6 Cmo 292/2019 - 110

Rubrum

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Švantnera a soudců JUDr. Josefa Holejšovského, Ph.D. a JUDr. Ondřeje Kubáta v právní věci navrhovatele: [Jméno navrhovatele A], narozený [Datum narození navrhovatele A] bytem [Adresa navrhovatele A] za účasti: [právnická osoba], IČO [IČO] sídlem [adresa] zastoupené advokátkou [Jméno advokátky] sídlem [Adresa advokátky] o vyslovení neplatnosti rozhodnutí shromáždění, o odvolání účastníka proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 21. května 2019, č. j. 77 Cm 49/2017-61, takto:

Výrok

I. Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 21. května 2019, č. j. 77 Cm 49/2017-61, se potvrzuje.

II. Účastník [právnická osoba] je povinen zaplatit navrhovateli na náhradě nákladů odvolacího řízení částku ve výši 4 000 Kč, a to do tří dnů právní moci usnesení.

Odůvodnění

1. Shora označeným usnesením (dále též „předmětné usnesení“) Městský soud v Praze (dále též „soud prvního stupně“) posoudil usnesení přijaté pod bodem 4 - schválení dohody o změně prohlášení dle § 1169/2 obč. zák. - na členské schůzi účastníka konané dne 24. 11. 2016 jako zdánlivé (výrokem I.), usnesení přijaté pod bodem 6 v části, že nerozdělený zisk účastníka za minulé období se použije na výstavbu výtahů v domě - na členské schůzi účastníka konané dne 24. 11. 2016 jako neplatné (výrokem II.) a účastníku uložil povinnost zaplatit navrhovateli náklady řízení ve výši 17 729 Kč (výrokem III.). Dovodil, že navrhovatel je členem účastníka a návrh podal včas. Ve vztahu k rozhodnutí přijatému pod bodem 4. uzavřel, že představuje problematiku, jež se dotýká společenství vlastníků, o které nemůže platně rozhodovat družstvo. Takové rozhodnutí je proto podle § 245 občanského zákoníku zdánlivé. Ve vztahu k rozhodnutí přijatému pod bodem 6. v posuzované části uzavřel, že zisk lze použít jen ke splnění účelu, za nímž účastník vznikl. Účelem družstva je výstavba garážových stání a nikoliv výstavba výtahů, pročež členská schůze účastníka rozhodla v rozporu se stanovami družstva a rozhodnutí je neplatné. O nákladech řízení rozhodl dle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu.

2. Proti tomuto usnesení v celém jeho rozsahu podal účastník odvolání. Namítá, že soud prvního stupně neprovedl všechny navržené důkazy, včetně výpisu z katastru nemovitostí ke dni konání členské schůze, který měl prokázat, že členové účastníka a členové společenství vlastníků v domě č.p. [Anonymizováno] v [Anonymizováno] jsou až na výjimky totožné osoby. K usnesení přijatému pod bodem 4 namítá, že dohoda o změně prohlášení vlastníka navazovala na provedenou výstavbu garážových stání a jejich kolaudaci. Soud prvního stupně však odmítl důkazy, které by prokázaly, že k výstavbě garáží skutečně došlo a že předmětem usnesení bylo faktické odsouhlasení dokumentu, kterým byl naplněn účel družstva, tj. řádné převedení garážových stání do vlastnictví družstevníků - vlastníků jednotek v domě, když tímto dokumentem byla garážová stání vymezena jako společné části domu. Poukazuje na § 657 zákona o obchodních korporacích, z něhož vyplývá, že členská schůze mohla schválit podpis dokumentu, kterým se naplňuje účel družstva, a článek 12 odst. 9 písm. g) a i) stanov účastníka, který dává členské schůzi právo schválit uvedenou dohodu. K usnesení přijatému bodem 6 namítá, že § 777 zákona o obchodních korporacích zrušil článek 17 stanov k 1. 1. 2014, soud prvního stupně však o něj přesto opřel své rozhodnutí. Podle § 727 odst. 1 zákona o obchodních korporacích může být bytové družstvo založeno jen za účelem zajišťování bytových potřeb svých členů a je tak sporné, zda obstojí sjednaný účel družstva, když účastník je dle své firmy bytovým družstvem a jeho účel byl zjevně splněn (protože garáže byly postaveny). Soud prvního stupně nepostupoval podle kritérií § 750 zákona o obchodních korporacích, když nezkoumal ani to, že se výstavbou výtahů zlepší uživatelský komfort členů účastníka v domě. Účastník je vlastníkem několika jednotek v domě, které zahrnují prostory v posledním podlaží domu a výstavba výtahů je tudíž pro vlastnictví družstva velmi významná. Odvolatel navrhuje změnu usnesení a jeho zamítnutí.

