6 Cmo 356/2020 - 230

Rubrum

Vrchní soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Josefa Holejšovského, Ph.D. a soudců JUDr. Stanislava Bernarda a JUDr. Františka Švantnera ve věci navrhovatelky: [Jméno navrhovatelky], narozená [Datum narození navrhovatelky] bytem [Adresa navrhovatelky] zastoupená advokátem [Jméno advokáta A] sídlem [Adresa advokáta A] za účasti: [Jméno advokáta B], IČO [IČO advokáta B] sídlem [Adresa advokáta B] zastoupené advokátem [Jméno advokáta C] sídlem [Adresa advokáta C] o vyslovení neplatnosti usnesení shromáždění dalšího účastníka konaného dne 23. 5. 2017 přijatých pod bodem 3, bodem 6 a bodem 8 v části týkající se madla, o odvolání navrhovatelky proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 22. července 2020 č. j. 44 Cm 161/2017-180 takto:

Výrok

I. Usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 22. července 2020 č. j. 44 Cm 161/2017-180 se potvrzuje.

II. Navrhovatelka je povinna zaplatit dalšímu účastníkovi na náhradu nákladů odvolacího řízení částku 8 228 Kč, do tří dnů od jeho právní moci, k rukám [Jméno advokáta C], advokáta.

Odůvodnění

1. Návrhem ze dne 22. 8. 2017, ve znění jeho následných doplnění a upřesnění se navrhovatelka domáhala vyslovení neplatnosti usnesení shromáždění dalšího účastníka ze dne 23. 5. 2017 pod bodem 3 - schválení účetní závěrky, pod bodem 6 - schválení rozpočtu pro rok 2017 a pod bodem 8, kterým nebylo schváleno osazení madla u předního vchodu. Návrh odůvodnila tím, že nebyla řádně pozvána na shromáždění dle článku VII. odst. 7 a 8 Stanov, pozvánka jí byla zaslána e-mailem až na její vlastní žádost dne 15. 5. 2017. Důvod vyslovení neplatnosti usnesení přijatých shromážděním ohledně bodů 3 a 6 spatřuje v porušování dobrých mravů, rozporu se zákonem, neurčitosti a nesrozumitelnosti usnesení, k osazení madla pod bodem 8 pak uvedla, že je zde nebezpečí pádu. V případě bodu 3 a bodu 6 navrhovatelka hlasovala proti schválení účetní závěrky za rok 2016 a proti schválení rozpočtu na rok 2017, byla však přehlasována. Navrhovatelka má za to, že nemůže schválením účetní závěrky odpovídat za vykazované údaje, pokud jí nebylo umožněno provést kontrolu hospodaření a vyúčtování nákladů podle podkladů poskytnutých za podmínek, kdy neměla reálnou možnost se s jejich obsahem seznámit a řádně je prostudovat. Část podkladů navrhovatelka obdržela při nahlížení, ale část jí byla poskytnuta až jeden den před shromážděním. Navrhovatelka poukázala na to, že příjmy jsou neoprávněně vysoké při neexistenci plánu oprav, příjmy tvoří cizí zdroje, a to dlouhodobé zálohy na opravy od vlastníků jednotek. Požadavek na výši dlouhodobé zálohy na opravy (DZO) pak je v rozporu s krátkodobým rozpočtem a v rozporu s dobrými mravy. Výše DZO je po jejím použití neurčitá a nesrozumitelná, není určena na žádný konkrétní účel, nejsou známy žádné předpokládané náklady v příštích letech, není znám žádný termín, kdy budou prostředky DZO použity, je vyloučeno, aby byla po jejím použití vybírána v původní výši. Navrhovatelka byla přehlasována, když žádala o vypořádání DZO v různých variantách, tož i ohledně osazení madla.

2. Další účastník s návrhem nesouhlasil s tím, že napadenými usneseními nebyla rozhodována záležitost, která by přímo zasahovala do právního postavení vlastníků jednotek nebo do podstaty předmětu jejich vlastnictví, a není tedy v tomto případě dán důležitý důvod ve smyslu § 1209 o.z. Navrhovatelka napadá bod č. 3 a č. 6 zápisu ze shromáždění vlastníků, na nichž byla schválena účetní závěrka a rozpočet pro rok 2017, a v této souvislosti napadá též oprávněnost dalšího účastníka vybírat tzv. dlouhodobou zálohu na opravy s tím, že tato položka má být dle názoru navrhovatelky vyúčtována a vyplacena vlastníkům. Již v řízení vedeném u zdejšího soudu pod sp. zn. 46 Cm 200/2013 však další účastník bez pochybností prokázal, že příspěvek na správu domu a pozemku, resp. konkrétně položka dlouhodobé zálohy na opravu, byla a je shromážděním vybírána oprávněně, v řádné výši a správně. Zároveň dle rozhodných stanov dalšího účastníka platilo, že nevyčerpaný zůstatek těchto finančních prostředků, tj. příspěvků na správu domu a pozemků, se převádí do následujícího roku, shodné ustanovení obsahují stávající stanovy dalšího účastníka. Tato dlouhodobá záloha se nevyúčtovává ve smyslu klasické zálohy na službu, ale provede se zúčtování, co bylo z těchto položek hrazeno, a zbývající částka se převede do dalšího roku zcela v souladu se stanovami, což zároveň odpovídá myšlence dlouhodobé zálohy na opravy. Pokud by mělo dojít k výplatě zbývajících finančních prostředků z položky dlouhodobé zálohy na opravy dle návrhu navrhovatelky, pak by v případě jakékoli havárie na společném majetku neměl žádný účastník žádné prostředky, z nichž by mohl vzniklou škodu hradit. Zároveň další účastník poukázal na to, že výše položky dlouhodobé zálohy na opravy se od doby rozhodnutí ve věci 46 Cm 200/2013 nezměnila, a to z důvodu, že další účastník činí neustálé kroky k rekonstrukci a údržbě bytového domu. Na napadeném shromáždění byl k bodu 6 jako podklad pro schválení rozpočtu na rok 2017 citován jako příloha č. 1 také plán investic pro rok 2017, z něhož plyne předpokládané roční čerpání ve výši 1 333 000 Kč, k 31. 12. 2016 přitom byl zůstatek na účtu dlouhodobých záloh na opravy a investice celkem 1 227 556 Kč. Předpokládané výdaje byly vyšší než zůstatek a vzhledem k tomu, jak vysoký plán investic jenom pro rok 2017 byl stanoven, bylo rozhodnuto o zachování stávající výše fondu oprav tak, aby byla vytvořena dostatečná rezerva i po splnění celého investičního plánu. Pokud pak navrhovatelka uvádí, že jí nebylo umožněno nahlédnout do podkladů, nejedná se o pravdivé tvrzení, neboť ze strany předsedkyně shromáždění jsou pravidelně před každým shromážděním informováni vlastníci bytových jednotek o možnosti seznámit se s podklady, v tomto případě se nahlížení do dokumentů, včetně podkladů pro zhotovení účetní závěrky, konalo 16. 5. 2017 a tohoto nahlížení se navrhovatelka zúčastnila.

