6 Cmo 358/2020 - 69

Rubrum

Vrchní soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Josefa Holejšovského, Ph.D. a soudců JUDr. Stanislava Bernarda a JUDr. Františka Švantnera ve věci navrhovatelů: a) [Jméno navrhovatele A], narozený [Datum narození navrhovatele A] b) [Jméno navrhovatele B], narozená [Datum narození navrhovatele B] oba bytem [Adresa navrhovatele B] oba zastoupeni advokátem [Jméno advokáta A] sídlem [Adresa advokáta A] za účasti: [právnická osoba] [právnická osoba], IČO [IČO advokáta A] sídlem [Adresa advokáta A] zastoupené advokátem [Jméno advokáta B] sídlem [Adresa advokáta B] o určení neplatnosti usnesení shromáždění vlastníků ze dne 6. 6. 2019, k odvolání navrhovatelů proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové - pobočka v Pardubicích ze dne 24. září 2020, č. j. 54 Cm 296/2019-53, takto:

Výrok

Usnesení Krajského soudu v Hradci Králové - pobočka v Pardubicích ze dne 24. září 2020, č. j. 54 Cm 296/2019-53 se zrušuje a věc se vrací soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Odůvodnění

1. Navrhovatelé coby vlastníci bytové jednotky v domě č. p. [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno] v ulici [Anonymizováno], a to bytové jednotky č. [Anonymizováno] se domáhají vyslovení neplatnosti usnesení shromáždění účastníka specifikovaných ve výrocích I. - III. v odvoláním napadeném usnesení (jak je specifikováno níže). V návrhu uvedli, že dne 6. 6. 2019 proběhlo shromáždění účastníka, jehož program měl být dle pozvánky na shromáždění takový, že 1) prezence 17:30 - 18:00 hodin, volba zapisovatele a ověřovatelů, 2) vyúčtování 2018, 3) Informace k revitalizaci domu - prezence zpracované projektové dokumentace (PD) a návrh možného zateplení domu. Odkaz ke stažení PD je na webu: [Anonymizováno].cz/nástěnka, 4) Plán oprav na rok 2019 až 2020, 5) Ostatní, diskuze, 6) Závěr. Na shromáždění bylo však mimo jiné hlasováno o převedení zůstatku finančních prostředků vybraných v roce 2018 ve výši 376 165,72 Kč do dlouhodobé zálohy SVJ v roce 2019 jako mimořádný vklad a současně byla stanovena pravidla pro výběr a vypořádání prostředků na správu domu a pozemku, včetně stanovení výše příspěvku do dlouhodobé zálohy na opravy a technické zhodnocení společných částí domu a výše příspěvku do krátkodobé zálohy na správu domu a pozemku. Navrhovatelé tak mají za to, že při svolání shromáždění došlo k porušení pravidel pro svolání shromáždění účastníka. Pozvánka na shromáždění neavizovala, že bude hlasováno o dispozici se zůstatkem prostředků vybraných od vlastníků v roce 2018, resp. stanovována pravidla pro výběr prostředků na správu domu a pozemku či stanovována jejich výše. Na základě obsahu pozvánky na shromáždění se jednotliví vlastníci rozhodují, zda se svolávaného shromáždění účastní či nikoliv, resp. se na základě pozvánky na shromáždění připravují, a to včetně zvážení svého stanoviska k jednotlivým bodům programu shromáždění. Z pozvánky účastníka a jejího obsahu nemohli jednotliví vlastníci nijak seznat, že bude na shromáždění diskutováno a následně hlasováno i o předmětných usneseních. Ta byla přijata na shromáždění, nebyla v pozvánce na shromáždění uvedena a byla do programu doplněna až při samotném shromáždění, kterého se však neúčastnilo 100 % vlastníků bytových jednotek. Z tohoto důvodu jdou předmětná usnesení neplatná. Navrhovatelé hlasovali proti přijetí uvedených rozhodnutí, tedy jsou v pozici přehlasovaného vlastníka, který je legitimován k podání příslušného návrhu. Stejně tak mají navrhovatelé za to, že svůj návrh podávají v řádné lhůtě, a to ve stanovené tříměsíční lhůtě ode dne, kdy se vlastník o neplatném rozhodnutí dozvěděl. Pokud jde o splnění předpokladu, a to, že jedná věcně o důležitou záležitost, tak navrhovatelé mají za to, že danými usneseními bylo jednak disponováno s prostředky vlastníků jednotek, a to v nemalé výši, dále byla stanovena i pravidla pro výběr příspěvků, tedy upravena základní pravidla týkající se hospodaření SVJ, včetně nakládání s finančními prostředky vlastníků. Taková usnesení tak mají přímý dopad do práv a povinností vlastníků včetně jejich materiální sféry. Předmětná usnesení představují ve své podstatě i zásah do stanov společenství, když upravují pravidla pro výběr prostředků na správu domu, tedy materii upravenou samotnými stanovami společenství, zavádějí pojem krátkodobá záloha na správu domu, což je pojem, který stanovy neznají a nikde ho nedefinují, apod. I z tohoto důvodu se jedná o důležitou záležitost.

