlastníka v této části návrhu, navrhovatelka b/ není tedy aktivně věcně legitimována k návrhu na vyslovení neplatnosti usnesení č. 6.

8. Podle soudu prvního stupně aby mohl učinit (kladný) závěr o tom, že napadené usnesení shromáždění vlastníků bylo (skutečně) přijato v rozporu se zákonem či stanovami společenství, musí být nejprve splněna podmínka, že k přezkumu napadeného usnesení existuje důležitý důvod ve smyslu § 1209 odst. 1 o. z. Důležitý důvod pro přezkoumání usnesení přijatého shromážděním je dán tehdy, jestliže dotčeným usnesením bylo rozhodnuto o záležitosti, která přímo zasahuje buď do samotného právního postavení vlastníků jednotek, nebo do podstaty předmětu jejich vlastnictví z hlediska účelu jeho využití (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 3. 2017, sp. zn. 26 Cdo 4567/2016). Předmětem věcného soudního přezkumu byla usnesení č. 1, 2, 3, 4 a 5. K přezkoumání usnesení č. 6 nebyl nikdo z navrhovatelů aktivně věcně legitimován (viz. odst. 48 tohoto usnesení).

9. Aktivně legitimovanou k přezkoumání usnesení č. 1 byla pouze navrhovatelka b/. Důležitý důvod pro přezkoumání usnesení č. 1 shledávala ve skutečnosti, že v rámci zprávy o hospodaření SVJ za rok 2019 došlo ke schválení účetní závěrky za rok 2019 obsahující náklady vynaložené neoprávněně z rozhodnutí výboru v roce 2019, jedná se o náklady za objednávku na zhotovení geometrického plánu na vyměření rozsahu věcného břemene a právní poradenství, přičemž zatížení společné nemovitosti věcným břemenem nebylo shromážděním nikdy schváleno. Soud dovodil, že v daném případě není dán důležitý důvod pro přezkoumání usnesení č.

1. Obsahem usnesení č. 1 je zpráva o hospodaření SVJ za rok 2019. Navrhovatelka měla možnost podílet se na rozhodnutí, v pozvánce je uvedeno, že do termínu konání řádně svolaného shromáždění nebyly vzneseny žádné dotazy. Navrhovatelka b/ nevznesla na účastníka žádný dotaz na účastníka, což potvrdila i při svém účastnickém výslechu. Navrhovatelka b/ mohla na účastníka vznést dotaz týkající se nákladů na zhotovení geometrického plánu na vyměření rozsahu věcného břemene a právní poradenství, což neučinila. V případě usnesení č. 1 není dán důležitý důvod pro jeho přezkoumání, neboť usnesením č. 1, kterým byla schválena účetní závěrka za rok 2019, nebylo rozhodnuto o záležitosti, která by zasáhla buď do samotného právního postavení navrhovatelky b/ nebo do podstaty předmětu jejich vlastnictví z hlediska účelu jeho využití. Návrh je v této části nedůvodný, proto jej soud výrokem I. tohoto usnesení zamítl.

10. Usnesením č. 2 byla schválena instalace nových výtahů firmou [Anonymizováno]. Důležitý důvod pro přezkoumání usnesení č. 2 shledávaly navrhovatelky ve skutečnosti, že rozhodnutím o instalaci nových výtahů bylo zasaženo do jejich majetkových práv, bylo rozhodováno o změnách společných částí domu, na nichž navrhovatelkám náleží majetková účast v podobě podílu na společných částech nemovitosti, a to aniž by smluvní podmínky a podoba výtahů byly předem projednány s vlastníky, potažmo shromážděním, výbor byl pověřen výběrem dodavatele, ale nebyl pověřen uzavřením smlouvy s konkrétním dodavatelem výtahů a navíc výbor uzavřel smlouvu o dílo na výtahy dne 11. 3. 2020, tedy před přijetím usnesení č.

2. Chybělo odsouhlasení financování tohoto investičního záměru shromážděním, podmínky díla. Zejména vzhled výtahů a technické parametry (velikost výtahů, otevírání výtahů na čipy) nebyly vlastníkům včetně navrhovatelek předem známy, některé funkce výtahů navrhovatelky zjistili až po jejich instalaci - tedy velikost výtahu a ovládání pomocí čipů. Navrhovatelkám bylo odňato právo rozhodovat o věci v jejich vlastnictví, kdy jim nebyla dána šance rozhodnout o prostředí společných prostor domu, kde se budou po následující desítky let denně pohybovat ony i jejich rodiny. Cena instalace výtahů ve výši přes 5 milionů Kč musí být pochopitelně financována z nějakých zdrojů. Jediné zdroje, které připadají v úvahu a jediné osoby, na které v konečném důsledku náklady finančně dopadnou, jsou vlastníci jednotek v domě, tedy i navrhovatelka. Na instalaci nových výtahů byly, resp. budou, použity jejich finanční prostředky - viz usnesení č.