3. Navrhovatel v rámci vyjádření k takto podanému odvolání uvedl, pokud jde o usnesení přijaté pod bodem 4, že nebylo přijato příslušné usnesení o tom, co si členská schůze vyhrazuje schválit, pročež je rozhodnutí soudu prvního stupně v této části správné. Pokud jde o usnesení přijaté pod bodem 6, účastník vlastní pouze [Anonymizováno] bytové jednotky, z nichž 1 je v [Anonymizováno] nadzemním podlaží domu a vstup do ní nemá žádný kontakt s plánovanými výtahy a 2. je na [Anonymizováno] schodišti domu. 5 plánovaných výtahů má sloužit výlučně k obsluze samostatných částí domu a to pouze vlastníkům jednotek, kteří vlastní jednotky v příslušné části domu. Financování výtahů výlučně účastníkem proto nebude ve značeném rozsahu sloužit všem členům účastníka. Financování výtahů by mělo být uloženo pouze vlastníkům na příslušném schodišti, kteří budou výtahy fakticky používat a nikoliv vlastníkům jednotek v přízemí či v jiných částech domu. Rozhodnutí o výstavbě výtahů by mělo být promítnuto do prohlášení vlastníka, protože jde o nové společné části domu. Nadto o plošném financování výtahů nelze rozhodnout bez souhlasu všech členů společenství. Soud se měl zabývat otázkou dodržení kvora pro přijetí rozhodnutí členské schůze o financování výtahu.

4. Odvolací soud přezkoumal předmětné usnesení, včetně řízení, které předcházelo jeho vydání [§ 212 a § 212a zákona č. 99/1993 Sb. v platném znění, občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) ve spojení s § 1 odst. 3, 4 a § 28 zákona č. 292/2013 Sb. v platném znění, o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.“)], a odvolání neshledal důvodným.

5. Podle § 45 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. ve znění účinném do 30. 6. 2020, o obchodních korporacích (dále jen „z. o. k.“), v jakých případech se hledí na rozhodnutí orgánu obchodní korporace, jako by nebylo přijato, se posoudí podle ustanovení občanského zákoníku upravujícího spolky; to neplatí pro rozhodnutí, které se příčí dobrým mravům. Podle § 750 z. o. k. zisk bytového družstva může být použit pouze k uspokojování bytových potřeb členů a k dalšímu rozvoji bytového družstva. Podle § 777 odst. z. o. k. ujednání společenských smluv, která jsou v rozporu s donucujícími ustanoveními tohoto zákona, se zrušují dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

6. Podle § 254 odst. 2 písm. e) zákona č. 513/1991 Sb. v kterémkoliv účinném znění, obchodního zákoníku (dále jen „obch. zák.“), družstvo se zrušuje dosažením účelu, k němuž bylo družstvo zřízeno. Podle § 259 odst. 1 obch. zák. nestanoví-li zákon jinak, vstupuje zrušené družstvo do likvidace.