2. Účastník ve svém vyjádření mj. uvedl, že z obsahu pozvánky ze dne 21. 5. 2019 na shromáždění vlastníků jednotek dne 6. 6. 2019 je zřejmé, že předmětem rozhodování shromáždění vlastníků jednotek bude mimo jiné i celkové vyúčtování finančních prostředků v souvislosti se správou domu za rok 2018. Podklady nemusely být k pozvánce obligatorně připojeny, přímo v pozvánce byli členové společenství informováni, že podklady k jednotlivým bodům shromáždění vlastníků jednotek jsou členům společenství k dispozici na webu www.svj2612.cz nebo u členů výboru společenství vlastníků jednotek - viz pozvánka na shromáždění vlastníků z 21. 5. 2019. Tyto podklady obsahovaly informaci o zůstatku finančních prostředků vybraných v souvislosti se správou domu za rok 2018 a návrh jeho vypořádání. Dále pak i návrh úpravy předpisů nové výše záloh do fondu oprav. Předmětná pozvánka na shromáždění vlastníků jednotek je natolik konkrétně určitá, že z jejího obsahu ve spojení s obeznámením se s přílohami, a dále s ohledem na zkušenosti s obsahem rozhodování v předchozích letech bylo jednoduše seznatelné, jaké věci budou projednávány a rozhodovány na shromáždění vlastníků jednotek dne 6. 6. 2019. Navrhl zamítnutí návrhu a přiznání náhrady nákladů řízení.

3. Krajský soud v Hradci Králové - pobočka v Pardubicích coby soud prvního stupně rozhodl v záhlaví označeným usnesením tak, že „Návrh, aby bylo určeno, že usnesení shromáždění Společenství vlastníků jednotek domu čp. [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno] [Anonymizováno] ze dne 6.6.2019, kterým bylo schváleno vložení zůstatku prostředků vybraných v roce 2018 ve výši 376.165,72 Kč do dlouhodobé zálohy Společenství vlastníků jednotek domu čp. [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno] [Anonymizováno] jako mimořádný vklad, je neplatné, se zamítá.“ (výrok I.), „Návrh, aby bylo určeno, že usnesení shromáždění Společenství vlastníků jednotek domu čp. [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno] [Anonymizováno] ze dne 6.6.2019, kterým byl stanoven příspěvek do dlouhodobé zálohy na opravy a technické zhodnocení společných částí domu ve výši 4,25 Kč/1 spoluvlastnický podíl/měsíc, s tím, že tyto prostředky po skončení účetního období zůstávají na účtu Společenství, je neplatné, se zamítá.“ (výrok II.), „Návrh, aby bylo určeno, že usnesení shromáždění Společenství vlastníků jednotek domu čp. [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno] [Anonymizováno] ze dne 6.6.2019, kterým byl stanoven příspěvek do krátkodobé zálohy na správu domu a pozemku na 298,- Kč/byt/měsíc, s tím, že tyto prostředky budou vždy po skončení účetního období vyúčtovány vlastníkům a Shromáždění může v případě vzniklého přeplatku schválit jeho vložení do dlouhodobé zálohy, je neplatné, se zamítá.“ (výrok III.), „Navrhovatelé jsou povinni nahradit společně a nerozdílně účastníkovi náklady řízení ve výši 17.000 Kč k rukám [Jméno advokáta B], advokáta se sídlem [Adresa advokáta B], a to do tří dnů od právní moci tohoto výroku usnesení.“ (výrok IV.).

