6 Cmo 291/2019 - 125

Rubrum

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Švantnera a soudců JUDr. Josefa Holejšovského, Ph.D. a JUDr. Ondřeje Kubáta v právní věci navrhovatele: [Jméno navrhovatele A], narozený [Datum narození navrhovatele A] bytem [Adresa navrhovatele A] za účasti: [právnická osoba], IČO [IČO] sídlem [adresa] zastoupeného advokátkou [Jméno advokátky] sídlem [Adresa advokátky] o vyslovení neplatnosti rozhodnutí shromáždění, o odvolání účastníka proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 21. května 2019, č. j. 77 Cm 31/2017-93, takto:

Výrok

I. Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 21. května 2019, č. j. 77 Cm 31/2017-93, se potvrzuje.

II. Účastník [právnická osoba] je povinen zaplatit navrhovateli na náhradě nákladů odvolacího řízení částku ve výši 4 000 Kč, a to do tří dnů právní moci usnesení.

Odůvodnění

1. Shora označeným usnesením (dále též „předmětné usnesení“) Městský soud v Praze (dále též „soud prvního stupně“) usnesení přijaté pod bodem 2 o změně prohlášení vlastníka dle § 1169 odst. 2 zák. č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku a vypořádání podílového spoluvlastnictví, včetně změn podlahové plochy a podílů na společných částech budovy na schůzi shromáždění vlastníků účastníka konaného dne 24. 11. 2016, určil jako neplatné (výrokem I.), usnesení přijaté pod bodem 4 o schválení dohody o realizaci výtahů na schůzi shromáždění vlastníků účastníka konaného dne 24. 11. 2016 posoudil jako zdánlivé (výrokem II.) a účastníku uložil povinnost zaplatit navrhovateli na náhradě nákladů řízení 17 729 Kč (výrokem III.). Dovodil, že navrhovatel je členem účastníka, který se shromáždění účastníka konaného dne 24. 11. 2016 zúčastnil a ve vztahu k posuzovaným rozhodnutím byl přehlasován. Ve vztahu k rozhodnutí přijatému pod bodem 2. uzavřel, že pro schválení písemné dohody o změně prohlášení dle § 1169 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb. ve znění účinném do 30. 6. 2020, občanského zákoníku (dále jen „o. z.”), je třeba souhlasu všech vlastníků jednotek (aniž by bylo možno použít úpravu podle zákona č. 72/1994 Sb. o vlastnictví bytů). Bylo prokázáno, že dohoda všech vlastníků v písemné formě přijata nebyla, neboť jí navrhovatel a paní [Anonymizováno] nepodepsali. Teprve, je-li získán písemný souhlas všech dotčených vlastníků, může být na shromáždění účastníka udělen souhlas většiny členů účastníka s touto dohodou. Velmi obtížné je představit si to, co bylo pod bodem 2. de facto míněno, a lze mít důvodné pochybnosti o tom, zda si členové účastníka uvědomují, jaký proces se pod formulací tohoto bodu skrývá. Ve vztahu k rozhodnutí přijatému pod bodem 4. uzavřel, že nerozdělený zisk je ve vlastnictví družstva a pokud o něm rozhodlo shromáždění účastníka, rozhodoval někdo, kdo k tomu nebyl oprávněn. Takové rozhodnutí je zdánlivé. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu.

2. Proti tomuto usnesení v celém jeho rozsahu podal účastník odvolání. Ve vztahu k rozhodnutí přijatému pod bodem 2. namítá, že vlastníci byli řádně informováni o předmětu a podobě schvalovaného dokumentu, pročež skutkový závěr soudu, že pro jednotlivé vlastníky na shromáždění byl obtížně představitelný obsah tohoto rozhodnutí, neobstojí. Navíc nebyl proveden důkaz, který by prokázal jiný průběh skutkového děje. Soud neúplně zjistil skutkový stav věci, neboť neprovedl navržené důkazy potřebné k prokázání rozhodných skutečností a učinil závěry z listin, které k důkazu provedeny nebyly. Dále odvolatel poukazuje na to, že není jasný vztah § 1169 odst. 2 a § 1208 o. z. Nelze bez dalšího aplikovat požadavek, že nejprve je nutná podepsaná dohoda všech dotčených vlastníků jednotek a teprve poté je možné přijmout rozhodnutí shromáždění. V této souvislosti poukazuje na zákonodárcem navrženou změnu § 1169 o. z. Rozhodnutí účastníka není v rozporu se zákonem a ani stanovami účastníka a bylo přijato potřebnou většinou hlasů, pročež je závěr soudu prvního stupně o jeho neplatnosti nesprávným. Ve vztahu k rozhodnutí přijatému pod bodem 4. namítá, že důvod zdánlivosti dovozený soudem prvního stupně by se mohl vztahovat pouze k části rozhodnutí, která je v podstatě částí vedlejší, a nikoliv na hlavní obsah rozhodnutí, jímž je výstavba výtahů v domě. I toto rozhodnutí bylo přijato potřebnou většinou. V rámci rozhodnutí je vyjádřen souhlas s dohodou s [Anonymizováno] na tom, aby byl použit jeho nerozdělený zisk, a nejde tak o vlastní rozhodnutí o rozdělení zisku. Namítá dále, že stanovy družstva k důkazu provedeny nebyly. Je proto navrhována změna usnesení tak, že návrh bude zamítnut.

