Soudní rozhodnutí (různé) · Usnesení

6 Cmo 4/2023 - 279

Rozhodnuto 2023-10-04

Citované zákony (24)

Rubrum

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Švantnera a soudců JUDr. Stanislava Bernarda a JUDr. Ing. Dušana Hrabánka v právní věci navrhovatele: [Jméno navrhovatele], narozený [Datum narození navrhovatele] bytem [Adresa navrhovatele] zastoupený advokátem [Jméno advokáta A] sídlem [Adresa advokáta A] za účasti: [Jméno advokáta B], IČO [IČO advokáta B] sídlem [Adresa advokáta B] zastoupené advokátem [Jméno advokáta C] sídlem [Adresa advokáta C] o určení neplatnosti usnesení členské schůze účastníka ze dne 8. prosince 2014, o odvolání navrhovatele proti usnesení Městského soudu v Praze č. j. 73 Cm 325/2015-245 ze dne 30. srpna 2022 takto:

Výrok

I. Usnesení Městského soudu v Praze č. j. 73 Cm 325/2015-245 ze dne 30. srpna 2022 se potvrzuje.

II. Navrhovatel je povinen zaplatit účastníkovi na náhradě nákladů odvolacího řízení částku 10 783 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto usnesení, k rukám zástupce účastníka.

Odůvodnění

1. Shora uvedeným usnesením Městský soud v Praze jako soud I. stupně ve výroku I. se na základě aplikace § 260 nového občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (NOZ) rozhodl nevyhovět návrhu a ve výroku I. shora uvedeného usnesení nevyslovil neplatnost rozhodnutí členské schůze účastníka z 8. prosince 2014, kterým byly přijaty nové stanovy a ve výroku II. navrhovateli uložil povinnost nahradit účastníkovi náklady řízení.

2. Z hlediska skutkového bylo pro soud I. stupně podstatné to, že navrhovatel je členem účastníka (dále též družstva), dále, že se dne 8. 12. 2014 konalo zasedání členské schůze družstva svolané pozvánkou ze dne 23. 11. 2014, že na programu členské schůze bylo podle pozvánky pouze schválení nových stanov družstva za přítomnosti notáře, aniž by u tohoto bodu byly uvedeny navrhované významnější změny oproti dosavadním stanovám, že zasedání členské schůze se zúčastnili všichni členové družstva, ze usnesení členské schůze bylo přijato 87% většinou všech hlasů, že oproti dosavadním stanovám neobsahují nově schválené stanovy žádné ustanovení upravující právo členů družstva na převod vlastnického práva k družstevním bytům, že o průběhu zasedání členské schůze sepsala notářka [jméno FO] notářský zápis [Anonymizováno], [Anonymizováno] a konečně, že návrh nových stanov, byl pro členy účastníka zveřejněn na internetových stránkách účastníka ještě před zveřejněním pozvánky, konkrétně dva dny před jejím zveřejněním, přičemž všichni členové, včetně navrhovatele, byli o tomto zveřejnění ihned informováni prostřednictvím e-mailu.

3. Po právní stránce soud I. stupně věc posoudil zejména podle § 663 a násl. zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech v platném znění (dále ZOK) a dále podle § 663 a násl. ZOK ve spojení s §§ 258 a 259 nového občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále NOZ).

4. Soud I. stupně učinil dílčí závěr, podle něhož předmětné zasedání členské schůze družstva, na němž bylo napadené usnesení přijato, nebylo řádně svoláno, když pozvánka neobsahovala všechny náležitosti, a to návrh usnesení a jeho zdůvodnění a k pozvánce nebyl připojen návrh nových stanov jakožto podklad rozhodnutí a pozvánka neobsahovala ani informace, kde a jakým způsobem se lze s tímto podkladem seznámit. Podle soudu I. stupně přitom vadné svolání nejvyššího orgánu obchodní korporace, způsobené vadami pozvánky má obecně za následek neplatnost usnesení přijatých na tomto zasedání a z toho důvodu i v konkrétním projednávaném případě pro vadné svolání zasedání členské schůze, na němž byla napadená usnesení přijata, je dán důvod neplatnosti všech napadených usnesení.