4. V rámci svého odůvodnění citoval příslušná zákonná ustanovení, jež aplikoval na posuzovanou věc, konkrétně ustanovení § 1209 odst. 1, § 1207 odst. 2, 1221, 259, 260 odst. 1 o.z. Z pozvánky na shromáždění dne 6. 6. 2019 v 18 hodin zjistil, že tato je datována dnem 21. 5. 2019 s tím, že výbor SVJ zve všechny vlastníky bytových jednotek na shromáždění vlastníků ve čtvrtek 6. 6. 2019 v 18 hodin na v pozvánce uvedené adrese. Dále bylo z pozvánky zjištěno, že program je: 1) Prezence 17:30 - 18:00 h., volba zapisovatele a ověřovatelů, 2) Vyúčtování 2018, 3) Informace k revitalizace domu - prezentace zpracované projektové dokumentace (PD) a návrh možného řešení zateplení domu. Odkaz ke stažení PD je na webu [Anonymizováno].cz/nastenka, 4) Plán oprav na rok 2019 až 2020, 5) Ostatní, diskuze, 6) Závěr. Dále je na pozvánce uvedeno, že podklady ke shromáždění jsou na portálu [Anonymizováno].cz či u členů výboru.

5. Ze zápisu ze shromáždění účastníka, které se konalo 6. 6. 2019, bylo mimo jiné soudem prvního stupně zjištěno, že v rámci bodu 2) „Vyúčtování 2018“ shromáždění odsouhlasilo bez připomínek výborem předložené vyúčtování za rok 2018, dále že zůstatek prostředků vybraných v roce 2018 na správu domu a pozemku, které nebyly dříve definovány jako krátkodobá, nebo dlouhodobá záloha v souladu se stanovami schválené dne 31. 5. 2018, je 376 165,72 Kč. S ohledem na zamýšlenou větší budoucí investici - zateplení domu Společenství - shromáždění schvaluje vložení těchto prostředků do dlouhodobé zálohy Společenství vlastníků jednotek v roce 2019 jako mimořádný vklad. Hlasováno bylo tak, že 92,6 % z přítomných hlasů hlasovalo pro, rozhodnutí tedy bylo schváleno. Dále bylo schváleno stejně tak 92,6 % z přítomných hlasů shromáždění pravidla pro výběr prostředků na správu domu a pozemku: a) příspěvek do dlouhodobé zálohy na opravy a technické zhodnocení společných částí domu je stanoven na 4,25 Kč/1 spoluvlastnický podíl/měsíc. Tyto prostředky zůstávají po skončení účetního období na účtu společenství, b) příspěvek do krátkodobé zálohy na správu domu a pozemku je stanoven na 298 Kč/byt/měsíc. Tyto prostředky budou vždy po skončení účetního období vyúčtovány vlastníkům. Shromáždění může v případě vzniklého přeplatku schválit jeho vložení do dlouhodobé zálohy. Dále bylo ze zápisu ze shromáždění vlastníků jednotek zjištěno, že na schůzi shromáždění bylo přítomno 73,6 % vlastníků jednotek a shromáždění tedy je usnášeníschopné. Z prezenční listiny shromáždění 6. 6. 2019 bylo dále mimo jiné zjištěno, že navrhovatelé byli na tomto shromáždění přítomni.