3. Navrhovatel v rámci vyjádření k takto podanému odvolání uvedl, že na informativní schůzce vlastníků jednotek dne 26. 9. 2016, které se zúčastnilo méně jak 50 % vlastníků, nebyl vysvětlen pravý obsah dokumentu nazvaného Zrušení prohlášení vlastníka budovy dle zákona č. 72/1994 Sb., prohlášení vlastníka dle zákona č. 89/2012 Sb. a vypořádání podílového spoluvlastnictví. Výrok I. předmětného usnesení je dostačující, a pokud by odvolací soud byl jiného názoru, domáhá se rozhodnutí o tom, zda rozhodnutí má či nemá být schváleno, a argumentuje důvody proč. Rozhodnutí označené ve výroku II. předmětného usnesení je zdánlivé. Navrhuje potvrzení rozhodnutí soudu prvního stupně usnesení soud jako věcně správného.

4. Odvolací soud přezkoumal předmětné usnesení, včetně řízení, které předcházelo jeho vydání [§ 212 a § 212a zákona č. 99/193 Sb. v platném znění, občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) ve spojení s § 1 odst. 3, 4 a § 28 zákona č. 292/2013 Sb. v platném znění, o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.“) ], a odvolání neshledal důvodným.

5. Podle § 1169 odst. 1 o. z. vlastníci jednotek mohou prohlášení změnit. Je-li jednotka zatížena, lze prohlášení změnit s předchozím souhlasem osoby oprávněné z věcného práva. Podle § 1169 odst. 2 o. z. ke změně prohlášení se vyžaduje dohoda dotčených vlastníků jednotek o změně jejich práv a povinností uzavřená v písemné formě. Účinnosti dohoda nabývá, pokud s ní v písemné formě souhlasí vlastníci jednotek s většinou hlasů, popřípadě s kvalifikovanou většinou hlasů určenou v prohlášení, a to i když nejsou stranami dohody. Podle § 1208 písm. b) o. z. do působnosti shromáždění patří změna prohlášení o rozdělení práva k domu a pozemku na vlastnické právo k jednotkám.

6. Podle § 1217 odst. 1 o. z. dohodnou-li se vlastníci jednotek o přeměně bytového vlastnictví v podílové spoluvlastnictví nemovité věci, změní se bytové vlastnictví v podílové spoluvlastnictví zápisem do veřejného seznamu. Má se za to, že se velikost spoluvlastnického podílu každého spoluvlastníka rovná velikosti podílu, jaký měl jako vlastník jednotky na společných částech. Podle § 1217 odst. 3 o. z. dohoda podle odstavců 1 a 2 vyžaduje písemnou formu.

7. Podle § 245 o. z. na usnesení členské schůze nebo jiného orgánu, které se příčí dobrým mravům, nebo mění stanovy tak, že jejich obsah odporuje donucujícím ustanovením zákona, se hledí, jako by nebylo přijato. To platí i v případě, že bylo přijato usnesení v záležitosti, o které tento orgán nemá působnost rozhodnout. Podle § 576 o. z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.