7. Podle § 245 zákona č. 89/2012 Sb. ve znění účinném do 30. 6. 2020, občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), na usnesení členské schůze nebo jiného orgánu, které se příčí dobrým mravům, nebo mění stanovy tak, že jejich obsah odporuje donucujícím ustanovením zákona, se hledí, jako by nebylo přijato. To platí i v případě, že bylo přijato usnesení v záležitosti, o které tento orgán nemá působnost rozhodnout. Podle § 1169 odst. 1 o. z. vlastníci jednotek mohou prohlášení změnit. Je-li jednotka zatížena, lze prohlášení změnit s předchozím souhlasem osoby oprávněné z věcného práva. Podle § 1169 odst. 2 o. z. ke změně prohlášení se vyžaduje dohoda dotčených vlastníků jednotek o změně jejich práv a povinností uzavřená v písemné formě. Účinnosti dohoda nabývá, pokud s ní v písemné formě souhlasí vlastníci jednotek s většinou hlasů, popřípadě s kvalifikovanou většinou hlasů určenou v prohlášení, a to i když nejsou stranami dohody.

8. Odvolací soud částečně zopakoval dokazování čtením rozhodných listinných důkazů (§ 213 odst. 3 o. s. ř.), jakož i zjistil, jaké skutečnosti jsou mezi účastníky nesporné a takto má (nad rámec skutkového stavu jinak správně zjištěného soudem prvního stupně, z něhož odvolací soud vychází) za zjištěné tyto dílčí, rozhodné skutečnosti: ze Zápisu z Členské schůze [Anonymizováno] se sídlem [adresa] IČ: [IČO], která se konala dne 24. listopadu 2016, má soud za zjištěné, že se této schůze účastníka zúčastnilo jeho 41 členů, což odpovídá 69,492 % všech členů, to, že bod 4. programu členské schůze byl vymezen takto: Schválení dohody o Změně prohlášení dle § 1169/2 zákona 89/2012 Sb., Občanský zákoník, a vypořádání podílového spoluvlastnictví, vč. změn podlahové plochy a podílů na společných částech budovy za přítomnosti zpracovatele [Anonymizováno], s tím, že rozhodnutí k němu bylo přijato ve znění: Členská schůze [Anonymizováno] schvaluje dohodu o Změně prohlášení dle § 1169/2 zákona číslo 89/2012 Sb., Občanský zákoník, a vypořádání podílového spoluvlastnictví, vč. změn podlahové plochy a podílů na společných částech budovy vypracovanou zpracovatelem [Anonymizováno], jakož i to, že bod 6. programu shromáždění byl vymezen takto: Schválení dohody o realizaci výstavby 5 výtahů v domě (1 výtah 1 schodiště) na základě vypracované studie proveditelnosti od [Anonymizováno]. Studie byla prezentována na informačním semináři dne 26. 9. 2016 a kompletní studie byla elektronicky rozeslána družstevníkům/vlastníkům dne 6. 10. 2016 s možností písemně vznést připomínky či námitky. Předběžná cena realizace montáže výtahů je odhadována na částku 8 mil. Kč bez DPH v termínu 2018 – 2020. Současně [Anonymizováno] souhlasí, aby nerozdělený zisk [Anonymizováno] za minulé období byl použit na výstavbu výtahů v domě, s tím, že rozhodnutí k němu bylo přijato ve znění: Členská schůze [Anonymizováno] souhlasí se schválením dohody o realizaci výstavby 5 výtahů v domě (1 výtah 1 schodiště) na základě vypracované studie proveditelnosti od [Anonymizováno]. Studie byla prezentována na informačním semináři dne 26. 9. 2016 a kompletní studie byla elektronicky rozeslána družstevníkům/vlastníkům dne 6. 10. 2016 s možností písemně vznést připomínky či námitky. Předběžná cena realizace montáže výtahů je odhadována na částku 8 mil. Kč bez DPH v termínu 2018 - 2020. Současně [Anonymizováno] souhlasí, aby nerozdělený zisk [Anonymizováno] za minulé období byl použit na výstavbu výtahů v domě.