6. Soud prvního stupně se zabýval otázkou, zda byl návrh podán včas. Ze samotných nesporných tvrzení účastníků i ze zápisu ze shromáždění společenství vlastníků jednotek bylo zjištěno, že shromáždění SVJ se konalo dne 6. 6. 2019 s tím, že návrh navrhovatelů byl ke zdejšímu soudu podán dne 5. 9. 2019, tedy ve lhůtě tří měsíců ode dne, kdy se o rozhodnutí navrhovatelé dozvěděli. Dále se soud zabýval samotným návrhem a v něm tvrzených skutečností a důvodů, pro které měl soud vyslovit shora citovaná usnesení účastníka za neplatná. Navrhovatelé ve svém návrhu odkazovali na ust. § 1209 o.z. s tím, že coby přehlasovaní vlastníci navrhli soudu, aby o záležitosti rozhodl s tím, že obsah hlasování jednotlivých usnesení je důležitým důvodem. Pokud jde o splnění podmínek dle ust. § 1209 o.z., vzal soud prvního stupně za to, že ano, navrhovatelé byli přehlasovanými vlastníky, nicméně pokud jde o splnění podmínky, že má jít o důležitý důvod, v tomto se soud s navrhovateli neztotožnil. Měl za to, že rozhodování ohledně dlouhodobých a krátkodobých záloh a příspěvků, o kterých bylo rozhodováno, není tzv. důležitým důvodem, který má na mysli právě ust. § 1209 odst. 1 o.z. Odkázal na judikaturu Nejvyššího soudu např. na rozhodnutí sp. zn. 26 Cdo 4567/2016, kdy nejen z tohoto rozhodnutí vyplývá, že otázku navýšení plateb do fondu oprav zásadně nelze považovat za záležitost, která přímo zasahuje do právního postavení vlastníků jednotek nebo do podstaty předmětu jejich vlastnictví z hlediska účelu jeho využití. Ledaže v konkrétním případě jde o navýšení extrémní. Nicméně v daném případě o takové navýšení nejde a v zásadě tedy soud nemůže takovýto důvod považovat za důležitý, když se nejedná o záležitost, která přímo zasahuje do právního postavení vlastníků jednotek nebo do podstaty předmětu jejich vlastnictví z hlediska účelu jeho využití. Soud prvního stupně se zabýval dalšími tvrzeními navrhovatelů ohledně průběhu a svolání shromáždění SVJ s tím, že navrhovatelé měli za to, že obsah pozvánky tak, jak byla koncipována, neobsahoval jasně, určitě, úplně všechny body programu, o kterých následně bylo na shromáždění SVJ hlasováno. Z obsahu pozvánky soud mimo jiné zjistil, že bod 2 je nazván „Vyúčtování 2018“ s tím, že na závěru pozvánky je uvedeno, že podklady ke shromáždění jsou na portálu [Anonymizováno].cz či u členů výboru. Tato skutečnost byla mezi účastníky sporná s tím, že účastník tvrdil, že řádně podklady byly k dispozici na internetových stránkách a stejně tak bylo možné tyto podklady získat i u členů výboru. Naopak navrhovatelé tvrdili, že tomu tak nebylo, že na webových stránkách takovéto podklady nebyly uváděny ani nebylo možné je vyžádat u jednotlivých členů výboru. Těmito spornými tvrzeními se soud nezabýval a nezjišťoval řádně skutkový stav s ohledem na dále uvedené závěry. Soud totiž dospěl k závěru, že bod programu pozvánky nazvaný „Vyúčtování 2018“ skutečně jako takový neobsahuje a nezahrnuje všechny body programu takovéhoto rozhodování, o kterých následně bylo při shromáždění jednotlivými usneseními hlasováno. Na samotném shromáždění bylo tedy odsouhlaseno pod bodem „Vyúčtování 2018“, že zůstatek prostředků vybraných v roce 2018, které nebyly dříve definovány jako krátkodobá nebo dlouhodobá záloha v souladu se stanovami schválené ze dne 31. 5. 2018 a s ohledem na zamýšlenou větší budoucí investici zateplení domu společenství, schválilo SVJ vložení těchto prostředků do dlouhodobé zálohy SVJ. Tato skutečnost, toto rozhodnutí by bylo možné považovat ještě za obsah rozhodnutí ve smyslu bodu programu „Vyúčtování 2018“, kdy se skutečně jedná o zůstatek prostředků vybraných právě v roce 2018 s tím, že pod bodem 2 tohoto programu bylo rozhodováno právě o vyúčtování samotného roku 2018. Nicméně pokud jde o bod 3 ze zápisu ze shromáždění, kdy byl schvalován jednak příspěvek do dlouhodobé zálohy na opravy a technické zhodnocení společných částí domu a dále příspěvek do krátkodobé zálohy na správu domu a pozemku, a to v případě dlouhodobé zálohy částka 4,25 Kč na jeden spoluvlastnický podíl na měsíc a v případě krátkodobé zálohy ve výši 298 Kč za byt a měsíc, tak takováto rozhodnutí nelze podřadit pod bod programu „Vyúčtování 2018“ tak, jak bylo uváděno na pozvánce. Je tak nepodstatné, zda podklady či materiály a podrobnější informace byly či nebyly před daným shromážděním k dispozici. „Nicméně s ohledem na průběh a výsledky hlasování o těchto bodech rozhodl soud, tak jak rozhodl, a to z dále uvedených důvodů. Na shromáždění dne 6. 6. 2019 bylo celkem přítomno 73,6 % všech vlastníků jednotek, resp. tedy 73,6 % hlasů s tím, že pokud jde o rozhodování o usneseních ve výrocích tohoto usnesení citovaných, souhlas s těmito navrženými usneseními vyjádřilo celkem 92,6 % přítomných účastníků, tedy v přepočtu na hlasy všech vlastníků jednotek se jednalo o celkem 68,14 % ze všech vlastníků jednotek. O těchto bodech bylo hlasováno většinou všech vlastníků jednotek, tedy i když měl soud za to, že skutečně nebyla dodržena pravidla pro řádné svolání shromáždění, tak s odkazem na ust. § 260 odst. 1 o.z., nevyslovil neplatnost takovýchto rozhodnutí, kdy došlo sice k porušení zákona nebo stanov, ale toto porušení nemělo závažné právní následky a je v zájmu společenství vlastníků jednotek hodném právní ochrany neplatnost rozhodnutí nevyslovit.“ Tedy, i pokud by soud vyslovil neplatnost napadených usnesení a bylo znovu hlasováno o těchto usneseních, je soudu známo, že již na samotném shromáždění vyslovilo souhlas celkem 68,14 % všech vlastníků společenství vlastníků jednotek. Stejně tak nebylo zjištěno ani ze zákona ani ze stanov společenství vlastníků jednotek, že by pro rozhodování ohledně příspěvků do dlouhodobé resp. krátkodobé zálohy bylo nutné pro toto schválení nějaké vyšší kvalifikovanější kvorum. Soud tak nevyslovil neplatnost shora uvedených skutečností s odkazem na ust. § 260 odst. 1 o.z. a dále odkázal i na rozhodnutí Ústavního soudu ÚS 847/20 ze dne 12. 5. 2020, kdy měl za to, že sankce v podobě vyslovení neplatnosti usnesení shromáždění by nebyla přiměřená závažnosti následků, jež porušení právních předpisů, stanov či dobrých mravů vyvolalo, jakož i účelu právní úpravy neplatnosti usnesení shromáždění vlastníků jednotek, tedy v tomto případě převážil zájem na stabilitě vnitřních poměrů společenství vlastníků jednotek nad zájmy chráněnými dle citovaného článku stanov a zákona. Soud tak musel návrh navrhovatelů v celém rozsahu zamítnout, „kdy nebylo zjištěno, že mělo závažné právní následky svolání shromáždění vlastníků jednotek v rozporu se stanovami společenství vlastníků jednotek“. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 ve spojení s § 1 odst. 3 z.ř.s. dle úspěchu ve věci.