5. Navrhovatelce bylo odňato právo spolurozhodnout o způsobu financování instalace výtahů, když mohly poměrnou část připadající na jejich spoluvlastnický podíl uhradit rovnou, z vlastních prostředků. Soud v této části návrhu shledal, že není důvodný. Obsahem usnesení č. 2 je schválení instalace nových výtahů firmou [Anonymizováno]. Výbor účastníka byl pověřen výběrem dodavatele výtahů, to uvedly samy navrhovatelky. Cena výtahů činila 5 510 271 Kč za šest výtahů a byla již uhrazena z úvěru dle smlouvy o úvěru. Lze dovodit, že usnesením č. 2 bylo zasaženo do majetkových práv navrhovatelek tím, že bylo rozhodnuto o jejich majetkové účasti na instalaci nových výtahů. Zásah do majetkových práv navrhovatelek nebyl tak závažný. Navrhovatelka b/ při svém výslechu uvedla, že do jejích majetkových práv bylo v případě usnesení č. 2 konkrétně zasaženo tak, že se jí zvýší platba do fondu oprav o 98 Kč měsíčně. Navrhovatelka c/ účastnický výslech odmítla, ovšem porovnáním předpisu plateb lze dovodit, že byt navrhovatelky c/ má menší plochu než byt navrhovatelky c/, tedy platba navrhovatelky c/ do fondu oprav se v důsledku usnesení č. 5 zvýší o něco málo méně než o 98 Kč. Další důvody, zejména pak vzhled výtahů a technické parametry (velikost výtahů, otevírání výtahů na čipy) a s tím související námitky navrhovatelek, že jim nebyly předem známy některé funkce výtahu, tedy velikost výtahu a ovládání pomocí čipů, nemělo pro navrhovatelky závažné právní následky. Hodnota bytových jednotek navrhovatelek se vybudováním výtahu zvýší. Zásah do majetkových práv navrhovatelek není tak závažný, že by zakládal naplnění podmínky, že by k přezkumu napadeného usnesení existoval důležitý důvod ve smyslu § 1209 odst. 1 o. z. Jelikož je návrh v této části nedůvodný, soud jej výrokem II. tohoto usnesení zamítl.

11. Usnesením č. 3 byla schválena renovace společných prostor [Anonymizováno]. Důležitý důvod pro přezkoumání usnesení č. 3 shledávaly navrhovatelky v tom, že rozhodnutím o renovaci společných prostor domu bylo zasaženo do jejich majetkových práv, nutnost renovace společných prostor a její důvody nebyly předem projednány s vlastníky, potažmo shromážděním, navrhovatelky byly seznámeny pouze s tím, že předběžná cena je kolem 4 milionů Kč. Navrhovatelce byla jednáním účastníka odňata možnost rozhodovat o jejich majetku v tom smyslu, že by mohly rozhodnout o obsahu rekonstrukce, nebyla jim dána šance rozhodnout o prostředí společných prostor domu, kde se budou po následující desítky let denně pohybovat ony i jejich rodiny. Navrhovatelka nedostala možnost vyjádřit se a spolurozhodnout například o barvě výmalby, krytin schodišťových stupňů, barvě nátěru zábradlí, podobě nových madel atd. Navrhovatelka byla dotčena i sjednanou cenou díla, jíž bylo finančně zatíženo SVJ tedy i navrhovatelky. Soud v této části návrhu shledal, že není důvodný. Obsahem usnesení č. 3 je schválení renovace společných prostor domu. Cena rekonstrukce činila 4 152 006 Kč pro šest bytových domů a byla již uhrazena z úvěru dle smlouvy o úvěru. Lze dovodit, že usnesením č. 3 bylo zasaženo do majetkových práv navrhovatelky tím, že bylo rozhodnuto o její majetkové účasti na rekonstrukci jejich bytového domu. Ovšem nejedná se o takový zásah do jejich majetkových práv, který by zakládal důležitý důvod pro přezkoumání napadeného usnesení. Navrhovatelka b/ při svém výslechu uvedla, že do jejích majetkových práv bylo v případě usnesení č. 3 konkrétně zasaženo tak, že se jí zvýší platba do fondu oprav o 98 Kč měsíčně. Navrhovatelka c/ účastnický výslech odmítla, ovšem porovnáním předpisu plateb lze dovodit, že byt navrhovatelky c/ má menší plochu než byt navrhovatelky c/, tedy platba navrhovatelky c/ do fondu oprav se v důsledku usnesení č. 5 zvýší o něco málo méně než o 98 Kč. Zásah do majetkových práv navrhovatelek není tedy tak velký. Další důvody, zejména pak okolnost, že nemohly rozhodnout o obsahu rekonstrukce, nedostaly možnost vyjádřit se a spolurozhodnout například o barvě výmalby, krytin schodišťových stupňů, barvě nátěru zábradlí, podobě nových madel atd., tedy, že jim nebyla dána šance rozhodnout o prostředí společných prostor domu, kde se budou po následující desítky let denně pohybovat ony i jejich rodiny, nemělo pro navrhovatelky závažné právní následky. Hodnota bytových jednotek navrhovatelek se renovací společných prostor zvýší. Zásah do majetkových práv navrhovatelek není tak závažný, že by zakládal naplnění podmínky, že by k přezkumu napadeného usnesení existoval důležitý důvod ve smyslu § 1209 odst. 1 o. z. Jelikož je návrh v této části nedůvodný, soud jej výrokem III. tohoto usnesení zamítl.

