60 A 38/2022–60

Rubrum

Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu Mgr. Barbory Berkové a soudců JUDr. Markéty Fialové a JUDr. Michala Jantoše ve věci žalobce: R. P., narozený dne X bytem X zastoupený advokátem JUDr. Adamem Bartoškem, LL.M. sídlem Jeremenkova 221/28, 779 00 Olomouc proti žalovanému: Krajský úřad Olomouckého kraje sídlem Jeremenkova 40a, 779 00 Olomouc o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 21. 1. 2022, č. j. KUOK 9096/2022, takto:

Výrok

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

I. Vymezení věci

1. Magistrát města Olomouce (dále jen „správní orgán I. stupně“) rozhodnutím ze dne 14. 9. 2021, č. j. SMOL/226524/2021/OARMV/Sme, podle § 123f odst. 3 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu) zamítl námitky žalobce proti provedení záznamu 12 bodů v registru řidičů na podkladě čtyř záznamů bodů ke dni 31. 5. 2021 a provedené záznamy potvrdil Žalovaný v záhlaví označeným rozhodnutím zamítl odvolání žalobce a rozhodnutí správního orgánu I. stupně potvrdil.

II. Argumentace stran

2. Žalobce se žalobou domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného i správního orgánu I. stupně.

3. Žalovaný podle žalobce nahradil činnost správního orgánu I. stupně, jelikož se s námitkami nezpůsobilosti příkazových bloků vypořádal až v napadeném rozhodnutí, čímž porušil § 68 odst. 3 ve spojení s § 90 odst. 1 písm. b) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád. Navíc se žalovaný v napadeném rozhodnutí nezabýval tím, že v rozhodnutí správního orgánu I. stupně chybí ve výroku správné označení dne, ke kterému žalobce dosáhl celkového počtu 12 bodů.

4. Dále žalobce namítal, že napadené rozhodnutí vydala podjatá úřední osoba, Ing. L. R., s nímž měl žalobce, jakožto bývalý zaměstnanec žalovaného, rozpory týkající se výkonu práce, a tato osoba byla zásadním důvodem, proč byl žalobce nucen z tohoto zaměstnaní odejít.

5. Příkazový blok č. X ze dne 31. 7. 2020 je podle žalobce nezpůsobilým podkladem pro zápis bodů pro chybějící otisk úředního razítka. Pouhé označení úřední osoby je nedostatečné.

6. Také příkazový blok č. X ze dne 31. 5. 2021 je podle žalobce nezpůsobilým podkladem pro zápis bodů, neboť z něj není patrné, kde, jak a zda se nějaká dopravní nehoda stala, zda byl žalobce jejím účastníkem, jak předpokládá skutková podstata přestupku, za který byl sankcionován. Dále se nejedná o příkazový blok vydaný na místě, neboť byl podepsán v jiný den a na jiném místě, a chybí na něm řádné označení správního orgánu, který jej vydal, jakož i jméno a příjmení úřední osoby. Žalobce byl atakován policistou G., že má přijet příkazový blok podepsat na jím určené místo (dálniční sjezd u Brodku u Prostějova), které bylo odlišné od místa uvedeného na předmětném příkazovém bloku (Vyškov) a blok podepsal na nátlak uvedeného policisty a majitele vozidla J. M. Není tudíž zřejmé, že přestupek spáchal žalobce. Žalovaný porušil § 50 odst. 3 správního řádu, pokud namísto vyžádání vysvětlení či předvolání policisty G. sám domýšlel, z jakého důvodu tento policista v bloku ze dne 31. 5. 2021 uvedl odlišně podstatný údaj. Žalobce přitom namítal, že tento přestupek nepodléhal bodovému hodnocení a že byl přepsán až následně, tedy mimo jeho vliv, s čímž se žalovaný vypořádal nesprávně. Skutek v příkazovém bloku nebyl vymezen (individualizován) v souladu s judikaturou a žalovaný ani neprovedl dokazování ke zjištění kdy, jak a kým měl být skutek skutečně spáchán. Oznámení o uložení pokuty je jen úředním záznamem, který nemůže ukládat povinnost.

7. Ve vztahu k oběma příkazovým blokům dále žalobce namítl absenci údaje o formě zavinění. Dále bez výslovného určení, kterých příkazů se žalobní bod týká, žalobce namítl, že z příkazů není zřejmé, zda byl pokutován jako řidič nebo jako spolujezdec. Rovněž zdůraznil, že udělit body lze pouze v případě, že řidič poruší povinnost být za jízdy připoután. Z příkazů také není podle žalobce zřejmé, jaké konkrétní ustanovení bylo účastníkem řízení porušeno.