7. Proti usnesení soudu prvního stupně podali oba navrhovatelé včasná odvolání shodného obsahu. V odvolání vznesli tyto stěžejní odvolací námitky: 1) Odvolatelé brojí proti právnímu posouzení věci. Krajský soud sice dospěl k závěru, že ze strany dalšího účastníka (dále též i jen „společenství vlastníků “ nebo „SV“) sice došlo k, navrhovateli namítanému, porušení stanov i ustanovení o.z., ale přesto nepřikročil k určení neplatnosti napadených usnesení, a to s odkazem na ustanovení § 260 odst. 1 o.z. Jeho aplikaci odůvodňuje zejména počtem „hlasů“ přítomných na předmětném shromáždění konaném dne 6. 6. 2019, resp. hlasujících pro přijetí napadených usnesení. Podle odvolatelů není použití § 260 o.z. na místě. V daném případě jde o porušení jednoho ze základních ustanovení stanov a zákona společenstvím vlastníků. Shromáždění je nejvyšším orgánem SV a účast a hlasování na něm je základním a hlavním právem jednotlivých členů SV, pouze prostřednictvím něho mohou uplatňovat svůj vliv na další fungování společenství a rozhodovat o správě vlastního majetku. Tomu pak musí odpovídat nároky kladené na řádné svolání shromáždění, resp. následky absence takového svolání. Podle odvolatelů absence řádného svolání shromáždění představuje zásadní zásah do jmenovaného základního práva členů SV, a proto jeho následkem musí být vyslovení neplatnosti usnesení přijatých na shromáždění, které nebylo řádně svoláno. Podle odvolatelů skutečnost hlasování většiny hlasů nepřeváží vyšší zájem na řádném svolávání shromáždění jako nejvyššího orgánu společenství. Soud přehlíží, že zhruba polovina „hlasů“ přítomných na shromáždění byla přítomna jen prostřednictvím udělených plných mocí. 2) V dané věci členové SV, kteří udělili plnou moc k zastoupení na shromáždění, nemohli z pozvánky na shromáždění, resp. tam uvedeného programu seznat, že bude na shromáždění rozhodováno i o záležitostech napadených navrhovateli podaným návrhem, když tyto nebyly v programu uvedeny. Takto jimi udělená plná moc tak dle přesvědčení navrhovatelů nemohla platně zmocnit zmocnitele k hlasování za zmocněnce o záležitostech, které nevyplývaly z programu shromáždění a o jejichž existenci zmocněnec nevěděl a ani nemohl vědět při udílení plné moci. Hlasy hlasující pro přijetí napadených usnesení tak neměly být z výše uvedeného důvodu zohledněny. Tato skutečnost mohla mít vliv na rozhodování zastoupených členů, zda se shromáždění osobně účastnit nebo udělit plnou moc, když v případě, že by z programu shromáždění řádně vyplývalo, že bude hlasováno i o předmětných usneseních, nelze vyloučit, že by řada členů upřednostnila osobní účast na místo udělení plné moci a hlasování o předmětných usneseních by tak mělo zcela jiný výsledek. Soud tak v daném případě obhajuje porušení stanov a zákona prostřednictvím jednoho z následků tohoto porušení, což nemůže obstát. 3) Podle dovolatelů soud prvního stupně neprovedl některé jimi navržené důkazy, podstatné pro zjištění rozhodných skutečností, zejména Prohlášení vlastníka budovy a účastnický výslech [Jméno navrhovatele A]. Z čl. VI. odst. 3 Prohlášení vyplývá, že vlastníci jsou povinni přispívat na náklady spojené se správou domu a pozemku podle velikosti svých podílů. Napadené usnesení je tak v rozporu s Prohlášením, když normuje, že se na uvedených nákladech bude podílet každý vlastník jednotky stejně. V rozporu í jsou i stanovy SV - čl. 7 odst.