3. Krajský soud v Plzni usnesením ze dne 22. července 2020 č. j. 44 Cm 161/2017-180 rozhodl takto: „Návrh na vyslovení neplatnosti usnesení shromáždění dalšího účastníka ze dne 23. 5. 2017, přijatých pod bodem 3, bodem 6 a bodem 8, se zamítá.“ (výrok I.), a dále, že Navrhovatelka je povinna zaplatit dalšímu účastníku náklady řízení ve výši 20 570 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám zástupce dalšího účastníka.

4. Na základě provedených důkazů vzal soud prvního stupně za zjištěné, že navrhovatelka je vlastníkem jednotky č. [Anonymizováno] v budově č. p. [Anonymizováno], [Anonymizováno] v k. ú. [adresa] s podílem na společných částech [Anonymizováno] (informace o jednotce, nesporné). Další účastník je zapsán v rejstříku společenství vlastníků jednotek (výpis z rejstříku společenství vlastníků jednotek vedeného Krajským soudem v Plzni, odd. S, vložka 5930). Dne 9. 5. 2017 byla vyhotovena pozvánka na schůzi shromáždění vlastníků jednotek dalšího účastníka, součástí jejího programu bylo mj. pod bodem 3 schválení účetní závěrky, pod bodem 6 schvální rozpočtu pro rok 2017 a pod bodem 8 požadavky paní [Anonymizováno], k pozvánce byl přiložen návrh plánu investic na rok 2017, návrh položkového rozpočtu DZO na období roku 2017 (pozvánka ze dne 9. 5. 2017). Pozvánka byla navrhovatelce zaslána e-mailem dne 15. května 2017 (e-mailová korespondence ze dne 13. a 15. 5. 2017). Současně se zveřejněním pozvánky byla uveřejněna možnost nahlížení do dokumentů, a to dne 16. 5. 2017 od 18. do 19. hodin v mandlovně 10.45 (oznámení ze dne 9. 5. 2017), tohoto nahlížení se navrhovatelka zúčastnila (nesporné). Navrhovatelka opakovaně žádala o umožnění nahlédnutí do dokumentů (nesporné, dopis ze dne 16. května 2017). Dne 23. 5. 2017 se konala schůze shromáždění dalšího účastníka s programem odpovídajícím pozvánce z 9. 5. 2017. Shromáždění bylo přítomno 22 vlastníků s podíly [Anonymizováno], tj. 91 % z celkového počtu 24 vlastníků s podíly [Anonymizováno], navrhovatelka byla přítomna (prezenční listina, plné moci). Pod bodem 3 - schválení účetní závěrky - byl konstatován stav hospodaření společenství za rok 2016 včetně stavu ve fondu oprav k 31. 12. 2016 a k 22. 5. 2017. „Pro“ schválení účetní závěrky hlasovalo 21 hlasů s podíly [Anonymizováno], tj. 86,94 % všech vlastníků, „proti“ byl jeden hlas - navrhovatelka s podílem [Anonymizováno], tj. 4,72 % všech vlastníků, účetní závěrka byla schválena. Pod bodem 6 - schválení rozpočtu pro rok 2017 - byl předložen návrh rozpočtu na rok 2017 a byl projednán návrh ponechat výši záloh ve stávající výši, navrhovatelka předložila návrhy s výpočtem odlišné výše záloh, při hlasování pro ponechání výše záloh bylo „pro“ 21 hlasů s podíly [Anonymizováno], tj. 86,94 % všech vlastníků, „proti“ byl jeden hlas - navrhovatelka s podílem [Anonymizováno], tj., 4,72 % všech vlastníků. V rámci hlasování pro snížení záloh podle navrhovatelky byl „pro“ jeden hlas - navrhovatelka s podílem [Anonymizováno], tj. 4,72 % všech vlastníků, „proti“ 21 hlasů s podíly [Anonymizováno], tj. 86,94 % všech vlastníků a bylo odhlasováno ponechání záloh ve stávající výši. Pod bodem 8 byl mj. projednán požadavek navrhovatelky z 27. 2. 2017, kterým by bylo hlasováno o osazení madla se zábradlím k předním vchodům domu, bylo konstatováno, že výbor zaslal poptávky všem firmám, ozvala se jen jedna s cenovou nabídkou 3 000 Kč. V rámci hlasování o osazení madla k předním vchodům byl „pro“ jeden hlas - navrhovatelka s podílem [Anonymizováno], tj. 4,72 % všech vlastníků, „proti“ bylo 20 hlasů s podíly [Anonymizováno], tj. 82,22 % všech vlastníků a zdržel se jeden hlas s podílem [Anonymizováno], tj. 4,72 % všech vlastníků, osazení madla k předním dveřím nebylo schváleno (Zápis ze schůze shromáždění SVJ dne 23. 5. 2017, Záznam o hlasování). Náklady na správu domu vyplývají ze zprávy o činnosti správce na rok 2016. Navrhovatelka podala námitky k zápisu z napadeného shromáždění s tím, že bod 8 v programu - požadavky paní [Anonymizováno] - je pojem neurčitý, oficiálně zveřejněný zápis nezachycuje věrně průběh shromáždění, neboť je chybně popsáno, jak proběhlo schvalování rozpočtu na rok 2017, když při rozhodování o bodu 6 bylo chybně zapsáno, že nikdo nemá připomínky, ačkoli navrhovatelka ihned nesouhlasila s rozpočtem, neboť rozpočet je pouze krátkodobý, ale nemá návaznost na vybírání povinné dlouhodobé zálohy na opravy, navrhovatelka hlasovala proti schválení rozpočtu.