12. Usnesením č. 4 byl schválen finanční úvěr ve výši 10 mil. Kč. Důležitý důvod pro přezkoumání usnesení č. 4 shledávala navrhovatelka ve skutečnosti, že rozhodnutím o sjednání úvěru ve výši 10 milionů Kč bylo zasaženo do jejich majetkových práv, neboť jejich majetek byl tímto rozhodnutím zatížen úvěrem a úvěr bude hrazen z prostředků, kterými na společný majetek navrhovatelky přispívají do fondu oprav. Nebyly jim sděleny všechny zásadní podmínky úvěrové smlouvy, ty si navrhovatelky zjistily až po předložení smlouvy o úvěru účastníkem. Soud v této části návrhu shledal, že není důvodný. Obsahem usnesení č. 4 je schválení finančního úvěru ve výši 10 mil. Kč. Úvěr byl účastníkem načerpán a byl použit na rekonstrukci výtahů a rekonstrukci společných prostor. Lze dovodit, že usnesením č. 4 bylo zasaženo do majetkových práv navrhovatelky tím, že bylo rozhodnuto o jejich majetkové účasti na splácení úvěru účastníkem tak, že se zvýší jejich platby do fondu oprav. Ovšem nejedná se o takový zásah do jejich majetkových práv, který by zakládal důležitý důvod pro přezkoumání napadeného usnesení. Navrhovatelka b/ při svém výslechu uvedla, že do jejích majetkových práv bylo v případě usnesení č. 4 konkrétně zasaženo tak, že se jí zvýší platba do fondu oprav o 98 Kč měsíčně. Zásah do majetkových práv navrhovatelky není tedy tak velký. Další důvody, zejména pak okolnost, že jim nebyly sděleny všechny zásadní podmínky úvěrové smlouvy, které si navrhovatelka zjistila až po předložení smlouvy o úvěru účastníkem, nemělo pro navrhovatelky závažné právní následky. Zásah do majetkových práv navrhovatelek není tak závažný, že by zakládal naplnění podmínky, že by k přezkumu napadeného usnesení existoval důležitý důvod ve smyslu § 1209 odst. 1 o. z. Jelikož je návrh v této části nedůvodný, soud jej výrokem IV. tohoto usnesení zamítl.