9. Na základě shodných tvrzení účastníků má soud za zjištěné, že stanovy účastníka platné a účinné v období 11/2016 odpovídají stanovám, které jsou založeny ve sbírce listin u účastníka (a došly rejstříkovému soudu dne 4. 11. 2008). Z jejich článku 19 odst. 2 písm. d) má soud za zjištěné, že družstvo se zrušuje též jiným způsobem, který stanoví zákon. Z výpisu z obchodního rejstříku účastníka má soud za zjištěné, že účastník vznikl a do obchodního rejstříku byl zapsán ke dni 3. 1. 1994. Na základě shodných tvrzení účastníka má soud za zjištěné, že listina nazvaná Zrušení prohlášení vlastníka budovy dle zákona č. 72/1994 Sb., prohlášení vlastníka dle zákona č. 89/2012 Sb. a vypořádání podílového spoluvlastnictví je listinou, která byla podkladem rozhodnutí přijatého pod bodem 4, s výhradou vymezení jednotky č. [Anonymizováno] v bodě 5.2.5. této listiny, ve vztahu k níž navrhovatel tvrdí, že ta zde byla popsána nesprávně (dále též „ Dohoda“).

10. Z této Dohody má odvolací soud za zjištěný obsah dále uvedených (navržených) ujednání: z článku 1, Východiska Prohlášení vlastníka (pozn. Prohlášení vlastníka je zkratkou názvu Dohody, jak má soud za zjištěné z jejího názvu uvedeného v úvodu této listiny), bodu 1.2., má soud za zjištěné, že došlo k přístavbě hromadných garáží k budově č.p. [Anonymizováno], z bodu 1.4. má soud za zjištěné to, že v důsledku této přístavby garáží došlo ke změně vnějšího obvodu této budovy a ke sloučení pozemků parc. č. [Anonymizováno] a [Anonymizováno] do pozemku parc. č. [Anonymizováno] s tím, že pozemek parc. č. [Anonymizováno] zanikl, a z bodu 1.7. má za zjištěné to, že účelem Dohody je zrušení původního prohlášení vlastníka a nové vymezení jednotek podle § 1166 o. z. Z článku 2, Přehled vlastnictví a práv třetích osob, má soud za zjištěné, že navrhovatel je vlastníkem jednotek č. [Anonymizováno], č. [Anonymizováno] a č. [Anonymizováno], s podílem na společných částech budovy a pozemcích náležejících k těmto jednotkám v rozsahu [Anonymizováno], [Anonymizováno] a [Anonymizováno]. Z článku 3, Přeměna bytového spoluvlastnictví dle Původního prohlášení vlastníka na podílové spoluvlastnictví, bodu 3. 1. má soud za zjištěné, že vlastníci tímto zrušují prohlášení vlastníka budovy zapsané do katastru nemovitostí a tím mění s účinností vkladu tohoto Prohlášení vlastníka (tj. Dohody) do katastru nemovitostí bytové spoluvlastnictví na podílové spoluvlastnictví s tím, že vlastníci se stávají podílovými spoluvlastníky pozemku parc. č. [Anonymizováno], s podílem navrhovatele v rozsahu [Anonymizováno]. Z článku 4, Vyrovnání spoluvlastnických podílů, bodu 4.2.1.3. má soud za zjištěné, že [Anonymizováno] převádí na navrhovatele do jeho výlučného vlastnictví id. podíl [Anonymizováno] za kupní cenu ve výši 2010,68 Kč. Z článku 5, Prohlášení vlastníka dle občanského zákoníku, bodu 5.1., má soud za zjištěné, že vlastníci se s účinností tohoto Prohlášení vlastníka (tj. Dohody), resp. po vkladu práv a povinností z tohoto Prohlášení vlastníka (tj. Dohody) do katastru nemovitostí, dohodli, že zaniká podílové spoluvlastnictví pozemku parc. č. [Anonymizováno] a vymezují tímto v budově, která se stala zrušením Původního prohlášení vlastníka součástí pozemku parc. č. [Anonymizováno], jednotky ve smyslu § 1159 o. z. u navrhovatele tak, že u jednotky č. [Anonymizováno] činí spoluvlastnický podíl na společných částech [Anonymizováno], u jednotky č. [Anonymizováno] činí [Anonymizováno] a u jednotky č. [Anonymizováno] činí [Anonymizováno], z bodu 5.2.5. pak má soud za zjištěné to, že navrhovatel (označený v úvodu Dohody jako vlastník 5), nabývá tyto jednotky do vlastnictví.