5. Podle soudu I. stupně však navrhovatel nemá pravdu v tom, že napadené usnesení členské schůze družstva by mělo být přijato všemi členy účastníka, neboť má zasahovat do práv a povinností členů spojených s užíváním bytu. Důvodem má být podle soudu I. stupně skutečnost, že právy a povinnostmi uvedenými v § 731 odst. 1 písm. b) zák. o obch. korp. se rozumí práva a povinnosti, která jsou jinak součástí nájemní smlouvy a závazkového právního vztahu z této smlouvy vzešlého, což není projednávaný případ.

6. Přes existenci shora uvedených důvodů neplatnosti usnesení členské schůze účastníka konané dne 8. prosince 2014 neplatnost uvedeného usnesení členské schůze účastníka nevyslovil s poukazem na § 260 NOZ, když zasedání členské schůze účastníka konané dne 8. prosince 2014 nebylo řádně svoláno pro formální vady pozvánky a tato formální vada pozvánky představuje za daných konkrétních okolností pouze nepodstatné porušení práv členů účastníka.

7. Druhá tvrzená vada existující při přijímání napadeného usnesení členské schůze účastníka konané dne 8. prosince 2014 neplatnost soudem I. stupně shledána nebyla, když se zasedání, na němž bylo napadené usnesení přijato, zúčastnili všichni členové účastníka a přijali napadené usnesení potřebnou kvalifikovanou většinou.

8. O náhradě nákladů řízení soud I. stupně rozhodl podle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu (o. s. ř.).

9. Proti tomuto usnesení se v zákonem stanovené lhůtě odvolal navrhovatel (odvolatel) a domáhal se jeho změny a vyhovění návrhu a v případě nevyhovění odvolání do věci samé navrhl aplikaci § 150 o. s. ř. na rozhodnutí o nákladech řízení.

10. Odvolatel poukázal na správný závěr soudu I. ohledně nesprávného svolání členské schůze účastníka konané dne 8. prosince 2014 a na neplatnost usnesení přijatých touto schůzí: 1) S ohledem na aplikaci § 260 NOZ navrhovatel poukázal na skutečnost, že se soud I. stupně nezabýval srovnáním toho, zda návrhy stanov předkládané členům družstva v červnu 2014 a v listopadu 2014 byly identické se stanovami přijatými na členské schůzi účastníka konané dne 8. prosince 2014, přičemž odvolatel poukázal na rozdíly mezi návrhem stanov z 2. června 2014 a z 21. listopadu 2014. 2) Podle odvolatele účastník jednal nemravně, jestliže do pozvánky uvedl, že je povinná účast všech členů účastníka, ačkoli to zákon ani stanovy nepožadují. 3) Vypuštěním důležitého ustanovení stanov o převodu bytu do osobního vlastnictví došlo podle odvolatele k výraznému oslabení práva členů, aniž by byli jednotliví členové na toto vypuštění náležitě a včas upozorněni. 4) Pozvánka na schůzi a další listiny včetně vyjádření účastníka podle odvolatele prokazují, že nové stanovy měly být přijaty pro dosažení souladu s novou právní úpravou NOZ a ZOK, ačkoli tyto zákony uvedenou úpravu článku 18 původních stanov nepožadovaly a šlo tak o nemravné jednání ze strany účastníka. 5) Soud I. stupně podle odvolatele pominul námitky odvolatele pro neplatnost usnesení členské schůze účastníka konané dne 8. prosince 2014 mající oporu v nahrávce předložené odvolatelem, ačkoli nahrávku vyslechl, avšak její obsah nehodnotil, neboť pokud by tak učinil, musel by zjistit zejména, že: a) Nebylo přijato usnesení o změně stanov, b) bylo vyhrožováno členům účastníka funkcionáři účastníka vedoucími jednání, členské schůze účastníka konané dne 8. prosince 2014 s poukazem na nutnost zaplatit náklady na nové konání členské schůze včetně nákladů na účast notáře, c) členové byli nepravdivě informováni, že nebyly podány členy připomínky, d) funkcionáři i notářka uvedli členy účastníka v omyl ohledně přizpůsobování stanov nové úpravě, e) usnesení členské schůze bylo přijato, když z diskuse po hlasování, při vědomí nutnosti 100% hlasů pro přijetí usnesení, bylo konstatováno, že usnesení nebylo přijato, f) zápis z jednání členské schůze účastníka konané dne 8. prosince 2014 ohledně přijetí předmětných usnesení neodpovídá skutečnosti, když členská základna byla dotazována pouze na to, kdo je proti přijetí usnesení a kdo se zdržel. 6) Způsob hlasování a způsob ověřování výsledků by měly být součástí stanov. 7) Podstatné pro vlastní posouzení je, že sankce v podobě vyslovení neplatnosti usnesení členské schůze musí podle odvolatele být přiměřená závažnosti následků, jež porušení právních předpisů, stanov či dobrých mravů vyvolalo, jakož i účelu právní úpravy neplatnosti usnesení členské schůze. V ustanovení § 260 OZ se tak promítá zájem na stabilitě vnitřních poměrů v daném případě družstva a princip proporcionality. 8) Mimo to ustanovení § 261 OZ je koncipováno právě pro případy, že pokud je návrh zamítnut podle § 260 OZ, může se navrhovatel domáhat zadostiučinění a to i tehdy, pokud žádnou majetkovou újmu neutrpěl, postačí, pokud byla jeho základní členská práva poškozena, což lze mít v daném případě za soudem osvědčené. Pokud má navrhovatel nárok ve smyslu § 261 OZ, pak přiznání náhrady nákladů účastníku řízení jen proto, že soud z důvodu zachování platnosti usnesení členské schůze (přijatého v rozporu se zákonem a stanovami) aplikoval mimořádné korektivy podle ustanovení § 260 OZ, pak přiznání náhrady nákladů účastníku řízení jde proti smyslu a účelu zákona. 9) Soud I. stupně neprovedl srovnání navrhovaných stanov daných členům k dispozici a stanov přijatých, když mezi stanovami poskytnutými v červnu 2014 a přijatými stanovami existuje celá řada rozdílů. 10) výrok o přiznání nákladů řízení účastníku řízení odporuje skutečnosti, že zasedání, na kterém bylo napadené usnesení přijato, nebylo řádně svoláno a existoval tak rozpor přijatého usnesení se zákonem a stanovami, čímž navrhovatel byl fakticky plně úspěšný. Jeho plnému úspěchu však soud zabránil ochranou účastníka řízení dle ustanovení § 260 OZ. Za daného stavu je na místě aplikovat 150 o. s. ř.