13. Usnesením č. 5 bylo schváleno zvýšení platby do fondu oprav o 5,5 %. Důležitý důvod pro přezkoumání usnesení č. 5 shledávala navrhovatelka ve skutečnosti, že rozhodnutím o zvýšení platby do fondu oprav bylo zasaženo do jejich majetkových práv, neboť na základě tohoto dílčího usnesení jim vznikla povinnost hradit více finančních prostředků do fondu oprav. Úvěr je splácen právě z fondu oprav, odůvodnění spočívající ve zvýšení cen na trhu s inflačním nárůstem alespoň o 10 % nedává smysl. Soud v této části návrhu shledal, že není důvodný. Obsahem usnesení č. 5 je schválení zvýšení platby do fondu oprav o 5,5 %. Lze dovodit, že usnesením č. 5 bylo zasaženo do majetkových práv navrhovatelky tím, že bylo rozhodnuto o její majetkové účasti, neboť čerpáním úvěru ze strany účastníka se zvýší jejich platby do fondu oprav. Ovšem nejedná se o takový zásah do jejích majetkových práv, který by zakládal důležitý důvod pro přezkoumání napadeného usnesení. Navrhovatelka b/ při svém výslechu uvedla, že do jejích majetkových práv bylo v případě usnesení č. 5 konkrétně zasaženo tak, že se jí zvýší platba do fondu oprav o 98 Kč měsíčně. Zásah do majetkových práv navrhovatelky není tedy tak závažný, že by zakládal naplnění podmínky, že by k přezkumu napadeného usnesení existoval důležitý důvod ve smyslu § 1209 odst. 1 o. z. Jelikož je návrh v této části nedůvodný, soud jej výrokem V. tohoto usnesení zamítl.

14. Proti usnesení soudu prvního stupně podala navrhovatelka /dříve navrhovatelka b)/ v zákonné lhůtě odvolání, a to do všech jeho výroků kromě výroku VI. V odvolání a především v jeho doplnění vznesla tyto stěžejní odvolací námitky: - Soudem prvního stupně došlo k nesprávnému právnímu posouzení věci - Ohledně výtahů je (výrok II. usnesení soudu prvního stupně) odvolatelka jejich vlastníkem co do podílu [Anonymizováno] coby společného prostoru; odvolatelce nebyly poskytnuty dostatečné podklady a informace pro hlasování a neměla prostor se vyjádřit ke vzhledu a technickým parametrům výtahů; instalace nových výtahů není běžnou správou, ale mimořádným nákladem - Podle navrhovatelky - odvolatelky došlo k přímému zásahu do podstaty vlastnictví, když ohledně investičních akcií nebyly navrhovatelce poskytnuty podklady pro a informace hlasování; zasažena není jen navrhovatelka, ale všichni její případní právní nástupci - Zásahem je tedy rozhodnutí o její majetkové účasti na instalaci nových výtahů, přičemž takovýto zásah rozhodně není méně závažný, jak chybně dovodil soud prvního stupně; skutkovou paralelou je podle ní skutková situace uvedená v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 6. 2017 sp.zn. 26 Cdo 2657/2016, podle nějž „usnesení shromáždění vlastníků jednotek o výměně výtahů lze co do závažnosti jím řešené záležitosti pro vlastníky jednotek i pro společenství přirovnat… k rozhodnutí o výměně oken v domě, jež lze pokládat za rozhodnutí přijaté v důležité záležitosti, a to i tehdy, má-li být výměna oken hrazena z fondu údržby“ - Ohledně bodu III. usnesení shromáždění per rollam nebyly navrhovatelce poskytnuty dostatečné podklady a informace pro hlasování a nebylo umožněno se vyjádřit, podílet se tak na rozhodování o obsahu rekonstrukce, kterou došlo ke změně společných prostor, na nichž má navrhovatelka spoluvlastnický podíl - Ohledně bodu IV. usnesení shromáždění per rollam bylo do jejích práv zasaženo nepředložením jí dostatečných podkladů pro hlasování o předmětném úvěru, přesto ji neplatným usnesením společenstvím zatížilo coby svého člena úvěrem - Odvolatelka zopakovala svoji argumentaci ohledně nepřípustnosti hlasování per rollam, nesplnění jeho podmínek dle stanov a zákona uvedenou již v původním návrhu na zahájení řízení s tím, že se soud prvního stupně s uvedenými nedostatky svolání a rozhodování per rollam vůbec nevypořádal; podle odvolatelky bylo celé rozhodování per rollam uskutečněno v rozporu se zákonem a stanovami - Odvolatelka poukázala na to, že shromáždění dne 16. 4. 2020 nemohlo být uskutečněno, protože je předseda společenství svolal na doby, kdy mimořádné opatření Ministerstva zdravotnictví ze dne 15. 4. 2020 č. j. MZDR 16195/2020-1/MIN/KAN neumožňovalo shromáždění svolat, na což byl písemně upozorněn s návrhem posunout konání shromáždění na pozdější termín; na jeho konání předseda trval a zúčastnil se jej sám (dle doložení listiny přítomných). Vlastníkům jednotek tak byla odepřena možnost účasti na shromáždění, jež se vůbec neuskutečnilo. Tím byla navrhovatelce i dalším vlastníkům odepřena možnost zúčastnit se shromáždění, a to též i ve smyslu usnesení Nejvyššího soudu ze dne 6. 2. 2020 sp.zn. 26 Cdo 1051/2019 „byla-li vlastníkovi odepřena možnost zúčastnit se shromáždění a podílet se tak na jeho rozhodování, jde o natolik závažné porušení zákona znemožňující výkon jeho práv, že je zásadně důležitý důvod pro přezkoumání přijatých rozhodnutí bez ohledu na jejich obsah“.