8. Žalovaný navrhl, aby soud žalobu zamítl. Zopakoval argumentaci uvedenou v napadeném rozhodnutí, a dále uvedl, že žalobce nebyl zaměstnancem zařazeným na stejném odboru (dopravy a silničního hospodářství) jako Ing. L. R., nýbrž byl zaměstnancem příspěvkové organizace Olomouckého kraje K., a to od 1. 5. 2016 do 31. 3. 2019. Nebyl tak podřízen Ing. L. R., tudíž s ním nemohl mít žádné rozpory týkající se výkonu práce žalobce.

9. U jednání soudu žalobce doplnil, že sice nebyl zaměstnancem žalovaného, nicméně vzhledem ke skutečnosti, že organizace K. spadala přímo pod odbor vedený Ing. R., podléhal žalobce jeho pravidelným pokynům, přičemž vztah mezi nimi byl v rámci běžné komunikace negativní, docházelo mezi nimi k pravidelným slovním přestřelkám a negativnímu hodnocení výsledků práce žalobce, že nakonec žalobce sám toto zaměstnání opustil.

III. Posouzení věci krajským soudem

10. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů dle § 75 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování žalovaného (§ 75 odst. 1 s. ř. s.).

11. Předně se krajský soud zabýval namítanou podjatostí oprávněné úřední osoby, Ing. L. R., jež mohla, jakožto zmatečnostní vada, vést ke zrušení napadeného rozhodnutí bez dalšího. Tvrzení žalobce o pravidelných slovních přestřelkách a negativním hodnocení výsledků jeho práce Ing. R., což jej mělo přimět k opuštění zaměstnání, hodnotí soud jako příliš obecná a nezakládající důvodnou pochybnost o nepodjatosti Ing. R.

12. Podle konstantní judikatury existence pracovního či kolegiálního vztahu sama o sobě ke vzniku pochybnosti o podjatosti úřední osoby nestačí, nýbrž musí přistoupit další skutečnosti, které posunou pracovní či kolegiální vztah do vztahu nadstandardního, v tomto případě zjevně výrazně negativního (srov. např. bod 15 rozsudku NSS ze dne 2. 8. 2017, č. j. 3 As 143/2016–21, odkazující na rozsudek ze dne 26. 6. 2013, č. j. 1 Afs 7/2009–753). Žalobce však tvrdil pouze negativní pracovní vztah mezi ním a Ing. R., aniž by uvedl, jak se tento negativní vztah přenesl rovněž do osobní roviny a jak se výrazně negativně v této rovině promítal. Nadto svá tvrzení ponechal pouze v obecné rovině. Negativní hodnocení práce ani slovní přestřelky podle krajského soudu samy o sobě bez potřebné konkretizace nevybočují z rámce toho, co je obecně vnímáno jako běžná podoba pracovního vztahu a nesvědčí tak o nadstandardním, výrazně negativním osobním vztahu dotčených osob. To stejné platí o tvrzení, že žalobce z toho důvodu sám dobrovolně toto zaměstnání opustil. Z důvodu nedostatečného tvrzení proto krajský soud nepřistoupil ani k žalobcem navrhovanému dokazování výslechem Ing. R.

13. Před vypořádáním dalších žalobních bodů soud uvádí, že je třeba striktně odlišovat řízení o námitkách proti záznamu bodů v registru řidičů podle zákona o silničním provozu od řízení o jednotlivých přestupcích, jelikož předměty těchto řízení jsou odlišné. Příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností je v řízení o námitkách proti provedenému záznamu bodů v registru řidičů oprávněn zkoumat pouze to, zda existuje způsobilý podklad pro záznam (tj. pravomocné rozhodnutí příslušného orgánu veřejné správy či soudu ve smyslu § 123b odst. 1 a 2 zákona o silničním provozu), zda záznam v registru řidičů byl proveden v souladu s tímto podkladem a zda počet připsaných bodů odpovídá bodovému hodnocení v souladu s přílohou k zákonu o silničním provozu. Správní orgán v tomto řízení zásadně nepřezkoumává správnost a zákonnost aktů orgánů veřejné moci, na jejichž základě byl záznam proveden, neboť na tyto akty je třeba nahlížet jako na správné, zákonné a nezměnitelné, a to až do okamžiku, než je příslušný orgán veřejné moci zákonem předvídaným postupem prohlásí za nezákonné a zruší je (srov. např. rozsudek NSS ze dne 6. 8. 2009, č. j. 9 As 96/2008–44).