11. Účastník navrhl napadené rozhodnutí potvrdit, když podle jeho názoru se soud řádně vypořádal s argumentací navrhovatele, přičemž podle účastníka nemůže obstát poukaz na tajný záznam z jednání členské schůze účastníka konané dne 8. prosince 2014 pro jeho nepoužitelnost, když byl pořízen tajně bez oznámení členům družstva a bez jejich souhlasu.

12. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal napadené usnesení podle ustanovení § 212 a násl. o. s. ř. včetně řízení předcházejícího jeho vydání, však odvolání navrhovatele důvodným neshledal.

13. Z hlediska skutkového odvolací soud shodně se soudem I. stupně vyšel ze skutečnosti, že navrhovatel je členem účastníka (dále též družstva), dále, že se dne 8. 12. 2014 konalo zasedání členské schůze družstva svolané pozvánkou ze dne 23. 11. 2014, že na programu členské schůze bylo podle pozvánky pouze schválení nových stanov družstva za přítomnosti notáře, aniž by u tohoto bodu byly uvedeny navrhované významnější změny oproti dosavadním stanovám, že zasedání členské schůze se zúčastnili všichni členové družstva, že usnesení členské schůze bylo přijato 87 % většinou všech hlasů, že oproti dosavadním stanovám neobsahují nově schválené stanovy žádné ustanovení upravující právo členů družstva na převod vlastnického práva k družstevním bytům, že o průběhu zasedání členské schůze sepsala notářka [tituly před jménem] [jméno FO] notářský zápis [Anonymizováno], [Anonymizováno] a konečně, že návrh nových stanov, byl pro členy účastníka zveřejněn na internetových stránkách účastníka ještě před zveřejněním pozvánky, konkrétně dva dny před jejím zveřejněním, přičemž všichni členové, včetně navrhovatele, byli o tomto zveřejnění ihned informováni prostřednictvím e-mailu.