2. To vše za situace, kdy nedošlo ke změně Prohlášení zákonem předvídaným způsobem. V odůvodnění napadeného rozhodnutí nebylo blíže odůvodněno, proč nebyly důkazy provedeny. [Jméno navrhovatele A] se chtěl vyjádřit k průběhu shromáždění dne 6. 6. 2019, včetně okolností jeho svolávání, jakož i k dalším skutečnostem. Soudem nebyl tento důkaz proveden, ačkoli při soudním jednání dne 5. 3. 2020, bylo jeho provedení avizováno. 4) odvolatelé brojí rovněž proti výroku o náhradě nákladů řízení, když z usnesení soudu není možné seznat, za jaké konkrétní úkony právní služby je společenství přiznávána náhrada nákladů právního zastoupení a není tak tedy možné posoudit správnost přiznané náhrady, ať už jde o počet účtovaných úkonů právní služby či výši náhrady. Pokud by jedním z úkonů právní služby, za který byla soudem přiznaná náhrada nákladů v plné výši, měl být i návrh společenství na pokračování v řízení, pak dle odvolatelů za tento úkon náhrada v plné výši nenáleží, neboť ho nelze podřadit pod některý z úkonů vypočtených v ustanovení § 11 odst. 1 advokátního tarifu. S ohledem na okolnosti věci neměla být odpůrci přiznána náhrada nákladů vůbec. Soud první instance měl zohlednit fakt, že návrh navrhovatelů byl co do důvodů, na kterých byl založen, podán oprávněně a byl důvodný. K navrhovateli tvrzenému porušení stanov a příslušných ustanovení o.z. ze strany odpůrce, pokud jde o řádné svolání shromáždění, skutečně došlo a je to výslovně konstatováno soudem i v jeho rozhodnutí. Bylo to společenství, kdo svým porušením stanov a zákona podání návrhu zapříčinil, když tak náklady, které v souvislosti s tímto jeho porušením na jeho straně vznikly, by měl nést ze svého a neměly by jít k tíži navrhovatelů, jejichž jediným příjmem je starobní důchod. Měl být aplikován § 150 o. s. ř.

8. Odvolatelé navrhli, aby soud odvolací změnil napadené usnesení soudu první instance tak, že návrhu navrhovatelů v plném rozsahu vyhoví a přizná jim vůči odpůrci právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů.

9. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.

