6 T 6/2024

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu Mgr. Kateřiny Rybákové a přísedících Mgr. Růženy Topinkové a Jiřiny Poppové při hlavním líčení konaném dne 28. února 2024, takto:Obžalovaný , jméno FO, N O , právnická osoba, ,nar. , datum, v Praze, trvale bytem , adresa, , hospodář,je vinen, žedne , datum, v době kolem 01:25 hodin v , adresa, na Václavském náměstí před domem č.846/1, po příjezdu hlídky Policie České republiky z důvodu prověření oznámení o zakrvácené osobě učiněného na tísňovou linku 158, opakovaně přítomným policistům provádějícím úkony směřující k prověření předmětného oznámení pprap. , jméno FO, a pprap. , jméno FO, nabídl finanční hotovost za to, že nebudou šetřit jeho napadení neznámou osobou a z místa odjedou, jelikož celou situaci si chtěl vyřešit sám s přivolanými kamarády, oběma policistům nejprve nabídl každému z nich , částka, se slovy „Zvládneme to? Chcete třeba dvojku každej, abyste jako zmizeli vodsuď nebo?“, což policisté odmítli a trvali na prošetření napadení obžalovaného neznámou osobou, což obžalovaný odmítal, a zeptal se obou policistů, kolik chtějí peněz s tím, že si danou situaci vyřeší sám, dále na dotaz policisty , jméno FO, , zda jim obžalovaný nabízí peníze za to, aby z místa odjeli a věc dále neřešili, reagoval slovy „Kolik? Čtyřku každej, nebo dvojku každej?“, tedy policistům nabídl částku ve výši , částka, pro každého, resp. , částka, pro každého, a zároveň vytáhl z levé kapsy kalhot peněženku a před policisty ji rozevřel tak, že v ní byly viditelné bankovky odpovídající nabízeným částkám,tedy:- sám nabídl úplatek jinému v souvislosti s obstaráváním věcí obecného zájmu, a takový činspáchal vůči úřední osobě,čímž spáchal- zločin podplacení podle § 332 odst. 1, odst. 2 písm. b) tr. zákoníku, a odsuzuje sepodle § 332 odst. 2 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání 1 (jednoho) roku.Podle § 81 odstavec 1 tr. zákoníku a § 82 odstavec 1 tr. zákoníku se výkon tohoto trestu podmíněně odkládá na zkušební dobu v trvání 2 (dvou) let.Podle § 67 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku a § 68 odst. 1, odst. 2 tr. zákoníku se obžalovanému ukládá peněžitý trest ve výměře 70 (sedmdesát) denních sazeb po , částka, (pět set korun českých), tj. celkem , částka, (třicet pět tisíc korun českých).Podle § 68 odst. 5 trestního zákoníku se stanoví, že peněžitý trest bude zaplacen v 10 (deseti) měsíčních splátkách po , částka, (tři tisíce pět set korun českých) splatných vždy k patnáctému dni v kalendářním měsíci počínaje měsícem následujícím po měsíci, v němž nabyde rozsudek, jímž bude tato dohoda schválena, právní moci. Výhoda splátek peněžitého trestu odpadá, jestliže nebude dílčí splátka včas zaplacena. Peněžitý trest může být uhrazen také jednorázově. Odůvodnění:

1. Obžalovaný , jméno FO, je na základě obžaloby Obvodního státního zastupitelství pro, adresa, ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , která byla podána u zdejšího soudu dne , datum, , stíhán pro zločin podplacení podle § 332 odst. 1, odst. 2 písm. b) tr. zákoníku.

2. Obžalovaný v hlavním líčení prohlásil vinu podle ustanovení § 206c odst. 1 tr. řádu a vyslovil souhlas s popisem skutku a jeho právní kvalifikací tak, jak jsou specifikovány ve výrokové části rozsudku.

3. Soud usnesením prohlášení viny ze strany obžalovaného přijal v souladu s § 206c odst. 4 trestního řádu, neboť bylo v souladu se zjištěným stavem a v předchozím řízení nedošlo k porušení práv obžalovaného. Státní zástupce vyjádřil kladné stanovisko k rozhodnutí o přijetí prohlášení viny (§ 206c odst. 3 trestního řádu). Soud rozhodl současně o tom, že ve vztahu k tomuto skutku, se nebude provádět dokazování (§ 206c odst. 6 trestního řádu). O průběhu skutku popsaného v obžalobě a o tom, že se ho dopustil právě obžalovaný, neměl soud žádné pochybnosti. Zdejší soud se ztotožnil s právní kvalifikací skutku v obžalobě a v návaznosti na uvedené skutečnosti pak rozhodl ve výroku tohoto rozsudku tak, že obžalovaný je vinen zločinem podplacení podle § 332 odst. 1, odst. 2 písm. b) tr. zákoníku., právnická osoba, majetkovým a osobním poměrům obžalovaný uvedl, že je zaměstnán jako hospodář v Domově mládeže a školní jídelně, kde si měsíčně vydělá okolo , částka, čistého. Exekuce nemá, na závazek v podobě spotřebitelského úvěru ve výši , částka, splácí , částka, měsíčně. Bydlí se svojí přítelkyní a nevlastním dítětem v městském bytě na , adresa, . Vlastní úspory má ve výši , částka, , jeho měsíční výdaje i se splátkou úvěru činí zhruba , částka, . Drogy nebere. Jeho , podezřelý výraz, stav je dobrý. Toto je jeho první trestní stíhání, v minulosti byl přestupkově trestán v dopravě a také ten samý večer, co se stala řešená událost, byl přestupkově trestán za své jednání vůči policii. K dotazu dále sdělil, že je jednatelem tří obchodních společností, přičemž z podnikání si vydělá asi , částka, měsíčně. K předmětné věci uvedl, že incident ho mrzí. Opil se a pak vyšel z klubu ven, kde se dostal do potyčky, ze které si odnesl krvácivé zranění na hlavě. Celá věc se stala z toho důvodu, že byl naštvaný, že ho někdo napadl a on si to nemohl sám vyřešit. Po této zkušenosti začal navštěvovat adiktologickou poradnu, kam dochází jednou týdně, protože nechce, aby se podobné jednání opakovalo. Své opilecké stavy se snaží tímto způsobem zvládat, od předmětné události už skoro nepil.