8. Odvolací soud částečně zopakoval dokazování čtením rozhodných listinných důkazů (§ 213 odst. 3 o. s. ř.), jakož i zjistil, jaké skutečnosti jsou mezi účastníky nesporné a takto má (nad rámec skutkového stavu, jinak správně zjištěného soudem prvního stupně, z něhož odvolací soud vychází) za zjištěné tyto dílčí, rozhodné skutečnosti: ze zápisu ze Shromáždění vlastníků domu čp. [Anonymizováno] v [Anonymizováno] se sídlem [Anonymizováno], IČ: [Anonymizováno] (dále jen „SVJ“), které se konalo dne 24 listopadu 2016, má soud za zjištěné, že tohoto shromáždění se účastnili vlastníci s podílem 85,57 % na společných částech tohoto domu, to, že bod 2. programu shromáždění byl vymezen takto: Schválení dohody o Změně prohlášení dle § 1169/2 zákona 89/2012 Sb., Občanský zákoník, a vypořádání podílového spoluvlastnictví, vč. změn podlahové plochy a podílů na společných částech budovy vypracovanou zpracovatelem [Anonymizováno], s tím, že rozhodnutí k němu bylo přijato ve znění: Shromáždění vlastníků schvaluje dohodu o Změně prohlášení dle § 1169/2 zákona číslo 89/2012 Sb., Občanský zákoník, a vypořádání podílového spoluvlastnictví, vč. změn podlahové plochy a podílů na společných částech budovy vypracovanou zpracovatelem [Anonymizováno], jakož i to, že bod 4. programu shromáždění byl vymezen takto: Schválení dohody o realizaci výstavby 5 výtahů v domě (1 výtah 1 schodiště) na základě vypracované studie proveditelnosti od [Anonymizováno]. Studie byla prezentována na informačním semináři dne 26. 9. 2016 a kompletní studie byla elektronicky rozeslána družstevníkům/vlastníkům dne 6. 10. 2016 s možností písemně vznést připomínky či námitky. Předběžná cena realizace montáže výtahu je odhadována na částku 8 mil. Kč bez DPH v termínu 2018 – 2020. Současně [Anonymizováno] souhlasí, aby nerozdělený zisk [Anonymizováno] za minulé období byl použit na výstavbu výtahů v domě, s tím, že rozhodnutí k němu bylo přijato ve znění: Shromáždění vlastníků souhlasí se schválením dohody o realizaci výstavby 5 výtahů v domě (1 výtah 1 schodiště) na základě vypracované studie proveditelnosti od [Anonymizováno]. Studie byla prezentována na informačním semináři dne 26. 9. 2016 a kompletní studie byla elektronicky rozeslána družstevníkům/vlastníkům dne 6. 10. 2016 s možností písemně vznést připomínky či námitky. Předběžná cena realizace montáže výtahu je odhadována na částku 8 mil. Kč bez DPH v termínu 2018 - 2020. Současně [Anonymizováno] souhlasí, aby nerozdělený zisk [Anonymizováno] za minulé období byl použit na výstavbu výtahů v domě.

9. Z doznání účastníka má soud za zjištěné, že listina nazvaná Zrušení prohlášení vlastníka budovy dle zákona č. 72/1994 Sb., prohlášení vlastníka dle zákona č. 89/2012 Sb. a vypořádání podílového spoluvlastnictví (pozn. jež je obsahem přílohové obálky č. 51 umístěné ve spise Městského soudu v Praze sp. zn. 77 Cm 49/2017, v němž je projednávána související věc) je listinou, která byla podkladem rozhodnutí přijatého pod bodem 2, s výhradou chyby v označení jednotky navrhovatele (dále též „Dohoda“).