10. Podle ust. § 1209 odst. 1 o.z., je-li pro to důležitý důvod, může přehlasovaný vlastník jednotky nebo i společenství vlastníků, pokud je vlastníkem jednotky, navrhnout soudu, aby o záležitosti rozhodl; v rámci toho může též navrhnout, aby soud dočasně zakázal jednat podle napadeného rozhodnutí. Není-li návrh podán do tří měsíců ode dne, kdy se vlastník jednotky o rozhodnutí dozvěděl nebo dozvědět mohl, jeho právo zaniká. Podle ust. § 1207 odst. 2 o.z., nejsou-li k pozvánce připojeny podklady týkající se pořadu zasedání, umožní svolavatel každému vlastníku jednotky včas se s nimi seznámit. Podle ust. § 1221 o.z., nevyplývá-li z ustanovení o společenství vlastníků něco jiného, použijí se přiměřeně ustanovení o spolku. Nepoužijí se však ustanovení o shromáždění delegátů, dílčích členských schůzích ani o náhradní členské schůzi. Podle ust. § 258 o.z., každý člen spolku nebo ten, kdo na tom má zájem hodný právní ochrany, může navrhnout soudu, aby rozhodl o neplatnosti rozhodnutí orgánu spolku pro jeho rozpor se zákonem nebo se stanovami, pokud se neplatnosti nelze dovolat u orgánů spolku. Podle ust. § 259 o.z., právo dovolat se neplatnosti rozhodnutí zaniká do tří měsíců ode dne, kdy se navrhovatel o rozhodnutí dozvěděl nebo mohl dozvědět, nejpozději však do jednoho roku od přijetí rozhodnutí. Podle ust. § 260 odst. 1 o.z., soud neplatnost rozhodnutí nevysloví, došlo-li k porušení zákona nebo stanov, aniž to mělo závažné právní následky, a je-li v zájmu spolku hodném právní ochrany neplatnost rozhodnutí nevyslovit.

11. Podle odvolacího soudu se soud prvního stupně nevypořádal s některými základními skutečnostmi, jež jsou předpokladem rozhodování ve věci samé resp. rozhodování o neplatnosti navrhovateli napadených usnesení shromáždění vlastníků jednotek (dále i jen „shromáždění“). Jeho rozhodnutí je již jen kvůli tomu částečně nepřezkoumatelným. Jak vyplývá z výše citovaného ust. § 1209 odst. 1 o.z., právo na soudní přezkum usnesení shromáždění náleží jen přehlasovanému vlastníkovi. Soud prvního stupně sice konstatoval, že z prezenční listiny shromáždění ze dne 6. 6. 2019 bylo zjištěno, že navrhovatelé byli na shromáždění přítomni, nicméně neprovedl žádné dokazování ani nekonstatoval žádný důkaz o tom, zda hlasovali proti jimi napadeným usnesením shromáždění či nikoli resp. z žádného jím provedeného důkazu tato skutečnost nevyplynula, tím spíše ji soud prvního stupně nezjistil. Přitom ovšem soud konstatoval, že „…má za to, že navrhovatelé byli přehlasovanými vlastníky…“, aniž by uvedl, ze kterého důkazu tuto skutečnost zjistil. Zároveň v řízení tato skutečnost nebyla učiněna účastníky řízení nespornou. Soud prvního stupně tak nezjistil základní předpoklad pro to, aby se mohl návrhem zabývat co do existence v něm uvedených věcných důvodů, což činí jeho rozhodnutí potud nepřezkoumatelným.

12. Došel-li by soud prvního stupně na základě provedeného dokazování k závěru, že navrhovatelé jsou přehlasovanými vlastníky, resp. ještě předtím, měl se zabývat základní otázkou, a to zda rozhodnutí přijímaná shromážděním náleží do jeho působnosti. Závěr o tomto však vůbec neučinil, ačkoli přinejmenším ohledně schválení vložení zůstatku prostředků vybraných v roce 2018 do dlouhodobé zálohy bylo učinění takového závěru na místě. I toto vedlo k nepřezkoumatelnosti rozhodnutí soudu.

13. Soud prvního stupně konstatoval, že „rozhodování ohledně dlouhodobých a krátkodobých záloh a příspěvků, o kterých bylo rozhodováno, není tzv. důležitým důvodem, který má na mysli § 1209 odst.1 o.z.“ Správně sice odkázal na usnesení NS sp.zn. 26 Cdo 4567/2016 s tím, že otázku navýšení plateb do fondu oprav zásadně nelze považovat za záležitost, která přímo zasahuje do právního postavení vlastníků jednotek nebo do podstaty předmětu jejich vlastnicí z hlediska jeho využití, ledaže jde o navýšení extrémní. Přitom však k dané konkrétní věci uvedl jen, že „v daném případě o takové navýšení nejde“, aniž by se zabýval konkrétními skutečnostmi a okolnostmi daného případu. Předmětným shromážděním byl stanoven příspěvek do dlouhodobé zálohy na opravy a technické zhodnocení společných částí domu ve výši 4,25 Kč na jeden spoluvlastnický podíl a měsíc s tím, že tyto prostředky po skončení účetního období zůstávají na účtu společenství, a dále byl stanoven příspěvek na krátkodobé zálohy na správu domu a pozemku na 298,- Kč/byt/měsíc s tím, že tyto prostředky budou vždy po skončení účetního období vyúčtování vlastníků a shromáždění může v případě přeplatku schválit jeho vložení do dlouhodobé zálohy. Soud prvního stupně se těmito konkrétními skutečnostmi nijak nezabýval, neporovnal dřívější a novou výši těchto příspěvků tak, aby bylo zřejmé, zda jde či nejde o extrémní zvýšení resp. aby bylo zřejmé, o jak velké zvýšení (procentní) se vlastně jedná. Ohledně dvou jmenovaných usnesení shromáždění se tedy nezabýval konkrétními skutečnostmi, danými provedeným dokazováním, z nichž by vyvodil obecný závěr. I potud je jeho rozhodnutí nepřezkoumatelné.