5. Dále soud prvního stupně ze stanov dalšího účastníka platných ke dni přijetí napadených usnesení zjistil, že nejvyšším orgánem společenství je shromáždění, které tvoří členové společenství, do výlučné působnosti shromáždění dalšího účastníka náleží rozhodování o schválení účetní závěrky předložené výborem či pověřeným vlastníkem spolu se zprávou o hospodaření společenství a správou domu, rozhodování o výši příspěvků členů společenství na správu domu a pozemku, schvalování rozpočtu společenství. Shromáždění se svolává písemnou pozvánkou, která se doručí všem členům společenství a současně vyvěsí v domě na domovní vývěsce společenství, písemná pozvánka musí být doručena a současně vyvěšena nejméně 15 dní přede dnem konání shromáždění, v pozvánce se uvede zejména datum, hodina, místo konání a program jednání shromáždění. Dále se v pozvánce uvede, kde se mohou členové společenství seznámit s podklady k nejdůležitějším bodům jednání, pokud nejsou tyto podklady k pozvánce připojeny (článek VII. Stanov). Zprávu o použití a stavu příspěvků na správu domu a pozemku předkládá výbor ke schválení shromáždění spolu se zprávou o hospodaření společenství a s návrhem na schválení účetní závěrky. Nevyčerpaný zůstatek těchto finančních prostředků se převádí do následujícího roku (článek XVII. Stanov). Po termínu konání napadeného shromáždění dalšího účastníka byly přijaty nové stanovy, z nichž vyplývá, že pokud není pro daný kalendářní rok společenstvím rozhodnuto jinak, platí výše příspěvku na správu domu a pozemku platná v období předcházejícího kalendářního roku (článek VIII. odst. 4 Stanov dalšího účastníka ze dne 7. 6. 2017).

6. Podle soudu prvního stupně je judikatura ustálena v závěru, že v řízení podle § 1209 odst. 1 o.z. může soud pouze rozhodnout, zda napadené usnesení shromáždění je platné či nikoli, nemůže však svým rozhodnutím změnit, zrušit nebo nahradit platné usnesení shromáždění, a to ani tehdy, pokud by návrhu vyhověl a dospěl k závěru, že je na místě jiné usnesení (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 10. 4. 2019 sp. zn. 26 Cdo 3607/2018-93, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 2. 2018 sp. zn. 29 Cdo 1312/2017 a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 2. 2018 sp. zn. 26 Cdo 5883/2017). Soud je tedy oprávněn výhradně určit, zda napadené usnesení shromáždění je či není platné.