14. K ustálení skutkového děje v otázce toho, jaké stanovy (v jakém znění) byly členům bytového družstva k dispozici před hlasováním, soud I. stupně zcela správně vyšel z čestného prohlášení členů bytového družstva č.l. 151, 153. Proto ani odvolací soud nemá důvodu pochybovat o správně zjištěné skutečnosti, že návrh stanov, jež byly členům bytového družstva k dispozici od listopadu 2014 a o nichž se také hlasovalo na členské schůzi účastníka konané dne 8. prosince 2014, jak je uvedeno shora, byl také předmětným usnesením členské schůze účastníka dne 8. prosince 2014 přijat. Ostatně, jestliže odvolatel ve svém opravném prostředku vypočítává rozdíly ve znění navrhovaných stanov, porovnává pouze znění přijatých stanov z 8. 12. 2014 a znění stanov z 12. 6. 2014, ačkoli ty již byly neaktuální a hlasovalo se o stanovách předložených členské základně družstva v listopadu 2014. Již z tohoto důvodu před odvolacím soudem neobstála argumentace odvolatele zpochybňující v bodu 1) a 9) odvolání navrhovatele shora verzi přijatých stanov.

15. Z hlediska právního posouzení věci odvolací soud vycházel shodně se soudem I. stupně v otázce platnosti usnesení členské schůze účastníka konané dne 8. prosince 2014 především z § 636 a násl. ZOK a z § 731 ZOK a v otázce možnosti nevyslovení neplatnosti usnesení členské schůze účastníka i v případě existence důvodů pro jeho neplatnost odvolací soud shodně se soudem I. vycházel z § 260 NOZ.

16. Podle § 636 ZOK svolavatel nejméně 15 dnů přede dnem konání členské schůze uveřejní pozvánku na členskou schůzi na internetových stránkách družstva a současně ji zašle členům na adresu uvedenou v seznamu členů. Uveřejněním pozvánky se považuje pozvánka za doručenou. Pozvánka musí být na internetových stránkách uveřejněna až do okamžiku konání členské schůze (odstavec 1).

17. Pozvánka obsahuje alespoň a) firmu a sídlo družstva, b) místo a dobu zahájení členské schůze; místo a doba zahájení členské schůze se určí tak, aby co nejméně omezovaly možnost člena se jí zúčastnit, c) označení, zda se svolává členská schůze nebo náhradní členská schůze, d) program členské schůze a e) místo, kde se člen může seznámit s podklady k jednotlivým záležitostem programu členské schůze, pokud nejsou přiloženy k pozvánce (odstavec 2).

18. Podle § 637 ZOK má-li dojít ke změně stanov nebo k přijetí usnesení, jehož důsledkem je změna stanov, obsahuje pozvánka v příloze též návrh těchto změn nebo návrh usnesení.

19. Podle § 731 ZOK stanovy bytového družstva kromě náležitostí podle § 553 ZOK obsahují také a) podmínky, za kterých vznikne členovi bytového družstva právo na uzavření smlouvy o nájmu družstevního bytu, a b) podrobnější úpravu práv a povinností člena bytového družstva spojených s právem na uzavření smlouvy o nájmu družstevního bytu a práv a povinností člena bytového družstva spojených s užíváním družstevního bytu. Tato práva a povinnosti se stávají dnem jejich vzniku právy a povinnostmi člena plynoucími z členství v bytovém družstvu (odstavec 1).

20. Pro změnu úpravy náležitostí stanov uvedených podle odstavce 1 se vyžaduje souhlas všech členů družstva, kteří mají s družstvem uzavřenu nájemní smlouvu na družstevní byt a kteří mají dle stávajícího znění stanov právo na uzavření smlouvy o nájmu družstevního bytu (odstavec 2).

21. Podle § 260 odst. 1 NOZ soud neplatnost rozhodnutí nevysloví, došlo-li k porušení zákona nebo stanov, aniž to mělo závažné právní následky, a je-li v zájmu spolku hodném právní ochrany neplatnost rozhodnutí nevyslovit.

22. Z uvedeného je zřejmé, že kromě obecných požadavků na obsahové náležitosti pozvánky na členskou schůzi družstva uvedených v § 636 odst. 2 ZOK zákon vyžaduje, aby v příloze pozvánky na členskou schůzi družstva, na jejímž zasedání má dojít ke změně stanov nebo k přijetí usnesení, jehož důsledkem je změna stanov, byl obsažen též návrh těchto změn nebo návrh usnesení. Účelem této zvláštní úpravy je zajistit dostatečnou informovanost členů družstva, zejména aby se všichni členové družstva mohli v dostatečném časovém předstihu před zasedáním členské schůze, rozhodující o tak významné záležitost, i řádně připravit a aby mohli uvážit, zda a jak budou o změně stanov hlasovat.