5. Ze závěrů znaleckého posudku z oboru , podezřelý výraz, , odvětví , podezřelý výraz, ze dne , datum, se podává, že obžalovaný netrpí a ani v době spáchání trestného činu netrpěl žádnou závažnou , podezřelý výraz, , Anonymizováno, , byl nicméně pod vlivem alkoholu, kdy se jednalo o prostou, nikoliv patickou opilost. Míra ovlivnění alkoholem v době spáchání trestného činu byla těžká, v důsledku čehož byly rozpoznávací i ovládací schopnosti obžalovaného snížené v míře forenzně významné. Znalec dále uvedl, že pobyt obžalovaného na svobodě není nebezpečný vlivem žádné , podezřelý výraz, poruchy, proto nenavrhuje žádné ochranné opatření ani léčbu. Obžalovaný je schopen účasti v trestním řízení.

6. Z opisu z evidence Rejstříku trestů se podává, že v něm obžalovaný nemá ke dni , datum, žádný záznam.

7. Z opisu z evidence přestupků soud zjistil, že v něm má obžalovaný ke dni , datum, jeden záznam, kdy byl rozhodnutím Úřadu městské části , adresa, ze dne , datum, . sp. zn. UMCP1 420061/2023, v právní moci dne , datum, potrestán za přestupek proti veřejnému pořádku podle § 5 odst. 1 písm. a), b) pokutou ve výši , částka, .

8. Z doložené pracovní smlouvy ze dne , datum, s celkem třemi dodatky se podává, že obžalovaný je zaměstnán na dobu neurčitou v Domově mládeže a školní jídelně, sídlem , adresa, na pozici vedoucí školní jídelny rozpočtář. Z platového výměru ke dni , datum, se podává, že obžalovaný v tomto zaměstnání pobírá plat ve výši , částka, měsíčně.

9. Z doloženého výpisu z obchodního rejstříku soud zjistil, že obžalovaný je veden jako jednatel celkem tří společností, a to , právnická osoba, ., IČ , IČO, se sídlem , adresa, , , právnická osoba, , IČ , IČO, se sídlem , adresa, a , právnická osoba, ., IČ , IČO, se sídlem , adresa, , , adresa, . Z připojených rozvah a výkazu zisků a ztrát vyplývá, že se jedná o aktivní společnosti, jejichž výsledek hospodaření za účetní období roku 2022 byl ve všech třech případech v záporných hodnotách.

10. V rámci uvážení zásady subsidiarity trestní represe ve smyslu § 12 odst. 2 tr. zákoníku soud dospěl k závěru, že jednání obžalovaného naplňuje i trestně relevantní míru společenské škodlivosti, která je reprezentována zájmem společnosti na řádném, nestranném a zákonném obstarávání věcí obecného zájmu. Společenská škodlivost je v tomto případě naplněna zejména samotným charakterem trestné činnosti, tj. skutečností, že obžalovaný uniformovaným policistům nabízel peníze výměnou za to, že nebudou na místě zjišťovat okolnosti jeho napadení jinou osobou, a to zřejmě za účelem odplaty, tj. vlastního vypořádání s touto neznámou osobou, která jej předtím fyzicky napadla. Na tom nemůže nic změnit okolnost, že obžalovaný byl toho času pod vlivem alkoholu, neboť ze znaleckého posudku vyplynulo, že rozpoznávací i ovládací schopnosti obžalovaného byly v důsledku těžké opilosti významně snížené, nikoliv však vymizelé. Lze tedy konstatovat, že jednání obžalovaného bylo jednak dostatečně společensky škodlivé a jednak nepostačí postih podle jiného právního předpisu, kdy se jedná o zločin.