11. K obsahu těchto listinných důkazů, z nichž vycházejí dovozená skutková zjištění, nebylo ze strany účastníků řízení vzneseno jakýchkoliv připomínek, které by neumožňovaly jejich dovození.

12. K usnesením přijatému pod bodem 4 (tj. členská schůze [Anonymizováno] schvaluje dohodu o Změně prohlášení dle § 1169/2 zákona číslo 89/2012 Sb., Občanský zákoník, a vypořádání podílového spoluvlastnictví, vč. změn podlahové plochy a podílů na společných částech budovy vypracovanou zpracovatelem [Anonymizováno]) stejně jako i k usnesení přijatému pod bodem 6 je namístě předeslat, že výklad obsahu těchto usnesení stejně jako např. výklad stanov účastníka (v částech, které mohou mít dopad do práv a povinností i jiných osob než těch, které tyto části přijaly) je nutno provádět zásadně objektivně, neboť usnesení přijatá na členské schůzi, resp. práva a povinnosti z nich vyplývající, se mohou týkat práv a povinností osob, jež se členy účastníka mohou stát (stanou) v budoucnu, nebo osob, které nebyly účastny jeho přijetí (např. budoucích členů statutárního nebo kontrolního orgánů účastníka či nepřítomných členů účastníka). To znamená, že může být vykládán jen dle v něm vyjádřeného projevu vůle, tedy dle významu, jaký by mu zpravidla přikládala osoba v postavení toho, jemuž je projev vůle určen, nikoliv dle úmyslu osob, které rozhodnutí přijaly, resp. hlasovaly pro jeho přijetí, pokud tento úmysl neodpovídá tomuto významu (§ 556 odst. 1, § 9 odst. 2 o. z.), neboť takový výklad by byl v rozporu s § 2 odst. 1 o. z., čímž by neodpovídal účelu (smyslu) § 556 odst. 1 o. z. v těchto případech [k tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 5. 12. 2019, sp. zn. 27 Cdo 5749/2017, a přiměřeně též např. Ronovská, K., Havel, B., Povaha a pravidla výkladu (nejen) zakladatelských právních jednání soukromých korporací, Právní rozhledy 18/2016]. Při tomto výkladu tak platí, že určitost obsahu projevu vůle musí vyplývat z textu listiny, na níž je projev vůle zaznamenán (k tomu srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 6. 2005, sp. zn. 26 Cdo 404/2005, mutatis mutandis). Nestačí proto, je-li osobám rozhodnutí přijímajícím jasné, co je jeho předmětem, není-li to objektivně seznatelné osobám, které v tomto postavení nejsou (k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 2. 2002, sp. zn. 33 Odo 311/2001, nebo ze dne 27. 3. 2002, sp. zn. 33 Odo 512/2000, mutatis mutandis).

13. Na členské schůzi účastníka přitom ani všichni jeho členové přítomni nebyli (účastnilo se jej 69, 492 % všech členů) a rozhodnutí takto přijaté zjevně neváže pouze a jen členy účastníka, kteří jej přijali (neboť je ze své povahy závazné i pro budoucí členy účastníka či jeho statutárního orgánu).