15. Odvolatelka navrhla usnesení soudu prvního stupně v odvoláním napadeném rozsahu zrušit a věc mu vrátit k dalšímu řízení.

16. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal odvoláním napadené usnesení a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné, neboť rozhodnutí soudu prvního stupně je vzhledem k níže uvedeným důvodů částečně nepřezkoumatelné.

17. Vzhledem k datu rozhodování shromáždění tzv. per rollam resp. k datu, kdy jim bylo dle navrhovatelů rozhodnuto - den 29. 4. 2020, rozhodoval odvolací soud podle zák.č. 89/2012 Sb. Občanský zákoník (dále i jen „o.z.“) ve znění k tomuto datu. Podle § 1209 odst. 1 o.z. je-li pro to důležitý důvod, může přehlasovaný vlastník jednotky navrhnout soudu, aby o záležitosti týkající se správy domu a pozemku rozhodl; v rámci toho může též navrhnout, aby soud dočasně zakázal jednat podle napadeného rozhodnutí. Není-li návrh podán do tří měsíců ode dne, kdy se vlastník jednotky o rozhodnutí dozvěděl nebo dozvědět mohl, jeho právo zaniká. Podle § 1210 odst. 1 o.z. (ve znění účinném do 30. 6. 2020) není-li svolané shromáždění způsobilé usnášet se, může osoba, která je oprávněna shromáždění svolat, navrhnout v písemné formě do jednoho měsíce ode dne, na který bylo zasedání svoláno, aby vlastníci jednotek rozhodli o týchž záležitostech mimo zasedání. Podle odstavce 2 téhož ustanovení zákona v jiných případech lze mimo zasedání rozhodnout, pokud to připustí stanovy. Podle § 1221 o.z. nevyplývá-li z ustanovení o společenství vlastníků něco jiného, použijí se přiměřeně ustanovení o spolku. Nepoužijí se však ustanovení o shromáždění delegátů, dílčích členských schůzích ani o náhradní členské schůzi. Podle § 258 o. z. každý člen spolku nebo ten, kdo na tom má zájem hodný právní ochrany, může navrhnout soudu, aby rozhodl o neplatnosti rozhodnutí orgánu spolku pro jeho rozpor se zákonem nebo se stanovami, pokud se neplatnosti nelze dovolat u orgánů spolku. Podle § 259 o. z. právo dovolat se neplatnosti rozhodnutí zaniká do tří měsíců ode dne, kdy se navrhovatel o rozhodnutí dozvěděl nebo mohl dozvědět, nejpozději však do jednoho roku od přijetí rozhodnutí.

18. Ohledně splnění zákonné podmínky k podání návrhu podle § 1209 odst. 1 o.z. k soudu spočívající v tom, že návrh je oprávněn podat jen přehlasovaný vlastník jednotky - člen společenství resp. zároveň i člen shromáždění coby nejvyššího orgánu společenství skládající se výlučně z vlastníků jednotek (členů společenství), byla navrhovatelka bezesporu přehlasovanou vlastnicí a potud jí toto právo náleží. Splnila též podmínky příslušný návrh podat v zákonné lhůtě. V těchto otázkách tudíž odvolací soud v zásadě souhlasí se soudem prvního stupně.