14. Ze správního spisu krajský soud zjistil, že v námitkách proti provedení záznamu 12 bodů žalobce uvedl, že nespáchal přestupky, za které mu byly body zapsány, na místě spáchaných přestupků nebyl, vozidlo neřídil, příkazové bloky na místě nepodepsal, s uloženou pokutou nesouhlasí, a že bloky neobsahují zákonné náležitosti. Dále požádal správní orgán I. stupně, aby opatřil všechny příkazové bloky. Správní orgán požadavku vyhověl a z příkazových bloků ověřil, že všechny splňují zákonem stanovené náležitosti a jsou žalobcem podepsány. Dále v rozhodnutí uvedl, co vyplývá z oznámení policie, že počet zapsaných bodů souhlasí s přestupky, kterých se žalobce dopustil, a že tyto body v součtu tvoří 12 bodů. Správní orgán I. stupně tedy bezezbytku vyhověl judikaturou vymezeným požadavkům na rozsah jeho přezkumu v řízení o námitkách. Jelikož žalobce blíže konkretizoval své námitky až v odvolání, je zcela lichý žalobní bod, jímž žalobce žalovanému vytýká, že nahrazoval činnost správního orgánu I. stupně, neboť ten se s námitkami žalobce vypořádal v takové míře obecnosti, v jaké byly uplatněny.

15. Jelikož pravost svého podpisu na žádném z příkazových bloků žalobce poté, co se dne 9. 8. 2021 se správním spisem obsahujícím předmětné bloky seznámil, nenamítal, staly se pro správní orgán I. stupně zcela bezpředmětnými námitky, že žalobce nebyl na místě spáchání přestupků, neřídil vozidlo a nepodepsal příkazové bloky. Ostatně na těchto námitkách žalobce nesetrval a v odvolání se soustředil na formální vady jednotlivých příkazových bloků a nově namítl, že příkazový blok podepsal pod psychickým nátlakem policisty.

16. Námitka chybějícího označení dne, ke kterému bylo 12 bodů dosaženo, ve výroku rozhodnutí správního orgánu I. stupně je lichá. Podoba výroku rozhodnutí o námitkách proti záznamu bodů vyplývá z § 123f zákona o silničním provozu, podle něhož shledá–li správní orgán námitky důvodnými, provede opravu záznamu o dosaženém počtu bodů v registru řidičů (odst. 2), a naopak, shledá–li námitky nedůvodnými, zamítne je a provedený záznam potvrdí (odst. 3). Z uvedeného jednoznačně vyplývá, že údaj o datu, ke kterému bylo dosaženo 12 bodů, není zákonnou náležitostí tohoto výroku, a tudíž nemůže být rozhodnutí správního orgánu I. stupně z důvodu absence tohoto údaje nezákonné.

17. Námitku absence formy zavinění v příkazových blocích vyvrací obsah správního spisu, z něhož krajský soud zjistil, že v kolonce č. 7, nazvané „Forma zavinění“, je v blocích ze dne 31. 7. 2020 i ze dne 31. 5. 2021 v souladu s pokynem v závorce (nehodící se škrtněte) přeškrtnuto slovo „úmysl“ a ponecháno slovo „nedbalost“, z čehož je zřejmé, že policisté dospěli k závěru, že se žalobce dopustil přestupkových jednání v nedbalosti.

18. Otisk úředního razítka na příkazovém bloku ze dne 31. 7. 2020 dle zjištění krajského soud neschází. Byť se jedná o otisk prakticky nečitelný, jeho přítomnost na bloku je zřetelně patrná. Chybějící otisk úředního razítka nadto nepředstavuje podstatnou vadu, nezpůsobuje–li současně pochybnost o pravé podstatě a druhu písemnosti (srov. odst. 18 rozsudku NSS ze dne 16. 3. 2016, č. j. 1 As 267/2015–38 a judikaturu tam uvedenou). V posuzované věci pak pochybnost o tom, že je předmětná písemnost příkazovým blokem vydaným Policií ČR, nevyvstala, neboť se jedná o tiskopis Ministerstva financí opatřený číslem (X), a dále jménem, příjmením, služební hodností a číslem oprávněné úřední osoby (nstržm. J. B. X) a jejím podpisem.