23. Podle právního názoru odvolacího soudu pozvánka na jednání členské schůze družstva tak obsahuje (vedle dalších náležitostí) i návrh usnesení členské schůze družstva, přičemž návrh usnesení musí být uveden zásadně v takové podobě, aby o něm mohlo být bez dalšího hlasováno.

24. Má-li členská schůze družstva rozhodovat o změně stanov družstva, musí pozvánka obsahovat - jakožto součást návrhu usnesení členské schůze družstva celé znění navrhovaných změn stanov. Nestačí tudíž do pozvánky uvést toliko charakteristiku podstaty navrhovaných změn stanov. Je-li přitom navrhovaná změna stanov rozsáhlá, lze (zpravidla pro přehlednost) text změny stanov pojmout do samostatné přílohy, jež bude součástí pozvánky, a v návrhu usnesení uvést, že členská schůze družstva schvaluje změnu stanov ve znění uvedeném v (konkrétní) příloze.

25. Obě podoby pozvánky na členskou schůzi družstva (tj. pozvánka uveřejněná na internetových stránkách a pozvánka rozesílaná členům družstva, popř. oznamovaná jiným způsobem nahrazujícím písemnou pozvánku, by zásadně měly být identické. Je-li však pozvánka v konkrétním případě, s ohledem na zákonné náležitosti, obsáhlá (zpravidla s ohledem na počet a rozsah příloh), družstvo ji může v plném rozsahu (tj. - včetně všech příloh) uveřejnit toliko na svých internetových stránkách a v písemné pozvánce rozesílané družstevníkům odkázat na pozvánku uveřejněnou na internetových stránkách. Takto lze např. odkázat na účetní závěrku, na znění rozsáhlejších návrhů změn stanov či smluv, jež má členské schůze družstva schvalovat. Takový postup bude zpravidla pro družstvo méně nákladný, aniž by současně odporoval účelu právní úpravy svolání členské schůze družstva.

26. Jak je uvedeno výše, neplatnost napadeného usnesení je spatřována ve skutečnosti, že zasedání, na kterém bylo napadené usnesení přijato, nebylo řádně svoláno pro formální vady pozvánky, neboť k pozvánce nebyly připojeny podklady k projednávané záležitosti, tj. návrh nových stanov, nebo informace, kde a jak se lze s podklady seznámit, a když pozvánka neobsahovala u jednotlivých bodů pořadu jednání ani návrh usnesení, ani zdůvodnění, proč je přijetí tohoto usnesení navrhováno.

27. Na základě shora uvedeného odvolací soud dal odvolateli za pravdu v tom, že postup účastníka při svolávání předmětné členské schůzi účastníka konané dne 8. prosince 2014 nebyl správný, avšak v úvaze nad tím, jak se tento dílčí závěr může promítnout do projednávané věci učinil odvolací soud ve shodě se soudem I. stupně zjištění, že v daném konkrétním případě absence zákonem a stanovami vyžadovaných náležitostí pozvánky na předmětnou členskou schůzi účastníka konanou dne 8. prosince 2014 představovala nikoliv tak závažnou vadu, jež by se měla promítnout do závěru soudu o neplatnosti předmětnou členskou schůzí přijatých usnesení. Proto také za dané situace soud I. stupně postupoval zcela správně, jestliže jeho právní úvahy ovlivnila také zásada minimalizace zásahů státu (soudů) do rozhodnutí jednotlivých obchodních korporací, tedy i do rozhodnutí uvedeného družstva v projednávané věci.

28. Proto po správném posouzení věci z hlediska právní úpravy, jakož i z hlediska konkrétních okolností projednávané věcí soud I. stupně dospěl správně k závěru, že v posuzovaném případě je sice dán důvod pro vyslovení neplatnosti napadeného usnesení členské schůze účastníka konané dne 8. prosince 2014, avšak soud I. stupně správně uplatnil své úvahy o nutnosti aplikovat § 260 NOZ, když i podle odvolacího soudu vady pozvánky byly pouze formální a nevedly ke zkrácení práv členů družstva při prosazování svých zájmů na předmětné členské schůzi účastníka konané dne 8. prosince 2014. Je tomu tak i podle odvolacího soudu proto, že podklady k projednávané záležitosti, tj. k návrhu nových stanov, byly pro členy účastníka zveřejněny na internetových stránkách účastníka v předstihu dvou dnů před zveřejněním pozvánky a všichni členové byli o tomto zveřejnění ihned informováni prostřednictvím e-mailu a měli tak neomezenou možnost seznámit se s návrhem nových stanov coby podkladem k jednání členské schůze družstva. Stejně tak došlo k nápravě formálních vad pozvánky tím, že při plné účasti členů účastníka proběhla před přijetím napadeného usnesení rozsáhlá diskuse, v rámci které účastník zdůvodnil, proč je přijetí nových stanov navrhováno. Všem členům se tak dostalo zdůvodnění toho, proč je přijetí nových stanov navrhováno.