7. Podle soudu prvního stupně byl návrh na vyslovení neplatnosti napadených usnesení shromáždění vlastníků jednotek podán dne 22. 8. 2017, tedy v zákonné tříměsíční lhůtě. Navrhovatelka se domáhala vyslovení neplatnosti napadených usnesení jako přehlasovaný vlastník. Z důkazů v řízení provedených vyplývá, a mezi účastníky o tom sporu nebylo, že navrhovatelka skutečně je přehlasovaným vlastníkem ve smyslu citovaného ustanovení, neboť se shromáždění dalšího účastníka zúčastnila a hlasovala proti přijetí napadených usnesení. Další podmínkou přezkumu napadených usnesení je existence důležitého důvodu. V této souvislosti soud připomíná, že je oprávněn a povinen vstoupit do vnitřních vztahů soukromoprávní korporace jen v těch případech, kdy tak zákon výslovně stanoví, v souladu s usnesením Nejvyššího soudu ze dne 27. 6. 2017 sp. zn. 26 Cdo 2657/2016 lze zásah veřejné moci do soukromoprávních vztahů ve smyslu § 1209 odst. 1 občanského zákoníku připustit ve zcela odůvodněných a výjimečných případech. Soud může vyslovit neplatnost usnesení shromáždění pouze tehdy, jsou-li stanoveny zákonem stanovené podmínky, naopak není-li splněna byť jediná z podmínek uvedených v citovaném ustanovení, není možno neplatnost usnesení shromáždění vyslovit. Při zkoumání důležitého důvodu pak je třeba vyjít z účelu a smyslu zákona, rozumí se jím taková skutečnost, která přímo zasahuje do samotného právního postavení členů nebo do podstaty předmětu jejich vlastnictví z účelu jeho využití. Přehlasovaný člen tedy může požádat soud o přezkum usnesení přijatého shromážděním pouze tehdy, má-li napadené usnesení významný dopad do právního postavení, práv či povinností společenství nebo jeho členů. V daném případě navrhovatelka napadla usnesení přijatá na shromáždění dalšího účastníka dne 23. 5. 2017, jimiž bylo rozhodnuto o schválení účetní závěrky (bod 3), o schválení rozpočtu pro rok 2017 v podobě schválení ponechání záloh ve stávající výši (bod 6) a o neschválení osazení madla k předním dveřím (bod 8). Napadená usnesení byla přijata potřebnou většinou v souladu se stanovami, když ve všech případech byla navrhovatelka jediným vlastníkem hlasujícím proti přijetí usnesení (bod 3 a bod 6) a pro navržené usnesení (bod 8 - madlo). Jak již bylo výše uvedeno, soud vysloví neplatnost usnesení shromáždění pouze tehdy, je-li pro to důležitý důvod. Takový důležitý důvod však v případě napadených usnesení soud neshledal. V případě schválení účetní závěrky (bod 3) se jedná o běžné nakládání s finančními prostředky společenství při správě domu (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19 3. 2014 sp. zn. 26 Cdo 421/2014) a zároveň o záležitost účetní, která je též v působnosti shromáždění ve smyslu předložených stanov. Rozhodnutí o schválení účetní závěrky nikterak nezasahuje do samotného právního postavení vlastníků jednotek a v řízení nebylo zjištěno, že by zasahovalo do právního postavení navrhovatelky nebo do podstaty předmětu jejího vlastnictví. Nejedná se tedy o důležitou záležitost ve smyslu ust. § 1209 odst. 1 občanského zákoníku. Stejně tak v případě schválení rozpočtu na rok 2017 (bod 6) se jedná o běžné nakládání s finančními prostředky společenství při správě domu, zohledňující plánované, nikoli skutečně prováděné, investice, a byla-li v této souvislosti odhlasována a schválena výše záloh ve stávající výši, která není nikterak extrémní, nemůže se jednat o rozhodnutí zasahující do samotného právního postavení členů společenství nebo do podstaty předmětu jejich vlastnictví. V daném případě se jedná o obvyklou správu domu, nikterak z obvyklých mezi nevybočující. Ze zápisu z napadeného shromáždění, příloh pozvánky i z předloženého návrhu rozpočtu je zřejmé, že vlastníkům byl rozpočet předložen, byli seznámeni s jednotlivými položkami, a napadené usnesení bylo následně přijato potřebnou většinou. V souvislosti s odsouhlasením stávající výše záloh soud odkazuje též na usnesení Nejvyššího soudu z 15. 3. 2017 sp. zn. 26 Cdo 4567/2016, dle něhož otázku navýšení plateb do fondu oprav zásadně nelze považovat za záležitost, která přímo zasahuje do právního postavení vlastníků jednotek nebo do podstaty předmětu jejich vlastnictví z hlediska účelu jeho využití, ledaže v konkrétním případě jde o extrémní navýšení. Nelze-li podle uvedeného rozhodnutí NS obecně považovat otázku navýšení plateb do fondu oprav za záležitost přímo zasahující do právního postavení vlastníka jednotky, pak nepochybně za takovou záležitost nelze považovat ani ponechání těchto záloh ve stávající výši. Zároveň soud prvního stupně souhlasil s dalším účastníkem v tom, že byla-li by soudem vyslovena navrhovatelkou požadovaná neplatnost předmětných usnesení shromáždění, pak by byla v souladu se stanovami platnými od 7. 6. 2017 výše záloh ponechána ve stávající výši, tedy nedošlo by v žádném směru ke zlepšení právního postavení navrhovatelky. Ohledně neschválení osazení madla jde o běžnou údržbu domu, která nezasahuje do právního postavení navrhovatelky jako vlastnice bytové jednotky, pročež soud neshledal důležitý důvod k přezkumu předmětného usnesení.

8. Navrhovatelka namítala, že jí nebyla doručena pozvánka v souladu se stanovami, z provedených důkazů soudem prvního stupně je zřejmé, že o termínu konání shromáždění se dozvěděla v dostatečném časovém předstihu a na toto shromáždění se dostavila, dostavila se též k nahlížení do dokumentů dalšího účastníka, i případné procedurální pochybení při vyrozumění navrhovatelky tedy bylo shora uvedeným zhojeno. Pokud navrhovatelka namítala, že jí nejsou poskytovány požadované podklady, z předložených žádostí navrhovatelky bylo zjištěno, že se opakovaně domáhá předložení množství podkladů, které se vztahují především k vyúčtování energií a služeb a k jejich rozúčtování, jakož i dlouhodobému plánu oprav, z předložených listin však nevyplývá, že by mělo jít o listiny zásadně se týkající i napadených usnesení. Nahlížení do dokumentů bylo ze strany dalšího účastníka umožněno, tohoto nahlížení se navrhovatelka zúčastnila, zároveň ústní poskytnutí informací proběhlo i v průběhu shromáždění před hlasováním. Podle soudu prvního stupně tedy v dané věci nebyl dán důležitý důvod k přezkumu napadených usnesení ve smyslu § 1209 odst. 1 o.z.