10. Z této Dohody má odvolací soud za zjištěný obsah dále uvedených (navržených) ujednání: z článku 1, Východiska Prohlášení vlastníka (pozn. Prohlášení vlastníka je zkratkou názvu Dohody, jak má soud za zjištěné z jejího názvu uvedeného v úvodu této listiny), bodu 1.2., má soud za zjištěné, že došlo k přístavbě hromadných garáží k budově č.p. [Anonymizováno], z bodu 1.4. má soud za zjištěné to, že v důsledku této přístavby garáží došlo ke změně vnějšího obvodu této budovy a ke sloučení pozemků parc. č. [Anonymizováno] a [Anonymizováno] do pozemku parc. č. [Anonymizováno] s tím, že pozemek parc. č. [Anonymizováno] zanikl, a z bodu 1.7. má za zjištěné to, že účelem Dohody je zrušení původního prohlášení vlastníka a nové vymezení jednotek podle § 1166 o. z. Z článku 2, Přehled vlastnictví a práv třetích osob, má soud za zjištěné, že navrhovatel je vlastníkem jednotek č. [Anonymizováno], č. [Anonymizováno] a č. [Anonymizováno], s podílem na společných částech budovy a pozemcích náležejících k těmto jednotkám v rozsahu [Anonymizováno], [Anonymizováno] a [Anonymizováno]. Z článku 3, Přeměna bytového spoluvlastnictví dle Původního prohlášení vlastníka na podílové spoluvlastnictví, bodu 3. 1. má soud za zjištěné, že vlastníci tímto zrušují prohlášení vlastníka budovy zapsané do katastru nemovitostí a tím mění s účinností vkladu tohoto Prohlášení vlastníka (tj. Dohody) do katastru nemovitostí bytové spoluvlastnictví na podílové spoluvlastnictví s tím, že vlastníci se stávají podílovými spoluvlastníky pozemku parc. č. [Anonymizováno], s podílem navrhovatele v rozsahu [Anonymizováno]. Z článku 4, Vyrovnání spoluvlastnických podílů, bodu 4.2.1.3. má soud za zjištěné, že [Anonymizováno] převádí na navrhovatele do jeho výlučného vlastnictví id. podíl [Anonymizováno] za kupní cenu ve výši 2010,68 Kč. Z článku 5, Prohlášení vlastníka dle občanského zákoníku, bodu 5.1., má soud za zjištěné, že vlastníci se s účinností tohoto Prohlášení vlastníka (tj. Dohody), resp. po vkladu práv a povinností z tohoto Prohlášení vlastníka (tj. Dohody) do katastru nemovitostí, dohodli, že zaniká podílové spoluvlastnictví pozemku parc. č. [Anonymizováno] a vymezují tímto v budově, která se stala zrušením Původního prohlášení vlastníka součástí pozemku parc. č. [Anonymizováno], jednotky ve smyslu § 1159 o. z. u navrhovatele tak, že u jednotky č. [Anonymizováno] činí spoluvlastnický podíl na společných částech 5943/561618, u jednotky č. [Anonymizováno] činí [Anonymizováno] a u jednotky č. [Anonymizováno] činí [Anonymizováno], z bodu 5.2.5. pak má soud za zjištěné to, že navrhovatel (označený v úvodu Dohody jako vlastník 5), nabývá tyto jednotky do vlastnictví.

11. Na základě shodných tvrzení účastníků má soud za zjištěné, že tato Dohoda a ani žádná jiná listina označená jako Zrušení prohlášení vlastníka budovy dle zákona č. 72/1994 Sb., prohlášení vlastníka dle zákona č. 89/2012 Sb. a vypořádání podílového spoluvlastnictví nebyly podepsány navrhovatelem a dále paní [Anonymizováno].

12. K obsahu těchto listinných důkazů, z nichž vycházejí dovozená skutková zjištění, nebylo ze strany účastníků řízení vzneseno jakýchkoliv připomínek, které by neumožňovaly jejich dovození. Ve vztahu k doznání účastníka platí, že na základě tohoto jednostranného úkonu je případné vyvodit závěr, že dokazovaná skutečnost je považována za zjištěnou a nepotřebuje dalšího důkazu, v situaci, kdy navrhovatel toto zjištění nezpochybňuje (uvádí, že předpokládá, že Dohoda byla podkladem rozhodnutí přijatého pod bodem 2) a nevyvstaly žádné pochybnosti o pravdivosti tohoto doznání (k tomu srov. např. s. 454-455, v: Bureš, J., Drápal, L., Krčmář, Z., Mazanec, M. Občanský soudní řád. Komentář. I. díl. 6. vydání. C. H. Beck, 2003).