29. Proto i podle odvolacího soudu představuje uvedená formální vada pozvánky pouze nepodstatné porušení práv členů účastníka, jak je ostatně zřejmé i z rozhodnutí Vrchního soudu v Praze č. j. 8 Cmo 117/2017-232 z 12. ledna 2022. Navíc jak bylo již naznačeno, postupem účastníka došlo k nápravě formálních vad pozvánky také tím, že při plné účasti členů účastníka proběhla před přijetím napadeného usnesení rozsáhlá diskuse, v rámci které účastník zdůvodnil všem členům družstva, proč je přijetí nových stanov navrhováno. V této souvislosti soud I. stupně s rozsáhlou a komplexní schopností aplikovat judikaturu správně poukázal na skutečnost, že i rozhodovací praxe v případě takovýchto nepodstatných formálních vad nezřídka v obdobných případech aplikuje § 260 NOZ, jak je zřejmé např. z rozhodnutí Nejvyššího soudu č. j. 27 Cdo 3973/2018-129 z 26. května 2020 ve spojení s usnesením Nejvyššího soudu č. j. 27 Cdo 3885/2017-138 z 27. března 2019. Z těchto důvodů před odvolacím soudem neobstála argumentace odvolatele uvedená pod bodem 7) jeho odvolání.

30. V uvedené souvislosti podle odvolacího soudu není v projednávaném případě dán prostor ani pro aplikaci následujícího ustanovení § 261 NOZ, když ani odvolací soud neshledává pochybení účastníka v projednávaném směru tak zásadní, že by jej bylo možno materiálně považovat za natolik závažné, aby naplňovalo znaky skutkové podstaty § 261 odst. 1 NOZ. Podle právního názoru odvolacího soudu odstraněním nabídkové povinnosti účastníka k převodu jednotky (existující v čl. 18 původních stanov) nebylo zasaženo do základních členských práv navrhovatele, jak na to správně poukázal soud I. stupně. Před odvolacím soudem tak nebyl prostor ani pro další argumentaci odvolatele uvedenou pod bodem 8) jeho odvolání.

31. Před odvolacím soudem neobstála ani další argumentace odvolatele uvedená pod bodem 2) jeho odvolání, když krátce po vstupu v účinnost nových civilních předpisů účastník vyložil s jistou mírou opatrnosti příslušné znění zákona i stanov tak, že ke změně stanov je třeba souhlasu všech členů družstva a tuto skutečnost vyjádřil i v pozvánce na jednání předmětné členské schůzi účastníka konané dne 8. prosince 2014. Tuto výkladovou opatrnost v případě nového civilního předpisu upravujícího obchodní korporace nelze podle odvolacího soudu považovat za úmyslně matoucí ke škodě členů účastníka a za nemravné, když naopak účast všech členů družstva je vždy velmi žádoucí a v projednávané věci měla 100% účast značný význam a pozitivní dopad na práva členů družstva, a to zejména s ohledem na jejich využití možnosti rozsáhlé diskuse před přijetím napadeného usnesení.

32. Před odvolacím soudem neobstála ani další argumentace odvolatele uvedená pod bodem 3) jeho odvolání, když vypuštění nabídkové povinnosti účastníka k převodu jednotky existující v čl. 18 z původních stanov sice představuje oslabení práva navrhovatele, avšak změna stanov v uvedeném článku přípustně nově vyjádřila většinovou kolektivní vůli členů družstva zachovat družstvo ve stávající podobě. Ostatně možnost získat jednotku převodem není tímto v budoucnosti vyloučena na základě rozhodnutí členské schůze družstva týkajícího se konkrétní jednotky na základě individuální žádosti toho kterého člena družstva, když není vyloučena změna názoru většiny členů družstva po jejich výměně v souvislosti s budoucími převody družstevních podílů, byť si tento proces nepochybně vyžádá určitou míru přesvědčování a argumentační zdatnosti ve vztahu zájemce o získání jednotky do vlastnictví vůči doposud nepřesvědčeným členům družstva.