9. Proti rozsudku soudu prvního stupně podala navrhovatelka v zákonné lhůtě odvolání. Její stěžejní odvolací námitky byly následující: 1) Soud prvního stupně nepřihlédl k odvolatelem tvrzeným skutečnostem nebo k jím označeným důkazům, ačkoliv k tomu nebyly splněny předpoklady podle § 118 b) nebo § 175 odst. 4 část první věty za středníkem o. s. ř. 2) Dále soud prvního stupně neúplně zjistil skutkový stav věci a dospěl na základě provedených důkazů k nesprávným skutkovým zjištěním - soudem prvního stupně uváděná informace o poskytnutých a neposkytnutých dokladech a dokumentech je neúplná a týká se jak služeb, tak správy domu. K vyúčtování služeb odvolatelce SV nedokládá kompletní dokumenty k vynaloženým nákladům za služby. Jedná se o prokazování fakturace vody, nemožnost zjistit celkový fakturovaný údaj o spotřebovaném počtu kubíků vody (studené i teplé) a prokazování spotřeby kubíků v bytech a návaznost na fakturované množství vody. Nejedná se výjimečně o jeden nebo dva roky, ale situace je dlouhodobá. Dokumenty zmíněné v návrhu na zahájení řízení jí nebyly písemně poskytovány vůbec ani před shromážděním, ani na shromáždění. 3) Do roku 2011 SV odmítlo modernizovat výtahy řádně podle norem, vyhlášek a podle právních předpisů a zákonů, aby byly tyto výtahy přístupné také osobám s omezením pohybu a orientace - tedy i žalobkyni jako vozíčkářce. SVJ odmítlo jeden jediný rok spořit déle a za úspory jednoho jediného roku ve výši Kč 500 000,- provést modernizaci výtahu tak, aby se žalobkyně vešla do výtahu i s vozíkem. Externí správce SBD PJ navrhovatelku ubezpečil, že výtahy budou mít požadované rozměry. Výtahy byly zmodernizovány takovým způsobem, že se navrhovatelka s el. vozíkem do výtahu nevejde. 4) Navrhovatelka požadovala ještě za platnosti původních stanov - po použití dlouhodobé zálohy na opravy (dále též jen DZO) na „Střechu“ v r. 2015 - o stanovení určitých a srozumitelných pravidel pro rozpočet, pro způsob stanovení výše příspěvku i dlouhodobé zálohy na opravy, později také shodně i v nových stanovách, následně i v žádosti o změnu a doplnění nových stanov, ale všechny její snahy byly marné. Po SV podle nových stanov požadovala „Pravidla“ podle čl. 8 odst. 2 pro celkový příspěvek, ale stanovy jsou v této části neurčité a žádná Pravidla navrhovatelce nebyla předložena, její návrhy byly odmítnuty soudem i SVJ. Pravidla pro celkový příspěvek neexistují. 5) Pod bodem 8 programu navrhovatelka požadovala vypořádání DZO, když na „Střechu“ SV od roku 2011 požadovalo skládat zálohy ve výši Kč 1 000 000,-, ale „Střecha“ stála Kč 819 000,-, aniž další účastník navrhovatelce prokázal rozsah oprav podle smlouvy o dílo a aniž jí prokázal nejasnosti fakturace a vícenáklady ve výši Kč 140 000,-. Navrhovatelka požadovala vypořádání ve výši Kč 8 548,-, pro SV Kč 181 000,-. V bytech (a tedy i v bytě žalobkyně) neprobíhaly opravy podle projektu, podle smlouvy o dílo a podle harmonogramu. Odmítnutí SV vypořádat DZO po jejím použití je v rozporu s judikaturou, jak uvedla v žalobě navrhovatelka. Podle Nejvyššího soudu (rozhodnutí sp. zn. 29 Cdo 738/2007, 33 Odo 890/2002, 32 Cdo 4604/2007) je „nevratná záloha“ pojem absurdní, vnitřně rozporný. Že se dlouhodobá záloha nevypořádá je protiprávní. Povinností příjemce zálohy je ji vypořádat Jakmile se uskuteční činnost, ke které byla záloha skládána, případně marně uplyne čas stanovený k použití zálohy. Samozřejmým předpokladem poskytnutí jakékoliv zálohy na budoucí plnění jejímu příjemci je, že následně dojde k jejímu zúčtování a že tam, kde výše poskytnuté zálohy nebo záloh převýší částku, na kterou příjemci zálohy vznikl nárok (jím) poskytnutého plnění, příjemce přeplatek na záloze vrátí. V rozporu s judikaturou a přes uplatněnou žádost navrhovatelky k vypořádání DZO na „Střechu“ nedošlo. Pro navrhovatelku se jednalo o Kč 8 548,-. Předmětem vypořádání měla být pouze „Střecha“, tj. Kč 1 000 000,- mínus Kč 819 000,-, tj. Kč 181 000,- pro 24 vlastníků. Pod bodem 3 programu - Schválení účetní závěrky za rok 2016 bylo nevypořádání dlouhodobé zálohy na opravy (DZO) k účelu „Střecha“, když k tomuto účelu se do konce roku 2016 vybírala nezměněná výše DZO, tj. celkem za období 11/2011 - 12/2016, tj. 62 měsíců x 41 232,-, tj. Kč 2 556 000,- a „Střecha“ měla stát Kč 1 000 000,-, ale stála Kč 819 000,-. V takovém případě jde o důležitou záležitost. O extrémně vysokou dlouhodobou zálohu na opravy (DZO) se jednalo vždy, protože v době stanovení dlouhodobého plánu oprav na léta 2011 - 2015 bylo cílem opravení střechy za Kč 1 000 000,-, když oprávněnost vybírat od vlastníků takto vysokou DZO na náklady za Kč 1 000 000,- bylo nepřezkoumatelné a neprokazatelné. SVJ požaduje i v r. 2017 DZO až o 80 % vyšší, než je skutečná potřeba. V r. 2016 tvořily výdaje pouhých 14 % celkových příjmů (zůstatek z minulých let + příjem za r. 2016). Jestliže se jedná o extrémně vysokou výši DZO, která je vybírána neodůvodněně, podle judikatury Nejvyššího soudu se jedná o důležitou záležitost. Jedná se o rozhodnutí NS 26 Cdo 4567/2016 a NS 26 Cdo 5024/2015. 