13. K rozhodnutí přijatému pod bodem 2 (tj. Shromáždění vlastníků schvaluje dohodu o Změně prohlášení dle § 1169/2 zákona číslo 89/2012 Sb., Občanský zákoník, a vypořádání podílového spoluvlastnictví, vč. změn podlahové plochy a podílů na společných částech budovy vypracovanou zpracovatelem [Anonymizováno]) třeba uvést, že výklad § 1169 odst. 2 o. z. je v soudní praxi již ustálen (k tomu srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 3. 2020, sp. zn. 26 Cdo 1301/2019) a je takový, že ke změně prohlášení se podle tohoto ustanovení vyžaduje dohoda dotčených vlastníků jednotek o změně jejich práv a povinností uzavřená v písemné formě; je vyloučeno, aby ke změně prohlášení mohlo dojít bez souhlasu osob, kterých by se dotýkala. Účinnosti dohoda nabývá, až s ní v písemné formě vysloví souhlas vlastníci jednotek s většinou hlasů, popřípadě s kvalifikovanou většinou hlasů určenou v prohlášení, a to i když nejsou stranami dohody. Úprava v § 1169 o. z. tedy zavádí „dvoustupňovou“ úpravu: v prvním stupni je třeba dosáhnout platné dohody dotčených vlastníků a ve druhém stupni je třeba dosáhnout účinnosti písemným souhlasem potřebné většiny vlastníků. Aplikace § 1169 o. z. není zákonem výslovně vyloučena ani po vzniku společenství vlastníků, a toto vyloučení nelze dovodit ani z jeho povahy. Společenství vlastníků není oprávněno rozhodovat o otázkách týkajících se vlastnictví či spoluvlastnictví jednotlivých vlastníků jednotek. Působnost shromáždění stanovená v § 1208 písm. b) o. z. (rozhodování o změně prohlášení) se týká případů, kdy vlastníkem jednotky bude samo společenství vlastníků (půjde o situaci výjimečnou, avšak nikoliv vyloučenou).

14. Pro posouzení věci je v tomto kontextu stěžejní, že Dohoda (jako povinné písemné právní jednání), která měla být předmětem (podkladem) tohoto rozhodnutí, nebyla uzavřena (podepsána) navrhovatelem a paní [Anonymizováno] jako dotčenými vlastníky jednotek. Touto dohodou má totiž dojít ke zrušení dosavadního bytového spoluvlastnictví (jeho přeměnou na bytové spoluvlastnictví; bod 1.7. ve spojení s body 1.2. a 1.4. a dále bod 3.

1. Dohody) a současně poté ke vzniku bytového spoluvlastnictví (bod 5.

1. Dohody). Všechna tato ujednání je namístě přitom posuzovat obsahově neoddělitelně jako jeden celek ve smyslu § 576 o. z., neboť to odpovídá účelu Dohody vymezenému v jejím bodě 1.7, a to i ve spojení s dalšími shora označenými návrhy jejích ujednání (z nichž je zřejmé, že účelem je zrušení původního prohlášení vlastníka tím, že se změní v podílové spoluvlastnictví budovy a nové vymezení jednotek podle § 1166 o. z.).

15. Dohoda musela být podepsána všemi vlastníky z důvodu, že dílčí dohoda (tj. vyžadující jednomyslný souhlas) o zrušení bytového spoluvlastnictví (o jeho přeměně) dle § 1217 odst. 1 o. z. musela být písemná (§ 1217 odst. 3 o. z.; shodně Petrov, J., Výtisk, M., Beran V. a kol. Občanský zákoník. Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2019, s. 335, marg. č. 1217 1).

16. Pokud takto Dohoda podepsaná všemi vlastníky (tj. navrhovatelem a [Anonymizováno]) nebyla, nebylo jí možno schválit, neboť nešlo o dohodu (§ 1217 odst. 1 o. z.; k tomu srov. výše citované závěry usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 3. 2020, sp. zn. 26 Cdo 1301/2019, mutatis mutandis). Rozhodnutí je tudíž neplatné a soud prvního stupně je posoudil správně. Zkoumání dalších otázek již není významné, neboť jejich vyřešení by na tomto posouzení nemohlo ničeho změnit.