33. Před odvolacím soudem neobstála ani další argumentace odvolatele uvedená pod bodem 4) jeho odvolání, když v návaznosti na shora uvedené je zřejmé, že představenstvo družstva chtělo a muselo vyhovět přechodným ustanovením ZOK a přizpůsobit stanovy jako celek nové právní úpravě a je pouze věcí administrativního postupu, zda se v rámci předmětného hlasování o přizpůsobení stanov nové právní úpravě rozhodlo projednat i odstranění shora uvedeného č.l. 18 původního znění stanov.

34. Před odvolacím soudem neobstála ani další argumentace odvolatele uvedená pod bodem 5) odst. a) d) jeho odvolání, vycházející z obsahu nahrávky předkládané navrhovatelem a pořízené bez vědomí nahrávaných osob, jež má být nahrávkou členské schůzi účastníka konané dne 8. prosince 2014.

35. Je tomu tak proto, že podle právního názoru odvolacího soudu navrhovatelem předkládaná tajně pořízená nahrávka je nelegální a nelze z ní jako z důkazu vycházet, byť odvolací soud připouští, že by tento nepovolený důkaz mohl představovat maximálně nezávazný podnět pro soud k jeho rozhodování, zda soud bude provádět některé (další) legální důkazy. Oporou pro takový názor je především § 86 NOZ, podle něhož nikdo nesmí zasáhnout do soukromí jiného, nemá-li k tomu zákonný důvod. Zejména nelze bez svolení člověka narušit jeho soukromé prostory, sledovat jeho soukromý život nebo pořizovat o tom zvukový nebo obrazový záznam, využívat takové či jiné záznamy pořízené o soukromém životě člověka třetí osobou, nebo takové záznamy o jeho soukromém životě šířit.

36. Základním kritériem, jež má vést k rozhodnutí o použitelnosti či nepoužitelnosti záznamu rozhovoru pořízeného soukromou osobou bez vědomí nahrávané osoby jako důkazu v příslušném řízení, je poměřování chráněných práv a zájmů, které se v této soukromé sféře střetávají.

37. Při hodnocení použitelnosti či nepoužitelnosti takto opatřených informací odvolací soud posuzoval okolností, za nichž byla taková nahrávka pořízena, jakož i význam právem chráněného či uznávaného zájmu, který je předmětem vlastního řízení, a konečně posuzoval i možnosti, které měl navrhovatel (uplatňující informace z nahrávky) k dispozici k tomu, aby získal takové informace jiným způsobem, než za cenu porušení soukromí druhých osob.

38. Přes skutečnost, že je v zájmu řízení zjistit, co se dělo v průběhu předmětné schůze družstva, je význam těchto skutečností zjišťovaných nelegálním záznamem zcela zanedbatelný za situace, že existují desítky svědků dění na předmětné schůzi, jejich čestné prohlášení, notářský zápis a jiné důkazy, přičemž navrhovatel si na schůzi počínal svobodně ve výkonu svých družstevních práv. Nic mu nebránilo oznámit pořizování zvukového záznamu. Proti tomu stojí práva uvedených desítek osob, zúčastněných na předmětné členské schůzi účastníka konané dne 8. prosince 2014, na soukromí jejich vyjádření, jestliže komunikovaly pouze osobně mezi sebou a v případě, že se vyjadřovaly tyto nahrávané osoby ve vztahu ke všem osobám účastnícím se schůze, mají tyto osoby právo na to, aby jejich projev nebyl zkreslován a vytrháván ze souvislostí, což obojí navrhovatelem předkládaný záznam porušuje. Je tomu tak s ohledem na skutečnost, že záznam z převážné části představuje neidentifikovatelné zvuky a ve zbytku jsou na něm zaznamenány výňatky osvědčující zcela opačné závěry, než ze záznamu činí navrhovatel a jež nelze blíže posoudit právě pro jejich vytržení z kontextu. Je tomu tak např. od 50. minuty záznamu do 70. minuty záznamu. V této části lze dovozovat, že se řídící schůze dotazuje, kdo je pro přijetí usnesení, dále, že vedení schůze je zklamané z toho, že nehlasovalo 100% přítomných pro přijetí usnesení, dále, že vedení konstatuje, že usnesení nebylo přijato 100% členů družstva a vedení družstva se obává případného opakování členské schůze a nákladů s tím souvisejících , že naopak notářka je přesvědčena o platnosti přijetí usnesení členskou schůzí a dává rady, jak naložit se zápisem ve vztahu k jeho zakládání do veřejného rejstříku a tak dále.