6) Na shromáždění 23. 5. 2017 neexistoval žádný podklad ve formě Rozpočtu pro rok 2017, ani ve formě „Plán investic pro rok 2017“. Tyto dokumenty neexistovaly při nahlížení a nebyly žalobkyni vůbec poskytnuty, což navrhovatelka přesně dokládá v návrhu - s přesným označením položek. Jde o dokumenty vyhotovené až k zápisu ze shromáždění, když oba dokumenty jsou vedeny jako Příloha 1 zápisu. Shromáždění o nich nejednalo a nerozhodovalo se o výdajích v r. 2017 za Kč 1 333 000,-. Tento součet výdajů obsahuje také neschválené akce (Výtahy a Vyplacení zateplení chodeb) ve výši Kč 950 000,-. Jde o výdaje, které neměly být do rozpočtu 2017 zahrnuty. Další účastník má chyby nejen ve výdajích, ale také v příjmech, když v zůstatku Kč 1 227 556,- nejsou zahrnuty příjmy za r. 2017 ve výši Kč 495 000. Jde o „podvod“ na vlastníky, když se jim nepředloží Rozpočet 2017 v tištěné formě a po vlastnících je vyžadováno, aby na shromáždění zvedli ruku a o nic se nezajímali, aby výboru SV všechno poslušně „odkývali“. Tzn. že výpočty dalšího účastníka nejsou pravdivé, když uvádí, že výdaje budou v r. 2017 vyšší než příjmy. Vysoký plán investic pro rok 2017 shodný s Rozpočtem 2017 obsahoval neschválené akce shromážděním a shromáždění o něm nemělo ani tušení a nerozhodovalo o něm. 7) K pozvánce v žádném případě nebyl přiložen jako podklad „Návrh plánu investic na rok 2017“ a „Návrh položkového rozpočtu DZO na období 2017“, jak uvádí soud prvního stupně. Pokud by tomu tak bylo, potom by tyto dokumenty výbor SV před navrhovatelkou při nahlížení netajil a vydal by jí je k nahlédnutí. Ale jak v důkazech navrhovatelka uvedla, do těchto dokumentují nebylo umožněno nahlédnout ani 16. 5. 2017, ani na shromáždění 23. 5. 2017, tyto dokumenty byly skutečně přiloženy až k zápisu a nikdo na shromáždění neměl tušení, jaký je poměr mezi výdaji a skutečným stavem financí SV. Další účastník uvádí ve svém vyjádření z 26. 4. 2018, že shromáždění bylo informováno pouze ústně, ale kdyby předsedající informoval přítomné, potom by s takovým podkladem přítomné seznámil, ale to se nestalo. Nikdo z vlastníků nemá fotogenickou paměť (ani navrhovatelka ji nemá), aby tedy věděli, o čem hlasují. Pod bodem 6 nebyl v žádném případě předložen návrh rozpočtu na rok 2017, jestliže tento návrh předem neexistoval a předem nebyl poskytnut navrhovatelce jako podklad k projednávaným bodům, když navrhovatelka o takový dokument prokazatelně žádala. 8) Další účastník neodůvodnil nepřístupné výtahy vozíčkáři jako je navrhovatelka a jí samotné nebyl jako náhradou poskytnut prostor, kam by mohla bezpečně zajíždět se zapůjčeným elektrickým invalidním vozíkem. Rovněž neodůvodnil zamítnutí „madla“ u předního vchodu do domu. Vlastníci - majitelé kol používají jak předního vchodu, tak zadního vchodu. Podklad o Rozpočtu pro rok 2017 tedy chyběl i k hlasování. 9) Jestliže externí správce po ukončení roku vydá tabulku „Zpráva o činnosti správce“, potom se člen společenství z takové tabulky nedoví členění jednotlivých položek nákladů na správu domu. 10) Soud prvního stupně spolu s dalším účastníkem opět zaměňují příspěvek se zálohou. Pokud se v původních stanovách hovoří o nevypořádání příspěvků, potom tím není řeč o dlouhodobé záloze na opravy. Jestliže se hovoří v nových stanovách o výši příspěvku, který u dalšího účastníka nikdy nebyl shromážděním stanoven a schválen, potom nemůže být řeč o platnosti jeho výše i následující rok. Jestliže shromáždění rozhodlo o výši dlouhodobé zálohy na opravy, potom nerozhodovalo o výši příspěvku. 11) Důležitost důvodu navrhovatelka spatřuje v jejím znevýhodňujícím postavení, když další účastník je před soudy oprávněn porušovat zákony, normy a vyhlášky a soudy takového narušitele ochraňují. Navrhovatelka nemůže výtah používat a tím je poškozeno trvale a nevratně její právní postavení z hlediska využití jejího majetku. Rovněž extrémnost výše dlouhodobé zálohy na opravy je důležitým důvodem v souvislosti s její nepotřebností, plán oprav je nulový, další účastník nevlastní žádný majetek a na havárie se zálohy nevybírají. Výše záloh se odvíjí od plánu oprav. Důležitost důvodu je také dána tím, že jde o zdraví a bezpečnost při užívání výtahu navrhovatelkou, když nebyly modernizovány výtahy tak, aby byly přístupné také osobám s omezením pohybu a orientace. Dodržování zákonů, norem, vyhlášek i stanov nemůže být podmiňováno většinovým hlasováním shromáždění.