19. Na příkazovém bloku ze dne 31. 5. 2021 neschází označení správního orgánu, který jej vydal, neboť tento obsahuje otisk úředního razítka Policie ČR a z údaje o místě platby pokuty (DI Vyškov) lze i jednoduše dovodit, že příslušnou organizační složkou Policie ČR byl Dopravní inspektorát Územního odboru Vyškov Krajského ředitelství policie Jihomoravského kraje. Chybějící jméno a příjmení oprávněné úřední osoby na tomto příkazním bloku soud nehodnotí jako vadu ovlivňující jeho způsobilost být podkladem pro zápis bodů. Jakkoli se totiž jedná o obligatorní údaje příkazového bloku podle § 92 odst. 2 písm. i) zákona o odpovědnosti za přestupky, je jejich smyslem jednoznačně úřední osobu identifikovat, k čemuž postačuje i na bloku uvedené identifikační číslo dané úřední osoby (314362) ve spojení s jejím podpisem (srov. shodně odst. 29 rozsudku NSS ze dne 11. 2. 2021, č. j. 1 As 502/2020–20).

20. Lichá je též námitka absence údaje o tom, zda žalobce spáchal přestupky v postavení řidiče nebo spolujezdce, neboť z popisů skutků ve spojení s jejich právní kvalifikací ve všech čtyřech případech zřetelně vyplývá, že se žalobce přestupků dopustil jako řidič, neboť se jedná o přestupky, které může spáchat pouze osoba v postavení řidiče vozidla. Jednání v podobě překročení rychlosti, nevěnování se řízení vozidla, nezastavení vozidla řidičem, který měl účast na dopravní nehodě, či neoznámení dopravní nehody účastníkem dopravní nehody, je logicky sankcionovatelné jedině u řidiče a nikoli u spolujezdce. Lpění na výslovném uvádění takového údaje by bylo tudíž přepjatým formalismem. Na obou příkazových blocích je rovněž jednoznačně specifikováno, jaká zákonná ustanovení žalobce svým jednáním porušil. Jediná blanketní skutková podstata figurující v projednávané věci, obsažená v § 125c odst. 1 písm. k) zákona o silničním provozu (blok z 31. 5. 2021), je konkretizována současně uvedeným § 5 odst. 1 písm. b) téhož zákona. I v tomto ohledu jsou tedy žalobcem spáchané skutky v příkazových blocích dostatečně individualizovány.

21. Námitka, že je možné udělit body pouze v případě porušení povinnosti řidiče být za jízdy připoután, se zcela míjí se skutky, za které byl žalobce pokutován, neboť ani jedním z příkazových bloků, které vedly k dosažení 12 bodů žalobcem, nedostal žalobce pokutu za jízdu bez pásu.

22. Podstatou žalobní námitky směřující proti bloku ze dne 31. 5. 2021 je tvrzení žalobce, že v něm uvedený popis skutku neobsahuje žádný údaj, ze kterého by bylo možné dovodit, že došlo k dopravní nehodě, a že údaj o dopravní nehodě připsal až policista do oznámení, tudíž nelze dospět k závěru, že by žalobce spáchal skutek, který podléhal bodovému hodnocení.

23. Krajský soud zdůrazňuje, že při vyplňování příkazového bloku nelze s ohledem na omezený formát tiskopisu trvat na detailním popisu spáchaného jednání, a tudíž lze akceptovat zkratkovitost údajů v nich uvedených (sov. rozsudky NSS ze dne 4. 9. 2012, č. j. 7 As 94/2012–20 a ze dne 28. 8. 2014, č. j. 4 As 127/2014–39). Popis skutku v příkazovém bloku je vždy třeba posuzovat komplexně.

24. Z příkazového bloku ze dne 31. 5. 2021 krajský soud zjistil, že v kolonce č. 5, nazvané „Popis skutku – čas, místo, způsob spáchání“, je uvedeno: „14. 5. 21, 19:

5. Slavkov u Brna, dle § 5/1b, 47/2a, 47/3b, 47/5a z. č. 361/2000 Sb. nevěnov. se řízení, nezastav. na místě, poruš. povinnosti oznámení, škoda na maj. třetí osoby RZ: X“, a dále, že v kolonce č. 6 nadepsané „Pokuta uložena za přestupek podle §“ je uvedeno: „125c/1k, 125/1i1,1i2 zák. č. 361/2000 Sb., ve znění p.p.“. V oznámení o uložení pokuty příkazem na místě ze dne 2. 6. 2021 je pak předmětný skutek popsán následovně: „po dopravní nehodě neprodleně nezastaví, neohlásí dopravní nehodu policistovi, nevěnoval(a) se plně řízení vozidla nebo jízdě na zvířeti a nesledoval(a) situaci v provozu.“ 25. Ačkoli žalobce spáchal v souběhu více přestupků, správní orgán I. stupně mu na základě předmětného oznámení policie zapsal v souladu s přílohou zákona o silničním provozu do bodového hodnocení řidiče 7 bodů za přestupek podle § 125c odst. 1 písm. i) bod 1 zákona o silničním provozu, tj. za přestupek, jehož se fyzická osoba dopustí tím, že v provozu na pozemních komunikacích neprodleně nezastaví vozidlo při dopravní nehodě v rozporu s § 47 odst. 2 písm. a) téhož zákona, podle něhož je řidič, který měl účast na dopravní nehodě, povinen neprodleně vozidlo zastavit.

26. Jakkoli lze dát žalobci za pravdu, že se sousloví „dopravní nehoda“ v textu předmětného příkazového bloku nenachází, je z kontextu všech v něm uvedených údajů, zejména z dovětků „poruš. povinnosti oznámení“ a „škoda na maj. třetí osoby RZ: X“ a zmíněným porušením povinnosti podle § 47 odst. 2 písm. a) zákona o silničním provozu, zcela zjevné, že v daném případě došlo k dopravní nehodě, a že tudíž zkratkovité vyjádření „nezastav. na místě“ nemůže znamenat nic jiného, než že se přestupce dopustil jednání, kdy jako řidič mající účast na dopravní nehodě neprodleně nezastavil své vozidlo a z místa nehody ujel, či se o to pokusil. Jiný výklad uvedený text nenabízí. Popis skutku obsažený v tomto bloku tedy i přes svou zkratkovitost obstojí, neboť nevzbuzuje žádné pochybnosti a není zaměnitelný s jiným přestupkem, za nějž by neměly být žalobci zaznamenány do karty řidiče body, nebo by jich mělo být zaznamenáno méně. Policista vyplňující následně oznámení o uložení pokuty příkazem na místě není povinen údaje z příkazového bloku doslovně přepsat, nýbrž je oprávněn zkratkovité formulace z příkazového bloku nahradit úplným slovním vyjádřením, k čemuž právě v posuzovaném případě došlo. Není však pravda, že by policista do oznámení domýšlel či dotvářel údaje, které z předmětného příkazového bloku neplynou.

27. Z oznámení ze dne 2. 6. 2021 i z příkazového bloku ze dne 31. 5. 2021 je také zřejmé, kde a kdy došlo k popsanému skutku (neprodlenému nezastavení v místě dopravní nehody), a to 14. 5. 2021 v 19:05 hod. ve Slavkově u Brna. Absence přesného vymezení místa (uvedením ulice nebo číselným označením silnice) sice může mít v některých případech vliv na právní kvalifikaci skutku, ta však v řízení o námitkách proti záznamu bodů v bodovém hodnocení řidiče, jak je rozvedeno výše, nemůže být úspěšně namítána. Popis samotné dopravní nehody nebyl k identifikaci přestupku nezbytný. Pouze pro úplnost tudíž krajský soud uvádí, že v případě předmětné skutkové podstaty se jedná o zcela dostatečné uvedení místa spáchání skutku, neboť povinnost neprodleného zastavení řidiče majícího účast při dopravní nehodě není omezena jen na určité typy či úseky pozemních komunikací.

28. K námitce podpisu příkazového bloku v jiný den a na jiném místě, než došlo ke spáchání přestupku, krajský soud uvádí, že podmínky, za kterých lze rozhodnout příkazem na místě, a náležitosti příkazového bloku jsou stanoveny v § 91 a 92 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o odpovědnosti za přestupky“). Mezi podstatné náležitosti mimo jiné podle § 92 odst. 2 písm. k) tohoto zákona patří datum a místo vydání příkazového bloku, přičemž zákon nevyžaduje, aby se místo a den spáchání přestupku se shodovaly s místem a dnem podpisu příkazového bloku. Jak již soud zdůraznil výše, pravost svého podpisu na tomto bloku žalobce nezpochybnil. Podmínky pro rozhodnutí příkazem na místě tak byly splněny.