11. Při úvaze o druhu a výměře trestu soud přihlédl ke všem kritériím uvedeným v § 38 tr. zákoníku a § 39 odst. 1, odst. 2 tr. zákoníku a za přiměřený všem okolnostem případu, jakož i charakteru spáchané trestné činnosti, míře společenské škodlivosti žalovaného jednání a osobě obžalovaného považuje trest odnětí svobody v trvání jednoho roku, tj. trest na samé spodní hranici zákonné trestní sazby stanovené pro zločin podplacení podle § 332 odst. 2 tr. zákoníku, s podmíněným odkladem jeho výkonu na zkušební dobu v trvání 2 let. Při své rozhodovací činnosti soud přihlédl k polehčujícím okolnostem, kterými jsou zejména dosavadní trestní bezúhonnost obžalovaného a skutečnost, že v řízení před soudem svého činu litoval a prohlásil vinu. Pozitivně soud hodnotí rovněž náhled obžalovaného na své jednání, kdy tento v rámci své výpovědi uvedl, že v návaznosti předmětný incident začal navštěvovat adiktologickou poradnu, aby tak zabránil opakovaní podobné situace do budoucna. K tomu soud zároveň doplňuje, že za polehčující okolnost nelze považovat ovlivnění obžalovaného alkoholem. Byť sám obžalovaný tvrdí, že řešeného protiprávního jednání by se ve střízlivém stavu nikdy nedopustil, není to omluva pro to, že v opilosti takto jednal. Dospělý a racionálně uvažující člověk si totiž musí být vědom účinků alkoholu na své chování a současně musí být schopen nést případné následky spojené s jeho užíváním. Pokud se jedná o přitěžující okolnosti, tak ty soud v daném případě neshledal. Vzhledem ke všem těmto skutečnostem má tedy soud za adekvátní výchovný trest nespojený s bezprostředním omezením osobní svobody, tj. trest odnětí svobody s podmíněným odkladem jeho výkonu na přiměřeně dlouhou zkušební dobu, jímž lze dle názoru soudu dosáhnout preventivního, jakož i nápravného účelu trestu. Zdejší soud současně ukládal obžalovanému peněžitý trest v celkové výměře , částka, , a to stanovený v 70 denních sazbách ve výši jedné denní sazby , částka, , kdy při výměře tohoto trestu přihlédl zejména k osobním a majetkovým poměrům obžalovaného, který si dle své výpovědi vydělá zhruba částku ve výši , částka, měsíčně, jedná se tedy o postižení obžalovaného ve výši jednoho jeho měsíčního platu, což soud považuje za dostatečné i s ohledem na závažnost jednání obžalovaného. Kdy zdejší soud ukládal peněžitý trest zejména s ohledem na skutečnost, že obžalovaný se svým úmyslným protiprávním jednáním snažil pomocí finančních prostředků docílit toho, aby státní orgány jednaly v rozporu se zákonnou úpravou. Současně soud s ohledem na majetkové poměry umožnil obžalovanému peněžitý trest splatit v celkem , hodnota, měsíčních splátkách po , částka, splatných vždy k 15. dni v kalendářním měsíci počínaje měsícem následujícím po měsíci, v němž nabyde rozsudek právní moci. Vyslovený druh a výměra trestu ve spojení s délkou zkušební doby a stanoveným peněžitým trestem by podle názoru soudu měly posílit výchovný vliv uložené sankce na osobu obžalovaného a zároveň mu pomoci při uvědomění si následků vlastní trestní odpovědnosti za žalované jednání. Vyslovený druh a výměra trestu by současně měly dostatečným způsobem vyjadřovat míru společenské škodlivosti jednání obžalovaného a význam chráněného zájmu, který byl jeho úmyslným jednáním vážným způsobem ohrožen, resp. narušen, tj. význam ochrany řádného, nestranného a zákonného obstarávání věcí obecného zájmu. K výše uvedenému soud doplňuje, že si je vědom tvrzení obžalovaného, že v případě uložení (byť podmíněného) trestu odnětí svobody může přijít o práci i o městský byt, čímž by došlo k jeho sekundárnímu postihu. Toto tvrzení soud nijak nerozporuje, zároveň však uvádí, že obžalovaného je nutné za jeho protiprávní jednání dostatečně postihnout, přičemž pokud by soud měl skutečně zvažovat upuštění od uložení podmíněného trestu odnětí svobody, bylo by na místě uložení citelně vyššího peněžitého trestu. To však s ohledem na zjištěné osobní a majetkové poměry obžalovaného nebylo možné, a proto soud shledal za přiměřené uložení mírného podmíněného trestu odnětí svobody v kombinaci s peněžitým trestem ve výši adekvátní výdělkům obžalovaného. Soud ukládal mírné tresty i z toho důvodu, že obžalovaný se jednáním nesnažil zakrýt svou již proběhlou protiprávní činnost, jak je v těchto případech při snaze o uplácení policejní hlídky běžné, např. při řízení pod vlivem alkoholu, ale sám byl osobou, která byla zraněna, nicméně toto nijak obžalovaného nevyviňuje co se týče jeho trestní odpovědnosti. Na druhou stranu tyto skutkové okolnosti soud vzal potaz právě při ukládání nižších než státním zástupcem navrhovaných trestů.