10. Odvolatelka navrhla, aby odvolací soud zrušil usnesení soudu prvního stupně a vyhověl návrhu.

11. K odvolání se vyjádřil další účastník. Napadené rozhodnutí považuje za věcně správné a odpovídající řádně zjištěnému skutkovému stavu. Argumentace navrhovatelky není na místě. Odvolání je zjevně bezdůvodné, když navrhovatelka užívá na svou obranu argumenty, které jsou zcela irelevantní, a nelze se jimi v tomto soudním sporu vůbec zabývat ani nemohou výsledek sporu jakkoliv ovlivnit. Z konstantní judikatury plyne, že soud je oprávněn do soukromých záležitostí vlastníků jednotek (a společenství vlastníků coby soukromoprávní právnické osoby) zasáhnout jen v ojedinělých situacích, při existenci důležitého důvodu dle § 1209 odst. 1 o.z. V souladu s rozhodnutím Nejvyššího soudu ze dne 15. 3. 2017, sp. zn. 26 Cdo 4567/2016, návrh přehlasovaného vlastníka na zrušení usnesení shromáždění musí být odůvodněn zcela výjimečnou záležitostí a musí se jednat o jednání spočívající v extrémním zásahu do práv a povinností vlastníka bytové jednotky. Shromáždění konané dne 23. 5. 2017, proti jehož třem bodům navrhovatelka vystupovala, žádnou takovou otázku nerozhodovalo a v této souvislosti ještě odkázal na usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 26 Cdo 421/2014 ze dne 19. 3. 2014. Dle tohoto rozhodnutí, pakliže není shledáno, že se jedná o „důležitou záležitost“ či „důležitý důvod“, není vůbec prostor pro posuzování námitek směřujících do vlastního řešení a posuzování jednotlivých sporných otázek. Na zasedání shromáždění žádná z důležitých otázek rozhodována nebyla, když schválení účetní závěrky není důležitou záležitostí, což je mj. potvrzeno v rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 26 Cdo 421/2014 ze dne 19. 3. 2014. Ohledně schválení rozpočtu pro rok 2017 a výše úhrad DZO si další účastník nemyslí, že by dané rozhodnutí způsobilo extrémní zásah do práv vlastníků jednotek. Shromáždění projednalo návrh navrhovatelky a rozhodlo o ponechání stávající výše záloh, vše s ohledem na předpokládané výdaje, které jsou blíže popsány ve vyjádření dalšího účastníka ze dne 26. 4. 2018. Účastník akcentoval, že schválení výše dlouhodobé zálohy na opravy představovalo fakticky pouhé potvrzení výše záloh ve stávající výši, tato byla u dalšího účastníka vybírána již po dobu několik po sobě jdoucích let. Mimo jiné z toho důvodu, že byla toliko potvrzena v předchozích letech vybíraná výše dlouhodobé zálohy, nemohlo toto rozhodnutí nikterak, a už vůbec ne extrémně, zasáhnout do práv a povinností vlastníka jednotky. O několik dní později, a tedy na shromáždění konaném dne 7. 6. 2017 byly přijaty nové stanovy, v rámci jejichž čl. 8 odst. 4 je uvedeno následující: „Pokud není pro daný kalendářní rok společenstvím rozhodnuto jinak, platí výše příspěvku na správu domu a pozemku platná v období předcházejícího kalendářního roku.“ I pokud by tak v roce 2017 nebylo vůbec o dlouhodobé záloze na opravy rozhodnuto, uplatnilo by se dané ustanovení těchto stanov, podle kterého by byla navrhovatelka povinna bez dalšího hradit zálohy ve stávající výši, pakliže by nebylo ze strany dalšího účastníka rozhodnuto jinak. I kdyby navrhovatelka dosáhla vyslovení neplatnosti bodu programu shromáždění, k čemuž nespatřuje další účastník žádného důvodu, přesto by byla navrhovatelka povinna za dané období k úhradě částky ve výši 1 947 Kč, a to mj. právě na podkladě citovaného článku stanov. Také proto je zřejmé, že není vůbec důležitého důvodu pro rozhodnutí soudu. Stanovení výše dlouhodobé zálohy na opravy, která má za účel zajištění prostředků na budoucí investice, nemůže být důležitou záležitostí ve smyslu judikatury Nejvyššího soudu. Usnesení týkající se zvýšení/snížení záloh sice zasahuje do majetkové sféry vlastníků jednotek v tom smyslu, že budou z tohoto titulu platit více/méně než v dřívější době; jde však o „pouhé“ zvýšení/snížení záloh, přičemž možné budoucí výdaje z takto naspořených prostředků mohou vlastníci jednotek ovlivnit zvláštním hlasováním o akcích souvisejících s domem. V této fázi se tedy jedná toliko o spoření finančních prostředků, nikoliv o jejich vynakládání, proto nelze o existenci důležitého důvodu vůbec uvažovat. Nadto v případě navrhovatelky byla toliko potvrzena dosavadní výše, tj. ani nebyla nijak upravena a nedošlo k žádnému zásahu do práv a povinností vlastníků. K neschválení osazení madla k předním vchodům namítl, že ani v tomto případě, s ohledem na skutečnost, že se jedná o usnesení o (ne)provedení úkonu spadajícího pod režim běžné údržby a úpravy domu, se nejedná o důležitou záležitost a důležitý důvod. S ohledem na veškeré okolnosti uvedené výše, nemohl podaný návrh obstát a je nedůvodný, neboť nebyly splněny zákonné a judikaturou dovozené podmínky k tomu, aby soud zasahoval do soukromoprávního jednání a rozhodování záležitostí SVJ. Proto další účastník navrhl, aby odvolací soud rozhodnutí soudu I. stupně jako správné potvrdil a uložil navrhovatelce uhradit dalšímu účastníkovi náhradu nákladů odvolacího řízení.

12. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací, po provedeném jednání, dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

13. Podle odvolacího soudu soud prvního stupně provedl dokazování v potřebném rozsahu a způsobem jsoucím v souladu se zákonem, z provedených důkazů zjistil všechny relevantní skutečnosti a dospěl i k odpovídajícím skutkovým závěrům. Věc správně posoudil po stránce právní. S hodnocením věci soudem prvního stupně po stránce skutkové i po stránce právní se odvolací soud tedy ztotožňuje.