39. Jestliže soud I. stupně po vyslechnutí záznamu postupoval způsobem uvedeným odvolatelem a se záznamem již dále nepracoval, podle právního názoru odvolacího soudu postupoval zcela správně v souladu se shora uvedeným.

40. Před odvolacím soudem neobstála ani další argumentace odvolatele uvedená pod bodem 1) a 9) jeho odvolání, když s poukazem na shora uvedená čestná prohlášení členů družstva (č.l. 151) vztahující se k návrhu stanov z 21. 11. 2014 (č.l. 153) bylo spolehlivě prokázáno, že předmětná členská schůze účastníka konaná dne 8. prosince 2014 schválila ten návrh stanov, jenž měli členové před schůzí k dispozici a porovnávání schváleného textu s návrhem stanov z června 2014 je nevýznamné, když není sporu o tom, že od června 2014 do listopadu 2014 došlo k finalizaci původního červnového návrhu.

41. Před odvolacím soudem neobstála ani další argumentace odvolatele uvedená pod bodem 6) jeho odvolání, když hlasování členů družstva a úkoly jednotlivých orgánů družstva při zjišťování kolektivní vůle členů družstva bylo součástí původních stanov, podle nichž proběhlo předmětné hlasování dne 8. prosince 2014 (čl. 11 odst. 1, čl. 13, čl. 14 a čl. 15).

42. Konečně před odvolacím soudem neobstála ani další argumentace odvolatele uvedená pod bodem 8) a 10) jeho odvolání, když odvolací soud konstatoval, že odvolatel nebyl v předmětném návrhovém řízení úspěšný a v souvislosti se svojí dobrou orientací v právu byl předem srozuměn s okolnostmi aplikace ustanovení § 260 NOZ a dále byl seznámen i s ustálenou rozhodovací praxí, přičemž musel počítat i s alternativou neúspěchu právě s ohledem na aplikaci uvedeného ustanovení NOZ. Podle právního názoru odvolacího soudu aplikace 150 o. s. ř. v daném případě nepřicházela v úvahu také s ohledem na velmi vysoké náklady řízení přesahující 70 000 Kč, jejichž nepřiznání úspěšnému účastníkovi by nebylo možné rovněž s ohledem na poměry účastníka - SVJ nemajícího peněz na zbyt, což bylo prokázáno i v průběhu dokazování např. když se SVJ domnívalo, že se dostane do svízelné situace, bude-li muset uhradit nesrovnatelně nižší částku jako náklady na nový notářský zápis.

43. Ze všech těchto důvodů odvolací soud neshledal důvodnou odvolací argumentaci navrhovatele a napadený rozsudek postupem podle § 219 o. s. ř. svým výrokem I. potvrdil.

44. O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 224 o. s. ř. a 142 odst. 1 o. s. ř. podle úspěchu ve věci, když účastník měl ve věci plný úspěch a navrhovatel mu proto zaplatí náklady odvolacího řízení ve výši 10 783 Kč.

45. Náklady řízení účastníka byly představovány náklady na advokáta, jež tvoří jeho výdaje a jeho odměna za zastoupení podle ustanovení § 7, § 9, § 11 a § 13 vyhl. č. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátního tarifu) za sepis vyjádření k odvolání navrhovatele a za účast při jednání odvolacího soudu dne 4. 10. 2023 při odměně 3 100 Kč/úkon.

46. Zástupci účastníka přísluší i náhrada jízdného na trase [adresa] a zpět vozidlem RZ [SPZ] ve výši 1 512 Kč, přísluší mu i náhrada za ztrátu času 600 Kč za 6 půlhodin po 1 000 Kč a advokát účastníka má právo také na 2 režijní paušály po 300 Kč a podle ust. § 137 odst. 3 o. s. ř. mu přísluší i náhrada odvedené 21% DPH ve výši 1 871 Kč.

47. Proto bylo rozhodnuto ve výroku II. tohoto usnesení tak, že navrhovatel je povinen zaplatit účastníkovi na náhradě nákladů odvolacího řízení částku 10 783 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto usnesení, k rukám zástupce účastníka.

Poučení

Citovaná rozhodnutí (1)

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.