17. K rozhodnutí přijatému pod bodem 4 [tj. Shromáždění vlastníků souhlasí se schválením dohody o realizaci výstavby 5 výtahů v domě (1 výtah 1 schodiště) na základě vypracované studie proveditelnosti od [Anonymizováno]. Studie byla prezentována na informačním semináři dne 26. 9. 2016 a kompletní studie byla elektronicky rozeslána družstevníkům/vlastníkům dne 6. 10. 2016 s možností písemně vznést připomínky či námitky. Předběžná cena realizace montáže výtahu je odhadována na částku 8 mil. Kč bez DPH v termínu 2018 - 2020. Současně [Anonymizováno] souhlasí, aby nerozdělený zisk [Anonymizováno] za minulé období byl použit na výstavbu výtahů v domě] je namístě úvodem předeslat, že výklad obsahu tohoto rozhodnutí stejně jako např. výklad stanov účastníka (v částech, které mohou mít dopad do práv a povinností i jiných osob než těch, které tyto části přijaly) je nutno provádět zásadně objektivně, neboť rozhodnutí přijatá na shromáždění, resp. práva a povinnosti z nich vyplývající, se mohou týkat práv a povinností osob, jež se členy účastníka mohou stát (stanou) v budoucnu v důsledku nabytí jednotky, což toto členství zakládá (§ 1194 odst. 2 o. z.), nebo osob, které nebyly účastny jeho přijetí (budoucích členů statutárního orgánu či nepřítomných členů účastníka). To znamená, že může být vykládán jen dle v něm vyjádřeného projevu vůle, tedy dle významu, jaký by mu zpravidla přikládala osoba v postavení toho, jemuž je projev vůle určen, nikoliv dle úmyslu osob, které rozhodnutí přijaly, resp. hlasovaly pro jeho přijetí, pokud tento úmysl neodpovídá tomuto významu (§ 556 odst. 1 o. z.), neboť takový výklad by byl v rozporu s § 2 odst. 1 o. z., čímž by neodpovídal účelu (smyslu) § 556 odst. 1 o. z. v těchto případech [k tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 5. 12. 2019, sp. zn. 27 Cdo 5749/2017, a přiměřeně též např. Ronovská, K., Havel, B., Povaha a pravidla výkladu (nejen) zakladatelských právních jednání soukromých korporací, Právní rozhledy 18/2016]. Při tomto výkladu tak platí, že určitost obsahu projevu vůle musí vyplývat z textu listiny, na níž je projev vůle zaznamenán (k tomu srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 6. 2005, sp. zn. 26 Cdo 404/2005, mutatis mutandis). Nestačí proto, je-li osobám rozhodnutí přijímajícím jasné, co je jeho předmětem, není-li to objektivně seznatelné osobám, které v tomto postavení nejsou (k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 2. 2002, sp. zn. 33 Odo 311/2001, nebo ze dne 27. 3. 2002, sp. zn. 33 Odo 512/2000, mutatis mutandis).

18. Na shromáždění účastníka přitom ani všichni jeho členové přítomni nebyli (účastnili se jej členové s podílem o velikosti 85,57 % na společných částech domu) a rozhodnutí takto přijaté zjevně neváže pouze a jen členy účastníka, kteří jej přijali (neboť je ze své povahy závazné i pro budoucí členy nebo budoucí členy statutárního orgánu účastníka).

19. I pokud by shromáždění bylo oprávněno schválit zmíněnou Dohodu, je zřejmé, že způsob (zdroj) financování má zásadní dopad do práv a povinností členů účastníka, což vyplývá z její odhadované výše 8 milionů Kč. Při výkladu provedeném vysvětleným způsobem pak nelze dovodit, že část rozhodnutí o financování ceny realizace výstavby, tedy díla (tj. že současně [Anonymizováno] souhlasí, aby nerozdělený zisk [Anonymizováno] za minulé období byl použit na výstavbu výtahů v domě), lze oddělit od zbylého obsahu (§ 576 o. z.).

20. Při přijetí závěru, že jde o souhlas s naložením zisku třetí osoby, platí, že bez nepochybně platného schválení nakládání s tímto ziskem touto třetí osobou (tj. [Anonymizováno]) není možné provést schválení tohoto financování účastníkem, resp. jeho členy, má-li představovat právní jednání, jež má založit práva a povinnosti (závěr o jejím platném schválení však v době přijetí usnesení nebyl možný a toto rozhodnutí [Anonymizováno] bylo v řízení vedeném u podepsaného soudu usnesení ze dne 2. 3. 2021 pod sp. zn. 6 Cmo 292/2019 posouzeno jako neplatné).

21. Stěžejní pro posouzení rozhodnutí přijatého pod bodem 4 je ale to, že obsah tohoto rozhodnutí je (po provedení výkladu vysvětleným způsobem) v této části neurčitý (§ 553 o. z.) a tedy zdánlivý, neboť není zřejmé, zda má jít o rozhodnutí o naložení se ziskem třetí osoby [takové rozhodnutí by však mohlo být schváleno pouze družstvem, což je jiný subjekt, nikoliv členy účastníka (společenství vlastníků), pročež by posuzované rozhodnutí bylo vskutku zdánlivé tak, jak dovodil soud prvního stupně], anebo zda jde např. o vyjádření souhlasu s dohodou s [Anonymizováno] o použití nerozděleného zisku (jak tvrdí odvolatel).