19. Zásadní pro danou věc je otázka tzv. „důležité záležitosti“ ve smyslu § 1209 odst. 1 o.z., tedy naplnění další zákonné podmínky pro to, aby mohlo být soudem rozhodnuto resp. posouzena platnost rozhodnutí přijatých mimo zasedání shromáždění z hlediska souladu rozhodnutí se zákonem a stanovami společenství. Soud prvního stupně pochybil, když dovodil, že navrhovatelka netvrdila žádný důležitý důvod pro přezkoumání napadených usnesení popřípadě, že jí tvrzené důvody nebyly důležitými, když do jejích práv nebylo podstatně zasaženo. Podle odvolacího soudu je nutné zákonnou podmínku „důležité záležitosti“ třeba primárně posuzovat ve vztahu k obsahu shromážděním přijatého rozhodnutí (to platí i pro rozhodnutí mající být přijato mim zasedání shromáždění tzv. per rollam,). Soud prvního stupně správně vyšel z usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 3. 2017 sp.zn. 26 Cdo 4567/2016, podle nějž „důležitý důvod pro přezkoumání usnesení přijatého shromáždění je dán tehdy, jestliže dotčeným usnesením bylo rozhodnuto o záležitosti , která přímo zasahuje buď do samotného právního postavení vlastníků jednotek, nebo do podstaty předmětu jejich vlastnictví z hlediska účelu jeho využití; takovým usnesením zásadně není rozhodnutí o zvýšení plateb do fondu oprav, nejde-li o zvýšení extrémní“. Podle usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 6. 2017, sp. zn. 26 Cdo 2657/2016 přitom „usnesení shromáždění vlastníků jednotek o výměně výtahů v domě lze co do závažnosti jím řešené záležitosti pro vlastníky jednotek i pro společenství samotné přirovnat (zejména s ohledem na technickou a finanční náročnost realizace takové záležitosti) k rozhodnutí o výměně oken v domě, jež podle judikatury Nejvyššího soudu lze pokládat za rozhodnutí přijaté v důležité záležitosti, a to i tehdy, má-li být výměna oken hrazena z fondu údržby. Pak ovšem musí být důležitým důvodem pro přezkoumání usnesení shromáždění vlastníků jednotek ve smyslu § 1209 odst. 1 o. z. i schválení smlouvy o dílo, která stanoví konkrétní podmínky, za nichž bude výměna výtahů realizována, jakož i schválení případných podstatných změn takové smlouvy“. Soud prvního stupně nicméně nahlížel „důležitý důvod“ zužujícím způsobem, výlučně subjektivizující postoj a vztah navrhovatele k usnesení shromáždění bez ohledu na obsah usnesení shromážděním přijatého. Přitom však judikatura Nejvyššího soudu i doktrinální výklad na první místo při posuzování důležitého důvodu staví obsahové hledisko. Jinak řečeno, vždy je nejprve nutné posuzovat toto usnesení z hlediska jeho obsahu. To je patrné i jen z výše citovaných rozhodnutí. Podle druhého z nich „lze co do závažnosti řešené otázky“, tedy usnesením shromáždění řešené otázky, považovat za důležitou záležitost rozhodnutí shromáždění o výměně oken či o výměně výtahů v domě, byť tato by byla hrazena z fondu údržby. Je patrné, že dovolací soud neřešil dopad tohoto rozhodnutí výlučně na právní či faktické poměry navrhovatele, tedy konkrétní dopady do jeho sféry, z hlediska dalších skutečností nad rámec obsahu přijatého usnesení. Důležitost důvodu poměřoval „jen“ obsahem přijatého usnesení. To ostatně vyplývá i z prvního citovaného usnesení (sp.zn. 26 Cdo 4567/2016), v němž dovolací soud uzavřel, že důležitým důvodem není usnesení shromáždění o zvýšení plateb do fondu oprav, nejde-li o zvýšení extrémní. To je opět poměřování důležitého důvodu ve smyslu § 1209 odst. 1 o.z. kritériem obsahu přijatého usnesení. O řečeném dále svědčí i nejnovější rozhodnutí dovolacího soudu ze dne 22. 2. 2022 sp.zn. 26 Cdo 2275/2021, podle nějž „není-li předmětem rozhodnutí shromáždění důležitá záležitost, pak lze platnost…..“. Z uvedeného je opět zřejmé, že zásadní pro posuzování existence „důležité záležitosti“ je předmět rozhodnutí shromáždění, tedy to, o čem shromáždění rozhodovalo, jinak řečeno obsah přijatého rozhodnutí (usnesení) shromáždění. Sám o sobě tento jeho obsah tedy postačuje k rozhodnutí o tom, zda jde o důležitý důvod či nikoli. To je ostatně též i logické, neboť například rozhodnutí shromáždění o barvě či typu rohožek přede dveřmi jednotlivých bytů je z objektivního hlediska posuzovaného na základě jeho obsahu nedůležitým, zatímco subjektivní dopad poměřovaný subjektivním hlediskem konkrétního člena společenství může být zcela jiný, pro něj to může být „zcela zásadní otázka života a smrti…“. To z takového rozhodnutí však důležitý důvod nečiní. Zásah do právního postavení vlastníků nebo do podstaty předmětu jejich vlastnictví z hlediska jeho využití je tedy třeba primárně nahlížet kritériem obsahu přijatého usnesení, nikoli míry pociťování tohoto zásahu navrhovatelem - členem společenství. To však neznamená, že by nemohlo být významně zasaženo do práv jen některých členů - vlastníků jednotek či jen jediného z nich, a že by tento zásah nahlížený optikou obsahu přijatého usnesení nebyl takový, že by byl dán důležitý důvod ve smyslu § 1209 odst. 1 o.z. Příkladem může být umístění billboardu na fasádě domu tak, že by překrýval okna jen jediného vlastníka, přičemž ostatním vlastníkům by takovéto umístění konvenovalo a hlasovali o něm kladně. Dotčena by tak byla práva jen jediného vlastníka jednotky, jemuž by byla znefunkčněna okna. Nicméně i v takovém případě je nutné brát v úvahu primárně obsah přijatého usnesení shromáždění (např. umístnění řečeného billboardu), následně tento obsah poměřit se zásahem do práv vlastníka, přičemž výsledkem by byl v daném případě zajisté důležitý důvod na straně návrhu na zahájení řízení dle § 1209 odst. 1 o.z. takto postiženého vlastníka.