14. Soud prvního stupně se ve svém rozhodnutí vůbec nezabýval napadeným usnesením shromáždění, jímž bylo „schváleno vložení zůstatku prostředků v roce 2018 ve výši 376 165,72 Kč do dlouhodobé zálohy….jako mimořádného vkladu“. Nezabýval se tímto rozhodnutím z hlediska toho, zda takovéto rozhodování náleží do působnosti shromáždění (viz. výše), seznal-li by, že patří, pak se měl zabývat jeho souladem se zákonem a stanovami společenství. Neučinil nic z toho, pročež je jeho rozhodnutí i proto nepřezkoumatelné.

15. Soud prvního stupně, ačkoli dospěl k právnímu a skutkovému závěru, že navrhovateli napadená shromáždění vlastníků jednak nejsou důležitými záležitostmi, a ačkoli nebylo v řízení prokázáno, že navrhovatelé jsou přehlasovanými vlastníky, se z neznámých důvodů zabýval otázkou řádnosti svolání shromáždění a dospěl k závěru, že dvě ze tří napadených usnesení shromáždění nelze podřadit pod bod pozvánky „Vyúčtování 2018“, a ve svém závěru dospěl k tomu, že usnesení shromáždění by měla býti neplatnými. Následně ovšem aplikoval ust. § 260 odst. 1 o.z. s tím, že bylo zjištěno, že nemělo závažné právní následky svolání shromáždění vlastníků jednotek v rozporu se stanovami společenství. Tento postup byl, jak patrné ze všeho výše uvedeného, chybný.

16. Pokud jde o námitky odvolatelů, lze z hlediska výše uvedených skutečností a právních závěrů dospět k jejich důvodnosti, nicméně podmíněné tím, že některé z nich by mohly být důvodnými jen za splnění primárních zákonných předpokladů - splnění prokázání podmínky navrhovatelů coby přehlasovaných vlastníků a podmínky důležitého důvodu /ohledně tohoto splnění však soud prvního stupně nepostupoval, jak měl a neučinil na základě provedeného dokazování nutné závěry/. Byly-li by tyto podmínky splněny, pak by bylo zajisté na místě zabývat se i otázkami platného zmocnění zastoupených členů na shromáždění resp. řádnosti svolání shromáždění, mírou resp. rozsahem provedeného dokazování a řádným odůvodněním toho, proč ten který konkrétní důkaz proveden nebyl. Teprve následně pak souladem přijatých usnesení shromáždění se stanovami a zákonem, včetně reflexe prohlášení vlastníka o rozdělení domu na jednotky.

17. Odvolací soud se plně ztotožňuje s odvolací námitkou týkající se nepřezkoumatelnosti výroku o náhradě nákladů řízení, když soud prvního stupně vůbec neuvedl konkrétní úkony právní služby, včetně výše za ně přiznávané částky odměny. To zcela brání přezkoumání náhradově nákladového výroku. A především lze souhlasit s odvolateli i potud, že soud prvního stupně měl předně zdůvodnit, zda v dané situaci lze vůbec přiznat účastníkovi náhradu nákladů řízení před soudem prvního stupně s odkazem na jeho zjištění, resp. měl se zabývat splněním zákonných předpokladů ohledně aplikace § 150 o. s. ř.

18. Ze všech výše uvedených důvodů odvolací soud podle § 219a odst. 1 písm. b) a odst. 2 o. s. ř. usnesení soudu prvního stupně zrušil v celém rozsahu a věc mu vrátil k dalšímu řízení (§ 221 písm. a/ o. s. ř.).

Poučení