22. Jinak řečeno, uplatní se § 245 o. z., pročež jde o zdánlivé rozhodnutí, což je následek, jenž nastává jak v případě, kdy bylo přijato usnesení v záležitosti, o které shromáždění účastníka nemá působnost rozhodnout, tak v případě neurčitosti přijatého rozhodnutí (§ 553 o. z.; shodně Petrov, J., Výtisk, M., Beran V. a kol. Občanský zákoník. Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2019, s. 335, marg. č. 245 6).

23. Celé rozhodnutí je tudíž rozhodnutím zdánlivým (což s ohledem na § 554 o. z. znamená v důsledku totéž, jako když se na něj hledí, jako by nebylo přijato) a soud prvního stupně je posoudil rovněž správně. Zkoumání dalších otázek již není významné, neboť jejich vyřešení by na tomto posouzení nemohlo ničeho změnit.

24. Odvolací soud proto předmětné usnesení jako věcně správné podle § 219 o. s. ř. ve spojení s § 1 odst. 4 z. ř. s. potvrdil.

25. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 224 odst. 1 ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř. (a s § 1 odst. 3 z. ř. s.), neboť navrhovatel byl i v odvolacím řízení plně úspěšným. Účastník je proto povinen nahradit navrhovateli náklady řízení spočívající v nákladech jeho právního zastoupení za 1 úkon právní služby podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. v platném znění, o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen „AT“), a to za vyjádření k podanému odvolání dle § 11 odst. 1 písm. k) AT, ve výši 3 100 Kč, určené na podkladě § 9 odst. 4 písm. c) AT z tarifní hodnoty 50 000 Kč (což je opodstatněno typovou obtížností posuzované věci, jež se projevuje v určené věcné příslušnosti soudu k jejímu projednání), ve spojení s § 7 bodem 5 AT, a dále v paušální náhradě za tento úkon právní služby ve výši 300 Kč dle § 13 odst. 3 AT, neboť tento úkonu vykonal advokát jako zástupce navrhovatele. Jelikož navrhovatel již není zastoupen advokátem a právo na náhradu nákladů vzniká až konstitutivním rozhodnutím odvolacího soudu, nenáleží mu požadovaná částka DPH z těchto částek, protože nejde o případ, v němž náhrada za tuto daň patří k nákladům řízení (§ 137 odst. 3 o. s. ř.), resp. o případ, v němž by bylo zřejmé, že navrhovatel je povinen částku odpovídající této dani jejímu správci odvést. Dále navrhovateli náleží náhrada nákladů řízení i za úkony, které vykonal sám, dle § 151 odst. 3 o. s. ř. [dle něhož účastníku, který nebyl v řízení zastoupen zástupcem podle § 137 odst. 2 a který nedoložil výši hotových výdajů svých nebo svého jiného zástupce, přizná soud náhradu v paušální výši určené zvláštním právním předpisem. Paušální náhrada zahrnuje hotové výdaje účastníka a jeho zástupce; nezahrnuje však náhradu soudního poplatku]. Navrhovateli takto náleží paušální náhrada za přípravu účasti na jednání odvolacího soudu a za účast na něm podle § 1 odst. 3 písm. b) a c) a § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. v platném znění, ve výši 2x 300 Kč. Nenáleží mu však požadovaná částka ve výši 484 Kč za ušlý výdělek, neboť navrhovatel věrohodně neprokázal její důvodnost tomu odpovídajícím základem daně z příjmů fyzických osob, např. prostřednictvím předložení daňového přiznání k této dani za zdaňovací období roku 2019, neboť nepodepsaný přehled o příjmech a výdajích OSVČ za rok 2019 tuto skutečnost dostatečně neprokazuje (§ 29 odst. 3 vyhlášky č. 37/1992 Sb. v platném znění, o jednacím řádu pro okresní a krajské soudy). Celkem náleží navrhovateli 4 000 Kč [(3 100 Kč + 300 + 600 Kč). Jelikož se navrhovatel náhrady nákladů řízení výslovně nevzdal, soud o jejich výši rozhodl z úřední povinnosti dle ustálených požadavků soudní praxe (k tomu srov. s. 558, v: Bureš, J., Drápal, L., Krčmář, Z., Mazanec, M. Občanský soudní řád. Komentář. I. díl. 6. vydání. C. H. Beck, 2003, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 13. 8. 2014, sp. zn. 22 Cdo 2821/2014).

Poučení