20. Jak shora uvedeno, stejným směrem jde též i doktrinální výklad, když podle něj „důležitost důvodu je nutné vztáhnout nejenom k osobě žalobce, ale rovněž i k ostatním vlastníkům jednotek a ke společenství samému; soud proto musí zkoumat rozhodnutí shromáždění z hlediska závažnosti jeho obsahu. Zákon akcentuje právní jistotu v rozhodnutí shromáždění, zřejmá je snaha vyloučit žaloby v nepodstatných věcech nemajících vliv na práva a povinnosti členů společenství i společenství“ in. Spáčil J. a kol. Občanský zákoník III. Věcná práva (§ 976-1474). Komentář. 1.vydání. Praha : C.H.Beck, 2013 s.

822. S tímto výkladem odvolací soud plně souzní, zastává stejný právní názor.

21. V daném případě se soud prvního stupně výrazně snažil dovést navrhovatelku resp. všechny původní tři navrhovatele k upřesnění původního, po obsahové i právní stránce perfektního návrhu na zahájení řízení, ke specifikaci jejich subjektivního hlediska a z něj plynoucích skutečností, které jsou pro navrhovatelku důležitým důvodem. Přitom však navrhovatelka (i ostatní původní navrhovatelé) všechny relevantní skutečnosti vážící se k obsahové stránce rozhodnutí per rollam údajně přijatých, jakož i k procesu „přijímání“ tohoto rozhodnutí uvedli hned v prvním podání - návrhu na zahájení řízení. Následně se soud prvního stupně ve svém rozhodnutí zabýval jen tím, co se mu podařilo z navrhovatelů tak říkajíc „vydolovat“ ohledně důležitého důvodu, aniž by jakkoli hodnotil obsah napadených usnesení shromáždění. Potud je jeho rozhodnutí nepřezkoumatelné. Nad rámec uvedeného lze poukázat, obzvláště ve vztahu k výše uvedené judikatuře dovolacího soudu a též i velmi obsáhlé judikatuře odvolacího soudu (viz. výše uvedený komentář), že rozhodování o výměně výtahů v hodnotě několika milionů korun českých je prakticky vždy důležitou záležitostí, stejně tak jako renovaci společných prostor za cca 10 mil. Kč, tím spíše pak schválení finančního úvěru ve výši 10 mil. Kč. Ohledně něj lze poukázat na vznik zákonného ručení každého člena za závazky společenství viz. § 1194 odst. 2 věta druhá o.z. To ve vztahu k obsahu usnesení shromáždění dle odvolacího soudu zcela postačuje k dovození důležitého důvodu.