14. Družstvo není společenstvím vlastníků (§ 1194 o. z.), neboť jde o dva odlišné subjekty s odlišným formováním vůle, s povinností jejich členů chovat se vůči každému z nich loajálně při dodržování jejich vnitřního řádu (§ 212 odst. 1, § 9 odst. 2 o. z.), a z tohoto důvodu není podstatné, zda členové účastníka byli až na výjimky členy [právnická osoba], či nikoliv.

15. Dohodu o změně prohlášení podle § 1169 odst. 2 o. z., jež je předmětem usnesení přijatého pod bodem 4 (jak je zjevné po výkladu provedeném vyloženým způsobem), které bylo evidentně přijato na jeho členské schůzi (jak je zřejmé ze zápisu z ní), není oprávněn schválit (nebo vyjádřit s ní souhlas) účastník jako družstvo (resp. tak nejsou oprávněni jeho členové), nýbrž tak mohou učinit vlastníci jednotek, kteří o něm také takto hlasovali na shromáždění konaném téhož dne (jak bylo dovozeno v související věci projednávané pod sp. zn. 6 Cmo 291/2019).

16. Uplatní se proto § 45 odst. 1 z. o. k. ve spojení s § 245 o. z., pročež se na toto usnesení hledí, jakoby nebylo přijato, bylo-li přijato v záležitosti, o které tento orgán nemá působnost rozhodnout.

17. Celé rozhodnutí přijaté pod bodem 4 je tudíž rozhodnutím zdánlivým (což s ohledem na § 554 ve spojení s § 9 odst. 2 o. z. znamená v důsledku totéž, jako když se na něj hledí, jako by nebylo přijato), a soud prvního stupně je posoudil správně. Zkoumání dalších otázek již není významné, neboť jejich vyřešení by na tomto posouzení nemohlo ničeho změnit.

18. Zbývá dodat, že pokud má obsah tohoto usnesení představovat pokyn představenstva družstva, pak to z textu usnesení, který je třeba vyložit vysvětleným způsobem, nijak nevyplývá, pročež této námitce nelze přisvědčit.

19. K usnesení přijatému pod bodem 6. [tj. členská schůze [Anonymizováno] souhlasí se schválením dohody o realizaci výstavby 5 výtahů v domě (1 výtah 1 schodiště) na základě vypracované studie proveditelnosti od [Anonymizováno]. Studie byla prezentována na informačním semináři dne 26. 9. 2016 a kompletní studie byla elektronicky rozeslána družstevníkům/vlastníkům dne 6. 10. 2016 s možností písemně vznést připomínky či námitky. Předběžná cena realizace montáže výtahů je odhadována na částku 8 mil. Kč bez DPH v termínu 2018 - 2020. Současně [Anonymizováno] souhlasí, aby nerozdělený zisk [Anonymizováno] za minulé období byl použit na výstavbu výtahů v domě] odvolací soud uvádí, že § 750 z. o. k. nemění ničeho na ujednání dle článku 17 odst. 1 stanov, dle něhož družstvo používá zisk k zlepšení majetku družstva a ke splnění účelu družstva podle čl. 3 stanov. Účelem družstva, jak správně zjistil soud prvního stupně (článek 3 stanov), je výstavba garážových stání a následný převod garáží a garážových stání z majetku družstva členům družstva, kteří jsou vlastníky bytových jednotek v domě, za podmínek uvedených v těchto stanovách.

20. Při výkladu právních úkonů je nepsaným pravidlem právní předpoklad, podle něhož žádný normotvůrce nezamýšlí dát jím tvořenému aktu absurdní nebo nerozumné důsledky. Soud by se měl proto při výkladu smlouvy (stanov jako smlouvy svého druhu) vyhnout především takovému výkladu, který je pochybný, zejména s ohledem na absurdní či problematické důsledky, k nimž vede (k tomu srov. např. nález Ústavního soudu ze dne 12. 6. 2020, sp. zn. I. ÚS 331/98, cit v: Švestka, J., Spáčil, J., Škárová, M., Hulmák, M. a kol. Občanský zákoník I. § 1 až 459. Komentář.

2. Vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, s. 328), což odpovídá standardnímu prostředku výkladu, dle kterého je záměrem smluvních stran ujednat něco logického (k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 6. 2010, sp. zn. 30 Cdo 2218/2009).

21. Jestliže byl účastník v minulosti založen za účelem výstavby garážových stání a jejich převodu členům družstva, pak zde není žádný teleologický ani jiný rozumný argument pro výklad [je výkladovou notorietou, že pro určení významu ustanovení je určující především jeho teleologický výklad, tj. smysl a účel právní normy v tomto ustanovení obsažené (v literatuře srov. např. Melzer, F., Tégl, P. a kol., Občanský zákoník - velký komentář, Svazek I, § 1-117, Praha: Leges, 2013, s. 51)], opodstatňující závěr, že zisk může být použit k uspokojování bytových potřeb členů v užším smyslu významu tohoto výrazu, tj. pouze stran samotného bydlení (aniž by realizace těchto potřeb byla účelem družstva). Naopak je logické, že zisk může být použit za účelem uspokojování potřeb členů, jež odpovídají účelu družstva, tj. stran výstavby a převodu garáží nebo garážových stání.

22. Bytové potřeby jsou v rámci § 750 z. o. k. chápány nejen jako samotné bydlení (zpravidla ve formě nájmu či jiného způsobu užívání družstevních nemovitostí), ale i další potřeby s bydlením související. Zejména jde o užívání družstevních garáží a nebytových prostorů, např. ateliérů (Štenglová, I., Havel, B., Cileček, F., Kuhn, P., Šuk, P.: Zákon o obchodních korporacích. Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2017, marg. č. 727 2). Neboli, bytovým družstvem může být i družstvo založené pouze za účelem výstavby a převodu garáží či garážových stání, tedy ke stejnému účelu, k němuž je založen účastník. Pokud jde o zlepšení majetku družstva, lze je vyložit v podstatě jako synonymum dalšího rozvoje bytového družstva (ve smyslu § 750 z. o. k.).

23. Jinak řečeno, § 777 odst. 1 z. o. k. nepředstavuje donucující ustanovení ve smyslu, že by nebylo platné ujednání o použití zisku tak, jak je ujednáno ve stanovách (článek 17 odst. 1).

24. Pokud družstvo vlastní jednotky v domě, včetně jednotek v posledním podlaží domu, pak vynaložení zisku na výstavbu výtahů, které tvoří společné části nemovitosti (§ 1160 odst. 1 o. z.) a nikoliv přímo majetek družstva (tj. součást garáží nebo garážových stání jako předmětu výstavby), není možno chápat jako zlepšení majetku družstva, neboť takový výdaj je v rozporu s účelem družstva (vymezeným v čl. 3 stanov). Je zřejmé, že v době přijetí výše označených stanov, popř. jejich změny, vedlo naplnění účelu družstva k jeho zrušení [§ 254 odst. 2 písm. e) obch. zák., čl. 19 odst. 2 písm. d) stanov]. Pak ale není odůvodněné ujednání o zlepšení majetku družstva (bez bližší úpravy ve stanovách) vykládat tak, že po naplnění či při naplňování tohoto účelu může být takového zlepšení majetku představováno výdajem na společné části domu, byť v něm má účastník vlastnit několik jednotek (nabytých mimo rámec účelu družstva), tedy bez ohledu na důsledek zrušení (který nastává nutně k momentu naplnění účelu družstva, tj. po převodu postavených garáží nebo garážových stání), spočívající ve vstupu do likvidace (§ 259 odst. 1 obch. zák.). Vyjádřeno srozumitelněji, docházelo-li v době přijetí posuzovaných stanov ke zrušení účastníka po převodu postavených garáží nebo garážových stání, nelze vyložit, že stanovy dovolují zisk účastníka použít na výstavbu výtahů v nemovitosti, která není ve vlastnictví účastníka a jejíž výstavba nesouvisí s výstavbou a převodem těchto garáží nebo garážových stání.