29. Pokud žalobce nesouhlasil s projednáním věci v příkazním řízení, neměl příkazový blok podepisovat. Svým podpisem však vyjádřil souhlas nejen s projednáním věci v příkazním řízení, ale i s tím, že skutkový stav zachycený na příkazovém bloku je pravdivý, úplný a odpovídá tamtéž uvedené právní kvalifikaci. Pokud žalobci nebylo zřejmé, zda je důsledkem uložení pokuty za některý ze sbíhajících se přestupků bodový postih, měl požádat policistu o vysvětlení, po němž mohl podpis příkazového bloku odepřít. Skutečnost, že byl pokutován i za porušení povinnosti podle § 47 odst. 2 písm. a) zákona o silničním provozu, kvalifikované jako přestupek podle § 125c odst. 1 písm. i) bod 1 zákona o silničním provozu, tj. za nezastavení vozidla řidičem při účasti na dopravní nehodě, ale nemohl žalobce v textu bloku přehlédnout. Jak shrnul NSS v rozsudku ze dne 4. 12. 2013, č. j. 6 As 67/2013–16, „udělením souhlasu s projednáním skutků v blokovém řízení, jehož udělení žalobce nezpochybňuje, v souladu se zásadou vigilantibus iura žalobce převzal odpovědnost za skutečnost, že údaje uvedené na příslušných pokutových blocích souhlasí se zjištěným skutkovým stavem, že tento skutkový stav byl zjištěn úplně a zejména že zjištěnému skutkovému stavu odpovídá právní kvalifikace přestupkového jednání, za které byla žalobci udělena pokuta v blokovém řízení a uvedena na pokutových blocích (…). Svůj souhlas žalobce stvrdil podpisem. Udělením souhlasu jako podmínky sine qua non k nabytí právní moci pokutového bloku tak žalobce rovněž vědomě vstoupil do režimu omezeného přezkumu pravomocného pokutového bloku jako rozhodnutí vydaného ve specifickém zkráceném řízení a následně nadaného presumpcí správnosti“.

30. Tvrzení o nátlaku ze strany policisty G. a vlastníka vozidla poškozeného při dopravní nehodě, pana J. M., žalobce nijak nekonkretizoval. Uvedl pouze, že jej policista G. „telefonicky atakoval“, aby přijel příkazový blok podepsat na jím určené místo, a že blok podepsal také na nátlak majitele vozidla X. Na základě uvedeného proto krajský soud ani neprovedl žalobcem navrhovaný výslech těchto osob, neboť žalobce žádný nátlak, jež by nasvědčoval bezprávné výhrůžce vylučující svobodu jím projevené vůle, nepopsal. Ačkoli mohl žalobce subjektivně pociťovat tlak uvedených osob, bylo pouze na jeho uvážení, zda se mu při rozhodování ohledně volby způsobu projednání jím spáchaných přestupků podvolí. V každém případě si však jako svéprávná osoba musel být vědom, že podpisem bloku stvrzuje v něm uvedené skutečnosti.

31. Závěrem soud uvádí, že hovoří–li žalobce na str. 5 žaloby pod nadpisem „Právní hodnocení k výše uvedeným příkazům“ o tom, že žalovaný porušil § 50 odst. 3 správního řádu, pokud namísto předvolání policisty sám domýšlel, jak se věc stala, a pokud nerozptýlil pochybnosti o přepisování příkazu na místě, nelze pro naprostou obecnost tohoto textu seznat, o jakém „domýšlení“ a „přepisování“ vlastně žalobce hovoří. Nezbývá proto než znovu zopakovat, že podpisem bloku učinil žalobce vědomé rozhodnutí, že přestupek nebude projednáván v řízení, jehož předmětem by bylo skutkové i právní posouzení jeho jednání, přičemž žalovaný se s respektem k limitům námitkového řízení zabýval pouze tím, zda příkazové bloky trpí žalobcem vytýkanými vadami a zda je případné vady činí nezpůsobilými pro záznam bodů.

IV. Závěr a náklady řízení

32. Jelikož krajský soud neshledal žalobní body důvodnými, žalobu podle § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl.

33. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 60 odst. 1 s. ř. s., jelikož procesně úspěšnému žalovanému nevznikly podle obsahu spisu žádné náklady přesahující jeho obvyklou úřední činnost.

Poučení

I. Vymezení věci II. Argumentace stran III. Posouzení věci krajským soudem IV. Závěr a náklady řízení