22. Vedle výše uvedeného, pro kvalifikaci důležitého důvodu coby zásadního obsahu shromážděním přijatého usnesení, nelze v této souvislosti pominout ani otázky procedurální. Lze plně souhlasit s následujícími závěry doktríny: „důležitý důvod se tak primárně, a lze uvažovat o tom, že i výhradně, vztahuje k předmětu (obsahu) rozhodování shromáždění, a nikoli k subjektivní situaci navrhovatele coby vlastníka jednotky; nicméně byl-li by dán důležitý důvod ve vztahu k předmětu přezkumu navrhovatele, jenž byl pominut v rámci oznámení o konání shromáždění, byl by taková navrhovatel zcela jistě aktivně věcně legitimován k návrhu podle § 1209 odst. 1 a 2 o.z.“ in. Spáčil J. a kol. Občanský zákoník III. Věcná práva (§ 976-1474). Komentář. 2.vydání. Praha : C.H.Beck, 2021 s. 1012. Tomu opět odpovídá též i judikatura, podle níž „vlastník jednotky, kterému byl znemožněna účast na shromáždění, má zpravidla důležitý důvod pro přezkum rozhodnutí přijatých na tomto shromáždění“ viz. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. 7. 2020 sp.zn. 26 Cdo 1051/2019. Podle usnesení Nejvyššího soudu ze dne 13. 5. 2020 sp.zn. 26 Cdo 752/2020 „délka lhůty autonomně určená stanovami společenství pro vyrozumění vlastníků jednotek o konání schůze shromáždění společenství vlastníků musí být dostatečně dlouhá tak, aby si vlastníci mohli zajistit podmínky pro účast. Za dostačující délku lhůty je považována lhůta patnáct dnů před konáním schůze shromáždění“. Pro daný případ uvedené znamená, že soud prvního stupně se měl ve vztahu k existenci důležitého důvodu zabývat i procedurálními otázkami rozhodování shromáždění per rollam a „přijatého“ usnesení. Tyto namítla navrhovatelka (spolu s ostatními navrhovateli) hned v návrhu na zahájení řízení, když popsala proces „přijímání rozhodnutí“ per rollam, včetně nedodržení základní zákonné lhůty pro vyjádření členů společenství dle § 1211 o.z., lhůty, která nesmí být kratší, než patnáct dnů, a to ani kdyby ji upravovaly v rámci dispozice stanovy společenství. Skutková zjištění soudu prvního stupně přitom jednoznačně svědčí o tom, že tato lhůta nebyla dodržena resp. že byla výrazně nedodržena. Soud prvního stupně se nijak nezabýval, ve vztahu k důležitému důvodu, ani procedurální námitkou ohledně nemožnosti konání původně svolaného shromáždění vzhledem k opatření Ministerstva zdravotnictví. I toto založilo nepřezkoumatelnost jeho rozhodnutí. Řečená zkoumání, právní hodnocení a závěry měl soud samozřejmě učinit ve vztahu k tomu, zda porušení procedurálních práv navrhovatelky v této věci bylo takového rázu a intenzity, že to znamenalo důležitý důvod, pokrývající všechny jí napadená rozhodnutí shromáždění. Pokud ano, pak by byl zásadně nesprávný závěr soudu prvního stupně též i ohledně výroku V. jeho usnesení, když sice zvýšení platby do fondu oprav o 5,5% není zřejmě samo o sobě důležitým důvodem, nicméně znemožnění účasti navrhovatelce na rozhodování shromáždění jeho neřádným svoláním a zásadně neřádným průběhem tohoto rozhodování per rollam takovýmto důležitým důvodem být zajisté může. Protože však soud prvního stupně tato pochybení ve vztahu k důležitému důvodu neřešil, nelze jeho rozhodnutí potud ani přezkoumat.

23. Závěr soudu prvního stupně o tom, že ani jedno z napadených usnesení shromáždění přijatých per rollam není rozhodnutím o důležité záležitosti ve smyslu § 1209 odst. 1 o.z. je ze všech výše uvedených důvodů nesprávný. Odvolací soud proto podle § 219a odst. 1 písm. b) a odst. 2 o. s. ř. usnesení soudu prvního stupně zrušil v rozsahu odvoláním napadených výroků I. - V. a VII. a věc mu vrátil k dalšímu řízení (§ 221 písm. a/ o. s. ř.). Vzhledem k tomu, že soud prvního stupně učinil nesprávný závěr ohledně důležité záležitosti ve smyslu § 1209 odst. 1 o.z. a nezabýval se tedy již posuzováním obsahu přijatých usnesení shromáždění z hlediska jejich souladu se zákonem, stanovami a dobrými mravy, ani procesním postupem k přijetí usnesení vedoucím, je potud jeho rozhodnutí nepřezkoumatelné a odvolací soud nemohl jeho rozhodnutí změnit a sám věcně rozhodnout.

Poučení