14. Podle odvolacího soudu a priori nelze říci, že schvalování účetní závěrky u společenství vlastníků (jednotek) není důležitou záležitostí, ale vždy záleží na tom, zda či jakým způsobem či jakou intenzitou se tato účetní závěrka a její schválení dotýká práv a povinností konkrétního člena společenství či členů společenství. Jak správně uvedl soud prvního stupně, zda tato závěrka zasahuje do sféry vlastníka jednotky - člena, a to do předmětu jeho vlastnictví či práv a povinností k němu. Ohledně bodu 3 shromáždění vlastníků (jednotek) schválivšího účetní závěrku za rok 2016 k takovémuto zásahu do práv a povinností navrhovatelky nedošlo, když se jednalo jen o schválení proběhnuvších finančních transakcí, pohybů resp. jejich účetního odrazu, bez věcného dopadu do členských práv a povinností, tím spíše pak ve vztahu k předmětu vlastnictví navrhovatelky. Z odvolání navíc vyplývá věcný nesouhlas s použitím příslušných finančních prostředků, nikoli s tím, jak o něm bylo účtováno. Odvolatelka de facto namítala to, že společenství nečinilo ve vztahu k předmětnému domu to, co si ona představuje jako správné a ekonomické, či že to neučinilo za tolik, za kolik si to ona představuje jako odpovídající částky. Dále se odvolatelka omezila na kritiku společenství resp. jeho orgánů. Kritizovala přílišné zůstatky na účtu společenství a přílišné množství zdrojů, jež jsou vybírány v souvislosti se správou domu. To vše se zaměřením na nedostatečnost výtahu v domě, jenž jí dostatečně neumožňuje dostat se s invalidním vozíkem k bytu. To je jistě pochopitelná námitka, nicméně nic nemění ani na správnosti účetní závěrky ani na zákonnosti a souladnosti se stanovami společenství a se zákonem ohledně procesu jejího přijetí.

15. Totéž, co bylo výše řečeno k bodu 3 schůze shromáždění - schválení účetní závěrky, lez uvést i k bodu 6 - schválení rozpočtu společenství pro rok 2017. Navíc shromáždění hlasovalo jak o ponechání záloh ve stávající výši, tak o jejich snížení dle návrhu navrhovatelky. To, že bylo 21 hlasy resp. podíly 86,94% všech vlastníků z celkem 22 hlasů (100% podílů) schváleno ponechání záloh na stávající úrovni, v žádném případě není rozhodnutí shromáždění jsoucí v rozporu se stanovami či zákonem, a to byť by bylo považováno za důležitou věc /jako že s odkazem na soudem prvního stupně uvedené argumenty i judikát Nejvyššího soudu i níže uvedené není/. Jde toliko a jen o naplnění práva členů společenství vyjádřit svůj názor, přičemž absence změny výše záloh již sama o sobě nemůže býti ve vztahu k navrhovatelce, ale ani ostatním členům společenství, vykládána v daném případě jako dotýkající se podstatným způsobem jejich práv a povinností. Potažmo ji tak nelze ve smyslu § 1209 odst. 1 o.z. v tomto případě hodnotit jako důležitou záležitost. Pokud jde o bod 8 programu shromáždění - osazení madla k předním vchodům, nebylo toto schváleno tak, že 82,22% všech vlastníků bylo proti osazení, 4,72% všech vlastníků pro - p. [Anonymizováno], a 4,72% všech hlasů se zdrželo. Je tak opět zřejmé, že členové shromáždění resp. společenství tímto způsobem „jen“ vyjádřili svoji svobodnou vůli, týkající se společné části domu, pročež potud nemůže být takové usnesení v rozporu se zákonem či stanovami. Z hlediska předmětu rozhodování shromáždění lze opět souhlasit se soudem prvního stupně, že nešlo o důležitou záležitost. Odvolací soud samozřejmě vnímá snahu navrhovatelky zajistit si tímto způsobem zlepšení „průchodnosti“ pro svůj pohyb, nicméně neakceptovali-li jí navržený způsob ostatní vlastníci jednotek, je třeba hledat jiný způsob, akceptovatelný pro všechny zúčastněné či alespoň pro jejich potřebnou většinu.

16. Ze všech výše uvedených důvodů odvolací soud podle § 219 o. s. ř. usnesení soudu prvního stupně potvrdil jako správné, když nákladový výrok vycházející z úspěchu věci v řízení před soudem prvního stupně byl v souladu se zákonem.

17. Ohledně náhrady účelně vynaložených nákladů odvolacího řízení, v souladu se zásadou úspěchu ve věci (§ 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 224 o. s. ř.) platí, že jejich náhrada náleží úspěšnému dalšímu účastníkovi. Navrhovatelka je tudíž povinna nahradit náklady odvolacího řízení dalšímu účastníkovi. Ty sestávají z odměny advokáta za 2 úkony právní služby v celkové výši 6 200 Kč (vyjádření k odvolání a účast na jednání odvolacího soudu dne 2. prosince 2021, přičemž za jeden úkon právní služby dle § 7 bod 5. vyhl.č. 177/1996 Sb. /dále jen „vyhláška“/ náleží odměna 3 100 Kč) a náhrady hotových výdajů ve výši 600 Kč (přičemž náhrada hotových výdajů činí za jeden úkon právní služby dle ust. § 13 odst. 3 vyhlášky 300 Kč). Přičíst je třeba ještě náhradu za daň z přidané hodnoty 21% ve výši 1 428 Kč (§ 137 odst. 3 o. s. ř.), celkem se jedná o částku ve výši 8 228 Kč, jíž je žalovaný povinen zaplatit k rukám advokáta coby zástupce žalobce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).

Poučení