25. Pokud bylo družstvo založeno 3. 1. 1994, není podstatné, za jakých podmínek může být založeno dnes.

26. Usnesení přijaté pod bodem 6 je tudíž neplatné a soud prvního stupně je posoudil správně. Zkoumání dalších otázek již není významné, neboť jejich vyřešení by na tomto posouzení nemohlo ničeho změnit.

27. Odvolací soud proto předmětné usnesení jako věcně správné podle § 219 o. s. ř. ve spojení s § 1 odst. 4 z. ř. s. potvrdil.

28. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 224 odst. 1 ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř. (a s § 1 odst. 3 z. ř. s.), neboť navrhovatel byl i v odvolacím řízení plně úspěšným. Účastník je proto povinen nahradit navrhovateli náklady řízení spočívající v nákladech jeho právního zastoupení za 1 úkon právní služby podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. v platném znění, o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen „AT“), a to za vyjádření k podanému odvolání dle § 11 odst. 1 písm. k) AT, ve výši 3 100 Kč, určené na podkladě § 9 odst. 4 písm. c) AT z tarifní hodnoty 50 000 Kč (což je opodstatněno typovou obtížností posuzované věci, jež se projevuje v určené věcné příslušnosti soudu k jejímu projednání), ve spojení s § 7 bodem 5 AT, a dále v paušální náhradě za tento úkon právní služby ve výši 300 Kč dle § 13 odst. 3 AT, neboť tento úkonu vykonal advokát jako zástupce navrhovatele. Jelikož navrhovatel již není zastoupen advokátem a právo na náhradu nákladů vzniká až konstitutivním rozhodnutím odvolacího soudu, nenáleží mu požadovaná částka DPH z těchto částek, protože nejde o případ, v němž náhrada za tuto daň patří k nákladům řízení (§ 137 odst. 3 o. s. ř.), resp. o případ, v němž by bylo zřejmé, že navrhovatel je povinen částku odpovídající této dani jejímu správci odvést. Dále navrhovateli náleží náhrada nákladů řízení i za úkony, které vykonal sám, dle § 151 odst. 3 o. s. ř. [dle něhož účastníku, který nebyl v řízení zastoupen zástupcem podle § 137 odst. 2 a který nedoložil výši hotových výdajů svých nebo svého jiného zástupce, přizná soud náhradu v paušální výši určené zvláštním právním předpisem. Paušální náhrada zahrnuje hotové výdaje účastníka a jeho zástupce; nezahrnuje však náhradu soudního poplatku]. Navrhovateli takto náleží paušální náhrada za přípravu účasti na jednání odvolacího soudu a za účast na něm podle § 1 odst. 3 písm. b) a c) a § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. v platném znění, ve výši 2x 300 Kč. Nenáleží mu však požadovaná částka ve výši 484 Kč za ušlý výdělek, neboť navrhovatel věrohodně neprokázal její důvodnost tomu odpovídajícím základem daně z příjmů fyzických osob, např. prostřednictvím předložení daňového přiznání k této dani za zdaňovací období roku 2019, neboť nepodepsaný přehled o příjmech a výdajích OSVČ za rok 2019 tuto skutečnost dostatečně neprokazuje (§ 29 odst. 3 vyhlášky č. 37/1992 Sb. v platném znění, o jednacím řádu pro okresní a krajské soudy). Celkem náleží navrhovateli 4 000 Kč [(3 100 Kč + 300 + 600 Kč). Jelikož se navrhovatel náhrady nákladů řízení výslovně nevzdal, soud o jejich výši rozhodl z úřední povinnosti dle ustálených požadavků soudní praxe (k tomu srov. s. 558, v: Bureš, J., Drápal, L., Krčmář, Z., Mazanec, M. Občanský soudní řád. Komentář. I. díl. 6. vydání. C. H. Beck, 2003, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 13. 8. 2014, sp. zn. 22 Cdo 2821/2014).

Poučení